Americký prezident Donald Trump vyzval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby v Libanonu postupoval výhradně s „chirurgickou přesností“. V telefonickém rozhovoru pro server Axios Trump zdůraznil, že Izrael se musí vyhnout plnému obnovení války, a to i v situaci, kdy se křehké příměří začíná hroutit. Podle šéfa Bílého domu by plošné ničení budov a rozsáhlá ofenziva poškodily obraz Izraele ve světě.
Současné příměří v Libanonu, na jehož zprostředkování se Trump osobně podílel, je dodržováno pouze částečně. Představitelé v Tel Avivu i Bejrútu vyjadřují vážné obavy, že dohoda zcela zkolabuje ještě před vypršením její platnosti v polovině května. Situaci komplikuje i fakt, že navzdory snahám ministra zahraničí Marca Rubia nebylo dosaženo žádného pokroku v zahájení oficiálních mírových rozhovorů.
Izraelská armáda nadále okupuje jižní Libanon a pokračuje v demolici domů, o kterých tvrdí, že je využívá hnutí Hizballáh. To v reakci na přítomnost izraelských sil neustává v raketových útocích a náletech bezpilotních letounů na pohraniční vesnice. Izrael sice své letecké údery v reakci na tyto útoky rozšířil, tamní vláda je však pod silným domácím tlakem, aby v odvetě postupovala mnohem razantněji.
Trump hovoří s Netanjahuem tento týden prakticky denně. Izraelský premiér prezidentovi opakovaně sdělil, že bude muset zintenzivnit odpověď na agresi Hizballáhu. Trump mu však vmetl, že Izrael si nemůže dovolit „shazovat celé budovy“, protože je to strašné a vrhá to na zemi špatné světlo. Prezident zdůraznil, že má Libanon a jeho vedení rád a věří v jeho budoucí obnovu.
Podle Trumpa je za rozklad Libanonu zodpovědný Írán a jeho spojenci. „Írán zničil Libanon. Jejich prodloužená ruka, Hizballáh, ho zruinovala. Jakmile bude vyřízen Írán, automaticky zmizí i Hizballáh,“ prohlásil sebevědomě prezident. Ačkoliv se jeho administrativa snaží oddělovat klid zbraní v Libanonu od jednání s Teheránem, obnovení války by diplomatické snahy s Íránem výrazně zkomplikovalo.
Představitelé Trumpovy administrativy odmítají tvrzení, že příměří kolabuje. Podle nich se Hizballáh, který není smluvní stranou dohody, snaží vyjednávání záměrně vykolejit. Strategie hnutí je podle Washingtonu jasná: provokovat, útočit a poté vinit Izrael z eskalace, aby vláda v Bejrútu vypadala v očích veřejnosti špatně. USA sice žádají po Izraeli zdrženlivost, ale zároveň uznávají, že nemohou po spojenci chtít, aby pouze pasivně přijímal údery.
Bílý dům nyní plánuje masivně zintenzivnit politickou kampaň proti Hizballáhu. Američtí činitelé hledají cesty, jak rychle podpořit libanonské ozbrojené síly, aby dokázaly překonat vnitřní výzvy a převzaly nad oblastí kontrolu. Libanonské vedení se však nachází v kleštích – čelí tlaku USA na izolaci Hizballáhu a zároveň hněvu vlastních obyvatel kvůli pokračující izraelské okupaci jihu země a ničení vesnic.
Vysoký libanonský představitel vyjádřil obavu, že pokračující izraelská přítomnost umožní Hizballáhu znovu získat legitimitu jako hnutí odporu proti okupační moci. Vnitřní napětí v Libanonu ilustruje i neobvykle ostrá veřejná přestřelka mezi vůdcem Hizballáhu Naímem Kásimem a prezidentem Josephem Aounem, kteří se navzájem obviňují z vlastizrady.
Trumpovým velkým snem je uspořádání trilaterálního summitu za účasti Netanjahua a Aouna přímo v Bílém domě. Analytici jsou však skeptičtí. Podle Firase Maksada z Eurasia Group je pro libanonského prezidenta v tuto chvíli téměř nemožné souhlasit s přímým jednáním s Izraelem, zatímco dál umírají libanonští civilisté. Ačkoliv je riskantní říci Trumpovi „ne“, pro Bejrút je v současné atmosféře destruktivní jakákoliv otevřená spolupráce s Izraelem.
Ekonomický termín „destrukce poptávky“ zní na první poslech tvrdě, téměř násilně. V praxi to však není daleko od pravdy. Označuje proces, kdy extrémně vysoké ceny nebo omezená nabídka způsobí trvalý pokles ochoty či schopnosti spotřebitelů nakupovat zboží a služby. V důsledku války v Íránu a zablokovaného Hormuzského průlivu začíná tento fenomén drasticky měnit strukturu a stabilitu celého amerického hospodářství.
Americký prezident Donald Trump vyzval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby v Libanonu postupoval výhradně s „chirurgickou přesností“. V telefonickém rozhovoru pro server Axios Trump zdůraznil, že Izrael se musí vyhnout plnému obnovení války, a to i v situaci, kdy se křehké příměří začíná hroutit. Podle šéfa Bílého domu by plošné ničení budov a rozsáhlá ofenziva poškodily obraz Izraele ve světě.
Maďarsko zůstává klíčovým partnerem Spojených států i po odchodu Viktora Orbána. Přestože drtivé volební vítězství Pétera Magyara z 12. dubna 2024 ukončilo šestnáctiletou éru předchozího premiéra, základní pilíře maďarské zahraniční politiky, zejména v otázce migrace a národní suverenity, zůstávají nezměněny. Američtí konzervativci, kteří oceňovali Orbánův přístup k hranicím, tak nacházejí v novém premiérovi stejně odhodlaného spojence.
Válka v Íránu už stála americké ministerstvo obrany 25 miliard dolarů. Tuto dosud nejkonkrétnější částku v souvislosti s dvouměsíčním vojenským konfliktem oznámil ve středu vysoký představitel Pentagonu během slyšení před sněmovním výborem pro ozbrojené síly. Jde o první oficiální vyčíslení operace, která se potýká s malou podporou veřejnosti a jejíž konec je i přes nedávné příměří v nedohlednu.
Prezident Donald Trump sází na námořní blokádu jako na nástroj, který má definitivně zlomit odpor Islámské republiky. Tato strategie vychází z předpokladu, že totální zaškrcení íránského exportu ropy i dovozu zboží denní potřeby vyvolá společenský kolaps. Americká administrativa věří, že neúnosný tlak donutí tamní režim přistoupit na požadavky USA a navždy se vzdát jaderného programu.
Donald Trump se nijak netají sympatiemi k britské královské rodině. Hlavního představitele monarchie momentálně hostí v USA, aniž by dosud věděl, že jsou vzdálení příbuzní. Alespoň to tedy tvrdí britští novináři.
Světová cena ropy dnes roste, i když Spojené arabské emiráty včera oznámily, že k zítřejšímu dni opouštějí kartel OPEC. Proč?
Prezident Petr Pavel bude mít na Pražském hradě nového spolupracovníka, který v minulosti pracoval na jiném z důležitých úřadů. Jde o bývalého mluvčího ministerstva zahraničí, jenž se stane novou posilou komunikačního odboru.
Česká hudba přišla o výraznou osobnost, jejíž písně znal snad opravdu každý, i když mnozí lidé možná ani netušili, že je jejich autorem právě on. Ve věku 73 let zemřel zpěvák, hudebník a skladatel Oskar Petr, někdejší člen skupiny Marsyas a autor nesmrtelných hitů kapely Lucie či Davida Kollera.
Nejlepší důvod, proč se máme těšit na blížící se prodloužený víkend, nám nabídli meteorologové. Ve volných dnech totiž v Česku zavládne nefalšované letní počasí. To přitom budeme teprve na začátku května.
Ve Washingtonu začalo napjaté slyšení před výborem Sněmovny reprezentantů pro ozbrojené síly, kterého se zúčastnili ministr obrany Pete Hegseth a předseda sboru náčelníků štábů generál Dan Caine. Už samotný příchod obou představitelů do budovy Kapitolu doprovázely protesty a přítomnost mnoha novinářů, přičemž demonstranti označovali Hegsetha za válečného zločince a požadovali veřejný přístup do jednacího sálu. Situace byla natolik vypjatá, že i během samotného slyšení byl v místnosti slyšet hluk z přilehlých chodeb, kde se shromáždily davy lidí.
Během státní večeře v Bílém domě došlo k neformálnímu diplomatickému pošťuchování mezi britským králem Karlem III., americkým prezidentem Donaldem Trumpem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Král Karel III. ve svém projevu vtipně reagoval na dřívější Trumpovy výroky o tom, že nebýt Spojených států, mluvilo by se v Evropě německy. Britský panovník s nadsázkou kontroval slovy, že nebýt Britů, mluvilo by se v Americe francouzsky. Na tento žert pohotově zareagoval Emmanuel Macron na sociální síti X komentářem, že by to bylo „šik“.