Prezident Donald Trump zjišťuje, že sebevědomé sliby o rychlém dosažení míru se v realitě mění v náročné vyjednávání. Zatímco v úterý udělal drobný krok směrem k příměří na Ukrajině, jiná dohoda, kterou si přisvojoval jako svůj úspěch, se zhroutila – Izrael znovu udeřil na Hamas v Gaze a zabil stovky civilistů.
Trumpův telefonát s neústupným ruským prezidentem Vladimirem Putinem proběhl ve stejný den, kdy se izraelský premiér Benjamin Netanjahu vrátil k plnohodnotné válce. Oba státníci přitom sledují především své vlastní politické cíle, což pro Trumpa znamená další překážku na cestě za jeho snem o globálním mírotvorci.
Způsob, jakým Trump hovoří o válce na Ukrajině, posiluje obavy Kyjeva i evropských spojenců. Čím dál tím více se zdá, že americký prezident vnímá konflikt prizmatem ruských zájmů. To vysvětluje, proč na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského vyvíjel silný nátlak, aby přijal jeho třicetidenní příměří, zatímco Putina nechal v úterý odmítnout dohodu bez jakékoli kritiky.
Kreml ve svém shrnutí telefonátu uvedl, že Putin požaduje „úplné zastavení poskytování vojenské pomoci a zpravodajských informací Ukrajině“. Tento požadavek je zjevnou pastí – nejenže je pro Kyjev nepřijatelný, ale zároveň staví Trumpa do situace, kdy by mohl být ochoten omezit americkou podporu Ukrajině a tím podkopat jednotu západních spojenců.
Bývalý britský premiér Boris Johnson na sociální síti X reagoval sarkasticky: „Jaké překvapení – Putin odmítá bezpodmínečné příměří. Chce dál bombardovat a zabíjet nevinné Ukrajince. Chce Ukrajinu odzbrojit. Chce z ní udělat vazalský stát Ruska. Nevyjednává. Směje se nám.“
Bílý dům se snažil Trumpův telefonát s Putinem vykreslit jako úspěch a tvrdil, že Moskva souhlasila se zastavením útoků na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Avšak ruská verze dohody byla mnohem užší – Kreml mluvil jen o „energetické infrastruktuře“, což ponechává dost prostoru pro pokračující útoky na další civilní cíle.
Tento zdánlivý ústupek je především ukázkou toho, že Putin se snaží udržet Trumpa na své straně. Jak upozornila bývalá americká zpravodajská důstojnice Beth Sannerová: „Tohle jsou podmínky Kremlu, ne Spojených států. Dohodu řídí Putin.“
Navíc i po „dohodě“ pokračovaly ruské útoky – ukrajinské úřady v úterý večer oznámily, že Moskva podnikla dronový útok na nemocnici v Sumské oblasti.
Zatímco Trump v Kyjevě a Moskvě hledal mír, v Gaze vypukla další vlna bojů. Izrael zaútočil na pozice Hamasu s nebývalou intenzitou, přičemž podle palestinských úřadů zemřelo přes 400 lidí.
Trumpova administrativa předtím podpořila snahy svého vyjednavače Steva Witkoffa o prodloužení příměří, které mělo vést k propuštění dalších rukojmích. Jenže Washington zároveň dal Netanjahuovi volnou ruku k obnovení vojenských operací.
Netanjahu měl navíc k pokračování bojů silné politické důvody. Tvrdý postup proti Hamasu mu pomohl znovu získat podporu krajně pravicového ministra Itamara Ben-Gvira, jehož strana Otzma Jehudit se po obnovení bojů vrátila do vlády. To izraelskému premiérovi výrazně posílilo pozici v nadcházejících klíčových rozpočtových jednáních.
Dalším důsledkem návratu války bylo i to, že se odložil soudní proces s Netanjahuem kvůli korupčním obviněním. Kritici dlouhodobě tvrdí, že izraelský premiér konflikt využívá k odkladu vlastního trestního řízení.
Trump se netají ambicí získat Nobelovu cenu za mír. Jenže k tomu by musel skutečně dosáhnout dlouhodobého příměří, nejen krátkodobých pauz, které Putin i Netanjahu obratně využívají ke svým cílům.
Americký prezident se však stále vyhýbá tvrdému tlaku na Moskvu nebo Jeruzalém. Jak dlouho mu to vydrží? Pokud si bude chtít zachovat image silného vyjednavače, bude dříve či později muset přestat hrát podle pravidel ostatních a začít skutečně prosazovat americké zájmy.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že mírová dohoda s Íránem je již kompletně podepsána a strategický Hormuzský průliv je od pátku plně otevřen pro námořní dopravu.
Ukrajinské ministerstvo obrany v neděli představilo podrobnosti rozsáhlé vojenské reformy, která zavádí postupné propouštění dlouho sloužících vojáků do civilu, zvyšuje finanční ohodnocení na frontě a mění pravidla pro armádní kontrakty.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že Francie a její spojenci jsou připraveni během několika dní zahájit námořní misi k zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu, jakmile bude potvrzeno příměří mezi Spojenými státy a Íránem.
Světoví lídři čelí výzvám, aby splnili svůj slib daný milionům obětí pandemie covidu-19 a definitivně dokončili dohodu o postupu při budoucích globálních zdravotních krizích.
Pro fotbalové fanoušky je mistrovství světa víc než jen pouhý sport. Každé čtyři roky představuje tento turnaj moment sjednocení, který skrze společnou vášeň ke hře spojuje lidi bez ohledu na jazykové, kulturní či geografické bariéry.
Otázka osudu íránských zásob obohaceného uranu zůstává jedním z hlavních sporných bodů v diplomatických jednáních mezi Washingtonem a Teheránem o ukončení válečného konfliktu. Americký prezident Donald Trump striktně požaduje, aby Írán odevzdal veškerý vysoce koncentrovaný materiál, který označuje jako „jaderný prach“. Íránští představitelé naopak opakovaně obhajují své právo na civilní jaderný program.
Vztahy mezi Washingtonem a Madridem zatěžuje hluboký politický a ideologický rozpor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a španělským socialistickým premiérem Pedrem Sánchezem. Tento střet se podle webu Politico nyní přenáší i na sportovní pole, když španělská fotbalová reprezentace vstupuje do mistrovství světa v USA jako jeden z hlavních favoritů na titul.
Oznámení dohody o ukončení nepřátelství mezi Spojenými státy a Íránem přineslo Donaldu Trumpovi vítaný narozeninový dárek, který je však opředen značnou mírou nejistoty. Americký prezident ve svém příspěvku na sociálních sítích dohodu uvítal s tím, že se Hormuzský průliv otevře pro obchodní dopravu a USA ukončí svou námořní blokádu.
Světové finanční trhy a energetický sektor okamžitě zareagovaly na oznámení rámcové dohody mezi Spojenými státy a Íránem o ukončení válečného konfliktu. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa tato dohoda povede k opětovnému otevření klíčové námořní trasy v Hormuzském průlivu, na což reagoval na sociálních sítích komentářem, aby ropa začala znovu proudit. Globální benchmark pro ceny ropy, brent crude, zaznamenal pokles o 4,7 procenta na 83,24 dolaru za barel. Akciové trhy v Asii a Evropě naopak v reakci na tuto zprávu výrazně posílily.
Cena ropy Brent dnes klesla k úrovni 83 dolarů za barel, přesně na 83,04 dolary. To je její nejnižší cena od letošního 10. března, plyne z dat agentury Bloomberg. Zpevňuje také čeká koruna a v celosvětově rostou akcie, resp. termínové kontrakty na ně. Důvodem toho všeho je pozitivní nálada na trzích, která nastává v důsledku oznámení provizorní dohody Washingtonu a Teheránu o ukončení bojů v Perském zálivu a otevření Hormuzského průlivu.
Konec války v Íránu je tady! Americký prezident Donald Trump v uplynulých hodinách oznámil uzavření mírové dohody s Íránem a nařídil otevření Hormuzského průlivu i ukončení americké námořní blokády. Vojenské operace se mají zastavit také v Libanonu. K oficiálnímu podpisu dohody dojde v pátek v Evropě.
Chorvatsko patří k oblíbeným dovolenkovým destinacím českých občanů. Nejméně tři lidé z Česka v neděli nepřežili námořní nehodu nedaleko Splitu, kde se srazily katamarán a plachetnice. O případu informoval Český rozhlas-Radiožurnál.