Evropská unie zaznamenala v roce 2023 významný pokles emisí skleníkových plynů, který dosáhl osmi procent. Podle údajů Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) to znamená, že množství emisí v EU je nyní o 37 procent nižší než v roce 1990. Přesto však Unie zaostává za svými vlastními klimatickými cíli, které jsou součástí Zelené dohody pro Evropu.
Hlavní příčinou tohoto pozitivního trendu je ústup od uhlí v evropské energetice. Tradičně nejvíce znečišťující zdroj energie byl ve stále větší míře nahrazován obnovitelnými zdroji. Jejich podíl v evropském energetickém mixu vzrostl v roce 2023 na 24 procent, což představuje výrazný nárůst oproti 10,2 procenta v roce 2005. Tato změna svědčí o trvalém posunu Evropy směrem k čistším a udržitelnějším zdrojům energie.
Významným faktorem byla také nižší spotřeba energie v celé Evropě, která byla ovlivněna nejen technologickými inovacemi a energetickou efektivitou, ale i změnou chování spotřebitelů. Evropské domácnosti a podniky si stále více osvojují úsporná opatření, což přispívá k poklesu celkové zátěže životního prostředí.
Navzdory těmto pozitivním výsledkům však stávající politiky nestačí k dosažení klíčového cíle EU, kterým je snížení emisí o 55 procent do roku 2030 oproti roku 1990. Současné prognózy předpokládají, že bez dodatečných opatření dosáhne Unie pouze 43procentního snížení. To je sice výrazný pokrok, ale stále nedostatečný ve vztahu k dohodnutým cílům.
Podle EEA 22 členských států EU již představilo nové scénáře, které zohledňují připravovaná, dosud však nerealizovaná opatření. Ty by mohly pomoci k dosažení 49procentního poklesu emisí do roku 2030. I v tomto případě ale zůstává nutností urychlené zavádění konkrétních kroků, jinak se EU dostane do zpoždění, které bude obtížné dohnat.
Zpráva zároveň upozorňuje, že zatímco Unie relativně úspěšně postupuje v oblasti mitigace, tedy snižování příčin klimatických změn, v oblasti adaptace – tedy přizpůsobení se již probíhajícím změnám – zaostává. Evropský účetní dvůr (EÚD) ve své analýze zkritizoval nedostatečné zavádění adaptačních strategií v členských státech.
Auditoři se zaměřili na čtyři země – Francii, Estonsko, Rakousko a Polsko – a zjistili, že ačkoli všechny disponují národními plány, mnohé z nich jsou zastaralé, podfinancované a chybí jim jasná prioritizace. Šetření mezi 400 obcemi navíc ukázalo, že řada z nich ani neví o existenci adaptačních opatření, nebo nemá přístup k dostatečným informacím.
Ekonomické dopady klimatických extrémů jsou přitom v EU stále výraznější. Průměrné roční škody způsobené extrémním počasím již překračují částku 26 miliard eur. Pokud by globální oteplení dosáhlo 1,5 až 3 stupně Celsia oproti předindustriálním hodnotám, mohly by se roční ztráty vyšplhat až na 175 miliard eur.
Závažným problémem je i nepřipravenost měst na rostoucí teploty. Nová studie společnosti Sweco, na kterou upozornil deník The Brussels Times, zjistila, že evropská města čelí alarmujícímu nárůstu teplot v důsledku tzv. tepelného ostrova. Například v Bruselu jsou teploty až o osm stupňů vyšší než v okolních oblastech. Do roku 2100 by se počet dní se středním tepelným stresem mohl zvýšit o 150 procent.
V severní Evropě, konkrétně ve městech jako Kodaň, Stockholm či Oslo, se očekává nárůst počtu vln veder až o 140 procent. V roce 2020 zaznamenal Brusel 18 dní s extrémním horkem, ale do konce století by jich mohlo být až 40. To přináší obrovská rizika pro veřejné zdraví, infrastrukturu i ekonomickou činnost.
Zpráva Sweco proto apeluje na města, aby se více zaměřila na přirozené prvky regulující klima – například rozšiřování zelených ploch – a zároveň zajistila ochranu zranitelných skupin obyvatel, zejména seniorů a dětí. Klimatické plány by se měly soustředit také na zajištění odpovídajícího chlazení ve školkách, domovech důchodců a sociálních zařízeních.
I přes pozoruhodné úspěchy v oblasti snižování emisí se EU ocitá na rozcestí. Pokud chce splnit své závazky, musí nejen pokračovat v útlumu fosilních paliv a podpoře obnovitelných zdrojů, ale také zásadně posílit adaptační kapacity. To zahrnuje koordinaci mezi institucemi, efektivní využití fondů a posílení povědomí na lokální úrovni. Jen tak bude Unie schopna čelit klimatickým výzvám a ochránit své obyvatele před stále ničivějšími dopady globálního oteplování.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podnikl tajnou návštěvu Spojených arabských emirátů, kde se setkal s prezidentem Šejkem Mohamedem bin Zájidem Al-Nahajánem. Podle informovaných zdrojů byla hlavním tématem jejich jednání situace kolem Íránu, v níž obě země prohlubují bezpečnostní spolupráci během probíhajícího vojenského konfliktu. Kancelář izraelského předsedy vlády tuto cestu oficiálně nepotvrdila a k setkání se odmítlo vyjádřit i emirátské ministerstvo zahraničí. Utajovaná cesta se uskutečnila v období zvýšeného politického napětí na izraelské scéně.
Dva z takzvaných otců zakladatelů moderní umělé inteligence spolu s předními představiteli společností OpenAI a Anthropic varují světové vlády před hrozbou nekontrolované inteligenční exploze. Vědci a manažeři v nové zprávě vyzývají politiky k okamžitému jednání, dokud je ještě možné technologický vývoj regulovat. Podle autorů dokumentu by tento jev mohl představovat vůbec nejzásadnější technologický posun v lidské historii. Samotný proces by mohl stlačit roky dosavadního vědeckého pokroku do pouhých měsíců nebo dokonce týdnů.
Obnovené bojové střety mezi povstalci napojenými na Írán a vládními silami podporovanými Saúdskou Arábií ukončily čtyřleté období relativního klidu v regionu. Konflikt zasáhl jihozápad Jemenu, kde Húsíové zahájili novou vojenskou kampaň a rychle obsadili města podél pobřeží Rudého moře. Násilnosti přinutily tisíce obyvatel opustit své domovy a vyvolaly hlubokou humanitární krizi.
V jídelně základní školy Thomase Hookera v americkém městě Meriden pracují tři zaměstnankyně, které připravují oběd pro tři stovky dětí. Mražené kuřecí nugety polévají oranžovou omáčkou a ohřívají v troubě, aby je mohly podávat s čerstvě uvařenou hnědou rýží a zelenými fazolkami. K tomu chystají rozpečené housky s mletým masem a sýrem, kelímky s nakrájenou zeleninou a čerstvé i konzervované ovoce.
Šéf výrobce čipů Nvidia Jensen Huang odmítl varování, že by rozvoj umělé inteligence mohl v nejbližších letech vést ke konci lidstva. Tvrzení o hrozícím vyhubení lidské rasy označil za přehnané a neodpovědné katastrofické scénáře. Reagoval tak na prohlášení bývalého výzkumníka společnosti Anthropic Jacoba Coxona, který na sociálních sítích varoval před rizikem vzniku nadlidské inteligence. Coxon podle svých slov považuje za možné, že by tato technologie mohla do deseti let způsobit zkázu lidstva.
Snaha Evropské unie čelit množícím se živelním pohromám naráží na zásadní problém, kterým je absence jasně dané odpovědnosti za řízení rizik. Nedávné katastrofy v různých členských státech ukázaly, že často chybí konkrétní instituce nebo osoba určená k ochraně obyvatel, krajiny a majetku.
Norské souostroví Špicberky čelí rostoucímu napětí v důsledku hybridních aktivit Ruské federace. Západní spojenci podle webu Politico vyjadřují obavy, že by Moskva mohla toto odlehlé území v Arktidě využít k otestování vojenské odhodlanosti Aliance a jejího závazku ke společné obraně. Norská vláda v reakci na tyto hrozby zrychluje posilování svých námořních a průzkumných kapacit k ochraně severního křídla. Místní úřady na Špicberkách zároveň investují do klíčové infrastruktury a připravují evakuační plány pro případnou eskalaci konfliktu.
Donald Trump navrhl čínskému prezidentu Si Ťin-pchingovi prodej amerických zbraní. Informaci zveřejnil americký velvyslanec v Číně David Perdue během rozhovoru pro televizi Fox News. Perdue uvedl, že Trump během setkání s čínským lídrem poukázal na to, že Spojené státy prodávají zbraně do celého světa, a zeptal se ho, zda by Čína neměla zájem o jejich nákup. Tento výrok zazněl v souvislosti s diskuzí o americké politice vůči Tchaj-wanu, který v současnosti čeká na schválení nového zbraňového balíku od Washingtonu.
Extrémně silný jev El Niño může podle nových vědeckých odhadů v následujících šesti měsících způsobit více než 450 tisíc dodatečných úmrtí v důsledku extrémního horka. Tato tragická bilance přichází nad rámec předčasných úmrtí, která již nyní způsobuje dlouhodobá změna klimatu. Zasaženy budou státy po celém světě, od Indonésie a Indie až po Nigérii či Spojené státy. Mnohá další úmrtí si podle vědců vyžádají doprovodná sucha, lesní požáry a katastrofální záplavy, uvedl The Guardian.
Ruský prezident Vladimir Putin se možná připravuje k rozhodujícímu kroku, jehož cílem je vyhrát válku na Ukrajině za jakoukoli cenu. Součástí této strategie má být podle předního britského bezpečnostního experta Michaela Clarka také zastrašování evropských států, aby se stáhly ze své dosavadní podpory.
Iránský ministr zahraničí Abbás Arakčí prohlásil, že jeho země je plně připravena na obnovení válečného konfliktu se Spojenými státy americkými. Zároveň však zdůraznil, že Teherán se stále nevyhýbá diplomatickému řešení a konečné rozhodnutí leží na americkém prezidentu Donaldu Trumpovi. Šéf íránské diplomacie to uvedl v rozhovoru pro americký televizní pořad Meet the Press. Podle jeho slov je Írán odhodlán čelit jakékoli nové agresi, a to i v případě, že by situace vyústila v totální zkázu.
Řada nedávných incidentů napříč Evropou ukazuje na koordinovanou stínovou válku ze strany Ruska. Útoky dronů na železniční tratě na západě Ukrajiny těsně minuly bývalé vysoké představitele včetně Carla Bildta a Borise Johnsona. Současně došlo k sestřelení ozbrojeného dronu nad Litvou nebo k výbuchům v italském zbrojním závodě. Podle analytiků z Centra pro analýzu evropské politiky se nejedná o náhodné události, ale o systematickou kampaň s cílem destabilizovat západní demokracie.
