V íránském městě Rašt se v noci na 8. ledna 2026 odehrály scény, které očití svědci popisují jako skutečné peklo na zemi. Zatímco se země kvůli vládnímu vypnutí internetu a veškerého spojení ocitla v naprosté informační tmě, v ulicích se odehrával masakr, jehož detaily vyplouvají na povrch až nyní. Podle svědectví, která shromáždil deník The Guardian, se historický Velký bazar v Raštu stal pastí pro tisíce lidí, kteří se ocitli mezi plameny a hlavněmi zbraní bezpečnostních složek.
Vše začalo ve čtvrtek v podvečer, kdy se tisíce demonstrantů shromáždily v blízkosti bazaru, tradičního srdce města. Šestatřicetiletý Ali vzpomíná, že atmosféra byla zpočátku plná naděje a jednoty. Lidé všech věkových kategorií, včetně rodin s dětmi, provolávali hesla za svobodu. Ani vypnutí internetu nikoho neznepokojilo, protože v obrovském davu, který Ali odhadoval na více než 20 000 lidí, se demonstranti cítili bezpečně a silní.
Důvody k protestům byly hluboce zakořeněné v ekonomickém zoufalství. Čtyřicetiletý Siamak popisuje, jak ho ke vstupu do ulic dohnala prostá nemožnost nakoupit základní potraviny. Jen dva kilogramy mandarinek stály v přepočtu více, než činí denní mzda íránského pracovníka. Právě tento pocit beznaděje a hladu přerostl v boj za lidskou důstojnost, který vyhnal do ulic i ty, kteří dříve váhali.
Kolem osmé hodiny večer se však jubilantní nálada změnila v čirý děs. Do ulic vjely bílé vozy Toyota Hilux vybavené kulomety a maskované ozbrojené složky začaly dav obkličovat. Ali popisuje momenty před katastrofou jako sekundy, kdy se všem rozbušilo srdce předtuchou něčeho strašného. Nikdo si však v tu chvíli nedokázal představit rozsah násilí, které mělo následovat.
Krátce nato začal historický bazar hořet. Plameny se šířily extrémně rychle a lidé uvnitř se ocitli v bezvýchodné situaci. Museli si vybrat, zda zůstanou v úzkých uličkách a uhoří, nebo se pokusí uniknout do ulic, kde na ně čekaly bezpečnostní složky. Podle svědků ozbrojenci úmyslně bránili hasičům ve vjezdu do oblasti a aktivně napadali ty, kteří se snažili požár svépomocí uhasit.
Když začali lidé před ohněm utíkat, bezpečnostní Uhsíly na ně zahájily palbu. Svědci popisují přímou střelbu do hlav prchajících, a to i z těžkých zbraní. Ali se slzami v očích vzpomíná, jak viděl umírat děti, ženy i staré lidi. „Bylo to, jako byste viděli hořet samotné peklo,“ říká s tím, že na tyto obrazy nikdy nezapomene. Ozbrojenci prý doslova pronásledovali ty, kteří už jednou unikli smrti v plamenech.
Zatímco státní média tvrdila, že bazar zapálili „vzpurníci podporovaní cizinou“, svědectví z místa mluví o systematickém vyhlazování. Siamak, který sledoval dění z nedaleké střechy, slyšel nepřetržitou palbu a výbuchy tzv. zvukových bomb. Podle něj ozbrojenci nenechali raněné žít a ty, kteří přežili střelbu v bazaru, „dodělávali“ při pokusu o útěk z města.
Katastrofální situaci potvrzují i zprávy z nemocnic, přestože lékaři mluví pouze pod podmínkou anonymity. Pohotovosti byly zaplaveny stovkami obětí s těžkými popáleninami třetího a čtvrtého stupně. Mnoho pacientů mělo kombinovaná zranění – byli zasaženi kulkami ve chvíli, kdy prchali před ohněm. Podle lékařů vzorec zranění odpovídal spíše městskému boji než běžnému potlačování nepokojů.
Když se Ali v brzkých ranních hodinách vrátil k bazaru, naskytl se mu pohled na město obrácené v popel. Shořelo přibližně 500 obchodů a v ulicích ležela těla, která byla popálená k nepoznání. Identifikace obětí byla v mnoha případech možná už jen pomocí testů DNA. Do svítání však většina těl z ulic zmizela, odvezená neznámo kam vládními vozy.
Následky masakru byly pro rodiny obětí drtivé. Podle Siamaka museli pozůstalí platit vysoké částky, aby jim úřady vydaly těla jejich blízkých. Mnozí si to nemohli dovolit a o své mrtvé přišli definitivně. Ti šťastnější pohřbívali své příbuzné tajně na zahradách nebo do neoznačených hrobů. Město Rašt zůstalo po této noci v naprosté izolaci, zničené a umlčené, v atmosféře, kterou přeživší přirovnávají k totálnímu vězení.
Klimatický jev El Niño se vrací v plné síle a vědci se obávají, že by mohl dosáhnout mimořádné intenzity. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru oznámil, že podmínky pro vznik tohoto fenoménu se v Pacifiku vytvořily a existuje nadpoloviční šance, že do konce roku vyvrcholí ve velmi silné podobě.
Nový průzkum veřejného mínění, který realizovala Hebrejská univerzita a společnost Agam Labs, ukázal, že 92 procent izraelské veřejnosti považuje Írán za vítěze v konfliktu s USA a Izraelem.
Americký viceprezident JD Vance se podle expertů webu The Conversation mýlí ve svém přístupu k Izraeli, když zlehčuje jeho obavy z nedávné dohody s Íránem a kritizuje Jeruzalém za to, že se slepě nepodřídil americké linii. Izrael nelze považovat za spojence jako každého jiného a strach nejspolehlivějšího partnera USA na Blízkém východě by neměl být brán jako politická nepříjemnost. Velmoc si takto nezajišťuje respekt svých přátel ani neudržuje akceschopnost. Přístup prosazující Ameriku na prvním místě nesmí znamenat, že spojenci skončí na posledním místě.
Německo vyslalo Washingtonu jasný vzkaz, ve kterém připomíná, že se Spojené státy při svých ambicích v dobývání vesmíru neobejdou bez evropských znalostí a technologií. Německá ministryně pro vesmír Dorothee Bär v rozhovoru pro Politico uvedla, že Německo a Evropa poskytují klíčové technologie pro americké vesmírné mise. Podle jejích slov existuje mezi oběma stranami jasná vzájemná závislost, což dává Evropě značný vliv v novém vesmírném závodě.
Dohoda o bezpečné třetí zemi, kterou mezi sebou uzavřely Kanada a Spojené státy, nutí podle lidskoprávních organizací migranty k návratu do země, která pro ně není bezpečná. Kritici upozorňují, že kanadská azylová politika v praxi vystavuje žadatele o azyl riziku zadržení americkými úřady a následné deportaci do zemí původu, kde jim hrozí nebezpečí. Na tyto nedostatky poukazuje nová soudní žaloba, kterou podala Kanadská rada pro uprchlíky spolu s Amnesty International Canada a rodinou z Hondurasu, jež byla z hranic vrácena zpět.
Veřejné promítání zápasu mistrovství světa ve fotbale mezi Španělskem a Saúdskou Arábií, které se mělo konat v centru Madridu na Plaza de Colón, bylo zrušeno z důvodu extrémních veder. Madridská radnice a Španělská fotbalová federace se k tomuto kroku rozhodly poté, co národní meteorologická služba AEMET vydala pro madridský region oranžovou výstrahu před vysokými teplotami, které mají dosáhnout až 40 stupňů Celsia.
Válka Spojených států s Íránem se po podepsání prozatímní dohody a před zahájením dalších rozhovorů prozatím zastavila. Prezident Donald Trump deklaruje americké vítězství a na své sociální síti Truth Social vyzdvihuje přínosy šedesátidenního memoranda, přičemž tvrdí, že ropa opět teče, akciové trhy rostou, ceny klesají a Írán nikdy nezíská jadernou zbraň.
Britský premiér Keir Starmer v pondělí pravděpodobně oznámí svou rezignaci poté, co se ocitl pod drtivým tlakem poslanců vlastní Labouristické strany. Ti požadují, aby uvolnil místo Andy Burnhamovi, který by se měl stát novým lídrem strany.
Francie zakázala prodej a konzumaci alkoholu na některých akcích v rámci masivního národního hudebního festivalu, protože vlna veder vyhnala teploty k rekordním hodnotám. Každoroční oslavy svátku hudby Fête de la Musique přitahují do francouzských ulic miliony lidí.
Prezident Donald Trump v sobotu odpoledne pohrozil, že pokud nebude do 60 dnů dokončena dohoda s Teheránem, Spojené státy začnou v Hormuzském průlivu vybírat mýtné. Toto varování přichází v době, kdy američtí a íránští představitelé nabízejí odlišné verze toho, kdo vlastně tento strategický ropný koridor kontroluje. Trump ve svém příspěvku na sociální síti Truth Social tvrdil, že během období příměří ani po něm v této vodní cestě žádné poplatky nebudou, ovšem s výjimkou případu, kdy by se oběma stranám nepodařilo do stanovené lhůty dospět ke konečné dohodě.
Ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj vrátil nejvyšší polské státní vyznamenání poté, co ho polský prezident tohoto ocenění zbavil. Tímto krokem se znovu rozhořel politicky vyhrocený spor o historii z období druhé světové války. Zelenskyj ve svém příspěvku na sociální síti X vysvětlil, že Ukrajinci věřili, že tento řád patřil ukrajinskému lidu a armádě. Dodal, že ocenění poslal polskému prezidentovi zpět a vyjádřil přesvědčení, že budoucnost potvrdí respekt, který si Ukrajinci zaslouží. Svůj vzkaz doprovodil fotografiemi polského řádu a poštovní stvrzenky potvrzující odeslání zásilky do polské prezidentské kanceláře.
Děti jsou od přírody nesmírně zvědavé a během dne dokážou vyprodukovat obrovské množství otázek. Zajímá je například, proč ryby nemají srst nebo z jakého důvodu květiny tak rychle vadnou. Jejich potřeba porozumět okolnímu světu, rozvíjet své vyjadřovací schopnosti a formulovat myšlenky z nich dělá neúnavné společníky pro hovory.