Ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky se prozatím pečlivě vyhýbá tomu, aby americký návrh mírové dohody na ukončení války kritizoval či rovnou odmítl. Takto postupuje i přes skutečnost, že plán, který vznikl po sérii setkání mezi Ruskem a Spojenými státy, evidentně ve značné míře odráží množství požadavků Moskvy.
Bílý dům ve čtvrtek sice odmítl tvrzení, že Ukrajina nebyla do přípravy návrhu zapojena, ale i tak panuje v Kyjevě značná ostražitost. Zelensky ve svém nočním projevu sice prohlásil, že Ukrajina potřebuje mír a bude se věnovat diplomacii, avšak bez unáhlených prohlášení, a potvrdil, že je připravena k efektivní, poctivé a konstruktivní práci.
Existují však hluboké obavy z některých zveřejněných návrhů, které Kyjev v minulosti zásadně odmítal. Mezi tyto body patří například nutnost vzdát se celé oblasti Donbasu a také zmenšení velikosti ukrajinské armády. Návrh rovněž vylučuje přítomnost mezinárodních vojsk na území země. Poslanec ukrajinského parlamentu Yaroslav Jurčyšyn sdělil deníku Kyiv Independent, že cílem Washingtonu je rychlý mír, a to na úkor strany, kterou považuje za slabší.
Poslední události navíc oslabily pozici Ukrajiny. Rusko nadále postupuje na východě země a dálkové údery Moskvy na elektrickou síť způsobují většině země výpadky dodávek elektřiny. Situaci dále ztěžují obvinění z vážné korupce v ukrajinské vládě, která vyvolala politické spory a odvedla pozornost od průběhu války. Všechny tyto faktory je nemožné ignorovat jak v Moskvě, tak ve Washingtonu.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio poznamenal, že dosažení míru bude vyžadovat náročná rozhodnutí z obou stran. Zveřejněný návrh sice zahrnuje slib „spolehlivých bezpečnostních záruk“ pro Ukrajinu a předpokládá využití části zmrazených ruských aktiv k její obnově. I když návrh vylučuje členství Ukrajiny ve vojenské alianci NATO, nechává otevřené dveře pro její vstup do Evropské unie.
Evropa se zjevně na přípravě návrhu podílela jen minimálně a naopak chce, aby její hlas byl slyšet. Tlak evropských spojenců by ještě mohl pomoci Zelenskému změnit některé body návrhu. Nicméně je možné, že času již nezbývá mnoho. Američtí představitelé, kteří plán schválený prezidentem Donaldem Trumpem představili, údajně pracují pod intenzivním časovým tlakem, který se počítá spíše na týdny než na měsíce. Očekává se, že brzy odcestují do Moskvy. Zdá se, že naděje na uspořádání jednání mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a Zelenským v jedné místnosti byly již opuštěny. Trump, který často prohlašoval, že dokáže válku rychle ukončit, zřejmě dochází trpělivost a přeje si rychlé podepsání dohody oběma stranami.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky se prozatím pečlivě vyhýbá tomu, aby americký návrh mírové dohody na ukončení války kritizoval či rovnou odmítl. Takto postupuje i přes skutečnost, že plán, který vznikl po sérii setkání mezi Ruskem a Spojenými státy, evidentně ve značné míře odráží množství požadavků Moskvy.
Naskytl se poměrně výrazný kontrast. Ve čtvrtek se v Kyjevě objevila delegace amerického Pentagonu, která s prezidentem Zelenským diskutovala o návrhu plánu pro ukončení války na Ukrajině. Ve stejný den, ale na ruské státní televizi, vystoupil prezident Putin ve vojenské uniformě a mluvil se svými armádními šéfy o pokračování bojů.
Evropská unie se snaží působit jako globální hráč, ale její ambice narážejí na strukturu, v níž má každý z 27 států vlastní priority. Výsledkem je pomalé a roztříštěné rozhodování, které oslabuje schopnost reagovat na tlak silnějších aktérů, jako jsou Spojené státy či Čína. Unie disponuje obrovským potenciálem, avšak bez jednotné politické vůle zůstává spíše pasivním přihlížejícím než skutečnou mocností.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj čelí podle webu Politico hrozivé volbě. Buď přijme mírovou nabídku, kterou upekl Donald Trump s Vladimirem Putinem, nebo vsadí budoucnost své země na naději, že jednoho dne získá dostatečnou pomoc od svých evropských spojenců. Evropští představitelé se sice blahopřáli po víkendových jednáních v Ženevě, která naznačovala, že Trump bude naslouchat jejich obavám z vnucení špatné mírové dohody Kyjevu. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila, že existuje „pevný základ pro další postup“, což je výsledek silné evropské přítomnosti na jednáních.
Očekává se, že ruský prezident Vladimir Putin navštíví Dillí ve dnech 5. až 6. prosince. Půjde o jeho první cestu do Indie po čtyřech letech, což znamená obnovení pravidelných indicko-ruských summitů. Přestože Spojené státy vyvíjejí tlak, vztahy mezi Indií a Ruskem se pravděpodobně výrazně nezmění, nebudou se ani významně rozšiřovat, ani snižovat. Agenda nadcházejícího summitu je poměrně rozsáhlá a zahrnuje širokou škálu diskusních bodů a potenciálních dohod v oblastech energetiky, obrany, civilního letectví, kritických nerostů, investičních projektů a migrace pracovních sil.
Papež Lev XIV. zahajuje svou první zahraniční cestu od svého zvolení před šesti měsíci. Během následujících šesti dnů navštíví Turecko u příležitosti historického křesťanského výročí a poté zamíří do Libanonu, jen pár dní po izraelských náletech na jeho hlavní město Bejrút. Návštěvy obou zemí původně plánoval již zesnulý papež František. Nicméně hlavní téma – budování mostů – si papež Lev osvojil hned po svém zvolení v květnu.
Zničující požár zachvátil výškový komplex sociálního bydlení v Hongkongu, kde si vyžádal nejméně 55 lidských životů, což z něj činí nejsmrtelnější požár ve městě za posledních více než 60 let. Z místa je hlášeno přes 270 pohřešovaných osob a tisíce obyvatel našly útočiště v evakuačních centrech. Záběry z místa ukazují, že několik výškových bloků je stále v plamenech. Obrovské sloupy hustého kouře se vznášejí nad hongkongským panoramem.
Rozsáhlý požár, který zachvátil bytové domy v komplexu Wang Fuk Court ve čtvrti Tai Po v Hongkongu, si vyžádal nejméně 55 obětí. Přitom více než 270 osob je stále pohřešováno. Úřady ve čtvrtek ráno oznámily, že požár mají pod kontrolou ve čtyřech ze sedmi zasažených budov. Doufají, že zbývající ohniska uhasí do večera.
Jiřina Bohdalová na jaře oslavila již 94. narozeniny, ale navzdory vysokému věku se těší obdivuhodné vitalitě. Fanoušky to samozřejmě těší. Jak ostatně vyšlo najevo, legendární herečka nechce nad smrtí vůbec přemýšlet. Dokonce vynadala kolegyni, která na toto téma vtipkovala.
Nesoudná, trapná, nevkusná. To si o sobě mohla Dara Rolins přečíst po pátečním vystoupení na galavečeru Český slavík. A zjevně přečetla, protože se rozhodla reagovat na sociální síti. Všem svým "fanouškům" vzkázala, že jí jejich komentáře nijak zvlášť netrápí.
Zimní počasí bude trápit Česko i v následujících hodinách. Nová výstraha meteorologů sice zmenšila územní platnost varování před novou sněhovou pokrývkou, ale upozornila na nebezpečí vzniku náledí.
Prezident Petr Pavel má nadále problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), uvedla Pavlova kancelář po středečním jednání prezidenta s pravděpodobným příštím premiérem Andrejem Babišem (ANO). Potvrdila se tak předchozí slova samotného Babiše.