Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj těsně po 19. hodině středoevropského času dorazil do Bílého domu, s nečekaně vřelým přivítáním na něj čekal americký prezident Donald Trump. Úvodní tisková konference byla poklidná, oba lídři zodpověděli otázky novinářů a asi po pětačtyřiceti minutách se odebrali na jednání bez pozornosti médií.
„Je mi ctí, že je s námi prezident Ukrajiny. Právě jsme měli velmi příjemné setkání s prezidentem Ruska. Dnešní setkání je velmi důležité,“ sdělil Trump na samý úvod setkání. „Pokud dnes vše dobře dopadne, existuje rozumná šance na ukončení války,“ dodal. Během jednání americký vůdce informoval, že bude trvat na mírové dohodě, nikoliv jen příměří.
Trump během tiskové konference potvrdil, že americká podpora Ukrajině bude pokračovat, ať pondělní schůzka dopadne jakkoli. Nevyloučil ani možné vyslání amerických mírových jednotek poté, co by teoreticky byl podepsán mír. „V zajištění míru bude hrát hlavní roli Evropa, ale USA se budou také podílet. Evropa je první linií obrany, protože je tam. Ale my jim pomůžeme. Také se zapojíme … Myslím, že pokud se nám podaří dosáhnout míru, bude to fungovat. O tom nepochybuji,“ shrnul šéf Bílého domu. Informovala o tom americká stanice CNN.
Řeč přišla i na potenciální mírové záruky. „Poskytneme jim velmi dobrou obranu a velmi dobrou bezpečnost,“ nastínil Trump podle listu New York Times. Na otázku novinářů ohledně bezpečnostních záruk odpovídal také ukrajinský prezident. Když byl dotázán, jaké záruky bude Kyjev v rámci mírové dohody požadovat, řekl stroze: „Všechny.“
Zelenskyj během tiskové konference zmínil, že pokud bude dohodnuto příměří, uspořádá na Ukrajině prezidentské volby. Podotkl, že je obtížné nechat lidi volit během války. Trump ale ironicky odsekl: „Myslíte, že pokud budeme s někým ve válce, nebudou žádné volby? To je dobré,“ zasmál se. Ukrajinský prezident se v odpovědi pouze pousmál a řekl, že „ne“.
Rovněž poděkoval Trumpovi za možnost nákupu amerických zbraní namísto vojenské pomoci ve výší více než 65 miliard dolarů, která byla podle NY Times dohodnuta ještě za vlády Joea Bidena. „Jsme vděčni za tuto příležitost a tento program,“ uvedl Zelenskyj.
Velmi náročnou otázkou, zda „pošle další lidi na smrt, nebo zda je připraven překreslit mapy“, Zelenského překvapil reportér stanice Fox News. „Děkuji za vaši otázku,“ odvětil prezident a doplnil, že jeho země nutně musí najít diplomatické řešení války a „je připraven“ setkat se i s Vladimirem Putinem.
Trump oznámil, že po setkání bude telefonicky hovořit s Putinem. „Očekává můj hovor, jakmile toto setkání skončí,“ informoval.
Svět zůstává i nadále nechráněn před budoucími hrozbami rozsáhlých nákaz. Vyjednavačům se totiž nepodařilo včas dokončit klíčovou dohodu o sdílení informací o patogenech, testech a vakcínách, což vyvolává vážné obavy mezi předními zdravotnickými experty.
Moskva se v úterý probudila do atmosféry připomínající spíše stav obležení než přípravy na největší národní oslavy. Ruské úřady v rámci zpřísněných bezpečnostních opatření před čtvrteční přehlídkou ke Dni vítězství dočasně uzavřely všechna čtyři hlavní letiště a v metropoli plošně vypnuly mobilní internet. Kroky Kremlu reagují na vzrůstající obavy z ukrajinských dronů, které v poslední době opakovaně pronikly i přes hustou protivzdušnou obranu hlavního města.
Americký prezident Donald Trump vyostřil svůj spor s papežem Lvem XIV., když ho obvinil z „ohrožování mnoha katolíků“. Důvodem je papežův postoj k íránskému konfliktu. Trump v rozhovoru pro konzervativní rozhlasovou síť Salem News prohlásil, že pontifikovi zřejmě nevadí představa Íránu disponujícího jadernými zbraněmi, což považuje za nepřijatelné.
Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) v úterý zveřejnil výroční zprávu, která poukazuje na rostoucí počet případů překročení povolených limitů pesticidů u vybraných plodin. Ačkoliv 99 % vzorků z evropské produkce stále splňuje zákonné normy, u dovážených potravin je míra pochybení až třikrát vyšší. Tento trend pravděpodobně znovu rozvíří debatu o nespravedlivé konkurenci, se kterou se potýkají evropští zemědělci.
Představitelé amerického Pentagonu i přes pokračující střety v Hormuzském průlivu ujišťují, že dohoda o příměří z 8. dubna nadále platí. Ministr obrany Pete Hegseth a generál Dan Caine na společném brífinku uvedli, že íránské provokace zatím nedosáhly intenzity, která by vyžadovala návrat k plnohodnotné válce. Hegseth označil chování Teheránu za „mezinárodní vydírání“, ovšem zdůraznil, že nová americká iniciativa Projekt Svoboda úspěšně zajišťuje průjezd obchodních lodí a dokazuje neschopnost Íránu oblast zcela ovládnout.
Křehké příměří v Perském zálivu, které trvá teprve čtyři týdny, začíná pod náporem obnoveného napětí mezi Spojenými státy a Íránem vykazovat vážné trhliny. Podle webu BBC se region ocitá v nebezpečném bodě, kdy hrozí, že jediný chybný výpočet nebo špatně pochopený záměr spustí návrat k totální válce. Strategický Hormuzský průliv se stal ústředním bodem této krize a diplomatická jednání v Pákistánu zatím nepřinesla žádný hmatatelný výsledek.
Když byl 8. května 2025 zvolen Robert Prevost novou hlavou katolické církve, přijal jméno Lev XIV. a zástupy na Svatopetrském náměstí pozdravil Kristovými slovy: „Pokoj vám.“ Právě mír a lidská důstojnost se staly ústředními pilíři pontifikátu historicky prvního amerického papeže, který nyní završuje svůj první rok v úřadu.
Současná geopolitická situace a opakující se střety mezi Donaldem Trumpem a evropskými lídry nutí Evropu k dříve nepředstavitelné úvaze: jak zajistit vlastní bezpečnost s výrazně menším přispěním Spojených států. Ačkoliv USA zůstávají členem NATO, jejich nynější postoj, zahrnující snižování počtu vojáků a oslabování politických závazků, vyžaduje od evropských spojenců zásadní přehodnocení obranné architektury kontinentu.
Německo čelí vážnému problému ve své obranné strategii poté, co americký prezident Donald Trump rozhodl o stažení tisíců vojáků ze země. Tento krok fakticky pohřbil dřívější plány na rozmístění amerických raket dlouhého doletu na německém území. Berlín se spoléhal na to, že tyto zbraně budou klíčovým prvkem odstrašování Ruska, nyní se však zdá, že slibované posily nedorazí.
Prezident Donald Trump představil ve svém návrhu rozpočtu na rok 2027 ambiciózní plán na obnovu americké námořní dominance, který označuje jako „Zlatou flotilu“. Tato iniciativa zahrnuje rekordní investici ve výši 65,7 miliardy dolarů určenou výhradně na stavbu lodí, což představuje největší nárůst od dob druhé světové války a studené války. Cílem je vybudovat celkem 34 nových plavidel, včetně 18 bojových a 16 podpůrných lodí, mezi nimiž figurují ponorky tříd Virginia a Columbia či torpédoborce.
Nedostatek materiálů a rostoucí přepravní náklady, to jsou dvě zásadní překážky, jimž v sílící míře čelí čeští průmyslníci. Jejich náklady kvůli těmto překážkám letos v dubnu narůstaly nejvýrazněji od května 2022, plyne ze zveřejněného šetření podmínek v tuzemském zpracovatelském průmyslu, které pravidelně provádí společnost S&P Global.
Napětí v Hormuzském průlivu v posledních hodinách výrazně vzrostlo poté, co obě strany konfliktu zahájily v této strategické oblasti palbu. Prezident Donald Trump se odmítl jasně vyjádřit k dotazu, zda příměří mezi Spojenými státy a Íránem nadále zůstává v platnosti.