Prezident Spojených států Donald Trump oznámil, že tento týden by mohla být uzavřena dohoda mezi Ukrajinou a Ruskem, která by ukončila více než tříletý ozbrojený konflikt. Zároveň však dal jasně najevo, že pokud nedojde k posunu, USA se mohou z procesu úplně stáhnout. V příspěvku na své sociální síti Truth Social naznačil, že uzavření dohody by otevřelo dveře k „významné obchodní spolupráci“ s USA.
Americká média mezitím informovala, že Washington Rusku nabídl návrh dohody, podle které by uznal ruskou anexi Krymu a zároveň zaručil, že Ukrajina nikdy nevstoupí do NATO. Tato informace okamžitě vyvolala silné pobouření v Kyjevě, kde zákonodárci označili podobný krok za mezinárodní skandál s historickými důsledky.
Trump na tiskové konferenci uvedl, že probíhají „konstruktivní jednání“ a slíbil, že v příštích dnech zveřejní další podrobnosti. Prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil, že 23. dubna proběhnou v Londýně jednání s představiteli USA, Velké Británie a Francie. Podle něj je Ukrajina připravena přistoupit na bezpodmínečné příměří, pokud se k němu zaváže i Rusko.
Součástí amerického návrhu má být rovněž návrh na demilitarizaci oblasti kolem jaderné elektrárny v Záporoží, která by mohla být pod mezinárodním dohledem — patrně Spojených států.
Napětí mezi Kyjevem a Washingtonem v posledních týdnech narůstá. Po únorovém setkání v Bílém domě, které skončilo konfliktem, USA dočasně pozastavily vojenskou a zpravodajskou podporu Ukrajině. Ačkoli byla pomoc částečně obnovena, důvěra mezi oběma spojenci ochladla.
Zatímco diplomacie se snaží o průlom, na frontě pokračují prudké boje. Ruská armáda zahájila jarní ofenzivu na několika místech, ale její úspěchy jsou omezené. Ukrajinští vojáci čelí útokům zejména v Sumské oblasti a v okolí ruské Kurské oblasti, ale linie zůstává relativně neměnná.
Analytici varují, že pokud Spojené státy opět přeruší pomoc, Evropa nebude schopna výpadek kompenzovat. Přesto se evropské země snaží zvýšit produkci zbraní. Ursula von der Leyen upozornila, že ruské ambice přesahují Ukrajinu a mohou se obrátit proti samotné EU nebo NATO.
Velká Británie i Francie v březnu během návštěv Kyjeva ujistily, že Ukrajinu neponechají osudu a budou ji podporovat tak dlouho, jak bude třeba. Zároveň evropské země hledají způsoby, jak Ukrajině poskytnout bezpečnostní záruky.
Ukrajinská strana opakovaně zdůrazňuje, že nepřistoupí na žádné územní ústupky a bude trvat na tom, že Krym i další okupovaná území zůstávají součástí Ukrajiny. Kyjev rovněž požaduje mezinárodní záruky, které by zabránily opakování ruské agrese, a návrat všech civilistů a dětí, které Rusko násilně odvleklo.
Navzdory slibům o klidu zbraní ze strany Moskvy ukrajinské jednotky uvedly, že během údajného velikonočního příměří boje vůbec neustaly. Útoky pokračovaly i v oblastech mimo frontu, kde zahynuly desítky civilistů, včetně dětí.
Obavy z unáhleného míru zesilují i v evropských zemích sousedících s Ruskem. Mnozí politici varují, že jakákoli dohoda, která by legalizovala územní zisky Ruska, by znamenala porážku mezinárodního práva. Pokud Spojené státy skutečně přistoupí na uznání Krymu jako ruského, může to vytvořit precedent, který otevře cestu dalším násilným změnám hranic ve světě.
Zatímco Trump dál slibuje historický mír, Ukrajina i Evropa se připravují na to, že cena za něj by mohla být až příliš vysoká.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro stanici Fox News rezolutně odmítl spekulace o tom, že by Spojené státy využívaly ukrajinskou pomoc při obraně proti dronům na Blízkém východě. Podle šéfa Bílého domu disponuje Amerika nejvyspělejšími technologiemi na světě a v otázkách bezpilotních letounů má větší přehled než kdokoli jiný. Trump tak přímo popřel tvrzení Kyjeva, že by o takovou podporu Washington sám žádal.
Současné válečné tažení na Blízkém východě, do kterého Spojené státy investují závratných 890 milionů dolarů každý den, tvrdě dopadá na nejzranitelnější regiony Asie. Zatímco mocnosti financují nákladné vojenské operace, miliony obyvatel v tisíce kilometrů vzdálených zemích bojují s kritickým nedostatkem základních životních potřeb.
Sliby administrativy Donalda Trumpa o bleskovém ukončení konfliktu s Íránem narážejí na tvrdou realitu energetického trhu. Zatímco Bílý dům se snaží mírnit paniku tvrzením, že drastické zdražování pohonných hmot je pouze krátkodobým výkyvem v řádu týdnů, experti citovaní serverem Politico vykreslují mnohem temnější scénář. Podle nich existuje pět zásadních bariér, které udrží ceny benzínu na rekordních úrovních po velmi dlouhou dobu.