Prezident Donald Trump zjišťuje, že sebevědomé sliby o rychlém dosažení míru se v realitě mění v náročné vyjednávání. Zatímco v úterý udělal drobný krok směrem k příměří na Ukrajině, jiná dohoda, kterou si přisvojoval jako svůj úspěch, se zhroutila – Izrael znovu udeřil na Hamas v Gaze a zabil stovky civilistů.
Trumpův telefonát s neústupným ruským prezidentem Vladimirem Putinem proběhl ve stejný den, kdy se izraelský premiér Benjamin Netanjahu vrátil k plnohodnotné válce. Oba státníci přitom sledují především své vlastní politické cíle, což pro Trumpa znamená další překážku na cestě za jeho snem o globálním mírotvorci.
Způsob, jakým Trump hovoří o válce na Ukrajině, posiluje obavy Kyjeva i evropských spojenců. Čím dál tím více se zdá, že americký prezident vnímá konflikt prizmatem ruských zájmů. To vysvětluje, proč na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského vyvíjel silný nátlak, aby přijal jeho třicetidenní příměří, zatímco Putina nechal v úterý odmítnout dohodu bez jakékoli kritiky.
Kreml ve svém shrnutí telefonátu uvedl, že Putin požaduje „úplné zastavení poskytování vojenské pomoci a zpravodajských informací Ukrajině“. Tento požadavek je zjevnou pastí – nejenže je pro Kyjev nepřijatelný, ale zároveň staví Trumpa do situace, kdy by mohl být ochoten omezit americkou podporu Ukrajině a tím podkopat jednotu západních spojenců.
Bývalý britský premiér Boris Johnson na sociální síti X reagoval sarkasticky: „Jaké překvapení – Putin odmítá bezpodmínečné příměří. Chce dál bombardovat a zabíjet nevinné Ukrajince. Chce Ukrajinu odzbrojit. Chce z ní udělat vazalský stát Ruska. Nevyjednává. Směje se nám.“
Bílý dům se snažil Trumpův telefonát s Putinem vykreslit jako úspěch a tvrdil, že Moskva souhlasila se zastavením útoků na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Avšak ruská verze dohody byla mnohem užší – Kreml mluvil jen o „energetické infrastruktuře“, což ponechává dost prostoru pro pokračující útoky na další civilní cíle.
Tento zdánlivý ústupek je především ukázkou toho, že Putin se snaží udržet Trumpa na své straně. Jak upozornila bývalá americká zpravodajská důstojnice Beth Sannerová: „Tohle jsou podmínky Kremlu, ne Spojených států. Dohodu řídí Putin.“
Navíc i po „dohodě“ pokračovaly ruské útoky – ukrajinské úřady v úterý večer oznámily, že Moskva podnikla dronový útok na nemocnici v Sumské oblasti.
Zatímco Trump v Kyjevě a Moskvě hledal mír, v Gaze vypukla další vlna bojů. Izrael zaútočil na pozice Hamasu s nebývalou intenzitou, přičemž podle palestinských úřadů zemřelo přes 400 lidí.
Trumpova administrativa předtím podpořila snahy svého vyjednavače Steva Witkoffa o prodloužení příměří, které mělo vést k propuštění dalších rukojmích. Jenže Washington zároveň dal Netanjahuovi volnou ruku k obnovení vojenských operací.
Netanjahu měl navíc k pokračování bojů silné politické důvody. Tvrdý postup proti Hamasu mu pomohl znovu získat podporu krajně pravicového ministra Itamara Ben-Gvira, jehož strana Otzma Jehudit se po obnovení bojů vrátila do vlády. To izraelskému premiérovi výrazně posílilo pozici v nadcházejících klíčových rozpočtových jednáních.
Dalším důsledkem návratu války bylo i to, že se odložil soudní proces s Netanjahuem kvůli korupčním obviněním. Kritici dlouhodobě tvrdí, že izraelský premiér konflikt využívá k odkladu vlastního trestního řízení.
Trump se netají ambicí získat Nobelovu cenu za mír. Jenže k tomu by musel skutečně dosáhnout dlouhodobého příměří, nejen krátkodobých pauz, které Putin i Netanjahu obratně využívají ke svým cílům.
Americký prezident se však stále vyhýbá tvrdému tlaku na Moskvu nebo Jeruzalém. Jak dlouho mu to vydrží? Pokud si bude chtít zachovat image silného vyjednavače, bude dříve či později muset přestat hrát podle pravidel ostatních a začít skutečně prosazovat americké zájmy.
Leoš Mareš patří ke slavným dubnovým oslavencům, což letos opravdu nešlo přehlédnout. Z uznávaného moderátora je totiž čerstvý padesátník. Kulaté jubileum si žádalo opravdu výjimečný dárek, o který se postarala Leošova manželka. Co mu pořídila?
České soudy se v uplynulých dnech opět musely zabývat případem březnového teroristického útoku v Pardubicích. Několik zadržených se obrátilo na justici se stížností proti vazebnímu stíhání. Jak soud rozhodl?
Spojené státy americké mají za sebou návštěvu britského panovníka. Karel III. je sice zejména reprezentativním představitelem Velké Británie, ale občas umí promluvit i do politiky. Americký prezident Donald Trump přiznal králi zásluhy ve věci zrušení cel na whiskey.
Poslední dubnový den přinesl zásadní událost na české hudební scéně. Oficiálně totiž začala sólová kariéra Charlotte Gottové, protože vyšel její první singl In Too Deep. Bude nadaná dívka jednou tak slavná jako její otec?
V uplynulých dvou týdnech, od 13. do 27 dubna, zlevnila nafta u českých čerpacích stanic o 8,7 procenta, vyplývá z nových dat Evropské komise.
Policie uzavřela případ kontroverzních SMS zpráv, které šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) adresoval spolupracovníkům prezidenta Petra Pavla. Ministr zahraničí si podle dostupných informací může téměř definitivně oddechnout.
Pošramocená pověst Britney Spears se zatím nezlepšuje ani letos. Bývalou popovou hvězdu před několika týdny zadrželi policisté kvůli řízení pod vlivem alkoholu či drog. Žalobci v předchozích dnech vznesli obvinění, uvedla britská stanice BBC. Dobrou zprávou pro zpěvačku je, že by neměla skončit ve vězení.
Jsme sice teprve na začátku května, ale počasí v Česku je už nyní v jednom ohledu znepokojující. Sucho se neustále prohlubuje, upozornili meteorologové. Navíc očekávají, že situace se v nejbližších dnech dále zhorší.
Umělá inteligence překonala lékaře v přesnosti diagnóz během urgentního příjmu. Vyplývá to z průlomové studie Harvardské univerzity, která srovnávala schopnosti stovek doktorů se systémy AI v krizových momentech, kdy se v nemocnicích rozhoduje o životě a smrti. Výsledky, publikované v prestižním časopise Science, popisují odborníci jako zásadní krok vpřed, který odstartuje hlubokou proměnu medicíny.
Slunce svítí, květiny kvetou a pro miliony lidí po celém světě to znamená jediné – začátek období kýchání, ucpaného nosu a slzících očí. Alergickou rýmou, kterou v sezónní formě známe jako sennou rýmu, trpí globálně přibližně 400 milionů lidí. Kvůli klimatickým změnám se navíc pylová sezóna prodlužuje a intenzita příznaků roste. Dobrou zprávou však je, že moderní věda nabízí účinné způsoby, jak toto náročné období přečkat bez zbytečného utrpení.
Severoatlantická aliance zvažuje zásadní změnu ve své diplomacii: zrušení pravidelných každoročních summitů. Podle informací agentury Reuters, na které se odvolává analytik webu The Conversation, vedou členské státy debatu o tom, zda se v budoucnu nevrátit k méně intenzivnímu režimu setkávání. Hlavním důvodem těchto úvah je snaha omezit prostor pro veřejné střety s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Kvalita ovzduší v Evropě se sice postupně zlepšuje, ale tempo změn zatím nestačí k tomu, aby byly splněny cíle Evropské unie pro rok 2030. Ve své výroční zprávě, zveřejněné ve čtvrtek 30. dubna 2026, před tím varuje Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Znečištění stále překračuje stanovené limity až na pětině monitorovacích stanic napříč 39 sledovanými zeměmi.