Evropská unie zaznamenala v roce 2023 významný pokles emisí skleníkových plynů, který dosáhl osmi procent. Podle údajů Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) to znamená, že množství emisí v EU je nyní o 37 procent nižší než v roce 1990. Přesto však Unie zaostává za svými vlastními klimatickými cíli, které jsou součástí Zelené dohody pro Evropu.
Hlavní příčinou tohoto pozitivního trendu je ústup od uhlí v evropské energetice. Tradičně nejvíce znečišťující zdroj energie byl ve stále větší míře nahrazován obnovitelnými zdroji. Jejich podíl v evropském energetickém mixu vzrostl v roce 2023 na 24 procent, což představuje výrazný nárůst oproti 10,2 procenta v roce 2005. Tato změna svědčí o trvalém posunu Evropy směrem k čistším a udržitelnějším zdrojům energie.
Významným faktorem byla také nižší spotřeba energie v celé Evropě, která byla ovlivněna nejen technologickými inovacemi a energetickou efektivitou, ale i změnou chování spotřebitelů. Evropské domácnosti a podniky si stále více osvojují úsporná opatření, což přispívá k poklesu celkové zátěže životního prostředí.
Navzdory těmto pozitivním výsledkům však stávající politiky nestačí k dosažení klíčového cíle EU, kterým je snížení emisí o 55 procent do roku 2030 oproti roku 1990. Současné prognózy předpokládají, že bez dodatečných opatření dosáhne Unie pouze 43procentního snížení. To je sice výrazný pokrok, ale stále nedostatečný ve vztahu k dohodnutým cílům.
Podle EEA 22 členských států EU již představilo nové scénáře, které zohledňují připravovaná, dosud však nerealizovaná opatření. Ty by mohly pomoci k dosažení 49procentního poklesu emisí do roku 2030. I v tomto případě ale zůstává nutností urychlené zavádění konkrétních kroků, jinak se EU dostane do zpoždění, které bude obtížné dohnat.
Zpráva zároveň upozorňuje, že zatímco Unie relativně úspěšně postupuje v oblasti mitigace, tedy snižování příčin klimatických změn, v oblasti adaptace – tedy přizpůsobení se již probíhajícím změnám – zaostává. Evropský účetní dvůr (EÚD) ve své analýze zkritizoval nedostatečné zavádění adaptačních strategií v členských státech.
Auditoři se zaměřili na čtyři země – Francii, Estonsko, Rakousko a Polsko – a zjistili, že ačkoli všechny disponují národními plány, mnohé z nich jsou zastaralé, podfinancované a chybí jim jasná prioritizace. Šetření mezi 400 obcemi navíc ukázalo, že řada z nich ani neví o existenci adaptačních opatření, nebo nemá přístup k dostatečným informacím.
Ekonomické dopady klimatických extrémů jsou přitom v EU stále výraznější. Průměrné roční škody způsobené extrémním počasím již překračují částku 26 miliard eur. Pokud by globální oteplení dosáhlo 1,5 až 3 stupně Celsia oproti předindustriálním hodnotám, mohly by se roční ztráty vyšplhat až na 175 miliard eur.
Závažným problémem je i nepřipravenost měst na rostoucí teploty. Nová studie společnosti Sweco, na kterou upozornil deník The Brussels Times, zjistila, že evropská města čelí alarmujícímu nárůstu teplot v důsledku tzv. tepelného ostrova. Například v Bruselu jsou teploty až o osm stupňů vyšší než v okolních oblastech. Do roku 2100 by se počet dní se středním tepelným stresem mohl zvýšit o 150 procent.
V severní Evropě, konkrétně ve městech jako Kodaň, Stockholm či Oslo, se očekává nárůst počtu vln veder až o 140 procent. V roce 2020 zaznamenal Brusel 18 dní s extrémním horkem, ale do konce století by jich mohlo být až 40. To přináší obrovská rizika pro veřejné zdraví, infrastrukturu i ekonomickou činnost.
Zpráva Sweco proto apeluje na města, aby se více zaměřila na přirozené prvky regulující klima – například rozšiřování zelených ploch – a zároveň zajistila ochranu zranitelných skupin obyvatel, zejména seniorů a dětí. Klimatické plány by se měly soustředit také na zajištění odpovídajícího chlazení ve školkách, domovech důchodců a sociálních zařízeních.
I přes pozoruhodné úspěchy v oblasti snižování emisí se EU ocitá na rozcestí. Pokud chce splnit své závazky, musí nejen pokračovat v útlumu fosilních paliv a podpoře obnovitelných zdrojů, ale také zásadně posílit adaptační kapacity. To zahrnuje koordinaci mezi institucemi, efektivní využití fondů a posílení povědomí na lokální úrovni. Jen tak bude Unie schopna čelit klimatickým výzvám a ochránit své obyvatele před stále ničivějšími dopady globálního oteplování.
Vědci se stále více zaměřují na možnost vytvoření lidského života bez tradičních biologických komponent — spermie a vajíčka. Místo toho experimentují s kmenovými buňkami, což jsou buňky, které se mohou přetvářet na mnoho různých typů specializovaných buněk. Cílem je vytvořit laboratorní modely, které by se chovaly podobně jako lidské embryo.
Zemětřesení o síle 8,8, které zasáhlo Kamčatku, je jedno z nejsilnějších, jaké bylo kdy zaznamenáno, přesto zatím nevedlo k devastujícím vlnám tsunami, jak mnoho lidí očekávalo. I když se po otřesech objevily obavy o bezpečnost obyvatel na pobřeží Tichého oceánu, výsledné tsunami bylo mnohem méně katastrofální, než mnozí předpokládali. Proč tomu tak je?
Ačkoli Rakousko v současnosti neplánuje vstup do NATO, základy pro jeho případné členství by už mohly být připraveny. Rakouská ústava stanovila neutralitu země v roce 1955, a ta zůstala v platnosti po celou dobu studené války, období, kdy byly dvě vojenské aliance ve stavu velmi reálné hrozby války. Neutralita, která bránila Rakousku připojit se k vojenské alianci nebo hostit zahraniční vojenské základny, byla jednou z podmínek stažení sovětských okupantských sil po druhé světové válce.
V rámci jedinečného technologického kroku právě odstartovala satelitní mise, která má za cíl sledovat téměř nepostřehnutelné změny na zemském povrchu. Tato nová mise, která by mohla podstatně pomoci při reagování na přírodní katastrofy, nese název NASA-ISRO Synthetic Aperture Radar (NISAR). Jde o první společný satelitní projekt mezi NASA a Indickou organizací pro výzkum vesmíru (ISRO).
Nejvyšší sopka Eurasie, Ključevskaja, se po zemětřesení v oblasti Kamčatky na dalekém východě Ruska probudila k životu a vybuchla.
Po mimořádném zasedání vlády vydal Downing Street prohlášení, že Spojené království v září uzná Palestinu, pokud Izrael nesplní několik podmínek: uzavře dlouhodobý udržitelný mír, umožní OSN obnovit humanitární pomoc, schválí příměří a zajistí, že nedojde k anexe Západního břehu.
Andrew Davies cestoval do Nového Zélandu, kde měl na starosti výstavu Doctor Who. První část jeho letu z Londýna do Singapuru probíhala hladce, ale pak najednou narazil na silnou turbulenci. „Jediné, co to připomínalo, byl horský tobogán,“ vzpomíná. „Byl jsem tlačený do sedadla, a pak jsme náhle spadli. Můj iPad mě zasáhl do hlavy, káva se rozlila všude kolem. V kabině byl chaos, lidé plakali a všichni byli v šoku z toho, co se stalo.“
Dominic Cummings, bývalý poradce expremiéra Borise Johnsona a jeden z hlavních architektů Brexitu, má dnes jiné starosti a stav EU už ho trápit nemusí. Přesto v pondělí přerušil své neustálé komentáře o imigraci, cenzuře a selháních politických elit, aby upozornil na katastrofální obchodní dohodu, kterou Evropská unie uzavřela s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Silné zemětřesení o síle 8,8 magnituda, které zasáhlo východní pobřeží Ruska, vyvolalo tsunami, jež ohrožuje nejen Kamčatku, ale i Havaj a Japonsko. Přestože první vlny byly malé, hrozí další. Událost připomněla ničivou sílu podobných katastrof – od tsunami v Indickém oceánu 2004, přes Fukušimu 2011, až po megatsunami na Aljašce a tragédii na Kamčatce roku 1952.
V nadcházejících hodinách se očekává, že Markézské ostrovy ve Francouzské Polynésii zasáhnou vlny tsunami, jejichž výška bude dosahovat až 4 metrů. Podle místních úřadů se první vlny objeví kolem 1 hodiny ráno místního času a budou mít výšku od 1,10 metru do 4 metrů. Nejvíce zasaženy budou ostrovy Nuku Hiva, Ua Huka a Hiva Oa v Markézském souostroví.
Prezident Donald Trump v úterý oznámil, že Rusko musí souhlasit s příměřím na Ukrajině do 8. srpna, jinak hrozí sankce. Tento termín zkrátil během své návštěvy v Evropě, přičemž původně stanovil lhůtu 50 dnů.
Silné zemětřesení o síle 8,8 stupně, které zasáhlo vzdálené východní pobřeží Ruska, vyvolalo vlny tsunami, jež dorazily do států v oblasti Tichého oceánu, Havaje a na západní pobřeží Spojených států. Tento otřes je podle seismologů šestým nejsilnějším zemětřesením v historii, přesto si zatím nevyžádal žádné ztráty na životech ani zraněné.
