Americký prezident Donald Trump nedávno představil rozsáhlý plán celních opatření, který měl potenciál zásadně narušit globální obchodní systém i tradiční vztahy s dlouholetými spojenci USA. Jenže velká část těchto plánů byla následně pozastavena – prezident na 90 dní odložil zavedení vyšších cel na většinu zemí, zatímco zostřil kurz vůči Číně.
Přesto zůstává otázkou, zda se Trumpovi alespoň částečně daří naplňovat jeho pět hlavních obchodních cílů. Server BBC je jednotlivě rozebral..
1. Lepší obchodní dohody
Trump opakovaně tvrdí, že USA byly desítky let „drancovány“ jinými státy, přičemž jeho plán zahrnoval 10% univerzální clo pro všechny země – včetně těch neobydlených – a dodatečné reciproční tarify pro 60 „nejhorších pachatelů“.
Podle ministra financí Scotta Bessenta už více než 75 států kontaktovalo americkou administrativu s cílem jednat a nabídnout ústupky. Mezi nimi jsou například Jižní Korea či Japonsko.
Závěr: Jednání probíhají a prezident má šanci dosáhnout obchodních ústupků – ale čas běží. Do 90 dnů musí být dosaženo konkrétních dohod.
2. Oživení amerického průmyslu
Trump sliboval návrat továren a pracovních míst do USA. Tvrdí, že cla jsou nástrojem ochrany amerického průmyslu před neférovou zahraniční konkurencí. Realita je však složitější – firmy potřebují stabilitu a předvídatelnost, což Trumpovy neustálé změny strategie neposkytují.
Cílená podpora některých odvětví (např. ocelářství nebo automobilového průmyslu) je možná, ale většina podniků raději vyčkává, dokud se situace nevyjasní.
Závěr: Nejistota a nestabilita převažují. Efekt na průmysl je zatím minimální.
3. Tvrdý postoj vůči Číně
Trump opakovaně označil Čínu za hlavního viníka obchodních nerovnováh. I když ustoupil většině států, vůči Číně si drží ostrý kurz. Americká administrativa ji viní z narušování světového trhu a podkopávání amerických zájmů.
Trump prohlásil, že za současnou situaci viní spíše své předchůdce než samotnou Čínu, ale zároveň vyzval Peking k dohodě – při čemž naznačil, že by mohl být „mimořádně vstřícný“, pokud Čína přistoupí na kompromis.
Závěr: Trump dosáhl jasného zaměření debaty na Čínu. Konfrontace je v plném proudu, ale rizika jsou vysoká a USA mohou ztratit podporu svých spojenců.
4. Zvýšení příjmů do rozpočtu
Prezident slíbil, že výnosy z cel půjdou na snížení daní, úhradu státního dluhu a financování programů. Podle odhadů nezávislé organizace Tax Foundation by univerzální 10% clo mohlo během deseti let přinést až 2 biliony dolarů.
Na druhou stranu, stejné období má přinést daňové škrty v objemu 5 bilionů dolarů. Navíc, jakmile se dovoz nahradí domácí výrobou, výnosy z cel dramaticky klesnou.
Závěr: Pokud Trump celní režim udrží, může získat významné prostředky. Ale jde spíše o dočasný příliv peněz než o dlouhodobé řešení.
5. Nižší ceny pro americké spotřebitele
Trump tvrdí, že domácí výroba sníží ceny díky vyšší konkurenci. Realita je však opačná. Většina ekonomů varuje, že cla naopak zvýší ceny dováženého zboží, což dopadne především na nízkopříjmové skupiny obyvatel.
Tax Foundation odhaduje, že 10% clo zvýší roční výdaje průměrné americké domácnosti o více než 1 200 dolarů. To je v přímém rozporu s Trumpovým slibem o „zlatém věku“ amerických spotřebitelů.
Závěr: Vyšší ceny ohrožují jak ekonomiku, tak prezidentovu politickou pozici. Tento cíl zůstává nenaplněný a představuje velké riziko před nadcházejícími volbami.
Trumpovy celní ambice zatím přinášejí smíšené výsledky. Zatímco vyjednávání s některými státy začala a pozornost se soustředila na Čínu, ostatní cíle – stabilní podpora průmyslu, vyšší příjmy bez vedlejších škod a nižší ceny pro Američany – zůstávají v nedohlednu. Mnohé z těchto opatření navíc mohou přinést více nejistoty než prosperity. Zda se prezidentovi podaří přetavit tlak v konkrétní výhody, ukáže až čas – a výsledek klíčových jednání v příštích týdnech.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro stanici Fox News rezolutně odmítl spekulace o tom, že by Spojené státy využívaly ukrajinskou pomoc při obraně proti dronům na Blízkém východě. Podle šéfa Bílého domu disponuje Amerika nejvyspělejšími technologiemi na světě a v otázkách bezpilotních letounů má větší přehled než kdokoli jiný. Trump tak přímo popřel tvrzení Kyjeva, že by o takovou podporu Washington sám žádal.
Současné válečné tažení na Blízkém východě, do kterého Spojené státy investují závratných 890 milionů dolarů každý den, tvrdě dopadá na nejzranitelnější regiony Asie. Zatímco mocnosti financují nákladné vojenské operace, miliony obyvatel v tisíce kilometrů vzdálených zemích bojují s kritickým nedostatkem základních životních potřeb.
Sliby administrativy Donalda Trumpa o bleskovém ukončení konfliktu s Íránem narážejí na tvrdou realitu energetického trhu. Zatímco Bílý dům se snaží mírnit paniku tvrzením, že drastické zdražování pohonných hmot je pouze krátkodobým výkyvem v řádu týdnů, experti citovaní serverem Politico vykreslují mnohem temnější scénář. Podle nich existuje pět zásadních bariér, které udrží ceny benzínu na rekordních úrovních po velmi dlouhou dobu.
Podle informací stanice CNN čelí administrativa Donalda Trumpa ostré kritice za to, že při plánování úderů na Írán hrubě podcenila riziko uzavření Hormuzského průlivu. Ukazuje se, že Pentagon i Rada pro národní bezpečnost odsunuly varovné analýzy ekonomických expertů na druhou kolej. Rozhodování v úzkém kruhu prezidentových poradců vedlo k tomu, že Washington nebyl připraven na scénář, který nyní diplomaté i námořní dopravci označují za katastrofální.
Válka v Íránu a s ní spojený drastický nárůst cen ropy a plynu rozpoutaly v Bruselu ostrou debatu o budoucnosti klimatické politiky. Energetický šok, který následoval po útocích USA a Izraele na Teherán z konce února, rozdělil Evropskou unii na dva nesmiřitelné tábory. Zatímco jedna strana volá po oslabení zelených ambicí v zájmu přežití ekonomiky, druhá v krizi vidí pádný důvod pro urychlení odklodu od fosilních paliv.