Americký prezident Donald Trump vyzval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby v Libanonu postupoval výhradně s „chirurgickou přesností“. V telefonickém rozhovoru pro server Axios Trump zdůraznil, že Izrael se musí vyhnout plnému obnovení války, a to i v situaci, kdy se křehké příměří začíná hroutit. Podle šéfa Bílého domu by plošné ničení budov a rozsáhlá ofenziva poškodily obraz Izraele ve světě.
Současné příměří v Libanonu, na jehož zprostředkování se Trump osobně podílel, je dodržováno pouze částečně. Představitelé v Tel Avivu i Bejrútu vyjadřují vážné obavy, že dohoda zcela zkolabuje ještě před vypršením její platnosti v polovině května. Situaci komplikuje i fakt, že navzdory snahám ministra zahraničí Marca Rubia nebylo dosaženo žádného pokroku v zahájení oficiálních mírových rozhovorů.
Izraelská armáda nadále okupuje jižní Libanon a pokračuje v demolici domů, o kterých tvrdí, že je využívá hnutí Hizballáh. To v reakci na přítomnost izraelských sil neustává v raketových útocích a náletech bezpilotních letounů na pohraniční vesnice. Izrael sice své letecké údery v reakci na tyto útoky rozšířil, tamní vláda je však pod silným domácím tlakem, aby v odvetě postupovala mnohem razantněji.
Trump hovoří s Netanjahuem tento týden prakticky denně. Izraelský premiér prezidentovi opakovaně sdělil, že bude muset zintenzivnit odpověď na agresi Hizballáhu. Trump mu však vmetl, že Izrael si nemůže dovolit „shazovat celé budovy“, protože je to strašné a vrhá to na zemi špatné světlo. Prezident zdůraznil, že má Libanon a jeho vedení rád a věří v jeho budoucí obnovu.
Podle Trumpa je za rozklad Libanonu zodpovědný Írán a jeho spojenci. „Írán zničil Libanon. Jejich prodloužená ruka, Hizballáh, ho zruinovala. Jakmile bude vyřízen Írán, automaticky zmizí i Hizballáh,“ prohlásil sebevědomě prezident. Ačkoliv se jeho administrativa snaží oddělovat klid zbraní v Libanonu od jednání s Teheránem, obnovení války by diplomatické snahy s Íránem výrazně zkomplikovalo.
Představitelé Trumpovy administrativy odmítají tvrzení, že příměří kolabuje. Podle nich se Hizballáh, který není smluvní stranou dohody, snaží vyjednávání záměrně vykolejit. Strategie hnutí je podle Washingtonu jasná: provokovat, útočit a poté vinit Izrael z eskalace, aby vláda v Bejrútu vypadala v očích veřejnosti špatně. USA sice žádají po Izraeli zdrženlivost, ale zároveň uznávají, že nemohou po spojenci chtít, aby pouze pasivně přijímal údery.
Bílý dům nyní plánuje masivně zintenzivnit politickou kampaň proti Hizballáhu. Američtí činitelé hledají cesty, jak rychle podpořit libanonské ozbrojené síly, aby dokázaly překonat vnitřní výzvy a převzaly nad oblastí kontrolu. Libanonské vedení se však nachází v kleštích – čelí tlaku USA na izolaci Hizballáhu a zároveň hněvu vlastních obyvatel kvůli pokračující izraelské okupaci jihu země a ničení vesnic.
Vysoký libanonský představitel vyjádřil obavu, že pokračující izraelská přítomnost umožní Hizballáhu znovu získat legitimitu jako hnutí odporu proti okupační moci. Vnitřní napětí v Libanonu ilustruje i neobvykle ostrá veřejná přestřelka mezi vůdcem Hizballáhu Naímem Kásimem a prezidentem Josephem Aounem, kteří se navzájem obviňují z vlastizrady.
Trumpovým velkým snem je uspořádání trilaterálního summitu za účasti Netanjahua a Aouna přímo v Bílém domě. Analytici jsou však skeptičtí. Podle Firase Maksada z Eurasia Group je pro libanonského prezidenta v tuto chvíli téměř nemožné souhlasit s přímým jednáním s Izraelem, zatímco dál umírají libanonští civilisté. Ačkoliv je riskantní říci Trumpovi „ne“, pro Bejrút je v současné atmosféře destruktivní jakákoliv otevřená spolupráce s Izraelem.
Kanada a evropské státy posilují vzájemnou vojenskou a průmyslovou spolupráci s cílem vytvořit si určitou bezpečnostní pojistku proti americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a jeho zpochybňování tradičních závazků. Vztahy mezi Ottawou a evropskými vládami se v posledních měsících výrazně zrychlují, avšak toto sbližování má své jasně vymezené hranice, neboť ani jedna strana si nepřeje úplnou roztržku s Washingtonem.
Izraelští voliči zamířili v úterý k volebním urnám v rámci prvních celostátních voleb od teroristických útoků ze 7. října 2023, přičemž volební účast dosáhla historických maxim za posledních pětačtyřicet let. Volební den provází mimořádně vyrovnaný souboj mezi dlouholetým premiérem Benjaminem Netanjahuem a jeho hlavním opozičním vyzyvatelem Gadim Eisenkotem.
Americká armáda zakázala vjezd vozidel čínské značky BYD na svou leteckou základnu Kadena v Japonsku, přičemž tato opatření odůvodnila nepřijatelným bezpečnostním rizikem pro personál i probíhající vojenské mise. Rozhodnutí vyvolalo podle The Guardian mezi odborníky obavy, že podobné restrikce by se v brzké době mohly rozšířit i na další americké vojenské objekty v zahraničí.
V Izraeli pokračují klíčové parlamentní volby, které doprovází nejvyšší volební účast za posledních pětačtyřicet let. Hlasování představuje první celostátní volby od tragických útoků ze 7. října 2023 a zároveň rozhodující referendum o politické budoucnosti dlouholetého premiéra Benjamina Netanjahua.
Pětice hlavních evropských členů Severoatlantické aliance v pondělí v Paříži oznámila, že je připravena převzít větší odpovědnost za vlastní bezpečnost. Skupina označovaná jako E5, kterou tvoří Francie, Německo, Itálie, Polsko a Velká Británie, zároveň potvrdila, že Spojené státy nadále zůstávají nepostradatelným spojencem. Cílem setkání bylo posílení evropské obranné role a prohloubení transatlantické koordinace.
Ruské balistické rakety zasáhly v pondělí pozdě večer univerzitní kampus a okolní obytné čtvrti v Kyjevě. Útok si vyžádal nejméně jeden lidský život a patnáct zraněných osob. Většinu z poškozených tvoří studenti žijící v univerzitních kolejích.
Americký prezident Donald Trump je otevřený uspořádání bezprecedentního třístranného summitu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, ke kterému by mohlo dojít v listopadu na okraj summitu APEC v Šen-čenu. Tento návrh, který údajně vzešel z Moskvy, otevírá širší otázky ohledně směřování americké diplomacie, růstu významu přímých dohod mezi velmocemi a možných dopadů na řešení války na Ukrajině.
Ukrajina a Moldavsko podepsaly novou dohodu o vojenské spolupráci a zavázaly se k společnému postupu při usilování o členství v Evropské unii. Toto stvrzení vzájemných vazeb proběhlo během setkání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a premiéra Serhije Koreckého s moldavským předsedou vlády Vasile Tofanem v Kyjevě. Obě sousední země čelící společným bezpečnostním výzvám deklarovaly pevnou vůli pokračovat v integračním procesu ruku v ruce.
Britský premiér Andy Burnham v pondělí uvedl, že za současnou krizi s migranty a malými čluny může brexit, protože odchod z Evropské unie zanechal Spojené království se slabší kontrolou nad hranicemi. Podle jeho slov se věci nevyvinuly tak, jak zastánci odchodu v době referenda slibovali, zejména v oblasti migrace.
V Ruskem okupovaném ukrajinském městě Olešky vstoupilo v platnost příměří, jehož vyjednávání ohlásila před týdnem americká první dáma Melania Trumpová. Tento humanitární klid zbraní má umožnit doručení nezbytné pomoci a usnadnit evakuaci civilistů uvězněných v konfliktní zóně. Ruské ministerstvo obrany na síti Telegram potvrdilo, že zastavilo palbu směrem k protějšímu Chersonu v rámci příprav na tuto operaci.
V den konání izraelských voleb zůstává jedno zásadní téma zcela stranou předvolební debaty. Tímto opomíjeným tématem je otázka palestinského státu, kterou hlavní političtí aktéři odmítají. Tento postoj staví Izrael do ostrého nesouladu s převládajícím mezinárodním míněním.
Čínské akciové trhy přišly v posledních měsících o biliony dolarů kvůli rostoucím obavám z budoucnosti umělé inteligence. Index STAR 50, který sleduje technologické a inovační společnosti na burze v Šanghaji, klesl od června o čtyřicet procent. Tento prudký propad vymazal z čínského akciového trhu od května celkem 2,4 bilionu dolarů.