Podle nejnovějšího průzkumu Kyjevského mezinárodního institutu sociologie (KIIS), publikovaného 1. dubna, 73 % Ukrajinců věří, že prezident USA Donald Trump je pro jejich zemi škodlivý. To představuje dramatický nárůst oproti prosinci 2024, kdy stejný názor zastávalo pouhých 21 % dotazovaných.
Zatímco v prosinci, před nástupem Trumpa do funkce, 54 % Ukrajinců věřilo, že jeho prezidentství bude mít na Ukrajinu pozitivní dopad, v březnu už tento názor sdílelo pouze 19 %.
Administrativa prezidenta Trumpa přinesla výraznou změnu v americké politice vůči Ukrajině. Trump se zavázal rychle zprostředkovat mírovou dohodu a usiluje o obnovení vztahů s Ruskem, přičemž opakovaně vyzdvihuje svůj vztah s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
V březnu dočasně pozastavil vojenskou a zpravodajskou podporu Ukrajině, aby ji přiměl k jednání o příměrí, a 28. února veřejně kritizoval prezidenta Volodymyra Zelenského při setkání v Oválné pracovně.
Mezi 12. a 22. březnem 55 % Ukrajinců uvedlo, že od Trumpa očekávají spíše nevyváženou a nespravedlivou mírovou dohodu. Toto číslo sice nepatrně kleslo oproti předchozímu průzkumu (58 % mezi 14. únorem a 4. březnem), ale znamená výrazný nárůst oproti prosinci, kdy stejný názor zastávalo pouze 31 % dotazovaných.
Naopak důvěra v Trumpovu schopnost zprostředkovat spravedlivý mír se snižuje: v prosinci ji mělo 23 % Ukrajinců, mezi 14. únorem a 4. březnem pouze 11 % a v nejnovějším průzkumu 18 %.
Dne 11. března USA a Ukrajina dosáhly dohody o 30denním příměří, což bylo mezi Ukrajinci přijato převážně pozitivně. Moskva však dohodu odmítla a souhlasila pouze s částečným přerušením útoků na energetickou infrastrukturu a v Černomořské oblasti. Ukrajina již Rusko obvinila z porušení tohoto příměří.
Ukrajinci nyní více spoléhají na Evropu než na Spojené státy. Zatímco 64 % dotazovaných uvedlo, že evropští spojenci chtějí, aby Ukrajina dosáhla míru za přijatelných podmínek, totéž si o USA myslí pouze 24 %.
Dle průzkumu si 67 % Ukrajinců myslí, že Spojené státy jsou unavené z podpory Ukrajiny a tlačí ji k ústupkům vůči Rusku.
Před 20. lednem mnozí Ukrajinci doufali, že Trump bude důslednější než jeho předchůdce Joe Biden v tlaku na Rusko k dosažení spravedlivého míru. Bidenova administrativa předávala Ukrajině vojenskou a ekonomickou pomoc v hodnotě přes 100 miliard dolarů, avšak čelila kritice za svou opatrnost a seberegulaci.
Trumpova administrativa zatím neschválila žádné nové balíčky pomoci, pouze umožnila pokračování dříve schválené podpory. Zrušila také několik programů, které Ukrajina využívala, včetně financování energetické infrastruktury a sledování ukrajinských dětí unesených do Ruska.
Evropská komise předložila finanční návrh pro vstup Černé Hory do Evropské unie, podle kterého by začlenění této balkánské země v rámci příštího sedmiletého rozpočtového cyklu mělo unijní pokladnu vyjít na tři miliardy eur.
Vedení amerického ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha provází podle CNN hluboká nedůvěra vůči podřízeným a neustálé prověřování jejich loajality. Tento stav vyvrcholil na začátku dubna, kdy se náčelník generálního štábu armády Randy George pokusil s ministrem osobně setkat. Chtěl s ním projednat narůstající napětí, které vyvolaly Hegsethovy přímé zásahy do kariérního postupu vysokých důstojníků, včetně zablokování povýšení čtyř plukovníků. K plánované schůzce, na které chtěl generál George představit armádní technologické priority, už ale nedošlo, protože byl hned následující den z funkce propuštěn.
Demokraté a organizace na ochranu volebních práv varují, že nedávný projev Donalda Trumpa, ve kterém bez důkazů hovořil o čínském vměšování do voleb v roce 2020, je jasnou snahou připravit půdu pro zpochybnění výsledků listopadových průběžných voleb.
Španělská severoafrická enkláva Ceuta čelí rozsáhlé humanitární a sociální krizi poté, co na její území v posledních dnech přes moře dorazily stovky migrantů ze sousedního Maroka. Místní úřady hlásí zcela naplněné ubytovací kapacity a masivní příliv lidí, kteří obcházejí hraniční zábrany plaváním podél pobřežních vlnolamů. Regionální prezident Juan Jesús Vivas v reakci na překotný vývoj varoval, že situace dosáhla krizového stavu a tamní přijímací střediska již nedokážou čelit náporu nově příchozích.
Reportáž ukrajinsko-amerického novináře Davida Kiričenka z frontové linie pro web Kyiv Post vykresluje drsnou realitu dnešního bojiště, kde prim hrají moderní technologie. Kiričenko strávil několik dní v těsné blízkosti jednotky bezpilotních systémů ukrajinské 110. samostatné mechanizované brigády. Společně s americkým dokumentaristou Ryanem Van Ertem nahlédli přímo do takzvané zóny zabíjení, tedy pásma neustále sledovaného a napadaného drony.
Katastrofální požáry pustošící v těchto dnech rozsáhlé oblasti Španělska a Francie představují podle nejvyšších evropských představitelů zásadní hrozbu pro celou Evropu. Ohňový živel v blízkosti Madridu a Bordeaux již zničil desítky tisíc hektarů porostu a srovnal se zemí stovky obytných domů. Následná evakuace více než tří set tisíc obyvatel se zapsala do historie jako jedna z nejrozsáhlejších záchranných akcí svého druhu na evropském kontinentu.
Omezení konzumace cukru v prvních dvou letech života může podle vědců výrazně přispět k ochraně mozku a snížení rizika vzniku demence v pozdějším věku. Nejnovější zjištění vycházejí z analýzy historických dat z doby ukončení přídělového systému na cukr ve Velké Británii po druhé světové válce. Výzkumníci porovnávali zdravotní stav lidí, kteří vyrůstali v období striktního přídělu sladkostí, s generací narozenou bezprostředně po jeho zrušení.
Vlna ničivých lesních požárů přiměla španělskou vládu k vyhlášení celostátního nouzového stavu v Madridském regionu a v provincii Ávila. Rozsáhlé evakuace a nasazení vojenských pohotovostních jednotek jasně ukázaly, že požáry šířící se do zástavby vyžadují zcela odlišný přístup, než jaký byl v zemi dosud běžný. Ohrožena jsou především území na pomezí přírody a městské infrastruktury, kde se rizika výrazně koncentrují a komplikují jakékoliv záchranné operace.
Technologie zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) představuje klíčový pilíř strategie Evropské unie pro dekarbonizaci těžkého průmyslu, jako je výroba cementu, oceli či chemických látek. Tento proces spočívá v oddělení oxidu uhličitého přímo u průmyslových zdrojů, jeho následné přepravě potrubím nebo loděmi a v trvalém uložení do hlubokých geologických struktur. Podle Aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi si Unie stanovila cíl dosáhnout do roku 2030 roční kapacity ukládání minimálně padesáti milionů tun CO₂, přičemž do roku 2040 bude podle odhadů Evropské komise nutné ročně uskladnit až dvě stě padesát milionů tun tohoto skleníkového plynu.
Iránské Islámské revoluční gardy v oficiálním prohlášení zveřejněném státními médii přísahaly odvetu za rozsáhlé noční údery Spojených států na íránské cíle. Teheránský režim otevřeně deklaroval záměr ještě během dneška potrestat agresora. Napětí na Blízkém východě tak po krátkém útlumu opět prudce eskaluje, přičemž obě strany dávají najevo odhodlání v konfrontaci pokračovat.
Cévní onemocnění drobných mozkových tepen představuje závažný chronický stav, který výrazně zvyšuje riziko vzniku mozkové mrtvice i rozvoje kognitivních poruch. Jen ve Francii tímto vaskulárním problémem trpí odhadem více než pět milionů lidí, především ve věkové skupině nad šestašedesát let. Přestože lékařská věda dosud nemá k dispozici žádný léky, které by vrátily zdraví poškozeným cévám, v laboratořích v Bordeaux se rodí slibné terapeutické přístupy, které by mohly dosavadní pasivní přístup zásadně proměnit.
Kazašský prezident Kasym-Žomart Tokajev při osobním setkání vyzval ruského vůdce Vladimira Putina ke zmrazení války na Ukrajině a k návratu k diplomatickým jednáním. Během jejich rozhovoru zdůraznil, že na frontě zbytečně umírají mladí lidé a nastal čas válku ukončit. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v reakci na tato slova uvedl, že návrh kazašské hlavy státu považuje za realistický, včasný a velice moudrý apel.