Britská meteorologická služba Met Office varuje, že Evropu čeká s vysokou pravděpodobností nadprůměrně horké léto. Sezónní předpověď vydaná 1. června 2025 upozorňuje, že šance na teplotně nadnormální období mezi červnem a srpnem je letos více než dvojnásobná oproti běžnému roku. Zvýšené riziko vln veder přitom přináší nejen zdravotní, ale i infrastrukturní rizika.
Tato předpověď přichází po mimořádném jaru, které se zapsalo do historie jako nejslunečnější a zároveň jedno z nejsušších a nejteplejších od začátku měření. Slunečné počasí v květnu znamenalo, že denní teploty byly převážně nad sezónním průměrem, což vytvořilo podmínky pro pokračující oteplení.
Sezónní předpovědi, na rozdíl od každodenních detailních modelů, hodnotí celkové trendy teplot, srážek či větrnosti za celé tří měsíční období. Nemohou tak určit konkrétní denní výkyvy, ale slouží jako důležitý nástroj pro plánování státních institucí, místních samospráv i firem.
Podle analýz několika světových meteorologických center se výhled shoduje na jednom – že letní měsíce roku 2025 budou pravděpodobně teplejší než obvykle. Met Office uvádí, že pravděpodobnost horkého léta je letos více než dvojnásobná oproti dlouhodobému průměru.
To není překvapivé – poslední chladnější léto například Velká Británie zažila naposledy v roce 2015. Od té doby se každý následující rok vyznačoval alespoň mírným teplotním nadprůměrem. Přesto nelze z letošní předpovědi automaticky usuzovat, že horka a vedra budou každodenním jevem – variabilita počasí zůstává stále vysoká.
Hlavním hybatelem letošního předpokládaného oteplení není žádný specifický atmosférický vzor, ale především změna klimatu způsobená lidskou činností. Podíl na zvyšování teplot mohou mít i mořské tepelné vlny v okolních vodách Spojeného království, které přinášejí teplo a vlhkost, což může vést ke vzniku silnějších letních bouří.
Přestože meteorologové očekávají vyšší teploty, situace se srážkami zůstává nejasná. Výrazný nedostatek dešťových srážek na jaře způsobil pokles hladin řek a nádrží po celé zemi. Vodařské společnosti proto doufají v deštivější léto, aby se předešlo nutnosti omezovat spotřebu vody.
Většina předpovědních modelů očekává, že srážky budou zhruba v normálu, přičemž Met Office naznačuje možnost nadprůměrných dešťů alespoň v první polovině června. Oproti tomu evropské meteorologické centrum ECMWF i dodavatel dat pro BBC DTN počítají spíše s mírně sušší sezónou jako celkem.
S možným horkým létem roste i riziko, že případné deště budou intenzivnější, jak předpovídají klimatologové. Tyto přívalové srážky mohou způsobit výrazné lokální škody.
Met Office zároveň analyzuje i pravděpodobnost větrnosti. V tuto chvíli neexistuje žádný silný signál naznačující, zda bude léto větrné. To může znamenat, že pravděpodobnost výskytu hlubokých tlakových níží bude spíše nízká.
Zvláštní pozornost je věnována i nadcházející atlantické hurikánové sezóně. Ta má být podle aktuálních odhadů velmi aktivní. Ještě ale není jasné, jaký bude její dopad na počasí – zbytky tropických bouří totiž někdy v závěru léta zasahují i Evropu.
Princ Andrew přijde i o poslední čestnou armádní hodnost. Britské ministerstvo obrany na tom pracuje podle pokynů krále Karla III., prozradil ministr John Healey. Labouristický politik uvedl, že se řídí přáním panovníka a staršího bratra zdiskreditovaného Andrewa.
Írán hodlá obnovit zničená jaderná zařízení, řekl prezident Masúd Pezeškján v neděli státním médiím. Nová zařízení mají demonstrovat ještě větší sílu. Pezeškján přesto tvrdí, že Teherán nechce mít jaderné zbraně. Na jeho slova upozornil web Times of Israel.
Agáta Hanychová umí překvapit, což se nyní opět potvrdilo. Letos totiž oslavila kulaté čtyřicáté narozeniny, ale už loni udělala něco, co by jste od osoby jejího věku nečekali. Popravdě byste to možná nečekali ani od její maminky Veroniky Žilkové.
Pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš v nedělním videu potvrdil, že zástupci hnutí ANO, SPD a Motoristů v pondělí podepíší koaliční smlouvu. Babiš zároveň reagoval na kritiku toho, že koaliční smlouvu budou podepisovat všichni poslanci trojice uskupení. Vyjádřil se i k odeslání programového prohlášení do datové schránky Pražského hradu.
Od čtvrtka vyšetřují kriminalisté vraždu ve věznici v Plzni, kde měl jeden z vězňů připravit o život jiného odsouzeného. Podle nejnovějších informací ho uškrtil a k činu se přiznal. Pobyt za mřížemi si tak nejspíš výrazně prodlouží.
Lenka Filipová se v letošním roce už na pódia nevrátí, vyplývá z nejnovějších vyjádření její dcery a jejích spolupracovníků. Listopadové a prosincové koncerty se odkládají, nové termíny budou zveřejněny.
Někdy to vypadá, že americký prezident Donald Trump trpí schizofrenií. Po úspěšném jednání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem sice slibuje trvalý mír, ale vzápětí připouští další vojenský zásah. Pentagon se podle jeho slov má připravit na případnou akci v Nigérii. Vadí mu vraždění tamních křesťanů.
Štefan Margita se v příštím roce na svém velkém koncertě chystá "oživit" zesnulou manželku Hanu Zagorovou, která zazpívá přítomným lidem sama i s ním. Nebude to levná záležitost. Operní pěvec musí vytáhnout z kapsy pořádný balík.
Devět lidí má být v ohrožení života po útoku nožem ve vlaku na východě Anglie. Policie v případu zadržela dva muže, o příčinách události ale zatím nechce spekulovat. Kvůli incidentu se dnes očekávají potíže v britské železniční dopravě.
Českou státní správou otřásla před víkendem smutná zpráva. Ve věku pouhých 46 let zemřel úřadující generální ředitel Úřadu práce Daniel Krištof. Úřad vedl v posledních dvou letech. Podle dostupných informací podlehl těžké nemoci.
Pouhý jeden procent světových pobřežních vod by teoreticky dokázalo generovat dostatek větrné a solární energie na moři k pokrytí třetiny celosvětové spotřeby elektřiny do roku 2050. Takový slib přináší nová studie vědeckého týmu ze Singapuru a Číny, který systematicky mapoval globální potenciál obnovitelných zdrojů na moři. Přeměna tohoto potenciálu v realitu je však složitá. Zrychlení rozvoje obnovitelných zdrojů na moři čelí značným technickým, ekonomickým i politickým překážkám.
Izraelská armáda (IDF) začala v Pásmu Gazy vyznačovat takzvanou „žlutou linii“, za kterou se má stáhnout v rámci první fáze mírové dohody podepsané s Hamásem. Toto vymezení, které má pokrýt zhruba 53 procent enklávy, je součástí mírového plánu navrženého americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Armáda zveřejnila 20. října na síti X snímky, jak těžká technika osazuje v zničené krajině obří žluté betonové bloky s naváděcími sloupy a vlajkami, aby vytvořila „taktickou jasnost v terénu“.
