Americký prezident Donald Trump nedávno představil rozsáhlý plán celních opatření, který měl potenciál zásadně narušit globální obchodní systém i tradiční vztahy s dlouholetými spojenci USA. Jenže velká část těchto plánů byla následně pozastavena – prezident na 90 dní odložil zavedení vyšších cel na většinu zemí, zatímco zostřil kurz vůči Číně.
Přesto zůstává otázkou, zda se Trumpovi alespoň částečně daří naplňovat jeho pět hlavních obchodních cílů. Server BBC je jednotlivě rozebral..
1. Lepší obchodní dohody
Trump opakovaně tvrdí, že USA byly desítky let „drancovány“ jinými státy, přičemž jeho plán zahrnoval 10% univerzální clo pro všechny země – včetně těch neobydlených – a dodatečné reciproční tarify pro 60 „nejhorších pachatelů“.
Podle ministra financí Scotta Bessenta už více než 75 států kontaktovalo americkou administrativu s cílem jednat a nabídnout ústupky. Mezi nimi jsou například Jižní Korea či Japonsko.
Závěr: Jednání probíhají a prezident má šanci dosáhnout obchodních ústupků – ale čas běží. Do 90 dnů musí být dosaženo konkrétních dohod.
2. Oživení amerického průmyslu
Trump sliboval návrat továren a pracovních míst do USA. Tvrdí, že cla jsou nástrojem ochrany amerického průmyslu před neférovou zahraniční konkurencí. Realita je však složitější – firmy potřebují stabilitu a předvídatelnost, což Trumpovy neustálé změny strategie neposkytují.
Cílená podpora některých odvětví (např. ocelářství nebo automobilového průmyslu) je možná, ale většina podniků raději vyčkává, dokud se situace nevyjasní.
Závěr: Nejistota a nestabilita převažují. Efekt na průmysl je zatím minimální.
3. Tvrdý postoj vůči Číně
Trump opakovaně označil Čínu za hlavního viníka obchodních nerovnováh. I když ustoupil většině států, vůči Číně si drží ostrý kurz. Americká administrativa ji viní z narušování světového trhu a podkopávání amerických zájmů.
Trump prohlásil, že za současnou situaci viní spíše své předchůdce než samotnou Čínu, ale zároveň vyzval Peking k dohodě – při čemž naznačil, že by mohl být „mimořádně vstřícný“, pokud Čína přistoupí na kompromis.
Závěr: Trump dosáhl jasného zaměření debaty na Čínu. Konfrontace je v plném proudu, ale rizika jsou vysoká a USA mohou ztratit podporu svých spojenců.
4. Zvýšení příjmů do rozpočtu
Prezident slíbil, že výnosy z cel půjdou na snížení daní, úhradu státního dluhu a financování programů. Podle odhadů nezávislé organizace Tax Foundation by univerzální 10% clo mohlo během deseti let přinést až 2 biliony dolarů.
Na druhou stranu, stejné období má přinést daňové škrty v objemu 5 bilionů dolarů. Navíc, jakmile se dovoz nahradí domácí výrobou, výnosy z cel dramaticky klesnou.
Závěr: Pokud Trump celní režim udrží, může získat významné prostředky. Ale jde spíše o dočasný příliv peněz než o dlouhodobé řešení.
5. Nižší ceny pro americké spotřebitele
Trump tvrdí, že domácí výroba sníží ceny díky vyšší konkurenci. Realita je však opačná. Většina ekonomů varuje, že cla naopak zvýší ceny dováženého zboží, což dopadne především na nízkopříjmové skupiny obyvatel.
Tax Foundation odhaduje, že 10% clo zvýší roční výdaje průměrné americké domácnosti o více než 1 200 dolarů. To je v přímém rozporu s Trumpovým slibem o „zlatém věku“ amerických spotřebitelů.
Závěr: Vyšší ceny ohrožují jak ekonomiku, tak prezidentovu politickou pozici. Tento cíl zůstává nenaplněný a představuje velké riziko před nadcházejícími volbami.
Trumpovy celní ambice zatím přinášejí smíšené výsledky. Zatímco vyjednávání s některými státy začala a pozornost se soustředila na Čínu, ostatní cíle – stabilní podpora průmyslu, vyšší příjmy bez vedlejších škod a nižší ceny pro Američany – zůstávají v nedohlednu. Mnohé z těchto opatření navíc mohou přinést více nejistoty než prosperity. Zda se prezidentovi podaří přetavit tlak v konkrétní výhody, ukáže až čas – a výsledek klíčových jednání v příštích týdnech.
Nedávný výzkum a experti poukazují na to, že klimatická krize bude i nadále zvyšovat frekvenci požárů, které vzniknou od blesků. Podle nich to může mít kaskádové účinky a zhoršit veřejnou bezpečnost a zdraví. Požáry způsobené blesky mají tendenci hořet v odlehlých oblastech, a proto se šíří rychleji než ty, které způsobí člověk.
Uprostřed napjaté geopolitické situace se v Pekingu konala obří vojenská přehlídka, kde se bok po boku objevili čínský prezident Si Ťin-pching, ruský prezident Vladimir Putin a severokorejský vůdce Kim Čong-un. Podle analytiků je toto setkání „osou převratu“. Naposledy se vůdci těchto zemí sešli v době studené války, což jasně ukazuje na snahu vytvořit nový světový řád.
Stejně jako mnoho Australanů, i Rach z Newcastle vyrostla v zemi s nejvyšším výskytem rakoviny kůže na světě. Už od dětství ji provázelo pravidlo „bez klobouku nehraješ“, reklamy z devadesátých let a opalovací krémy, které stály u každých dveří. Proto byla Rach velmi překvapená, když jí lékaři loni v listopadu našli na nose rakovinu kůže. Byla zmatená a naštvaná, protože dělala vše, co se jí říkalo, a přesto se jí to stalo.
Plány Dánska, které v současné době předsedá Radě Evropské unie, se dostávají do potíží. Chtělo co nejrychleji zajistit dohodu o novém klimatickém cíli pro rok 2040, ale podle webu Politico mu v tom brání ty nejsilnější členské státy.
Ruský prezident Vladimir Putin poděkoval severokorejskému vůdci Kim Čong-unovi za to, že Severní Korea poslala své vojáky do boje proti Ukrajincům, kteří se pokusili o vpád do ruské pohraniční oblasti Kursk.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil obavy, že někteří z izraelských rukojmích v Pásmu Gazy pravděpodobně nedávno zemřeli. Jeho prohlášení přichází v době, kdy Izrael vyzývá obyvatele Gazy k evakuaci z města před rozšířením vojenské operace. Podle Trumpa se jedná o 20 lidí, o kterých se předpokládalo, že jsou naživu. „Doufám, že se mýlím,“ řekl novinářům v Oválné pracovně.
Při jedné příležitosti byli ruský prezident Vladimir Putin a čínský prezident Si Ťin-pching přistiženi u horkého mikrofonu, jak si během vojenské přehlídky v Pekingu povídají o nesmrtelnosti. Putin tehdy svému protějšku řekl, že díky rozvoji biotechnologií je možné neustále transplantovat lidské orgány a žít tak stále mladší, dokonce dosáhnout nesmrtelnosti. Si Ťin-pching mu odpověděl, že vědci předpovídají, že v tomto století se lidé budou moct dožít až 150 let.
Ruské ozbrojené síly by mohly podle vojenských expertů do února vyčerpat zásoby raket proti bezpilotním letounům. Podle informací, které listu The Sun poskytli, vojáci Vladimira Putina používají tyto střely rychleji, než je ruský zbrojní průmysl dokáže nahradit.
Donald Trump se sice ve svém úřadě pokusil o rozsáhlé změny, ale jeho ambiciózní agenda je nyní ohrožena. Rostoucí problémy v ekonomice, která je pro Američany klíčová, mohou podkopat jeho politickou moc a vést k vážným následkům pro celou jeho stranu. Nedávná zpráva Úřadu pro statistiku práce podle CNN potvrdila nejhorší obavy, pokud jde o zhoršující se situaci na trhu práce.
Cenzura a omezování přístupu k oblíbeným aplikacím v Rusku postupně komplikují život milionům lidí. Nová nařízení, která v polovině srpna zavedl ruský mediální regulátor Roskomnadzor, se zaměřila na omezení hovorů prostřednictvím platforem WhatsApp a Telegram, které patří k nejpoužívanějším komunikačním kanálům. V zemi se 143 miliony obyvatel je používá 97 milionů, respektive 90 milionů lidí.
Americký prezident Donald Trump vydal výkonný příkaz, který mění dosavadní název Pentagonu. Instituce, která byla dříve známa jako Ministerstvo obrany, se nyní bude jmenovat „Ministerstvo války“. Trump své rozhodnutí zdůvodnil tím, že tento název lépe odpovídá současnému stavu světa, který podle něj vyžaduje silnou armádu připravenou k boji, uvedl server CNN.
Globální ekonomika pociťuje následky klimatických změn, které se projevují ve zvyšování cen, od bydlení až po potraviny. Podle loňské studie by narušení způsobené oteplováním mohlo do poloviny století stát globální ekonomiku až 38 bilionů dolarů ročně.