Technologický rozmach dronů zásadně mění taktiku na ukrajinském bojišti. Bezpilotní letouny dnes útočí hluboko za frontou, narušují zásobování i velení a mění charakter celé války. Ukrajinská armáda reagovala vytvořením konceptu tzv. „Dronové linie“, jejímž cílem je zastavit postup ruských jednotek. Vznikly dvě specializované brigády, jejichž nasazení již přineslo první úspěchy – ale také odhalilo limity této nové strategie.
Jedna z těchto brigád zasáhla na přelomu ledna a února v oblasti jižně a západně od města Pokrovsk v Donbasu, kde čelila silnému ruskému útoku. Ukrajinská pěchota zde zahájila protiútoky v koordinaci s operátory dronů, což vedlo k dobytí několika vesnic. Na ztráty zareagoval i Kreml – Vladimir Putin přiznal „obtížnou situaci“ způsobenou útoky UAV.
Naděje Kyjeva ale brzy narazily na ruskou odpověď. Moskva nasadila nový pluk bezpilotních prostředků – 7. samostatný průzkumně-útočný pluk, který se podílel na protiútoku a opětovném dobytí některých pozic. Ruské drony operovaly až 35 kilometrů severně od Pokrovska a hrozily obklíčením města.
Současně ruská armáda zahájila vlastní ofenzivu u města Sudža, kde pomocí dronů a pozemních sil přerušila ukrajinské zásobovací trasy. Ztráta Sudži byla pro Ukrajinu tvrdou ranou – jednotky se musely stáhnout a obranná linie se zhroutila, píše server Meduza.
Obě strany zkoušejí široké spektrum metod, jak se dronům bránit. Mezi pasivní opatření patří kamufláž, rozptyl sil nebo montáž ochranných konstrukcí na obrněnou techniku (např. tzv. „car-mangaly“). Aktivní obrana zahrnuje rušičky signálu, interceptor drony, improvizované zbraně (od brokovnic po drony s háky a sítěmi) i snahu lokalizovat a ničit samotné operátory.
Technologicky nejnáročnější, ale zároveň nejperspektivnější, je vývoj automatických obranných systémů podobných izraelskému „Iron Fistu“, které dokáží identifikovat a zneškodnit drony ještě ve vzduchu. Tyto technologie však zatím zůstávají mimo možnosti Ukrajiny i Ruska.
Zatímco frontové síly hledají způsoby, jak drony lépe využít či eliminovat, v hlubině nepřátelského území probíhá jiná válka. Rusko i Ukrajina podnikají dlouhodobé údery na klíčovou infrastrukturu, včetně rafinérií a elektráren. Ukrajinské drony „Liutyi“ a ruské „Gerany“ (upravené íránské Shahedy) se pravidelně střetávají v kampani, která však zatím ani jedné straně nepřinesla rozhodující výhodu.
Zatímco Ukrajina usiluje o konsolidaci „Dronové linie“, čelí i problémům v logistice. Prezident Zelenskyj koncem května obvinil Čínu, že blokuje dodávky komponent pro ukrajinské drony, zatímco Rusko jimi podle něj disponuje bez omezení. Západní pomoc, například americké „Switchblade“ nebo „Phoenix Ghost“, zatím nenaplňuje potřeby ukrajinské armády.
Organizační potíže pravděpodobně vedly i k personálním změnám – zakladatel ukrajinských dronových sil Vadym Sucharevskyj byl nedávno nahrazen velitelem Robertem Brovdim, známým pod přezdívkou „Madyar“.
Zatímco Rusko doufá, že postupná eroze ukrajinské obrany povede k politickému zlomu, Kyjev věří v obranný potenciál nové technologie. Drony se staly páteří války – ať už jde o průzkum, přímé útoky nebo sabotáž infrastruktury hluboko v zázemí. Avšak navzdory jejich významu je zřejmé, že ani masové nasazení UAV samo o sobě válku nerozhodne. Konečný výsledek stále určí schopnost adaptace, koordinace a odolnost obou bojujících stran.
Západní média navíc v posledních týdnech přinesla znepokojivé zprávy o tom, že Ukrajina čelí vážnému nedostatku dronů. „Čínský Mavic je otevřený pro Rusy, ale uzavřený pro Ukrajince,“ prohlásil prezident, podle nějž se na území Ruské federace nacházejí výrobní linky dronů s přímou účastí čínských zástupců.
Peking sice zatím nebyl přistižen při přímém ovlivňování vývoje války, ale realita je taková, že Čína má faktický monopol na levné komponenty pro bezpilotní letouny. Zatímco Spojené státy poskytly Ukrajině vojenské drony jako jsou Switchblade a Phoenix Ghost, jejich účinnost v ostrém boji zůstává sporná a dodané množství – v řádu desítek tisíc kusů – nedokáže pokrýt rozsáhlé potřeby ukrajinské armády.
Současná debata o „nedostatku dronů“ však může podle některých analytiků zastírat hlubší problémy – především organizační selhání během první rozsáhlé dronové ofenzivy na tzv. „Dronové linii“. I přes koncentrované nasazení bezpilotních prostředků se ukrajinské armádě nepodařilo vytlačit ruské jednotky z oblasti Pokrovsku. Ruské síly se naopak zmohly na protiútoky na dalších frontách.
Na pozadí těchto událostí došlo v Kyjevě ke změně vedení dronového vojska – zakladatel brigády generál Vadym Sucharevskyj byl odvolán a nahrazen Robertem Brovdim, známým pod volacím znakem „Madyar“. Tento krok naznačuje, že vedení armády připouští nutnost zásadních změn v řízení i koordinaci sil bezpilotních prostředků.
Historické paralely naznačují, že technologický průlom ve válce sám o sobě nestačí – úspěch vojenských inovací závisí především na reorganizaci velení a spolupráci mezi jednotlivými složkami ozbrojených sil. Podobně jako v meziválečném období, kdy Německo dokázalo zkombinovat tanky, dělostřelectvo, letectvo a pěchotu v tzv. „bleskové válce“, i dnešní válka na Ukrajině vyžaduje nový způsob myšlení.
Zatím však ani Moskva, ani Kyjev neočekávají zásadní strategický průlom. Kreml se snaží přesvědčit Ukrajinu, že ruský tlak bude pokračovat tak dlouho, dokud Kyjev nepřistoupí na územní ústupky. Ukrajinská strana naopak doufá, že její „Dronová linie“ zastaví ruský postup a donutí Moskvu uznat marnost dalších ofenziv.
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla ruské armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen. Přestože ženy v ruských ozbrojených silách tradičně zastávaly spíše podpůrné funkce, současné náborové kampaně, propaganda na sociálních sítích i zprávy státních médií ukazují, že armáda usiluje o jejich zapojení do operačních rolí, zejména v oblasti obsluhy bezpilotních letounů a dalších technických specializací.
Vojenský konflikt na Ukrajině si od začátku plnohodnotné ruské invaze vyžádal na obou stranách již více než dva miliony padlých, zraněných či pohřešovaných vojáků. Vyplývá to z nové studie amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia. Podle zveřejněných odhadů nesou hlavní tíhu ztrát moskevské síly, které zaznamenaly přibližně 1,4 milionu obětí, přičemž počet mrtvých ruských vojáků dosahuje 400 000 až 450 000.
Evropská komise předložila finanční návrh pro vstup Černé Hory do Evropské unie, podle kterého by začlenění této balkánské země v rámci příštího sedmiletého rozpočtového cyklu mělo unijní pokladnu vyjít na tři miliardy eur.
Vedení amerického ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha provází podle CNN hluboká nedůvěra vůči podřízeným a neustálé prověřování jejich loajality. Tento stav vyvrcholil na začátku dubna, kdy se náčelník generálního štábu armády Randy George pokusil s ministrem osobně setkat. Chtěl s ním projednat narůstající napětí, které vyvolaly Hegsethovy přímé zásahy do kariérního postupu vysokých důstojníků, včetně zablokování povýšení čtyř plukovníků. K plánované schůzce, na které chtěl generál George představit armádní technologické priority, už ale nedošlo, protože byl hned následující den z funkce propuštěn.
Demokraté a organizace na ochranu volebních práv varují, že nedávný projev Donalda Trumpa, ve kterém bez důkazů hovořil o čínském vměšování do voleb v roce 2020, je jasnou snahou připravit půdu pro zpochybnění výsledků listopadových průběžných voleb.
Španělská severoafrická enkláva Ceuta čelí rozsáhlé humanitární a sociální krizi poté, co na její území v posledních dnech přes moře dorazily stovky migrantů ze sousedního Maroka. Místní úřady hlásí zcela naplněné ubytovací kapacity a masivní příliv lidí, kteří obcházejí hraniční zábrany plaváním podél pobřežních vlnolamů. Regionální prezident Juan Jesús Vivas v reakci na překotný vývoj varoval, že situace dosáhla krizového stavu a tamní přijímací střediska již nedokážou čelit náporu nově příchozích.
Reportáž ukrajinsko-amerického novináře Davida Kiričenka z frontové linie pro web Kyiv Post vykresluje drsnou realitu dnešního bojiště, kde prim hrají moderní technologie. Kiričenko strávil několik dní v těsné blízkosti jednotky bezpilotních systémů ukrajinské 110. samostatné mechanizované brigády. Společně s americkým dokumentaristou Ryanem Van Ertem nahlédli přímo do takzvané zóny zabíjení, tedy pásma neustále sledovaného a napadaného drony.
Katastrofální požáry pustošící v těchto dnech rozsáhlé oblasti Španělska a Francie představují podle nejvyšších evropských představitelů zásadní hrozbu pro celou Evropu. Ohňový živel v blízkosti Madridu a Bordeaux již zničil desítky tisíc hektarů porostu a srovnal se zemí stovky obytných domů. Následná evakuace více než tří set tisíc obyvatel se zapsala do historie jako jedna z nejrozsáhlejších záchranných akcí svého druhu na evropském kontinentu.
Omezení konzumace cukru v prvních dvou letech života může podle vědců výrazně přispět k ochraně mozku a snížení rizika vzniku demence v pozdějším věku. Nejnovější zjištění vycházejí z analýzy historických dat z doby ukončení přídělového systému na cukr ve Velké Británii po druhé světové válce. Výzkumníci porovnávali zdravotní stav lidí, kteří vyrůstali v období striktního přídělu sladkostí, s generací narozenou bezprostředně po jeho zrušení.
Vlna ničivých lesních požárů přiměla španělskou vládu k vyhlášení celostátního nouzového stavu v Madridském regionu a v provincii Ávila. Rozsáhlé evakuace a nasazení vojenských pohotovostních jednotek jasně ukázaly, že požáry šířící se do zástavby vyžadují zcela odlišný přístup, než jaký byl v zemi dosud běžný. Ohrožena jsou především území na pomezí přírody a městské infrastruktury, kde se rizika výrazně koncentrují a komplikují jakékoliv záchranné operace.
Technologie zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) představuje klíčový pilíř strategie Evropské unie pro dekarbonizaci těžkého průmyslu, jako je výroba cementu, oceli či chemických látek. Tento proces spočívá v oddělení oxidu uhličitého přímo u průmyslových zdrojů, jeho následné přepravě potrubím nebo loděmi a v trvalém uložení do hlubokých geologických struktur. Podle Aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi si Unie stanovila cíl dosáhnout do roku 2030 roční kapacity ukládání minimálně padesáti milionů tun CO₂, přičemž do roku 2040 bude podle odhadů Evropské komise nutné ročně uskladnit až dvě stě padesát milionů tun tohoto skleníkového plynu.
Iránské Islámské revoluční gardy v oficiálním prohlášení zveřejněném státními médii přísahaly odvetu za rozsáhlé noční údery Spojených států na íránské cíle. Teheránský režim otevřeně deklaroval záměr ještě během dneška potrestat agresora. Napětí na Blízkém východě tak po krátkém útlumu opět prudce eskaluje, přičemž obě strany dávají najevo odhodlání v konfrontaci pokračovat.
