Technologický rozmach dronů zásadně mění taktiku na ukrajinském bojišti. Bezpilotní letouny dnes útočí hluboko za frontou, narušují zásobování i velení a mění charakter celé války. Ukrajinská armáda reagovala vytvořením konceptu tzv. „Dronové linie“, jejímž cílem je zastavit postup ruských jednotek. Vznikly dvě specializované brigády, jejichž nasazení již přineslo první úspěchy – ale také odhalilo limity této nové strategie.
Jedna z těchto brigád zasáhla na přelomu ledna a února v oblasti jižně a západně od města Pokrovsk v Donbasu, kde čelila silnému ruskému útoku. Ukrajinská pěchota zde zahájila protiútoky v koordinaci s operátory dronů, což vedlo k dobytí několika vesnic. Na ztráty zareagoval i Kreml – Vladimir Putin přiznal „obtížnou situaci“ způsobenou útoky UAV.
Naděje Kyjeva ale brzy narazily na ruskou odpověď. Moskva nasadila nový pluk bezpilotních prostředků – 7. samostatný průzkumně-útočný pluk, který se podílel na protiútoku a opětovném dobytí některých pozic. Ruské drony operovaly až 35 kilometrů severně od Pokrovska a hrozily obklíčením města.
Současně ruská armáda zahájila vlastní ofenzivu u města Sudža, kde pomocí dronů a pozemních sil přerušila ukrajinské zásobovací trasy. Ztráta Sudži byla pro Ukrajinu tvrdou ranou – jednotky se musely stáhnout a obranná linie se zhroutila, píše server Meduza.
Obě strany zkoušejí široké spektrum metod, jak se dronům bránit. Mezi pasivní opatření patří kamufláž, rozptyl sil nebo montáž ochranných konstrukcí na obrněnou techniku (např. tzv. „car-mangaly“). Aktivní obrana zahrnuje rušičky signálu, interceptor drony, improvizované zbraně (od brokovnic po drony s háky a sítěmi) i snahu lokalizovat a ničit samotné operátory.
Technologicky nejnáročnější, ale zároveň nejperspektivnější, je vývoj automatických obranných systémů podobných izraelskému „Iron Fistu“, které dokáží identifikovat a zneškodnit drony ještě ve vzduchu. Tyto technologie však zatím zůstávají mimo možnosti Ukrajiny i Ruska.
Zatímco frontové síly hledají způsoby, jak drony lépe využít či eliminovat, v hlubině nepřátelského území probíhá jiná válka. Rusko i Ukrajina podnikají dlouhodobé údery na klíčovou infrastrukturu, včetně rafinérií a elektráren. Ukrajinské drony „Liutyi“ a ruské „Gerany“ (upravené íránské Shahedy) se pravidelně střetávají v kampani, která však zatím ani jedné straně nepřinesla rozhodující výhodu.
Zatímco Ukrajina usiluje o konsolidaci „Dronové linie“, čelí i problémům v logistice. Prezident Zelenskyj koncem května obvinil Čínu, že blokuje dodávky komponent pro ukrajinské drony, zatímco Rusko jimi podle něj disponuje bez omezení. Západní pomoc, například americké „Switchblade“ nebo „Phoenix Ghost“, zatím nenaplňuje potřeby ukrajinské armády.
Organizační potíže pravděpodobně vedly i k personálním změnám – zakladatel ukrajinských dronových sil Vadym Sucharevskyj byl nedávno nahrazen velitelem Robertem Brovdim, známým pod přezdívkou „Madyar“.
Zatímco Rusko doufá, že postupná eroze ukrajinské obrany povede k politickému zlomu, Kyjev věří v obranný potenciál nové technologie. Drony se staly páteří války – ať už jde o průzkum, přímé útoky nebo sabotáž infrastruktury hluboko v zázemí. Avšak navzdory jejich významu je zřejmé, že ani masové nasazení UAV samo o sobě válku nerozhodne. Konečný výsledek stále určí schopnost adaptace, koordinace a odolnost obou bojujících stran.
Západní média navíc v posledních týdnech přinesla znepokojivé zprávy o tom, že Ukrajina čelí vážnému nedostatku dronů. „Čínský Mavic je otevřený pro Rusy, ale uzavřený pro Ukrajince,“ prohlásil prezident, podle nějž se na území Ruské federace nacházejí výrobní linky dronů s přímou účastí čínských zástupců.
Peking sice zatím nebyl přistižen při přímém ovlivňování vývoje války, ale realita je taková, že Čína má faktický monopol na levné komponenty pro bezpilotní letouny. Zatímco Spojené státy poskytly Ukrajině vojenské drony jako jsou Switchblade a Phoenix Ghost, jejich účinnost v ostrém boji zůstává sporná a dodané množství – v řádu desítek tisíc kusů – nedokáže pokrýt rozsáhlé potřeby ukrajinské armády.
Současná debata o „nedostatku dronů“ však může podle některých analytiků zastírat hlubší problémy – především organizační selhání během první rozsáhlé dronové ofenzivy na tzv. „Dronové linii“. I přes koncentrované nasazení bezpilotních prostředků se ukrajinské armádě nepodařilo vytlačit ruské jednotky z oblasti Pokrovsku. Ruské síly se naopak zmohly na protiútoky na dalších frontách.
Na pozadí těchto událostí došlo v Kyjevě ke změně vedení dronového vojska – zakladatel brigády generál Vadym Sucharevskyj byl odvolán a nahrazen Robertem Brovdim, známým pod volacím znakem „Madyar“. Tento krok naznačuje, že vedení armády připouští nutnost zásadních změn v řízení i koordinaci sil bezpilotních prostředků.
Historické paralely naznačují, že technologický průlom ve válce sám o sobě nestačí – úspěch vojenských inovací závisí především na reorganizaci velení a spolupráci mezi jednotlivými složkami ozbrojených sil. Podobně jako v meziválečném období, kdy Německo dokázalo zkombinovat tanky, dělostřelectvo, letectvo a pěchotu v tzv. „bleskové válce“, i dnešní válka na Ukrajině vyžaduje nový způsob myšlení.
Zatím však ani Moskva, ani Kyjev neočekávají zásadní strategický průlom. Kreml se snaží přesvědčit Ukrajinu, že ruský tlak bude pokračovat tak dlouho, dokud Kyjev nepřistoupí na územní ústupky. Ukrajinská strana naopak doufá, že její „Dronová linie“ zastaví ruský postup a donutí Moskvu uznat marnost dalších ofenziv.
Válka s Íránem, která trvá třetí týden, už nyní drasticky zatěžuje americkou státní kasu. Podle představitelů Trumpovy administrativy vynaložily Spojené státy na tento konflikt za prvních čtrnáct dní minimálně 12 miliard dolarů. Toto číslo se okamžitě stalo středem ostré kritiky ze strany demokratů i zastánců rozpočtové odpovědnosti, kteří upozorňují, že astronomické sumy mizející v raketových útocích by mohly zásadně proměnit životy milionů Američanů v oblastech zdravotnictví či školství.
Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že hodlá o zhruba měsíc odložit svou vysoce sledovanou březnovou návštěvu Číny. Jako hlavní důvod uvedl nutnost osobního dohledu nad probíhající válkou v Íránu. Setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, které mělo původně proběhnout od 31. března do 2. dubna, se tak pravděpodobně uskuteční až v pozdějším termínu.
Na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny dochází k systematické likvidaci náboženské svobody. Původně pestrý ekosystém mnoha věr je násilně přetvářen v jedinou povolenou víru: kult ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco například v Chersonské oblasti před invazí působilo přes 990 náboženských organizací zastupujících 38 různých směrů, dnes jich zbývá jen 175. Naprostá většina z nich je navíc podřízena Ruské pravoslavné církvi (ROC), která je úzce spjata s Kremlem.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
