Britský premiér Andy Burnham míří na nadcházející summit s Evropskou unií v Bruselu, který se nese ve znamení odlišných podmínek od doby odchodu Británie z bloku. Domácí opozice v čele s konzervativci a hnutím Reform UK přitom vládní kroky ostře kritizuje a varuje před nekontrolovanou imigrací či zadními dvířky zpět do unie. Očekávání ohledně rozsahu blížících se dohod se přitom různí podle politických perspektiv obou stran.
Na jednacím stole se podle BBC prozatím nacházejí poměrně omezené oblasti spolupráce, mezi nimiž figuruje program pracovní a cestovní mobility pro mladou generaci. Představitelé obou stran mají rovněž jednat o dohodě týkající se oceňování emisí uhlíku v průplavu a opatřeních ke zjednodušení obchodu s potravinami. Tyto dílčí kroky mají podle britské vlády sloužit jako postupné sbližování obou partnerů.
Součástí vyjednávání je také otázka snížení poplatků za vysokoškolské studium pro studenty z Evropské unie na britských univerzitách. O tuto změnu usilují především členské státy v čele s Německem, přičemž výměnou za to by Velká Británie mohla získat přístup do unijního výrobního programu. Podle dostupných informací však všechny podrobnosti nebudou zcela dohodnuty již během nadcházejícího setkání.
Premiér Burnham označil tyto kroky za postupné etapy směřující k užšímu pracovnímu vztahu s evropskými partnery. V bezprostřední diskuzi se objevují také další oblasti, jako je případný návrat Británie na unijní trh s elektřinou či zapojení do schématu obranných půjček. Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci Kaja Kallasová v této souvislosti upozornila, že v Evropě stále panuje jisté trauma z britského odchodu, a proto celkový proces nebude jednoduchý.
Výrazně radikálnější témata se mohou objevit v delším časovém horizontu po skončení pátečního summitu. Podle náznaků by Burnham mohl v budoucnu navrhnout návrat do unijní celní unie či jednotného trhu, případně vypsání nového referenda. Takové kroky by se však podle dosavadních vyjádření neuskutečnily dříve než před příštími parlamentními volbami.
Samotná Evropská unie prošla od roku 2016 hlubokou transformací vlivem celé řady neočekávaných mezinárodních otřesů. Pandemie covidu-19 vedla ke zhroucení mezinárodních dodavatelských řetězců a ukázala nebezpečnou závislost Evropy na dodávkách zdravotnického materiálu z Číny. Následná ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022 pak odhalila fatální závislost řady členských států na ruských dodávkách energie.
Největší ozbrojený konflikt na kontinentu od druhé světové války přesvědčil unijní instituce o nutnosti posílit domácí obranný průmysl a zlepšit vzájemnou vojenskou koordinaci. Dvě funkční období amerického prezidenta Donalda Trumpa navíc v Bruselu upevnila přesvědčení, že se Evropa nemůže spoléhat na Spojené státy jako na garantku své bezpečnosti a obchodu. Současně se unie musela vypořádat s přílivem levných čínských automobilů a oceli, což vedlo k posílení protekcionistických tendencí.
Hlavním ponaučením pro představitele v Bruselu se stala potřeba větší soběstačnosti a diverzifikace nákupů fosilních paliv i dalších klíčových komodit. Zatímco v minulosti prosazovaly ochranářská opatření především Francie, nyní roste širší konsenzus ohledně oběti ekonomické efektivity výměnou za zajištění bezpečnosti dodávek. Část odborníků přitom pochybuje o tom, že by se Británie chtěla integrovat do takto orientovaného bloku.
Na druhou stranu analytici podle BBC upozorňují, že i samotná britská politika se v mnoha ohledech posunula. Britská administrativa totiž v posledních letech zavedla vlastní cla na čínský ocelářský dovoz a zvažuje restrikce na dovoz elektromobilů, čímž se v lecčems přiblížila unijnímu protekcionismu. Podle odborníků z oboru již Britové v této oblasti neprosazují tradičně čistě volnotržní přístup tak jako dříve.
Další významná změna spočívá v tom, že unijní veřejnost začala v krizových obdobích lépe akceptovat centralizovanou evropskou moc a sdílení suverenity. Během pandemické krize unie poprvé přistoupila ke společnému půjčování financí na trzích, což dříve odmítalo zejména Německo. V současnosti se v této souvislosti diskutuje o dalším společném dluhu zaměřeném na podporu obranných schopností.
Politická mapa unie se však mění také v důsledku posilování nacionalistických a euroskeptických stran v členských zemích. Sílící preference těchto politických subjektů se projevují v řadě států před nadcházejícími volbami. Výrazným příkladem je Francie, kde před nadcházejícími prezidentskými volbami vede v průzkumech veřejného mínění Marine Le Penová.
Případné vítězství euroskeptických sil v klíčových evropských zemích by mohlo unii výrazně proměnit zevnitř a posunout ji směrem k volnějšímu sdružení národních států. Takový vývoj by mohl mít dopad i na britské vyjednávání, protože zaměstnaní a rozdělení bruselští vyjednavači by měli na řešení vztahů s Londýnem méně prostoru. Diplomatičtí experti proto upozorňují, že případné ambiciózní návrhy by Británie měla předložit bez zbytečného odkladu.
Mezi evropskými diplomaty panují různé názory na to, do jaké míry unie britský návrat skutečně vyžaduje. Část britských politiků se domnívá, že silná vojenská a jaderná pozice Velké Británie představuje pro unie v nestabilním světě nepostradatelnou hodnotu. Oproti tomu řada kontinentálních expertů namítá, že obě strany již nyní úzce spolupracují v rámci Severoatlantické aliance, a britský vliv tak nemusí být pro chod EU rozhodující.
Objevují se rovněž argumenty, že Velká Británie si mimo unijní struktury zachovala svobodu v regulaci nových technologií, jako je umělá inteligence, což jí pomáhá k rychlému ekonomickému růstu. Na druhou stranu unijní diplomaté varují, že osamocená Británie představuje ve světovém měřítku středně velkou mocnost. Mezi globálními giganty, jako jsou Spojené státy a Čína, by tak podle nich mohla bez silných vazeb na partnery ztratit vliv.
Bývalý hlavní vyjednavač unie pro brexit Michel Barnier v této souvislosti připomněl, že Velká Británie nemůže ze svazku vybírat pouze ekonomické výhody bez plnění závazků. Jednotný trh zůstává pro unii klíčovou hodnotou a unijní představitelé nehodlají vytvářet výjimky, které by narušovaly jeho pravidla. Britská vláda by proto podle odborníků měla v rozhovorech s Bruselem jasně definovat přínosy, jež může nabídnout celému evropskému projektu.
Současní představitelé členských zemí projevují vůči britskému přibližování jistou vstřícnost, avšak za zavřenými dveřmi přetrvává opatrnost kvůli nejednotnosti britské politické scény. Evropské špičky požadují, aby britská strana nejprve vedla vnitřní debatu a dospěla k závaznému rozhodnutí o tom, co přesně od budoucích vztahů očekává. Vyjednavači v Bruselu se tak prozatím soustředí spíše na menší praktické kroky a postupné odstraňování bariér v obchodní výměně.
Izraelský parlament zvolil nového předsedu, čímž opozice udělala klíčový krok k odvrácení politik dosavadní vlády premiéra Benjamina Netanjahua. Do čela Knesetu byl zvolen Matan Kahana, který je blízkým spojencem Gadiho Eisenkota. Právě Eisenkot nyní vede snahu o sestavení nové koalice a nahrazení současného kabinetu.
Britský premiér Andy Burnham míří na nadcházející summit s Evropskou unií v Bruselu, který se nese ve znamení odlišných podmínek od doby odchodu Británie z bloku. Domácí opozice v čele s konzervativci a hnutím Reform UK přitom vládní kroky ostře kritizuje a varuje před nekontrolovanou imigrací či zadními dvířky zpět do unie. Očekávání ohledně rozsahu blížících se dohod se přitom různí podle politických perspektiv obou stran.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio odmítl obavy veřejnosti a prohlásil, že neexistují žádné důkazy spojující nedávnou vlnu výpadků informačních technologií ve Spojených státech. Reagoval tak na sérii poruch, které v posledním týdnu postihly leteckou dopravu, bankovní sektor či vládní systémy. Podle jeho slov se země nenachází pod systémovým útokem a jednotlivé incidenty spolu vzájemně nesouvisí.
Nadcházející setkání amerického prezidenta Donald Trumpa a čínského lídra Si Ťin-pchinga v Číně provází nečekaná komplikace v podobě špionážního skandálu kolem společnosti Nvidia. Bývalý výkonný ředitel firmy Jensen Huang odstoupil z funkce kvůli aféře spojené s čínskou podnikatelkou Alice Huangovou, kterou americké zpravodajské služby podezírají z vazeb na čínské zpravodajské struktury. Tato událost se rychle stává novým ohniskem napětí v již tak křehkých vztazích mezi Spojenými státy a Čínou.
Americký prezident Donald Trump varoval, že Írán zaplatí obrovskou cenu, pokud by uskutečnil plán na použití špinavé bomby. Reagoval tak na zprávu stanice CNN, podle které americké zpravodajské služby evidují plány Teheránu na takový útok v hlavním městě USA. O těchto plánech informovalo sedm amerických představitelů.
Ukrajinské členství v Evropské unii považuje americký vyslanec Jared Kushner za jeden z pilířů v rámci snahy o ukončení války na Ukrajině, která trvá déle než čtyři roky. Kyjev by měl zároveň dostat silné bezpečnostní záruky a příslib poválečné rekonstrukce.
Ukrajina závažně poškodila Kerčský most, který spojuje okupovaný poloostrov Krym s pevninským Ruskem. Podle dostupných fotek se masivní ocelový oblouk v centrální části mostu zřítil do moře, informuje britský Guardian. Kyjev to považuje za symbolickou ránu Kremlu.
Britové od pondělí neřeší nic jiného než to, kdo se stal novým Jamesem Bondem. Volba padla na čtyřicetiletého britského herce Roberta Pattinson, oznámila společnost Amazon MGM Studios, která převzala kontrolu nad touto slavnou filmovou sérií. Přišla už i reakce z Buckinghamského paláce.
Letošní Black Friday, který připadá na 27. listopadu, by měl českým internetovým obchodům přinést další rekordní tržby. Během přibližně týdenního období spojeného s touto slevovou akcí by Češi mohli na internetu utratit kolem 9,2 miliardy korun, tedy zhruba o osm procent více než loni.
Blíží se období, kdy bude počasí za celý rok nejchladnější. Prosinec klepe na dveře, přičemž meteorologové už tuší, jak má být v první polovině závěrečného měsíce roku. Vyplývá to z nového měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Statisíce lidí po celém Česku od ledna pocítí zdražování energií na vlastní kůži. Nejméně tři společnosti již oznámily, že zvýší ceny plynu či elektřiny pro zákazníky bez fixace. Nejnověji se přidala Pražská plynárenská. Lidé si za celý rok připlatí stovky korun.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se po letech dočkal jednání s jedním ze zahraničních státníků. Vyrazil za ním do Izraele, kde ho absolvoval v předvečer úterního státního svátku. Podle předsedy vlády se jednalo o bezpečnosti a obraně.