Technologický rozmach dronů zásadně mění taktiku na ukrajinském bojišti. Bezpilotní letouny dnes útočí hluboko za frontou, narušují zásobování i velení a mění charakter celé války. Ukrajinská armáda reagovala vytvořením konceptu tzv. „Dronové linie“, jejímž cílem je zastavit postup ruských jednotek. Vznikly dvě specializované brigády, jejichž nasazení již přineslo první úspěchy – ale také odhalilo limity této nové strategie.
Jedna z těchto brigád zasáhla na přelomu ledna a února v oblasti jižně a západně od města Pokrovsk v Donbasu, kde čelila silnému ruskému útoku. Ukrajinská pěchota zde zahájila protiútoky v koordinaci s operátory dronů, což vedlo k dobytí několika vesnic. Na ztráty zareagoval i Kreml – Vladimir Putin přiznal „obtížnou situaci“ způsobenou útoky UAV.
Naděje Kyjeva ale brzy narazily na ruskou odpověď. Moskva nasadila nový pluk bezpilotních prostředků – 7. samostatný průzkumně-útočný pluk, který se podílel na protiútoku a opětovném dobytí některých pozic. Ruské drony operovaly až 35 kilometrů severně od Pokrovska a hrozily obklíčením města.
Současně ruská armáda zahájila vlastní ofenzivu u města Sudža, kde pomocí dronů a pozemních sil přerušila ukrajinské zásobovací trasy. Ztráta Sudži byla pro Ukrajinu tvrdou ranou – jednotky se musely stáhnout a obranná linie se zhroutila, píše server Meduza.
Obě strany zkoušejí široké spektrum metod, jak se dronům bránit. Mezi pasivní opatření patří kamufláž, rozptyl sil nebo montáž ochranných konstrukcí na obrněnou techniku (např. tzv. „car-mangaly“). Aktivní obrana zahrnuje rušičky signálu, interceptor drony, improvizované zbraně (od brokovnic po drony s háky a sítěmi) i snahu lokalizovat a ničit samotné operátory.
Technologicky nejnáročnější, ale zároveň nejperspektivnější, je vývoj automatických obranných systémů podobných izraelskému „Iron Fistu“, které dokáží identifikovat a zneškodnit drony ještě ve vzduchu. Tyto technologie však zatím zůstávají mimo možnosti Ukrajiny i Ruska.
Zatímco frontové síly hledají způsoby, jak drony lépe využít či eliminovat, v hlubině nepřátelského území probíhá jiná válka. Rusko i Ukrajina podnikají dlouhodobé údery na klíčovou infrastrukturu, včetně rafinérií a elektráren. Ukrajinské drony „Liutyi“ a ruské „Gerany“ (upravené íránské Shahedy) se pravidelně střetávají v kampani, která však zatím ani jedné straně nepřinesla rozhodující výhodu.
Zatímco Ukrajina usiluje o konsolidaci „Dronové linie“, čelí i problémům v logistice. Prezident Zelenskyj koncem května obvinil Čínu, že blokuje dodávky komponent pro ukrajinské drony, zatímco Rusko jimi podle něj disponuje bez omezení. Západní pomoc, například americké „Switchblade“ nebo „Phoenix Ghost“, zatím nenaplňuje potřeby ukrajinské armády.
Organizační potíže pravděpodobně vedly i k personálním změnám – zakladatel ukrajinských dronových sil Vadym Sucharevskyj byl nedávno nahrazen velitelem Robertem Brovdim, známým pod přezdívkou „Madyar“.
Zatímco Rusko doufá, že postupná eroze ukrajinské obrany povede k politickému zlomu, Kyjev věří v obranný potenciál nové technologie. Drony se staly páteří války – ať už jde o průzkum, přímé útoky nebo sabotáž infrastruktury hluboko v zázemí. Avšak navzdory jejich významu je zřejmé, že ani masové nasazení UAV samo o sobě válku nerozhodne. Konečný výsledek stále určí schopnost adaptace, koordinace a odolnost obou bojujících stran.
Západní média navíc v posledních týdnech přinesla znepokojivé zprávy o tom, že Ukrajina čelí vážnému nedostatku dronů. „Čínský Mavic je otevřený pro Rusy, ale uzavřený pro Ukrajince,“ prohlásil prezident, podle nějž se na území Ruské federace nacházejí výrobní linky dronů s přímou účastí čínských zástupců.
Peking sice zatím nebyl přistižen při přímém ovlivňování vývoje války, ale realita je taková, že Čína má faktický monopol na levné komponenty pro bezpilotní letouny. Zatímco Spojené státy poskytly Ukrajině vojenské drony jako jsou Switchblade a Phoenix Ghost, jejich účinnost v ostrém boji zůstává sporná a dodané množství – v řádu desítek tisíc kusů – nedokáže pokrýt rozsáhlé potřeby ukrajinské armády.
Současná debata o „nedostatku dronů“ však může podle některých analytiků zastírat hlubší problémy – především organizační selhání během první rozsáhlé dronové ofenzivy na tzv. „Dronové linii“. I přes koncentrované nasazení bezpilotních prostředků se ukrajinské armádě nepodařilo vytlačit ruské jednotky z oblasti Pokrovsku. Ruské síly se naopak zmohly na protiútoky na dalších frontách.
Na pozadí těchto událostí došlo v Kyjevě ke změně vedení dronového vojska – zakladatel brigády generál Vadym Sucharevskyj byl odvolán a nahrazen Robertem Brovdim, známým pod volacím znakem „Madyar“. Tento krok naznačuje, že vedení armády připouští nutnost zásadních změn v řízení i koordinaci sil bezpilotních prostředků.
Historické paralely naznačují, že technologický průlom ve válce sám o sobě nestačí – úspěch vojenských inovací závisí především na reorganizaci velení a spolupráci mezi jednotlivými složkami ozbrojených sil. Podobně jako v meziválečném období, kdy Německo dokázalo zkombinovat tanky, dělostřelectvo, letectvo a pěchotu v tzv. „bleskové válce“, i dnešní válka na Ukrajině vyžaduje nový způsob myšlení.
Zatím však ani Moskva, ani Kyjev neočekávají zásadní strategický průlom. Kreml se snaží přesvědčit Ukrajinu, že ruský tlak bude pokračovat tak dlouho, dokud Kyjev nepřistoupí na územní ústupky. Ukrajinská strana naopak doufá, že její „Dronová linie“ zastaví ruský postup a donutí Moskvu uznat marnost dalších ofenziv.
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.
