Britská meteorologická služba Met Office varuje, že Evropu čeká s vysokou pravděpodobností nadprůměrně horké léto. Sezónní předpověď vydaná 1. června 2025 upozorňuje, že šance na teplotně nadnormální období mezi červnem a srpnem je letos více než dvojnásobná oproti běžnému roku. Zvýšené riziko vln veder přitom přináší nejen zdravotní, ale i infrastrukturní rizika.
Tato předpověď přichází po mimořádném jaru, které se zapsalo do historie jako nejslunečnější a zároveň jedno z nejsušších a nejteplejších od začátku měření. Slunečné počasí v květnu znamenalo, že denní teploty byly převážně nad sezónním průměrem, což vytvořilo podmínky pro pokračující oteplení.
Sezónní předpovědi, na rozdíl od každodenních detailních modelů, hodnotí celkové trendy teplot, srážek či větrnosti za celé tří měsíční období. Nemohou tak určit konkrétní denní výkyvy, ale slouží jako důležitý nástroj pro plánování státních institucí, místních samospráv i firem.
Podle analýz několika světových meteorologických center se výhled shoduje na jednom – že letní měsíce roku 2025 budou pravděpodobně teplejší než obvykle. Met Office uvádí, že pravděpodobnost horkého léta je letos více než dvojnásobná oproti dlouhodobému průměru.
To není překvapivé – poslední chladnější léto například Velká Británie zažila naposledy v roce 2015. Od té doby se každý následující rok vyznačoval alespoň mírným teplotním nadprůměrem. Přesto nelze z letošní předpovědi automaticky usuzovat, že horka a vedra budou každodenním jevem – variabilita počasí zůstává stále vysoká.
Hlavním hybatelem letošního předpokládaného oteplení není žádný specifický atmosférický vzor, ale především změna klimatu způsobená lidskou činností. Podíl na zvyšování teplot mohou mít i mořské tepelné vlny v okolních vodách Spojeného království, které přinášejí teplo a vlhkost, což může vést ke vzniku silnějších letních bouří.
Přestože meteorologové očekávají vyšší teploty, situace se srážkami zůstává nejasná. Výrazný nedostatek dešťových srážek na jaře způsobil pokles hladin řek a nádrží po celé zemi. Vodařské společnosti proto doufají v deštivější léto, aby se předešlo nutnosti omezovat spotřebu vody.
Většina předpovědních modelů očekává, že srážky budou zhruba v normálu, přičemž Met Office naznačuje možnost nadprůměrných dešťů alespoň v první polovině června. Oproti tomu evropské meteorologické centrum ECMWF i dodavatel dat pro BBC DTN počítají spíše s mírně sušší sezónou jako celkem.
S možným horkým létem roste i riziko, že případné deště budou intenzivnější, jak předpovídají klimatologové. Tyto přívalové srážky mohou způsobit výrazné lokální škody.
Met Office zároveň analyzuje i pravděpodobnost větrnosti. V tuto chvíli neexistuje žádný silný signál naznačující, zda bude léto větrné. To může znamenat, že pravděpodobnost výskytu hlubokých tlakových níží bude spíše nízká.
Zvláštní pozornost je věnována i nadcházející atlantické hurikánové sezóně. Ta má být podle aktuálních odhadů velmi aktivní. Ještě ale není jasné, jaký bude její dopad na počasí – zbytky tropických bouří totiž někdy v závěru léta zasahují i Evropu.
Ničivá středeční zemětřesení ve Venezuele, která prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová popsala jako nejhorší přírodní katastrofu v dějinách země, si vyžádala nejméně 1 700 lidských životů.
V souvislosti s přibližováním Ukrajiny k evropské integraci se jasně ukazují limity tradičního modelu rozšiřování Evropské unie. Otázka ukrajinské budoucnosti podle expertů webu National Interest již nepředstavuje pouze téma začlenění do unijních struktur, ale stala se klíčovým strategickým bodem. Současné evropské debaty o obraně, nezávislosti a ekonomice, které dříve působily odděleně, se nyní stále více propojují. Snahy o urychlení institucionální integrace, návrhy na postupné zapojení Ukrajiny do jednotného trhu i konzultace o transatlantické bezpečnosti odrážejí zásadní posun v evropském uvažování.
Program psychologické rehabilitace nadace Repower, který probíhá v klidném prostředí Karpat, představuje pro ukrajinské vojenské zdravotníky vzácnou příležitost opustit na chvíli válečnou zónu. Od začátku ruské invaze v roce 2022 pomohla tato organizace načerpat nové síly téměř dvěma tisícům lékařů a záchranářů, a to nejen na Ukrajině, ale také v rámci pobytů ve Švédsku, Dánsku či Španělsku. Na tomto místě se setkávají lidé z nejintenzivnějších frontových sektorů, včetně nedávné operace v ruské Kurské oblasti, aby se pokusili vyrovnat s extrémním tlakem, hromadnými ztrátami i morálními dilematy, která s sebou přináší bojová medicína.
Americký prezident Donald Trump utrpěl zásadní neúspěch ve své snaze podřídit nezávislý Federální rezervní systém (Fed) své vůli. Nejvyšší soud USA v ostře sledovaném případu rozhodl poměrem hlasů 5:4 v neprospěch hlavy státu, když označil loňské odvolání členky Rady guvernérů Lisy Cookové za nezákonné.
Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém večerním projevu nastínil hlavní diplomatické priority země před nadcházejícím summitem NATO v Ankaře. Mezi klíčové body programu zařadil posílení protivzdušné obrany, energetickou odolnost, integraci do Evropské unie a pokračující tlak na Rusko s cílem přimět ho k mírovým rozhovorům.
Čína se podle webu The Guardian stala jediným asijským vítězem krize v Hormuzském průlivu, kterou vyvolal konflikt na Blízkém východě, uvádí zpráva think-tanku Asia Group. Vodní cesta, kterou před zablokováním směřovalo do Asie přibližně 80 procent světové ropy a téměř 90 procent zkapalněného zemního plynu (LNG), byla fakticky uzavřena po společných úderech Spojených států a Izraele z 28. února.
Plán na odklonění lodní dopravy do alternativního koridoru u ománského pobřeží, který měl plavidla ochránit před hrozbou námořních min v Hormuzském průlivu, se ocitl pod tlakem po dvou nedávných útocích na plavidla.
Velitelství NATO pro transformaci (SACT) společně s ukrajinským ministerstvem obrany vyhlásilo veřejnou výzvu s názvem Persistent Airfield Denial, jejímž cílem je najít inovativní technologická řešení pro dlouhodobé ochromení ruských vojenských letišť.
Australská komise pro hospodářskou soutěž a ochranu spotřebitele (ACCC) zažalovala společnost Amazon u tamního federálního soudu kvůli zavedení reklam do streamovací služby Prime Video. Regulační orgán obviňuje australskou pobočku Amazonu z porušení spotřebitelského zákona, kterého se měla dopustit prováděním negativních změn v podmínkách předplatného.
Ruská protivzdušná obrana podle vyjádření ministerstva obrany v Moskvě zneškodnila v noci na úterý celkem 419 ukrajinských bezpilotních letounů. Útoky zasáhly osmnáct ruských oblastí a také okupovaný poloostrov Krym.
Indický levicový aktivista Umar Chálid, který patřil k nejvýraznějším tvářím protestů proti vládě premiéra Naréndry Módího v roce 2019, poskytl z věznice Tihár v Dillí svůj první rozhovor od zatčení v září 2020. Osmatřicetiletý muslimský aktivista, mezinárodně považovaný za jednoho z nejvýznamnějších politických vězňů v zemi, strávil za mřížemi bez soudu téměř šest let.
