Šéf Bílého domu Donald Trump naznačil možnost přímého vojenského zásahu proti íránskému vedení. Reaguje tím na krvavé potlačení tamních nepokojů, při kterých podle odhadů zahynulo až dva tisíce lidí. Prezident na své platformě Truth Social povzbudil íránské demonstranty k obsazování státních úřadů a přislíbil jim brzkou podporu.
Bílý dům potvrdil, že mezi zvažovanými scénáři figurují i přesné letecké údery. Trump v reakci na represe v ulicích íránských měst ukončil veškerou komunikaci s tamními diplomaty a odmítl jednání o jaderné dohodě. Varoval také špičky režimu před tvrdými následky a nabádal odpůrce vlády, aby si zaznamenávali identitu lidí zodpovědných za násilnosti.
Ekonomický tlak na Teherán se stupňuje skrze drastická cla. Spojené státy zavedou pětadvacetiprocentní přirážku na zboží z každé země, která s Íránem nadále obchoduje. Toto rozhodnutí vyvolalo okamžitý konflikt s Čínou, která je klíčovým obchodním spojencem Teheránu a hrozí odvetou. Podobné obavy panují také v Turecku nebo ve Spojených arabských emirátech.
Evropští představitelé se snaží situaci uklidnit a odvrátit hrozbu války. Britská ministryně zahraničí Yvette Cooperová sice zavedla sankce v oblasti energetiky a financí, ale preferuje diplomatický tlak, aby nedala režimu záminku k obviňování Západu z vměšování. Londýn se snaží balancovat mezi odsouzením násilí a snahou o zachování stability v regionu.
Německý kancléř Friedrich Merz se domnívá, že íránský režim stojí na prahu svého konce. Podle jeho slov moc postavená výhradně na brutalitě nemůže dlouhodobě přežít. Analytici v Evropě jsou však v hodnocení opatrnější. Domnívají se, že bez masivního a soustavného amerického bombardování nemusí samotné protesty k pádu teokracie stačit.
Země zůstává v informační izolaci, jelikož tamní vláda blokuje internetové připojení. I přes zákaz přenosu dat však na veřejnost pronikají důkazy o rozsahu masakrů, včetně fotografií zaplněných márnic. To, co začalo jako nespokojenost s drahotou, přerostlo v celonárodní revoluci usilující o úplné svržení islámské republiky.
Italská premiérka Giorgia Meloniová se rozhodla k razantnímu kroku, který signalizuje prohlubující se propast mezi Římem a Jeruzalémem. Itálie s okamžitou platností pozastavila dohodu o obranné spolupráci s Izraelem, přičemž premiérka jako hlavní důvod uvedla „současnou situaci“ na Blízkém východě. Meloniová tímto krokem pokračuje v distancování své vlády od americko-izraelských vojenských operací v Íránu, které v posledních týdnech zachvátily celý region.
Izraelská armáda vydala další naléhavý příkaz k evakuaci obyvatel žijících jižně od řeky Zahrání v jižním Libanonu. Podle mluvčího izraelských ozbrojených sil pro arabské publikum Avichaye Adraeho operuje armáda v oblasti se značnou silou a letecké útoky i nadále pokračují. Tento krok doplňuje širší strategii Izraele, která se podle údajů OSN dotýká přibližně 14 % celého libanonského území.
Americký prezident Donald Trump po dvou dnech mlčení poprvé reagoval na výsledek maďarských parlamentních voleb, ve kterých po šestnácti letech u moci prohrál dosavadní premiér Viktor Orbán. V rozhovoru pro italský deník Corriere della Sera Trump vyjádřil nad odchodem svého dlouholetého spojence určité zklamání, ovšem v jeho vyjádření zazněl jeden podstatný detail – o jejich vztahu začal mluvit v minulém čase.
Americký prezident Donald Trump naznačil, že mírové rozhovory mezi Spojenými státy a Íránem by mohly být obnoveny v pákistánském Islámábádu již během následujících dvou dnů. Trump tuto informaci sdělil reportérce deníku New York Post, které dokonce sám zavolal s aktualizací situace. Podle šéfa Bílého domu je Washington nakloněn návratu k jednacímu stolu, a to i díky úsilí pákistánských prostředníků.
Zatímco administrativa prezidenta Donalda Trumpa vede otevřené spory s nepřáteli a obchodní války se spojenci, postoj Američanů k jejich největšímu globálnímu rivalovi, Číně, se začíná výrazně měnit. Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění se pohled obyvatel Spojených států na asijskou velmoc obrací k lepšímu. Tento trend je o to překvapivější, že jen před několika lety dosahovala protičínská nálada a nenávistné projevy vůči Asiatům během pandemie covidu-19 svého vrcholu.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) se dnem nabytí účinnosti nového stavebního zákona přejmenuje na Ministerstvo hospodářství. A to proto, že nový název lépe vyjadřuje skutečnou působnost a roli resortu při tvorbě a koordinaci hospodářské politiky státu. Je také víc srozumitelný v zahraničí.
Jsme sice teprve v polovině dubna, ale už teď vás může zajímat, jak bude během blížících se květnových svátků. Díky dlouhodobému výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) již máme tušení.
Po Donaldu Trumpovi se do papeže Lva XIV. pustil další krajan a výrazný představitel americké politické scény. Americký viceprezident J. D. Vance se nepřekvapivě postavil na Trumpovu stranu. Papeže požádal, aby nemluvil Bílému domu do politiky.
Někdejší starosta jedné z pražských městských částí Pavel Novotný se vrací do opoziční ODS. Oznámil to na sociální síti. Novotný v posledních měsících nebyl členem strany, kterou opustil v souvislosti s tříměsíčním vězením.
Snaha o nalezení diplomatického řešení konfliktu na Blízkém východě pokračuje. Americký viceprezident J. D. Vance prozradil, jak probíhají diplomatická jednání s Íránem. Teherán nicméně obvinil z ekonomického terorismu v souvislosti s tím, co se odehrává v Hormuzském průlivu.
Jméno Jiřiny Bohdalové se v poslední době skloňovalo v souvislosti s blížícími se půlkulatinami. Tohle téma ale nyní ustupuje do pozadí. Legendární herečka totiž podle dostupných informací přišla o milovanou sestru.
Americká blokáda Hormuzského průlivu se zatím jeví být úspěšným podnikem. Teherán na ni neodpověděl eskalací, jak se někteří pozorovatelé obávali. Cena ropy Brent se drží pod psychologickou hranici 100 dolarů za barel a akcie ve světě dnes rostou, zejména v očekávání dalšího vyjednávání Washingtonu a Teheránu.