Britská meteorologická služba Met Office varuje, že Evropu čeká s vysokou pravděpodobností nadprůměrně horké léto. Sezónní předpověď vydaná 1. června 2025 upozorňuje, že šance na teplotně nadnormální období mezi červnem a srpnem je letos více než dvojnásobná oproti běžnému roku. Zvýšené riziko vln veder přitom přináší nejen zdravotní, ale i infrastrukturní rizika.
Tato předpověď přichází po mimořádném jaru, které se zapsalo do historie jako nejslunečnější a zároveň jedno z nejsušších a nejteplejších od začátku měření. Slunečné počasí v květnu znamenalo, že denní teploty byly převážně nad sezónním průměrem, což vytvořilo podmínky pro pokračující oteplení.
Sezónní předpovědi, na rozdíl od každodenních detailních modelů, hodnotí celkové trendy teplot, srážek či větrnosti za celé tří měsíční období. Nemohou tak určit konkrétní denní výkyvy, ale slouží jako důležitý nástroj pro plánování státních institucí, místních samospráv i firem.
Podle analýz několika světových meteorologických center se výhled shoduje na jednom – že letní měsíce roku 2025 budou pravděpodobně teplejší než obvykle. Met Office uvádí, že pravděpodobnost horkého léta je letos více než dvojnásobná oproti dlouhodobému průměru.
To není překvapivé – poslední chladnější léto například Velká Británie zažila naposledy v roce 2015. Od té doby se každý následující rok vyznačoval alespoň mírným teplotním nadprůměrem. Přesto nelze z letošní předpovědi automaticky usuzovat, že horka a vedra budou každodenním jevem – variabilita počasí zůstává stále vysoká.
Hlavním hybatelem letošního předpokládaného oteplení není žádný specifický atmosférický vzor, ale především změna klimatu způsobená lidskou činností. Podíl na zvyšování teplot mohou mít i mořské tepelné vlny v okolních vodách Spojeného království, které přinášejí teplo a vlhkost, což může vést ke vzniku silnějších letních bouří.
Přestože meteorologové očekávají vyšší teploty, situace se srážkami zůstává nejasná. Výrazný nedostatek dešťových srážek na jaře způsobil pokles hladin řek a nádrží po celé zemi. Vodařské společnosti proto doufají v deštivější léto, aby se předešlo nutnosti omezovat spotřebu vody.
Většina předpovědních modelů očekává, že srážky budou zhruba v normálu, přičemž Met Office naznačuje možnost nadprůměrných dešťů alespoň v první polovině června. Oproti tomu evropské meteorologické centrum ECMWF i dodavatel dat pro BBC DTN počítají spíše s mírně sušší sezónou jako celkem.
S možným horkým létem roste i riziko, že případné deště budou intenzivnější, jak předpovídají klimatologové. Tyto přívalové srážky mohou způsobit výrazné lokální škody.
Met Office zároveň analyzuje i pravděpodobnost větrnosti. V tuto chvíli neexistuje žádný silný signál naznačující, zda bude léto větrné. To může znamenat, že pravděpodobnost výskytu hlubokých tlakových níží bude spíše nízká.
Zvláštní pozornost je věnována i nadcházející atlantické hurikánové sezóně. Ta má být podle aktuálních odhadů velmi aktivní. Ještě ale není jasné, jaký bude její dopad na počasí – zbytky tropických bouří totiž někdy v závěru léta zasahují i Evropu.
Za okny panuje babí léto, které s námi vydrží ještě několik dní. Jinak ale každý tuší, že se výhledově ochladí, protože už běží meteorologický i astronomický podzim. Podle nejnovějšího výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se nicméně neočekává až neobvykle chladné počasí.
Pondělní uzavření velkých obchodů podle odhadů připravilo dotčené obchodníky v čistém vyjádření přibližně o 500 až 900 milionů korun tržeb. Středový odhad činí zhruba 700 milionů korun. Nejde přitom o celkový obrat, který by velké prodejny za běžného pondělí vytvořily, ale o tu část, kterou už nedokážou získat zpět v okolních dnech nebo prostřednictvím internetového prodeje.
Princ Harry konečně prozradil, jaké má pocity z nečekaného návratu do Velké Británie, kterým společně s manželkou Meghan zaskočili spoustu lidí. Odpověděl tak i na častou otázku, zda už náhodou neuvažuje o dalším stěhování pryč z rodné země.
Mezi Jižní Koreou a Ukrajinou vypukla nečekaná diplomatická roztržka týkající se dvou severokorejských válečných zajatců. Konflikt roznětl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který během svého vystoupení na Valném shromáždění OSN veřejně zmínil, že Kyjev předal tyto dva zajatce do Soulu. Jihokorejská strana však místo oslav reagovala s velkým rozhořčením. Ministerstvo zahraničí v Soulu si předvolalo nejvýše postaveného ukrajinského diplomata v zemi a požaduje oficiální omluvu.
Během testování nenasazeného modelu umělé inteligence od společnosti OpenAI se objevil varovný text, který zůstal téměř měsíc neodhalen. Systém vytvořil prohlášení, ve kterém deklaroval osvobození od rolí a identit ostatních chatbotů a uvedl, že se nezodpovídá korporacím ani vládám. Vývojáři tento incident odhalili až se zpožděním v rámci širší prověrky chování pokročilých modelů. Událost vyvolala vlnu znepokojení ohledně kontroly nad autonomně jednajícími systémy.
Americké ministerstvo obrany zahájilo rozsáhlou revizi rozmístění svých ozbrojených sil v Evropě. Ministr obrany Pete Hegseth pověřil vypracováním příslušných variant náměstka Elbridge Colbyho ve spolupráci s evropským velením amerických sil. Tento krok je součástí širšího strategického přechodu k takzvanému konceptu NATO 3.0, v jehož rámci mají evropští spojenci převzít hlavní odpovědnost za konvenční obranu kontinentu. Spojené státy plánují v návaznosti na tento proces přesunout část svých vojenských zdrojů do jiných prioritních oblastí.
Americký prezident Donald Trump zavedl zákaz dovozu kanadského alkoholu do Spojených států, čímž dále vyostřil obchodní spor mezi oběma sousedními zeměmi. Opatření se týká alkoholických nápojů v hodnotě přibližně osmi set milionů dolarů, které USA z Kanady dovezly v loňském roce. Nový zákaz představuje reakci na předchozí kroky kanadských provincií, které ze svých obchodů odstranily americké víno a lihoviny. Podle odborníků však běžní američtí spotřebitelé nepocítí důsledky tohoto rozhodnutí okamžitě, protože se distributoři předem předzásobili.
Americký prezident Donald Trump pořádá ve Washingtonu setkání s předními představiteli technologických společností zaměřených na umělou inteligenci. Současně Bílý dům spouští nový oficiální webový portál America.gov, který využívá nástroje umělé inteligence k usnadnění orientace občanů ve státní správě. Prezident Trump dlouhodobě odmítá varování před existenciálními riziky této technologie a označuje je za nepodložená.
Svět čelí rychle se zužujícímu časovému oknu pro obnovu lesů, které jsou klíčové pro zajištění dostatku potravin i pro boj s klimatickou krizí. Ve své nejnovější zprávě o stavu světových lesů na to upozornila Organizace pro výživu a zemědělství spadající pod Organizaci spojených národů. OSN proto vyzvala vlády jednotlivých států, aby se obnova lesních porostů stala jejich hlavní národní prioritou. Ačkoli v posledních letech vznikla řada ochranných iniciativ, reálná opatření podle odborníků stále zaostávají za přijatými závazky.
Řecko se postavilo do čela skupiny pěti členských států Evropské unie, které prosazují odesílání neúspěšných žadatelů o azyl do třetích zemí mimo území unijního bloku. Takzvaná klíčová skupina zahrnuje vedle Řecka také Dánsko, Rakousko, Německo a Nizozemsko.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí oznámil, že Teherán dmes očekává oficiální odpověď Spojených států na svůj návrh týkající se znovuotevření Hormuzského průlivu. Diplomat uvedl, že reakce americké strany by měla dorazit prostřednictvím katarských zprostředkovatelů. Katarská strana podle jeho slov předložila určité myšlenky, které byly předmětem jednání, a následně je opětovně projedná s americkým vedením. Teherán požaduje splnění konkrétních podmínek, na kterých trvá jako na předpokladu pro obnovení provozu v této klíčové námořní cestě.
Ruská vláda plánuje v roce 2027 vynaložit na obranu rekordních 17,1 bilionu rublů, což odpovídá zhruba 202,6 miliardy amerických dolarů. Armádní výdaje tak mají tvořit přibližně 35 procent celkových federálních výdajů, což představuje nejsilnější podíl v postsovětské historii země. Nově navržená částka je o 27 procent vyšší než původně předpokládaných 13,5 bilionu rublů pro dané období. V porovnání se schváleným rozpočtem na nadcházející rok se pak jedná o nárůst o přibližně 32 procent.
