Americký prezident Donald Trump nedávno představil rozsáhlý plán celních opatření, který měl potenciál zásadně narušit globální obchodní systém i tradiční vztahy s dlouholetými spojenci USA. Jenže velká část těchto plánů byla následně pozastavena – prezident na 90 dní odložil zavedení vyšších cel na většinu zemí, zatímco zostřil kurz vůči Číně.
Přesto zůstává otázkou, zda se Trumpovi alespoň částečně daří naplňovat jeho pět hlavních obchodních cílů. Server BBC je jednotlivě rozebral..
1. Lepší obchodní dohody
Trump opakovaně tvrdí, že USA byly desítky let „drancovány“ jinými státy, přičemž jeho plán zahrnoval 10% univerzální clo pro všechny země – včetně těch neobydlených – a dodatečné reciproční tarify pro 60 „nejhorších pachatelů“.
Podle ministra financí Scotta Bessenta už více než 75 států kontaktovalo americkou administrativu s cílem jednat a nabídnout ústupky. Mezi nimi jsou například Jižní Korea či Japonsko.
Závěr: Jednání probíhají a prezident má šanci dosáhnout obchodních ústupků – ale čas běží. Do 90 dnů musí být dosaženo konkrétních dohod.
2. Oživení amerického průmyslu
Trump sliboval návrat továren a pracovních míst do USA. Tvrdí, že cla jsou nástrojem ochrany amerického průmyslu před neférovou zahraniční konkurencí. Realita je však složitější – firmy potřebují stabilitu a předvídatelnost, což Trumpovy neustálé změny strategie neposkytují.
Cílená podpora některých odvětví (např. ocelářství nebo automobilového průmyslu) je možná, ale většina podniků raději vyčkává, dokud se situace nevyjasní.
Závěr: Nejistota a nestabilita převažují. Efekt na průmysl je zatím minimální.
3. Tvrdý postoj vůči Číně
Trump opakovaně označil Čínu za hlavního viníka obchodních nerovnováh. I když ustoupil většině států, vůči Číně si drží ostrý kurz. Americká administrativa ji viní z narušování světového trhu a podkopávání amerických zájmů.
Trump prohlásil, že za současnou situaci viní spíše své předchůdce než samotnou Čínu, ale zároveň vyzval Peking k dohodě – při čemž naznačil, že by mohl být „mimořádně vstřícný“, pokud Čína přistoupí na kompromis.
Závěr: Trump dosáhl jasného zaměření debaty na Čínu. Konfrontace je v plném proudu, ale rizika jsou vysoká a USA mohou ztratit podporu svých spojenců.
4. Zvýšení příjmů do rozpočtu
Prezident slíbil, že výnosy z cel půjdou na snížení daní, úhradu státního dluhu a financování programů. Podle odhadů nezávislé organizace Tax Foundation by univerzální 10% clo mohlo během deseti let přinést až 2 biliony dolarů.
Na druhou stranu, stejné období má přinést daňové škrty v objemu 5 bilionů dolarů. Navíc, jakmile se dovoz nahradí domácí výrobou, výnosy z cel dramaticky klesnou.
Závěr: Pokud Trump celní režim udrží, může získat významné prostředky. Ale jde spíše o dočasný příliv peněz než o dlouhodobé řešení.
5. Nižší ceny pro americké spotřebitele
Trump tvrdí, že domácí výroba sníží ceny díky vyšší konkurenci. Realita je však opačná. Většina ekonomů varuje, že cla naopak zvýší ceny dováženého zboží, což dopadne především na nízkopříjmové skupiny obyvatel.
Tax Foundation odhaduje, že 10% clo zvýší roční výdaje průměrné americké domácnosti o více než 1 200 dolarů. To je v přímém rozporu s Trumpovým slibem o „zlatém věku“ amerických spotřebitelů.
Závěr: Vyšší ceny ohrožují jak ekonomiku, tak prezidentovu politickou pozici. Tento cíl zůstává nenaplněný a představuje velké riziko před nadcházejícími volbami.
Trumpovy celní ambice zatím přinášejí smíšené výsledky. Zatímco vyjednávání s některými státy začala a pozornost se soustředila na Čínu, ostatní cíle – stabilní podpora průmyslu, vyšší příjmy bez vedlejších škod a nižší ceny pro Američany – zůstávají v nedohlednu. Mnohé z těchto opatření navíc mohou přinést více nejistoty než prosperity. Zda se prezidentovi podaří přetavit tlak v konkrétní výhody, ukáže až čas – a výsledek klíčových jednání v příštích týdnech.
Reportáž ukrajinsko-amerického novináře Davida Kiričenka z frontové linie pro web Kyiv Post vykresluje drsnou realitu dnešního bojiště, kde prim hrají moderní technologie. Kiričenko strávil několik dní v těsné blízkosti jednotky bezpilotních systémů ukrajinské 110. samostatné mechanizované brigády. Společně s americkým dokumentaristou Ryanem Van Ertem nahlédli přímo do takzvané zóny zabíjení, tedy pásma neustále sledovaného a napadaného drony.
Katastrofální požáry pustošící v těchto dnech rozsáhlé oblasti Španělska a Francie představují podle nejvyšších evropských představitelů zásadní hrozbu pro celou Evropu. Ohňový živel v blízkosti Madridu a Bordeaux již zničil desítky tisíc hektarů porostu a srovnal se zemí stovky obytných domů. Následná evakuace více než tří set tisíc obyvatel se zapsala do historie jako jedna z nejrozsáhlejších záchranných akcí svého druhu na evropském kontinentu.
Omezení konzumace cukru v prvních dvou letech života může podle vědců výrazně přispět k ochraně mozku a snížení rizika vzniku demence v pozdějším věku. Nejnovější zjištění vycházejí z analýzy historických dat z doby ukončení přídělového systému na cukr ve Velké Británii po druhé světové válce. Výzkumníci porovnávali zdravotní stav lidí, kteří vyrůstali v období striktního přídělu sladkostí, s generací narozenou bezprostředně po jeho zrušení.
Vlna ničivých lesních požárů přiměla španělskou vládu k vyhlášení celostátního nouzového stavu v Madridském regionu a v provincii Ávila. Rozsáhlé evakuace a nasazení vojenských pohotovostních jednotek jasně ukázaly, že požáry šířící se do zástavby vyžadují zcela odlišný přístup, než jaký byl v zemi dosud běžný. Ohrožena jsou především území na pomezí přírody a městské infrastruktury, kde se rizika výrazně koncentrují a komplikují jakékoliv záchranné operace.
Technologie zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) představuje klíčový pilíř strategie Evropské unie pro dekarbonizaci těžkého průmyslu, jako je výroba cementu, oceli či chemických látek. Tento proces spočívá v oddělení oxidu uhličitého přímo u průmyslových zdrojů, jeho následné přepravě potrubím nebo loděmi a v trvalém uložení do hlubokých geologických struktur. Podle Aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi si Unie stanovila cíl dosáhnout do roku 2030 roční kapacity ukládání minimálně padesáti milionů tun CO₂, přičemž do roku 2040 bude podle odhadů Evropské komise nutné ročně uskladnit až dvě stě padesát milionů tun tohoto skleníkového plynu.
Iránské Islámské revoluční gardy v oficiálním prohlášení zveřejněném státními médii přísahaly odvetu za rozsáhlé noční údery Spojených států na íránské cíle. Teheránský režim otevřeně deklaroval záměr ještě během dneška potrestat agresora. Napětí na Blízkém východě tak po krátkém útlumu opět prudce eskaluje, přičemž obě strany dávají najevo odhodlání v konfrontaci pokračovat.
Cévní onemocnění drobných mozkových tepen představuje závažný chronický stav, který výrazně zvyšuje riziko vzniku mozkové mrtvice i rozvoje kognitivních poruch. Jen ve Francii tímto vaskulárním problémem trpí odhadem více než pět milionů lidí, především ve věkové skupině nad šestašedesát let. Přestože lékařská věda dosud nemá k dispozici žádný léky, které by vrátily zdraví poškozeným cévám, v laboratořích v Bordeaux se rodí slibné terapeutické přístupy, které by mohly dosavadní pasivní přístup zásadně proměnit.
Kazašský prezident Kasym-Žomart Tokajev při osobním setkání vyzval ruského vůdce Vladimira Putina ke zmrazení války na Ukrajině a k návratu k diplomatickým jednáním. Během jejich rozhovoru zdůraznil, že na frontě zbytečně umírají mladí lidé a nastal čas válku ukončit. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v reakci na tato slova uvedl, že návrh kazašské hlavy státu považuje za realistický, včasný a velice moudrý apel.
Americká armáda podnikla rozsáhlou vlnu vzdušných úderů na cíle v Íránu. Jednalo se o přímou odvetu za úterní pokusy o balistické útoky, které směřovaly na americké síly v regionu. Podle prohlášení Centrálního velení ozbrojených sil USA zasáhly síly desítky objektů patřících Islámským revolučním gardám. Úder směřoval zejména na vojenská velitelská centra, zařízení pro vývoj a skladování raket či bezpilotních prostředků a na pobřežní obranné i námořní kapacity.
Ničivé lesní požáry, které v těchto dnech ohrožují předměstí Bordeaux i Madridu, znovu neúprosně připomínají evropským lídrům tvrdou realitu. Rychle se oteplující planeta totiž mění rozsáhlé oblasti starého kontinentu v místa, která bude v brzké době prakticky nemožné pojistit. Rekordní požáry už donutily ke evakuaci stovky tisíc lidí, zničily přírodní rezervace a ohrozily i města, která byla dosud považována za zcela bezpečná.
Britská vláda spolu s vedením tamní policie zahájily rozsáhlý přezkum postupu, jakým britské úřady přenechávají americké armádě vyšetřování závažných trestných činů spáchaných na území Spojeného království. Do celé záležitosti je zapojeno hned několik vládních ministerstev. Jejich cílem je zmapovat, proč britské policejní složky, které mají primární odpovědnost za vyšetřování zločinů na domácí půdě, ustupují vyšetřovatelům z USA a předávají jim pravomoci.
Dneškem odstartovala další vlna tropických letních veder, přičemž teploty ještě porostou. Je to důvod ke znepokojení, protože v Česku už tak panuje problém se suchem. Následující dny nepřinesou jeho řešení.