V íránském městě Rašt se v noci na 8. ledna 2026 odehrály scény, které očití svědci popisují jako skutečné peklo na zemi. Zatímco se země kvůli vládnímu vypnutí internetu a veškerého spojení ocitla v naprosté informační tmě, v ulicích se odehrával masakr, jehož detaily vyplouvají na povrch až nyní. Podle svědectví, která shromáždil deník The Guardian, se historický Velký bazar v Raštu stal pastí pro tisíce lidí, kteří se ocitli mezi plameny a hlavněmi zbraní bezpečnostních složek.
Vše začalo ve čtvrtek v podvečer, kdy se tisíce demonstrantů shromáždily v blízkosti bazaru, tradičního srdce města. Šestatřicetiletý Ali vzpomíná, že atmosféra byla zpočátku plná naděje a jednoty. Lidé všech věkových kategorií, včetně rodin s dětmi, provolávali hesla za svobodu. Ani vypnutí internetu nikoho neznepokojilo, protože v obrovském davu, který Ali odhadoval na více než 20 000 lidí, se demonstranti cítili bezpečně a silní.
Důvody k protestům byly hluboce zakořeněné v ekonomickém zoufalství. Čtyřicetiletý Siamak popisuje, jak ho ke vstupu do ulic dohnala prostá nemožnost nakoupit základní potraviny. Jen dva kilogramy mandarinek stály v přepočtu více, než činí denní mzda íránského pracovníka. Právě tento pocit beznaděje a hladu přerostl v boj za lidskou důstojnost, který vyhnal do ulic i ty, kteří dříve váhali.
Kolem osmé hodiny večer se však jubilantní nálada změnila v čirý děs. Do ulic vjely bílé vozy Toyota Hilux vybavené kulomety a maskované ozbrojené složky začaly dav obkličovat. Ali popisuje momenty před katastrofou jako sekundy, kdy se všem rozbušilo srdce předtuchou něčeho strašného. Nikdo si však v tu chvíli nedokázal představit rozsah násilí, které mělo následovat.
Krátce nato začal historický bazar hořet. Plameny se šířily extrémně rychle a lidé uvnitř se ocitli v bezvýchodné situaci. Museli si vybrat, zda zůstanou v úzkých uličkách a uhoří, nebo se pokusí uniknout do ulic, kde na ně čekaly bezpečnostní složky. Podle svědků ozbrojenci úmyslně bránili hasičům ve vjezdu do oblasti a aktivně napadali ty, kteří se snažili požár svépomocí uhasit.
Když začali lidé před ohněm utíkat, bezpečnostní Uhsíly na ně zahájily palbu. Svědci popisují přímou střelbu do hlav prchajících, a to i z těžkých zbraní. Ali se slzami v očích vzpomíná, jak viděl umírat děti, ženy i staré lidi. „Bylo to, jako byste viděli hořet samotné peklo,“ říká s tím, že na tyto obrazy nikdy nezapomene. Ozbrojenci prý doslova pronásledovali ty, kteří už jednou unikli smrti v plamenech.
Zatímco státní média tvrdila, že bazar zapálili „vzpurníci podporovaní cizinou“, svědectví z místa mluví o systematickém vyhlazování. Siamak, který sledoval dění z nedaleké střechy, slyšel nepřetržitou palbu a výbuchy tzv. zvukových bomb. Podle něj ozbrojenci nenechali raněné žít a ty, kteří přežili střelbu v bazaru, „dodělávali“ při pokusu o útěk z města.
Katastrofální situaci potvrzují i zprávy z nemocnic, přestože lékaři mluví pouze pod podmínkou anonymity. Pohotovosti byly zaplaveny stovkami obětí s těžkými popáleninami třetího a čtvrtého stupně. Mnoho pacientů mělo kombinovaná zranění – byli zasaženi kulkami ve chvíli, kdy prchali před ohněm. Podle lékařů vzorec zranění odpovídal spíše městskému boji než běžnému potlačování nepokojů.
Když se Ali v brzkých ranních hodinách vrátil k bazaru, naskytl se mu pohled na město obrácené v popel. Shořelo přibližně 500 obchodů a v ulicích ležela těla, která byla popálená k nepoznání. Identifikace obětí byla v mnoha případech možná už jen pomocí testů DNA. Do svítání však většina těl z ulic zmizela, odvezená neznámo kam vládními vozy.
Následky masakru byly pro rodiny obětí drtivé. Podle Siamaka museli pozůstalí platit vysoké částky, aby jim úřady vydaly těla jejich blízkých. Mnozí si to nemohli dovolit a o své mrtvé přišli definitivně. Ti šťastnější pohřbívali své příbuzné tajně na zahradách nebo do neoznačených hrobů. Město Rašt zůstalo po této noci v naprosté izolaci, zničené a umlčené, v atmosféře, kterou přeživší přirovnávají k totálnímu vězení.
Marine Le Penová, lídryně francouzské krajní pravice, otevřeně podpořila maďarského premiéra Viktora Orbána v jeho rozhodnutí zablokovat unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Během své návštěvy Budapešti, kde se v pondělí účastnila setkání vlasteneckých a pravicových lídrů, označila tento krok za „dobré rozhodnutí“. Podle ní by Francie neměla čekat na ostatní země, aby začaly jednat rozumně a chránit vlastní zájmy.
Izraelský protiraketový systém Železná kopule (Iron Dome) a jeho další vyspělé vrstvy čelí nové, mimořádně nebezpečné výzvě. Írán začal masivně využívat balistické rakety s kazetovou municí, které dokážou obcházet dosud neprostupnou obranu. Tato taktika, využívající pokročilé střely typu Chorramšahr, vystavuje izraelská města útokům desítek malých náloží, které se rozptýlí v ovzduší a promění noc v déšť zářících smrtících bodů.
Válka v Íránu, která naplno vypukla na konci února, se ukázala být nečekaným strategickým dárkem pro ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco americké a izraelské síly systematicky likvidují íránské námořnictvo, letectvo a kapacity obranného průmyslu, Kreml těží z globálního chaosu, který tato kampaň vyvolala. Pro Rusko, jehož ekonomika i diplomacie jsou pod tlakem kvůli invazi na Ukrajinu, představuje tento konflikt vítané rozptýlení pozornosti světa.
Vojenská operace Spojených států proti Íránu vynesla na světlo palčivou otázku, o které se v kuloárech Bruselu hovoří již dlouho: naléhavou potřebu evropské strategické autonomie. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v reakci na aktuální krizi vyzvala k vytvoření nové zahraniční politiky, která by dovedla blok k „evropské nezávislosti“. Podle politologů však k dosažení skutečné svobody na Trumpově Americe nestačí pouze rétorický odpor, ale hluboká vnitřní proměna samotné EU.
Prezident USA Donald Trump nečekaně pozastavil plány na bombardování íránských elektráren a energetických uzlů. Útoky, které měly začít po vypršení původního ultimáta, odložil o pět dní s vysvětlením, že probíhající diplomatické rozhovory mezi Washingtonem a Teheránem jsou překvapivě slibné. Na své sociální síti Truth Social tyto schůzky označil za velmi produktivní a naznačil, že by mohly vést k úplnému ukončení válečného stavu na Blízkém východě.
Svět s napětím sleduje hodiny, které odtikávají poslední čas z ultimáta amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten dal Íránu jasný termín: buď bezpodmínečně otevře Hormuzský průliv, nebo bude čelit totálnímu zničení své energetické sítě. Lhůta vyprší v pondělí 23. března ve 23:44 GMT (v úterý v 0:44 našeho času), což v Teheránu odpovídá brzkým ranním hodinám následujícího dne.
Teherán přitvrzuje svou rétoriku a varuje, že jakýkoli útok na jeho pobřeží nebo ostrovy povede k úplnému zablokování Perského zálivu. Íránská rada obrany prostřednictvím agentury Fars oznámila, že je připravena zaminovat všechny přístupové cesty a komunikační linie v oblasti. Podle prohlášení by k tomu byly využity různé typy námořních min, včetně těch plovoucích, které lze vypouštět přímo z pobřeží.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu sází v probíhající válce s Íránem na všechno. Podle analytiků i hlasů z jeho blízkého okolí věří, že zničení íránské „osy zla“ je jedinou cestou, jak rehabilitovat svou pověst po tragických událostech ze 7. října 2023. V sázce přitom není jen jeho politický odkaz, ale vzhledem k probíhajícím soudním procesům dost možná i jeho osobní svoboda.
Situace na ukrajinském bojišti se v posledním týdnu opět vyostřila, k čemuž přispělo i přívětivější jarní počasí. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se ruská armáda pokouší zintenzivnit své ofenzivní operace a využít lepších podmínek v terénu. Výsledkem těchto snah je však podle Kyjeva především drastický nárůst ruských ztrát, které za pouhých sedm dní přesáhly 8 000 mrtvých a vážně zraněných vojáků.
V březnu oznámila americká administrativa pod vedením Donalda Trumpa vypsání odměny ve výši 10 milionů dolarů za informace vedoucí k dopadení klíčových představitelů íránského režimu. Tento krok přišel v době extrémního napětí a probíhajících vojenských úderů v regionu. Seznam zahrnuje postavy, které tvoří samotnou páteř politické, zpravodajské a bezpečnostní struktury Islámské republiky.
Český film asi nemá větší legendu. Jiřina Bohdalová za několik týdnů oslaví půlkulaté 95. narozeniny. Jednoho dne však přijde okamžik, kdy se s ní Česko bude loučit. Slavná herečka je nicméně přesvědčena, že má nesmrtelnost zajištěnou.
Írán dal v neděli jasně najevo, že se nehodlá poddat americkému ultimátu ohledně situace v Hormuzském průlivu. Teherán naopak varoval nepřátele, že v případě útoku na jeho elektrárny přijde rázná odveta.