Většina dospělých obyvatel Spojených států se domnívá, že Donald Trump vede zemi během svého druhého funkčního období špatným směrem. Vyplývá to z nového průzkumu společností NPR, PBS News a Marist, který byl zveřejněn pouhý den před prezidentovým projevem o stavu Unie. Podle šetření provedeného na konci ledna pociťuje 55 % dotázaných, že Trump mění zemi k horšímu.
Tento výsledek představuje nárůst o 13 procentních bodů ve srovnání se stejným obdobím během jeho prvního působení v úřadu. Počet lidí zastávajících tento negativní názor se navíc od dubna zvýšil o čtyři body. Podpora prezidenta se přitom podle očekávání rozděluje především podle stranické příslušnosti dotázaných.
Zatímco 90 % demokratů si myslí, že se situace v zemi oproti loňskému roku zhoršila, 82 % republikánů má naopak pocit, že se věci zlepšily. Během prvního roku Trumpova druhého mandátu však poklesla celková důvěra v demokratický systém vlády. Tento trend potvrzují srovnávací data z loňského jara.
V březnu 2025 souhlasilo 43 % dospělých Američanů s tím, že systém brzd a rovnováh mezi prezidentem, Kongresem a soudy funguje dobře. V nejnovějším průzkumu se takto vyjádřilo už jen 32 % respondentů. Neoblíbenost kroků v druhém volebním období potvrdilo v lednu také šetření Pew Research Center.
Pouze 27 % dospělých v USA uvedlo, že podporuje všechny nebo většinu prezidentových plánů a politik. Donald Trump navíc ztrácí část podpory i ve vlastních řadách mezi republikánskými voliči. V únoru 2025 si 75 % příznivců Republikánské strany myslelo, že má prezident dostatečnou duševní zdatnost pro výkon funkce.
V lednu letošního roku však tento podíl klesl na 66 %. Podobný propad zaznamenalo i vnímání etiky jeho chování v úřadu. Počet republikánů, kteří se domnívají, že Trump jedná v souladu s etikou, se ve stejném období snížil z 55 % na 42 %.
Změny v postojích veřejnosti přicházejí v citlivou dobu těsně před důležitým prezidentským projevem. Data ukazují, že skepse vůči směřování státu roste napříč různými skupinami obyvatelstva. Průzkum tak odráží prohlubující se nejistotu ohledně fungování státních institucí a politického vedení země.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa o případném nařízení náletů na Írán bude zásadně záviset na úsudku jeho zvláštních vyslanců Steva Witkoffa a Jareda Kushnera. Právě tito dva muži mají posoudit, zda Teherán úmyslně nezdržuje vyjednávání o dohodě, která by zemi zbavila schopnosti vyrábět jaderné zbraně. Prezident prozatím definitivně o útocích nerozhodl a čeká na poslední návrh, který má Írán zaslat tento týden před rozhodujícím kolem jednání v Ženevě.
Čtyři ruští vojáci odhalili brutalitu a hororové podmínky, které panují na jejich straně frontové linie na Ukrajině. Dva z těchto mužů v rozhovoru pro BBC uvedli, že byli přímými svědky poprav spolubojovníků přímo na místě za to, že odmítli splnit rozkaz. Jeden z vojáků popsal, jak viděl popravu vojáka na příkaz velitele, který byl v roce 2024 prohlášen za „Hrdinu Ruska“.
Většina dospělých obyvatel Spojených států se domnívá, že Donald Trump vede zemi během svého druhého funkčního období špatným směrem. Vyplývá to z nového průzkumu společností NPR, PBS News a Marist, který byl zveřejněn pouhý den před prezidentovým projevem o stavu Unie. Podle šetření provedeného na konci ledna pociťuje 55 % dotázaných, že Trump mění zemi k horšímu.
Rekonstrukce Ukrajiny po zničující ruské invazi si vyžádá astronomických 588 miliard dolarů. Tato částka, kterou v pondělí zveřejnila Světová banka ve své nejnovější zprávě, představuje téměř trojnásobek ročního hospodářského výkonu celé země. Odhad nákladů na obnovu v horizontu příštích deseti let neustále roste spolu s pokračujícími boji a ničením infrastruktury.
V předvečer čtvrtého výročí zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu se prezident Volodymyr Zelenskyj obrátil s osobní a emotivní výzvou na amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Švýcarsko se připravuje na zásadní lidové hlasování, které může dramaticky změnit jeho budoucí vztahy s okolním světem. Vláda stanovila na 10. června termín referenda o iniciativě s názvem „Ne desetimilionovému Švýcarsku“. Tento návrh, za nímž stojí pravicově konzervativní Švýcarská lidová strana (SVP), usiluje o zavedení pevného populačního stropu. Pokud by počet obyvatel dosáhl kritické hranice, země by byla nucena radikálně omezit přistěhovalectví.
Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci Kaja Kallasová se na Mnichovské bezpečnostní konferenci zapojila do debaty, která jasně ukázala, že dosavadní globální uspořádání prochází hlubokou krizí. V diskusi s americkým velvyslancem při OSN Mikem Waltzem a dalšími diplomaty Kallasová potvrdila slova německého kancléře Friedricha Merze, podle něhož je starý světový řád u konce. Upozornila, že systém, který měl bránit konfliktům, v dnešní době selhává, protože postrádá mechanismy skutečné odpovědnosti za porušování pravidel.
S blížícím se pátým výročím ruské invaze na Ukrajinu se pozornost analytiků upírá na stabilitu takzvaného „Putinova konsenzu“. Přestože obecná moudrost praví, že s délkou konfliktu nadšení veřejnosti opadá – zejména kvůli ekonomickým a lidským nákladům –, ruská realita zůstává nejednoznačná. Nedávné průzkumy ukazují, že zatímco polovina Rusů očekává konec války v roce 2026, většina zároveň volá po eskalaci, pokud by diplomatická jednání selhala.
Evropská komise se ostře ohradila proti snahám Maďarska zablokovat slíbenou půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Hlavní mluvčí Komise Paula Pinhová zdůraznila, že o tomto finančním balíku již rozhodla Evropská rada a toto rozhodnutí musí být respektováno všemi členskými státy. Podle Pinhové byla stanovena jediná podmínka, a to, že se tři konkrétní země nebudou na programu finančně podílet.
Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci Kaja Kallasová varovala před rizikem vypuknutí dalšího ozbrojeného konfliktu na Blízkém východě. Při svém příchodu na pondělní setkání ministrů zahraničí v Bruselu zdůraznila, že svět nepotřebuje další válku, a vyzvala k diplomatickému řešení napětí mezi Spojenými státy a Íránem. Podle jejích slov je situace v regionu velmi napjatá a Evropská unie usiluje o nalezení mírového východiska.
Vzestup Vladimira Putina k moci na přelomu tisíciletí byl zpočátku doprovázen snahou o navazování přátelství na světové scéně. Tehdy nově zvolený ruský prezident se usmíval na fotografiích ze summitů G8 a byl vůbec prvním zahraničním lídrem, který po útocích z 11. září 2001 volal Georgi W. Bushovi, aby mu nabídl podporu v boji proti terorismu. James Rodgers, odborník na mezinárodní žurnalistiku z londýnské City St George's, se ve své nové knize The Return of Russia zamýšlí nad tím, co přesně způsobilo tak radikální obrat k agresi.
Donald Trump v sobotu oznámil, že do Grónska vysílá americkou nemocniční loď. Toto prohlášení učinil v souvislosti se svou dlouhodobou snahou získat toto autonomní dánské území pod kontrolu USA. Grónští i dánští představitelé však nabídku okamžitě a rázně odmítli s tím, že o americkou pomoc nestojí a své zdravotnictví zvládají sami.