Americký prezident Donald Trump na sociální síti Truth Social prohlásil, že ho Teherán informoval o svém údajném stavu kolapsu. Podle Trumpa má íránský režim zájem na co nejrychlejším otevření Hormuzského průlivu, zatímco se snaží vyřešit svou vnitřní krizi vedení. Prezident dodal, že věří ve schopnost íránské strany tuto situaci zvládnout. Tato tvrzení se však nepodařilo nezávisle ověřit a Teherán je zatím oficiálně nekomentoval.
Írán v pondělí předložil návrh na příměří, který se zaměřuje právě na zpřístupnění strategického průlivu. Teherán navrhuje odložit jednání o jaderném programu, raketách či sankcích na pozdější dobu. Podle vyjádření íránských představitelů by však byla země ochotna o jaderných otázkách debatovat až poté, co USA ukončí blokádu íránských přístavů.
Významnou změnu v energetickém sektoru oznámily Spojené arabské emiráty, které se rozhodly k 1. květnu vystoupit z organizace OPEC a širší skupiny OPEC+. Tento nečekaný krok by teoreticky mohl zemi umožnit navýšení vlastní produkce ropy a zemního plynu. Rozhodnutí přichází v době, kdy se globální trhy s energiemi potýkají s následky konfliktu v regionu.
Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar na společné tiskové konferenci se srbským protějškem uvedl, že Izrael nemá v Libanonu žádné územní ambice. Přítomnost izraelských jednotek v oblastech u severních hranic má podle Saara sloužit výhradně k ochraně vlastních občanů. Navzdory těmto diplomatickým prohlášením však izraelská armáda pokračuje v operacích na jihu Libanonu.
Izraelské síly nařídily obyvatelům šestnácti měst a vesnic v jižním Libanonu okamžitou evakuaci do oblasti Sidonu. Tento krok zdůvodnil mluvčí izraelské armády porušováním příměří ze strany hnutí Hizballáh. Mezi zasažené lokality patří například obce Šakra, Tibnin nebo Deir Kifa.
Libanonský ministr životního prostředí mezitím obvinil izraelskou armádu z páchání ekocidy. Obvinění je součástí zprávy, která podrobně popisuje škody na přírodních zdrojích způsobené invazí v letech 2023 až 2024. Podle dokumentu vojenská agrese zásadně přetvořila fyzickou i ekologickou krajinu jižního Libanonu, přičemž zpráva nezohledňuje dopady letošních jarních útoků.
Írán zavedl zákaz vývozu ocelářských výrobků, jak vyplývá z nařízení celních orgánů platného od 26. dubna. Toto opatření následuje po útocích na íránský ocelářský průmysl v rámci pokračujícího válečného konfliktu. Americký ministr financí Scott Bessent zároveň varoval, že kvůli blokádě Hormuzského průlivu začíná íránský ropný průmysl omezovat produkci, což by mohlo brzy vést k nedostatku benzinu v zemi.
Pozornost vyvolala také plavba superjachty patřící ruskému miliardáři Alexeji Mordašovovi, které se podařilo proplout blokovaným Hormuzským průlivem. Plavidlo v hodnotě přes 500 milionů dolarů zamířilo na trasu po údržbě v Dubaji. Podle dostupných informací nebylo jasné, jakým způsobem loď získala povolení k průjezdu oblastí, kde je doprava od února velmi omezena.
Ministerstvo zdravotnictví v Gaze ve své poslední aktualizaci uvedlo, že od 7. října 2023 zahynulo při izraelských útocích nejméně 72 594 Palestinců a dalších 172 404 utrpělo zranění. Od vstupu příměří mezi Hamásem a Izraelem v říjnu 2025 bylo podle úřadu při útocích zabito nejméně 818 lidí. Tyto údaje jsou obvykle považovány za spolehlivé i mezinárodními organizacemi, jako je OSN.
Saúdská Arábie dnes hostí setkání Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu v Džiddě. Jde o první osobní setkání lídrů zemí Zálivu od doby, kdy byly jejich státy zataženy do probíhajícího konfliktu. Cílem jednání je podle vládních zdrojů vytvoření společné reakce na tisíce raketových a dronových útoků, kterým země čelí od konce února.
Hlavní houbařská sezóna, která byla přes léto kvůli nedostatku srážek velmi slabá, pokračuje i v září. Počasí se v poslední době umoudřilo, takže sběračům přibývá míst, kde mohou přijít k pěknému úlovku.
Daňová válka o pohonné hmoty ve střední Evropě dostává obrysy. A může snadno skončit ne tím, že budou rafinerie vyrábět levněji nebo čerpací stanice sníží marže, ale tím, že si jednotlivé vlády začnou levnější benzin a naftu kupovat na (další) dluh.
Spojené státy a prozatímní venezuelská vláda podepsaly v Caracasu rozsáhlou dohodu o těžbě ropy. Tento krok navazuje na vojenskou operaci amerických jednotek, které počátkem roku násilně odstranily z funkce prezidenta Nicoláse Madura. Americký prezident Donald Trump již tehdy deklaroval záměr převzít kontrolu nad ropným bohatstvím země. Nově uzavřený pakt uděluje americké společnosti dlouhodobé koncese na klíčová ropná pole.
Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.
Ruské ministerstvo zahraničí ve své nejnovější zprávě označilo situaci v Pobaltí, Polsku a České republice za mimořádně znepokojivou z hlediska šíření neonacismu a glorifikace nacismu. Podle tvrzení moskevského diplomatického rezortu dochází v těchto zemích k otevřenému oslavování nacistické minulosti, prosazování protiruských nálad a odstraňování památníků věnovaných protifašistickým bojovníkům. Dokument zveřejněný na oficiálních webových stránkách ruské diplomacie řadí mezi problematické oblasti také Ukrajinu a Moldavsko. Smyšlené tvrzení o vládnutí nacistů je přitom klíčovým argumentem ruské státní propagandy, který má ospravedlnit vojenskou invazi proti Ukrajině.
Válka na Ukrajině trvá již pátým rokem a dosavadní lidské ztráty v podobě dvou milionů mrtvých a zraněných představují obrovskou tragédii. Frontová linie ve východní části země se výrazně neposunula, zatímco ruský prezident Vladimir Putin stále více převádí celou zemi na válečnou ekonomiku.
Na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru nový dokumentární snímek s názvem NAZA, který odhaluje tajné praktiky izraelské armády během vojenských operací v Pásmu Gazy. Film držitelů Oscara Yuvala Abrahama a Rachel Szorové vznikl v produkci deníku The Guardian a jako jediný dokumentární počin soutěží o prestižní cenu Zlatý lev.
Francouzská fotbalová federace oficiálně odebrala svou podporu současnému předsedovi Mezinárodní federace fotbalových asociací Giannimu Infantinovi v jeho snaze o opětovné zvolení. Rozhodnutí padlo na jednání výkonného výboru této organizace. Informaci původně přinesl francouzský deník Le Monde a následně ji ve svém veřejném prohlášení potvrdil šéf francouzského fotbalu Philippe Diallo. Tento krok představuje další vážnou ránu pro současného šéfa světového fotbalu, který v posledních týdnech čelí rozsáhlé kritice.
Americký prezident Donald Trump přišel na stranickém shromáždění v Dallasu s neobvyklým finančním příslibem pro voliče. Každému dospělému americkému občanovi přislíbil vyplacení pěti tisíc dolarů v případě, že si Republikánská strana udrží kontrolu nad Kongresem. Zároveň své stoupence vyzval, aby u nadcházejících průběžných voleb předstírali, že je na kandidátní listině přímo jeho jméno. Prezident tímto způsobem reaguje na nízkou míru veřejné podpory v období ekonomických těžkostí.
Celosvětový systém humanitární pomoci čelí hluboké krizi v důsledku výrazného úbytku finančních prostředků a rostoucího tlaku ze strany vlád. Desítky milionů lidí po celém světě přicházejí o přístup k základním životním potřebám. Současné rozsáhlé škrty představují jeden z největších propadů v tomto odvětví od období po druhé světové válce. Selhávání ochrany civilního obyvatelstva ze strany státních orgánů navíc celou situaci v krizových oblastech dále zhoršuje.
Americký prezident Donald Trump vystoupil s klíčovým projevem na prvním kongresovém sjezdu Republikánské strany v texaském Dallasu zaměřeném na nadcházející průběžné volby do Kongresu. Před plným sálem své věrné základny představil řadu politických sdělení i několik nečekaných příslibů pro americké voliče. Událost měla za cíl především mobilizovat stranické příznivce a pomoci udržet kontrolu nad oběma komorami zákonodárného sboru. Jedním z hlavních témat se stala ekonomická situace v zemi a mezinárodní napětí.
Ruská armáda výrazně stupňuje své útoky na ukrajinské území za pomoci nových bezpilotních letounů s proudovým pohonem. Podle analýz dat ukrajinského letectva nasazují ruské síly tyto vylepšené drony typu Geran téměř na denní bázi. Výrazně vyšší rychlost nových strojů představuje závažný problém pro ukrajinskou protivzdušnou obranu, která na jejich zachycení často nestačí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v souvislosti s těmito masivními údery hovoří o rozvíjející se hrůze na obloze nad Kyjevem.