Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy vedou intenzivní rozhovory s „vysoce postavenou osobou“ v rámci íránského režimu. Cílem těchto vyjednávání je ukončení probíhajícího válečného konfliktu. Trump zdůraznil, že obě strany mají velký zájem na dosažení dohody a že diskuse již pokročily k několika zásadním bodům shody.
Prezident v rozhovoru pro CNN upřesnil, že touto kontaktní osobou není nový nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí. O synovi zesnulého Alího Chameneího Trump pochybuje, zda je vůbec naživu, jelikož se od svého jmenování před dvěma týdny neobjevil na veřejnosti. Podle šéfa Bílého domu se občas objeví nějaké písemné prohlášení, ale fyzická přítomnost nového vůdce nebyla potvrzena.
Trumpovo vyjádření naznačuje, že americké a izraelské útoky drasticky zasáhly velitelskou strukturu Íránu. Prezident prohlásil, že se podařilo zlikvidovat první, druhou a z velké části i třetí fázi íránského vedení. V situaci, kdy je většina špiček režimu po smrti, tak Washington jedná s mužem, kterého Trump označil za v současnosti nejrespektovanějšího zbývajícího lídra v zemi.
Zásadním pilířem jakékoli budoucí dohody je podle Trumpa úplné ukončení íránského jaderného programu. Prezident tvrdí, že Írán s tímto požadavkem již souhlasil. Podmínky Spojených států jsou v tomto ohledu nekompromisní – bez trvalého odstranění hrozby jaderných zbraní k žádnému smíru nedojde. Jaderná otázka tvoří první tři body z patnáctibodového seznamu, o kterém se nyní diskutuje.
Součástí navrhované dohody je také požadavek, aby Spojené státy převzaly kontrolu nad íránským obohaceným uranem. To je bod, který Teherán v minulosti striktně odmítal s odkazem na své právo využívat jadernou energii pro mírové účely. Podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii disponuje Írán zásobami uranu obohaceného na 60 %, což je jen malý krok od úrovně potřebné pro výrobu bomb.
Trump naznačil, že v Íránu již fakticky dochází k výměně režimu, a to právě v důsledku eliminace velkého množství jeho vrcholných představitelů během americko-izraelských náletů. V této souvislosti zmínil, že pokud jednání selžou, Spojené státy jsou připraveny v masivním bombardování pokračovat. Použil přitom velmi neformální a ostrý obrat, že budou „bombardovat dál z celého srdce“.
Do vyjednávání jsou na americké straně úzce zapojeni vyslanec pro Blízký východ Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner. Trump zdůraznil, že iniciativu k rozhovorům vyvinula íránská strana. „Nevolal jsem já jim, zavolali oni mně, protože chtějí uzavřít dohodu,“ uvedl prezident s tím, že další telefonické hovory se očekávají v nejbližších hodinách.
V současné době platí pětidenní odklad plánovaných útoků na íránskou energetickou infrastrukturu. Toto období slouží jako zkušební lhůta pro probíhající diplomacii. Pokud se během těchto pěti dnů podaří dosáhnout pokroku, mohlo by to vést k úplnému urovnání konfliktu. V opačném případě prezident pohrozil návratem k plné vojenské síle.
Zprávy o špatném zdravotním stavu Modžtaby Chameneího, který byl údajně zraněn při útocích, jen prohlubují nejistotu ohledně stability íránského vedení. Trump již dříve prohlásil, že Modžtaba je pro něj jako partner pro jednání nepřijatelný. Absence jasného lídra na íránské straně tak paradoxně může urychlit jednání s jinými vlivnými postavami, které se snaží zabránit totální destrukci země.
Spojené státy se snaží zajistit, aby Írán nikdy nevyvinul jaderný arzenál, což je cíl, který Washington sleduje dlouhodobě. Přestože byla únorová ofenziva mnohými vnímána jako kontroverzní, Trumpova administrativa ji prezentuje jako nezbytný tlak, který konečně přivedl Teherán ke stolu s reálnými ústupky.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy vedou intenzivní rozhovory s „vysoce postavenou osobou“ v rámci íránského režimu. Cílem těchto vyjednávání je ukončení probíhajícího válečného konfliktu. Trump zdůraznil, že obě strany mají velký zájem na dosažení dohody a že diskuse již pokročily k několika zásadním bodům shody.
Země v roce 2025 dosáhla rekordních úrovní zachyceného tepla a OSN v pondělí varovala, že následky tohoto oteplování budou přetrvávat po tisíce let. Světová meteorologická organizace (WMO) ve své výroční zprávě potvrdila, že všech jedenáct nejteplejších let v historii měření nastalo v období mezi roky 2015 a 2025. Loňský rok se zařadil na druhou až třetí příčku nejteplejších let s průměrnou teplotou o 1,43 stupně Celsia vyšší, než byl průměr v letech 1850 až 1900.
Marine Le Penová, lídryně francouzské krajní pravice, otevřeně podpořila maďarského premiéra Viktora Orbána v jeho rozhodnutí zablokovat unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Během své návštěvy Budapešti, kde se v pondělí účastnila setkání vlasteneckých a pravicových lídrů, označila tento krok za „dobré rozhodnutí“. Podle ní by Francie neměla čekat na ostatní země, aby začaly jednat rozumně a chránit vlastní zájmy.
Izraelský protiraketový systém Železná kopule (Iron Dome) a jeho další vyspělé vrstvy čelí nové, mimořádně nebezpečné výzvě. Írán začal masivně využívat balistické rakety s kazetovou municí, které dokážou obcházet dosud neprostupnou obranu. Tato taktika, využívající pokročilé střely typu Chorramšahr, vystavuje izraelská města útokům desítek malých náloží, které se rozptýlí v ovzduší a promění noc v déšť zářících smrtících bodů.
Válka v Íránu, která naplno vypukla na konci února, se ukázala být nečekaným strategickým dárkem pro ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco americké a izraelské síly systematicky likvidují íránské námořnictvo, letectvo a kapacity obranného průmyslu, Kreml těží z globálního chaosu, který tato kampaň vyvolala. Pro Rusko, jehož ekonomika i diplomacie jsou pod tlakem kvůli invazi na Ukrajinu, představuje tento konflikt vítané rozptýlení pozornosti světa.
Vojenská operace Spojených států proti Íránu vynesla na světlo palčivou otázku, o které se v kuloárech Bruselu hovoří již dlouho: naléhavou potřebu evropské strategické autonomie. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v reakci na aktuální krizi vyzvala k vytvoření nové zahraniční politiky, která by dovedla blok k „evropské nezávislosti“. Podle politologů však k dosažení skutečné svobody na Trumpově Americe nestačí pouze rétorický odpor, ale hluboká vnitřní proměna samotné EU.
Prezident USA Donald Trump nečekaně pozastavil plány na bombardování íránských elektráren a energetických uzlů. Útoky, které měly začít po vypršení původního ultimáta, odložil o pět dní s vysvětlením, že probíhající diplomatické rozhovory mezi Washingtonem a Teheránem jsou překvapivě slibné. Na své sociální síti Truth Social tyto schůzky označil za velmi produktivní a naznačil, že by mohly vést k úplnému ukončení válečného stavu na Blízkém východě.
Svět s napětím sleduje hodiny, které odtikávají poslední čas z ultimáta amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten dal Íránu jasný termín: buď bezpodmínečně otevře Hormuzský průliv, nebo bude čelit totálnímu zničení své energetické sítě. Lhůta vyprší v pondělí 23. března ve 23:44 GMT (v úterý v 0:44 našeho času), což v Teheránu odpovídá brzkým ranním hodinám následujícího dne.
Teherán přitvrzuje svou rétoriku a varuje, že jakýkoli útok na jeho pobřeží nebo ostrovy povede k úplnému zablokování Perského zálivu. Íránská rada obrany prostřednictvím agentury Fars oznámila, že je připravena zaminovat všechny přístupové cesty a komunikační linie v oblasti. Podle prohlášení by k tomu byly využity různé typy námořních min, včetně těch plovoucích, které lze vypouštět přímo z pobřeží.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu sází v probíhající válce s Íránem na všechno. Podle analytiků i hlasů z jeho blízkého okolí věří, že zničení íránské „osy zla“ je jedinou cestou, jak rehabilitovat svou pověst po tragických událostech ze 7. října 2023. V sázce přitom není jen jeho politický odkaz, ale vzhledem k probíhajícím soudním procesům dost možná i jeho osobní svoboda.
Situace na ukrajinském bojišti se v posledním týdnu opět vyostřila, k čemuž přispělo i přívětivější jarní počasí. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se ruská armáda pokouší zintenzivnit své ofenzivní operace a využít lepších podmínek v terénu. Výsledkem těchto snah je však podle Kyjeva především drastický nárůst ruských ztrát, které za pouhých sedm dní přesáhly 8 000 mrtvých a vážně zraněných vojáků.
V březnu oznámila americká administrativa pod vedením Donalda Trumpa vypsání odměny ve výši 10 milionů dolarů za informace vedoucí k dopadení klíčových představitelů íránského režimu. Tento krok přišel v době extrémního napětí a probíhajících vojenských úderů v regionu. Seznam zahrnuje postavy, které tvoří samotnou páteř politické, zpravodajské a bezpečnostní struktury Islámské republiky.