Podle nejnovějšího průzkumu Kyjevského mezinárodního institutu sociologie (KIIS), publikovaného 1. dubna, 73 % Ukrajinců věří, že prezident USA Donald Trump je pro jejich zemi škodlivý. To představuje dramatický nárůst oproti prosinci 2024, kdy stejný názor zastávalo pouhých 21 % dotazovaných.
Zatímco v prosinci, před nástupem Trumpa do funkce, 54 % Ukrajinců věřilo, že jeho prezidentství bude mít na Ukrajinu pozitivní dopad, v březnu už tento názor sdílelo pouze 19 %.
Administrativa prezidenta Trumpa přinesla výraznou změnu v americké politice vůči Ukrajině. Trump se zavázal rychle zprostředkovat mírovou dohodu a usiluje o obnovení vztahů s Ruskem, přičemž opakovaně vyzdvihuje svůj vztah s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
V březnu dočasně pozastavil vojenskou a zpravodajskou podporu Ukrajině, aby ji přiměl k jednání o příměrí, a 28. února veřejně kritizoval prezidenta Volodymyra Zelenského při setkání v Oválné pracovně.
Mezi 12. a 22. březnem 55 % Ukrajinců uvedlo, že od Trumpa očekávají spíše nevyváženou a nespravedlivou mírovou dohodu. Toto číslo sice nepatrně kleslo oproti předchozímu průzkumu (58 % mezi 14. únorem a 4. březnem), ale znamená výrazný nárůst oproti prosinci, kdy stejný názor zastávalo pouze 31 % dotazovaných.
Naopak důvěra v Trumpovu schopnost zprostředkovat spravedlivý mír se snižuje: v prosinci ji mělo 23 % Ukrajinců, mezi 14. únorem a 4. březnem pouze 11 % a v nejnovějším průzkumu 18 %.
Dne 11. března USA a Ukrajina dosáhly dohody o 30denním příměří, což bylo mezi Ukrajinci přijato převážně pozitivně. Moskva však dohodu odmítla a souhlasila pouze s částečným přerušením útoků na energetickou infrastrukturu a v Černomořské oblasti. Ukrajina již Rusko obvinila z porušení tohoto příměří.
Ukrajinci nyní více spoléhají na Evropu než na Spojené státy. Zatímco 64 % dotazovaných uvedlo, že evropští spojenci chtějí, aby Ukrajina dosáhla míru za přijatelných podmínek, totéž si o USA myslí pouze 24 %.
Dle průzkumu si 67 % Ukrajinců myslí, že Spojené státy jsou unavené z podpory Ukrajiny a tlačí ji k ústupkům vůči Rusku.
Před 20. lednem mnozí Ukrajinci doufali, že Trump bude důslednější než jeho předchůdce Joe Biden v tlaku na Rusko k dosažení spravedlivého míru. Bidenova administrativa předávala Ukrajině vojenskou a ekonomickou pomoc v hodnotě přes 100 miliard dolarů, avšak čelila kritice za svou opatrnost a seberegulaci.
Trumpova administrativa zatím neschválila žádné nové balíčky pomoci, pouze umožnila pokračování dříve schválené podpory. Zrušila také několik programů, které Ukrajina využívala, včetně financování energetické infrastruktury a sledování ukrajinských dětí unesených do Ruska.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro stanici Fox News rezolutně odmítl spekulace o tom, že by Spojené státy využívaly ukrajinskou pomoc při obraně proti dronům na Blízkém východě. Podle šéfa Bílého domu disponuje Amerika nejvyspělejšími technologiemi na světě a v otázkách bezpilotních letounů má větší přehled než kdokoli jiný. Trump tak přímo popřel tvrzení Kyjeva, že by o takovou podporu Washington sám žádal.
Současné válečné tažení na Blízkém východě, do kterého Spojené státy investují závratných 890 milionů dolarů každý den, tvrdě dopadá na nejzranitelnější regiony Asie. Zatímco mocnosti financují nákladné vojenské operace, miliony obyvatel v tisíce kilometrů vzdálených zemích bojují s kritickým nedostatkem základních životních potřeb.
Sliby administrativy Donalda Trumpa o bleskovém ukončení konfliktu s Íránem narážejí na tvrdou realitu energetického trhu. Zatímco Bílý dům se snaží mírnit paniku tvrzením, že drastické zdražování pohonných hmot je pouze krátkodobým výkyvem v řádu týdnů, experti citovaní serverem Politico vykreslují mnohem temnější scénář. Podle nich existuje pět zásadních bariér, které udrží ceny benzínu na rekordních úrovních po velmi dlouhou dobu.