Současná Trumpova administrativa se ocitá pod palbou kritiky za odtrženost od reality běžných Američanů, přičemž nejnovější kontroverze vyvolal samotný prezident, když na schůzi kabinetu zlehčoval dopady svých celních politik. Podle jeho slov by si „děti mohly místo třiceti panenek vystačit se dvěma,“ přičemž připustil, že tyto hračky „budou možná o pár dolarů dražší.“
Jeho poznámka podle CNN vyzněla jako výsměch lidem, kteří se již nyní potýkají s rostoucími životními náklady. Americká veřejnost dala v posledních volbách jasně najevo, že právě tyto ekonomické tlaky považuje za svou největší starost.
Trumpova slova, pronesená ze Zlatem ozdobeného Oválného pracovního stolu, kde dominuje luxus a okázalost, jen zvýraznila kontrast mezi prezidentovým životním stylem a realitou voličů. Zvláštní pozornost vyvolává i fakt, že prezident pravidelně utrácí veřejné prostředky za víkendové pobyty ve svém floridském klubu.
Téměř 80 % hraček prodávaných v USA pochází z Číny, a podle odborníků prezidentovo clo ve výši 145 % výrazně zvyšuje jejich cenu. Mnoho prodejců proto stojí před volbou – buď zdraží, nebo přestanou dovážet a riskují krach. Zatímco Trump hračky považuje za přebytečný luxus, kritici poukazují na jejich význam nejen pro děti, ale i pro americkou ekonomiku, která je závislá na spotřebě.
Podobnou odezvu vzbudil v březnu ministr financí Scott Bessent, když prohlásil, že „přístup k levnému zboží není podstatou amerického snu“. Sám disponuje majetkem přes půl miliardy dolarů.
Realita je však jiná. Zatímco spotřební zboží zlevnilo, náklady na bydlení, zdravotní péči, vzdělání či potraviny raketově rostou. Prezidentova celní politika se přitom těchto skutečně zásadních výdajů netýká.
Další nevhodný výrok zazněl tento týden od ministra obchodu Howarda Lutnicka, který na CNBC představil vládní představu budoucnosti práce: „Lidé budou celý život pracovat v továrnách, stejně jako jejich děti a vnoučata.“ Lutnick přitom nedávno předal vedení své investiční firmy vlastním synům a v průmyslu nikdy sám nepracoval.
Většina Američanů takovou budoucnost nechce. Podle nedávného průzkumu CNN by 73 % lidí raději pracovalo v kanceláři než v továrně.
Postoj Trumpovy vlády tak podle kritiků ukazuje nejen nepochopení ekonomické reality, ale i lhostejnost k problémům běžných občanů. Prezident a jeho bohatí spojenci zřejmě vnímají americký sen z úplně jiného světa.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro stanici Fox News rezolutně odmítl spekulace o tom, že by Spojené státy využívaly ukrajinskou pomoc při obraně proti dronům na Blízkém východě. Podle šéfa Bílého domu disponuje Amerika nejvyspělejšími technologiemi na světě a v otázkách bezpilotních letounů má větší přehled než kdokoli jiný. Trump tak přímo popřel tvrzení Kyjeva, že by o takovou podporu Washington sám žádal.
Současné válečné tažení na Blízkém východě, do kterého Spojené státy investují závratných 890 milionů dolarů každý den, tvrdě dopadá na nejzranitelnější regiony Asie. Zatímco mocnosti financují nákladné vojenské operace, miliony obyvatel v tisíce kilometrů vzdálených zemích bojují s kritickým nedostatkem základních životních potřeb.
Sliby administrativy Donalda Trumpa o bleskovém ukončení konfliktu s Íránem narážejí na tvrdou realitu energetického trhu. Zatímco Bílý dům se snaží mírnit paniku tvrzením, že drastické zdražování pohonných hmot je pouze krátkodobým výkyvem v řádu týdnů, experti citovaní serverem Politico vykreslují mnohem temnější scénář. Podle nich existuje pět zásadních bariér, které udrží ceny benzínu na rekordních úrovních po velmi dlouhou dobu.
Podle informací stanice CNN čelí administrativa Donalda Trumpa ostré kritice za to, že při plánování úderů na Írán hrubě podcenila riziko uzavření Hormuzského průlivu. Ukazuje se, že Pentagon i Rada pro národní bezpečnost odsunuly varovné analýzy ekonomických expertů na druhou kolej. Rozhodování v úzkém kruhu prezidentových poradců vedlo k tomu, že Washington nebyl připraven na scénář, který nyní diplomaté i námořní dopravci označují za katastrofální.
Válka v Íránu a s ní spojený drastický nárůst cen ropy a plynu rozpoutaly v Bruselu ostrou debatu o budoucnosti klimatické politiky. Energetický šok, který následoval po útocích USA a Izraele na Teherán z konce února, rozdělil Evropskou unii na dva nesmiřitelné tábory. Zatímco jedna strana volá po oslabení zelených ambicí v zájmu přežití ekonomiky, druhá v krizi vidí pádný důvod pro urychlení odklodu od fosilních paliv.
