Ještě nedávno se zdálo, že Elon Musk patří mezi největší vítěze loňských prezidentských voleb v USA. Akcie Tesly po listopadovém vítězství Donalda Trumpa prudce stoupaly – investoři očekávali, že nový prezident bude svému klíčovému sponzorovi nápadně nahrávat. Jenže vztah mezi těmito dvěma muži se za poslední dny dramaticky zhoršil a trhy okamžitě zareagovaly: akcie Tesly ve čtvrtek propadly o 14 %.
Napětí vygradovalo po otevřeném útoku prezidenta Trumpa na Muska, ve kterém naznačil, že jeho administrativa může zrušit vládní kontrakty a dotace pro Muskovy firmy. „Nejjednodušší způsob, jak ušetřit miliardy dolarů, je ukončit Elonovy státní dotace a smlouvy. Vždycky mě překvapilo, že to Biden neudělal,“ napsal Trump na své sociální síti Truth Social.
Musk odpověděl po svém: „Tohle je čím dál lepší,“ přidal dvě rozesmáté emotikony a zakončil: „Jen do toho, potěš mě.“
Konflikt má přitom dalekosáhlé důsledky. Tesla, SpaceX, sociální síť X (dříve Twitter), AI startup xAI nebo Neuralink – všechny Muskovi firmy jsou buď přímo závislé na federálních kontraktech, nebo podléhají regulacím ze strany amerických úřadů. Nejzranitelnější přitom nejsou přímo kontrakty, ale systém státní podpory a regulatorních výhod.
Například Tesla profituje ze státního daňového bonusu 7 500 dolarů pro každého kupce elektromobilu – díky tomu může firma držet vyšší ceny než konkurence. Podle analytiků z JPMorgan by zrušení tohoto bonusu mohlo Teslu připravit až o 1,2 miliardy dolarů ročně.
Dalších 2 miliardy dolarů ročně firma vydělává prodejem tzv. emisních kreditů ostatním automobilkám, které tím plní federální i státní ekologické normy. Jenže Trump slíbil, že tyto emisní normy zruší, včetně pravomoci jednotlivých států je zavádět – což by celý tento obchodní model Tesly zcela zničilo.
Další hrozba přichází z oblasti regulace. Musk otevřeně přiznává, že budoucnost Tesly staví na autonomní taxi službě bez řidiče. První vozy by měly začít jezdit už tento měsíc v texaském Austinu. Jenže aktuální verze „plně autonomního řízení“ stále vyžaduje přítomnost řidiče, a regulační schválení ostrého provozu bez něj je nejisté. Národní agentura pro bezpečnost silničního provozu (NHTSA) již navíc vyšetřuje několik nehod vozidel s tímto systémem.
Mnozí Muskovi příznivci předpokládali, že Trumpovo znovuzvolení tyto překážky odstraní. Nyní je ale všechno jinak – prezident hrozí, že místo pomoci přijde odveta.
Ačkoliv Tesla přímo vládní zakázky prakticky nemá, SpaceX je zcela jiný případ. Podle databáze USASpending.gov získala firma 15,2 miliardy dolarů od NASA a dalších 5,8 miliardy od ministerstva obrany. Další miliony přišly z jiných federálních agentur. Výměna SpaceX za jiného dodavatele je však prakticky nemožná. Například Boeing – jediná další firma schopná přepravovat astronauty na Mezinárodní vesmírnou stanici – loni fatálně selhal. Jeho loď Starliner musela nouzově opustit dva astronauty na ISS, kde uvízli na devět měsíců místo původně plánovaných několika dní.
Přesto ani SpaceX není v bezpečí. Dozor nad vesmírnými projekty má nejen NASA, ale i Federální letecký úřad (FAA). A další Muskův klíčový projekt – satelitní internet Starlink – čeká na povolení k rozšíření provozu od Federální komise pro komunikaci (FCC).
Musk čelí i osobnímu riziku. Komise pro cenné papíry (SEC) stále vyšetřuje, zda při nákupu akcií Twitteru (nyní X) neporušil zákon. Pokud se Trump rozhodne vést tvrdou kampaň proti Muskovi, může mít v rukou řadu mocenských nástrojů.
Co začalo jako aliance dvou mocných mužů, se nyní rychle mění v nebezpečný konflikt s možnými dopady na celé technologické odvětví i americkou ekonomiku. A i když Trumpova slova zatím zůstávají jen u výhrůžek, trhy už vyslaly jasný signál, jak vážně situaci berou.
Ivana Gottová měla v uplynulém lednovém týdnu kulaté padesáté narozeniny. Dlouho se nevědělo, jestli je vůbec nějak oslavila. Až v těchto dnech se objevily první informace o večírku, na kterém ale platila přísná pravidla.
Očekávání meteorologů z posledních dní se mají naplnit. V Česku bude ve čtvrtek na některých místech sněžit tak vydatně, že si to žádá výstrahu, kterou vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Napadne až 10 centimetrů nového sněhu.
Šéf české diplomacie Petr Macinka (AUTO) se den po vyhrocení sporu s prezidentem Petrem Pavlem setkal s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Podle svých slov se s ním nakonec nebavil o aktuálním napětí mezi sebou a hlavou státu. Zdůraznil také, že je zcela na Česku, koho pošle na summit aliance.
Jiřina Bohdalová byla hvězdou v divadle a stále je filmovou a televizní celebritou. Momentálně se chystá zazářit i v rádiu. Prsty v tom mají tvůrci nejslavnější rádiové show v České republice. Asi tušíte, o koho jde.
Mapy z období rané studené války zažívají nečekaný návrat do veřejného diskurzu. Profesor kartografie James Cheshire z UCL upozorňuje, že dramatická díla z přelomu 40. a 50. let minulého století, kdy kartografové v časopisech jako Time nebo Life vysvětlovali geopolitiku masám, mohou být klíčem k pochopení dnešního přístupu Donalda Trumpa k Arktidě. Tehdejší mapy nebyly jen ilustracemi, ale strategickými nástroji, které vykreslovaly svět jako soubor hrozeb a příležitostí, přičemž Arktida v nich figurovala jako hlavní „globální aréna“.
Konfrontace mezi USA a Íránem se nebezpečně vyostřuje po jasném vzkazu Donalda Trumpa, že prostor pro diplomatickou dohodu s Teheránem se uzavírá. Do regionu právě míří mohutná americká flotila v čele s letadlovou lodí USS Abraham Lincoln. Šéf Bílého domu na síti X konstatoval, že toto uskupení svou silou překonává i nedávnou misi ve Venezuele a je odhodláno prosadit americké zájmy s využitím značné síly.
Americká administrativa je připravena nasadit vojenskou sílu proti Venezuele v případě, že tamní prozatímní vedení nebude spolupracovat podle představ Washingtonu. Vyplývá to z připraveného projevu ministra zahraničí Marka Rubia, který má přednést před výborem pro zahraniční vztahy amerického Senátu. Rubio v něm zdůrazňuje, že ačkoliv Spojené státy nejsou s Venezuelou ve válce, po nedávném dopadení Nicoláse Madura nevylučují další ozbrojené akce k zajištění svých cílů.
Americký dolar se propadl na nejnižší úroveň za poslední čtyři roky poté, co prezident Donald Trump bagatelizoval obavy z jeho oslabování. Během návštěvy státu Iowa, kde propagoval své hospodářské výsledky, označil slabší měnu za skvělou zprávu a vyzdvihl objem obchodů, které USA realizují. Trhy však na jeho slova zareagovaly bleskovým výprodejem, kdy dolar během úterý ztratil 1,3 % vůči koši hlavních světových měn a v poklesu pokračoval i ve středu dopoledne.
Ruská armáda utrpěla od začátku invaze na Ukrajinu před téměř čtyřmi lety ztráty, které svou magnitudou nemají u světové mocnosti od konce druhé světové války obdoby. Nová zpráva uznávaného institutu Center for Strategic and International Studies (CSIS) uvádí, že počet zabitých, zraněných nebo pohřešovaných ruských vojáků dosáhl přibližně 1,2 milionu. Tento enormní lidský dar přitom přinesl Moskvě jen velmi omezené územní zisky, když od roku 2022 rozšířila kontrolované území o pouhých 12 %.
Italská vláda se v posledních dnech ocitla pod silným tlakem kvůli informaci, že agenti amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE) budou asistovat při zajištění bezpečnosti na únorových zimních olympijských hrách. Opozice i veřejnost reagovaly s rozhořčením, které pramení především z kontroverzí obklopujících tento úřad ve Spojených státech, kde jeho zásahy v Minneapolis nedávno vyústily v úmrtí dvou amerických občanů.
Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen v Paříži jasně vymezil nepřekročitelné „červené linie“ pro nadcházející rozhovory se Spojenými státy. Během společného vystoupení s dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou zdůraznil, že jakákoli budoucí dohoda o Arktidě musí striktně respektovat demokratické hodnoty a územní celistvost jeho země. Nielsen uvedl, že ačkoli je Grónsko připraveno hledat konstruktivní řešení, suverenita ostrova zůstává absolutní prioritou, o které se nevyjednává.
V Bruselu to vře. Generální tajemník NATO Mark Rutte se ocitl pod ostrou palbou kritiky ze strany svých evropských partnerů poté, co v Evropském parlamentu pronesl dosti nevybíravý projev. Rutte, který je často přezdíván jako „zaříkávač Trumpa“, v pondělí přímočaře vzkázal zákonodárcům, že jakékoli představy o tom, že by se Evropa dokázala ubránit bez Spojených států, jsou pouhým sněním. „Nemůžete to dokázat,“ prohlásil rezolutně, čímž vyvolal okamžitou a bouřlivou reakci.