Technologický rozmach dronů zásadně mění taktiku na ukrajinském bojišti. Bezpilotní letouny dnes útočí hluboko za frontou, narušují zásobování i velení a mění charakter celé války. Ukrajinská armáda reagovala vytvořením konceptu tzv. „Dronové linie“, jejímž cílem je zastavit postup ruských jednotek. Vznikly dvě specializované brigády, jejichž nasazení již přineslo první úspěchy – ale také odhalilo limity této nové strategie.
Jedna z těchto brigád zasáhla na přelomu ledna a února v oblasti jižně a západně od města Pokrovsk v Donbasu, kde čelila silnému ruskému útoku. Ukrajinská pěchota zde zahájila protiútoky v koordinaci s operátory dronů, což vedlo k dobytí několika vesnic. Na ztráty zareagoval i Kreml – Vladimir Putin přiznal „obtížnou situaci“ způsobenou útoky UAV.
Naděje Kyjeva ale brzy narazily na ruskou odpověď. Moskva nasadila nový pluk bezpilotních prostředků – 7. samostatný průzkumně-útočný pluk, který se podílel na protiútoku a opětovném dobytí některých pozic. Ruské drony operovaly až 35 kilometrů severně od Pokrovska a hrozily obklíčením města.
Současně ruská armáda zahájila vlastní ofenzivu u města Sudža, kde pomocí dronů a pozemních sil přerušila ukrajinské zásobovací trasy. Ztráta Sudži byla pro Ukrajinu tvrdou ranou – jednotky se musely stáhnout a obranná linie se zhroutila, píše server Meduza.
Obě strany zkoušejí široké spektrum metod, jak se dronům bránit. Mezi pasivní opatření patří kamufláž, rozptyl sil nebo montáž ochranných konstrukcí na obrněnou techniku (např. tzv. „car-mangaly“). Aktivní obrana zahrnuje rušičky signálu, interceptor drony, improvizované zbraně (od brokovnic po drony s háky a sítěmi) i snahu lokalizovat a ničit samotné operátory.
Technologicky nejnáročnější, ale zároveň nejperspektivnější, je vývoj automatických obranných systémů podobných izraelskému „Iron Fistu“, které dokáží identifikovat a zneškodnit drony ještě ve vzduchu. Tyto technologie však zatím zůstávají mimo možnosti Ukrajiny i Ruska.
Zatímco frontové síly hledají způsoby, jak drony lépe využít či eliminovat, v hlubině nepřátelského území probíhá jiná válka. Rusko i Ukrajina podnikají dlouhodobé údery na klíčovou infrastrukturu, včetně rafinérií a elektráren. Ukrajinské drony „Liutyi“ a ruské „Gerany“ (upravené íránské Shahedy) se pravidelně střetávají v kampani, která však zatím ani jedné straně nepřinesla rozhodující výhodu.
Zatímco Ukrajina usiluje o konsolidaci „Dronové linie“, čelí i problémům v logistice. Prezident Zelenskyj koncem května obvinil Čínu, že blokuje dodávky komponent pro ukrajinské drony, zatímco Rusko jimi podle něj disponuje bez omezení. Západní pomoc, například americké „Switchblade“ nebo „Phoenix Ghost“, zatím nenaplňuje potřeby ukrajinské armády.
Organizační potíže pravděpodobně vedly i k personálním změnám – zakladatel ukrajinských dronových sil Vadym Sucharevskyj byl nedávno nahrazen velitelem Robertem Brovdim, známým pod přezdívkou „Madyar“.
Zatímco Rusko doufá, že postupná eroze ukrajinské obrany povede k politickému zlomu, Kyjev věří v obranný potenciál nové technologie. Drony se staly páteří války – ať už jde o průzkum, přímé útoky nebo sabotáž infrastruktury hluboko v zázemí. Avšak navzdory jejich významu je zřejmé, že ani masové nasazení UAV samo o sobě válku nerozhodne. Konečný výsledek stále určí schopnost adaptace, koordinace a odolnost obou bojujících stran.
Západní média navíc v posledních týdnech přinesla znepokojivé zprávy o tom, že Ukrajina čelí vážnému nedostatku dronů. „Čínský Mavic je otevřený pro Rusy, ale uzavřený pro Ukrajince,“ prohlásil prezident, podle nějž se na území Ruské federace nacházejí výrobní linky dronů s přímou účastí čínských zástupců.
Peking sice zatím nebyl přistižen při přímém ovlivňování vývoje války, ale realita je taková, že Čína má faktický monopol na levné komponenty pro bezpilotní letouny. Zatímco Spojené státy poskytly Ukrajině vojenské drony jako jsou Switchblade a Phoenix Ghost, jejich účinnost v ostrém boji zůstává sporná a dodané množství – v řádu desítek tisíc kusů – nedokáže pokrýt rozsáhlé potřeby ukrajinské armády.
Současná debata o „nedostatku dronů“ však může podle některých analytiků zastírat hlubší problémy – především organizační selhání během první rozsáhlé dronové ofenzivy na tzv. „Dronové linii“. I přes koncentrované nasazení bezpilotních prostředků se ukrajinské armádě nepodařilo vytlačit ruské jednotky z oblasti Pokrovsku. Ruské síly se naopak zmohly na protiútoky na dalších frontách.
Na pozadí těchto událostí došlo v Kyjevě ke změně vedení dronového vojska – zakladatel brigády generál Vadym Sucharevskyj byl odvolán a nahrazen Robertem Brovdim, známým pod volacím znakem „Madyar“. Tento krok naznačuje, že vedení armády připouští nutnost zásadních změn v řízení i koordinaci sil bezpilotních prostředků.
Historické paralely naznačují, že technologický průlom ve válce sám o sobě nestačí – úspěch vojenských inovací závisí především na reorganizaci velení a spolupráci mezi jednotlivými složkami ozbrojených sil. Podobně jako v meziválečném období, kdy Německo dokázalo zkombinovat tanky, dělostřelectvo, letectvo a pěchotu v tzv. „bleskové válce“, i dnešní válka na Ukrajině vyžaduje nový způsob myšlení.
Zatím však ani Moskva, ani Kyjev neočekávají zásadní strategický průlom. Kreml se snaží přesvědčit Ukrajinu, že ruský tlak bude pokračovat tak dlouho, dokud Kyjev nepřistoupí na územní ústupky. Ukrajinská strana naopak doufá, že její „Dronová linie“ zastaví ruský postup a donutí Moskvu uznat marnost dalších ofenziv.
Agáta Hanychová momentálně působí velice šťastně po boku manžela Mirka Dopity, ale pamětníci si jistě vzpomenou, že dvojice tvořila pár již v minulosti a rozešla se. Trojnásobná maminka se nyní při zvláštní příležitosti rozpovídala o historii jejich vztahu.
Do Česka může v únoru opět vpadnout chladný arktický vzduch. Připustili to meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Pravdou je, že zatím panuje značná nejistota. Odborníci ale prozradili, proč by se u nás mohlo během příštího měsíce ochladit.
Dáda Patrasová se v letošním roce zatím držela stranou pozornosti, i když se o ní zmínili její manžel Felix Slováček či herecká kolegyně Jana Nagyová. Právě její slova potěšila maminku zesnulé Aničky Slováčkové.
Napjatou situaci mezi prezidentem a šéfem diplomacii se rozhodl okomentovat i Miloš Zeman, předchůdce Petra Pavla na Pražském hradě. Exprezident vyjádřil názor, že esemesky ministra Petra Macinky nejsou vydíráním. Zásadní však bude stanovisko policistů.
Poslanec Filip Turek (Motoristé), který stále doufá ve jmenování ministrem životního prostředí, se v těchto dnech neopírá pouze do prezidenta Petra Pavla. Terčem se pro Turka stal například i známý herec Hynek Čermák. Čím mu politik pohrozil?
V americkém státě Minnesota v posledních týdnech prudce vzrostlo napětí, které vyvrcholilo návštěvou takzvaného pohraničního cara Toma Homana v Minneapolis. Tento vládní zmocněnec, kterého prezident Donald Trump pověřil dohledem nad kontroverzní imigrační operací „Metro Surge“, přislíbil během tiskové konference postupné stažení federálních sil. Homan však neupřesnil, kdy k této redukci dojde, ani kolik agentů by mělo město opustit, což vyvolává další otázky ohledně budoucnosti federální přítomnosti v regionu.
Francouzská vláda podniká zásadní kroky k posílení své digitální suverenity a ochrany dětí v online prostoru. Podle informací webu Politico hodlá Paříž zakázat státním úředníkům používání amerických videokonferenčních nástrojů, jako jsou Zoom, Microsoft Teams nebo Google Meet. Cílem je převést veškerou vládní agendu na vlastní technologickou platformu Visio, kterou vyvinul francouzský Meziministeriální digitální úřad (DINUM).
Vědecké studie naznačují, že za většinou nákaz respiračními chorobami typu chřipka stojí pouze malá část populace. Virologové tento jev popisují matematickým vzorcem, podle kterého přibližně 20 % infikovaných lidí způsobí až 80 % všech dalších přenosů. Výzkum ukazuje, že množství viru v dýchacích cestách se mezi lidmi drasticky liší; někteří jedinci mohou mít v těle až desetimilionkrát více virových částic než jiní, což z nich dělá potenciální superpřenašeče.
Otázka územní příslušnosti Doněcké oblasti se stala hlavním bodem, který v současné době brání uzavření mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Americký ministr zahraničí Marco Rubio tuto skutečnost potvrdil během středečního zasedání senátního výboru pro zahraniční vztahy. Podle jeho slov probíhají intenzivní diplomatické práce na tom, zda lze postoje obou stran v této věci vůbec nějakým způsobem sjednotit.
Válka na Ukrajině se dostala do fáze, kdy o úspěchu na bojišti rozhoduje především schopnost neustálé inovace bezpilotních prostředků. Rusko se v tomto ohledu stále více spoléhá na technologickou pomoc z Íránu, která mu umožňuje budovat rozsáhlou a neustále se vyvíjející flotilu dronů. Tato spolupráce vyústila v masivní produkci, která má Rusku zajistit převahu ve vzduchu i v době, kdy pozemní operace uvízly v opotřebovací válce.
Americká popová ikona Madonna vyvolala mezi svými ukrajinskými fanoušky vlnu rozhořčení poté, co se na sociálních sítích objevila v kontroverzním doplňku. Sedmašedesátiletá zpěvačka, která se dosud profilovala jako hlasitá podporovatelka Ukrajiny v boji proti ruské agresi, zveřejnila fotografie v sovětské beranici s rudou hvězdou. Tento krok vyvolal okamžitou kritiku, neboť mnozí považují používání sovětské symboliky za nevhodné a necitlivé vzhledem k probíhajícímu válečnému konfliktu.
Evropská unie oznámila plán vyčlenit 145 milionů eur na humanitární pomoc Ukrajině v reakci na kritickou situaci v zemi. Tyto prostředky mají zajistit základní potřeby, jako jsou přístřeší, potraviny, finanční pomoc a přístup k vodě či zdravotním službám. Součástí balíčku je také psychososociální podpora a asistence zaměřená na ochranu obyvatel, kteří čelí následkům ruských útoků na energetickou infrastrukturu.
