Britská meteorologická služba Met Office varuje, že Evropu čeká s vysokou pravděpodobností nadprůměrně horké léto. Sezónní předpověď vydaná 1. června 2025 upozorňuje, že šance na teplotně nadnormální období mezi červnem a srpnem je letos více než dvojnásobná oproti běžnému roku. Zvýšené riziko vln veder přitom přináší nejen zdravotní, ale i infrastrukturní rizika.
Tato předpověď přichází po mimořádném jaru, které se zapsalo do historie jako nejslunečnější a zároveň jedno z nejsušších a nejteplejších od začátku měření. Slunečné počasí v květnu znamenalo, že denní teploty byly převážně nad sezónním průměrem, což vytvořilo podmínky pro pokračující oteplení.
Sezónní předpovědi, na rozdíl od každodenních detailních modelů, hodnotí celkové trendy teplot, srážek či větrnosti za celé tří měsíční období. Nemohou tak určit konkrétní denní výkyvy, ale slouží jako důležitý nástroj pro plánování státních institucí, místních samospráv i firem.
Podle analýz několika světových meteorologických center se výhled shoduje na jednom – že letní měsíce roku 2025 budou pravděpodobně teplejší než obvykle. Met Office uvádí, že pravděpodobnost horkého léta je letos více než dvojnásobná oproti dlouhodobému průměru.
To není překvapivé – poslední chladnější léto například Velká Británie zažila naposledy v roce 2015. Od té doby se každý následující rok vyznačoval alespoň mírným teplotním nadprůměrem. Přesto nelze z letošní předpovědi automaticky usuzovat, že horka a vedra budou každodenním jevem – variabilita počasí zůstává stále vysoká.
Hlavním hybatelem letošního předpokládaného oteplení není žádný specifický atmosférický vzor, ale především změna klimatu způsobená lidskou činností. Podíl na zvyšování teplot mohou mít i mořské tepelné vlny v okolních vodách Spojeného království, které přinášejí teplo a vlhkost, což může vést ke vzniku silnějších letních bouří.
Přestože meteorologové očekávají vyšší teploty, situace se srážkami zůstává nejasná. Výrazný nedostatek dešťových srážek na jaře způsobil pokles hladin řek a nádrží po celé zemi. Vodařské společnosti proto doufají v deštivější léto, aby se předešlo nutnosti omezovat spotřebu vody.
Většina předpovědních modelů očekává, že srážky budou zhruba v normálu, přičemž Met Office naznačuje možnost nadprůměrných dešťů alespoň v první polovině června. Oproti tomu evropské meteorologické centrum ECMWF i dodavatel dat pro BBC DTN počítají spíše s mírně sušší sezónou jako celkem.
S možným horkým létem roste i riziko, že případné deště budou intenzivnější, jak předpovídají klimatologové. Tyto přívalové srážky mohou způsobit výrazné lokální škody.
Met Office zároveň analyzuje i pravděpodobnost větrnosti. V tuto chvíli neexistuje žádný silný signál naznačující, zda bude léto větrné. To může znamenat, že pravděpodobnost výskytu hlubokých tlakových níží bude spíše nízká.
Zvláštní pozornost je věnována i nadcházející atlantické hurikánové sezóně. Ta má být podle aktuálních odhadů velmi aktivní. Ještě ale není jasné, jaký bude její dopad na počasí – zbytky tropických bouří totiž někdy v závěru léta zasahují i Evropu.
Belgičtí politici a vysoce postavení finančníci se stali terčem zastrašovací kampaně, za kterou podle evropských tajných služeb stojí ruská vojenská rozvědka GRU. Cílem této operace je donutit Belgii, aby zablokovala využití zmrazených ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur, která mají posloužit jako finanční pomoc pro Ukrajinu., uvedl server The Guardian.
Evropská unie se ocitla v dramatické časové tísni necelých 24 hodin před klíčovým summitem v Bruselu, kde mají lídři rozhodnout o financování ukrajinské obrany. Belgie, v jejímž finančním depozitáři Euroclear leží naprostá většina ze zmrazených ruských aktiv v hodnotě přibližně 210 miliard eur, vyjádřila prostřednictvím svého velvyslance Petera Moorese značnou skepsi.
Evropské státy v těchto dnech čelí nečekaně silnému náporu chřipkových onemocnění, který způsobuje nově zmutovaný a velmi nakažlivý typ viru. Světová zdravotnická organizace vydala varování, že tato situace vystavuje nemocnice a ambulance v mnoha regionech enormní zátěži.
Britská vláda zaslala Romanu Abramovičovi poslední varování ohledně 2,5 miliardy liber pocházejících z prodeje fotbalového klubu Chelsea. Miliardář má nyní 90 dní na to, aby tyto prostředky převedl do fondu pro pomoc Ukrajině, jinak bude čelit soudnímu řízení. Premiér Keir Starmer potvrdil, že jde o definitivní ultimátum, po kterém už stát nebude váhat s tvrdými právními kroky. Peníze jsou v britské bance zmrazeny již od prodeje klubu v roce 2022.
Před rokem Donald Trump po svém volebním vítězství hřímal o „bezprecedentním a mocném mandátu“ a během lednové inaugurace tvrdil, že se celý národ rychle sjednocuje pod jeho agendou. Dnes, o necelý rok později, se však tato slova střetávají s tvrdou realitou průzkumů veřejného mínění. Ukazuje se totiž, že Trumpova podpora je pravděpodobně nejslabší v celé jeho politické kariéře.
Východně od Záporoží, v rovinaté krajině protkané zničenými vesnicemi, svádějí ukrajinské dronové posádky nekonečnou bitvu o udržení frontové linie. Právě zde, v úseku mezi obcemi Pokrovske a Huliaipole, dosáhlo Rusko v posledních týdnech nejvýraznějších územních zisků. Pro ukrajinské operátory, jako je třiatřicetiletý Dmytro ze specializovaného praporu „Scythian Griffins“, je každodenní realitou sledování tuctů videozáznamů a snaha zastavit nepřátelské infiltrátory dříve, než ovládnou strategické výšiny.
Válečná rétorika Kremlu v posledních dnech nabývá na intenzitě, což potvrdil i ruský prezident Vladimir Putin během svého středečního vystoupení před špičkami ministerstva obrany. Ve svém projevu nešetřil urážkami na adresu evropských představitelů, které bez obalu označil za „malá prasátka“.
Mediální gigant Warner Bros Discovery (WBD) ve středu oficiálně vyzval své akcionáře, aby odmítli nepřátelskou nabídku na převzetí od společnosti Paramount Skydance v hodnotě 108,4 miliardy dolarů. Správní rada WBD označila tuto nabídku za „naprosto nedostatečnou“ a plnou rizik. Celý spor se odehrává v kulisách tvrdé korporátní války o ovládnutí jednoho z nejvýznamnějších hollywoodských impérií.
Nejslavnější muzeum světa, pařížský Louvre, se ve středu dočká alespoň částečného otevření. Rozhodli o tom zaměstnanci poté, co odhlasovali prodloužení stávky za lepší pracovní podmínky a vyšší mzdy. Situace v nejnavštěvovanější kulturní instituci světa zůstává napjatá a provoz omezují protesty, které začaly již dříve tento týden.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu důrazně vyzvala evropské lídry, aby na nadcházejícím summitu v Bruselu bezodkladně rozhodli o financování Ukrajiny. Ve svém projevu v Evropském parlamentu ve Štrasburku zdůraznila, že zajištění prostředků pro Kyjev na další dva roky je naprostou prioritou. Podle jejích slov má Unie na stole dvě cesty – buď využije výnosy ze zmrazených aktiv, nebo se jako celek zadluží.
Spojené státy si v hlubinách oceánů stále udržují převahu nad Čínou, ale tento náskok se v posledních letech dramaticky zmenšuje. Rychlá expanze a modernizace čínského ponorkového loďstva představuje přímou výzvu pro americkou dominanci, která trvala od dob studené války. Strategická rovnováha v Indo-Pacifiku se tak začíná posouvat, což nutí obě velmoci k horečným přípravám na případný podmořský střet.
Imigrace patří v rámci Evropské unie k nejvíce rozdělujícím tématům, což se v poslední době jasně ukazuje i v Německu. Země prochází výraznou proměnou veřejného i politického postoje. Kancléř Friedrich Merz nedávno prohlásil, že Syřané již v Německu nemají nárok na azyl, a vláda je začíná motivovat k dobrovolnému návratu do vlasti.
