V íránském městě Rašt se v noci na 8. ledna 2026 odehrály scény, které očití svědci popisují jako skutečné peklo na zemi. Zatímco se země kvůli vládnímu vypnutí internetu a veškerého spojení ocitla v naprosté informační tmě, v ulicích se odehrával masakr, jehož detaily vyplouvají na povrch až nyní. Podle svědectví, která shromáždil deník The Guardian, se historický Velký bazar v Raštu stal pastí pro tisíce lidí, kteří se ocitli mezi plameny a hlavněmi zbraní bezpečnostních složek.
Vše začalo ve čtvrtek v podvečer, kdy se tisíce demonstrantů shromáždily v blízkosti bazaru, tradičního srdce města. Šestatřicetiletý Ali vzpomíná, že atmosféra byla zpočátku plná naděje a jednoty. Lidé všech věkových kategorií, včetně rodin s dětmi, provolávali hesla za svobodu. Ani vypnutí internetu nikoho neznepokojilo, protože v obrovském davu, který Ali odhadoval na více než 20 000 lidí, se demonstranti cítili bezpečně a silní.
Důvody k protestům byly hluboce zakořeněné v ekonomickém zoufalství. Čtyřicetiletý Siamak popisuje, jak ho ke vstupu do ulic dohnala prostá nemožnost nakoupit základní potraviny. Jen dva kilogramy mandarinek stály v přepočtu více, než činí denní mzda íránského pracovníka. Právě tento pocit beznaděje a hladu přerostl v boj za lidskou důstojnost, který vyhnal do ulic i ty, kteří dříve váhali.
Kolem osmé hodiny večer se však jubilantní nálada změnila v čirý děs. Do ulic vjely bílé vozy Toyota Hilux vybavené kulomety a maskované ozbrojené složky začaly dav obkličovat. Ali popisuje momenty před katastrofou jako sekundy, kdy se všem rozbušilo srdce předtuchou něčeho strašného. Nikdo si však v tu chvíli nedokázal představit rozsah násilí, které mělo následovat.
Krátce nato začal historický bazar hořet. Plameny se šířily extrémně rychle a lidé uvnitř se ocitli v bezvýchodné situaci. Museli si vybrat, zda zůstanou v úzkých uličkách a uhoří, nebo se pokusí uniknout do ulic, kde na ně čekaly bezpečnostní složky. Podle svědků ozbrojenci úmyslně bránili hasičům ve vjezdu do oblasti a aktivně napadali ty, kteří se snažili požár svépomocí uhasit.
Když začali lidé před ohněm utíkat, bezpečnostní Uhsíly na ně zahájily palbu. Svědci popisují přímou střelbu do hlav prchajících, a to i z těžkých zbraní. Ali se slzami v očích vzpomíná, jak viděl umírat děti, ženy i staré lidi. „Bylo to, jako byste viděli hořet samotné peklo,“ říká s tím, že na tyto obrazy nikdy nezapomene. Ozbrojenci prý doslova pronásledovali ty, kteří už jednou unikli smrti v plamenech.
Zatímco státní média tvrdila, že bazar zapálili „vzpurníci podporovaní cizinou“, svědectví z místa mluví o systematickém vyhlazování. Siamak, který sledoval dění z nedaleké střechy, slyšel nepřetržitou palbu a výbuchy tzv. zvukových bomb. Podle něj ozbrojenci nenechali raněné žít a ty, kteří přežili střelbu v bazaru, „dodělávali“ při pokusu o útěk z města.
Katastrofální situaci potvrzují i zprávy z nemocnic, přestože lékaři mluví pouze pod podmínkou anonymity. Pohotovosti byly zaplaveny stovkami obětí s těžkými popáleninami třetího a čtvrtého stupně. Mnoho pacientů mělo kombinovaná zranění – byli zasaženi kulkami ve chvíli, kdy prchali před ohněm. Podle lékařů vzorec zranění odpovídal spíše městskému boji než běžnému potlačování nepokojů.
Když se Ali v brzkých ranních hodinách vrátil k bazaru, naskytl se mu pohled na město obrácené v popel. Shořelo přibližně 500 obchodů a v ulicích ležela těla, která byla popálená k nepoznání. Identifikace obětí byla v mnoha případech možná už jen pomocí testů DNA. Do svítání však většina těl z ulic zmizela, odvezená neznámo kam vládními vozy.
Následky masakru byly pro rodiny obětí drtivé. Podle Siamaka museli pozůstalí platit vysoké částky, aby jim úřady vydaly těla jejich blízkých. Mnozí si to nemohli dovolit a o své mrtvé přišli definitivně. Ti šťastnější pohřbívali své příbuzné tajně na zahradách nebo do neoznačených hrobů. Město Rašt zůstalo po této noci v naprosté izolaci, zničené a umlčené, v atmosféře, kterou přeživší přirovnávají k totálnímu vězení.
Izraelská armáda obnovila ve středu vojenské útoky v jižním Libanonu poté, co obvinila hnutí Hizballáh z porušení platného příměří. K eskalaci došlo navzdory probíhajícím diplomatickým jednáním v italské metropoli, kde se zástupci obou stran snaží pod patronací Spojených států ukončit měsíce trvající přeshraniční konflikt.
Írán a Omán dospěly k vzájemné shodě ohledně geografických souřadnic pro lodní trasu vedoucí strategickým Hormuzským průlivem. Podle vyjádření íránského ministerstva zahraničí se nyní připravuje společné oficiální prohlášení, pokud do celého procesu nevstoupí třetí strany.
Americká prokurátorka Jeanine Pirrová čelí svízelné situaci, kterou dříve či později zakouší každý člen týmu prezidenta Donalda Trumpa. Dostala se do sporu s hlavou státu poté, co dospěla k názoru, že poškození památkového bazénu v hlavním městě nezpůsobili vandalové, ale nepovedená renovace. Tím, že se přiklonila k reálným důkazům, opustila fiktivní svět, který kolem sebe šéf Bílého domu neustále buduje.
Možnost uzavření dohody o budoucnosti strategického Hormuzského průlivu se sice rychle rýsuje, avšak Washington má o konečné podobě zcela jiné představy než Teherán. Americký prezident Donald Trump sice v posledních dnech vyjadřoval značný optimismus a naznačoval, že by k podpisu mohlo dojít každým dnem, Washington však zároveň varuje před jakýmkoliv ujednáním, které by Íránu přiznalo kontrolu nad mezinárodními vodami.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po ničivém nočním ruském útoku na Kyjev zkritizoval spojence za zpoždění v dodávkách systémů protivzdušné obrany či neochotu s ní pomoci. Podle Zelenského by mělo dojít i k uvalení dalších sankcí na Rusko.
Evropu v minulém týdnu šokovala invaze desítek tisíc migrantů z Maroka do španělské exklávy Ceuta na africkém kontinentu. Ke kritikům Madridu se přidal i český premiér Andrej Babiš. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové je však nutné hledat společné řešení problému v rámci celé EU.
Červnový vývoj maloobchodních tržeb potvrzuje, že spotřeba domácností zůstává oporou české ekonomiky, přestože se očekávání analytiků tentokrát spíše nenaplnila. Maloobchodní tržby bez motorových vozidel se po očištění o cenové vlivy meziročně zvýšily o 3,6 procenta. Výsledek tudíž zaostal za mediánovým odhadem analytiků oslovených agenturou Bloomberg, který činil čtyři procenta, a znamená zpomalení proti květnovému růstu o 4,8 procenta. Meziměsíčně tržby o 0,1 procenta klesly.
Jednomu z největších a nejtragičtějších ruských útoků čelil ukrajinský Kyjev v uplynulých hodinách. Moskva v noci nasadila drony a balistické rakety. V ukrajinské metropoli zemřelo nejméně 14 lidí. Přes dvě desítky dalších osob utrpěly zranění. Informovala o tom britská stanice BBC.
Nebezpečné jevy očekávají meteorologové i dnes a zítra. V nové výstraze varují před silnými bouřkami ve středu a ve čtvrtek ráno a odpoledne. Beze změny zůstávají výstrahy před vysokými teplotami a rizikem vzniku a šíření požárů.
Britská monarchie se opět rozrostla. Novým nejmladším členem královské rodiny, v jejímž čele stojí král Karel III., je novorozená dcera princezny Eugenie, jedné z dcer kontroverzního prince Andrewa.
Americký prezident Donald Trump si postěžoval na nelichotivá čísla v průzkumech veřejného mínění. Jejich výsledky napadl a prohlásil, že jeho obliba u občanů je vysoká. Trump dokonce vyjmenoval důvody, proč by tomu tak mělo být.
Česko řeší kritický problém s nedostatkem léku, který slouží především k léčbě rakoviny prsu tím, že blokuje účinky hormonu estrogenu a zastavuje růst nádorových buněk. Pomoci má zvláštní léčebný program.