Současná Trumpova administrativa se ocitá pod palbou kritiky za odtrženost od reality běžných Američanů, přičemž nejnovější kontroverze vyvolal samotný prezident, když na schůzi kabinetu zlehčoval dopady svých celních politik. Podle jeho slov by si „děti mohly místo třiceti panenek vystačit se dvěma,“ přičemž připustil, že tyto hračky „budou možná o pár dolarů dražší.“
Jeho poznámka podle CNN vyzněla jako výsměch lidem, kteří se již nyní potýkají s rostoucími životními náklady. Americká veřejnost dala v posledních volbách jasně najevo, že právě tyto ekonomické tlaky považuje za svou největší starost.
Trumpova slova, pronesená ze Zlatem ozdobeného Oválného pracovního stolu, kde dominuje luxus a okázalost, jen zvýraznila kontrast mezi prezidentovým životním stylem a realitou voličů. Zvláštní pozornost vyvolává i fakt, že prezident pravidelně utrácí veřejné prostředky za víkendové pobyty ve svém floridském klubu.
Téměř 80 % hraček prodávaných v USA pochází z Číny, a podle odborníků prezidentovo clo ve výši 145 % výrazně zvyšuje jejich cenu. Mnoho prodejců proto stojí před volbou – buď zdraží, nebo přestanou dovážet a riskují krach. Zatímco Trump hračky považuje za přebytečný luxus, kritici poukazují na jejich význam nejen pro děti, ale i pro americkou ekonomiku, která je závislá na spotřebě.
Podobnou odezvu vzbudil v březnu ministr financí Scott Bessent, když prohlásil, že „přístup k levnému zboží není podstatou amerického snu“. Sám disponuje majetkem přes půl miliardy dolarů.
Realita je však jiná. Zatímco spotřební zboží zlevnilo, náklady na bydlení, zdravotní péči, vzdělání či potraviny raketově rostou. Prezidentova celní politika se přitom těchto skutečně zásadních výdajů netýká.
Další nevhodný výrok zazněl tento týden od ministra obchodu Howarda Lutnicka, který na CNBC představil vládní představu budoucnosti práce: „Lidé budou celý život pracovat v továrnách, stejně jako jejich děti a vnoučata.“ Lutnick přitom nedávno předal vedení své investiční firmy vlastním synům a v průmyslu nikdy sám nepracoval.
Většina Američanů takovou budoucnost nechce. Podle nedávného průzkumu CNN by 73 % lidí raději pracovalo v kanceláři než v továrně.
Postoj Trumpovy vlády tak podle kritiků ukazuje nejen nepochopení ekonomické reality, ale i lhostejnost k problémům běžných občanů. Prezident a jeho bohatí spojenci zřejmě vnímají americký sen z úplně jiného světa.
Plány Dánska, které v současné době předsedá Radě Evropské unie, se dostávají do potíží. Chtělo co nejrychleji zajistit dohodu o novém klimatickém cíli pro rok 2040, ale podle webu Politico mu v tom brání ty nejsilnější členské státy.
Ruský prezident Vladimir Putin poděkoval severokorejskému vůdci Kim Čong-unovi za to, že Severní Korea poslala své vojáky do boje proti Ukrajincům, kteří se pokusili o vpád do ruské pohraniční oblasti Kursk.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil obavy, že někteří z izraelských rukojmích v Pásmu Gazy pravděpodobně nedávno zemřeli. Jeho prohlášení přichází v době, kdy Izrael vyzývá obyvatele Gazy k evakuaci z města před rozšířením vojenské operace. Podle Trumpa se jedná o 20 lidí, o kterých se předpokládalo, že jsou naživu. „Doufám, že se mýlím,“ řekl novinářům v Oválné pracovně.
Při jedné příležitosti byli ruský prezident Vladimir Putin a čínský prezident Si Ťin-pching přistiženi u horkého mikrofonu, jak si během vojenské přehlídky v Pekingu povídají o nesmrtelnosti. Putin tehdy svému protějšku řekl, že díky rozvoji biotechnologií je možné neustále transplantovat lidské orgány a žít tak stále mladší, dokonce dosáhnout nesmrtelnosti. Si Ťin-pching mu odpověděl, že vědci předpovídají, že v tomto století se lidé budou moct dožít až 150 let.
Ruské ozbrojené síly by mohly podle vojenských expertů do února vyčerpat zásoby raket proti bezpilotním letounům. Podle informací, které listu The Sun poskytli, vojáci Vladimira Putina používají tyto střely rychleji, než je ruský zbrojní průmysl dokáže nahradit.
Donald Trump se sice ve svém úřadě pokusil o rozsáhlé změny, ale jeho ambiciózní agenda je nyní ohrožena. Rostoucí problémy v ekonomice, která je pro Američany klíčová, mohou podkopat jeho politickou moc a vést k vážným následkům pro celou jeho stranu. Nedávná zpráva Úřadu pro statistiku práce podle CNN potvrdila nejhorší obavy, pokud jde o zhoršující se situaci na trhu práce.
Cenzura a omezování přístupu k oblíbeným aplikacím v Rusku postupně komplikují život milionům lidí. Nová nařízení, která v polovině srpna zavedl ruský mediální regulátor Roskomnadzor, se zaměřila na omezení hovorů prostřednictvím platforem WhatsApp a Telegram, které patří k nejpoužívanějším komunikačním kanálům. V zemi se 143 miliony obyvatel je používá 97 milionů, respektive 90 milionů lidí.
Americký prezident Donald Trump vydal výkonný příkaz, který mění dosavadní název Pentagonu. Instituce, která byla dříve známa jako Ministerstvo obrany, se nyní bude jmenovat „Ministerstvo války“. Trump své rozhodnutí zdůvodnil tím, že tento název lépe odpovídá současnému stavu světa, který podle něj vyžaduje silnou armádu připravenou k boji, uvedl server CNN.
Globální ekonomika pociťuje následky klimatických změn, které se projevují ve zvyšování cen, od bydlení až po potraviny. Podle loňské studie by narušení způsobené oteplováním mohlo do poloviny století stát globální ekonomiku až 38 bilionů dolarů ročně.
Americká jednotka námořní pěchoty Navy Seals zabila několik severokorejských civilistů během nezdařené tajné mise, při níž měla umístit odposlouchávací zařízení. Podle informací listu New York Times operaci schválil tehdejší prezident Donald Trump v roce 2019, v době, kdy probíhala diplomatická jednání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem.
Izraelská armáda se chystá na rozsáhlý útok na Gazu. Po téměř dvou letech konfliktu však čelí náročné situaci, kterou komplikuje vyčerpanost, klesající motivace a nedostatek vojáků, uvádí CNN.
Navzdory tomu, že se nezdá, že by v dohledné době mělo dojít k mírové dohodě o ukončení bojů na Ukrajině, je čím dál zjevnější, že trvalý mír je ještě hůře dosažitelný. Hlavním sporným bodem jakéhokoli jednání bude budoucí bezpečnost Ukrajiny.
