Prezident Donald Trump zjišťuje, že sebevědomé sliby o rychlém dosažení míru se v realitě mění v náročné vyjednávání. Zatímco v úterý udělal drobný krok směrem k příměří na Ukrajině, jiná dohoda, kterou si přisvojoval jako svůj úspěch, se zhroutila – Izrael znovu udeřil na Hamas v Gaze a zabil stovky civilistů.
Trumpův telefonát s neústupným ruským prezidentem Vladimirem Putinem proběhl ve stejný den, kdy se izraelský premiér Benjamin Netanjahu vrátil k plnohodnotné válce. Oba státníci přitom sledují především své vlastní politické cíle, což pro Trumpa znamená další překážku na cestě za jeho snem o globálním mírotvorci.
Způsob, jakým Trump hovoří o válce na Ukrajině, posiluje obavy Kyjeva i evropských spojenců. Čím dál tím více se zdá, že americký prezident vnímá konflikt prizmatem ruských zájmů. To vysvětluje, proč na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského vyvíjel silný nátlak, aby přijal jeho třicetidenní příměří, zatímco Putina nechal v úterý odmítnout dohodu bez jakékoli kritiky.
Kreml ve svém shrnutí telefonátu uvedl, že Putin požaduje „úplné zastavení poskytování vojenské pomoci a zpravodajských informací Ukrajině“. Tento požadavek je zjevnou pastí – nejenže je pro Kyjev nepřijatelný, ale zároveň staví Trumpa do situace, kdy by mohl být ochoten omezit americkou podporu Ukrajině a tím podkopat jednotu západních spojenců.
Bývalý britský premiér Boris Johnson na sociální síti X reagoval sarkasticky: „Jaké překvapení – Putin odmítá bezpodmínečné příměří. Chce dál bombardovat a zabíjet nevinné Ukrajince. Chce Ukrajinu odzbrojit. Chce z ní udělat vazalský stát Ruska. Nevyjednává. Směje se nám.“
Bílý dům se snažil Trumpův telefonát s Putinem vykreslit jako úspěch a tvrdil, že Moskva souhlasila se zastavením útoků na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Avšak ruská verze dohody byla mnohem užší – Kreml mluvil jen o „energetické infrastruktuře“, což ponechává dost prostoru pro pokračující útoky na další civilní cíle.
Tento zdánlivý ústupek je především ukázkou toho, že Putin se snaží udržet Trumpa na své straně. Jak upozornila bývalá americká zpravodajská důstojnice Beth Sannerová: „Tohle jsou podmínky Kremlu, ne Spojených států. Dohodu řídí Putin.“
Navíc i po „dohodě“ pokračovaly ruské útoky – ukrajinské úřady v úterý večer oznámily, že Moskva podnikla dronový útok na nemocnici v Sumské oblasti.
Zatímco Trump v Kyjevě a Moskvě hledal mír, v Gaze vypukla další vlna bojů. Izrael zaútočil na pozice Hamasu s nebývalou intenzitou, přičemž podle palestinských úřadů zemřelo přes 400 lidí.
Trumpova administrativa předtím podpořila snahy svého vyjednavače Steva Witkoffa o prodloužení příměří, které mělo vést k propuštění dalších rukojmích. Jenže Washington zároveň dal Netanjahuovi volnou ruku k obnovení vojenských operací.
Netanjahu měl navíc k pokračování bojů silné politické důvody. Tvrdý postup proti Hamasu mu pomohl znovu získat podporu krajně pravicového ministra Itamara Ben-Gvira, jehož strana Otzma Jehudit se po obnovení bojů vrátila do vlády. To izraelskému premiérovi výrazně posílilo pozici v nadcházejících klíčových rozpočtových jednáních.
Dalším důsledkem návratu války bylo i to, že se odložil soudní proces s Netanjahuem kvůli korupčním obviněním. Kritici dlouhodobě tvrdí, že izraelský premiér konflikt využívá k odkladu vlastního trestního řízení.
Trump se netají ambicí získat Nobelovu cenu za mír. Jenže k tomu by musel skutečně dosáhnout dlouhodobého příměří, nejen krátkodobých pauz, které Putin i Netanjahu obratně využívají ke svým cílům.
Americký prezident se však stále vyhýbá tvrdému tlaku na Moskvu nebo Jeruzalém. Jak dlouho mu to vydrží? Pokud si bude chtít zachovat image silného vyjednavače, bude dříve či později muset přestat hrát podle pravidel ostatních a začít skutečně prosazovat americké zájmy.
Donald Trump se při obvinění Íránu z tragického útoku na základní školu opíral o neověřené a následně vyvrácené zpravodajské informace. Podle zdrojů webu The Guardian obeznámených se situací CIA původně prezidentovi sdělila, že raketa pravděpodobně není americké výroby, protože podle prvních záběrů neodpovídala konstrukci střel Tomahawk. Během pouhých 24 hodin však tajné služby po analýze dalších videí toto hodnocení přehodnotily a dospěly k závěru, že školu skutečně zasáhl americký Tomahawk.
Vedení nejvýznamnějších amerických ropných společností varovalo administrativu prezidenta Donalda Trumpa před dalším zhoršováním energetické krize. Šéfové gigantů jako Exxon Mobil, Chevron a ConocoPhillips se podle webu Wall Street Journal minulou středu sešli v Bílém domě s ministrem pro energetiku Chrisem Wrightem a ministrem vnitra Dougem Burgumem. Podle nich konflikt s Íránem a zablokování strategického Hormuzského průlivu povedou k pokračující nestabilitě a vysoké volatilitě na světových trzích.
Válka s Íránem, která trvá třetí týden, už nyní drasticky zatěžuje americkou státní kasu. Podle představitelů Trumpovy administrativy vynaložily Spojené státy na tento konflikt za prvních čtrnáct dní minimálně 12 miliard dolarů. Toto číslo se okamžitě stalo středem ostré kritiky ze strany demokratů i zastánců rozpočtové odpovědnosti, kteří upozorňují, že astronomické sumy mizející v raketových útocích by mohly zásadně proměnit životy milionů Američanů v oblastech zdravotnictví či školství.
Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že hodlá o zhruba měsíc odložit svou vysoce sledovanou březnovou návštěvu Číny. Jako hlavní důvod uvedl nutnost osobního dohledu nad probíhající válkou v Íránu. Setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, které mělo původně proběhnout od 31. března do 2. dubna, se tak pravděpodobně uskuteční až v pozdějším termínu.
Na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny dochází k systematické likvidaci náboženské svobody. Původně pestrý ekosystém mnoha věr je násilně přetvářen v jedinou povolenou víru: kult ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco například v Chersonské oblasti před invazí působilo přes 990 náboženských organizací zastupujících 38 různých směrů, dnes jich zbývá jen 175. Naprostá většina z nich je navíc podřízena Ruské pravoslavné církvi (ROC), která je úzce spjata s Kremlem.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.