Prezident Donald Trump zjišťuje, že sebevědomé sliby o rychlém dosažení míru se v realitě mění v náročné vyjednávání. Zatímco v úterý udělal drobný krok směrem k příměří na Ukrajině, jiná dohoda, kterou si přisvojoval jako svůj úspěch, se zhroutila – Izrael znovu udeřil na Hamas v Gaze a zabil stovky civilistů.
Trumpův telefonát s neústupným ruským prezidentem Vladimirem Putinem proběhl ve stejný den, kdy se izraelský premiér Benjamin Netanjahu vrátil k plnohodnotné válce. Oba státníci přitom sledují především své vlastní politické cíle, což pro Trumpa znamená další překážku na cestě za jeho snem o globálním mírotvorci.
Způsob, jakým Trump hovoří o válce na Ukrajině, posiluje obavy Kyjeva i evropských spojenců. Čím dál tím více se zdá, že americký prezident vnímá konflikt prizmatem ruských zájmů. To vysvětluje, proč na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského vyvíjel silný nátlak, aby přijal jeho třicetidenní příměří, zatímco Putina nechal v úterý odmítnout dohodu bez jakékoli kritiky.
Kreml ve svém shrnutí telefonátu uvedl, že Putin požaduje „úplné zastavení poskytování vojenské pomoci a zpravodajských informací Ukrajině“. Tento požadavek je zjevnou pastí – nejenže je pro Kyjev nepřijatelný, ale zároveň staví Trumpa do situace, kdy by mohl být ochoten omezit americkou podporu Ukrajině a tím podkopat jednotu západních spojenců.
Bývalý britský premiér Boris Johnson na sociální síti X reagoval sarkasticky: „Jaké překvapení – Putin odmítá bezpodmínečné příměří. Chce dál bombardovat a zabíjet nevinné Ukrajince. Chce Ukrajinu odzbrojit. Chce z ní udělat vazalský stát Ruska. Nevyjednává. Směje se nám.“
Bílý dům se snažil Trumpův telefonát s Putinem vykreslit jako úspěch a tvrdil, že Moskva souhlasila se zastavením útoků na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Avšak ruská verze dohody byla mnohem užší – Kreml mluvil jen o „energetické infrastruktuře“, což ponechává dost prostoru pro pokračující útoky na další civilní cíle.
Tento zdánlivý ústupek je především ukázkou toho, že Putin se snaží udržet Trumpa na své straně. Jak upozornila bývalá americká zpravodajská důstojnice Beth Sannerová: „Tohle jsou podmínky Kremlu, ne Spojených států. Dohodu řídí Putin.“
Navíc i po „dohodě“ pokračovaly ruské útoky – ukrajinské úřady v úterý večer oznámily, že Moskva podnikla dronový útok na nemocnici v Sumské oblasti.
Zatímco Trump v Kyjevě a Moskvě hledal mír, v Gaze vypukla další vlna bojů. Izrael zaútočil na pozice Hamasu s nebývalou intenzitou, přičemž podle palestinských úřadů zemřelo přes 400 lidí.
Trumpova administrativa předtím podpořila snahy svého vyjednavače Steva Witkoffa o prodloužení příměří, které mělo vést k propuštění dalších rukojmích. Jenže Washington zároveň dal Netanjahuovi volnou ruku k obnovení vojenských operací.
Netanjahu měl navíc k pokračování bojů silné politické důvody. Tvrdý postup proti Hamasu mu pomohl znovu získat podporu krajně pravicového ministra Itamara Ben-Gvira, jehož strana Otzma Jehudit se po obnovení bojů vrátila do vlády. To izraelskému premiérovi výrazně posílilo pozici v nadcházejících klíčových rozpočtových jednáních.
Dalším důsledkem návratu války bylo i to, že se odložil soudní proces s Netanjahuem kvůli korupčním obviněním. Kritici dlouhodobě tvrdí, že izraelský premiér konflikt využívá k odkladu vlastního trestního řízení.
Trump se netají ambicí získat Nobelovu cenu za mír. Jenže k tomu by musel skutečně dosáhnout dlouhodobého příměří, nejen krátkodobých pauz, které Putin i Netanjahu obratně využívají ke svým cílům.
Americký prezident se však stále vyhýbá tvrdému tlaku na Moskvu nebo Jeruzalém. Jak dlouho mu to vydrží? Pokud si bude chtít zachovat image silného vyjednavače, bude dříve či později muset přestat hrát podle pravidel ostatních a začít skutečně prosazovat americké zájmy.
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.