Dobrá zpráva: za posledních padesát let dramaticky klesl počet úmrtí na infarkty. Nová americká studie ukazuje, že od roku 1970 poklesl počet obětí infarktů myokardu o téměř 90 %. To je důkazem mimořádného pokroku ve výzkumu, prevenci i léčbě srdečních příhod. Ovšem tato pozitivní statistika má i svou temnější stránku – jiné typy srdečních onemocnění se mezitím staly mnohem nebezpečnějšími.
Studie, zveřejněná ve Journal of the American Heart Association, ukazuje, že celkový počet úmrtí na srdeční choroby sice klesl o dvě třetiny, ale úmrtí na jiné typy srdečního selhání – například arytmie, vysoký krevní tlak nebo chronické selhání srdce – stouply o děsivých 81 %. Za tímto trendem stojí kombinace faktorů: stárnutí populace, nárůst obezity, špatná životospráva a sedavý životní styl.
„Za posledních 50 let jsme zaznamenali zásadní posun v chápání srdečních onemocnění, jejich příčin a způsobů léčby,“ uvedla hlavní autorka studie Dr. Sara Kingová ze Stanfordovy univerzity. „Z infarktu, který dříve znamenal téměř jistou smrt, se stal stav, který dokážeme zvládnout a přežít.“
Přesto však přežití infarktu často znamená doživotní komplikace. Podle kardiologa Andrewa Freemana z Denveru je sice dnes riziko smrti na infarkt nižší než kdy dřív, ale pacienti mohou po prodělaném infarktu trpět trvalými následky – například dušností, sníženou výkonností či nutností užívat dlouhodobě léky.
Data studie ukazují dramatické změny ve vývoji jednotlivých diagnóz. V roce 1970 tvořily infarkty 54 % všech úmrtí na srdeční onemocnění. V roce 2022 už to bylo jen 29 %. Naopak úmrtí způsobená srdeční arytmií stoupla o 450 %, úmrtí na srdeční selhání o 146 % a úmrtí v důsledku vysokého krevního tlaku o 106 %.
Jedním z hlavních viníků je zhoršující se zdravotní stav populace. Obezita, cukrovka 2. typu, hypertenze a nedostatek pohybu jsou na vzestupu. Prevalence obezity vzrostla ze 15 % v roce 1970 na 40 % v roce 2022. Cukrovka a prediabetes nyní postihují téměř polovinu dospělých Američanů. A vysoký krevní tlak se od konce 70. let rozšířil z 30 % populace na téměř 50 %.
Dalším faktorem je demografický vývoj. Generace tzv. baby boomers (narozených po druhé světové válce) nyní vstupuje do věku, kdy se nejčastěji projevují srdeční onemocnění. Jejich zdravotní stav je navíc zatížen dekádami méně zdravého životního stylu.
„Rizikové faktory se kumulují a projevují se jako vlna chronických onemocnění, jako je srdeční selhání, arytmie nebo hypertenzní srdeční onemocnění,“ vysvětlila profesorka kardiologie Latha Palaniappanová, spoluautorka studie.
Současná situace tak vyžaduje nový přístup. Zatímco dříve se pozornost soustředila na přežití infarktu, dnes je potřeba zaměřit se na prevenci chronických srdečních nemocí, které sice nezabíjejí náhle, ale ničí kvalitu života. Podle odborníků by prevence měla začít už v dětství a pokračovat po celý život.
„Srdeční choroby nezmizely,“ varuje Palaniappanová. „Jen se proměnily. A pokud chceme, aby lidé stárli se silným a zdravým srdcem, musíme přemýšlet jinak – zaměřit se na prevenci, životní styl a včasné zásahy.“
Nová studie tak přináší důležité varování. Pokrok v kardiologii sice zachránil miliony životů, ale srdeční choroby se přizpůsobily. Jejich nová podoba – chronická, plíživá a dlouhodobě devastující – vyžaduje strategii, která se nebude spoléhat jen na pokročilé léky, ale především na změnu chování společnosti.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
V Izraeli pokračuje sčítání hlasů po nedávných parlamentních volbách, přičemž průběžné výsledky po sečtení více než 57 procent odevzdaných lístků ukazují na vedení bloku premiéra Benjamina Netanjahua. Tento pravicový blok dosud získal 55 křesel v Knesetu, což však prozatím nestačí na získání potřebné většiny 61 mandátů. Opoziční tábor v tuto chvíli drží 49 křesel a zastoupení arabských stran čítá celkem 16 mandátů.