Americký prezident Donald Trump nedávno představil rozsáhlý plán celních opatření, který měl potenciál zásadně narušit globální obchodní systém i tradiční vztahy s dlouholetými spojenci USA. Jenže velká část těchto plánů byla následně pozastavena – prezident na 90 dní odložil zavedení vyšších cel na většinu zemí, zatímco zostřil kurz vůči Číně.
Přesto zůstává otázkou, zda se Trumpovi alespoň částečně daří naplňovat jeho pět hlavních obchodních cílů. Server BBC je jednotlivě rozebral..
1. Lepší obchodní dohody
Trump opakovaně tvrdí, že USA byly desítky let „drancovány“ jinými státy, přičemž jeho plán zahrnoval 10% univerzální clo pro všechny země – včetně těch neobydlených – a dodatečné reciproční tarify pro 60 „nejhorších pachatelů“.
Podle ministra financí Scotta Bessenta už více než 75 států kontaktovalo americkou administrativu s cílem jednat a nabídnout ústupky. Mezi nimi jsou například Jižní Korea či Japonsko.
Závěr: Jednání probíhají a prezident má šanci dosáhnout obchodních ústupků – ale čas běží. Do 90 dnů musí být dosaženo konkrétních dohod.
2. Oživení amerického průmyslu
Trump sliboval návrat továren a pracovních míst do USA. Tvrdí, že cla jsou nástrojem ochrany amerického průmyslu před neférovou zahraniční konkurencí. Realita je však složitější – firmy potřebují stabilitu a předvídatelnost, což Trumpovy neustálé změny strategie neposkytují.
Cílená podpora některých odvětví (např. ocelářství nebo automobilového průmyslu) je možná, ale většina podniků raději vyčkává, dokud se situace nevyjasní.
Závěr: Nejistota a nestabilita převažují. Efekt na průmysl je zatím minimální.
3. Tvrdý postoj vůči Číně
Trump opakovaně označil Čínu za hlavního viníka obchodních nerovnováh. I když ustoupil většině států, vůči Číně si drží ostrý kurz. Americká administrativa ji viní z narušování světového trhu a podkopávání amerických zájmů.
Trump prohlásil, že za současnou situaci viní spíše své předchůdce než samotnou Čínu, ale zároveň vyzval Peking k dohodě – při čemž naznačil, že by mohl být „mimořádně vstřícný“, pokud Čína přistoupí na kompromis.
Závěr: Trump dosáhl jasného zaměření debaty na Čínu. Konfrontace je v plném proudu, ale rizika jsou vysoká a USA mohou ztratit podporu svých spojenců.
4. Zvýšení příjmů do rozpočtu
Prezident slíbil, že výnosy z cel půjdou na snížení daní, úhradu státního dluhu a financování programů. Podle odhadů nezávislé organizace Tax Foundation by univerzální 10% clo mohlo během deseti let přinést až 2 biliony dolarů.
Na druhou stranu, stejné období má přinést daňové škrty v objemu 5 bilionů dolarů. Navíc, jakmile se dovoz nahradí domácí výrobou, výnosy z cel dramaticky klesnou.
Závěr: Pokud Trump celní režim udrží, může získat významné prostředky. Ale jde spíše o dočasný příliv peněz než o dlouhodobé řešení.
5. Nižší ceny pro americké spotřebitele
Trump tvrdí, že domácí výroba sníží ceny díky vyšší konkurenci. Realita je však opačná. Většina ekonomů varuje, že cla naopak zvýší ceny dováženého zboží, což dopadne především na nízkopříjmové skupiny obyvatel.
Tax Foundation odhaduje, že 10% clo zvýší roční výdaje průměrné americké domácnosti o více než 1 200 dolarů. To je v přímém rozporu s Trumpovým slibem o „zlatém věku“ amerických spotřebitelů.
Závěr: Vyšší ceny ohrožují jak ekonomiku, tak prezidentovu politickou pozici. Tento cíl zůstává nenaplněný a představuje velké riziko před nadcházejícími volbami.
Trumpovy celní ambice zatím přinášejí smíšené výsledky. Zatímco vyjednávání s některými státy začala a pozornost se soustředila na Čínu, ostatní cíle – stabilní podpora průmyslu, vyšší příjmy bez vedlejších škod a nižší ceny pro Američany – zůstávají v nedohlednu. Mnohé z těchto opatření navíc mohou přinést více nejistoty než prosperity. Zda se prezidentovi podaří přetavit tlak v konkrétní výhody, ukáže až čas – a výsledek klíčových jednání v příštích týdnech.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.