Americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na íránský režim a varuje před ničivými vojenskými údery, pokud Teherán okamžitě nepřistoupí k jednacímu stolu. Ve svém prohlášení na sociální síti Truth Social prezident uvedl, že k íránským břehům směřuje mohutná námořní armáda. Podle Trumpa jsou americké ozbrojené síly „připravené, ochotné a schopné“ splnit svou misi s nebývalou rychlostí a silou, pokud to bude situace vyžadovat.
Jádrem této vojenské síly je úderná skupina letadlové lodi USS Abraham Lincoln, která se do regionu přesunula z Indo-Pacifiku. Jaderná letadlová loď nese devět letek včetně neviditelných stíhaček F-35C Lightning II, letounů Super Hornet a strojů pro elektronický boj. Doprovod tvoří tři torpédoborce třídy Arleigh Burke, z nichž každý může odpálit desítky střel s plochou dráhou letu Tomahawk. Trump zdůraznil, že tato flotila je větší než ta, kterou Washington dříve nasadil v souvislosti s krizí ve Venezuele.
Kromě námořních sil má Pentagon v oblasti k dispozici rozsáhlé letecké kapacity. Na základnách v Jordánsku, Itálii a Spojeném království jsou rozmístěny desítky stíhaček F-35A a F-15E Strike Eagle. Ze základen v USA jsou navíc připraveny k nasazení strategické bombardéry B-1 Lancer, B-2 Spirit a B-52 Stratofortress, které jsou schopny provádět přesné údery na velké vzdálenosti. Podle vojenských analytiků jde o největší soustředění americké síly v regionu za poslední roky.
Trump ve svém varování připomněl Íránu precedens z června 2025, kdy neochota Teheránu vyjednávat vedla k operaci Midnight Hammer (Půlnoční kladivo). Během této operace americké neviditelné bombardéry a střely Tomahawk vážně poškodily klíčová íránská jaderná zařízení ve Fordo, Natanzu a Isfahánu. Prezident nyní varuje, že případný další útok bude „mnohem horší“ a vyzývá íránské lídry, aby se vyvarovali opakování stejné chyby.
Hlavním cílem tohoto vojenského tlaku je donutit Írán k uzavření nové, komplexní dohody, která by definitivně ukončila jeho jaderný zbrojní program. Trump dal jasně najevo, že Spojené státy nehodlají tolerovat existenci íránských jaderných zbraní. Kromě jaderné otázky Washington požaduje také ukončení represí proti účastníkům celonárodních protestů, které v Íránu probíhají a které si podle zpráv mezinárodních organizací vyžádaly již tisíce obětí.
Íránská strana zatím na hrozby reaguje odmítavě a obviňuje Washington z bezohledného porušování mezinárodního práva. Teherán už v minulosti na americké akce odpověděl raketovými útoky na základny v regionu, například na Al-Udeid v Kataru. Panují obavy, že současná eskalace by mohla přerůst v otevřený konflikt, ačkoliv představitelé Pentagonu opakovaně uvádějí, že Spojené státy válku nehledají a preferují diplomatické řešení podpořené věrohodnou vojenskou hrozbou.
Napětí v Perském zálivu ovlivňuje i globální trhy a vztahy s dalšími mocnostmi. Čína, která je významným obchodním partnerem Íránu, americký postup odsoudila. Naopak Izrael kroky Trumpovy administrativy vítá a považuje je za nezbytné pro zajištění regionální stability. Situace zůstává extrémně proměnlivá a americké lodi se každým dnem přibližují k pozicím, ze kterých mohou zahájit ofenzivní operace.
V příštích dnech se očekává, zda Írán na Trumpovu výzvu k jednání zareaguje smířlivěji, nebo zda bude pokračovat ve svém současném kurzu. Bílý dům trvá na tom, že čas na diplomatické řešení se rychle krátí.
Americký prezident Donald Trump si vybral nového šéfa centrální banky (Fed). V pátek oznámil, že po vypršení mandátu Jeromea Powella v květnu letošního roku nominuje na tuto klíčovou pozici Kevina Warshe. Výběr završil několikaměsíční hledání vedené ministrem financí Scottem Bessentem, který prezidentovi předložil finální seznam čtyř jmen. Trump své rozhodnutí zveřejnil na síti Truth Social, kde Warshe označil za ideálního kandidáta, který má potenciál stát se nejlepším předsedou v historii instituce.
Donald Trump je sice hrdý na svou „armádu“ u íránských břehů, ale americký prezident by podle webu The Independent udělal lépe, kdyby podpořil vítěze a své spojence tím, že nechá Teherán na pokoji a místo toho pomůže Ukrajině vyhrát. Tato nejnovější zahraničněpolitická aktivita na Ukrajině sice může zajistit krátký oddech od ruského bombardování v mrazivých teplotách, ale skrývá v sobě značné riziko. Trump totiž pravděpodobně bude výměnou za týdenní dohodu s Vladimirem Putinem požadovat, aby Kyjev ustoupil požadavkům Kremlu.
Americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na íránský režim a varuje před ničivými vojenskými údery, pokud Teherán okamžitě nepřistoupí k jednacímu stolu. Ve svém prohlášení na sociální síti Truth Social prezident uvedl, že k íránským břehům směřuje mohutná námořní armáda. Podle Trumpa jsou americké ozbrojené síly „připravené, ochotné a schopné“ splnit svou misi s nebývalou rychlostí a silou, pokud to bude situace vyžadovat.
Čínské úřady v uplynulých dnech přistoupily k neobvykle rychlé popravě jedenácti členů vlivné zločinecké rodiny Ming, která dlouhá léta ovládala příhraniční město Laukkaing v barmském státě Šan. Tento krok, který následuje jen několik měsíců po vynesení rozsudků smrti v září 2025, vysílá jasný signál všem organizovaným skupinám v jihovýchodní Asii. Čína tím dává najevo, že brutalitu a vykořisťování vlastních občanů v nelegálních on-line centrech již nebude tolerovat.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další otřes v obchodních vztazích se sousední Kanadou, když oznámil záměr odebrat certifikaci všem letadlům vyrobeným v této zemi. Současně pohrozil uvalením padesátiprocentního cla na dovoz kanadských letadel do Spojených států. Tento krok je podle prezidenta odvetou za to, že kanadské úřady odmítají certifikovat americké soukromé tryskáče značky Gulfstream, čímž údajně nezákonně brání jejich prodeji na tamním trhu.
Britský premiér Keir Starmer završil svou historickou návštěvu Pekingu, během níž se pokusil o zásadní restart vztahů s druhou největší ekonomikou světa. Starmer, který je prvním britským předsedou vlády v Číně po osmi letech, označil rozhovory s prezidentem Si Ťin-pchingem za konstruktivní a úspěšné. Podle premiéra se podařilo dosáhnout pokroku v oblasti tržního přístupu a snížení cel, což má pomoci britskému exportu.
Agáta Hanychová momentálně působí velice šťastně po boku manžela Mirka Dopity, ale pamětníci si jistě vzpomenou, že dvojice tvořila pár již v minulosti a rozešla se. Trojnásobná maminka se nyní při zvláštní příležitosti rozpovídala o historii jejich vztahu.
Do Česka může v únoru opět vpadnout chladný arktický vzduch. Připustili to meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Pravdou je, že zatím panuje značná nejistota. Odborníci ale prozradili, proč by se u nás mohlo během příštího měsíce ochladit.
Dáda Patrasová se v letošním roce zatím držela stranou pozornosti, i když se o ní zmínili její manžel Felix Slováček či herecká kolegyně Jana Nagyová. Právě její slova potěšila maminku zesnulé Aničky Slováčkové.
Napjatou situaci mezi prezidentem a šéfem diplomacii se rozhodl okomentovat i Miloš Zeman, předchůdce Petra Pavla na Pražském hradě. Exprezident vyjádřil názor, že esemesky ministra Petra Macinky nejsou vydíráním. Zásadní však bude stanovisko policistů.
Poslanec Filip Turek (Motoristé), který stále doufá ve jmenování ministrem životního prostředí, se v těchto dnech neopírá pouze do prezidenta Petra Pavla. Terčem se pro Turka stal například i známý herec Hynek Čermák. Čím mu politik pohrozil?
V americkém státě Minnesota v posledních týdnech prudce vzrostlo napětí, které vyvrcholilo návštěvou takzvaného pohraničního cara Toma Homana v Minneapolis. Tento vládní zmocněnec, kterého prezident Donald Trump pověřil dohledem nad kontroverzní imigrační operací „Metro Surge“, přislíbil během tiskové konference postupné stažení federálních sil. Homan však neupřesnil, kdy k této redukci dojde, ani kolik agentů by mělo město opustit, což vyvolává další otázky ohledně budoucnosti federální přítomnosti v regionu.