Ukrajina plánuje v roce 2027 více než ztrojnásobit své schopnosti pro dálkové údery hluboko v ruském vnitrozemí, přestože čelí výhradám ze strany Spojených států. Toto oznámení učinil ukrajinský ministr obrany Jevhen Chmara na závěr 37. zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v Bruselu, které proběhlo v takzvaném ramsteinském formátu za účasti ministrů obrany členských států NATO.
Hlavním bodem ostrých debat na bruselském jednání se stala právě otázka ukrajinských dálkových útoků na cíle na ruském území. Americký zástupce ministerstva obrany Elbridge Colby dálkové údery kritizoval s tím, že podle Washingtonu nepřibližují konec války a zbytečně polarizují ruskou veřejnost. Washington proto dlouhodobě prosazuje spíše obranu na frontové linii a útoky na vojenskou logistiku.
Evropští spojenci se však postavili na stranu Kyjeva a postup ukrajinských představitelů jednoznačně obhájili. Německý ministr obrany Boris Pistorius označil americkou kritiku za nešťastnou a připomněl, že pozornost by se měla soustředit na ruské útoky proti ukrajinské kritické infrastruktuře. Britský ministr obrany Wes Streeting dodal, že určování taktiky boje je plně v kompetenci Ukrajiny, neboť hluboké údery prokazatelně oslabují ruské vojenské kapacity.
Navzdory americkým výhradám hodlá ukrajinská vláda v nadcházejícím roce masivně investovat do bezpilotních prostředků. Přibližně šedesát dva procent finančních prostředků určených na tuto oblast má směřovat do vývoje a nákupu dronů včetně systémů pro hluboké údery a logistiku. Kyjev současně usiluje o zdvojnásobení celkových dodávek bezpilotních prostředků a rozšiřování společné zbrojní výroby s evropskými partnery.
Během jednání v Bruselu otevřela ukrajinská strana také otázku technických omezení satelitního systému Starshield, který využívají ozbrojené síly. Ministr Chmara upozornil, že systém selhává při rychlostech přesahujících 161 kilometrů v hodině, což komplikuje nasazení rychlých stíhacích dronů proti íránským bezpilotním letounům typu Šáhid. Britští představitelé potvrdili, že toto téma rovněž otevírají v jednáních s americkou stranou s cílem zajistit spolehlivou podporu.
Okamžitou prioritou pro Kyjev však zůstává přežití nadcházející zimní sezóny a zajištění dostatečného množství protiletecké obrany. Prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval ve svém videoprojevu západní spojence k okamžitému uvolnění stávajících zásob systémů Patriot a IRIS-T namísto zdlouhavého čekání na novou tovární výrobu. Navrhl přitom mechanismus výměny, v jehož rámci by spojenci poskytli rakety okamžitě a náhradu obdrželi v rámci plnění stávajících kontraktů.
Evropské státy zareagovaly novými finančními a materiálními závazky na posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Německo a Norsko přislíbily po třech stech milionech dolarů do společného balíčku financujícího americké zbraně včetně střel do systémů Patriot, přičemž Berlín navíc potvrdil vojenskou pomoc pro rok 2027 v hodnotě zhruba dvanácti miliard eur. Velká Británie představila vlastní zimní balíček v hodnotě 240 milionů liber obsahující přes tisíc raket krátkého dosahu a řadu radarů.
Setkání v belgické metropoli zároveň odhalilo rostoucí tlak Washingtonu na to, aby evropské země převzaly větší podíl na financování ukrajinské obrany. Představitelé NATO potvrdili, že spojenci dosud přislíbili přes deset miliard dolarů, avšak celkovému ročnímu cíli sedmdesáti miliard dolarů stále chybí miliardy. Americká strana proto tlačí na navyšování evropských obranných výdajů, zatímco se sama soustředí na strategické priority v Indo-Pacifiku.
Generální tajemník NATO Mark Rutte a britský ministr obrany Wes Streeting na závěr jednání zdůraznili neochvějnou jednotu západní koalice na podporu Kyjeva. Účastníci schůzky potvrdili, že snahy Moskvy o rozbití aliance a oslabení pomoci neuspějí a že bezpečnost Ukrajiny zůstává klíčovou zárukou stability celé Evropy.
Ukrajina plánuje v roce 2027 více než ztrojnásobit své schopnosti pro dálkové údery hluboko v ruském vnitrozemí, přestože čelí výhradám ze strany Spojených států. Toto oznámení učinil ukrajinský ministr obrany Jevhen Chmara na závěr 37. zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v Bruselu, které proběhlo v takzvaném ramsteinském formátu za účasti ministrů obrany členských států NATO.
Izraelský parlament zvolil nového předsedu, čímž opozice udělala klíčový krok k odvrácení politik dosavadní vlády premiéra Benjamina Netanjahua. Do čela Knesetu byl zvolen Matan Kahana, který je blízkým spojencem Gadiho Eisenkota. Právě Eisenkot nyní vede snahu o sestavení nové koalice a nahrazení současného kabinetu.
Britský premiér Andy Burnham míří na nadcházející summit s Evropskou unií v Bruselu, který se nese ve znamení odlišných podmínek od doby odchodu Británie z bloku. Domácí opozice v čele s konzervativci a hnutím Reform UK přitom vládní kroky ostře kritizuje a varuje před nekontrolovanou imigrací či zadními dvířky zpět do unie. Očekávání ohledně rozsahu blížících se dohod se přitom různí podle politických perspektiv obou stran.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio odmítl obavy veřejnosti a prohlásil, že neexistují žádné důkazy spojující nedávnou vlnu výpadků informačních technologií ve Spojených státech. Reagoval tak na sérii poruch, které v posledním týdnu postihly leteckou dopravu, bankovní sektor či vládní systémy. Podle jeho slov se země nenachází pod systémovým útokem a jednotlivé incidenty spolu vzájemně nesouvisí.
Nadcházející setkání amerického prezidenta Donald Trumpa a čínského lídra Si Ťin-pchinga v Číně provází nečekaná komplikace v podobě špionážního skandálu kolem společnosti Nvidia. Bývalý výkonný ředitel firmy Jensen Huang odstoupil z funkce kvůli aféře spojené s čínskou podnikatelkou Alice Huangovou, kterou americké zpravodajské služby podezírají z vazeb na čínské zpravodajské struktury. Tato událost se rychle stává novým ohniskem napětí v již tak křehkých vztazích mezi Spojenými státy a Čínou.
Americký prezident Donald Trump varoval, že Írán zaplatí obrovskou cenu, pokud by uskutečnil plán na použití špinavé bomby. Reagoval tak na zprávu stanice CNN, podle které americké zpravodajské služby evidují plány Teheránu na takový útok v hlavním městě USA. O těchto plánech informovalo sedm amerických představitelů.
Ukrajinské členství v Evropské unii považuje americký vyslanec Jared Kushner za jeden z pilířů v rámci snahy o ukončení války na Ukrajině, která trvá déle než čtyři roky. Kyjev by měl zároveň dostat silné bezpečnostní záruky a příslib poválečné rekonstrukce.
Ukrajina závažně poškodila Kerčský most, který spojuje okupovaný poloostrov Krym s pevninským Ruskem. Podle dostupných fotek se masivní ocelový oblouk v centrální části mostu zřítil do moře, informuje britský Guardian. Kyjev to považuje za symbolickou ránu Kremlu.
Britové od pondělí neřeší nic jiného než to, kdo se stal novým Jamesem Bondem. Volba padla na čtyřicetiletého britského herce Roberta Pattinson, oznámila společnost Amazon MGM Studios, která převzala kontrolu nad touto slavnou filmovou sérií. Přišla už i reakce z Buckinghamského paláce.
Letošní Black Friday, který připadá na 27. listopadu, by měl českým internetovým obchodům přinést další rekordní tržby. Během přibližně týdenního období spojeného s touto slevovou akcí by Češi mohli na internetu utratit kolem 9,2 miliardy korun, tedy zhruba o osm procent více než loni.
Blíží se období, kdy bude počasí za celý rok nejchladnější. Prosinec klepe na dveře, přičemž meteorologové už tuší, jak má být v první polovině závěrečného měsíce roku. Vyplývá to z nového měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Statisíce lidí po celém Česku od ledna pocítí zdražování energií na vlastní kůži. Nejméně tři společnosti již oznámily, že zvýší ceny plynu či elektřiny pro zákazníky bez fixace. Nejnověji se přidala Pražská plynárenská. Lidé si za celý rok připlatí stovky korun.