Současná Trumpova administrativa se ocitá pod palbou kritiky za odtrženost od reality běžných Američanů, přičemž nejnovější kontroverze vyvolal samotný prezident, když na schůzi kabinetu zlehčoval dopady svých celních politik. Podle jeho slov by si „děti mohly místo třiceti panenek vystačit se dvěma,“ přičemž připustil, že tyto hračky „budou možná o pár dolarů dražší.“
Jeho poznámka podle CNN vyzněla jako výsměch lidem, kteří se již nyní potýkají s rostoucími životními náklady. Americká veřejnost dala v posledních volbách jasně najevo, že právě tyto ekonomické tlaky považuje za svou největší starost.
Trumpova slova, pronesená ze Zlatem ozdobeného Oválného pracovního stolu, kde dominuje luxus a okázalost, jen zvýraznila kontrast mezi prezidentovým životním stylem a realitou voličů. Zvláštní pozornost vyvolává i fakt, že prezident pravidelně utrácí veřejné prostředky za víkendové pobyty ve svém floridském klubu.
Téměř 80 % hraček prodávaných v USA pochází z Číny, a podle odborníků prezidentovo clo ve výši 145 % výrazně zvyšuje jejich cenu. Mnoho prodejců proto stojí před volbou – buď zdraží, nebo přestanou dovážet a riskují krach. Zatímco Trump hračky považuje za přebytečný luxus, kritici poukazují na jejich význam nejen pro děti, ale i pro americkou ekonomiku, která je závislá na spotřebě.
Podobnou odezvu vzbudil v březnu ministr financí Scott Bessent, když prohlásil, že „přístup k levnému zboží není podstatou amerického snu“. Sám disponuje majetkem přes půl miliardy dolarů.
Realita je však jiná. Zatímco spotřební zboží zlevnilo, náklady na bydlení, zdravotní péči, vzdělání či potraviny raketově rostou. Prezidentova celní politika se přitom těchto skutečně zásadních výdajů netýká.
Další nevhodný výrok zazněl tento týden od ministra obchodu Howarda Lutnicka, který na CNBC představil vládní představu budoucnosti práce: „Lidé budou celý život pracovat v továrnách, stejně jako jejich děti a vnoučata.“ Lutnick přitom nedávno předal vedení své investiční firmy vlastním synům a v průmyslu nikdy sám nepracoval.
Většina Američanů takovou budoucnost nechce. Podle nedávného průzkumu CNN by 73 % lidí raději pracovalo v kanceláři než v továrně.
Postoj Trumpovy vlády tak podle kritiků ukazuje nejen nepochopení ekonomické reality, ale i lhostejnost k problémům běžných občanů. Prezident a jeho bohatí spojenci zřejmě vnímají americký sen z úplně jiného světa.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.
