Ještě nedávno se zdálo, že Elon Musk patří mezi největší vítěze loňských prezidentských voleb v USA. Akcie Tesly po listopadovém vítězství Donalda Trumpa prudce stoupaly – investoři očekávali, že nový prezident bude svému klíčovému sponzorovi nápadně nahrávat. Jenže vztah mezi těmito dvěma muži se za poslední dny dramaticky zhoršil a trhy okamžitě zareagovaly: akcie Tesly ve čtvrtek propadly o 14 %.
Napětí vygradovalo po otevřeném útoku prezidenta Trumpa na Muska, ve kterém naznačil, že jeho administrativa může zrušit vládní kontrakty a dotace pro Muskovy firmy. „Nejjednodušší způsob, jak ušetřit miliardy dolarů, je ukončit Elonovy státní dotace a smlouvy. Vždycky mě překvapilo, že to Biden neudělal,“ napsal Trump na své sociální síti Truth Social.
Musk odpověděl po svém: „Tohle je čím dál lepší,“ přidal dvě rozesmáté emotikony a zakončil: „Jen do toho, potěš mě.“
Konflikt má přitom dalekosáhlé důsledky. Tesla, SpaceX, sociální síť X (dříve Twitter), AI startup xAI nebo Neuralink – všechny Muskovi firmy jsou buď přímo závislé na federálních kontraktech, nebo podléhají regulacím ze strany amerických úřadů. Nejzranitelnější přitom nejsou přímo kontrakty, ale systém státní podpory a regulatorních výhod.
Například Tesla profituje ze státního daňového bonusu 7 500 dolarů pro každého kupce elektromobilu – díky tomu může firma držet vyšší ceny než konkurence. Podle analytiků z JPMorgan by zrušení tohoto bonusu mohlo Teslu připravit až o 1,2 miliardy dolarů ročně.
Dalších 2 miliardy dolarů ročně firma vydělává prodejem tzv. emisních kreditů ostatním automobilkám, které tím plní federální i státní ekologické normy. Jenže Trump slíbil, že tyto emisní normy zruší, včetně pravomoci jednotlivých států je zavádět – což by celý tento obchodní model Tesly zcela zničilo.
Další hrozba přichází z oblasti regulace. Musk otevřeně přiznává, že budoucnost Tesly staví na autonomní taxi službě bez řidiče. První vozy by měly začít jezdit už tento měsíc v texaském Austinu. Jenže aktuální verze „plně autonomního řízení“ stále vyžaduje přítomnost řidiče, a regulační schválení ostrého provozu bez něj je nejisté. Národní agentura pro bezpečnost silničního provozu (NHTSA) již navíc vyšetřuje několik nehod vozidel s tímto systémem.
Mnozí Muskovi příznivci předpokládali, že Trumpovo znovuzvolení tyto překážky odstraní. Nyní je ale všechno jinak – prezident hrozí, že místo pomoci přijde odveta.
Ačkoliv Tesla přímo vládní zakázky prakticky nemá, SpaceX je zcela jiný případ. Podle databáze USASpending.gov získala firma 15,2 miliardy dolarů od NASA a dalších 5,8 miliardy od ministerstva obrany. Další miliony přišly z jiných federálních agentur. Výměna SpaceX za jiného dodavatele je však prakticky nemožná. Například Boeing – jediná další firma schopná přepravovat astronauty na Mezinárodní vesmírnou stanici – loni fatálně selhal. Jeho loď Starliner musela nouzově opustit dva astronauty na ISS, kde uvízli na devět měsíců místo původně plánovaných několika dní.
Přesto ani SpaceX není v bezpečí. Dozor nad vesmírnými projekty má nejen NASA, ale i Federální letecký úřad (FAA). A další Muskův klíčový projekt – satelitní internet Starlink – čeká na povolení k rozšíření provozu od Federální komise pro komunikaci (FCC).
Musk čelí i osobnímu riziku. Komise pro cenné papíry (SEC) stále vyšetřuje, zda při nákupu akcií Twitteru (nyní X) neporušil zákon. Pokud se Trump rozhodne vést tvrdou kampaň proti Muskovi, může mít v rukou řadu mocenských nástrojů.
Co začalo jako aliance dvou mocných mužů, se nyní rychle mění v nebezpečný konflikt s možnými dopady na celé technologické odvětví i americkou ekonomiku. A i když Trumpova slova zatím zůstávají jen u výhrůžek, trhy už vyslaly jasný signál, jak vážně situaci berou.
Donald Trump se nijak netají sympatiemi k britské královské rodině. Hlavního představitele monarchie momentálně hostí v USA, aniž by dosud věděl, že jsou vzdálení příbuzní. Alespoň to tedy tvrdí britští novináři.
Světová cena ropy dnes roste, i když Spojené arabské emiráty včera oznámily, že k zítřejšímu dni opouštějí kartel OPEC. Proč?
Prezident Petr Pavel bude mít na Pražském hradě nového spolupracovníka, který v minulosti pracoval na jiném z důležitých úřadů. Jde o bývalého mluvčího ministerstva zahraničí, jenž se stane novou posilou komunikačního odboru.
Česká hudba přišla o výraznou osobnost, jejíž písně znal snad opravdu každý, i když mnozí lidé možná ani netušili, že je jejich autorem právě on. Ve věku 73 let zemřel zpěvák, hudebník a skladatel Oskar Petr, někdejší člen skupiny Marsyas a autor nesmrtelných hitů kapely Lucie či Davida Kollera.
Nejlepší důvod, proč se máme těšit na blížící se prodloužený víkend, nám nabídli meteorologové. Ve volných dnech totiž v Česku zavládne nefalšované letní počasí. To přitom budeme teprve na začátku května.
Ve Washingtonu začalo napjaté slyšení před výborem Sněmovny reprezentantů pro ozbrojené síly, kterého se zúčastnili ministr obrany Pete Hegseth a předseda sboru náčelníků štábů generál Dan Caine. Už samotný příchod obou představitelů do budovy Kapitolu doprovázely protesty a přítomnost mnoha novinářů, přičemž demonstranti označovali Hegsetha za válečného zločince a požadovali veřejný přístup do jednacího sálu. Situace byla natolik vypjatá, že i během samotného slyšení byl v místnosti slyšet hluk z přilehlých chodeb, kde se shromáždily davy lidí.
Během státní večeře v Bílém domě došlo k neformálnímu diplomatickému pošťuchování mezi britským králem Karlem III., americkým prezidentem Donaldem Trumpem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Král Karel III. ve svém projevu vtipně reagoval na dřívější Trumpovy výroky o tom, že nebýt Spojených států, mluvilo by se v Evropě německy. Britský panovník s nadsázkou kontroval slovy, že nebýt Britů, mluvilo by se v Americe francouzsky. Na tento žert pohotově zareagoval Emmanuel Macron na sociální síti X komentářem, že by to bylo „šik“.
Evropská komise po téměř dvouletém vyšetřování dospěla k závěru, že společnost Meta porušuje legislativu Evropské unie. Problémem je nedostatečná ochrana dětí mladších třinácti let, kterým se nedaří efektivně bránit v přístupu na sociální sítě Facebook a Instagram. I když firma ve svých podmínkách stanovuje minimální věk třinácti let pro bezpečné používání služeb, realita je podle komise zcela odlišná a stávající opatření v praxi nefungují.
Kolumbijský prezident Gustavo Petro na summitu v Santa Martě varoval, že současný kapitalistický systém se chová sebedestruktivně. Podle něj tento model vede svět k válkám, vzestupu fašismu a ohrožuje samotné přežití lidstva. Zájmové skupiny spojené s fosilními palivy podle něj zoufale usilují o udržení své moci, i když to znamená blokování přechodu k čisté energii. Prezident vyslovil pochybnost, zda je stávající ekonomický systém vůbec schopen adaptace na energetiku bez využití fosilních zdrojů.
Evropská unie čelí masivním ekonomickým ztrátám v důsledku probíhajícího konfliktu na Blízkém východě. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen varovala, že současná situace a růst cen fosilních paliv stojí unii přibližně 500 milionů eur denně. Během pouhých šedesáti dnů konfliktu se účet za dovoz těchto surovin zvýšil o více než 27 miliard eur, přičemž tento nárůst neodráží vyšší objem dodávek, ale čistě cenové výkyvy na globálních trzích.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen zdůraznila, že Evropská unie musí snížit svou nadměrnou závislost na dovážených fosilních palivech. Místo toho by se měla zaměřit na posílení vlastních, cenově dostupných a čistých zdrojů energie. Tato strategie zahrnuje jak obnovitelné zdroje, tak jadernou energii, a to při plném respektování technologické neutrality.
Skandinávie byla loni v létě zasažena nebývalou vlnou veder, která v severních zemích jako Norsko, Švédsko a Finsko přinesla 21 dní extrémně horkého počasí. Tento jev zahrnoval i takzvané tropické noci, které jsou pro tyto obvykle chladné regiony velmi neobvyklé. Podle nové vědecké zprávy bylo toto extrémní horko součástí rekordního roku, během kterého nezvykle vysoké teploty zasáhly více než 95 procent evropského území.