Ukrajina oficiálně přijala technickou a finanční pomoc od Evropské unie na opravu poškozeného ropovodu Družba. Tento krok má za cíl obnovit plynulé dodávky suroviny do Maďarska a na Slovensko. Dohoda byla oznámena pouhé dva dny před summitem lídrů EU v Bruselu a mohla by výrazně přispět ke zmírnění diplomatického napětí, kvůli němuž Maďarsko dosud blokovalo unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa ve společném prohlášení potvrdili, že Kyjev nabídku pomoci uvítal a evropští experti jsou připraveni okamžitě vyrazit na místo. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v dopise unijním představitelům potvrdil svůj souhlas a uvedl, že kromě samotných oprav je Kyjev otevřen i hledání dlouhodobých řešení energetické bezpečnosti.
Snaha o zprovoznění ropovodu následuje po lednových útocích, které jeho provoz přerušily. Podle unijních špiček byly v posledních dnech vedeny intenzivní diskuse s členskými státy i Ukrajinou, aby se tok ropy podařilo co nejdříve obnovit. Prioritou pro Brusel zůstává zajištění energetické bezpečnosti všech občanů EU, přičemž Komise souběžně pracuje i na alternativních trasách pro tranzit neruské ropy do střední a východní Evropy.
Pro Kyjev jde o významný ústupek, neboť je to poprvé od lednového poškození ruským útokem, kdy Ukrajina povolila inspekci ropovodu mezinárodními odborníky. Budapešť, která je na dodávkách ruské ropy přes Družbu závislá, dříve obviňovala Ukrajinu z úmyslného zdržování oprav. Zelenskyj se v minulosti netajil tím, že opravu nepovažuje za prioritu, protože ropovod usnadňuje ruský export.
Celý spor se postupem času změnil v širší diplomatickou roztržku. Maďarsko a Slovensko otevřeně pohrozily, že zablokují klíčovou finanční pomoc pro Ukrajinu, pokud nebude ropovod opraven v nejkratším možném termínu. Ukrajinská strana se dosud bránila tím, že na místě probíhají boje a oblast je pro inspektory příliš nebezpečná. Předchozí pokus o vyslání maďarských delegátů dokonce Kyjev odmítl s tím, že o „turisty“ nestojí.
Aktuální průlom v jednáních přichází ve stínu energetických šoků způsobených válkou v Íránu a rostoucím tlakem na energetickou stabilitu Evropy. Pro Ukrajinu je dohoda strategickým krokem, který jí může uvolnit cestu k tolik potřebným finančním prostředkům, zatímco pro středoevropské státy znamená naději na stabilizaci dodávek ropy před nadcházejícím obdobím zvýšené nejistoty na trzích.
Podle analýzy mezinárodního dopisovatele Nicka Patona Walshe pro stanici CNN se vztahy mezi Spojenými státy a Íránem po roce intenzivního násilí ocitly v podstatě ve stejném bodě, v jakém byly v dubnu loňského roku. Region se sice vrátil na začátek pomyslného kruhu, avšak za cenu výrazného zhoršení celkové stability.
Dohoda mezi Spojenými státy a Íránem ukončuje válečný konflikt, který začal 28. února překvapivými útoky USA a Izraele. Podle analýzy BBC tato válka představuje dosud největší zahraničněpolitický přešlap prezidenta Donalda Trumpa a jasně ukázala limity americké globální dominance.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že mírová dohoda s Íránem je již kompletně podepsána a strategický Hormuzský průliv je od pátku plně otevřen pro námořní dopravu.
Ukrajinské ministerstvo obrany v neděli představilo podrobnosti rozsáhlé vojenské reformy, která zavádí postupné propouštění dlouho sloužících vojáků do civilu, zvyšuje finanční ohodnocení na frontě a mění pravidla pro armádní kontrakty.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že Francie a její spojenci jsou připraveni během několika dní zahájit námořní misi k zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu, jakmile bude potvrzeno příměří mezi Spojenými státy a Íránem.
Světoví lídři čelí výzvám, aby splnili svůj slib daný milionům obětí pandemie covidu-19 a definitivně dokončili dohodu o postupu při budoucích globálních zdravotních krizích.
Pro fotbalové fanoušky je mistrovství světa víc než jen pouhý sport. Každé čtyři roky představuje tento turnaj moment sjednocení, který skrze společnou vášeň ke hře spojuje lidi bez ohledu na jazykové, kulturní či geografické bariéry.
Otázka osudu íránských zásob obohaceného uranu zůstává jedním z hlavních sporných bodů v diplomatických jednáních mezi Washingtonem a Teheránem o ukončení válečného konfliktu. Americký prezident Donald Trump striktně požaduje, aby Írán odevzdal veškerý vysoce koncentrovaný materiál, který označuje jako „jaderný prach“. Íránští představitelé naopak opakovaně obhajují své právo na civilní jaderný program.
Vztahy mezi Washingtonem a Madridem zatěžuje hluboký politický a ideologický rozpor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a španělským socialistickým premiérem Pedrem Sánchezem. Tento střet se podle webu Politico nyní přenáší i na sportovní pole, když španělská fotbalová reprezentace vstupuje do mistrovství světa v USA jako jeden z hlavních favoritů na titul.
Oznámení dohody o ukončení nepřátelství mezi Spojenými státy a Íránem přineslo Donaldu Trumpovi vítaný narozeninový dárek, který je však opředen značnou mírou nejistoty. Americký prezident ve svém příspěvku na sociálních sítích dohodu uvítal s tím, že se Hormuzský průliv otevře pro obchodní dopravu a USA ukončí svou námořní blokádu.
Světové finanční trhy a energetický sektor okamžitě zareagovaly na oznámení rámcové dohody mezi Spojenými státy a Íránem o ukončení válečného konfliktu. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa tato dohoda povede k opětovnému otevření klíčové námořní trasy v Hormuzském průlivu, na což reagoval na sociálních sítích komentářem, aby ropa začala znovu proudit. Globální benchmark pro ceny ropy, brent crude, zaznamenal pokles o 4,7 procenta na 83,24 dolaru za barel. Akciové trhy v Asii a Evropě naopak v reakci na tuto zprávu výrazně posílily.
Cena ropy Brent dnes klesla k úrovni 83 dolarů za barel, přesně na 83,04 dolary. To je její nejnižší cena od letošního 10. března, plyne z dat agentury Bloomberg. Zpevňuje také čeká koruna a v celosvětově rostou akcie, resp. termínové kontrakty na ně. Důvodem toho všeho je pozitivní nálada na trzích, která nastává v důsledku oznámení provizorní dohody Washingtonu a Teheránu o ukončení bojů v Perském zálivu a otevření Hormuzského průlivu.