Ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky se prozatím pečlivě vyhýbá tomu, aby americký návrh mírové dohody na ukončení války kritizoval či rovnou odmítl. Takto postupuje i přes skutečnost, že plán, který vznikl po sérii setkání mezi Ruskem a Spojenými státy, evidentně ve značné míře odráží množství požadavků Moskvy.
Bílý dům ve čtvrtek sice odmítl tvrzení, že Ukrajina nebyla do přípravy návrhu zapojena, ale i tak panuje v Kyjevě značná ostražitost. Zelensky ve svém nočním projevu sice prohlásil, že Ukrajina potřebuje mír a bude se věnovat diplomacii, avšak bez unáhlených prohlášení, a potvrdil, že je připravena k efektivní, poctivé a konstruktivní práci.
Existují však hluboké obavy z některých zveřejněných návrhů, které Kyjev v minulosti zásadně odmítal. Mezi tyto body patří například nutnost vzdát se celé oblasti Donbasu a také zmenšení velikosti ukrajinské armády. Návrh rovněž vylučuje přítomnost mezinárodních vojsk na území země. Poslanec ukrajinského parlamentu Yaroslav Jurčyšyn sdělil deníku Kyiv Independent, že cílem Washingtonu je rychlý mír, a to na úkor strany, kterou považuje za slabší.
Poslední události navíc oslabily pozici Ukrajiny. Rusko nadále postupuje na východě země a dálkové údery Moskvy na elektrickou síť způsobují většině země výpadky dodávek elektřiny. Situaci dále ztěžují obvinění z vážné korupce v ukrajinské vládě, která vyvolala politické spory a odvedla pozornost od průběhu války. Všechny tyto faktory je nemožné ignorovat jak v Moskvě, tak ve Washingtonu.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio poznamenal, že dosažení míru bude vyžadovat náročná rozhodnutí z obou stran. Zveřejněný návrh sice zahrnuje slib „spolehlivých bezpečnostních záruk“ pro Ukrajinu a předpokládá využití části zmrazených ruských aktiv k její obnově. I když návrh vylučuje členství Ukrajiny ve vojenské alianci NATO, nechává otevřené dveře pro její vstup do Evropské unie.
Evropa se zjevně na přípravě návrhu podílela jen minimálně a naopak chce, aby její hlas byl slyšet. Tlak evropských spojenců by ještě mohl pomoci Zelenskému změnit některé body návrhu. Nicméně je možné, že času již nezbývá mnoho. Američtí představitelé, kteří plán schválený prezidentem Donaldem Trumpem představili, údajně pracují pod intenzivním časovým tlakem, který se počítá spíše na týdny než na měsíce. Očekává se, že brzy odcestují do Moskvy. Zdá se, že naděje na uspořádání jednání mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a Zelenským v jedné místnosti byly již opuštěny. Trump, který často prohlašoval, že dokáže válku rychle ukončit, zřejmě dochází trpělivost a přeje si rychlé podepsání dohody oběma stranami.
Bývalý princ Andrew je černou ovcí britské královské rodiny, což uplynulý víkend zase jen potvrdil. Král Karel III. sice navštívil místo, kde momentálně žije jeho mladší bratr, ale vidět se sourozencem se opravdu nechtěl.
Babišova vláda připravila novinku, kterou nepochybně ocení mnoho Čechů. Život ulehčí lidem, kteří potřebují například léky na cukrovku nebo srdeční selhání. Od července nebudou muset zbytečně obíhat specialisty kvůli pouhému receptu. Změnu prosadilo ministerstvo zdravotnictví vedené Adamem Vojtěchem (ANO).
Česko dnes na trhu rychlého občerstvení zažívá situaci, kterou tuzemský maloobchod nepamatuje. Nadnárodní řetězec KFC se rozhodl k radikálnímu kroku: úderem ranní otevírací doby nechal zamčené dveře všech svých 140 poboček po celé České republice. Provoz se plošně zastavil. Zaměstnanci místo smažení kuřat fasují školící manuály a programátoři narychlo nahazují nový digitální systém pro kontrolu bezpečnosti potravin.
Do Česka již během uplynulého víkendu dorazilo tropické počasí, které si užijeme i v tomto týdnu. O to méně ale bude deště, problémy se suchem se mají prohlubovat. Meteorologové poukazují na souvislost s klimatickou změnou.
Severoatlantická aliance se před svým červencovým summitem v Turecku ocitá v situaci, kdy musí řešit jednu z největších výzev ve své historii. Evropští spojenci čelí reálné možnosti, že se budou muset obejít bez bezpečnostních záruk a přítomnosti Spojených států. Washington totiž v uplynulých týdnech přistoupil k odsunu části vojáků z Německa i Polska a uvažoval dokonce o pozastavení členství Španělska, což je v Evropě vnímáno jako odveta za vlažnou podporu amerických postojů ve válce s Íránem.
Ukrajina kvůli nutnosti šetřit omezené zásoby protivzdušných raket stále častěji spoléhá na domácí systém elektronického boje Lima. Tento prostředek slouží k narušování a odklánění ruských bezpilotních letounů a střel. Na rozdíl od klasické protivzdušné obrany, která útočící cíle fyzicky likviduje svými antiraketami, funguje tento systém tak, že ruší a podvrhuje satelitní navigační signály. Vzhledem k tomu, že Rusko zintenzivňuje své údery s dlouhým doletem a Kyjev se potýká s trvalým nedostatkem drahé munice, stala se tato technologie klíčovou vrstvou ukrajinské obranné architektury.
Íránské ministerstvo zahraničí obvinilo Spojené státy z hrubého porušení příměří, k němuž mělo dojít během uplynulých 48 hodin v regionu Hormozgán v blízkosti strategického Hormuzského průlivu. Teherán podle oficiálního prohlášení považuje americký režim za plně odpovědný za veškeré následky těchto útočných a neoprávněných akcí. Ministerstvo zároveň zdůraznilo, že Írán bude na tyto kroky reagovat a nebude váhat při obraně svého vlastního území.
Demokratická republika Kongo se potýká se svou sedmnáctou epidemií nebezpečné eboly. Humanitární organizace i zdravotníci upozorňují na její alarmující šíření a dodávají, že oficiální statistiky neodrážejí skutečnou závažnost situace. Místní podfinancované zdravotnictví čelí enormnímu náporu, kvůli čemuž zástupci neziskového sektoru naléhavě apelují na mezinárodní společenství s žádostí o koordinovanou finanční a materiální pomoc, neboť situace v terénu se nadále vymyká kontrole.
Vlna extrémních veder, která v úvodu léta zasáhla velkou část západní Evropy, si ve Francii vyžádala již sedm lidských životů. Francie a Velká Británie v pondělí zaznamenaly historické teplotní rekordy pro měsíc květen. Vládní mluvčí Maud Bregeonová v televizním vysílání potvrdila, že těchto sedm úmrtí přímo či nepřímo souvisí s vysokými teplotami, přičemž v pěti případech se jednalo o utonutí. Podle meteorologů z Météo France byla nejvyšší pondělní teplota naměřena v departementu Les Landes na jihozápadě země, kde rtuť teploměru vyšplhala na 37,1 stupně Celsia.
Bohatší státy Evropské unie, které financují výdaje celého bloku, zintenzivňují své úsilí o omezení navrhovaného dlouhodobého rozpočtu. Evropská komise totiž navrhuje, aby unijní pokladna pro období let 2028 až 2034 disponovala částkou dosahující až 1,8 bilionu eur. Ministři zastupující devět čistých plátců, tedy zemí, které do unijního rozpočtu odvádějí více peněz, než z něho samy získávají, se proto rozhodli zorganizovat společnou opoziční kampaň. Před zasedáním Rady pro obecné záležitosti v Bruselu, kde se má o víceletém finančním rámci jednat, naplánovali společné jednání s cílem postavit se proti tomuto návrhu.
Americké lety zajišťující vyhoštění a přesuny migrantů produkují stovky tisíc metrických tun emisí oxidu uhličitého, které poškozují klima. Federální úředníci totiž přepravují bezprecedentní množství lidí do záchytných center daleko od jejich domovů a následně je deportují do zemí po celém světě. Masivní deportační kampaň Donalda Trumpa podnítila minimálně osmdesátiprocentní meziroční nárůst těchto letů, což podle exkluzivní analýzy dat poskytnuté deníku The Guardian výrazně urychluje klimatickou krizi. Ředitelka výzkumu v organizaci Human Rights First Savitri Arveyová potvrdila, že u všech těchto letů došlo k ohromujícímu nárůstu jak v počtu, tak v množství cílových destinací.
Izraelská armáda zahájila novou vlnu vzdušných úderů po celém Libanonu, k čemuž došlo bezprostředně po oznámení premiéra Benjamina Netanjahua, že jeho země zintenzivní své útoky proti hnutí Hizballáh. Izraelské obranné síly (IDF) upřesnily, že jejich údery směřovaly mimo jiné do údolí Bikáa na východě Libanonu a do dalších částí země. Šíitské ozbrojené hnutí Hizballáh, které těší podpoře Íránu, na tyto kroky reagovalo prohlášením, že v rámci odvetných opatření provedlo dvacet dva dronových a raketových útoků, přičemž jeho cíli se stali izraelští vojáci, tanky, kasárna a budovy.