Dobrá zpráva: za posledních padesát let dramaticky klesl počet úmrtí na infarkty. Nová americká studie ukazuje, že od roku 1970 poklesl počet obětí infarktů myokardu o téměř 90 %. To je důkazem mimořádného pokroku ve výzkumu, prevenci i léčbě srdečních příhod. Ovšem tato pozitivní statistika má i svou temnější stránku – jiné typy srdečních onemocnění se mezitím staly mnohem nebezpečnějšími.
Studie, zveřejněná ve Journal of the American Heart Association, ukazuje, že celkový počet úmrtí na srdeční choroby sice klesl o dvě třetiny, ale úmrtí na jiné typy srdečního selhání – například arytmie, vysoký krevní tlak nebo chronické selhání srdce – stouply o děsivých 81 %. Za tímto trendem stojí kombinace faktorů: stárnutí populace, nárůst obezity, špatná životospráva a sedavý životní styl.
„Za posledních 50 let jsme zaznamenali zásadní posun v chápání srdečních onemocnění, jejich příčin a způsobů léčby,“ uvedla hlavní autorka studie Dr. Sara Kingová ze Stanfordovy univerzity. „Z infarktu, který dříve znamenal téměř jistou smrt, se stal stav, který dokážeme zvládnout a přežít.“
Přesto však přežití infarktu často znamená doživotní komplikace. Podle kardiologa Andrewa Freemana z Denveru je sice dnes riziko smrti na infarkt nižší než kdy dřív, ale pacienti mohou po prodělaném infarktu trpět trvalými následky – například dušností, sníženou výkonností či nutností užívat dlouhodobě léky.
Data studie ukazují dramatické změny ve vývoji jednotlivých diagnóz. V roce 1970 tvořily infarkty 54 % všech úmrtí na srdeční onemocnění. V roce 2022 už to bylo jen 29 %. Naopak úmrtí způsobená srdeční arytmií stoupla o 450 %, úmrtí na srdeční selhání o 146 % a úmrtí v důsledku vysokého krevního tlaku o 106 %.
Jedním z hlavních viníků je zhoršující se zdravotní stav populace. Obezita, cukrovka 2. typu, hypertenze a nedostatek pohybu jsou na vzestupu. Prevalence obezity vzrostla ze 15 % v roce 1970 na 40 % v roce 2022. Cukrovka a prediabetes nyní postihují téměř polovinu dospělých Američanů. A vysoký krevní tlak se od konce 70. let rozšířil z 30 % populace na téměř 50 %.
Dalším faktorem je demografický vývoj. Generace tzv. baby boomers (narozených po druhé světové válce) nyní vstupuje do věku, kdy se nejčastěji projevují srdeční onemocnění. Jejich zdravotní stav je navíc zatížen dekádami méně zdravého životního stylu.
„Rizikové faktory se kumulují a projevují se jako vlna chronických onemocnění, jako je srdeční selhání, arytmie nebo hypertenzní srdeční onemocnění,“ vysvětlila profesorka kardiologie Latha Palaniappanová, spoluautorka studie.
Současná situace tak vyžaduje nový přístup. Zatímco dříve se pozornost soustředila na přežití infarktu, dnes je potřeba zaměřit se na prevenci chronických srdečních nemocí, které sice nezabíjejí náhle, ale ničí kvalitu života. Podle odborníků by prevence měla začít už v dětství a pokračovat po celý život.
„Srdeční choroby nezmizely,“ varuje Palaniappanová. „Jen se proměnily. A pokud chceme, aby lidé stárli se silným a zdravým srdcem, musíme přemýšlet jinak – zaměřit se na prevenci, životní styl a včasné zásahy.“
Nová studie tak přináší důležité varování. Pokrok v kardiologii sice zachránil miliony životů, ale srdeční choroby se přizpůsobily. Jejich nová podoba – chronická, plíživá a dlouhodobě devastující – vyžaduje strategii, která se nebude spoléhat jen na pokročilé léky, ale především na změnu chování společnosti.
Leoš Mareš patří ke slavným dubnovým oslavencům, což letos opravdu nešlo přehlédnout. Z uznávaného moderátora je totiž čerstvý padesátník. Kulaté jubileum si žádalo opravdu výjimečný dárek, o který se postarala Leošova manželka. Co mu pořídila?
České soudy se v uplynulých dnech opět musely zabývat případem březnového teroristického útoku v Pardubicích. Několik zadržených se obrátilo na justici se stížností proti vazebnímu stíhání. Jak soud rozhodl?
Spojené státy americké mají za sebou návštěvu britského panovníka. Karel III. je sice zejména reprezentativním představitelem Velké Británie, ale občas umí promluvit i do politiky. Americký prezident Donald Trump přiznal králi zásluhy ve věci zrušení cel na whiskey.
Poslední dubnový den přinesl zásadní událost na české hudební scéně. Oficiálně totiž začala sólová kariéra Charlotte Gottové, protože vyšel její první singl In Too Deep. Bude nadaná dívka jednou tak slavná jako její otec?
V uplynulých dvou týdnech, od 13. do 27 dubna, zlevnila nafta u českých čerpacích stanic o 8,7 procenta, vyplývá z nových dat Evropské komise.
Policie uzavřela případ kontroverzních SMS zpráv, které šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) adresoval spolupracovníkům prezidenta Petra Pavla. Ministr zahraničí si podle dostupných informací může téměř definitivně oddechnout.
Pošramocená pověst Britney Spears se zatím nezlepšuje ani letos. Bývalou popovou hvězdu před několika týdny zadrželi policisté kvůli řízení pod vlivem alkoholu či drog. Žalobci v předchozích dnech vznesli obvinění, uvedla britská stanice BBC. Dobrou zprávou pro zpěvačku je, že by neměla skončit ve vězení.
Jsme sice teprve na začátku května, ale počasí v Česku je už nyní v jednom ohledu znepokojující. Sucho se neustále prohlubuje, upozornili meteorologové. Navíc očekávají, že situace se v nejbližších dnech dále zhorší.
Umělá inteligence překonala lékaře v přesnosti diagnóz během urgentního příjmu. Vyplývá to z průlomové studie Harvardské univerzity, která srovnávala schopnosti stovek doktorů se systémy AI v krizových momentech, kdy se v nemocnicích rozhoduje o životě a smrti. Výsledky, publikované v prestižním časopise Science, popisují odborníci jako zásadní krok vpřed, který odstartuje hlubokou proměnu medicíny.
Slunce svítí, květiny kvetou a pro miliony lidí po celém světě to znamená jediné – začátek období kýchání, ucpaného nosu a slzících očí. Alergickou rýmou, kterou v sezónní formě známe jako sennou rýmu, trpí globálně přibližně 400 milionů lidí. Kvůli klimatickým změnám se navíc pylová sezóna prodlužuje a intenzita příznaků roste. Dobrou zprávou však je, že moderní věda nabízí účinné způsoby, jak toto náročné období přečkat bez zbytečného utrpení.
Severoatlantická aliance zvažuje zásadní změnu ve své diplomacii: zrušení pravidelných každoročních summitů. Podle informací agentury Reuters, na které se odvolává analytik webu The Conversation, vedou členské státy debatu o tom, zda se v budoucnu nevrátit k méně intenzivnímu režimu setkávání. Hlavním důvodem těchto úvah je snaha omezit prostor pro veřejné střety s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Kvalita ovzduší v Evropě se sice postupně zlepšuje, ale tempo změn zatím nestačí k tomu, aby byly splněny cíle Evropské unie pro rok 2030. Ve své výroční zprávě, zveřejněné ve čtvrtek 30. dubna 2026, před tím varuje Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Znečištění stále překračuje stanovené limity až na pětině monitorovacích stanic napříč 39 sledovanými zeměmi.