Evropská unie zaznamenala v roce 2023 významný pokles emisí skleníkových plynů, který dosáhl osmi procent. Podle údajů Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) to znamená, že množství emisí v EU je nyní o 37 procent nižší než v roce 1990. Přesto však Unie zaostává za svými vlastními klimatickými cíli, které jsou součástí Zelené dohody pro Evropu.
Hlavní příčinou tohoto pozitivního trendu je ústup od uhlí v evropské energetice. Tradičně nejvíce znečišťující zdroj energie byl ve stále větší míře nahrazován obnovitelnými zdroji. Jejich podíl v evropském energetickém mixu vzrostl v roce 2023 na 24 procent, což představuje výrazný nárůst oproti 10,2 procenta v roce 2005. Tato změna svědčí o trvalém posunu Evropy směrem k čistším a udržitelnějším zdrojům energie.
Významným faktorem byla také nižší spotřeba energie v celé Evropě, která byla ovlivněna nejen technologickými inovacemi a energetickou efektivitou, ale i změnou chování spotřebitelů. Evropské domácnosti a podniky si stále více osvojují úsporná opatření, což přispívá k poklesu celkové zátěže životního prostředí.
Navzdory těmto pozitivním výsledkům však stávající politiky nestačí k dosažení klíčového cíle EU, kterým je snížení emisí o 55 procent do roku 2030 oproti roku 1990. Současné prognózy předpokládají, že bez dodatečných opatření dosáhne Unie pouze 43procentního snížení. To je sice výrazný pokrok, ale stále nedostatečný ve vztahu k dohodnutým cílům.
Podle EEA 22 členských států EU již představilo nové scénáře, které zohledňují připravovaná, dosud však nerealizovaná opatření. Ty by mohly pomoci k dosažení 49procentního poklesu emisí do roku 2030. I v tomto případě ale zůstává nutností urychlené zavádění konkrétních kroků, jinak se EU dostane do zpoždění, které bude obtížné dohnat.
Zpráva zároveň upozorňuje, že zatímco Unie relativně úspěšně postupuje v oblasti mitigace, tedy snižování příčin klimatických změn, v oblasti adaptace – tedy přizpůsobení se již probíhajícím změnám – zaostává. Evropský účetní dvůr (EÚD) ve své analýze zkritizoval nedostatečné zavádění adaptačních strategií v členských státech.
Auditoři se zaměřili na čtyři země – Francii, Estonsko, Rakousko a Polsko – a zjistili, že ačkoli všechny disponují národními plány, mnohé z nich jsou zastaralé, podfinancované a chybí jim jasná prioritizace. Šetření mezi 400 obcemi navíc ukázalo, že řada z nich ani neví o existenci adaptačních opatření, nebo nemá přístup k dostatečným informacím.
Ekonomické dopady klimatických extrémů jsou přitom v EU stále výraznější. Průměrné roční škody způsobené extrémním počasím již překračují částku 26 miliard eur. Pokud by globální oteplení dosáhlo 1,5 až 3 stupně Celsia oproti předindustriálním hodnotám, mohly by se roční ztráty vyšplhat až na 175 miliard eur.
Závažným problémem je i nepřipravenost měst na rostoucí teploty. Nová studie společnosti Sweco, na kterou upozornil deník The Brussels Times, zjistila, že evropská města čelí alarmujícímu nárůstu teplot v důsledku tzv. tepelného ostrova. Například v Bruselu jsou teploty až o osm stupňů vyšší než v okolních oblastech. Do roku 2100 by se počet dní se středním tepelným stresem mohl zvýšit o 150 procent.
V severní Evropě, konkrétně ve městech jako Kodaň, Stockholm či Oslo, se očekává nárůst počtu vln veder až o 140 procent. V roce 2020 zaznamenal Brusel 18 dní s extrémním horkem, ale do konce století by jich mohlo být až 40. To přináší obrovská rizika pro veřejné zdraví, infrastrukturu i ekonomickou činnost.
Zpráva Sweco proto apeluje na města, aby se více zaměřila na přirozené prvky regulující klima – například rozšiřování zelených ploch – a zároveň zajistila ochranu zranitelných skupin obyvatel, zejména seniorů a dětí. Klimatické plány by se měly soustředit také na zajištění odpovídajícího chlazení ve školkách, domovech důchodců a sociálních zařízeních.
I přes pozoruhodné úspěchy v oblasti snižování emisí se EU ocitá na rozcestí. Pokud chce splnit své závazky, musí nejen pokračovat v útlumu fosilních paliv a podpoře obnovitelných zdrojů, ale také zásadně posílit adaptační kapacity. To zahrnuje koordinaci mezi institucemi, efektivní využití fondů a posílení povědomí na lokální úrovni. Jen tak bude Unie schopna čelit klimatickým výzvám a ochránit své obyvatele před stále ničivějšími dopady globálního oteplování.
Belgičtí politici a vysoce postavení finančníci se stali terčem zastrašovací kampaně, za kterou podle evropských tajných služeb stojí ruská vojenská rozvědka GRU. Cílem této operace je donutit Belgii, aby zablokovala využití zmrazených ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur, která mají posloužit jako finanční pomoc pro Ukrajinu., uvedl server The Guardian.
Evropská unie se ocitla v dramatické časové tísni necelých 24 hodin před klíčovým summitem v Bruselu, kde mají lídři rozhodnout o financování ukrajinské obrany. Belgie, v jejímž finančním depozitáři Euroclear leží naprostá většina ze zmrazených ruských aktiv v hodnotě přibližně 210 miliard eur, vyjádřila prostřednictvím svého velvyslance Petera Moorese značnou skepsi.
Evropské státy v těchto dnech čelí nečekaně silnému náporu chřipkových onemocnění, který způsobuje nově zmutovaný a velmi nakažlivý typ viru. Světová zdravotnická organizace vydala varování, že tato situace vystavuje nemocnice a ambulance v mnoha regionech enormní zátěži.
Britská vláda zaslala Romanu Abramovičovi poslední varování ohledně 2,5 miliardy liber pocházejících z prodeje fotbalového klubu Chelsea. Miliardář má nyní 90 dní na to, aby tyto prostředky převedl do fondu pro pomoc Ukrajině, jinak bude čelit soudnímu řízení. Premiér Keir Starmer potvrdil, že jde o definitivní ultimátum, po kterém už stát nebude váhat s tvrdými právními kroky. Peníze jsou v britské bance zmrazeny již od prodeje klubu v roce 2022.
Před rokem Donald Trump po svém volebním vítězství hřímal o „bezprecedentním a mocném mandátu“ a během lednové inaugurace tvrdil, že se celý národ rychle sjednocuje pod jeho agendou. Dnes, o necelý rok později, se však tato slova střetávají s tvrdou realitou průzkumů veřejného mínění. Ukazuje se totiž, že Trumpova podpora je pravděpodobně nejslabší v celé jeho politické kariéře.
Východně od Záporoží, v rovinaté krajině protkané zničenými vesnicemi, svádějí ukrajinské dronové posádky nekonečnou bitvu o udržení frontové linie. Právě zde, v úseku mezi obcemi Pokrovske a Huliaipole, dosáhlo Rusko v posledních týdnech nejvýraznějších územních zisků. Pro ukrajinské operátory, jako je třiatřicetiletý Dmytro ze specializovaného praporu „Scythian Griffins“, je každodenní realitou sledování tuctů videozáznamů a snaha zastavit nepřátelské infiltrátory dříve, než ovládnou strategické výšiny.
Válečná rétorika Kremlu v posledních dnech nabývá na intenzitě, což potvrdil i ruský prezident Vladimir Putin během svého středečního vystoupení před špičkami ministerstva obrany. Ve svém projevu nešetřil urážkami na adresu evropských představitelů, které bez obalu označil za „malá prasátka“.
Mediální gigant Warner Bros Discovery (WBD) ve středu oficiálně vyzval své akcionáře, aby odmítli nepřátelskou nabídku na převzetí od společnosti Paramount Skydance v hodnotě 108,4 miliardy dolarů. Správní rada WBD označila tuto nabídku za „naprosto nedostatečnou“ a plnou rizik. Celý spor se odehrává v kulisách tvrdé korporátní války o ovládnutí jednoho z nejvýznamnějších hollywoodských impérií.
Nejslavnější muzeum světa, pařížský Louvre, se ve středu dočká alespoň částečného otevření. Rozhodli o tom zaměstnanci poté, co odhlasovali prodloužení stávky za lepší pracovní podmínky a vyšší mzdy. Situace v nejnavštěvovanější kulturní instituci světa zůstává napjatá a provoz omezují protesty, které začaly již dříve tento týden.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu důrazně vyzvala evropské lídry, aby na nadcházejícím summitu v Bruselu bezodkladně rozhodli o financování Ukrajiny. Ve svém projevu v Evropském parlamentu ve Štrasburku zdůraznila, že zajištění prostředků pro Kyjev na další dva roky je naprostou prioritou. Podle jejích slov má Unie na stole dvě cesty – buď využije výnosy ze zmrazených aktiv, nebo se jako celek zadluží.
Spojené státy si v hlubinách oceánů stále udržují převahu nad Čínou, ale tento náskok se v posledních letech dramaticky zmenšuje. Rychlá expanze a modernizace čínského ponorkového loďstva představuje přímou výzvu pro americkou dominanci, která trvala od dob studené války. Strategická rovnováha v Indo-Pacifiku se tak začíná posouvat, což nutí obě velmoci k horečným přípravám na případný podmořský střet.
Imigrace patří v rámci Evropské unie k nejvíce rozdělujícím tématům, což se v poslední době jasně ukazuje i v Německu. Země prochází výraznou proměnou veřejného i politického postoje. Kancléř Friedrich Merz nedávno prohlásil, že Syřané již v Německu nemají nárok na azyl, a vláda je začíná motivovat k dobrovolnému návratu do vlasti.
