Americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na íránský režim a varuje před ničivými vojenskými údery, pokud Teherán okamžitě nepřistoupí k jednacímu stolu. Ve svém prohlášení na sociální síti Truth Social prezident uvedl, že k íránským břehům směřuje mohutná námořní armáda. Podle Trumpa jsou americké ozbrojené síly „připravené, ochotné a schopné“ splnit svou misi s nebývalou rychlostí a silou, pokud to bude situace vyžadovat.
Jádrem této vojenské síly je úderná skupina letadlové lodi USS Abraham Lincoln, která se do regionu přesunula z Indo-Pacifiku. Jaderná letadlová loď nese devět letek včetně neviditelných stíhaček F-35C Lightning II, letounů Super Hornet a strojů pro elektronický boj. Doprovod tvoří tři torpédoborce třídy Arleigh Burke, z nichž každý může odpálit desítky střel s plochou dráhou letu Tomahawk. Trump zdůraznil, že tato flotila je větší než ta, kterou Washington dříve nasadil v souvislosti s krizí ve Venezuele.
Kromě námořních sil má Pentagon v oblasti k dispozici rozsáhlé letecké kapacity. Na základnách v Jordánsku, Itálii a Spojeném království jsou rozmístěny desítky stíhaček F-35A a F-15E Strike Eagle. Ze základen v USA jsou navíc připraveny k nasazení strategické bombardéry B-1 Lancer, B-2 Spirit a B-52 Stratofortress, které jsou schopny provádět přesné údery na velké vzdálenosti. Podle vojenských analytiků jde o největší soustředění americké síly v regionu za poslední roky.
Trump ve svém varování připomněl Íránu precedens z června 2025, kdy neochota Teheránu vyjednávat vedla k operaci Midnight Hammer (Půlnoční kladivo). Během této operace americké neviditelné bombardéry a střely Tomahawk vážně poškodily klíčová íránská jaderná zařízení ve Fordo, Natanzu a Isfahánu. Prezident nyní varuje, že případný další útok bude „mnohem horší“ a vyzývá íránské lídry, aby se vyvarovali opakování stejné chyby.
Hlavním cílem tohoto vojenského tlaku je donutit Írán k uzavření nové, komplexní dohody, která by definitivně ukončila jeho jaderný zbrojní program. Trump dal jasně najevo, že Spojené státy nehodlají tolerovat existenci íránských jaderných zbraní. Kromě jaderné otázky Washington požaduje také ukončení represí proti účastníkům celonárodních protestů, které v Íránu probíhají a které si podle zpráv mezinárodních organizací vyžádaly již tisíce obětí.
Íránská strana zatím na hrozby reaguje odmítavě a obviňuje Washington z bezohledného porušování mezinárodního práva. Teherán už v minulosti na americké akce odpověděl raketovými útoky na základny v regionu, například na Al-Udeid v Kataru. Panují obavy, že současná eskalace by mohla přerůst v otevřený konflikt, ačkoliv představitelé Pentagonu opakovaně uvádějí, že Spojené státy válku nehledají a preferují diplomatické řešení podpořené věrohodnou vojenskou hrozbou.
Napětí v Perském zálivu ovlivňuje i globální trhy a vztahy s dalšími mocnostmi. Čína, která je významným obchodním partnerem Íránu, americký postup odsoudila. Naopak Izrael kroky Trumpovy administrativy vítá a považuje je za nezbytné pro zajištění regionální stability. Situace zůstává extrémně proměnlivá a americké lodi se každým dnem přibližují k pozicím, ze kterých mohou zahájit ofenzivní operace.
V příštích dnech se očekává, zda Írán na Trumpovu výzvu k jednání zareaguje smířlivěji, nebo zda bude pokračovat ve svém současném kurzu. Bílý dům trvá na tom, že čas na diplomatické řešení se rychle krátí.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
V Izraeli pokračuje sčítání hlasů po nedávných parlamentních volbách, přičemž průběžné výsledky po sečtení více než 57 procent odevzdaných lístků ukazují na vedení bloku premiéra Benjamina Netanjahua. Tento pravicový blok dosud získal 55 křesel v Knesetu, což však prozatím nestačí na získání potřebné většiny 61 mandátů. Opoziční tábor v tuto chvíli drží 49 křesel a zastoupení arabských stran čítá celkem 16 mandátů.