Prezident Spojených států Donald Trump oznámil, že tento týden by mohla být uzavřena dohoda mezi Ukrajinou a Ruskem, která by ukončila více než tříletý ozbrojený konflikt. Zároveň však dal jasně najevo, že pokud nedojde k posunu, USA se mohou z procesu úplně stáhnout. V příspěvku na své sociální síti Truth Social naznačil, že uzavření dohody by otevřelo dveře k „významné obchodní spolupráci“ s USA.
Americká média mezitím informovala, že Washington Rusku nabídl návrh dohody, podle které by uznal ruskou anexi Krymu a zároveň zaručil, že Ukrajina nikdy nevstoupí do NATO. Tato informace okamžitě vyvolala silné pobouření v Kyjevě, kde zákonodárci označili podobný krok za mezinárodní skandál s historickými důsledky.
Trump na tiskové konferenci uvedl, že probíhají „konstruktivní jednání“ a slíbil, že v příštích dnech zveřejní další podrobnosti. Prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil, že 23. dubna proběhnou v Londýně jednání s představiteli USA, Velké Británie a Francie. Podle něj je Ukrajina připravena přistoupit na bezpodmínečné příměří, pokud se k němu zaváže i Rusko.
Součástí amerického návrhu má být rovněž návrh na demilitarizaci oblasti kolem jaderné elektrárny v Záporoží, která by mohla být pod mezinárodním dohledem — patrně Spojených států.
Napětí mezi Kyjevem a Washingtonem v posledních týdnech narůstá. Po únorovém setkání v Bílém domě, které skončilo konfliktem, USA dočasně pozastavily vojenskou a zpravodajskou podporu Ukrajině. Ačkoli byla pomoc částečně obnovena, důvěra mezi oběma spojenci ochladla.
Zatímco diplomacie se snaží o průlom, na frontě pokračují prudké boje. Ruská armáda zahájila jarní ofenzivu na několika místech, ale její úspěchy jsou omezené. Ukrajinští vojáci čelí útokům zejména v Sumské oblasti a v okolí ruské Kurské oblasti, ale linie zůstává relativně neměnná.
Analytici varují, že pokud Spojené státy opět přeruší pomoc, Evropa nebude schopna výpadek kompenzovat. Přesto se evropské země snaží zvýšit produkci zbraní. Ursula von der Leyen upozornila, že ruské ambice přesahují Ukrajinu a mohou se obrátit proti samotné EU nebo NATO.
Velká Británie i Francie v březnu během návštěv Kyjeva ujistily, že Ukrajinu neponechají osudu a budou ji podporovat tak dlouho, jak bude třeba. Zároveň evropské země hledají způsoby, jak Ukrajině poskytnout bezpečnostní záruky.
Ukrajinská strana opakovaně zdůrazňuje, že nepřistoupí na žádné územní ústupky a bude trvat na tom, že Krym i další okupovaná území zůstávají součástí Ukrajiny. Kyjev rovněž požaduje mezinárodní záruky, které by zabránily opakování ruské agrese, a návrat všech civilistů a dětí, které Rusko násilně odvleklo.
Navzdory slibům o klidu zbraní ze strany Moskvy ukrajinské jednotky uvedly, že během údajného velikonočního příměří boje vůbec neustaly. Útoky pokračovaly i v oblastech mimo frontu, kde zahynuly desítky civilistů, včetně dětí.
Obavy z unáhleného míru zesilují i v evropských zemích sousedících s Ruskem. Mnozí politici varují, že jakákoli dohoda, která by legalizovala územní zisky Ruska, by znamenala porážku mezinárodního práva. Pokud Spojené státy skutečně přistoupí na uznání Krymu jako ruského, může to vytvořit precedent, který otevře cestu dalším násilným změnám hranic ve světě.
Zatímco Trump dál slibuje historický mír, Ukrajina i Evropa se připravují na to, že cena za něj by mohla být až příliš vysoká.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
V Izraeli pokračuje sčítání hlasů po nedávných parlamentních volbách, přičemž průběžné výsledky po sečtení více než 57 procent odevzdaných lístků ukazují na vedení bloku premiéra Benjamina Netanjahua. Tento pravicový blok dosud získal 55 křesel v Knesetu, což však prozatím nestačí na získání potřebné většiny 61 mandátů. Opoziční tábor v tuto chvíli drží 49 křesel a zastoupení arabských stran čítá celkem 16 mandátů.
První televizní odhady výsledků izraelských parlamentních voleb přinesly po uzavření volebních místností nejednoznačný obraz, kdy podle exit pollů žádný z hlavních politických bloků nezískal jasnou většinu v Knesetu. Volební účast přitom dosáhla vysokých hodnot, když do osmé hodiny večerní odvolilo sedmdesát čtyři procent voličů, což představuje výrazný nárůst oproti předchozím volbám v roce 2022. Zveřejněné prognózy tak naznačují, že sestavování nové vládní koalice bude mimořádně složité.
Evropští poslanci uspořádali v posledních dvou letech zhruba čtyřikrát více schůzek s lobbisty tabákového a nikotinového průmyslu než za celé předchozí pětileté volební období, což vyplývá z údajů registru transparence analyzovaných koalicí nevládních organizací Smoke Free Partnership.
Americký prezident Donald Trump čelí ekonomickému dilematu, které nápadně připomíná problémy jeho předchůdce Joea Bidena v roce 2024, kdy navzdory solidním makroekonomickým ukazatelům panuje mezi občany hluboká nespokojenost s vývojem životních nákladů. Přestože hrubý domácí produkt roste solidním tempem a míra nezaměstnanosti se drží nízko, výsledky inflačních zpráv a nálada ve společnosti ukazují, že běžní voliči vnímají ekonomickou situaci zcela odlišně.