Trumpova noční můra: Sebevědomé řeči o míru se mění v prázdné sliby, neutichá Ukrajina ani Gaza

Drama v Oválné pracovně Bílého domu (pátek, 28. února 2025).
Drama v Oválné pracovně Bílého domu (pátek, 28. února 2025)., foto: president.gov.ua
Klára Marková DNES 09:35
Sdílej:

Prezident Donald Trump zjišťuje, že sebevědomé sliby o rychlém dosažení míru se v realitě mění v náročné vyjednávání. Zatímco v úterý udělal drobný krok směrem k příměří na Ukrajině, jiná dohoda, kterou si přisvojoval jako svůj úspěch, se zhroutila – Izrael znovu udeřil na Hamas v Gaze a zabil stovky civilistů.

Trumpův telefonát s neústupným ruským prezidentem Vladimirem Putinem proběhl ve stejný den, kdy se izraelský premiér Benjamin Netanjahu vrátil k plnohodnotné válce. Oba státníci přitom sledují především své vlastní politické cíle, což pro Trumpa znamená další překážku na cestě za jeho snem o globálním mírotvorci.

Způsob, jakým Trump hovoří o válce na Ukrajině, posiluje obavy Kyjeva i evropských spojenců. Čím dál tím více se zdá, že americký prezident vnímá konflikt prizmatem ruských zájmů. To vysvětluje, proč na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského vyvíjel silný nátlak, aby přijal jeho třicetidenní příměří, zatímco Putina nechal v úterý odmítnout dohodu bez jakékoli kritiky.

Kreml ve svém shrnutí telefonátu uvedl, že Putin požaduje „úplné zastavení poskytování vojenské pomoci a zpravodajských informací Ukrajině“. Tento požadavek je zjevnou pastí – nejenže je pro Kyjev nepřijatelný, ale zároveň staví Trumpa do situace, kdy by mohl být ochoten omezit americkou podporu Ukrajině a tím podkopat jednotu západních spojenců.

Bývalý britský premiér Boris Johnson na sociální síti X reagoval sarkasticky: „Jaké překvapení – Putin odmítá bezpodmínečné příměří. Chce dál bombardovat a zabíjet nevinné Ukrajince. Chce Ukrajinu odzbrojit. Chce z ní udělat vazalský stát Ruska. Nevyjednává. Směje se nám.“

Bílý dům se snažil Trumpův telefonát s Putinem vykreslit jako úspěch a tvrdil, že Moskva souhlasila se zastavením útoků na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Avšak ruská verze dohody byla mnohem užší – Kreml mluvil jen o „energetické infrastruktuře“, což ponechává dost prostoru pro pokračující útoky na další civilní cíle.

Tento zdánlivý ústupek je především ukázkou toho, že Putin se snaží udržet Trumpa na své straně. Jak upozornila bývalá americká zpravodajská důstojnice Beth Sannerová: „Tohle jsou podmínky Kremlu, ne Spojených států. Dohodu řídí Putin.“

Navíc i po „dohodě“ pokračovaly ruské útoky – ukrajinské úřady v úterý večer oznámily, že Moskva podnikla dronový útok na nemocnici v Sumské oblasti.

Zatímco Trump v Kyjevě a Moskvě hledal mír, v Gaze vypukla další vlna bojů. Izrael zaútočil na pozice Hamasu s nebývalou intenzitou, přičemž podle palestinských úřadů zemřelo přes 400 lidí.

Trumpova administrativa předtím podpořila snahy svého vyjednavače Steva Witkoffa o prodloužení příměří, které mělo vést k propuštění dalších rukojmích. Jenže Washington zároveň dal Netanjahuovi volnou ruku k obnovení vojenských operací.

Netanjahu měl navíc k pokračování bojů silné politické důvody. Tvrdý postup proti Hamasu mu pomohl znovu získat podporu krajně pravicového ministra Itamara Ben-Gvira, jehož strana Otzma Jehudit se po obnovení bojů vrátila do vlády. To izraelskému premiérovi výrazně posílilo pozici v nadcházejících klíčových rozpočtových jednáních.

Dalším důsledkem návratu války bylo i to, že se odložil soudní proces s Netanjahuem kvůli korupčním obviněním. Kritici dlouhodobě tvrdí, že izraelský premiér konflikt využívá k odkladu vlastního trestního řízení.

Trump se netají ambicí získat Nobelovu cenu za mír. Jenže k tomu by musel skutečně dosáhnout dlouhodobého příměří, nejen krátkodobých pauz, které Putin i Netanjahu obratně využívají ke svým cílům.

Americký prezident se však stále vyhýbá tvrdému tlaku na Moskvu nebo Jeruzalém. Jak dlouho mu to vydrží? Pokud si bude chtít zachovat image silného vyjednavače, bude dříve či později muset přestat hrát podle pravidel ostatních a začít skutečně prosazovat americké zájmy.

Stalo se
Novinky
F-35

Trumpovy plány se hroutí v základech. Evropa se chce osamostatnit, americkým firmám se to nelíbí

Evropská závislost na amerických zbraních čelí nové zkoušce, a to kvůli krokům současného prezidenta Donalda Trumpa. Jeho opakované výpady vůči NATO a nečekané změny v americké zahraniční politice způsobují, že si evropští spojenci stále častěji kladou otázku, zda mohou Spojeným státům nadále důvěřovat jako hlavnímu dodavateli obranné techniky.

Celebrity
Anička Slováčková

Anna Slováčková: Dáda prozradila podrobnosti o léčbě! Co by mohlo pomoci?

Dáda Patrasová, i přes své vlastní problémy, klade na první místo zdraví své vážně nemocné dcery Aničky Slováčkové. Anička již dříve uvedla, že její prognóza není příznivá, a proto se snaží vyzkoušet různé léčebné metody.

Celebrity
Agáta Hanychová a Ornella Koktová

Agáta Hanychová a Ornella Koktová v koncích? Žádný úspěch netrvá věčně!

Agáta Hanychová si dlouho neměla na co stěžovat, protože její podcast s kamarádkou Ornellou Koktovou byl velmi úspěšný. Nicméně se ukazuje, že žádný úspěch netrvá věčně.

Novinky
Atentát na Johna F. Kennedyho

USA zveřejnily utajené spisy o atentátu na JFK, Roberta F. Kennedyho a Martina Luthera Kinga

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa v úterý zahájila zveřejňování vládních spisů týkajících se atentátu na prezidenta Johna F. Kennedyho z roku 1963. Tento krok přináší veřejnosti desítky tisíc stránek dosud neodtajněných dokumentů, které byly po desetiletí uchovávány v tajnosti.