Americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na íránský režim a varuje před ničivými vojenskými údery, pokud Teherán okamžitě nepřistoupí k jednacímu stolu. Ve svém prohlášení na sociální síti Truth Social prezident uvedl, že k íránským břehům směřuje mohutná námořní armáda. Podle Trumpa jsou americké ozbrojené síly „připravené, ochotné a schopné“ splnit svou misi s nebývalou rychlostí a silou, pokud to bude situace vyžadovat.
Jádrem této vojenské síly je úderná skupina letadlové lodi USS Abraham Lincoln, která se do regionu přesunula z Indo-Pacifiku. Jaderná letadlová loď nese devět letek včetně neviditelných stíhaček F-35C Lightning II, letounů Super Hornet a strojů pro elektronický boj. Doprovod tvoří tři torpédoborce třídy Arleigh Burke, z nichž každý může odpálit desítky střel s plochou dráhou letu Tomahawk. Trump zdůraznil, že tato flotila je větší než ta, kterou Washington dříve nasadil v souvislosti s krizí ve Venezuele.
Kromě námořních sil má Pentagon v oblasti k dispozici rozsáhlé letecké kapacity. Na základnách v Jordánsku, Itálii a Spojeném království jsou rozmístěny desítky stíhaček F-35A a F-15E Strike Eagle. Ze základen v USA jsou navíc připraveny k nasazení strategické bombardéry B-1 Lancer, B-2 Spirit a B-52 Stratofortress, které jsou schopny provádět přesné údery na velké vzdálenosti. Podle vojenských analytiků jde o největší soustředění americké síly v regionu za poslední roky.
Trump ve svém varování připomněl Íránu precedens z června 2025, kdy neochota Teheránu vyjednávat vedla k operaci Midnight Hammer (Půlnoční kladivo). Během této operace americké neviditelné bombardéry a střely Tomahawk vážně poškodily klíčová íránská jaderná zařízení ve Fordo, Natanzu a Isfahánu. Prezident nyní varuje, že případný další útok bude „mnohem horší“ a vyzývá íránské lídry, aby se vyvarovali opakování stejné chyby.
Hlavním cílem tohoto vojenského tlaku je donutit Írán k uzavření nové, komplexní dohody, která by definitivně ukončila jeho jaderný zbrojní program. Trump dal jasně najevo, že Spojené státy nehodlají tolerovat existenci íránských jaderných zbraní. Kromě jaderné otázky Washington požaduje také ukončení represí proti účastníkům celonárodních protestů, které v Íránu probíhají a které si podle zpráv mezinárodních organizací vyžádaly již tisíce obětí.
Íránská strana zatím na hrozby reaguje odmítavě a obviňuje Washington z bezohledného porušování mezinárodního práva. Teherán už v minulosti na americké akce odpověděl raketovými útoky na základny v regionu, například na Al-Udeid v Kataru. Panují obavy, že současná eskalace by mohla přerůst v otevřený konflikt, ačkoliv představitelé Pentagonu opakovaně uvádějí, že Spojené státy válku nehledají a preferují diplomatické řešení podpořené věrohodnou vojenskou hrozbou.
Napětí v Perském zálivu ovlivňuje i globální trhy a vztahy s dalšími mocnostmi. Čína, která je významným obchodním partnerem Íránu, americký postup odsoudila. Naopak Izrael kroky Trumpovy administrativy vítá a považuje je za nezbytné pro zajištění regionální stability. Situace zůstává extrémně proměnlivá a americké lodi se každým dnem přibližují k pozicím, ze kterých mohou zahájit ofenzivní operace.
V příštích dnech se očekává, zda Írán na Trumpovu výzvu k jednání zareaguje smířlivěji, nebo zda bude pokračovat ve svém současném kurzu. Bílý dům trvá na tom, že čas na diplomatické řešení se rychle krátí.
Válka s Íránem, která trvá třetí týden, už nyní drasticky zatěžuje americkou státní kasu. Podle představitelů Trumpovy administrativy vynaložily Spojené státy na tento konflikt za prvních čtrnáct dní minimálně 12 miliard dolarů. Toto číslo se okamžitě stalo středem ostré kritiky ze strany demokratů i zastánců rozpočtové odpovědnosti, kteří upozorňují, že astronomické sumy mizející v raketových útocích by mohly zásadně proměnit životy milionů Američanů v oblastech zdravotnictví či školství.
Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že hodlá o zhruba měsíc odložit svou vysoce sledovanou březnovou návštěvu Číny. Jako hlavní důvod uvedl nutnost osobního dohledu nad probíhající válkou v Íránu. Setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, které mělo původně proběhnout od 31. března do 2. dubna, se tak pravděpodobně uskuteční až v pozdějším termínu.
Na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny dochází k systematické likvidaci náboženské svobody. Původně pestrý ekosystém mnoha věr je násilně přetvářen v jedinou povolenou víru: kult ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco například v Chersonské oblasti před invazí působilo přes 990 náboženských organizací zastupujících 38 různých směrů, dnes jich zbývá jen 175. Naprostá většina z nich je navíc podřízena Ruské pravoslavné církvi (ROC), která je úzce spjata s Kremlem.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.