Podle nejnovějšího průzkumu Kyjevského mezinárodního institutu sociologie (KIIS), publikovaného 1. dubna, 73 % Ukrajinců věří, že prezident USA Donald Trump je pro jejich zemi škodlivý. To představuje dramatický nárůst oproti prosinci 2024, kdy stejný názor zastávalo pouhých 21 % dotazovaných.
Zatímco v prosinci, před nástupem Trumpa do funkce, 54 % Ukrajinců věřilo, že jeho prezidentství bude mít na Ukrajinu pozitivní dopad, v březnu už tento názor sdílelo pouze 19 %.
Administrativa prezidenta Trumpa přinesla výraznou změnu v americké politice vůči Ukrajině. Trump se zavázal rychle zprostředkovat mírovou dohodu a usiluje o obnovení vztahů s Ruskem, přičemž opakovaně vyzdvihuje svůj vztah s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
V březnu dočasně pozastavil vojenskou a zpravodajskou podporu Ukrajině, aby ji přiměl k jednání o příměrí, a 28. února veřejně kritizoval prezidenta Volodymyra Zelenského při setkání v Oválné pracovně.
Mezi 12. a 22. březnem 55 % Ukrajinců uvedlo, že od Trumpa očekávají spíše nevyváženou a nespravedlivou mírovou dohodu. Toto číslo sice nepatrně kleslo oproti předchozímu průzkumu (58 % mezi 14. únorem a 4. březnem), ale znamená výrazný nárůst oproti prosinci, kdy stejný názor zastávalo pouze 31 % dotazovaných.
Naopak důvěra v Trumpovu schopnost zprostředkovat spravedlivý mír se snižuje: v prosinci ji mělo 23 % Ukrajinců, mezi 14. únorem a 4. březnem pouze 11 % a v nejnovějším průzkumu 18 %.
Dne 11. března USA a Ukrajina dosáhly dohody o 30denním příměří, což bylo mezi Ukrajinci přijato převážně pozitivně. Moskva však dohodu odmítla a souhlasila pouze s částečným přerušením útoků na energetickou infrastrukturu a v Černomořské oblasti. Ukrajina již Rusko obvinila z porušení tohoto příměří.
Ukrajinci nyní více spoléhají na Evropu než na Spojené státy. Zatímco 64 % dotazovaných uvedlo, že evropští spojenci chtějí, aby Ukrajina dosáhla míru za přijatelných podmínek, totéž si o USA myslí pouze 24 %.
Dle průzkumu si 67 % Ukrajinců myslí, že Spojené státy jsou unavené z podpory Ukrajiny a tlačí ji k ústupkům vůči Rusku.
Před 20. lednem mnozí Ukrajinci doufali, že Trump bude důslednější než jeho předchůdce Joe Biden v tlaku na Rusko k dosažení spravedlivého míru. Bidenova administrativa předávala Ukrajině vojenskou a ekonomickou pomoc v hodnotě přes 100 miliard dolarů, avšak čelila kritice za svou opatrnost a seberegulaci.
Trumpova administrativa zatím neschválila žádné nové balíčky pomoci, pouze umožnila pokračování dříve schválené podpory. Zrušila také několik programů, které Ukrajina využívala, včetně financování energetické infrastruktury a sledování ukrajinských dětí unesených do Ruska.
Pod povrchem Země se možná skrývá zlatý poklad větší, než si kdo kdy dokázal představit. Nová vědecká studie naznačuje, že hluboko v nitru planety dochází k pomalému, ale skutečnému „úniku“ zlata a dalších vzácných kovů z kovového jádra směrem vzhůru do horních vrstev. Tento proces podle geochemiků může trvat stovky milionů let a zanechává stopy v sopečných ostrovech jako Havaj.
Slovenský premiér Robert Fico usiluje o zahájení rozhovorů s českou vládou. Problém však spočívá v tom, že tento návrh přichází bez jakéhokoli konkrétního obsahu či jasného důvodu, proč by se vůbec měla česká strana s Ficovou vládou na nejvyšší úrovni sejít. Sám Fico není schopen věrohodně definovat, co by mělo být konkrétním výsledkem těchto jednání. Jeho přístup je založen čistě na prosazování vlastní ideologie a už předem nastavil mantinely, kam by se jednání měla ubírat, a tím se zbavil jakéhokoli prostoru pro konstruktivní debatu.
Pití kávy může být víc než jen ranním rituálem – podle nové vědecké studie může dokonce přispět ke zdravějšímu a delšímu životu. Výzkum zveřejněný na výročním setkání Americké společnosti pro výživu v Orlandu naznačuje, že ženy, které ve středním věku pily pravidelně jeden až tři šálky kofeinové kávy denně, měly vyšší šanci dožít se stáří bez vážných chronických onemocnění, se zachovanými mentálními i fyzickými schopnostmi.
Britská meteorologická služba Met Office varuje, že Evropu čeká s vysokou pravděpodobností nadprůměrně horké léto. Sezónní předpověď vydaná 1. června 2025 upozorňuje, že šance na teplotně nadnormální období mezi červnem a srpnem je letos více než dvojnásobná oproti běžnému roku. Zvýšené riziko vln veder přitom přináší nejen zdravotní, ale i infrastrukturní rizika.
Polsko zažilo zásadní politický obrat. Karol Nawrocki, kandidát národně konzervativní opozice a bývalý šéf Institutu národní paměti, zvítězil ve druhém kole prezidentských voleb a stal se tak novou hlavou státu. Podle oficiálních výsledků získal 50,89 % hlasů, zatímco jeho soupeř, liberální starosta Varšavy Rafał Trzaskowski, získal 49,11 %. Výsledek znamená tvrdou porážku pro současného premiéra Donalda Tuska a jeho středopravou vládu, které nyní hrozí vážné oslabení.
Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj dnes vystoupil na summitu v litevském hlavním městě Vilniusu, kde se sešli nejvyšší představitelé členských států NATO a jejich spojenců. Hned v úvodu svého projevu zdůraznil význam této schůzky a společný cíl všech přítomných: „Zastavit ruskou válku a přinést skutečný mír.“
Na italském ostrově Sicílie došlo v pondělí k mohutné erupci sopky Etna, která vyvrhla do ovzduší obrovský sloup žhavých plynů, popela a kamení. Výbuch, který začal během noci, vyvolal silné exploze, které byly slyšitelné až v Taormině a Katánii – tedy ve vzdálenosti kolem 50 a 40 kilometrů od kráteru.
Jako první o příletu nizozemské hvězdy informoval server F1NEWS.cz. Max Verstappen, čtyřnásobný mistr světa ve Formuli 1, zamířil po zklamání ve Velké ceně Španělska nečekaně do Prahy. Jeho cesta ale není soukromá. V metropoli ho čekají pracovní povinnosti.
V historickém paláci Çırağan na břehu Bosporu dnes odpoledne začalo nové kolo přímých mírových rozhovorů mezi zástupci Ruské federace a Ukrajiny. Jde o teprve druhou osobní schůzku na nejvyšší úrovni od začátku plnohodnotné invaze Ruska na Ukrajinu v únoru 2022. První podobné setkání proběhlo před měsícem a trvalo méně než dvě hodiny, aniž by přineslo konkrétní výsledek.
Exministr spravedlnosti Pavel Blažek rezignoval po přijetí daru v bitcoinech v hodnotě téměř miliardy korun od bývalého trestance Tomáše Jiřikovského. Jakkoli mohl být dar legální, jeho morální rozměr vzbuzuje vážné pochyby. Před volbami se kauza stala vítanou příležitostí pro opozici k poukázání na selhání vlády, což je její role a dělá ji správně. Koaliční subjekty SPOLU a STAN mohou Blažkovi za tuto munici pro opoziční snahy o vítězství v zářijových volbách poděkovat.
Ve světě, kde jsme po tisíciletí bojovali s blechami, všenkami a tasemnicemi, se podle dvou australských vědců objevil nový druh parazita – chytrý telefon. Elegantní, lesklý, s nepřetržitým připojením k Wi-Fi, ale především navržený tak, aby nás pohltil a využíval, říkají filozofka Rachael L. Brown z Australské národní univerzity a evoluční biolog Rob Brooks z UNSW Sydney.
Americký prezident Donald Trump tvrdí, že osobně zastavil izraelský útok na íránská jaderná zařízení. V rozhovoru 28. května přiznal, že během telefonátu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem zasáhl: „Ano, zasáhl jsem… Řekl jsem, že teď to není vhodné.“ Trumpova administrativa mezitím jedná s Íránem o budoucnosti jeho jaderného programu.