Americký prezident Donald Trump oznámil, že dosáhl dohody o odzbrojení hnutí Hamás a dalších ozbrojených skupin působících v Pásmu Gazy. Šéf Bílého domu tento vývoj označil za klíčový průlom na cestě k trvalému míru a stabilitě v regionu. Podle jeho vyjádření má tento krok vytvořit podmínky pro to, aby se správy území ujala nová palestinská komise a izraelská armáda se z Pásma Gazy plně stáhla.
Celý proces vychází z dvacetibodového mírového plánu, ke kterému se zástupci Izraele i Hamásu přihlásili již na podzim loňského roku. Vyjednavači palestinského hnutí potvrdili ochotu se na odzbrojovacím procesu podílet, zdůraznili však, že jakékoliv skládání zbraní je podmíněno kompletním odchodem izraelských vojenských jednotek z celého palestinského území.
Případné úplné složení zbraní představuje pro Hamás zásadní ústupek v jeho téměř čtyřicetileté historii. Hnutí vzniklo v roce 1987 s cílem bojovat proti izraelské okupaci Západního břehu Jordánu, Pásma Gazy a Východního Jeruzaléma a zároveň vytvořit politickou protiváhu vůči organizaci Fatah. Ozbrojený odpor tvořil od počátku základní pilíř jeho politické i vojenské identity.
Ochota vzdát se vojenského křídla odporuje dosavadní oficiální doktríně hnutí. Ve svém dokumentu z roku 2017 Hamás výslovně odmítl jakékoliv snahy o omezení ozbrojeného boje a označil jej za strategickou volbu pro ochranu práv palestinského lidu. Právě vojenské akce byly pro hnutí hlavním zdrojem legitimity mezi palestinskou veřejností.
Průzkumy veřejného mínění z podzimu roku 2025 ukázaly, že šedesát procent Palestinců vyjadřovalo spokojenost s působením Hamásu a více než dvě třetiny dotázaných se stavěly proti jeho odzbrojení. Vedení hnutí by tak přistoupením na podmínky dohody riskovalo ztrátu výrazné části podpory mezi obyvatelstvem, pro které ozbrojený odpor představuje klíčový nástroj v boji za vlastní státnost.
Součástí plánovaného odzbrojení má být podle prvotních informací nejen odevzdání zbraní, ale také kompletní demontáž vojenské infrastruktury. Plán počítá s likvidací podzemních tunelů, výrobních závodů, skladů i těžkého vojenského vybavení. Vzhledem k rozsahu předchozích bojů však zůstává nejasné, kolik z této infrastruktury a funkčních zbraní hnutí v současnosti reálně disponuje.
Nejasnosti panují také kolem samotné realizace a kontroly celého procesu, který by měla podle amerických představitelů dozorovat nezávislá třetí strana. Zákulisní jednání navíc neřeší působení struktur Hamásu na Západním břehu a ve Východním Jeruzalémě, kde v důsledku pokračujících střetů mezi radikálními izraelskými osadníky a Palestinci hrozí další eskalace násilí.
Přistoupení na odzbrojení a předání civilní správy v Gaze může pro Hamás představovat taktický manévr. Tento krok by organizaci umožnil obnovit své těžce zasažené struktury a zároveň si uchovat status vůdčí síly palestinského odporu v širším měřítku bez přímého břemene každodenního vládnutí ve zničené enklávě.
Závažné překážky se objevují rovněž na izraelské straně, kde představitelé vlády dávají najevo vůči americkému plánu značnou skepsi. Izraelští činitelé trvají na tom, že ke stažení armády z kontrolních linií v Gaze nedojde dříve, než bude oblast zcela demilitarizována, přičemž krajně pravicoví členové kabinetu dokonce navrhují zřízení nových předsunutých základen na severu území.
Klíčovým faktorem pro budoucí vývoj tak bude míra tlaku, kterou Bílý dům vyvine na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Američtí diplomaté již naznačili, že případné blokování mírového procesu ze strany Izraele by vyvolalo zásadní nesouhlas ze strany Washingtonu, který považuje dohodu za zásadní krok k ukončení konfliktu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že dosáhl dohody o odzbrojení hnutí Hamás a dalších ozbrojených skupin působících v Pásmu Gazy. Šéf Bílého domu tento vývoj označil za klíčový průlom na cestě k trvalému míru a stabilitě v regionu. Podle jeho vyjádření má tento krok vytvořit podmínky pro to, aby se správy území ujala nová palestinská komise a izraelská armáda se z Pásma Gazy plně stáhla.
Palestinské hnutí Hamás vyjádřilo souhlas s návrhem na postupné odzbrojení a předání správy Pásma Gazy, který prezentoval americký prezident Donald Trump. Plán vyjednaný za účasti zprostředkovatelů z Egypta, Kataru a Turecka počítá s ukončením bojových operací, stažením izraelské armády a nasazením mezinárodních stabilizačních sil. Realizace celé dohody však naráží na řadu vážných překážek a podmínek ze strany obou účastníků konfliktu.
Hasiči ve Francii a Španělsku v posledních letech svádějí marný boj s nedostatkem letadel a techniky při hašení stále častějších ničivých požárů. Odborníci i evropské orgány proto obracejí pozornost k tradičnímu, avšak opomíjenému řešení, kterým je preventivní spásání porostů skotem, ovcemi a kozami. Hospodářská zvířata totiž dokážou spásáním křovin vytvářet v krajině přirozené protipožární pásy, které brání nekontrolovanému šíření plamenů.
Americký prezident Donald Trump čelí zásadnímu rozhodování o dalším postupu v konfliktu s Íránem, přičemž se dostává pod tlak ze dvou zcela protichůdných stran. V Bílém domě se v tomto týdnu odehrála dvě klíčová jednání, která jasně ukázala rozdělení sil v regionu. Zatímco izraelský premiér Benjamin Netanjahu prosazuje tvrdý vojenský tlak, Saudská Arábie se snaží americkou administrativu přesvědčit o nutnosti rychlé deeskalace a varuje před riziky zdlouhavého válečného střetu.
Iránské Islámské revoluční gardy oznámily zásah dvou ropných tankerů, které se za doprovodu amerického letectva pokusily proplout Hormuzským průlivem. Podle teheránských úřadů plavidla využila neohlášenou trasu, pročež byla po úderu donucena zastavit, zatímco další čtyři tankery v reakci na to změnily kurz. Strategická námořní cesta zůstává kvůli pokračujícím bojům téměř uzavřena, což obnovilo napětí v celém regionu.
Nejhorší stav za čtyři roky očekávají odborníci z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v následujících dnech. Aktuální tropická epizoda podle nich přispěje k dalšímu prohloubení hydrologického sucha v republice.
Exprezident Miloš Zeman využil dobrého počasí a během dovolené vyrazil na legendární žlutý člun. Češi se tak opět dočkali scény, kterou si dobře pamatují z let, kdy Zeman seděl na Pražském hradě.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) zveřejnil esemesku od prezidenta Petra Pavla, která mu přišla, když se řešilo případné jmenování poslance Filipa Turka (Motoristé) ministrem. Podle Macinky ze zprávy jasně nevyplývá, že Pavel nehodlá jmenovat Turka členem vlády za žádných okolností.
Vládní regulace cen pohonných hmot sice předminulý týden skončila, její ekonomické důsledky však přetrvávají. Dálniční čerpací stanice totiž zatím neobnovily marže na úroveň běžnou před regulací. Rozdíl mezi cenami velkých řetězců a nízkomaržové sítě Tank ONO se stále pohybuje jen kolem tří korun za litr, zatímco dříve činil běžně pět korun i více. Současně však platí zdánlivý paradox: pohonné hmoty v ČR jsou ve vztahu k ceně ropy Brent téměř nejdražší v novodobé historii.
Vůbec poprvé od začátku americké ropné blokády, která trvá již pět měsíců a drasticky vyčerpává celý ostrov, zasáhly nekonečné a masivní výpadky dodávek elektrické energie i samotné srdce kubánského hlavního města. Zatímco ještě před třemi měsíci obyvatelé Havany hovořili o tom, že situace je výrazně horší na venkově, nyní se s kritickým nedostatkem potýkají sami. Ve čtvrti Centro Habana i v dalších částech metropole se kvůli tmě a horku stal běžnou součástí noci takzvaný cacerolazo, tedy tradiční protest, při kterém lidé z oken tlučou hrnci o pánve. Bez elektřiny navíc kolabují také dodávky vody a v bytech se bleskově šíří komáři.
Bývalý americký prezident Barack Obama reagoval v soukromí na výsledek britského referenda o opuštění Evropské unie zděšením. Podle tehdejšího velvyslance Velké Británie ve Spojených státech Kima Darrocha si Obama myslel, že se Spojené království kompletně odepsalo.
Organizace spojených národů varovala, že se svět musí připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší nárůst globálních teplot a extrémní výkyvy počasí. Odborníci vyjadřují znepokojení zejména proto, že El Niño přichází v době probíhající změny klimatu způsobené člověkem, což může výrazně zesílit jeho dopady. Zatímco Evropa má plné ruce se současnou vlnou veder a na příchod klimatického jevu se nijak zvlášť nepřipravuje, Asie se chystá na intenzivní vlny veder a sucha, které vystaví obrovskému tlaku tamní zemědělství, energetické sítě a zásoby vody.
