Americký prezident Donald Trump oznámil, že dosáhl dohody o odzbrojení hnutí Hamás a dalších ozbrojených skupin působících v Pásmu Gazy. Šéf Bílého domu tento vývoj označil za klíčový průlom na cestě k trvalému míru a stabilitě v regionu. Podle jeho vyjádření má tento krok vytvořit podmínky pro to, aby se správy území ujala nová palestinská komise a izraelská armáda se z Pásma Gazy plně stáhla.
Celý proces vychází z dvacetibodového mírového plánu, ke kterému se zástupci Izraele i Hamásu přihlásili již na podzim loňského roku. Vyjednavači palestinského hnutí potvrdili ochotu se na odzbrojovacím procesu podílet, zdůraznili však, že jakékoliv skládání zbraní je podmíněno kompletním odchodem izraelských vojenských jednotek z celého palestinského území.
Případné úplné složení zbraní představuje pro Hamás zásadní ústupek v jeho téměř čtyřicetileté historii. Hnutí vzniklo v roce 1987 s cílem bojovat proti izraelské okupaci Západního břehu Jordánu, Pásma Gazy a Východního Jeruzaléma a zároveň vytvořit politickou protiváhu vůči organizaci Fatah. Ozbrojený odpor tvořil od počátku základní pilíř jeho politické i vojenské identity.
Ochota vzdát se vojenského křídla odporuje dosavadní oficiální doktríně hnutí. Ve svém dokumentu z roku 2017 Hamás výslovně odmítl jakékoliv snahy o omezení ozbrojeného boje a označil jej za strategickou volbu pro ochranu práv palestinského lidu. Právě vojenské akce byly pro hnutí hlavním zdrojem legitimity mezi palestinskou veřejností.
Průzkumy veřejného mínění z podzimu roku 2025 ukázaly, že šedesát procent Palestinců vyjadřovalo spokojenost s působením Hamásu a více než dvě třetiny dotázaných se stavěly proti jeho odzbrojení. Vedení hnutí by tak přistoupením na podmínky dohody riskovalo ztrátu výrazné části podpory mezi obyvatelstvem, pro které ozbrojený odpor představuje klíčový nástroj v boji za vlastní státnost.
Součástí plánovaného odzbrojení má být podle prvotních informací nejen odevzdání zbraní, ale také kompletní demontáž vojenské infrastruktury. Plán počítá s likvidací podzemních tunelů, výrobních závodů, skladů i těžkého vojenského vybavení. Vzhledem k rozsahu předchozích bojů však zůstává nejasné, kolik z této infrastruktury a funkčních zbraní hnutí v současnosti reálně disponuje.
Nejasnosti panují také kolem samotné realizace a kontroly celého procesu, který by měla podle amerických představitelů dozorovat nezávislá třetí strana. Zákulisní jednání navíc neřeší působení struktur Hamásu na Západním břehu a ve Východním Jeruzalémě, kde v důsledku pokračujících střetů mezi radikálními izraelskými osadníky a Palestinci hrozí další eskalace násilí.
Přistoupení na odzbrojení a předání civilní správy v Gaze může pro Hamás představovat taktický manévr. Tento krok by organizaci umožnil obnovit své těžce zasažené struktury a zároveň si uchovat status vůdčí síly palestinského odporu v širším měřítku bez přímého břemene každodenního vládnutí ve zničené enklávě.
Závažné překážky se objevují rovněž na izraelské straně, kde představitelé vlády dávají najevo vůči americkému plánu značnou skepsi. Izraelští činitelé trvají na tom, že ke stažení armády z kontrolních linií v Gaze nedojde dříve, než bude oblast zcela demilitarizována, přičemž krajně pravicoví členové kabinetu dokonce navrhují zřízení nových předsunutých základen na severu území.
Klíčovým faktorem pro budoucí vývoj tak bude míra tlaku, kterou Bílý dům vyvine na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Američtí diplomaté již naznačili, že případné blokování mírového procesu ze strany Izraele by vyvolalo zásadní nesouhlas ze strany Washingtonu, který považuje dohodu za zásadní krok k ukončení konfliktu.
Americký Nejvyšší soud zablokoval plán prezidenta Donalda Trumpa na omezení korespondenčního hlasování před nadcházejícími podzimními volbami. Soudci potvrdili rozhodnutí nižší instance, které dočasně zakázalo Poštovní službě Spojených států zavádět nová pravidla pro doručování volebních lístků. Bílý dům tím utrpěl další právní porážku v oblasti volební administrativy.
Společnost OpenAI oznámila vyřešení devadesát let starého matematického problému s využitím nového modelu umělé inteligence a tisíců autonomních botů. Tým výzkumníků nasadil přibližně deset tisíc AI agentů, kteří dokázali tuto složitou úlohu zpracovat za pouhých 88 hodin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že obyvatelé Ukrajiny nezůstanou bez potravin ani přes pokračující blokádu Černého moře. Varoval však, že jiné země světa by mohly čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi. V souvislosti s rostoucí intenzitou ruských útoků zároveň vyzval ke krizovému zpřísnění sankcí vůči Moskvě ze strany Spojených států amerických. K situaci se vyjádřil během svého vystoupení na konferenci Jalta European Strategy.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že bude po evropských státech požadovat vrácení finančních prostředků, které Spojené státy poskytly Ukrajině během vlády jeho předchůdce Joea Bidena.
Vládní zástupci členských států Evropské unie se ve čtvrtek sejdou v Bruselu, aby projednali možnosti stanovení globálních pravidel pro vývoj nových modelů umělé inteligence.
Generální inspekce amerického ministerstva obrany zveřejnila v pondělí zvláštní zprávu o válce s Íránem, která představuje první oficiální vyúčtování ztrát na vybavení a zařízeních Spojených států od začátku konfliktu koncem února. Inspekce ve zprávě uvádí, že útoky zničily nebo poškodily stovky budov a objektů na amerických základnách v celkem osmi zemích Blízkého východu. Dokument zároveň potvrdil značný úbytek klíčových zásob munice.
Průliv Báb al-Mandab, spojující Rudé moře s Adenským zálivem a Indickým oceánem, se v důsledku pokračujícího konfliktu stává dalším klíčovým bodem pod silným vlivem Íránu. Tato přibližně třicet kilometrů široká námořní trasa byla v minulosti klíčová pro globální obchod, jelikož přes ni proudila zhruba třetina světové kontejnerové dopravy. Případné uzavření či ohrožení této cesty nutí obchodní lodě obeplouvat celý africký kontinent, což výrazně prodlužuje dobu přepravy a zvyšuje náklady.
Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán zaměřený na masové vysídlení palestinského obyvatelstva z Pásma Gazy do zahraničí. Návrh počítá s tím, že během prvního roku opustí toto území přibližně 250 tisíc lidí a zbývající populace čítající přes dva miliony obyvatel odejde v následujících šesti letech. Šéf krajně pravicové strany Židovská síla označil svůj projekt za plně realistický a konkrétní. Podle jeho slov již existují zahraniční státy připravené tyto obyvatele přijmout, žádné konkrétní země však nejmenoval.
Ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov prohlásil, že Moskva je připravena obnovit vyjednávání o konfliktu na Ukrajině. Zvláštní důraz položil na to, že ze strany Ruska nebyly rozhovory nikdy odmítány a že ruská delegace má k tématu co říci.
Americký prezident Donald Trump telefonoval řediteli společnosti Nvidia Jensenu Huangovi přímo během konference All-In Summit. Huang hovor přepnul na hlasitý odposlech, takže si přítomní posluchači mohli poslechnout prezidentovu obhajobu rozvoje umělé inteligence. Trump v rozhovoru označil obavy z rizik spojených s touto technologií za podvod a vykonstruovanou teorii.
Americký desetiletý výnos se dnes dostal až na zhruba 5,02 %, takže je nejvýše od roku 2007. Není podstatné jen samotné číslo 5 %. Důležité je, proč se tak vysoko výnos dostal: současně působí drahá ropa, obnovené inflační obavy, očekávání dalšího utažení americké centrální banky – Fedu – či obava z mohutného zadlužování USA.
Americký prezident Donald Trump se snaží svět všemožně přesvědčit o tom, že za rostoucí ceny ropy nemůže situace na Blízkém východě. Trump prohlásil, že cenná surovina proudí klíčovým Hormuzským průlivem. Pohrozil zároveň státům, které Washingtonu s válkou proti Íránu nepomáhají.