Donald Trump po nedělním dvouhodinovém jednání s Volodymyrem Zelenským na Floridě prohlásil, že dohoda o ukončení války na Ukrajině je „blíže než kdykoli předtím“. Přestože oba lídři hovořili o značném pokroku, americký prezident připustil, že v otázce budoucího uspořádání Donbasu a územních nároků přetrvávají „trny“, které bude nutné teprve vyřešit. Podle Trumpa je pracovní verze dohody hotová z 95 procent a věří, že o mír stojí i Vladimir Putin.
Atmosféra v resortu Mar-a-Lago byla sice pracovní, ale Trumpovy výroky naznačují složitou diplomatickou hru. Prezident USA vyjádřil určité pochopení pro ruský postoj, který odmítá okamžité příměří, a zdůraznil, že je nutné „rozumět i druhé straně“. Nabídl také, že by mohl osobně odcestovat do Kyjeva a vystoupit v tamním parlamentu před hlasováním o mírovém plánu, na což Zelenskyj reagoval slovy, že je v ukrajinské metropoli vždy vítán.
Jednání proběhlo jen několik hodin po Trumpově obsáhlém telefonátu s Putinem, který šéf Bílého domu označil za produktivní. Zatímco Trump oceňoval statečnost ukrajinského lidu a úsilí Zelenského, Kreml prostřednictvím svého poradce Jurije Ušakova vzkázal, že Rusko nehodlá slevit ze svých maximálních požadavků. Moskva i Washington se prý shodují v tom, že současné evropské návrhy na příměří by konflikt pouze prodloužily.
Zelenskyj se svým týmem, v němž nechyběl ministr obrany Rustem Umerov či velvyslankyně Olha Stefanišyna, vsadil na úzkou koordinaci s americkými vyjednavači Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Pro ukrajinského prezidenta šlo o rizikovou schůzku, zejména po nedávných masivních útocích na Kyjev, které označil za „ruskou odpověď na mírové úsilí“. Trump se však zdržel přímého odsouzení těchto útoků a poznamenal, že i Ukrajina provádí na ruské území silné údery, což považuje za pochopitelné.
Zásadním bodem sváru zůstávají bezpečnostní záruky. Zatímco Ukrajina požaduje jasné závazky, které by zabránily další ruské agresi, Trump se zatím k žádnému konkrétnímu vojenskému zapojení USA nezavázal. Mezitím Rusko stupňuje tlak přímo na frontě a před schůzkou oznámilo obsazení několika dalších osad v Donbasu, čímž se snaží demonstrovat nezvratnost svého postupu.
Navzdory pozitivním titulkům tak zůstává otázkou, zda je skutečný mír na dosah. Mnozí analytici varují, že dokud Putin aktivně útočí na ukrajinskou infrastrukturu a civilisty, jsou veškeré dohody bez jeho přímé účasti u jednacího stolu velmi křehké. Trump nicméně věří v rychlý proces, jinak podle něj hrozí, že válka bude trvat ještě velmi dlouhou dobu.
Americké zpravodajské služby varují, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v období mezi letošním podzimem a rokem 2029 vyzkoušet odhodlání aliance prostřednictvím omezeného útoku. Cílem takových kroků by nebylo zabrání území, ale snaha otestovat, zda členské státy dodrží své závazky o kolektivní obraně. Tyto znepokojivé scénáře přicházejí v době, kdy Moskva čelí rostoucímu tlaku kvůli situaci na ukrajinské frontě. Masivní škody, které ukrajinské drony způsobují ruskému zázemí, totiž Kreml zahnaly do kouta.
Saudská Arábie, Turecko a Pákistán uzavřely významnou bezpečnostní dohodu, která představuje kolektivní obranný pakt ve stylu NATO. Podle podepsané smlouvy bude případný útok na některou z těchto tří zemí považován za útok na všechny členy aliance, což má posílit odstrašující sílu v regionu.
Ukrajina si připomíná třicet pět let od obnovení své nezávislosti, z nichž téměř pět let čelí plnohodnotné ruské vojenské agresi. I přes trvající válečný konflikt, rozsáhlé ztráty a každodenní útoky na civilní infrastrukturu si ukrajinská společnost udržuje vysokou míru odhodlání a víry v budoucí rozvoj země.
Turismus zaměřený na místa spojená se smrtí, tragédiemi a zločinem čelí diskusím ohledně své etičnosti a dopadů na společnost. Fenomén takzvaného temného turismu získává na popularitě napříč světem, což dokládá i nedávná iniciativa významného překupníka drog Laureana Oubiñy. Ten nabízel projížďky lodí po místech spojených s pašováním drog v Galicii, dokud místní úřady tuto aktivitu kvůli porušení turistických zákonů nezakázaly.
Čínské úřady zahájily rozsáhlé vyšetřování a plošné kontroly trhu poté, co se potvrdilo použití karcinogenního formaldehydu k udržení čerstvosti zelí. Případ se odehrál v okrese Kchang-pao v severočínské provincii Che-pej, kde kontroly potvrdily nelegální praktiky obchodníků při nakládání zeleniny k přepravě.
Novozélandský premiér Christopher Luxon oznámil, že jeho strana předloží parlamentu návrh zákona, jehož cílem je zakázat dětem mladším 16 let používání sociálních sítí. V případě nedodržení tohoto nařízení by platformám hrozila pokuta až do výše deseti procent jejich globálních příjmů.
Americká Ústřední správa mořských minerálů (MMA), která spadá pod ministerstvo vnitra, zveřejnila plán na vydražení práv k průzkumu těžby na 28 milionech hektarů mořského dna v blízkosti Mariánského příkopu u pobřeží Severních Marian a Guamu.
Uplynulo pět let od chvíle, kdy se hnutí Tálibán opět chopilo moci v Afghánistánu. Ačkoliv představitelé režimu po svém návratu tvrdili, že se změnili, realita všedního dne ukazuje pokračování tvrdé linie založené na radikálním výkladu islámského práva šaría. Zkušenosti reportérů BBC, kteří získali přístup k vysoce postaveným činitelům, odhalují hluboké restrikce zasahující zejména každodenní život žen, svobodu slova i celkovou kontrolu společnosti.
Téma duševního zdraví matek se v poslední době dostává do popředí veřejného zájmu. Odborníci i samotné ženy podle CNN upozorňují, že diskuse o psychických problémech spojených s těhotenstvím a obdobím po porodu je dlouho opomíjená. Téma vyvolalo zvýšenou pozornost zejména v souvislosti s probíhajícím soudním procesem se zdravotní sestrou Lindsay Clancyovou, která čelí obvinění z uškrcení svých tří dětí během prožívané poporodní psychózy, a také po úmrtí známé herečky Hayden Panettiereové.
V ruském novinářském prostředí se v průběhu uplynulých desetiletí vžil termín „Černý srpen“. Tento pojem označuje sérii dramatických krizí, které zemi pravidelně zasahují právě v závěrečných týdnech léta. Zatímco v západních zemích bývá konec prázdnin obdobím okurkové sezóny, v ruské lidové slovesnosti je spojen s pesimismem a očekáváním nečekaných pohrom. Pohled do nedávné historie dává podle webu CNN těmto obavám za pravdu, neboť koncem srpna v Rusku opakovaně docházelo k událostem zásadního významu.
Americký prezident Donald Trump si nedá říct. Na sociálních sítích opět prohlásil Hormuzský průliv, který je jedním ze zásadních předmětů stále probíhajícího konfliktu mezi USA a Íránem, za americké území.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.