Ještě nedávno se zdálo, že Elon Musk patří mezi největší vítěze loňských prezidentských voleb v USA. Akcie Tesly po listopadovém vítězství Donalda Trumpa prudce stoupaly – investoři očekávali, že nový prezident bude svému klíčovému sponzorovi nápadně nahrávat. Jenže vztah mezi těmito dvěma muži se za poslední dny dramaticky zhoršil a trhy okamžitě zareagovaly: akcie Tesly ve čtvrtek propadly o 14 %.
Napětí vygradovalo po otevřeném útoku prezidenta Trumpa na Muska, ve kterém naznačil, že jeho administrativa může zrušit vládní kontrakty a dotace pro Muskovy firmy. „Nejjednodušší způsob, jak ušetřit miliardy dolarů, je ukončit Elonovy státní dotace a smlouvy. Vždycky mě překvapilo, že to Biden neudělal,“ napsal Trump na své sociální síti Truth Social.
Musk odpověděl po svém: „Tohle je čím dál lepší,“ přidal dvě rozesmáté emotikony a zakončil: „Jen do toho, potěš mě.“
Konflikt má přitom dalekosáhlé důsledky. Tesla, SpaceX, sociální síť X (dříve Twitter), AI startup xAI nebo Neuralink – všechny Muskovi firmy jsou buď přímo závislé na federálních kontraktech, nebo podléhají regulacím ze strany amerických úřadů. Nejzranitelnější přitom nejsou přímo kontrakty, ale systém státní podpory a regulatorních výhod.
Například Tesla profituje ze státního daňového bonusu 7 500 dolarů pro každého kupce elektromobilu – díky tomu může firma držet vyšší ceny než konkurence. Podle analytiků z JPMorgan by zrušení tohoto bonusu mohlo Teslu připravit až o 1,2 miliardy dolarů ročně.
Dalších 2 miliardy dolarů ročně firma vydělává prodejem tzv. emisních kreditů ostatním automobilkám, které tím plní federální i státní ekologické normy. Jenže Trump slíbil, že tyto emisní normy zruší, včetně pravomoci jednotlivých států je zavádět – což by celý tento obchodní model Tesly zcela zničilo.
Další hrozba přichází z oblasti regulace. Musk otevřeně přiznává, že budoucnost Tesly staví na autonomní taxi službě bez řidiče. První vozy by měly začít jezdit už tento měsíc v texaském Austinu. Jenže aktuální verze „plně autonomního řízení“ stále vyžaduje přítomnost řidiče, a regulační schválení ostrého provozu bez něj je nejisté. Národní agentura pro bezpečnost silničního provozu (NHTSA) již navíc vyšetřuje několik nehod vozidel s tímto systémem.
Mnozí Muskovi příznivci předpokládali, že Trumpovo znovuzvolení tyto překážky odstraní. Nyní je ale všechno jinak – prezident hrozí, že místo pomoci přijde odveta.
Ačkoliv Tesla přímo vládní zakázky prakticky nemá, SpaceX je zcela jiný případ. Podle databáze USASpending.gov získala firma 15,2 miliardy dolarů od NASA a dalších 5,8 miliardy od ministerstva obrany. Další miliony přišly z jiných federálních agentur. Výměna SpaceX za jiného dodavatele je však prakticky nemožná. Například Boeing – jediná další firma schopná přepravovat astronauty na Mezinárodní vesmírnou stanici – loni fatálně selhal. Jeho loď Starliner musela nouzově opustit dva astronauty na ISS, kde uvízli na devět měsíců místo původně plánovaných několika dní.
Přesto ani SpaceX není v bezpečí. Dozor nad vesmírnými projekty má nejen NASA, ale i Federální letecký úřad (FAA). A další Muskův klíčový projekt – satelitní internet Starlink – čeká na povolení k rozšíření provozu od Federální komise pro komunikaci (FCC).
Musk čelí i osobnímu riziku. Komise pro cenné papíry (SEC) stále vyšetřuje, zda při nákupu akcií Twitteru (nyní X) neporušil zákon. Pokud se Trump rozhodne vést tvrdou kampaň proti Muskovi, může mít v rukou řadu mocenských nástrojů.
Co začalo jako aliance dvou mocných mužů, se nyní rychle mění v nebezpečný konflikt s možnými dopady na celé technologické odvětví i americkou ekonomiku. A i když Trumpova slova zatím zůstávají jen u výhrůžek, trhy už vyslaly jasný signál, jak vážně situaci berou.
Izraelští voliči zamířili k volebním urnám v rámci jedněch z nejklíčovějších voleb v moderní historii země. Podle průzkumů zveřejněných v pátek se v těsném souboji utkávají dosavadní premiér Benjamin Netanjahu a bývalý náčelník generálního štábu Gadi Eisenkot. Ani jeden z hlavních politických bloků však podle předpovědí nezíská potřebných 61 křesel pro sestavení většinové vlády. Výsledkem tak mohou být týdny či měsíce politického vyjednávání.
Posílení spolupráce evropských států při zvládání krizových situací, jako jsou lesní požáry nebo zemětřesení a přeshraniční spolupráce v oblasti civilní ochrany i krizové připravenosti. To byla hlavní témata jednání ministra vnitra Lubomíra Metnara s eurokomisařkou Hadjou Lahbibovou.
Podzimní počasí už se v Česku zabydlelo a bude s námi až do nástupu zimy. Potvrzuje to i nejnovější měsíční výhled Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), v němž meteorologové nastínili, jak má být v následujících dnech a týdnech.
Je to tady, mnou si ruce školou povinné děti. Zítra je před nimi poslední den v lavicích před začátkem prvních prázdnin od konce léta. Nebudou to zároveň poslední prázdniny. Jak je to s volnem v probíhajícím školním roce?
Vládou dnes podpořený návrh na zakotvení české koruny do ústavy není v evropském ani mezinárodním kontextu ojedinělý. Obdobné ustanovení už existuje například v Maďarsku nebo Rumunsku. Polsko zase chrání svoji měnovou suverenitu nepřímo, prostřednictvím ústavního postavení centrální banky. Mezinárodní srovnání přitom ukazuje, že existují různé způsoby, jak národní měnu ústavně zabezpečit, aniž by to nutně znamenalo definitivní odmítnutí eura.
Jak to tak v Česku bývá, srandu si umíme udělat za všeho. Výjimkou není ani aktuální boj o budoucnost veřejnoprávních médií. Ožila dokonce jedna oblíbená postava z internetového seriálu, aby nám řekla, co si máme o snaze Babišovy vlády myslet.
Kanadský premiér Mark Carney a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se setkávají na dvoudenním summitu v Montrealu, kde chtějí nastavit nový směr transatlantických vztahů. Obě strany se snaží demonstrovat schopnost prosperovat ve světě, který zásadně ovlivňuje politika amerického prezidenta Donalda Trumpa. Toto setkání má ukázat, jakým způsobem mohou partneři čelit globálním výzvám a posílit vzájemnou spolupráci.
Americké ozbrojené síly a velení AFRICOM čelí vážnému obvinění, že ve snaze bojovat proti radikálnímu hnutí Aš-Šabáb na jihu Somálska využívají klimatický fenomén El Niño jako zbraň. Podle svědectví místních obyvatel a humanitárních pracovníků v regionu vyvolávají intenzivní nálety v okolí města Jilib paniku a nutí civilní obyvatelstvo, zejména ženy a děti, ustupovat k břehům rozvodněné řeky Džuba, kde jim hrozí utonutí, píše The Guardian.
Britský premiér Andy Burnham v pondělním rozhovoru pro televizní stanici ITV v rámci pořadu Good Morning Britain uvedl, že by v průběhu svého života uvítal návrat Spojeného království do Evropské unie, avšak rozhodnutí plně ponechává na vůli britské veřejnosti. Podle jeho slov musí být britská veřejnost v této otázce hlavním rozhodčím, který určí budoucí směřování země.
Evropští představitelé hledají potenciální vyjednavače, kteří by jednali s Vladimirem Putinem v nadcházejících rozhovorech o ukončení války na Ukrajině. Diplomatické zdroje webu The Telegraph potvrdily, že v této záležitosti již proběhly předběžné kontakty s možnými kandidáty. Tato snaha pramení z rostoucí obavy, že Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa již plně nezastupují nejlepší zájmy Evropy.
Americký prezident Donald Trump během svého vystoupení v Iowě opět hovořil o možnosti kandidovat na třetí prezidentské období. Přestože sám zmínil ústavní omezení, prohlásil, že by podle svého názoru právo kandidovat znovu měl. Své tvrzení opřel o nepodložená obvinění z rozsáhlých podvodů při volbách v roce 2020.
Francouzské odbory a opoziční politici obvinili prezidenta Emmanuela Macrona z ohrožení práva na shromažďování a protesty. Reagují tak na vládní snahu urychleně prosadit kontroverzní zákon, podle kterého by demonstranti nesli finanční odpovědnost za škody způsobené vandalismem. Tato legislativa přichází v době prohlubující se sociální krize a rozsáhlých vln demonstrací napříč zemí.