Americký prezident Donald Trump nedávno představil rozsáhlý plán celních opatření, který měl potenciál zásadně narušit globální obchodní systém i tradiční vztahy s dlouholetými spojenci USA. Jenže velká část těchto plánů byla následně pozastavena – prezident na 90 dní odložil zavedení vyšších cel na většinu zemí, zatímco zostřil kurz vůči Číně.
Přesto zůstává otázkou, zda se Trumpovi alespoň částečně daří naplňovat jeho pět hlavních obchodních cílů. Server BBC je jednotlivě rozebral..
1. Lepší obchodní dohody
Trump opakovaně tvrdí, že USA byly desítky let „drancovány“ jinými státy, přičemž jeho plán zahrnoval 10% univerzální clo pro všechny země – včetně těch neobydlených – a dodatečné reciproční tarify pro 60 „nejhorších pachatelů“.
Podle ministra financí Scotta Bessenta už více než 75 států kontaktovalo americkou administrativu s cílem jednat a nabídnout ústupky. Mezi nimi jsou například Jižní Korea či Japonsko.
Závěr: Jednání probíhají a prezident má šanci dosáhnout obchodních ústupků – ale čas běží. Do 90 dnů musí být dosaženo konkrétních dohod.
2. Oživení amerického průmyslu
Trump sliboval návrat továren a pracovních míst do USA. Tvrdí, že cla jsou nástrojem ochrany amerického průmyslu před neférovou zahraniční konkurencí. Realita je však složitější – firmy potřebují stabilitu a předvídatelnost, což Trumpovy neustálé změny strategie neposkytují.
Cílená podpora některých odvětví (např. ocelářství nebo automobilového průmyslu) je možná, ale většina podniků raději vyčkává, dokud se situace nevyjasní.
Závěr: Nejistota a nestabilita převažují. Efekt na průmysl je zatím minimální.
3. Tvrdý postoj vůči Číně
Trump opakovaně označil Čínu za hlavního viníka obchodních nerovnováh. I když ustoupil většině států, vůči Číně si drží ostrý kurz. Americká administrativa ji viní z narušování světového trhu a podkopávání amerických zájmů.
Trump prohlásil, že za současnou situaci viní spíše své předchůdce než samotnou Čínu, ale zároveň vyzval Peking k dohodě – při čemž naznačil, že by mohl být „mimořádně vstřícný“, pokud Čína přistoupí na kompromis.
Závěr: Trump dosáhl jasného zaměření debaty na Čínu. Konfrontace je v plném proudu, ale rizika jsou vysoká a USA mohou ztratit podporu svých spojenců.
4. Zvýšení příjmů do rozpočtu
Prezident slíbil, že výnosy z cel půjdou na snížení daní, úhradu státního dluhu a financování programů. Podle odhadů nezávislé organizace Tax Foundation by univerzální 10% clo mohlo během deseti let přinést až 2 biliony dolarů.
Na druhou stranu, stejné období má přinést daňové škrty v objemu 5 bilionů dolarů. Navíc, jakmile se dovoz nahradí domácí výrobou, výnosy z cel dramaticky klesnou.
Závěr: Pokud Trump celní režim udrží, může získat významné prostředky. Ale jde spíše o dočasný příliv peněz než o dlouhodobé řešení.
5. Nižší ceny pro americké spotřebitele
Trump tvrdí, že domácí výroba sníží ceny díky vyšší konkurenci. Realita je však opačná. Většina ekonomů varuje, že cla naopak zvýší ceny dováženého zboží, což dopadne především na nízkopříjmové skupiny obyvatel.
Tax Foundation odhaduje, že 10% clo zvýší roční výdaje průměrné americké domácnosti o více než 1 200 dolarů. To je v přímém rozporu s Trumpovým slibem o „zlatém věku“ amerických spotřebitelů.
Závěr: Vyšší ceny ohrožují jak ekonomiku, tak prezidentovu politickou pozici. Tento cíl zůstává nenaplněný a představuje velké riziko před nadcházejícími volbami.
Trumpovy celní ambice zatím přinášejí smíšené výsledky. Zatímco vyjednávání s některými státy začala a pozornost se soustředila na Čínu, ostatní cíle – stabilní podpora průmyslu, vyšší příjmy bez vedlejších škod a nižší ceny pro Američany – zůstávají v nedohlednu. Mnohé z těchto opatření navíc mohou přinést více nejistoty než prosperity. Zda se prezidentovi podaří přetavit tlak v konkrétní výhody, ukáže až čas – a výsledek klíčových jednání v příštích týdnech.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.
Švédský premiér Ulf Kristersson před parlamentními volbami varoval před možnými bezpečnostními riziky v případě vítězství levicového bloku. V rozhovoru pro server Politico uvedl, že případná nová vláda pod vedením levice by mohla ohrozit plnění závazků země vůči Severoatlantické alianci. Kristersson upozornil na skutečnost, že dvě ze tří nebo čtyř stran chystané levicové koalice v minulosti hlasovaly proti vstupu Švédska do NATO. Podle jeho slov by takový kabinet neměl dostatečnou vnitřní jednotu k přijímání klíčových domácích rozhodnutí.
Bleskový postup Íránem podporovaných povstaleckých sil Hútíů v západním Jemenu donutil k ústupu desítky tisíc civilistů. Podle mezinárodních organizací opustilo své domovy podél pobřeží Rudého moře již téměř 50 tisíc lidí. Válečné operace zasáhly především oblasti, kde rebelové obsadili řadu měst dříve kontrolovaných vládními silami s podporou Saúdské Arábie a USA. Při prudkých bojích již podle dostupných zpráv zahynuly stovky lidí a hrozí návrat k plnohodnotné občanské válce.
Portugalský ministr zemědělství a rybolovu José Manuel Fernandes požaduje, aby Evropská unie v rámci svého příštího dlouhodobého rozpočtu financovala spásání porostů kozami, kravami a ovcemi. Tento tradiční způsob má pomoci v boji proti rozsáhlým lesním požárům v oblastech s vysokým rizikem jejich vzniku. Zvířata spásáním křovin redukují hořlavý materiál a zamezují tak rychlému šíření ohně v krajině. Podle odborníků jde o efektivní přístup, který Brusel v unijním měřítku dosud opomíjel.