Současná Trumpova administrativa se ocitá pod palbou kritiky za odtrženost od reality běžných Američanů, přičemž nejnovější kontroverze vyvolal samotný prezident, když na schůzi kabinetu zlehčoval dopady svých celních politik. Podle jeho slov by si „děti mohly místo třiceti panenek vystačit se dvěma,“ přičemž připustil, že tyto hračky „budou možná o pár dolarů dražší.“
Jeho poznámka podle CNN vyzněla jako výsměch lidem, kteří se již nyní potýkají s rostoucími životními náklady. Americká veřejnost dala v posledních volbách jasně najevo, že právě tyto ekonomické tlaky považuje za svou největší starost.
Trumpova slova, pronesená ze Zlatem ozdobeného Oválného pracovního stolu, kde dominuje luxus a okázalost, jen zvýraznila kontrast mezi prezidentovým životním stylem a realitou voličů. Zvláštní pozornost vyvolává i fakt, že prezident pravidelně utrácí veřejné prostředky za víkendové pobyty ve svém floridském klubu.
Téměř 80 % hraček prodávaných v USA pochází z Číny, a podle odborníků prezidentovo clo ve výši 145 % výrazně zvyšuje jejich cenu. Mnoho prodejců proto stojí před volbou – buď zdraží, nebo přestanou dovážet a riskují krach. Zatímco Trump hračky považuje za přebytečný luxus, kritici poukazují na jejich význam nejen pro děti, ale i pro americkou ekonomiku, která je závislá na spotřebě.
Podobnou odezvu vzbudil v březnu ministr financí Scott Bessent, když prohlásil, že „přístup k levnému zboží není podstatou amerického snu“. Sám disponuje majetkem přes půl miliardy dolarů.
Realita je však jiná. Zatímco spotřební zboží zlevnilo, náklady na bydlení, zdravotní péči, vzdělání či potraviny raketově rostou. Prezidentova celní politika se přitom těchto skutečně zásadních výdajů netýká.
Další nevhodný výrok zazněl tento týden od ministra obchodu Howarda Lutnicka, který na CNBC představil vládní představu budoucnosti práce: „Lidé budou celý život pracovat v továrnách, stejně jako jejich děti a vnoučata.“ Lutnick přitom nedávno předal vedení své investiční firmy vlastním synům a v průmyslu nikdy sám nepracoval.
Většina Američanů takovou budoucnost nechce. Podle nedávného průzkumu CNN by 73 % lidí raději pracovalo v kanceláři než v továrně.
Postoj Trumpovy vlády tak podle kritiků ukazuje nejen nepochopení ekonomické reality, ale i lhostejnost k problémům běžných občanů. Prezident a jeho bohatí spojenci zřejmě vnímají americký sen z úplně jiného světa.
Volební preference v Česku se po vypuknutí bitcoinové aféry začínají hýbat. Podle čerstvého průzkumu agentury NMS Market Research si sice nejsilnější opoziční hnutí ANO udrželo svou stabilní podporu přes 30 procent, avšak vládní koalice SPOLU oslabila a prudce roste podpora SPD. Analytici varují, že další dopady skandálu na politické rozložení sil mohou teprve přijít.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes ráno vyzval světové mocnosti, zejména Spojené státy a evropské státy, aby zvýšily tlak na Moskvu poté, co Rusko během noci podniklo jeden z nejmasivnějších útoků od začátku války. Podle Zelenského Rusko použilo více než 400 dronů a 40 raket včetně balistických, které zasáhly prakticky celé území Ukrajiny.
Rozhodnutí vlády Roberta Fica zrušit 17. listopad jako den pracovního klidu není jen technická úprava kalendáře, ale varovný signál, že se Slovensko nebezpečně přibližuje autoritářským praktikám. Fico svým stylem vládnutí i rétorikou připomíná ruského vůdce Vladimira Putina. Oba využívají nacionalismus, démonizaci Západu a útoky na demokratické instituce k upevnění své moci. Srovnání Fica s Putinem je proto nejen oprávněné, ale i nezbytné.
Ještě nedávno se zdálo, že Elon Musk patří mezi největší vítěze loňských prezidentských voleb v USA. Akcie Tesly po listopadovém vítězství Donalda Trumpa prudce stoupaly – investoři očekávali, že nový prezident bude svému klíčovému sponzorovi nápadně nahrávat. Jenže vztah mezi těmito dvěma muži se za poslední dny dramaticky zhoršil a trhy okamžitě zareagovaly: akcie Tesly ve čtvrtek propadly o 14 %.
Spojené státy pod vedením ministra zahraničí Marca Rubia oznámily uvalení sankcí na čtyři soudkyně Mezinárodního trestního soudu (ICC) kvůli jejich zapojení do rozhodnutí, která Washington považuje za „nelegitimní“ a zaměřená proti Izraeli a samotným USA.
V časných ranních hodinách v pátek zažila Ukrajina jednu z nejintenzivnějších ruských vzdušných ofenziv posledních měsíců. Moskva vypustila stovky dronů a desítky raket na různá místa po celé zemi, přičemž nejhorší dopady byly zaznamenány v hlavním městě Kyjevě. Tam podle tamních úřadů přišli nejméně čtyři lidé o život a mnoho dalších utrpělo zranění. Útoky následovaly jen několik dní po překvapivém ukrajinském úderu na ruská vojenská letiště.
Napjatý vztah mezi prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem a technologickým podnikatelem Elonem Muskem se v posledních hodinách změnil v otevřený konflikt. Bývalý Trumpův spojenec ostře kritizoval nový vládní zákon, což spustilo sérii vzájemných útoků mezi oběma muži na jejich vlastních sociálních sítích.
V mimořádně napjaté atmosféře Poslanecké sněmovny vystoupil ministr spravedlnosti v demisi Pavel Blažek (ODS) s nečekaným a podle svých slov nejzásadnějším projevem své dosavadní politické kariéry. Reagoval tak na aféru spojenou s přijetím daru v kryptoměně bitcoin pro ministerstvo spravedlnosti, která v posledních dnech vyvolala značnou politickou i společenskou kontroverzi.
Americký prezident Donald Trump během jednání s německým kancléřem Friedrichem Merzem naznačil, že by bylo možná výhodnější nechat Ukrajinu a Rusko pokračovat v boji, než se pokoušet o okamžité mírové řešení. Merz přitom Trumpa vyzýval, aby Spojené státy zesílily tlak na Moskvu.
Ukrajinci slaví jednu z nejodvážnějších operací celé války – koordinovaný útok drony na pět leteckých základen hluboko na ruském území, známý jako operace „Pavučina“. Ta byla výsledkem osmnáctiměsíčního plánování a zahrnovala propašování dronů do Ruska, synchronizované starty a skryté řídicí stanice ve vozidlech.
Prezident Spojených států Donald Trump ostře zareagoval na veřejné výtky Elona Muska vůči novému daňovému a výdajovému zákonu, který momentálně prosazuje mezi republikánskými senátory. Podle Trumpa Musk dlouhodobě znal všechny detaily návrhu, přičemž své výhrady začal ventilovat až ve chvíli, kdy bylo jasné, že plán obsahuje omezení podpory elektromobility.
Spojené státy americké patří historicky k největším znečišťovatelům klimatu, přesto se za vlády prezidenta Donalda Trumpa vzdaly klíčových klimatických závazků. Odstoupením od Pařížské dohody a podporou fosilních paliv Trump ukázal, že ochrana klimatu není jeho prioritou. Tato politika nejen brzdí globální úsilí o udržení oteplování pod 1,5 °C, ale posiluje i korunního rivala – Čínu. Ta aktivně investuje do zelených technologií a v otázkách ochrany klimatu jednoduše předstihuje USA.