Britská meteorologická služba Met Office varuje, že Evropu čeká s vysokou pravděpodobností nadprůměrně horké léto. Sezónní předpověď vydaná 1. června 2025 upozorňuje, že šance na teplotně nadnormální období mezi červnem a srpnem je letos více než dvojnásobná oproti běžnému roku. Zvýšené riziko vln veder přitom přináší nejen zdravotní, ale i infrastrukturní rizika.
Tato předpověď přichází po mimořádném jaru, které se zapsalo do historie jako nejslunečnější a zároveň jedno z nejsušších a nejteplejších od začátku měření. Slunečné počasí v květnu znamenalo, že denní teploty byly převážně nad sezónním průměrem, což vytvořilo podmínky pro pokračující oteplení.
Sezónní předpovědi, na rozdíl od každodenních detailních modelů, hodnotí celkové trendy teplot, srážek či větrnosti za celé tří měsíční období. Nemohou tak určit konkrétní denní výkyvy, ale slouží jako důležitý nástroj pro plánování státních institucí, místních samospráv i firem.
Podle analýz několika světových meteorologických center se výhled shoduje na jednom – že letní měsíce roku 2025 budou pravděpodobně teplejší než obvykle. Met Office uvádí, že pravděpodobnost horkého léta je letos více než dvojnásobná oproti dlouhodobému průměru.
To není překvapivé – poslední chladnější léto například Velká Británie zažila naposledy v roce 2015. Od té doby se každý následující rok vyznačoval alespoň mírným teplotním nadprůměrem. Přesto nelze z letošní předpovědi automaticky usuzovat, že horka a vedra budou každodenním jevem – variabilita počasí zůstává stále vysoká.
Hlavním hybatelem letošního předpokládaného oteplení není žádný specifický atmosférický vzor, ale především změna klimatu způsobená lidskou činností. Podíl na zvyšování teplot mohou mít i mořské tepelné vlny v okolních vodách Spojeného království, které přinášejí teplo a vlhkost, což může vést ke vzniku silnějších letních bouří.
Přestože meteorologové očekávají vyšší teploty, situace se srážkami zůstává nejasná. Výrazný nedostatek dešťových srážek na jaře způsobil pokles hladin řek a nádrží po celé zemi. Vodařské společnosti proto doufají v deštivější léto, aby se předešlo nutnosti omezovat spotřebu vody.
Většina předpovědních modelů očekává, že srážky budou zhruba v normálu, přičemž Met Office naznačuje možnost nadprůměrných dešťů alespoň v první polovině června. Oproti tomu evropské meteorologické centrum ECMWF i dodavatel dat pro BBC DTN počítají spíše s mírně sušší sezónou jako celkem.
S možným horkým létem roste i riziko, že případné deště budou intenzivnější, jak předpovídají klimatologové. Tyto přívalové srážky mohou způsobit výrazné lokální škody.
Met Office zároveň analyzuje i pravděpodobnost větrnosti. V tuto chvíli neexistuje žádný silný signál naznačující, zda bude léto větrné. To může znamenat, že pravděpodobnost výskytu hlubokých tlakových níží bude spíše nízká.
Zvláštní pozornost je věnována i nadcházející atlantické hurikánové sezóně. Ta má být podle aktuálních odhadů velmi aktivní. Ještě ale není jasné, jaký bude její dopad na počasí – zbytky tropických bouří totiž někdy v závěru léta zasahují i Evropu.
Vědci se stále více zaměřují na možnost vytvoření lidského života bez tradičních biologických komponent — spermie a vajíčka. Místo toho experimentují s kmenovými buňkami, což jsou buňky, které se mohou přetvářet na mnoho různých typů specializovaných buněk. Cílem je vytvořit laboratorní modely, které by se chovaly podobně jako lidské embryo.
Zemětřesení o síle 8,8, které zasáhlo Kamčatku, je jedno z nejsilnějších, jaké bylo kdy zaznamenáno, přesto zatím nevedlo k devastujícím vlnám tsunami, jak mnoho lidí očekávalo. I když se po otřesech objevily obavy o bezpečnost obyvatel na pobřeží Tichého oceánu, výsledné tsunami bylo mnohem méně katastrofální, než mnozí předpokládali. Proč tomu tak je?
Ačkoli Rakousko v současnosti neplánuje vstup do NATO, základy pro jeho případné členství by už mohly být připraveny. Rakouská ústava stanovila neutralitu země v roce 1955, a ta zůstala v platnosti po celou dobu studené války, období, kdy byly dvě vojenské aliance ve stavu velmi reálné hrozby války. Neutralita, která bránila Rakousku připojit se k vojenské alianci nebo hostit zahraniční vojenské základny, byla jednou z podmínek stažení sovětských okupantských sil po druhé světové válce.
V rámci jedinečného technologického kroku právě odstartovala satelitní mise, která má za cíl sledovat téměř nepostřehnutelné změny na zemském povrchu. Tato nová mise, která by mohla podstatně pomoci při reagování na přírodní katastrofy, nese název NASA-ISRO Synthetic Aperture Radar (NISAR). Jde o první společný satelitní projekt mezi NASA a Indickou organizací pro výzkum vesmíru (ISRO).
Nejvyšší sopka Eurasie, Ključevskaja, se po zemětřesení v oblasti Kamčatky na dalekém východě Ruska probudila k životu a vybuchla.
Po mimořádném zasedání vlády vydal Downing Street prohlášení, že Spojené království v září uzná Palestinu, pokud Izrael nesplní několik podmínek: uzavře dlouhodobý udržitelný mír, umožní OSN obnovit humanitární pomoc, schválí příměří a zajistí, že nedojde k anexe Západního břehu.
Andrew Davies cestoval do Nového Zélandu, kde měl na starosti výstavu Doctor Who. První část jeho letu z Londýna do Singapuru probíhala hladce, ale pak najednou narazil na silnou turbulenci. „Jediné, co to připomínalo, byl horský tobogán,“ vzpomíná. „Byl jsem tlačený do sedadla, a pak jsme náhle spadli. Můj iPad mě zasáhl do hlavy, káva se rozlila všude kolem. V kabině byl chaos, lidé plakali a všichni byli v šoku z toho, co se stalo.“
Dominic Cummings, bývalý poradce expremiéra Borise Johnsona a jeden z hlavních architektů Brexitu, má dnes jiné starosti a stav EU už ho trápit nemusí. Přesto v pondělí přerušil své neustálé komentáře o imigraci, cenzuře a selháních politických elit, aby upozornil na katastrofální obchodní dohodu, kterou Evropská unie uzavřela s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Silné zemětřesení o síle 8,8 magnituda, které zasáhlo východní pobřeží Ruska, vyvolalo tsunami, jež ohrožuje nejen Kamčatku, ale i Havaj a Japonsko. Přestože první vlny byly malé, hrozí další. Událost připomněla ničivou sílu podobných katastrof – od tsunami v Indickém oceánu 2004, přes Fukušimu 2011, až po megatsunami na Aljašce a tragédii na Kamčatce roku 1952.
V nadcházejících hodinách se očekává, že Markézské ostrovy ve Francouzské Polynésii zasáhnou vlny tsunami, jejichž výška bude dosahovat až 4 metrů. Podle místních úřadů se první vlny objeví kolem 1 hodiny ráno místního času a budou mít výšku od 1,10 metru do 4 metrů. Nejvíce zasaženy budou ostrovy Nuku Hiva, Ua Huka a Hiva Oa v Markézském souostroví.
Prezident Donald Trump v úterý oznámil, že Rusko musí souhlasit s příměřím na Ukrajině do 8. srpna, jinak hrozí sankce. Tento termín zkrátil během své návštěvy v Evropě, přičemž původně stanovil lhůtu 50 dnů.
Silné zemětřesení o síle 8,8 stupně, které zasáhlo vzdálené východní pobřeží Ruska, vyvolalo vlny tsunami, jež dorazily do států v oblasti Tichého oceánu, Havaje a na západní pobřeží Spojených států. Tento otřes je podle seismologů šestým nejsilnějším zemětřesením v historii, přesto si zatím nevyžádal žádné ztráty na životech ani zraněné.
