Americký prezident Donald Trump vyzval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby v Libanonu postupoval výhradně s „chirurgickou přesností“. V telefonickém rozhovoru pro server Axios Trump zdůraznil, že Izrael se musí vyhnout plnému obnovení války, a to i v situaci, kdy se křehké příměří začíná hroutit. Podle šéfa Bílého domu by plošné ničení budov a rozsáhlá ofenziva poškodily obraz Izraele ve světě.
Současné příměří v Libanonu, na jehož zprostředkování se Trump osobně podílel, je dodržováno pouze částečně. Představitelé v Tel Avivu i Bejrútu vyjadřují vážné obavy, že dohoda zcela zkolabuje ještě před vypršením její platnosti v polovině května. Situaci komplikuje i fakt, že navzdory snahám ministra zahraničí Marca Rubia nebylo dosaženo žádného pokroku v zahájení oficiálních mírových rozhovorů.
Izraelská armáda nadále okupuje jižní Libanon a pokračuje v demolici domů, o kterých tvrdí, že je využívá hnutí Hizballáh. To v reakci na přítomnost izraelských sil neustává v raketových útocích a náletech bezpilotních letounů na pohraniční vesnice. Izrael sice své letecké údery v reakci na tyto útoky rozšířil, tamní vláda je však pod silným domácím tlakem, aby v odvetě postupovala mnohem razantněji.
Trump hovoří s Netanjahuem tento týden prakticky denně. Izraelský premiér prezidentovi opakovaně sdělil, že bude muset zintenzivnit odpověď na agresi Hizballáhu. Trump mu však vmetl, že Izrael si nemůže dovolit „shazovat celé budovy“, protože je to strašné a vrhá to na zemi špatné světlo. Prezident zdůraznil, že má Libanon a jeho vedení rád a věří v jeho budoucí obnovu.
Podle Trumpa je za rozklad Libanonu zodpovědný Írán a jeho spojenci. „Írán zničil Libanon. Jejich prodloužená ruka, Hizballáh, ho zruinovala. Jakmile bude vyřízen Írán, automaticky zmizí i Hizballáh,“ prohlásil sebevědomě prezident. Ačkoliv se jeho administrativa snaží oddělovat klid zbraní v Libanonu od jednání s Teheránem, obnovení války by diplomatické snahy s Íránem výrazně zkomplikovalo.
Představitelé Trumpovy administrativy odmítají tvrzení, že příměří kolabuje. Podle nich se Hizballáh, který není smluvní stranou dohody, snaží vyjednávání záměrně vykolejit. Strategie hnutí je podle Washingtonu jasná: provokovat, útočit a poté vinit Izrael z eskalace, aby vláda v Bejrútu vypadala v očích veřejnosti špatně. USA sice žádají po Izraeli zdrženlivost, ale zároveň uznávají, že nemohou po spojenci chtít, aby pouze pasivně přijímal údery.
Bílý dům nyní plánuje masivně zintenzivnit politickou kampaň proti Hizballáhu. Američtí činitelé hledají cesty, jak rychle podpořit libanonské ozbrojené síly, aby dokázaly překonat vnitřní výzvy a převzaly nad oblastí kontrolu. Libanonské vedení se však nachází v kleštích – čelí tlaku USA na izolaci Hizballáhu a zároveň hněvu vlastních obyvatel kvůli pokračující izraelské okupaci jihu země a ničení vesnic.
Vysoký libanonský představitel vyjádřil obavu, že pokračující izraelská přítomnost umožní Hizballáhu znovu získat legitimitu jako hnutí odporu proti okupační moci. Vnitřní napětí v Libanonu ilustruje i neobvykle ostrá veřejná přestřelka mezi vůdcem Hizballáhu Naímem Kásimem a prezidentem Josephem Aounem, kteří se navzájem obviňují z vlastizrady.
Trumpovým velkým snem je uspořádání trilaterálního summitu za účasti Netanjahua a Aouna přímo v Bílém domě. Analytici jsou však skeptičtí. Podle Firase Maksada z Eurasia Group je pro libanonského prezidenta v tuto chvíli téměř nemožné souhlasit s přímým jednáním s Izraelem, zatímco dál umírají libanonští civilisté. Ačkoliv je riskantní říci Trumpovi „ne“, pro Bejrút je v současné atmosféře destruktivní jakákoliv otevřená spolupráce s Izraelem.
Portugalský ministr zemědělství a rybolovu José Manuel Fernandes požaduje, aby Evropská unie v rámci svého příštího dlouhodobého rozpočtu financovala spásání porostů kozami, kravami a ovcemi. Tento tradiční způsob má pomoci v boji proti rozsáhlým lesním požárům v oblastech s vysokým rizikem jejich vzniku. Zvířata spásáním křovin redukují hořlavý materiál a zamezují tak rychlému šíření ohně v krajině. Podle odborníků jde o efektivní přístup, který Brusel v unijním měřítku dosud opomíjel.
Ruský prezident Vladimir Putin poslal evropským státům nové varování ohledně jejich případného zapojení do konfliktu na Ukrajině. Během svého vystoupení na summitu uskupení BRICS v indickém Novém Dillí prohlásil, že jakékoliv vyslání evropských vojáků na ukrajinské území by znamenalo přímou válku s Ruskem. Šéf Kremlu tak reagoval na debaty západních politiků o možných bezpečnostních zárukách pro Kyjev. Podle jeho slov by přítomnost zahraničních jednotek představovala zásadní eskalaci dosavadního napětí.
Ukrajinští elitní operátoři dronů působí v těžkých pouštních podmínkách severního Mali, kde pomáhají místním povstaleckým silám v boji proti ruským jednotkám. Skupina přibližně patnácti ukrajinských specialistů operuje v regionu Sahel s cílem oslabit svého nepřítele všude, kde působí. Ukrajina tak využívá své těžce získané zkušenosti s bezpilotními letouny k budování nových protiruských partnerství i mimo evropské bojiště. Kromě Mali působí ukrajinští vojáci podle zdrojů z rozvědky také v Súdánu a Libyi.
Ruský prezident Vladimir Putin na podnikatelském fóru uskupení BRICS v Novém Dillí veřejně přiznal, že se Rusko stalo hlavním terčem mezinárodních sankcí na světě. Ve svém následném vystoupení před ruskými novináři ostrým způsobem napadl představitele západních zemí, Severoatlantickou alianci i skupinu G7. Zároveň vykreslil společenství BRICS jako rozvíjející se alternativu vůči slábnoucímu vlivu tradičních západních mocností.
Vítězství pravicově extremistické strany Alternativa pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku vyvolalo v německé politické sféře hluboké znepokojení. Strana pod vedením hlavního kandidáta Ulricha Siegmunda získala téměř 44 procent hlasů a do absolutní většiny v zemském sněmu jí chybí pouhá tři křesla. Přestože není jisté, zda se Siegmundovi podaří sestavit první pravicově extremistickou zemskou vládu od konce druhé světové války, výsledek způsobil politické zemětřesení v celé zemi.
Společnost Anthropic ve své nové zprávě uvedla, že malá skupina ruských vývojářů využila umělou inteligenci k vytvoření softwaru pro autonomní roje útočných dronů. Vývojáři použili AI systém Claude k naprogramování navádění v závěrečné fázi letu, výběru cílů a vzájemné koordinaci více bezpilotních strojů.
Vlny veder, které během letošního léta zasáhly západní a střední Evropu, si vyžádaly rozsáhlé ztráty na životech. Podle dosud dostupných neúplných statistik, které shromáždil server The Guardian, zemřelo na kontinentu nejméně o 35 tisíc lidí více, než bývá v tomto období obvyklé. Uvedená čísla přitom pokrývají zhruba polovinu evropských zemí a drtivá většina z nich zatím nezahrnuje údaje za měsíc srpen.
Spojené státy americké zakážou dovoz široké škály kanadských produktů včetně alkoholu, vybraných mléčných výrobků a motocyklů. Prezident Donald Trump v sérii prováděcích nařízení obvinil sousední zemi z diskriminace amerického zboží a oznámil zavedení nových restrikcí. Tento krok představuje nejnovější eskalaci v mnohaměsíční obchodní válce mezi oběma tradičními spojenci. Oznámení přišlo v reakci na odvetná cla, která vůči americkému zboží zavedla kanadská strana.
Máme za sebou historicky druhé nejteplejší léto, konstatovali meteorologové po konci druhého z ročních období. To přineslo nový historický teplotní rekord. Do dějin se dosud nevídaným počtem tropických dnů zaspala i jedna z tuzemských meteorologických stanic.
V období od 14. do 16. července 2026 byl meteorickou sítí Global Meteor Network detekován nový meteorický roj. Mateřským tělesem je podle parametrů dráhy velmi pravděpodobně kometa Jupiterovy rodiny. Celkem 43 meteorů patřících do nového roje bylo pozorováno v souhvězdí Štíra.
Ministerstvo zdravotnictví upozorňuje cestovatele mířící v závěru léta a během podzimu do jižní a jihovýchodní Evropy a do Asie na riziko infekcí přenášených komáry. Patří mezi ně zejména západonilská horečka, dengue a chikungunya. Riziko nákazy lze přitom výrazně snížit jednoduchými preventivními opatřeními, především používáním vhodných repelentů a důslednou ochranou před poštípáním, uvedlo ministerstvo.
Představení skládacího iPhonu Duo za 1999 dolarů lze číst nejen jako technologickou novinku, ale také jako promyšlený krok v cenové strategii Applu. Firma totiž současně zdražila iPhone 18 Pro a Pro Max o 100 dolarů, zjevně hlavně kvůli rostoucím nákladům na paměťové čipy.
