V íránském městě Rašt se v noci na 8. ledna 2026 odehrály scény, které očití svědci popisují jako skutečné peklo na zemi. Zatímco se země kvůli vládnímu vypnutí internetu a veškerého spojení ocitla v naprosté informační tmě, v ulicích se odehrával masakr, jehož detaily vyplouvají na povrch až nyní. Podle svědectví, která shromáždil deník The Guardian, se historický Velký bazar v Raštu stal pastí pro tisíce lidí, kteří se ocitli mezi plameny a hlavněmi zbraní bezpečnostních složek.
Vše začalo ve čtvrtek v podvečer, kdy se tisíce demonstrantů shromáždily v blízkosti bazaru, tradičního srdce města. Šestatřicetiletý Ali vzpomíná, že atmosféra byla zpočátku plná naděje a jednoty. Lidé všech věkových kategorií, včetně rodin s dětmi, provolávali hesla za svobodu. Ani vypnutí internetu nikoho neznepokojilo, protože v obrovském davu, který Ali odhadoval na více než 20 000 lidí, se demonstranti cítili bezpečně a silní.
Důvody k protestům byly hluboce zakořeněné v ekonomickém zoufalství. Čtyřicetiletý Siamak popisuje, jak ho ke vstupu do ulic dohnala prostá nemožnost nakoupit základní potraviny. Jen dva kilogramy mandarinek stály v přepočtu více, než činí denní mzda íránského pracovníka. Právě tento pocit beznaděje a hladu přerostl v boj za lidskou důstojnost, který vyhnal do ulic i ty, kteří dříve váhali.
Kolem osmé hodiny večer se však jubilantní nálada změnila v čirý děs. Do ulic vjely bílé vozy Toyota Hilux vybavené kulomety a maskované ozbrojené složky začaly dav obkličovat. Ali popisuje momenty před katastrofou jako sekundy, kdy se všem rozbušilo srdce předtuchou něčeho strašného. Nikdo si však v tu chvíli nedokázal představit rozsah násilí, které mělo následovat.
Krátce nato začal historický bazar hořet. Plameny se šířily extrémně rychle a lidé uvnitř se ocitli v bezvýchodné situaci. Museli si vybrat, zda zůstanou v úzkých uličkách a uhoří, nebo se pokusí uniknout do ulic, kde na ně čekaly bezpečnostní složky. Podle svědků ozbrojenci úmyslně bránili hasičům ve vjezdu do oblasti a aktivně napadali ty, kteří se snažili požár svépomocí uhasit.
Když začali lidé před ohněm utíkat, bezpečnostní Uhsíly na ně zahájily palbu. Svědci popisují přímou střelbu do hlav prchajících, a to i z těžkých zbraní. Ali se slzami v očích vzpomíná, jak viděl umírat děti, ženy i staré lidi. „Bylo to, jako byste viděli hořet samotné peklo,“ říká s tím, že na tyto obrazy nikdy nezapomene. Ozbrojenci prý doslova pronásledovali ty, kteří už jednou unikli smrti v plamenech.
Zatímco státní média tvrdila, že bazar zapálili „vzpurníci podporovaní cizinou“, svědectví z místa mluví o systematickém vyhlazování. Siamak, který sledoval dění z nedaleké střechy, slyšel nepřetržitou palbu a výbuchy tzv. zvukových bomb. Podle něj ozbrojenci nenechali raněné žít a ty, kteří přežili střelbu v bazaru, „dodělávali“ při pokusu o útěk z města.
Katastrofální situaci potvrzují i zprávy z nemocnic, přestože lékaři mluví pouze pod podmínkou anonymity. Pohotovosti byly zaplaveny stovkami obětí s těžkými popáleninami třetího a čtvrtého stupně. Mnoho pacientů mělo kombinovaná zranění – byli zasaženi kulkami ve chvíli, kdy prchali před ohněm. Podle lékařů vzorec zranění odpovídal spíše městskému boji než běžnému potlačování nepokojů.
Když se Ali v brzkých ranních hodinách vrátil k bazaru, naskytl se mu pohled na město obrácené v popel. Shořelo přibližně 500 obchodů a v ulicích ležela těla, která byla popálená k nepoznání. Identifikace obětí byla v mnoha případech možná už jen pomocí testů DNA. Do svítání však většina těl z ulic zmizela, odvezená neznámo kam vládními vozy.
Následky masakru byly pro rodiny obětí drtivé. Podle Siamaka museli pozůstalí platit vysoké částky, aby jim úřady vydaly těla jejich blízkých. Mnozí si to nemohli dovolit a o své mrtvé přišli definitivně. Ti šťastnější pohřbívali své příbuzné tajně na zahradách nebo do neoznačených hrobů. Město Rašt zůstalo po této noci v naprosté izolaci, zničené a umlčené, v atmosféře, kterou přeživší přirovnávají k totálnímu vězení.
Poslední hodiny zbývají do druhého z dvojice květnových prodloužených víkendů. Zítra někde maximální teploty jen sotva překročí 10 stupňů, ale dobrou zprávou je, že se očekává postupné oteplování. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Česko už přes sto let nemá krále a je republikou, ale málo se ví o tom, že pouto k naší zemi má i současný britský panovník Karel III. Existuje jeden rodokmen, který to potvrzuje. Evropská panovnická dynastie byla zkrátka nesmírně propojená.
Jarní kolo Sbírky potravin 2026 znovu ukázalo, že solidarita a ochota pomáhat mají v české společnosti pevné místo. Po sečtení darů ze soboty 25. dubna, online nákupů, zaměstnaneckých výzev ve firmách a finančních příspěvků dosáhlo letošní jarní kolo rekordního výsledku 702 tun potravin a drogerie.
Je dobré vědět, že máte ještě několik hodin na nákup ve velkých obchodech předtím, než se na jeden celý den uzavřou. Nadcházející víkend je totiž prodloužený o páteční státní svátek. A právě zítra se obchodníci musí podřídit zákonu.
Světová zdravotnická organizace (WHO) a provozovatel výletní lodi MV Hondius, společnost Oceanwide Expeditions, poskytli nové informace o situaci na plavidle zasaženém hantavirem. Na palubě byla zavedena přísná bezpečnostní opatření, která mají eliminovat riziko dalšího šíření nákazy.
Světová zdravotnická organizace poskytla detailní vhled do vyšetřování nákazy, která zasáhla výletní loď MV Hondius. Podle oficiální rekonstrukce událostí vše začalo u muže, který pocítil první potíže už 6. dubna a o několik dní později zemřel. Protože lékaři zpočátku neměli podezření na nebezpečný hantavirus, nebyly u tohoto pacienta odebrány vzorky, což ztížilo včasnou identifikaci hrozby.
Vědecký svět s napětím sleduje situaci na výletní lodi MV Hondius, kde se potvrdilo ohnisko vzácného a nebezpečného viru Andes. Ačkoliv jsou hantaviry běžně spojovány s hlodavci a považovány za „slepou uličku“ – tedy infekci, která se z člověka na člověka nepřenáší – kmen Andes představuje děsivou výjimku. Odborníci, kteří studovali předchozí epidemie v Jižní Americe, nyní varují před specifickými vlastnostmi tohoto patogenu.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se ve čtvrtek ve Vatikánu sešel s papežem Lvem XIV. Schůzka proběhla v období historicky nejvyššího napětí mezi Washingtonem a Svatým stolcem, které vyvolala otevřená kritika prezidenta Donalda Trumpa na adresu vůbec prvního amerického papeže v dějinách církve.
Případ výletního plavidla MV Hondius, na jehož palubě se rozšířil nebezpečný hantavirus, se stává čím dál složitějším mezinárodním problémem. Podle čerstvých zpráv z nizozemského ministerstva zahraničí se ukázalo, že loď opustilo podstatně více lidí, než se původně uvádělo. Během zastávky na britském ostrově Svatá Helena se od plavby odpojilo zhruba 40 pasažérů, kteří se následně rozjeli do svých domovů běžnými leteckými spoji.
Válka v Íránu a s ní spojený prudký nárůst cen energií by měly být pro Evropskou unii impulsem k ráznému posílení energetické nezávislosti. Nizozemská ministryně pro klimatu a zelený růst Stientje van Veldhoven v rozhovoru pro server Politico zdůraznila, že Brusel musí vytrvat v nastaveném kurzu klimatických zákonů a neustupovat z ambiciózních cílů.
Federální soudce ve středu odpečetil údajný dopis na rozloučenou, který měl napsat Jeffrey Epstein. Dokument, který byl dosud držen v tajnosti, se tak poprvé dostal na veřejnost. Existenci listu odhalil Nicholas Tartaglione, Epsteinův spoluvězeň z nápravného zařízení v New Yorku, který tvrdí, že jej našel po Epsteinově neúspěšném pokusu o sebevraždu v červenci 2019.
Argentinské úřady a tamní experti se snaží urychleně zjistit, zda je jejich země zdrojem smrtícího vypuknutí nákazy hantavirem na palubě výletní lodi MV Hondius. Situace je o to naléhavější, že se objevují zprávy o skupině cestujících, kteří již opustili loď a vrátili se do svých domovských zemí.