Technologický rozmach dronů zásadně mění taktiku na ukrajinském bojišti. Bezpilotní letouny dnes útočí hluboko za frontou, narušují zásobování i velení a mění charakter celé války. Ukrajinská armáda reagovala vytvořením konceptu tzv. „Dronové linie“, jejímž cílem je zastavit postup ruských jednotek. Vznikly dvě specializované brigády, jejichž nasazení již přineslo první úspěchy – ale také odhalilo limity této nové strategie.
Jedna z těchto brigád zasáhla na přelomu ledna a února v oblasti jižně a západně od města Pokrovsk v Donbasu, kde čelila silnému ruskému útoku. Ukrajinská pěchota zde zahájila protiútoky v koordinaci s operátory dronů, což vedlo k dobytí několika vesnic. Na ztráty zareagoval i Kreml – Vladimir Putin přiznal „obtížnou situaci“ způsobenou útoky UAV.
Naděje Kyjeva ale brzy narazily na ruskou odpověď. Moskva nasadila nový pluk bezpilotních prostředků – 7. samostatný průzkumně-útočný pluk, který se podílel na protiútoku a opětovném dobytí některých pozic. Ruské drony operovaly až 35 kilometrů severně od Pokrovska a hrozily obklíčením města.
Současně ruská armáda zahájila vlastní ofenzivu u města Sudža, kde pomocí dronů a pozemních sil přerušila ukrajinské zásobovací trasy. Ztráta Sudži byla pro Ukrajinu tvrdou ranou – jednotky se musely stáhnout a obranná linie se zhroutila, píše server Meduza.
Obě strany zkoušejí široké spektrum metod, jak se dronům bránit. Mezi pasivní opatření patří kamufláž, rozptyl sil nebo montáž ochranných konstrukcí na obrněnou techniku (např. tzv. „car-mangaly“). Aktivní obrana zahrnuje rušičky signálu, interceptor drony, improvizované zbraně (od brokovnic po drony s háky a sítěmi) i snahu lokalizovat a ničit samotné operátory.
Technologicky nejnáročnější, ale zároveň nejperspektivnější, je vývoj automatických obranných systémů podobných izraelskému „Iron Fistu“, které dokáží identifikovat a zneškodnit drony ještě ve vzduchu. Tyto technologie však zatím zůstávají mimo možnosti Ukrajiny i Ruska.
Zatímco frontové síly hledají způsoby, jak drony lépe využít či eliminovat, v hlubině nepřátelského území probíhá jiná válka. Rusko i Ukrajina podnikají dlouhodobé údery na klíčovou infrastrukturu, včetně rafinérií a elektráren. Ukrajinské drony „Liutyi“ a ruské „Gerany“ (upravené íránské Shahedy) se pravidelně střetávají v kampani, která však zatím ani jedné straně nepřinesla rozhodující výhodu.
Zatímco Ukrajina usiluje o konsolidaci „Dronové linie“, čelí i problémům v logistice. Prezident Zelenskyj koncem května obvinil Čínu, že blokuje dodávky komponent pro ukrajinské drony, zatímco Rusko jimi podle něj disponuje bez omezení. Západní pomoc, například americké „Switchblade“ nebo „Phoenix Ghost“, zatím nenaplňuje potřeby ukrajinské armády.
Organizační potíže pravděpodobně vedly i k personálním změnám – zakladatel ukrajinských dronových sil Vadym Sucharevskyj byl nedávno nahrazen velitelem Robertem Brovdim, známým pod přezdívkou „Madyar“.
Zatímco Rusko doufá, že postupná eroze ukrajinské obrany povede k politickému zlomu, Kyjev věří v obranný potenciál nové technologie. Drony se staly páteří války – ať už jde o průzkum, přímé útoky nebo sabotáž infrastruktury hluboko v zázemí. Avšak navzdory jejich významu je zřejmé, že ani masové nasazení UAV samo o sobě válku nerozhodne. Konečný výsledek stále určí schopnost adaptace, koordinace a odolnost obou bojujících stran.
Západní média navíc v posledních týdnech přinesla znepokojivé zprávy o tom, že Ukrajina čelí vážnému nedostatku dronů. „Čínský Mavic je otevřený pro Rusy, ale uzavřený pro Ukrajince,“ prohlásil prezident, podle nějž se na území Ruské federace nacházejí výrobní linky dronů s přímou účastí čínských zástupců.
Peking sice zatím nebyl přistižen při přímém ovlivňování vývoje války, ale realita je taková, že Čína má faktický monopol na levné komponenty pro bezpilotní letouny. Zatímco Spojené státy poskytly Ukrajině vojenské drony jako jsou Switchblade a Phoenix Ghost, jejich účinnost v ostrém boji zůstává sporná a dodané množství – v řádu desítek tisíc kusů – nedokáže pokrýt rozsáhlé potřeby ukrajinské armády.
Současná debata o „nedostatku dronů“ však může podle některých analytiků zastírat hlubší problémy – především organizační selhání během první rozsáhlé dronové ofenzivy na tzv. „Dronové linii“. I přes koncentrované nasazení bezpilotních prostředků se ukrajinské armádě nepodařilo vytlačit ruské jednotky z oblasti Pokrovsku. Ruské síly se naopak zmohly na protiútoky na dalších frontách.
Na pozadí těchto událostí došlo v Kyjevě ke změně vedení dronového vojska – zakladatel brigády generál Vadym Sucharevskyj byl odvolán a nahrazen Robertem Brovdim, známým pod volacím znakem „Madyar“. Tento krok naznačuje, že vedení armády připouští nutnost zásadních změn v řízení i koordinaci sil bezpilotních prostředků.
Historické paralely naznačují, že technologický průlom ve válce sám o sobě nestačí – úspěch vojenských inovací závisí především na reorganizaci velení a spolupráci mezi jednotlivými složkami ozbrojených sil. Podobně jako v meziválečném období, kdy Německo dokázalo zkombinovat tanky, dělostřelectvo, letectvo a pěchotu v tzv. „bleskové válce“, i dnešní válka na Ukrajině vyžaduje nový způsob myšlení.
Zatím však ani Moskva, ani Kyjev neočekávají zásadní strategický průlom. Kreml se snaží přesvědčit Ukrajinu, že ruský tlak bude pokračovat tak dlouho, dokud Kyjev nepřistoupí na územní ústupky. Ukrajinská strana naopak doufá, že její „Dronová linie“ zastaví ruský postup a donutí Moskvu uznat marnost dalších ofenziv.
Policie na Karlovarsku řeší případ dvanáctileté dívky, která porodila zdravé dítě v nemocnici v krajském městě. Informoval o tom web novinky.cz s tím, že otcem novorozence má být starší bratr jeho matky, kterému je 16 let.
Pořadateli pohřbu Jiřího Krampola, který se uskuteční na den přesně za týden, do toho pořád někdo hází vidle. Když už se konečně vyjasnilo, kdo, kdy a kde smuteční obřad uspořádá, začaly se objevovat jisté protichůdné informace. Kde je pravda?
V posledních několika letech řada vysokých činitelů tvrdila, že Čína napadne Tchaj-wan do roku 2027. Tento názor vyjádřil v květnu americký ministr zahraničí Pete Hegseth, před dvěma lety tchajwanský ministr zahraničí Joseph Wu a o dva roky dříve generál Mark Milley, bývalý předseda spojených náčelníků štábů. Taková prohlášení mohou vyvolat dojem, že tento termín je téměř jistý. Existuje však mnoho důvodů, proč k tomu nemusí dojít, včetně znepokojující skutečnosti, že Čína by mohla dosáhnout svých cílů na Tchaj-wanu, aniž by vypálila jediný výstřel.
Rashid Khalidi, renomovaný historik a emeritní profesor moderních arabských studií na Kolumbijské univerzitě, zrušil svou výuku plánovanou na podzim tohoto roku v reakci na nedávnou dohodu univerzity s administrativou Donalda Trumpa.
Od chvíle, kdy se Donald Trump vrátil do Bílého domu, otřásají jeho ekonomická opatření globálním obchodním systémem. Dne 2. dubna 2025, na takzvaný „Den osvobození“, oznámil sérii rozsáhlých „recipročních“ cel, která zasáhla desítky zemí po celém světě. Ačkoliv část cel byla pozastavena a Trump uzavřel několik dohod s klíčovými partnery, jako je Velká Británie, Vietnam, Japonsko či Evropská unie, některé specifické sektory, jako auta a ocel, zůstaly pod přísným dohledem amerických celních opatření. Průměrná celní sazba na dovoz zboží do USA v roce 2025 dosáhla nejvyšší hodnoty za posledních téměř sto let.
Evropa se již několik let potýká s ničivými požáry, které nejsou jen tragédií samotnou, ale zároveň spouštějí řadu dalších problémů, včetně rizika ničivých povodní. Tento nebezpečný cyklus se stal realitou mnoha zemí, které čelí stále intenzivnějším požárům a následným extrémním povětrnostním jevům.
Američtí představitelé vedli tajná jednání s vysokými ruskými představiteli o ukončení války na Ukrajině, ale bez viditelného pokroku, prozradil ministr zahraničí Marco Rubio v rozhovoru pro Fox News Radio. Tato dosud neohlášená jednání probíhala 28. nebo 29. července s „některými z Putinových nejbližších lidí“ s cílem nalézt cestu k míru.
Obchodní dohoda mezi USA a Evropskou unií, uzavřená těsně před opětovným zavedením Trumpových „svobodných celních“ tarifů, odráží nové politické trendy v globálním obchodu. V reakci na hrozbu 30% základních cel z Washingtonu, která by se vztahovala na všechny produkty, a na další specifické sankce, EU dosáhla částečného zmírnění v podobě jednotného 15% celního tarifu na všechno zboží.
Americká klimatická politika prochází radikálními změnami. Pod vedením prezidenta Donalda Trumpa se Spojené státy dostávají na zcela novou, kontroverzní cestu. Zatímco dříve byla Amerika v rámci Pařížské klimatické dohody na vrcholu diplomatického úsilí o ochranu klimatu, nyní Trumpova administrativa podniká kroky, které mají za cíl zcela vymazat možnosti jakékoli vlády v budoucnosti reagovat na klimatickou změnu.
Prezident Donald Trump si konečně splní svůj dlouholetý sen o novém tanečním sále v Bílém domě. Výstavba sálu, jehož cena se odhaduje na 200 milionů dolarů, začne v září. Nový prostor, který bude mít rozlohu 90 000 čtverečních stop, má sloužit jako místo pro pořádání významných akcí a zároveň odrážet luxusní styl, který Trump prosazuje ve svých soukromých klubech.
Íránská metropole Teherán čelí vážné hrozbě vyčerpání vodních zdrojů, a to během několika týdnů, jak naznačují odborníci. Hlavní rezervoáry se ztenčují, úřady se zoufale snaží snížit spotřebu vody a obyvatelé se pokoušejí šetřit, aby se vyhnuli katastrofě. Pokud se okamžitě neprovedou nezbytná opatření, Írán může čelit situaci, kterou nebude možné vyřešit, varuje prezident Masoud Pezeshkian.
Hladomor v Gaze je podle webu The Guardian výsledkem pečlivě spočítané politiky. Izrael má pod kontrolou tok potravin do Gazy a na základě dlouholetých analýz přesně ví, kolik kalorií Palestinci potřebují k přežití. Podle těchto výpočtů byla do Gazy dopravena jen malá část toho, co je nezbytné pro základní přežití jejího obyvatelstva.
