Americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na íránský režim a varuje před ničivými vojenskými údery, pokud Teherán okamžitě nepřistoupí k jednacímu stolu. Ve svém prohlášení na sociální síti Truth Social prezident uvedl, že k íránským břehům směřuje mohutná námořní armáda. Podle Trumpa jsou americké ozbrojené síly „připravené, ochotné a schopné“ splnit svou misi s nebývalou rychlostí a silou, pokud to bude situace vyžadovat.
Jádrem této vojenské síly je úderná skupina letadlové lodi USS Abraham Lincoln, která se do regionu přesunula z Indo-Pacifiku. Jaderná letadlová loď nese devět letek včetně neviditelných stíhaček F-35C Lightning II, letounů Super Hornet a strojů pro elektronický boj. Doprovod tvoří tři torpédoborce třídy Arleigh Burke, z nichž každý může odpálit desítky střel s plochou dráhou letu Tomahawk. Trump zdůraznil, že tato flotila je větší než ta, kterou Washington dříve nasadil v souvislosti s krizí ve Venezuele.
Kromě námořních sil má Pentagon v oblasti k dispozici rozsáhlé letecké kapacity. Na základnách v Jordánsku, Itálii a Spojeném království jsou rozmístěny desítky stíhaček F-35A a F-15E Strike Eagle. Ze základen v USA jsou navíc připraveny k nasazení strategické bombardéry B-1 Lancer, B-2 Spirit a B-52 Stratofortress, které jsou schopny provádět přesné údery na velké vzdálenosti. Podle vojenských analytiků jde o největší soustředění americké síly v regionu za poslední roky.
Trump ve svém varování připomněl Íránu precedens z června 2025, kdy neochota Teheránu vyjednávat vedla k operaci Midnight Hammer (Půlnoční kladivo). Během této operace americké neviditelné bombardéry a střely Tomahawk vážně poškodily klíčová íránská jaderná zařízení ve Fordo, Natanzu a Isfahánu. Prezident nyní varuje, že případný další útok bude „mnohem horší“ a vyzývá íránské lídry, aby se vyvarovali opakování stejné chyby.
Hlavním cílem tohoto vojenského tlaku je donutit Írán k uzavření nové, komplexní dohody, která by definitivně ukončila jeho jaderný zbrojní program. Trump dal jasně najevo, že Spojené státy nehodlají tolerovat existenci íránských jaderných zbraní. Kromě jaderné otázky Washington požaduje také ukončení represí proti účastníkům celonárodních protestů, které v Íránu probíhají a které si podle zpráv mezinárodních organizací vyžádaly již tisíce obětí.
Íránská strana zatím na hrozby reaguje odmítavě a obviňuje Washington z bezohledného porušování mezinárodního práva. Teherán už v minulosti na americké akce odpověděl raketovými útoky na základny v regionu, například na Al-Udeid v Kataru. Panují obavy, že současná eskalace by mohla přerůst v otevřený konflikt, ačkoliv představitelé Pentagonu opakovaně uvádějí, že Spojené státy válku nehledají a preferují diplomatické řešení podpořené věrohodnou vojenskou hrozbou.
Napětí v Perském zálivu ovlivňuje i globální trhy a vztahy s dalšími mocnostmi. Čína, která je významným obchodním partnerem Íránu, americký postup odsoudila. Naopak Izrael kroky Trumpovy administrativy vítá a považuje je za nezbytné pro zajištění regionální stability. Situace zůstává extrémně proměnlivá a americké lodi se každým dnem přibližují k pozicím, ze kterých mohou zahájit ofenzivní operace.
V příštích dnech se očekává, zda Írán na Trumpovu výzvu k jednání zareaguje smířlivěji, nebo zda bude pokračovat ve svém současném kurzu. Bílý dům trvá na tom, že čas na diplomatické řešení se rychle krátí.
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla ruské armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen. Přestože ženy v ruských ozbrojených silách tradičně zastávaly spíše podpůrné funkce, současné náborové kampaně, propaganda na sociálních sítích i zprávy státních médií ukazují, že armáda usiluje o jejich zapojení do operačních rolí, zejména v oblasti obsluhy bezpilotních letounů a dalších technických specializací.
Vojenský konflikt na Ukrajině si od začátku plnohodnotné ruské invaze vyžádal na obou stranách již více než dva miliony padlých, zraněných či pohřešovaných vojáků. Vyplývá to z nové studie amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia. Podle zveřejněných odhadů nesou hlavní tíhu ztrát moskevské síly, které zaznamenaly přibližně 1,4 milionu obětí, přičemž počet mrtvých ruských vojáků dosahuje 400 000 až 450 000.
Evropská komise předložila finanční návrh pro vstup Černé Hory do Evropské unie, podle kterého by začlenění této balkánské země v rámci příštího sedmiletého rozpočtového cyklu mělo unijní pokladnu vyjít na tři miliardy eur.
Vedení amerického ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha provází podle CNN hluboká nedůvěra vůči podřízeným a neustálé prověřování jejich loajality. Tento stav vyvrcholil na začátku dubna, kdy se náčelník generálního štábu armády Randy George pokusil s ministrem osobně setkat. Chtěl s ním projednat narůstající napětí, které vyvolaly Hegsethovy přímé zásahy do kariérního postupu vysokých důstojníků, včetně zablokování povýšení čtyř plukovníků. K plánované schůzce, na které chtěl generál George představit armádní technologické priority, už ale nedošlo, protože byl hned následující den z funkce propuštěn.
Demokraté a organizace na ochranu volebních práv varují, že nedávný projev Donalda Trumpa, ve kterém bez důkazů hovořil o čínském vměšování do voleb v roce 2020, je jasnou snahou připravit půdu pro zpochybnění výsledků listopadových průběžných voleb.
Španělská severoafrická enkláva Ceuta čelí rozsáhlé humanitární a sociální krizi poté, co na její území v posledních dnech přes moře dorazily stovky migrantů ze sousedního Maroka. Místní úřady hlásí zcela naplněné ubytovací kapacity a masivní příliv lidí, kteří obcházejí hraniční zábrany plaváním podél pobřežních vlnolamů. Regionální prezident Juan Jesús Vivas v reakci na překotný vývoj varoval, že situace dosáhla krizového stavu a tamní přijímací střediska již nedokážou čelit náporu nově příchozích.
Reportáž ukrajinsko-amerického novináře Davida Kiričenka z frontové linie pro web Kyiv Post vykresluje drsnou realitu dnešního bojiště, kde prim hrají moderní technologie. Kiričenko strávil několik dní v těsné blízkosti jednotky bezpilotních systémů ukrajinské 110. samostatné mechanizované brigády. Společně s americkým dokumentaristou Ryanem Van Ertem nahlédli přímo do takzvané zóny zabíjení, tedy pásma neustále sledovaného a napadaného drony.
Katastrofální požáry pustošící v těchto dnech rozsáhlé oblasti Španělska a Francie představují podle nejvyšších evropských představitelů zásadní hrozbu pro celou Evropu. Ohňový živel v blízkosti Madridu a Bordeaux již zničil desítky tisíc hektarů porostu a srovnal se zemí stovky obytných domů. Následná evakuace více než tří set tisíc obyvatel se zapsala do historie jako jedna z nejrozsáhlejších záchranných akcí svého druhu na evropském kontinentu.
Omezení konzumace cukru v prvních dvou letech života může podle vědců výrazně přispět k ochraně mozku a snížení rizika vzniku demence v pozdějším věku. Nejnovější zjištění vycházejí z analýzy historických dat z doby ukončení přídělového systému na cukr ve Velké Británii po druhé světové válce. Výzkumníci porovnávali zdravotní stav lidí, kteří vyrůstali v období striktního přídělu sladkostí, s generací narozenou bezprostředně po jeho zrušení.
Vlna ničivých lesních požárů přiměla španělskou vládu k vyhlášení celostátního nouzového stavu v Madridském regionu a v provincii Ávila. Rozsáhlé evakuace a nasazení vojenských pohotovostních jednotek jasně ukázaly, že požáry šířící se do zástavby vyžadují zcela odlišný přístup, než jaký byl v zemi dosud běžný. Ohrožena jsou především území na pomezí přírody a městské infrastruktury, kde se rizika výrazně koncentrují a komplikují jakékoliv záchranné operace.
Technologie zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) představuje klíčový pilíř strategie Evropské unie pro dekarbonizaci těžkého průmyslu, jako je výroba cementu, oceli či chemických látek. Tento proces spočívá v oddělení oxidu uhličitého přímo u průmyslových zdrojů, jeho následné přepravě potrubím nebo loděmi a v trvalém uložení do hlubokých geologických struktur. Podle Aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi si Unie stanovila cíl dosáhnout do roku 2030 roční kapacity ukládání minimálně padesáti milionů tun CO₂, přičemž do roku 2040 bude podle odhadů Evropské komise nutné ročně uskladnit až dvě stě padesát milionů tun tohoto skleníkového plynu.
Iránské Islámské revoluční gardy v oficiálním prohlášení zveřejněném státními médii přísahaly odvetu za rozsáhlé noční údery Spojených států na íránské cíle. Teheránský režim otevřeně deklaroval záměr ještě během dneška potrestat agresora. Napětí na Blízkém východě tak po krátkém útlumu opět prudce eskaluje, přičemž obě strany dávají najevo odhodlání v konfrontaci pokračovat.