Prezident Spojených států Donald Trump oznámil, že tento týden by mohla být uzavřena dohoda mezi Ukrajinou a Ruskem, která by ukončila více než tříletý ozbrojený konflikt. Zároveň však dal jasně najevo, že pokud nedojde k posunu, USA se mohou z procesu úplně stáhnout. V příspěvku na své sociální síti Truth Social naznačil, že uzavření dohody by otevřelo dveře k „významné obchodní spolupráci“ s USA.
Americká média mezitím informovala, že Washington Rusku nabídl návrh dohody, podle které by uznal ruskou anexi Krymu a zároveň zaručil, že Ukrajina nikdy nevstoupí do NATO. Tato informace okamžitě vyvolala silné pobouření v Kyjevě, kde zákonodárci označili podobný krok za mezinárodní skandál s historickými důsledky.
Trump na tiskové konferenci uvedl, že probíhají „konstruktivní jednání“ a slíbil, že v příštích dnech zveřejní další podrobnosti. Prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil, že 23. dubna proběhnou v Londýně jednání s představiteli USA, Velké Británie a Francie. Podle něj je Ukrajina připravena přistoupit na bezpodmínečné příměří, pokud se k němu zaváže i Rusko.
Součástí amerického návrhu má být rovněž návrh na demilitarizaci oblasti kolem jaderné elektrárny v Záporoží, která by mohla být pod mezinárodním dohledem — patrně Spojených států.
Napětí mezi Kyjevem a Washingtonem v posledních týdnech narůstá. Po únorovém setkání v Bílém domě, které skončilo konfliktem, USA dočasně pozastavily vojenskou a zpravodajskou podporu Ukrajině. Ačkoli byla pomoc částečně obnovena, důvěra mezi oběma spojenci ochladla.
Zatímco diplomacie se snaží o průlom, na frontě pokračují prudké boje. Ruská armáda zahájila jarní ofenzivu na několika místech, ale její úspěchy jsou omezené. Ukrajinští vojáci čelí útokům zejména v Sumské oblasti a v okolí ruské Kurské oblasti, ale linie zůstává relativně neměnná.
Analytici varují, že pokud Spojené státy opět přeruší pomoc, Evropa nebude schopna výpadek kompenzovat. Přesto se evropské země snaží zvýšit produkci zbraní. Ursula von der Leyen upozornila, že ruské ambice přesahují Ukrajinu a mohou se obrátit proti samotné EU nebo NATO.
Velká Británie i Francie v březnu během návštěv Kyjeva ujistily, že Ukrajinu neponechají osudu a budou ji podporovat tak dlouho, jak bude třeba. Zároveň evropské země hledají způsoby, jak Ukrajině poskytnout bezpečnostní záruky.
Ukrajinská strana opakovaně zdůrazňuje, že nepřistoupí na žádné územní ústupky a bude trvat na tom, že Krym i další okupovaná území zůstávají součástí Ukrajiny. Kyjev rovněž požaduje mezinárodní záruky, které by zabránily opakování ruské agrese, a návrat všech civilistů a dětí, které Rusko násilně odvleklo.
Navzdory slibům o klidu zbraní ze strany Moskvy ukrajinské jednotky uvedly, že během údajného velikonočního příměří boje vůbec neustaly. Útoky pokračovaly i v oblastech mimo frontu, kde zahynuly desítky civilistů, včetně dětí.
Obavy z unáhleného míru zesilují i v evropských zemích sousedících s Ruskem. Mnozí politici varují, že jakákoli dohoda, která by legalizovala územní zisky Ruska, by znamenala porážku mezinárodního práva. Pokud Spojené státy skutečně přistoupí na uznání Krymu jako ruského, může to vytvořit precedent, který otevře cestu dalším násilným změnám hranic ve světě.
Zatímco Trump dál slibuje historický mír, Ukrajina i Evropa se připravují na to, že cena za něj by mohla být až příliš vysoká.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další otřes v obchodních vztazích se sousední Kanadou, když oznámil záměr odebrat certifikaci všem letadlům vyrobeným v této zemi. Současně pohrozil uvalením padesátiprocentního cla na dovoz kanadských letadel do Spojených států. Tento krok je podle prezidenta odvetou za to, že kanadské úřady odmítají certifikovat americké soukromé tryskáče značky Gulfstream, čímž údajně nezákonně brání jejich prodeji na tamním trhu.
Britský premiér Keir Starmer završil svou historickou návštěvu Pekingu, během níž se pokusil o zásadní restart vztahů s druhou největší ekonomikou světa. Starmer, který je prvním britským předsedou vlády v Číně po osmi letech, označil rozhovory s prezidentem Si Ťin-pchingem za konstruktivní a úspěšné. Podle premiéra se podařilo dosáhnout pokroku v oblasti tržního přístupu a snížení cel, což má pomoci britskému exportu.
Agáta Hanychová momentálně působí velice šťastně po boku manžela Mirka Dopity, ale pamětníci si jistě vzpomenou, že dvojice tvořila pár již v minulosti a rozešla se. Trojnásobná maminka se nyní při zvláštní příležitosti rozpovídala o historii jejich vztahu.
Do Česka může v únoru opět vpadnout chladný arktický vzduch. Připustili to meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Pravdou je, že zatím panuje značná nejistota. Odborníci ale prozradili, proč by se u nás mohlo během příštího měsíce ochladit.
Dáda Patrasová se v letošním roce zatím držela stranou pozornosti, i když se o ní zmínili její manžel Felix Slováček či herecká kolegyně Jana Nagyová. Právě její slova potěšila maminku zesnulé Aničky Slováčkové.
Napjatou situaci mezi prezidentem a šéfem diplomacii se rozhodl okomentovat i Miloš Zeman, předchůdce Petra Pavla na Pražském hradě. Exprezident vyjádřil názor, že esemesky ministra Petra Macinky nejsou vydíráním. Zásadní však bude stanovisko policistů.
Poslanec Filip Turek (Motoristé), který stále doufá ve jmenování ministrem životního prostředí, se v těchto dnech neopírá pouze do prezidenta Petra Pavla. Terčem se pro Turka stal například i známý herec Hynek Čermák. Čím mu politik pohrozil?
V americkém státě Minnesota v posledních týdnech prudce vzrostlo napětí, které vyvrcholilo návštěvou takzvaného pohraničního cara Toma Homana v Minneapolis. Tento vládní zmocněnec, kterého prezident Donald Trump pověřil dohledem nad kontroverzní imigrační operací „Metro Surge“, přislíbil během tiskové konference postupné stažení federálních sil. Homan však neupřesnil, kdy k této redukci dojde, ani kolik agentů by mělo město opustit, což vyvolává další otázky ohledně budoucnosti federální přítomnosti v regionu.
Francouzská vláda podniká zásadní kroky k posílení své digitální suverenity a ochrany dětí v online prostoru. Podle informací webu Politico hodlá Paříž zakázat státním úředníkům používání amerických videokonferenčních nástrojů, jako jsou Zoom, Microsoft Teams nebo Google Meet. Cílem je převést veškerou vládní agendu na vlastní technologickou platformu Visio, kterou vyvinul francouzský Meziministeriální digitální úřad (DINUM).
Vědecké studie naznačují, že za většinou nákaz respiračními chorobami typu chřipka stojí pouze malá část populace. Virologové tento jev popisují matematickým vzorcem, podle kterého přibližně 20 % infikovaných lidí způsobí až 80 % všech dalších přenosů. Výzkum ukazuje, že množství viru v dýchacích cestách se mezi lidmi drasticky liší; někteří jedinci mohou mít v těle až desetimilionkrát více virových částic než jiní, což z nich dělá potenciální superpřenašeče.
Otázka územní příslušnosti Doněcké oblasti se stala hlavním bodem, který v současné době brání uzavření mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Americký ministr zahraničí Marco Rubio tuto skutečnost potvrdil během středečního zasedání senátního výboru pro zahraniční vztahy. Podle jeho slov probíhají intenzivní diplomatické práce na tom, zda lze postoje obou stran v této věci vůbec nějakým způsobem sjednotit.
Válka na Ukrajině se dostala do fáze, kdy o úspěchu na bojišti rozhoduje především schopnost neustálé inovace bezpilotních prostředků. Rusko se v tomto ohledu stále více spoléhá na technologickou pomoc z Íránu, která mu umožňuje budovat rozsáhlou a neustále se vyvíjející flotilu dronů. Tato spolupráce vyústila v masivní produkci, která má Rusku zajistit převahu ve vzduchu i v době, kdy pozemní operace uvízly v opotřebovací válce.