Podle nejnovějšího průzkumu Kyjevského mezinárodního institutu sociologie (KIIS), publikovaného 1. dubna, 73 % Ukrajinců věří, že prezident USA Donald Trump je pro jejich zemi škodlivý. To představuje dramatický nárůst oproti prosinci 2024, kdy stejný názor zastávalo pouhých 21 % dotazovaných.
Zatímco v prosinci, před nástupem Trumpa do funkce, 54 % Ukrajinců věřilo, že jeho prezidentství bude mít na Ukrajinu pozitivní dopad, v březnu už tento názor sdílelo pouze 19 %.
Administrativa prezidenta Trumpa přinesla výraznou změnu v americké politice vůči Ukrajině. Trump se zavázal rychle zprostředkovat mírovou dohodu a usiluje o obnovení vztahů s Ruskem, přičemž opakovaně vyzdvihuje svůj vztah s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
V březnu dočasně pozastavil vojenskou a zpravodajskou podporu Ukrajině, aby ji přiměl k jednání o příměrí, a 28. února veřejně kritizoval prezidenta Volodymyra Zelenského při setkání v Oválné pracovně.
Mezi 12. a 22. březnem 55 % Ukrajinců uvedlo, že od Trumpa očekávají spíše nevyváženou a nespravedlivou mírovou dohodu. Toto číslo sice nepatrně kleslo oproti předchozímu průzkumu (58 % mezi 14. únorem a 4. březnem), ale znamená výrazný nárůst oproti prosinci, kdy stejný názor zastávalo pouze 31 % dotazovaných.
Naopak důvěra v Trumpovu schopnost zprostředkovat spravedlivý mír se snižuje: v prosinci ji mělo 23 % Ukrajinců, mezi 14. únorem a 4. březnem pouze 11 % a v nejnovějším průzkumu 18 %.
Dne 11. března USA a Ukrajina dosáhly dohody o 30denním příměří, což bylo mezi Ukrajinci přijato převážně pozitivně. Moskva však dohodu odmítla a souhlasila pouze s částečným přerušením útoků na energetickou infrastrukturu a v Černomořské oblasti. Ukrajina již Rusko obvinila z porušení tohoto příměří.
Ukrajinci nyní více spoléhají na Evropu než na Spojené státy. Zatímco 64 % dotazovaných uvedlo, že evropští spojenci chtějí, aby Ukrajina dosáhla míru za přijatelných podmínek, totéž si o USA myslí pouze 24 %.
Dle průzkumu si 67 % Ukrajinců myslí, že Spojené státy jsou unavené z podpory Ukrajiny a tlačí ji k ústupkům vůči Rusku.
Před 20. lednem mnozí Ukrajinci doufali, že Trump bude důslednější než jeho předchůdce Joe Biden v tlaku na Rusko k dosažení spravedlivého míru. Bidenova administrativa předávala Ukrajině vojenskou a ekonomickou pomoc v hodnotě přes 100 miliard dolarů, avšak čelila kritice za svou opatrnost a seberegulaci.
Trumpova administrativa zatím neschválila žádné nové balíčky pomoci, pouze umožnila pokračování dříve schválené podpory. Zrušila také několik programů, které Ukrajina využívala, včetně financování energetické infrastruktury a sledování ukrajinských dětí unesených do Ruska.
Demoliční práce v Bílém domě, které mají uvolnit místo pro masivní reprezentační sál (ballroom), pokračují a prezident Donald Trump zdůrazňuje, že tyto dramatické změny nebudou „za nulové náklady pro americké daňové poplatníky.“ Financování projektu, jehož náklady se nyní odhadují na 300 milionů dolarů, je místo toho hrazeno ze soukromých, daňově odečitatelných darů. Ty jsou směřovány přes neziskovou organizaci Trust for the National Mall.
Prezident Spojených států Donald Trump oznámil okamžité ukončení všech obchodních jednání s Kanadou. Důvodem je reklama, která kritizuje cla, která jeho administrativa uvalila na tuto sousední zemi. Reklamu sponzorovala vláda kanadské provincie Ontario.
Prezident Petr Pavel v úterý potřetí ve funkci předá státní vyznamenání. Z publika však bude oceněným tleskat jen jeden ze dvou žijících exprezidentů. Na Pražský hrad dorazí pouze Václav Klaus. Pavlův předchůdce v úřadu Miloš Zeman totiž pokračuje v rekonvalescenci po nedávné operaci zad.
Felix Slováček už je sice dávno v důchodovém věku, přesto i po osmdesátce neustále pracuje. Momentálně na novém projektu, který je velmi osobní. Známý saxofonista totiž předem odhalil, v čem spočívá.
Simona Stašová zasvětila lidi do tajů vlastní rodiny, jejíž nejvýraznější postavou je samozřejmě její maminka Jiřina Bohdalová. Málo se ale ví o švédské rodinné větvi. Stašová už se pomalu těší na nevlastní dceru.
Počasí v Evropě má už dnes ovlivnit výrazná tlaková níže, jejíž projevy se nevyhnou ani České republice. Podle meteorologů je nutné počítat se silnějším větrem, jehož rychlost ale nebude úplně extrémní. Vyplývá to z příspěvku Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na sociální síti X.
Zítra budou do Vánoc zbývat přesně dva měsíce. Česká televize si tak řekla, že je nejvyšší čas odhalit stěžejní okamžiky vánočního programu. Diváci se mohou těšit na nové pohádky, Karla Šípa s Všechnopárty či speciální vydání StarDance.
Malá skupina poslanců britského parlamentu požaduje, aby vláda formálně odebrala tituly princi Andrewovi. Lídři SNP (Skotská národní strana) ve Westminsteru, Stephen Flynn, podali návrh, který by vládu vyzval k legislativnímu kroku, jenž by Andrewovi odebral vévodský titul. I když se k návrhu připojilo pouze 14 poslanců a vláda není povinna jednat, dává to politikům příležitost vyjádřit svou vůli jednat. Zároveň to poukazuje na možné cesty, jakými by mohl Andrew o zbylé tituly přijít.
Moskva rychle zareagovala na koordinované sankce USA namířené proti jejím dvěma největším ropným společnostem, Rosněfťu a Lukoilu. Ruské ministerstvo zahraničí označilo opatření za „kontraproduktivní“ a varovalo Trumpovu administrativu, že selžou. Zároveň obvinilo Evropskou unii, že se nedokáže smířit s neúčinností vlastních sankcí.
Po letech izolace od následků války Vladimira Putina začíná ruská ekonomika konečně pociťovat dopady. Rychlá proměna politických nálad to jen podtrhuje. Zatímco v srpnu si prezidenti Donald Trump a Vladimir Putin potřásli rukama na červeném koberci na Aljašce, o měsíc později už Trump nazval Rusko „papírovým tygrem“. Ještě významnější než tato urážka bylo to, co následovalo: poté co prezident Trump upozornil na nedostatek paliva a výpadky dodávek, začala o problémech psát i Moskvou přísně kontrolovaná média. „Už nelze popírat známky nedostatku benzinu v regionech,“ psala tamní média, která se obvykle snaží neúspěchy skrývat.
Vysocí představitelé NATO a španělské vlády se s relativním klidem staví k nejnovějším hrozbám amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten pohrozil, že Španělsko potrestá za jeho nedostatečné výdaje na obranu. Jeden z vysokých důstojníků NATO v Bruselu uvedl, že „hrozba není brána na vojenské úrovni vážně“ a Španělé reagují pokojně.
Evropští lídři se na summitu v Bruselu pustili do diskuse o Ukrajině, nyní už bez přítomnosti prezidenta Volodymyra Zelenského. Klíčovým a nejproblematičtějším bodem jednání je otázka, co s ruskými zmrazenými aktivy, z nichž většina je uložena ve finančním depozitáři Euroclear se sídlem v Belgii.