Prezident Spojených států Donald Trump oznámil, že tento týden by mohla být uzavřena dohoda mezi Ukrajinou a Ruskem, která by ukončila více než tříletý ozbrojený konflikt. Zároveň však dal jasně najevo, že pokud nedojde k posunu, USA se mohou z procesu úplně stáhnout. V příspěvku na své sociální síti Truth Social naznačil, že uzavření dohody by otevřelo dveře k „významné obchodní spolupráci“ s USA.
Americká média mezitím informovala, že Washington Rusku nabídl návrh dohody, podle které by uznal ruskou anexi Krymu a zároveň zaručil, že Ukrajina nikdy nevstoupí do NATO. Tato informace okamžitě vyvolala silné pobouření v Kyjevě, kde zákonodárci označili podobný krok za mezinárodní skandál s historickými důsledky.
Trump na tiskové konferenci uvedl, že probíhají „konstruktivní jednání“ a slíbil, že v příštích dnech zveřejní další podrobnosti. Prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil, že 23. dubna proběhnou v Londýně jednání s představiteli USA, Velké Británie a Francie. Podle něj je Ukrajina připravena přistoupit na bezpodmínečné příměří, pokud se k němu zaváže i Rusko.
Součástí amerického návrhu má být rovněž návrh na demilitarizaci oblasti kolem jaderné elektrárny v Záporoží, která by mohla být pod mezinárodním dohledem — patrně Spojených států.
Napětí mezi Kyjevem a Washingtonem v posledních týdnech narůstá. Po únorovém setkání v Bílém domě, které skončilo konfliktem, USA dočasně pozastavily vojenskou a zpravodajskou podporu Ukrajině. Ačkoli byla pomoc částečně obnovena, důvěra mezi oběma spojenci ochladla.
Zatímco diplomacie se snaží o průlom, na frontě pokračují prudké boje. Ruská armáda zahájila jarní ofenzivu na několika místech, ale její úspěchy jsou omezené. Ukrajinští vojáci čelí útokům zejména v Sumské oblasti a v okolí ruské Kurské oblasti, ale linie zůstává relativně neměnná.
Analytici varují, že pokud Spojené státy opět přeruší pomoc, Evropa nebude schopna výpadek kompenzovat. Přesto se evropské země snaží zvýšit produkci zbraní. Ursula von der Leyen upozornila, že ruské ambice přesahují Ukrajinu a mohou se obrátit proti samotné EU nebo NATO.
Velká Británie i Francie v březnu během návštěv Kyjeva ujistily, že Ukrajinu neponechají osudu a budou ji podporovat tak dlouho, jak bude třeba. Zároveň evropské země hledají způsoby, jak Ukrajině poskytnout bezpečnostní záruky.
Ukrajinská strana opakovaně zdůrazňuje, že nepřistoupí na žádné územní ústupky a bude trvat na tom, že Krym i další okupovaná území zůstávají součástí Ukrajiny. Kyjev rovněž požaduje mezinárodní záruky, které by zabránily opakování ruské agrese, a návrat všech civilistů a dětí, které Rusko násilně odvleklo.
Navzdory slibům o klidu zbraní ze strany Moskvy ukrajinské jednotky uvedly, že během údajného velikonočního příměří boje vůbec neustaly. Útoky pokračovaly i v oblastech mimo frontu, kde zahynuly desítky civilistů, včetně dětí.
Obavy z unáhleného míru zesilují i v evropských zemích sousedících s Ruskem. Mnozí politici varují, že jakákoli dohoda, která by legalizovala územní zisky Ruska, by znamenala porážku mezinárodního práva. Pokud Spojené státy skutečně přistoupí na uznání Krymu jako ruského, může to vytvořit precedent, který otevře cestu dalším násilným změnám hranic ve světě.
Zatímco Trump dál slibuje historický mír, Ukrajina i Evropa se připravují na to, že cena za něj by mohla být až příliš vysoká.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes ráno vyzval světové mocnosti, zejména Spojené státy a evropské státy, aby zvýšily tlak na Moskvu poté, co Rusko během noci podniklo jeden z nejmasivnějších útoků od začátku války. Podle Zelenského Rusko použilo více než 400 dronů a 40 raket včetně balistických, které zasáhly prakticky celé území Ukrajiny.
Rozhodnutí vlády Roberta Fica zrušit 17. listopad jako den pracovního klidu není jen technická úprava kalendáře, ale varovný signál, že se Slovensko nebezpečně přibližuje autoritářským praktikám. Fico svým stylem vládnutí i rétorikou připomíná ruského vůdce Vladimira Putina. Oba využívají nacionalismus, démonizaci Západu a útoky na demokratické instituce k upevnění své moci. Srovnání Fica s Putinem je proto nejen oprávněné, ale i nezbytné.
Ještě nedávno se zdálo, že Elon Musk patří mezi největší vítěze loňských prezidentských voleb v USA. Akcie Tesly po listopadovém vítězství Donalda Trumpa prudce stoupaly – investoři očekávali, že nový prezident bude svému klíčovému sponzorovi nápadně nahrávat. Jenže vztah mezi těmito dvěma muži se za poslední dny dramaticky zhoršil a trhy okamžitě zareagovaly: akcie Tesly ve čtvrtek propadly o 14 %.
Spojené státy pod vedením ministra zahraničí Marca Rubia oznámily uvalení sankcí na čtyři soudkyně Mezinárodního trestního soudu (ICC) kvůli jejich zapojení do rozhodnutí, která Washington považuje za „nelegitimní“ a zaměřená proti Izraeli a samotným USA.
V časných ranních hodinách v pátek zažila Ukrajina jednu z nejintenzivnějších ruských vzdušných ofenziv posledních měsíců. Moskva vypustila stovky dronů a desítky raket na různá místa po celé zemi, přičemž nejhorší dopady byly zaznamenány v hlavním městě Kyjevě. Tam podle tamních úřadů přišli nejméně čtyři lidé o život a mnoho dalších utrpělo zranění. Útoky následovaly jen několik dní po překvapivém ukrajinském úderu na ruská vojenská letiště.
Napjatý vztah mezi prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem a technologickým podnikatelem Elonem Muskem se v posledních hodinách změnil v otevřený konflikt. Bývalý Trumpův spojenec ostře kritizoval nový vládní zákon, což spustilo sérii vzájemných útoků mezi oběma muži na jejich vlastních sociálních sítích.
V mimořádně napjaté atmosféře Poslanecké sněmovny vystoupil ministr spravedlnosti v demisi Pavel Blažek (ODS) s nečekaným a podle svých slov nejzásadnějším projevem své dosavadní politické kariéry. Reagoval tak na aféru spojenou s přijetím daru v kryptoměně bitcoin pro ministerstvo spravedlnosti, která v posledních dnech vyvolala značnou politickou i společenskou kontroverzi.
Americký prezident Donald Trump během jednání s německým kancléřem Friedrichem Merzem naznačil, že by bylo možná výhodnější nechat Ukrajinu a Rusko pokračovat v boji, než se pokoušet o okamžité mírové řešení. Merz přitom Trumpa vyzýval, aby Spojené státy zesílily tlak na Moskvu.
Ukrajinci slaví jednu z nejodvážnějších operací celé války – koordinovaný útok drony na pět leteckých základen hluboko na ruském území, známý jako operace „Pavučina“. Ta byla výsledkem osmnáctiměsíčního plánování a zahrnovala propašování dronů do Ruska, synchronizované starty a skryté řídicí stanice ve vozidlech.
Prezident Spojených států Donald Trump ostře zareagoval na veřejné výtky Elona Muska vůči novému daňovému a výdajovému zákonu, který momentálně prosazuje mezi republikánskými senátory. Podle Trumpa Musk dlouhodobě znal všechny detaily návrhu, přičemž své výhrady začal ventilovat až ve chvíli, kdy bylo jasné, že plán obsahuje omezení podpory elektromobility.
Spojené státy americké patří historicky k největším znečišťovatelům klimatu, přesto se za vlády prezidenta Donalda Trumpa vzdaly klíčových klimatických závazků. Odstoupením od Pařížské dohody a podporou fosilních paliv Trump ukázal, že ochrana klimatu není jeho prioritou. Tato politika nejen brzdí globální úsilí o udržení oteplování pod 1,5 °C, ale posiluje i korunního rivala – Čínu. Ta aktivně investuje do zelených technologií a v otázkách ochrany klimatu jednoduše předstihuje USA.
Nový mezinárodní výzkum odhalil, že více než 15 milionů lidí v západních zemích žije s nejzávažnější formou ztučnění jater – metabolickou disfunkcí spojenou se steatohepatitidou (MASH), aniž by o tom věděli. Studie zveřejněná v odborném časopise The Lancet Regional Health Europe upozorňuje na alarmující nedostatek diagnostiky této tiché, ale potenciálně smrtící choroby.