Dobrá zpráva: za posledních padesát let dramaticky klesl počet úmrtí na infarkty. Nová americká studie ukazuje, že od roku 1970 poklesl počet obětí infarktů myokardu o téměř 90 %. To je důkazem mimořádného pokroku ve výzkumu, prevenci i léčbě srdečních příhod. Ovšem tato pozitivní statistika má i svou temnější stránku – jiné typy srdečních onemocnění se mezitím staly mnohem nebezpečnějšími.
Studie, zveřejněná ve Journal of the American Heart Association, ukazuje, že celkový počet úmrtí na srdeční choroby sice klesl o dvě třetiny, ale úmrtí na jiné typy srdečního selhání – například arytmie, vysoký krevní tlak nebo chronické selhání srdce – stouply o děsivých 81 %. Za tímto trendem stojí kombinace faktorů: stárnutí populace, nárůst obezity, špatná životospráva a sedavý životní styl.
„Za posledních 50 let jsme zaznamenali zásadní posun v chápání srdečních onemocnění, jejich příčin a způsobů léčby,“ uvedla hlavní autorka studie Dr. Sara Kingová ze Stanfordovy univerzity. „Z infarktu, který dříve znamenal téměř jistou smrt, se stal stav, který dokážeme zvládnout a přežít.“
Přesto však přežití infarktu často znamená doživotní komplikace. Podle kardiologa Andrewa Freemana z Denveru je sice dnes riziko smrti na infarkt nižší než kdy dřív, ale pacienti mohou po prodělaném infarktu trpět trvalými následky – například dušností, sníženou výkonností či nutností užívat dlouhodobě léky.
Data studie ukazují dramatické změny ve vývoji jednotlivých diagnóz. V roce 1970 tvořily infarkty 54 % všech úmrtí na srdeční onemocnění. V roce 2022 už to bylo jen 29 %. Naopak úmrtí způsobená srdeční arytmií stoupla o 450 %, úmrtí na srdeční selhání o 146 % a úmrtí v důsledku vysokého krevního tlaku o 106 %.
Jedním z hlavních viníků je zhoršující se zdravotní stav populace. Obezita, cukrovka 2. typu, hypertenze a nedostatek pohybu jsou na vzestupu. Prevalence obezity vzrostla ze 15 % v roce 1970 na 40 % v roce 2022. Cukrovka a prediabetes nyní postihují téměř polovinu dospělých Američanů. A vysoký krevní tlak se od konce 70. let rozšířil z 30 % populace na téměř 50 %.
Dalším faktorem je demografický vývoj. Generace tzv. baby boomers (narozených po druhé světové válce) nyní vstupuje do věku, kdy se nejčastěji projevují srdeční onemocnění. Jejich zdravotní stav je navíc zatížen dekádami méně zdravého životního stylu.
„Rizikové faktory se kumulují a projevují se jako vlna chronických onemocnění, jako je srdeční selhání, arytmie nebo hypertenzní srdeční onemocnění,“ vysvětlila profesorka kardiologie Latha Palaniappanová, spoluautorka studie.
Současná situace tak vyžaduje nový přístup. Zatímco dříve se pozornost soustředila na přežití infarktu, dnes je potřeba zaměřit se na prevenci chronických srdečních nemocí, které sice nezabíjejí náhle, ale ničí kvalitu života. Podle odborníků by prevence měla začít už v dětství a pokračovat po celý život.
„Srdeční choroby nezmizely,“ varuje Palaniappanová. „Jen se proměnily. A pokud chceme, aby lidé stárli se silným a zdravým srdcem, musíme přemýšlet jinak – zaměřit se na prevenci, životní styl a včasné zásahy.“
Nová studie tak přináší důležité varování. Pokrok v kardiologii sice zachránil miliony životů, ale srdeční choroby se přizpůsobily. Jejich nová podoba – chronická, plíživá a dlouhodobě devastující – vyžaduje strategii, která se nebude spoléhat jen na pokročilé léky, ale především na změnu chování společnosti.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.
Austrálie se potýká s následky nejhoršího teroristického útoku, ke kterému došlo na její půdě. Při incidentu, kdy dva ozbrojenci zahájili palbu na židovském shromáždění na známé pláži Bondi, kde se slavil první večer svátku Chanuka, zemřelo patnáct civilistů a jeden z útočníků. Dalších čtyřicet lidí utrpělo zranění.
Prezident Petr Pavel v pondělí na Pražském hradě formálně jmenoval nový kabinet, který povede premiér Andrej Babiš. Tato koaliční vláda, jež je v pořadí třetí pod Babišovým vedením, střídá předchozí kabinet Petra Fialy v demisi. Babiš dostal pověření k sestavení vlády na konci října a do funkce premiéra byl jmenován 9. prosince.