Evropská unie zaznamenala v roce 2023 významný pokles emisí skleníkových plynů, který dosáhl osmi procent. Podle údajů Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) to znamená, že množství emisí v EU je nyní o 37 procent nižší než v roce 1990. Přesto však Unie zaostává za svými vlastními klimatickými cíli, které jsou součástí Zelené dohody pro Evropu.
Hlavní příčinou tohoto pozitivního trendu je ústup od uhlí v evropské energetice. Tradičně nejvíce znečišťující zdroj energie byl ve stále větší míře nahrazován obnovitelnými zdroji. Jejich podíl v evropském energetickém mixu vzrostl v roce 2023 na 24 procent, což představuje výrazný nárůst oproti 10,2 procenta v roce 2005. Tato změna svědčí o trvalém posunu Evropy směrem k čistším a udržitelnějším zdrojům energie.
Významným faktorem byla také nižší spotřeba energie v celé Evropě, která byla ovlivněna nejen technologickými inovacemi a energetickou efektivitou, ale i změnou chování spotřebitelů. Evropské domácnosti a podniky si stále více osvojují úsporná opatření, což přispívá k poklesu celkové zátěže životního prostředí.
Navzdory těmto pozitivním výsledkům však stávající politiky nestačí k dosažení klíčového cíle EU, kterým je snížení emisí o 55 procent do roku 2030 oproti roku 1990. Současné prognózy předpokládají, že bez dodatečných opatření dosáhne Unie pouze 43procentního snížení. To je sice výrazný pokrok, ale stále nedostatečný ve vztahu k dohodnutým cílům.
Podle EEA 22 členských států EU již představilo nové scénáře, které zohledňují připravovaná, dosud však nerealizovaná opatření. Ty by mohly pomoci k dosažení 49procentního poklesu emisí do roku 2030. I v tomto případě ale zůstává nutností urychlené zavádění konkrétních kroků, jinak se EU dostane do zpoždění, které bude obtížné dohnat.
Zpráva zároveň upozorňuje, že zatímco Unie relativně úspěšně postupuje v oblasti mitigace, tedy snižování příčin klimatických změn, v oblasti adaptace – tedy přizpůsobení se již probíhajícím změnám – zaostává. Evropský účetní dvůr (EÚD) ve své analýze zkritizoval nedostatečné zavádění adaptačních strategií v členských státech.
Auditoři se zaměřili na čtyři země – Francii, Estonsko, Rakousko a Polsko – a zjistili, že ačkoli všechny disponují národními plány, mnohé z nich jsou zastaralé, podfinancované a chybí jim jasná prioritizace. Šetření mezi 400 obcemi navíc ukázalo, že řada z nich ani neví o existenci adaptačních opatření, nebo nemá přístup k dostatečným informacím.
Ekonomické dopady klimatických extrémů jsou přitom v EU stále výraznější. Průměrné roční škody způsobené extrémním počasím již překračují částku 26 miliard eur. Pokud by globální oteplení dosáhlo 1,5 až 3 stupně Celsia oproti předindustriálním hodnotám, mohly by se roční ztráty vyšplhat až na 175 miliard eur.
Závažným problémem je i nepřipravenost měst na rostoucí teploty. Nová studie společnosti Sweco, na kterou upozornil deník The Brussels Times, zjistila, že evropská města čelí alarmujícímu nárůstu teplot v důsledku tzv. tepelného ostrova. Například v Bruselu jsou teploty až o osm stupňů vyšší než v okolních oblastech. Do roku 2100 by se počet dní se středním tepelným stresem mohl zvýšit o 150 procent.
V severní Evropě, konkrétně ve městech jako Kodaň, Stockholm či Oslo, se očekává nárůst počtu vln veder až o 140 procent. V roce 2020 zaznamenal Brusel 18 dní s extrémním horkem, ale do konce století by jich mohlo být až 40. To přináší obrovská rizika pro veřejné zdraví, infrastrukturu i ekonomickou činnost.
Zpráva Sweco proto apeluje na města, aby se více zaměřila na přirozené prvky regulující klima – například rozšiřování zelených ploch – a zároveň zajistila ochranu zranitelných skupin obyvatel, zejména seniorů a dětí. Klimatické plány by se měly soustředit také na zajištění odpovídajícího chlazení ve školkách, domovech důchodců a sociálních zařízeních.
I přes pozoruhodné úspěchy v oblasti snižování emisí se EU ocitá na rozcestí. Pokud chce splnit své závazky, musí nejen pokračovat v útlumu fosilních paliv a podpoře obnovitelných zdrojů, ale také zásadně posílit adaptační kapacity. To zahrnuje koordinaci mezi institucemi, efektivní využití fondů a posílení povědomí na lokální úrovni. Jen tak bude Unie schopna čelit klimatickým výzvám a ochránit své obyvatele před stále ničivějšími dopady globálního oteplování.
Přípravy na misi Artemis II vrcholí a svět s napětím sleduje, jak se čtyři astronauti chystají na cestu, která má lidstvo po více než půl století vrátit k našemu nejbližšímu vesmírnému sousedovi. Ačkoliv se může zdát, že Měsíc už byl „odškrtnut“ během programů Apollo v 60. a 70. letech, Spojené státy do aktuálního projektu investovaly již přibližně 93 miliard dolarů. Důvody pro tento masivní návrat jsou strategické, ekonomické i vědecké.
Evropa čelí energetickému šoku, který svými rozměry hrozí zastínit dopady pandemie koronaviru i ruské invaze na Ukrajinu. Válka v Íránu a s ní spojené uzavření Hormuzského průlivu začínají drtit evropské hospodářství, přičemž varovné signály přicházejí z nejvyšších pater politiky i finančního světa. Německý kancléř Friedrich Merz přirovnal současnou zátěž k největším krizím posledních let a varoval, že důsledky pocítí každý občan i podnik na kontinentu.
Válka na Blízkém východě vstupuje do druhého měsíce a její dopady v podobě drastického omezení dodávek energií a raketového růstu cen ropy pociťuje celý svět. V této kritické situaci se Čína pokouší ujmout role mírotvorce. Děje se tak ve chvíli, kdy americký prezident Donald Trump sice předpovídá konec vojenských operací v Íránu během dvou až tří týdnů, ale postrádá jasnou vizi toho, co bude následovat.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtvrtého výročí osvobození Buči poodhalil aktuální stav vyjednávání o ukončení války a plány ruské strany. Podle jeho slov se ve středu 1. dubna uskuteční klíčové videojednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy. Rozhovorů se vedle Zelenského zúčastní také generální tajemník NATO Mark Rutte a vysoce postavení američtí představitelé včetně Steva Witkoffa, Jareda Kushnera či senátora Lindseyho Grahama.
Maďarsko se připravuje na parlamentní volby, které se uskuteční 12. dubna 2026 a jsou označovány za nejdůležitější od pádu komunismu. Ačkoliv průzkumy veřejného mínění favorizují opoziční stranu Tisza vedenou Péterem Magyarem, analytici varují, že premiér Viktor Orbán si během šestnácti let u moci vybudoval systém, který mu dává obrovskou výhodu. Tento mechanismus, připomínající složitý hlavolam, činí porážku vládní strany Fidesz nesmírně obtížnou.
Americká administrativa v čele s prezidentem Donaldem Trumpem zvažuje jeden z nejriskantnějších vojenských kroků v moderní historii: vyslání pozemních jednotek do tajných íránských podzemních komplexů s cílem zabavit zásoby obohaceného uranu. Tato operace, která by měla definitivně zamezit režimu ve výrobě jaderných zbraní, je odborníky označována za logistickou noční můru s nejistým výsledkem.
Osadníci na okupovaném Západním břehu Jordánu v úterý znovu zaútočili na vesnici Tajasír. K incidentu došlo jen několik dní poté, co izraelští vojáci v této oblasti zadrželi a napadli štáb televize CNN, který informoval o budování nelegální osady. Podle Palestinského červeného půlměsíce byli při tomto nejnovějším útoku zraněni nejméně čtyři Palestinci.
Podle analýzy Patricka M. Cronina, vedoucího katedry bezpečnosti pro Asii a Tichomoří na Hudsonově institutu, prochází jaderné odstrašování v Asii hlubokou krizí. Zatímco se blíží rok 2027, který byl dříve označován jako kritický milník pro možnou čínskou agresi vůči Taiwanu, americké tajné služby paradoxně projevují nečekaný klid. Ve své výroční zprávě pro rok 2026 uvádějí, že Peking sice své ambice nesnížil, ale nemá pevný plán na invazi v nejbližších letech. Tento optimismus Washingtonu však může být podle autora nebezpečnou strategickou samolibostí.
Zdá se, že americký prezident Donald Trump se připravuje na ukončení konfliktu s Íránem, ovšem za podmínek, které by mohly nechat zbytek světa napospas chaosu. Svým spojencům, kteří se k válce nepřipojili kvůli obavám z porušení mezinárodního práva a nedostatku informací, vzkazuje, aby si důsledky nesli sami. Na sociální síti Truth Social dokonce přímo uvedl, že si mají ostatní země obstarat vlastní ropu, čímž naznačil ústup USA z role garanta bezpečnosti v Perském zálivu.
Britská královská rodina, kterou stále pronásleduje skandál bývalého prince Andrewa, se připravuje na Velikonoce. Zástupci monarchie tradičně vyrazí do kostela, ale někteří budou chybět.
Policie informovala o nejnovějším posunu v rámci případu teroristického útoku v Pardubicích. Soud poslal do vazby i pátou zadrženou osobu. Vyšetřování činu nadále pokračuje.
Karel Šíp už má svůj věk, loni oslavil kulaté osmdesáté narozeniny. Přestože je nadále velmi aktivní a stále moderuje svou televizní talk show, existuje jasný důkaz o tom, že přemýšlí nad dobou, kdy už tady s námi a především se svými blízkými nebude.
