Podle nejnovějšího průzkumu Kyjevského mezinárodního institutu sociologie (KIIS), publikovaného 1. dubna, 73 % Ukrajinců věří, že prezident USA Donald Trump je pro jejich zemi škodlivý. To představuje dramatický nárůst oproti prosinci 2024, kdy stejný názor zastávalo pouhých 21 % dotazovaných.
Zatímco v prosinci, před nástupem Trumpa do funkce, 54 % Ukrajinců věřilo, že jeho prezidentství bude mít na Ukrajinu pozitivní dopad, v březnu už tento názor sdílelo pouze 19 %.
Administrativa prezidenta Trumpa přinesla výraznou změnu v americké politice vůči Ukrajině. Trump se zavázal rychle zprostředkovat mírovou dohodu a usiluje o obnovení vztahů s Ruskem, přičemž opakovaně vyzdvihuje svůj vztah s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
V březnu dočasně pozastavil vojenskou a zpravodajskou podporu Ukrajině, aby ji přiměl k jednání o příměrí, a 28. února veřejně kritizoval prezidenta Volodymyra Zelenského při setkání v Oválné pracovně.
Mezi 12. a 22. březnem 55 % Ukrajinců uvedlo, že od Trumpa očekávají spíše nevyváženou a nespravedlivou mírovou dohodu. Toto číslo sice nepatrně kleslo oproti předchozímu průzkumu (58 % mezi 14. únorem a 4. březnem), ale znamená výrazný nárůst oproti prosinci, kdy stejný názor zastávalo pouze 31 % dotazovaných.
Naopak důvěra v Trumpovu schopnost zprostředkovat spravedlivý mír se snižuje: v prosinci ji mělo 23 % Ukrajinců, mezi 14. únorem a 4. březnem pouze 11 % a v nejnovějším průzkumu 18 %.
Dne 11. března USA a Ukrajina dosáhly dohody o 30denním příměří, což bylo mezi Ukrajinci přijato převážně pozitivně. Moskva však dohodu odmítla a souhlasila pouze s částečným přerušením útoků na energetickou infrastrukturu a v Černomořské oblasti. Ukrajina již Rusko obvinila z porušení tohoto příměří.
Ukrajinci nyní více spoléhají na Evropu než na Spojené státy. Zatímco 64 % dotazovaných uvedlo, že evropští spojenci chtějí, aby Ukrajina dosáhla míru za přijatelných podmínek, totéž si o USA myslí pouze 24 %.
Dle průzkumu si 67 % Ukrajinců myslí, že Spojené státy jsou unavené z podpory Ukrajiny a tlačí ji k ústupkům vůči Rusku.
Před 20. lednem mnozí Ukrajinci doufali, že Trump bude důslednější než jeho předchůdce Joe Biden v tlaku na Rusko k dosažení spravedlivého míru. Bidenova administrativa předávala Ukrajině vojenskou a ekonomickou pomoc v hodnotě přes 100 miliard dolarů, avšak čelila kritice za svou opatrnost a seberegulaci.
Trumpova administrativa zatím neschválila žádné nové balíčky pomoci, pouze umožnila pokračování dříve schválené podpory. Zrušila také několik programů, které Ukrajina využívala, včetně financování energetické infrastruktury a sledování ukrajinských dětí unesených do Ruska.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že mírová dohoda s Íránem je již kompletně podepsána a strategický Hormuzský průliv je od pátku plně otevřen pro námořní dopravu.
Ukrajinské ministerstvo obrany v neděli představilo podrobnosti rozsáhlé vojenské reformy, která zavádí postupné propouštění dlouho sloužících vojáků do civilu, zvyšuje finanční ohodnocení na frontě a mění pravidla pro armádní kontrakty.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že Francie a její spojenci jsou připraveni během několika dní zahájit námořní misi k zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu, jakmile bude potvrzeno příměří mezi Spojenými státy a Íránem.
Světoví lídři čelí výzvám, aby splnili svůj slib daný milionům obětí pandemie covidu-19 a definitivně dokončili dohodu o postupu při budoucích globálních zdravotních krizích.
Pro fotbalové fanoušky je mistrovství světa víc než jen pouhý sport. Každé čtyři roky představuje tento turnaj moment sjednocení, který skrze společnou vášeň ke hře spojuje lidi bez ohledu na jazykové, kulturní či geografické bariéry.
Otázka osudu íránských zásob obohaceného uranu zůstává jedním z hlavních sporných bodů v diplomatických jednáních mezi Washingtonem a Teheránem o ukončení válečného konfliktu. Americký prezident Donald Trump striktně požaduje, aby Írán odevzdal veškerý vysoce koncentrovaný materiál, který označuje jako „jaderný prach“. Íránští představitelé naopak opakovaně obhajují své právo na civilní jaderný program.
Vztahy mezi Washingtonem a Madridem zatěžuje hluboký politický a ideologický rozpor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a španělským socialistickým premiérem Pedrem Sánchezem. Tento střet se podle webu Politico nyní přenáší i na sportovní pole, když španělská fotbalová reprezentace vstupuje do mistrovství světa v USA jako jeden z hlavních favoritů na titul.
Oznámení dohody o ukončení nepřátelství mezi Spojenými státy a Íránem přineslo Donaldu Trumpovi vítaný narozeninový dárek, který je však opředen značnou mírou nejistoty. Americký prezident ve svém příspěvku na sociálních sítích dohodu uvítal s tím, že se Hormuzský průliv otevře pro obchodní dopravu a USA ukončí svou námořní blokádu.
Světové finanční trhy a energetický sektor okamžitě zareagovaly na oznámení rámcové dohody mezi Spojenými státy a Íránem o ukončení válečného konfliktu. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa tato dohoda povede k opětovnému otevření klíčové námořní trasy v Hormuzském průlivu, na což reagoval na sociálních sítích komentářem, aby ropa začala znovu proudit. Globální benchmark pro ceny ropy, brent crude, zaznamenal pokles o 4,7 procenta na 83,24 dolaru za barel. Akciové trhy v Asii a Evropě naopak v reakci na tuto zprávu výrazně posílily.
Cena ropy Brent dnes klesla k úrovni 83 dolarů za barel, přesně na 83,04 dolary. To je její nejnižší cena od letošního 10. března, plyne z dat agentury Bloomberg. Zpevňuje také čeká koruna a v celosvětově rostou akcie, resp. termínové kontrakty na ně. Důvodem toho všeho je pozitivní nálada na trzích, která nastává v důsledku oznámení provizorní dohody Washingtonu a Teheránu o ukončení bojů v Perském zálivu a otevření Hormuzského průlivu.
Konec války v Íránu je tady! Americký prezident Donald Trump v uplynulých hodinách oznámil uzavření mírové dohody s Íránem a nařídil otevření Hormuzského průlivu i ukončení americké námořní blokády. Vojenské operace se mají zastavit také v Libanonu. K oficiálnímu podpisu dohody dojde v pátek v Evropě.
Chorvatsko patří k oblíbeným dovolenkovým destinacím českých občanů. Nejméně tři lidé z Česka v neděli nepřežili námořní nehodu nedaleko Splitu, kde se srazily katamarán a plachetnice. O případu informoval Český rozhlas-Radiožurnál.