Dobrá zpráva: za posledních padesát let dramaticky klesl počet úmrtí na infarkty. Nová americká studie ukazuje, že od roku 1970 poklesl počet obětí infarktů myokardu o téměř 90 %. To je důkazem mimořádného pokroku ve výzkumu, prevenci i léčbě srdečních příhod. Ovšem tato pozitivní statistika má i svou temnější stránku – jiné typy srdečních onemocnění se mezitím staly mnohem nebezpečnějšími.
Studie, zveřejněná ve Journal of the American Heart Association, ukazuje, že celkový počet úmrtí na srdeční choroby sice klesl o dvě třetiny, ale úmrtí na jiné typy srdečního selhání – například arytmie, vysoký krevní tlak nebo chronické selhání srdce – stouply o děsivých 81 %. Za tímto trendem stojí kombinace faktorů: stárnutí populace, nárůst obezity, špatná životospráva a sedavý životní styl.
„Za posledních 50 let jsme zaznamenali zásadní posun v chápání srdečních onemocnění, jejich příčin a způsobů léčby,“ uvedla hlavní autorka studie Dr. Sara Kingová ze Stanfordovy univerzity. „Z infarktu, který dříve znamenal téměř jistou smrt, se stal stav, který dokážeme zvládnout a přežít.“
Přesto však přežití infarktu často znamená doživotní komplikace. Podle kardiologa Andrewa Freemana z Denveru je sice dnes riziko smrti na infarkt nižší než kdy dřív, ale pacienti mohou po prodělaném infarktu trpět trvalými následky – například dušností, sníženou výkonností či nutností užívat dlouhodobě léky.
Data studie ukazují dramatické změny ve vývoji jednotlivých diagnóz. V roce 1970 tvořily infarkty 54 % všech úmrtí na srdeční onemocnění. V roce 2022 už to bylo jen 29 %. Naopak úmrtí způsobená srdeční arytmií stoupla o 450 %, úmrtí na srdeční selhání o 146 % a úmrtí v důsledku vysokého krevního tlaku o 106 %.
Jedním z hlavních viníků je zhoršující se zdravotní stav populace. Obezita, cukrovka 2. typu, hypertenze a nedostatek pohybu jsou na vzestupu. Prevalence obezity vzrostla ze 15 % v roce 1970 na 40 % v roce 2022. Cukrovka a prediabetes nyní postihují téměř polovinu dospělých Američanů. A vysoký krevní tlak se od konce 70. let rozšířil z 30 % populace na téměř 50 %.
Dalším faktorem je demografický vývoj. Generace tzv. baby boomers (narozených po druhé světové válce) nyní vstupuje do věku, kdy se nejčastěji projevují srdeční onemocnění. Jejich zdravotní stav je navíc zatížen dekádami méně zdravého životního stylu.
„Rizikové faktory se kumulují a projevují se jako vlna chronických onemocnění, jako je srdeční selhání, arytmie nebo hypertenzní srdeční onemocnění,“ vysvětlila profesorka kardiologie Latha Palaniappanová, spoluautorka studie.
Současná situace tak vyžaduje nový přístup. Zatímco dříve se pozornost soustředila na přežití infarktu, dnes je potřeba zaměřit se na prevenci chronických srdečních nemocí, které sice nezabíjejí náhle, ale ničí kvalitu života. Podle odborníků by prevence měla začít už v dětství a pokračovat po celý život.
„Srdeční choroby nezmizely,“ varuje Palaniappanová. „Jen se proměnily. A pokud chceme, aby lidé stárli se silným a zdravým srdcem, musíme přemýšlet jinak – zaměřit se na prevenci, životní styl a včasné zásahy.“
Nová studie tak přináší důležité varování. Pokrok v kardiologii sice zachránil miliony životů, ale srdeční choroby se přizpůsobily. Jejich nová podoba – chronická, plíživá a dlouhodobě devastující – vyžaduje strategii, která se nebude spoléhat jen na pokročilé léky, ale především na změnu chování společnosti.
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla ruské armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen. Přestože ženy v ruských ozbrojených silách tradičně zastávaly spíše podpůrné funkce, současné náborové kampaně, propaganda na sociálních sítích i zprávy státních médií ukazují, že armáda usiluje o jejich zapojení do operačních rolí, zejména v oblasti obsluhy bezpilotních letounů a dalších technických specializací.
Vojenský konflikt na Ukrajině si od začátku plnohodnotné ruské invaze vyžádal na obou stranách již více než dva miliony padlých, zraněných či pohřešovaných vojáků. Vyplývá to z nové studie amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia. Podle zveřejněných odhadů nesou hlavní tíhu ztrát moskevské síly, které zaznamenaly přibližně 1,4 milionu obětí, přičemž počet mrtvých ruských vojáků dosahuje 400 000 až 450 000.
Evropská komise předložila finanční návrh pro vstup Černé Hory do Evropské unie, podle kterého by začlenění této balkánské země v rámci příštího sedmiletého rozpočtového cyklu mělo unijní pokladnu vyjít na tři miliardy eur.
Vedení amerického ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha provází podle CNN hluboká nedůvěra vůči podřízeným a neustálé prověřování jejich loajality. Tento stav vyvrcholil na začátku dubna, kdy se náčelník generálního štábu armády Randy George pokusil s ministrem osobně setkat. Chtěl s ním projednat narůstající napětí, které vyvolaly Hegsethovy přímé zásahy do kariérního postupu vysokých důstojníků, včetně zablokování povýšení čtyř plukovníků. K plánované schůzce, na které chtěl generál George představit armádní technologické priority, už ale nedošlo, protože byl hned následující den z funkce propuštěn.
Demokraté a organizace na ochranu volebních práv varují, že nedávný projev Donalda Trumpa, ve kterém bez důkazů hovořil o čínském vměšování do voleb v roce 2020, je jasnou snahou připravit půdu pro zpochybnění výsledků listopadových průběžných voleb.
Španělská severoafrická enkláva Ceuta čelí rozsáhlé humanitární a sociální krizi poté, co na její území v posledních dnech přes moře dorazily stovky migrantů ze sousedního Maroka. Místní úřady hlásí zcela naplněné ubytovací kapacity a masivní příliv lidí, kteří obcházejí hraniční zábrany plaváním podél pobřežních vlnolamů. Regionální prezident Juan Jesús Vivas v reakci na překotný vývoj varoval, že situace dosáhla krizového stavu a tamní přijímací střediska již nedokážou čelit náporu nově příchozích.
Reportáž ukrajinsko-amerického novináře Davida Kiričenka z frontové linie pro web Kyiv Post vykresluje drsnou realitu dnešního bojiště, kde prim hrají moderní technologie. Kiričenko strávil několik dní v těsné blízkosti jednotky bezpilotních systémů ukrajinské 110. samostatné mechanizované brigády. Společně s americkým dokumentaristou Ryanem Van Ertem nahlédli přímo do takzvané zóny zabíjení, tedy pásma neustále sledovaného a napadaného drony.
Katastrofální požáry pustošící v těchto dnech rozsáhlé oblasti Španělska a Francie představují podle nejvyšších evropských představitelů zásadní hrozbu pro celou Evropu. Ohňový živel v blízkosti Madridu a Bordeaux již zničil desítky tisíc hektarů porostu a srovnal se zemí stovky obytných domů. Následná evakuace více než tří set tisíc obyvatel se zapsala do historie jako jedna z nejrozsáhlejších záchranných akcí svého druhu na evropském kontinentu.
Omezení konzumace cukru v prvních dvou letech života může podle vědců výrazně přispět k ochraně mozku a snížení rizika vzniku demence v pozdějším věku. Nejnovější zjištění vycházejí z analýzy historických dat z doby ukončení přídělového systému na cukr ve Velké Británii po druhé světové válce. Výzkumníci porovnávali zdravotní stav lidí, kteří vyrůstali v období striktního přídělu sladkostí, s generací narozenou bezprostředně po jeho zrušení.
Vlna ničivých lesních požárů přiměla španělskou vládu k vyhlášení celostátního nouzového stavu v Madridském regionu a v provincii Ávila. Rozsáhlé evakuace a nasazení vojenských pohotovostních jednotek jasně ukázaly, že požáry šířící se do zástavby vyžadují zcela odlišný přístup, než jaký byl v zemi dosud běžný. Ohrožena jsou především území na pomezí přírody a městské infrastruktury, kde se rizika výrazně koncentrují a komplikují jakékoliv záchranné operace.
Technologie zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) představuje klíčový pilíř strategie Evropské unie pro dekarbonizaci těžkého průmyslu, jako je výroba cementu, oceli či chemických látek. Tento proces spočívá v oddělení oxidu uhličitého přímo u průmyslových zdrojů, jeho následné přepravě potrubím nebo loděmi a v trvalém uložení do hlubokých geologických struktur. Podle Aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi si Unie stanovila cíl dosáhnout do roku 2030 roční kapacity ukládání minimálně padesáti milionů tun CO₂, přičemž do roku 2040 bude podle odhadů Evropské komise nutné ročně uskladnit až dvě stě padesát milionů tun tohoto skleníkového plynu.
Iránské Islámské revoluční gardy v oficiálním prohlášení zveřejněném státními médii přísahaly odvetu za rozsáhlé noční údery Spojených států na íránské cíle. Teheránský režim otevřeně deklaroval záměr ještě během dneška potrestat agresora. Napětí na Blízkém východě tak po krátkém útlumu opět prudce eskaluje, přičemž obě strany dávají najevo odhodlání v konfrontaci pokračovat.