Americký prezident Donald Trump oznámil, že v úterý plánuje telefonicky hovořit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, aby získal jeho souhlas s návrhem na ukončení války na Ukrajině.
„O víkendu bylo odvedeno hodně práce,“ řekl Trump novinářům na palubě Air Force One v neděli večer. „Chceme zjistit, zda můžeme tu válku ukončit. Možná ano, možná ne, ale myslím, že máme velmi dobrou šanci.“
Trumpova slova přicházejí poté, co jeho zvláštní vyslanec Steve Witkoff minulý týden vycestoval do Moskvy, aby jednal přímo s Putinem.
Ukrajina již souhlasila s návrhem Trumpovy administrativy na třicetidenní příměří, které bylo projednáváno na schůzce v Saúdské Arábii. Podmínkou však bylo, že se k němu připojí i Rusko.
Putin tvrdí, že příměří podporuje, avšak klade řadu podmínek a otázek, které mohou celý proces zpomalit.
Když byl Trump dotázán, jaké ústupky by mohly být předmětem jednání s Putinem, odpověděl:
„Budeme mluvit o území. Budeme mluvit o elektrárnách… Už jsme o tom hodně diskutovali, a to jak s Ukrajinou, tak s Ruskem. Už jednáme o rozdělení určitých aktiv.“
Mezitím americký ministr zahraničí Marco Rubio a ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v sobotu hovořili o „dalších krocích“ v rámci návrhu na příměří.
Trumpův zvláštní vyslanec Steve Witkoff v neděli v rozhovoru pro CNN popsal svůj čtyřhodinový meeting s Putinem jako „pozitivní“ a zaměřený na „hledání řešení“. Podle něj se obě strany v jednáních přiblížily.
„Dnes jsme mnohem blíž dohodě, než jsme byli před pár týdny. Podařilo se nám zúžit rozdíly,“ uvedl Witkoff v rozhovoru s Jakem Tapperem.
Tvrdí také, že Putin přijímá Trumpovu filozofii ohledně ukončení války na Ukrajině.
Podle Witkoffa je Trump osobně zapojen do diplomatických snah s Ruskem a Ukrajinou. Po setkání s Putinem Witkoff ihned podal zprávu Trumpovi z amerického velvyslanectví v Moskvě.
V sobotu Trump svolal poradu se svými nejvyššími poradci, aby prodiskutoval vývoj jednání o příměří. Další diskuse proběhnou dnes, cílem je dále zúžit rozdíly mezi oběma stranami.
Witkoff také vyjádřil optimismus ohledně brzkého ukončení bojů: „Doufáme, že příměří bude dosaženo během několika týdnů,“ uvedl.
Donald Trump se při obvinění Íránu z tragického útoku na základní školu opíral o neověřené a následně vyvrácené zpravodajské informace. Podle zdrojů webu The Guardian obeznámených se situací CIA původně prezidentovi sdělila, že raketa pravděpodobně není americké výroby, protože podle prvních záběrů neodpovídala konstrukci střel Tomahawk. Během pouhých 24 hodin však tajné služby po analýze dalších videí toto hodnocení přehodnotily a dospěly k závěru, že školu skutečně zasáhl americký Tomahawk.
Vedení nejvýznamnějších amerických ropných společností varovalo administrativu prezidenta Donalda Trumpa před dalším zhoršováním energetické krize. Šéfové gigantů jako Exxon Mobil, Chevron a ConocoPhillips se podle webu Wall Street Journal minulou středu sešli v Bílém domě s ministrem pro energetiku Chrisem Wrightem a ministrem vnitra Dougem Burgumem. Podle nich konflikt s Íránem a zablokování strategického Hormuzského průlivu povedou k pokračující nestabilitě a vysoké volatilitě na světových trzích.
Válka s Íránem, která trvá třetí týden, už nyní drasticky zatěžuje americkou státní kasu. Podle představitelů Trumpovy administrativy vynaložily Spojené státy na tento konflikt za prvních čtrnáct dní minimálně 12 miliard dolarů. Toto číslo se okamžitě stalo středem ostré kritiky ze strany demokratů i zastánců rozpočtové odpovědnosti, kteří upozorňují, že astronomické sumy mizející v raketových útocích by mohly zásadně proměnit životy milionů Američanů v oblastech zdravotnictví či školství.
Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že hodlá o zhruba měsíc odložit svou vysoce sledovanou březnovou návštěvu Číny. Jako hlavní důvod uvedl nutnost osobního dohledu nad probíhající válkou v Íránu. Setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, které mělo původně proběhnout od 31. března do 2. dubna, se tak pravděpodobně uskuteční až v pozdějším termínu.
Na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny dochází k systematické likvidaci náboženské svobody. Původně pestrý ekosystém mnoha věr je násilně přetvářen v jedinou povolenou víru: kult ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco například v Chersonské oblasti před invazí působilo přes 990 náboženských organizací zastupujících 38 různých směrů, dnes jich zbývá jen 175. Naprostá většina z nich je navíc podřízena Ruské pravoslavné církvi (ROC), která je úzce spjata s Kremlem.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.