Ještě nedávno se zdálo, že Elon Musk patří mezi největší vítěze loňských prezidentských voleb v USA. Akcie Tesly po listopadovém vítězství Donalda Trumpa prudce stoupaly – investoři očekávali, že nový prezident bude svému klíčovému sponzorovi nápadně nahrávat. Jenže vztah mezi těmito dvěma muži se za poslední dny dramaticky zhoršil a trhy okamžitě zareagovaly: akcie Tesly ve čtvrtek propadly o 14 %.
Napětí vygradovalo po otevřeném útoku prezidenta Trumpa na Muska, ve kterém naznačil, že jeho administrativa může zrušit vládní kontrakty a dotace pro Muskovy firmy. „Nejjednodušší způsob, jak ušetřit miliardy dolarů, je ukončit Elonovy státní dotace a smlouvy. Vždycky mě překvapilo, že to Biden neudělal,“ napsal Trump na své sociální síti Truth Social.
Musk odpověděl po svém: „Tohle je čím dál lepší,“ přidal dvě rozesmáté emotikony a zakončil: „Jen do toho, potěš mě.“
Konflikt má přitom dalekosáhlé důsledky. Tesla, SpaceX, sociální síť X (dříve Twitter), AI startup xAI nebo Neuralink – všechny Muskovi firmy jsou buď přímo závislé na federálních kontraktech, nebo podléhají regulacím ze strany amerických úřadů. Nejzranitelnější přitom nejsou přímo kontrakty, ale systém státní podpory a regulatorních výhod.
Například Tesla profituje ze státního daňového bonusu 7 500 dolarů pro každého kupce elektromobilu – díky tomu může firma držet vyšší ceny než konkurence. Podle analytiků z JPMorgan by zrušení tohoto bonusu mohlo Teslu připravit až o 1,2 miliardy dolarů ročně.
Dalších 2 miliardy dolarů ročně firma vydělává prodejem tzv. emisních kreditů ostatním automobilkám, které tím plní federální i státní ekologické normy. Jenže Trump slíbil, že tyto emisní normy zruší, včetně pravomoci jednotlivých států je zavádět – což by celý tento obchodní model Tesly zcela zničilo.
Další hrozba přichází z oblasti regulace. Musk otevřeně přiznává, že budoucnost Tesly staví na autonomní taxi službě bez řidiče. První vozy by měly začít jezdit už tento měsíc v texaském Austinu. Jenže aktuální verze „plně autonomního řízení“ stále vyžaduje přítomnost řidiče, a regulační schválení ostrého provozu bez něj je nejisté. Národní agentura pro bezpečnost silničního provozu (NHTSA) již navíc vyšetřuje několik nehod vozidel s tímto systémem.
Mnozí Muskovi příznivci předpokládali, že Trumpovo znovuzvolení tyto překážky odstraní. Nyní je ale všechno jinak – prezident hrozí, že místo pomoci přijde odveta.
Ačkoliv Tesla přímo vládní zakázky prakticky nemá, SpaceX je zcela jiný případ. Podle databáze USASpending.gov získala firma 15,2 miliardy dolarů od NASA a dalších 5,8 miliardy od ministerstva obrany. Další miliony přišly z jiných federálních agentur. Výměna SpaceX za jiného dodavatele je však prakticky nemožná. Například Boeing – jediná další firma schopná přepravovat astronauty na Mezinárodní vesmírnou stanici – loni fatálně selhal. Jeho loď Starliner musela nouzově opustit dva astronauty na ISS, kde uvízli na devět měsíců místo původně plánovaných několika dní.
Přesto ani SpaceX není v bezpečí. Dozor nad vesmírnými projekty má nejen NASA, ale i Federální letecký úřad (FAA). A další Muskův klíčový projekt – satelitní internet Starlink – čeká na povolení k rozšíření provozu od Federální komise pro komunikaci (FCC).
Musk čelí i osobnímu riziku. Komise pro cenné papíry (SEC) stále vyšetřuje, zda při nákupu akcií Twitteru (nyní X) neporušil zákon. Pokud se Trump rozhodne vést tvrdou kampaň proti Muskovi, může mít v rukou řadu mocenských nástrojů.
Co začalo jako aliance dvou mocných mužů, se nyní rychle mění v nebezpečný konflikt s možnými dopady na celé technologické odvětví i americkou ekonomiku. A i když Trumpova slova zatím zůstávají jen u výhrůžek, trhy už vyslaly jasný signál, jak vážně situaci berou.
Je možné, a především správné, vzkřísit živočišné druhy, které ze světa zmizely před tisíci lety? Otázky, které dříve patřily do žánru science-fiction, se dnes stávají realitou v nenápadné cihlové budově v texaském Dallasu. Právě zde sídlí společnost Colossal Biosciences, jejíž ambice sahají od oživení dodo (blbouna nejapného) až po návrat mamutů.
Představitelé administrativy prezidenta Donalda Trumpa vyjádřili přesvědčení, že válečný konflikt v Íránu skončí během několika týdnů, nebo dokonce dříve. Toto optimistické očekávání přichází v době, kdy ekonomové varují, že narušení dodávek ropy z Blízkého východu by mohlo vyvolat globální recesi.
Ruská armáda prochází po čtyřech letech války na Ukrajině zásadní restrukturalizací svých pozemních sil. Únor roku 2026 znamenal vstup konfliktu do pátého roku trvání, což Kreml přimělo k definitivnímu opuštění dřívějších taktických konceptů. Nejdůležitější změnou v organizační struktuře je postupný přechod od takzvaných praporních taktických skupin zpět k tradičnímu diviznímu modelu.
Válka s Íránem začíná citelně doléhat na letecký průmysl a cestující po celém světě by se měli připravit na to, že si za letenky brzy připlatí. Prudký nárůst cen ropy, která se po americko-izraelských útocích poprvé po téměř čtyřech letech vyšplhala nad hranici 100 dolarů za barel, přímo ovlivňuje náklady na letecké palivo. To tvoří po mzdách druhou největší nákladovou položku aerolinek, obvykle v rozmezí 20 až 30 % celkových výdajů.
Izraelská armáda plánuje pokračovat ve své ofenzivě proti Íránu nejméně další tři týdny. Mluvčí izraelských obranných sil (IDF) brigádní generál Effie Defrin pro stanici CNN uvedl, že armáda má před sebou stále „tisíce cílů“. Podle jeho slov jsou plány, koordinované s americkými spojenci, připraveny minimálně do židovského svátku Pesach, tedy zhruba na příštích 21 dní, přičemž existují i hlubší plány na další období po těchto svátcích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil své evropské spojence z vydírání v souvislosti se sporem o obnovení provozu ropovodu Družba. Podle Zelenského se někteří partneři v Evropské unii snaží dotlačit Kyjev k opětovnému spuštění tranzitu ruské ropy do Maďarska a Slovenska. Ukrajina uvádí, že ropovod z dob Sovětského svazu byl v lednu poškozen ruskými nálety a opravy dosud nebyly dokončeny.
Americké zpravodajské služby předložily prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho nejbližšímu okolí analýzu, podle které měl zesnulý íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí vážné pochybnosti o tom, zda by ho měl v čele země nahradit jeho syn. Podle několika zdrojů serveru CBS News blízkých administrativě se tyto interní dokumenty zakládají na informacích o dlouhodobé nedůvěře, kterou otec ke svému nástupci choval. Starší Chameneí se údajně obával, že jeho syn postrádá potřebné schopnosti pro vedení teokratického státu.
Velení americké armády pro Blízký východ (CENTCOM) obvinilo íránské revoluční gardy z šíření lživých informací týkajících se letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Teherán opakovaně tvrdil, že se mu podařilo toto plavidlo vyřadit z provozu, což však Američané důrazně popřeli. Podle prohlášení CENTCOM si úderná skupina kolem letadlové lodi Abraham Lincoln i nadále udržuje naprostou nadvládu nad íránským vzdušným prostorem.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí v rozhovoru pro web Al-Araby al-Jadeed prohlásil, že nový nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí je v dobrém zdravotním stavu a plně kontroluje probíhající situaci. Šestapadesátiletý Chameneí, který nastoupil do čela země po smrti svého otce, se od převzetí moci neobjevil na veřejnosti, což vyvolalo vlnu spekulací o jeho skutečné kondici.
Válečné tažení Donalda Trumpa proti Íránu a s ním spojené ekonomické otřesy by se mohly stát rozhodujícím faktorem jeho politické porážky. Přestože prezident v posledních týdnech slavil úspěchy, jako bylo například dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, situace na Blízkém východě začíná představovat hrozbu, kterou ani americká energetická soběstačnost nemusí zastavit. Trump je sice přesvědčen o neporazitelnosti své společné ofenzivy s Izraelem, ale nálada americké veřejnosti se začíná obracet proti němu.
Americký prezident Donald Trump v sobotním telefonickém rozhovoru pro stanici NBC News prohlásil, že Spojené státy by mohly provést další údery na klíčový íránský terminál pro vývoz ropy na ostrově Charg „jen tak pro radost“. Prezident v rozhovoru odmítl vyhlídky na rychlou mírovou dohodu s Teheránem a uvedl, že současné podmínky nejsou pro USA dostatečně dobré.
V pražském Kongresovém centru se v sobotu večer odehrálo slavnostní udílení 33. ročníku cen Český lev, které oslavilo nejvýraznější filmové a televizní počiny loňského roku. Večerem poprvé provázela stand-up komička Bianca Cristovao, která ceremoniál otevřela futuristickou scénkou z Prahy roku 2050 a následně sál bavila vtipy o české politice i svém slavnějším bratrovi Benovi.