Dobrá zpráva: za posledních padesát let dramaticky klesl počet úmrtí na infarkty. Nová americká studie ukazuje, že od roku 1970 poklesl počet obětí infarktů myokardu o téměř 90 %. To je důkazem mimořádného pokroku ve výzkumu, prevenci i léčbě srdečních příhod. Ovšem tato pozitivní statistika má i svou temnější stránku – jiné typy srdečních onemocnění se mezitím staly mnohem nebezpečnějšími.
Studie, zveřejněná ve Journal of the American Heart Association, ukazuje, že celkový počet úmrtí na srdeční choroby sice klesl o dvě třetiny, ale úmrtí na jiné typy srdečního selhání – například arytmie, vysoký krevní tlak nebo chronické selhání srdce – stouply o děsivých 81 %. Za tímto trendem stojí kombinace faktorů: stárnutí populace, nárůst obezity, špatná životospráva a sedavý životní styl.
„Za posledních 50 let jsme zaznamenali zásadní posun v chápání srdečních onemocnění, jejich příčin a způsobů léčby,“ uvedla hlavní autorka studie Dr. Sara Kingová ze Stanfordovy univerzity. „Z infarktu, který dříve znamenal téměř jistou smrt, se stal stav, který dokážeme zvládnout a přežít.“
Přesto však přežití infarktu často znamená doživotní komplikace. Podle kardiologa Andrewa Freemana z Denveru je sice dnes riziko smrti na infarkt nižší než kdy dřív, ale pacienti mohou po prodělaném infarktu trpět trvalými následky – například dušností, sníženou výkonností či nutností užívat dlouhodobě léky.
Data studie ukazují dramatické změny ve vývoji jednotlivých diagnóz. V roce 1970 tvořily infarkty 54 % všech úmrtí na srdeční onemocnění. V roce 2022 už to bylo jen 29 %. Naopak úmrtí způsobená srdeční arytmií stoupla o 450 %, úmrtí na srdeční selhání o 146 % a úmrtí v důsledku vysokého krevního tlaku o 106 %.
Jedním z hlavních viníků je zhoršující se zdravotní stav populace. Obezita, cukrovka 2. typu, hypertenze a nedostatek pohybu jsou na vzestupu. Prevalence obezity vzrostla ze 15 % v roce 1970 na 40 % v roce 2022. Cukrovka a prediabetes nyní postihují téměř polovinu dospělých Američanů. A vysoký krevní tlak se od konce 70. let rozšířil z 30 % populace na téměř 50 %.
Dalším faktorem je demografický vývoj. Generace tzv. baby boomers (narozených po druhé světové válce) nyní vstupuje do věku, kdy se nejčastěji projevují srdeční onemocnění. Jejich zdravotní stav je navíc zatížen dekádami méně zdravého životního stylu.
„Rizikové faktory se kumulují a projevují se jako vlna chronických onemocnění, jako je srdeční selhání, arytmie nebo hypertenzní srdeční onemocnění,“ vysvětlila profesorka kardiologie Latha Palaniappanová, spoluautorka studie.
Současná situace tak vyžaduje nový přístup. Zatímco dříve se pozornost soustředila na přežití infarktu, dnes je potřeba zaměřit se na prevenci chronických srdečních nemocí, které sice nezabíjejí náhle, ale ničí kvalitu života. Podle odborníků by prevence měla začít už v dětství a pokračovat po celý život.
„Srdeční choroby nezmizely,“ varuje Palaniappanová. „Jen se proměnily. A pokud chceme, aby lidé stárli se silným a zdravým srdcem, musíme přemýšlet jinak – zaměřit se na prevenci, životní styl a včasné zásahy.“
Nová studie tak přináší důležité varování. Pokrok v kardiologii sice zachránil miliony životů, ale srdeční choroby se přizpůsobily. Jejich nová podoba – chronická, plíživá a dlouhodobě devastující – vyžaduje strategii, která se nebude spoléhat jen na pokročilé léky, ale především na změnu chování společnosti.
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.