Prezident Spojených států Donald Trump oznámil, že tento týden by mohla být uzavřena dohoda mezi Ukrajinou a Ruskem, která by ukončila více než tříletý ozbrojený konflikt. Zároveň však dal jasně najevo, že pokud nedojde k posunu, USA se mohou z procesu úplně stáhnout. V příspěvku na své sociální síti Truth Social naznačil, že uzavření dohody by otevřelo dveře k „významné obchodní spolupráci“ s USA.
Americká média mezitím informovala, že Washington Rusku nabídl návrh dohody, podle které by uznal ruskou anexi Krymu a zároveň zaručil, že Ukrajina nikdy nevstoupí do NATO. Tato informace okamžitě vyvolala silné pobouření v Kyjevě, kde zákonodárci označili podobný krok za mezinárodní skandál s historickými důsledky.
Trump na tiskové konferenci uvedl, že probíhají „konstruktivní jednání“ a slíbil, že v příštích dnech zveřejní další podrobnosti. Prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil, že 23. dubna proběhnou v Londýně jednání s představiteli USA, Velké Británie a Francie. Podle něj je Ukrajina připravena přistoupit na bezpodmínečné příměří, pokud se k němu zaváže i Rusko.
Součástí amerického návrhu má být rovněž návrh na demilitarizaci oblasti kolem jaderné elektrárny v Záporoží, která by mohla být pod mezinárodním dohledem — patrně Spojených států.
Napětí mezi Kyjevem a Washingtonem v posledních týdnech narůstá. Po únorovém setkání v Bílém domě, které skončilo konfliktem, USA dočasně pozastavily vojenskou a zpravodajskou podporu Ukrajině. Ačkoli byla pomoc částečně obnovena, důvěra mezi oběma spojenci ochladla.
Zatímco diplomacie se snaží o průlom, na frontě pokračují prudké boje. Ruská armáda zahájila jarní ofenzivu na několika místech, ale její úspěchy jsou omezené. Ukrajinští vojáci čelí útokům zejména v Sumské oblasti a v okolí ruské Kurské oblasti, ale linie zůstává relativně neměnná.
Analytici varují, že pokud Spojené státy opět přeruší pomoc, Evropa nebude schopna výpadek kompenzovat. Přesto se evropské země snaží zvýšit produkci zbraní. Ursula von der Leyen upozornila, že ruské ambice přesahují Ukrajinu a mohou se obrátit proti samotné EU nebo NATO.
Velká Británie i Francie v březnu během návštěv Kyjeva ujistily, že Ukrajinu neponechají osudu a budou ji podporovat tak dlouho, jak bude třeba. Zároveň evropské země hledají způsoby, jak Ukrajině poskytnout bezpečnostní záruky.
Ukrajinská strana opakovaně zdůrazňuje, že nepřistoupí na žádné územní ústupky a bude trvat na tom, že Krym i další okupovaná území zůstávají součástí Ukrajiny. Kyjev rovněž požaduje mezinárodní záruky, které by zabránily opakování ruské agrese, a návrat všech civilistů a dětí, které Rusko násilně odvleklo.
Navzdory slibům o klidu zbraní ze strany Moskvy ukrajinské jednotky uvedly, že během údajného velikonočního příměří boje vůbec neustaly. Útoky pokračovaly i v oblastech mimo frontu, kde zahynuly desítky civilistů, včetně dětí.
Obavy z unáhleného míru zesilují i v evropských zemích sousedících s Ruskem. Mnozí politici varují, že jakákoli dohoda, která by legalizovala územní zisky Ruska, by znamenala porážku mezinárodního práva. Pokud Spojené státy skutečně přistoupí na uznání Krymu jako ruského, může to vytvořit precedent, který otevře cestu dalším násilným změnám hranic ve světě.
Zatímco Trump dál slibuje historický mír, Ukrajina i Evropa se připravují na to, že cena za něj by mohla být až příliš vysoká.
Pardubice si ve finále hokejové extraligy připisují důležité vítězství. Na brněnském ledě porazily Kometu 4:1 a ujímají se vedení v sérii 2:1. Výraznou postavou utkání byl kapitán Lukáš Sedlák, který po ošetření tržné rány nejen pokračoval, ale navíc skóroval a asistoval. Série pokračuje v Brně už v úterý večer.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen vzkázala technologickým gigantům, že Evropská unie bude nekompromisně prosazovat svá digitální pravidla – bez ohledu na to, kdo tyto společnosti vede nebo odkud pocházejí. Prohlášení přichází v době rostoucího tlaku ze strany americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa, která evropská opatření kritizuje jako překážku svobody slova a inovací.
Podle oficiálního vyjádření Vatikánu byla příčinou smrti papeže Františka mrtvice, po níž následovalo nezvratné selhání srdce. Krátce po zveřejnění smutné zprávy byla publikována i jeho poslední vůle, která přináší osobní svědectví o papežově vztahu k víře i jeho přání být pohřben mimo tradiční pohřební místa římských biskupů.
Prezident Spojených států Donald Trump oznámil, že tento týden by mohla být uzavřena dohoda mezi Ukrajinou a Ruskem, která by ukončila více než tříletý ozbrojený konflikt. Zároveň však dal jasně najevo, že pokud nedojde k posunu, USA se mohou z procesu úplně stáhnout. V příspěvku na své sociální síti Truth Social naznačil, že uzavření dohody by otevřelo dveře k „významné obchodní spolupráci“ s USA.
Po oznámení úmrtí papeže Františka, které přišlo na Velikonoční pondělí, se celý svět zahalil do smutku. A výjimkou nebyla ani fotbalová komunita, k níž měl argentinský pontifik vždy blízko. Mezi prvními, kdo veřejně vyjádřil svůj zármutek, byl Lionel Messi, pro něhož byl František nejen hlavou katolické církve, ale i krajanem a symbolem skromnosti.
Smrt papeže Františka zasáhla nejen katolíky po celém světě, ale také mnoho celebrit, které mu vzdaly hold na sociálních sítích. Papež, který zemřel v pondělí ráno ve věku 88 let, pouhý den po Velikonoční neděli, zanechal hluboký otisk nejen v náboženském světě, ale i v srdcích lidí mimo církevní kruhy.
Letoun Boeing 737 MAX, původně určený pro čínskou leteckou společnost Xiamen Airlines, přistál v neděli zpět ve Spojených státech, konkrétně v seattleském závodě Boeing Field. Tento krok je přímým důsledkem zhoršujících se obchodních vztahů mezi USA a Čínou, které eskalovaly po rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa dramaticky zvýšit cla na čínské dovozy.
Osmé kolo populární slovenské taneční soutěže Let's Dance přineslo jeden z dosud největších šoků letošní sezony. Soutěž musela opustit herečka a zpěvačka Eva Burešová, která patřila k nejoblíbenějším a nejvýraznějším osobnostem celé show.
V neděli ráno svět obletěla zpráva o smrti papeže Františka, 266. nástupce svatého Petra a první hlavy katolické církve pocházející z Latinské Ameriky. Zemřel ve věku 88 let a podle sdělení zdravotníků papež „odešel pokojně“, bez známek utrpení, přestože zdravotní komplikace, které jej v posledních měsících sužovaly, byly vážné.
Po smrti papeže Františka ve věku 88 let se oči katolického světa upírají k Sixtinské kapli ve Vatikánu. Právě zde, v prostorách zdobených Michelangelovými freskami, začne tajemný a hluboce symbolický proces volby nového papeže – konkláve. Až se z kaple začne valit bílý dým, bude to znamení, že 1,4 miliardy katolíků na celém světě má nového duchovního vůdce.
Vatikán oznámil úmrtí papeže Františka, který dnes v ranních hodinách ve svém sídle zemřel ve věku 88 let. Sdělení přišlo přibližně v 9:45 SELČ, přičemž smrt nastala v 7:35. Pontifik, jenž v posledních týdnech bojoval s vleklými zdravotními problémy, se ještě včera objevil na veřejnosti a udělil velikonoční požehnání věřícím shromážděným na Svatopetrském náměstí. Krátce poté se také osobně setkal s americkým viceprezidentem JD Vancem, který dnes ráno veřejně vyjádřil svou soustrast.
Papež František, hlava katolické církve respektovaná daleko za hranicemi náboženské komunity, zemřel ve věku 88 let. Vatikán podle webu The Guardian oznámil jeho smrt v pondělí 21. dubna 2025 v 7:35 ráno, kdy se podle slov kardinála Kevina Farrella „biskup Říma, František, navrátil do Otcova domu“. Jeho úmrtím začíná období celosvětového smutku a příprav na konkláve, které rozhodne o jeho nástupci.