Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj těsně po 19. hodině středoevropského času dorazil do Bílého domu, s nečekaně vřelým přivítáním na něj čekal americký prezident Donald Trump. Úvodní tisková konference byla poklidná, oba lídři zodpověděli otázky novinářů a asi po pětačtyřiceti minutách se odebrali na jednání bez pozornosti médií.
„Je mi ctí, že je s námi prezident Ukrajiny. Právě jsme měli velmi příjemné setkání s prezidentem Ruska. Dnešní setkání je velmi důležité,“ sdělil Trump na samý úvod setkání. „Pokud dnes vše dobře dopadne, existuje rozumná šance na ukončení války,“ dodal. Během jednání americký vůdce informoval, že bude trvat na mírové dohodě, nikoliv jen příměří.
Trump během tiskové konference potvrdil, že americká podpora Ukrajině bude pokračovat, ať pondělní schůzka dopadne jakkoli. Nevyloučil ani možné vyslání amerických mírových jednotek poté, co by teoreticky byl podepsán mír. „V zajištění míru bude hrát hlavní roli Evropa, ale USA se budou také podílet. Evropa je první linií obrany, protože je tam. Ale my jim pomůžeme. Také se zapojíme … Myslím, že pokud se nám podaří dosáhnout míru, bude to fungovat. O tom nepochybuji,“ shrnul šéf Bílého domu. Informovala o tom americká stanice CNN.
Řeč přišla i na potenciální mírové záruky. „Poskytneme jim velmi dobrou obranu a velmi dobrou bezpečnost,“ nastínil Trump podle listu New York Times. Na otázku novinářů ohledně bezpečnostních záruk odpovídal také ukrajinský prezident. Když byl dotázán, jaké záruky bude Kyjev v rámci mírové dohody požadovat, řekl stroze: „Všechny.“
Zelenskyj během tiskové konference zmínil, že pokud bude dohodnuto příměří, uspořádá na Ukrajině prezidentské volby. Podotkl, že je obtížné nechat lidi volit během války. Trump ale ironicky odsekl: „Myslíte, že pokud budeme s někým ve válce, nebudou žádné volby? To je dobré,“ zasmál se. Ukrajinský prezident se v odpovědi pouze pousmál a řekl, že „ne“.
Rovněž poděkoval Trumpovi za možnost nákupu amerických zbraní namísto vojenské pomoci ve výší více než 65 miliard dolarů, která byla podle NY Times dohodnuta ještě za vlády Joea Bidena. „Jsme vděčni za tuto příležitost a tento program,“ uvedl Zelenskyj.
Velmi náročnou otázkou, zda „pošle další lidi na smrt, nebo zda je připraven překreslit mapy“, Zelenského překvapil reportér stanice Fox News. „Děkuji za vaši otázku,“ odvětil prezident a doplnil, že jeho země nutně musí najít diplomatické řešení války a „je připraven“ setkat se i s Vladimirem Putinem.
Trump oznámil, že po setkání bude telefonicky hovořit s Putinem. „Očekává můj hovor, jakmile toto setkání skončí,“ informoval.
Evropští spojenci v rámci Severoatlantické aliance se obávají nejhoršího scénáře v souvislosti s nadcházejícími americkými kongresovými volbami. Podle diplomatických zdrojů webu Politico by případná porážka Republikánské strany mohla vést k tomu, že americký prezident Donald Trump vystupňuje své útoky a tlak na samotnou alianci. Obavy diplomatů vycházejí z předpokladu, že omezení v domácí politice by mohla Trumpa přimět k radikálnějším krokům v zahraniční politice.
Papež Lev XIV. se zapsal do historie, když odevzdal korespondenční hlas v nadcházejících amerických kongresových volbách. Podle prohlášení Vatikánu tímto krokem vyjádřil své hluboké přesvědčení o právu a občanské povinnosti občanů aktivně se účastnit demokratických procesů, přičemž se jedná o vůbec prvního papeže v historii, který kdy volil v amerických volbách, a pravděpodobně i v jakýchkoliv moderních sekulárních demokratických volbách.
Palestinští občané Izraele dorazili v dosud nevídaném počtu k volebním urnám v řádných parlamentních volbách, čímž dosáhli téměř osmdesátiprocentní volební účasti a zajistili arabským stranám devatenáct křesel ve stodvacetičlenném parlamentu. Tento mimořádný nárůst zájmu o politické dění odráží hlubokou nespokojenost po čtyřech letech vlády dosavadního kabinetu.
Ruský prezident Vladimir Putin hostil v Moskvě třetí rusko-africký summit, na němž se snažil prezentovat Rusko jako spolehlivějšího partnera pro africký kontinent ve srovnání se Západem. Setkání se zúčastnily delegace ze 48 afrických zemí, přičemž 22 států vyslalo své hlavy států.
Kanadský premiér Mark Carney a americký prezident Donald Trump spolu o víkendu vedli telefonický rozhovor, jehož hlavním tématem byla vzájemná obchodní spolupráce a snaha o ukončení probíhající celní války. Podle vyjádření obou státníků se týmy obou zemí chystají v nejbližších týdnech intenzivně pracovat na dosažení a finalizaci nové bilaterální dohody.
Itálie vynakládá miliony eur z peněz daňových poplatníků na údržbu a zabezpečení luxusních jachet ruských oligarchů, které byly zabaveny v rámci mezinárodních sankcí po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Tyto plovoucí majetky zůstávají zablokované v italských přístavech, kde generují obrovské provozní náklady spojené s placením posádek, pojištění a technického provozu. Místní představitelé a starostové na tuto finanční zátěž opakovaně upozorňují a označují situaci za neudržitelnou.
Britský parlamentní výbor zveřejnil ostrou zprávu, podle níž současná vláda postrádá ucelenou strategii vůči Číně a politiku v této oblasti vytváří za pochodu. Zjištění výboru pro podnikání, inovace, vědu a obchod varují, že nedostatek jasného směřování ohrožuje britské podnikatelské prostředí a ponechává národní bezpečnost bez řádné ochrany. Dokument rovněž upozorňuje na riziko, že britsko-čínské vztahy nakonec diktují velmoci jako Washington nebo Peking.
Demokratická strana vstupuje do nadcházejících amerických doplňkových voleb s velkými nadějemi, které opírá o příznivé průzkumy veřejného mínění, nepopulárnost republikánského prezidenta a nespokojenost voličů s rostoucími životními náklady. Průzkumy naznačují, že demokraté by mohli získat většinu ve Sněmovně reprezentantů a bojují o vyrovnané pozice v klíčových senátních soubojích. Zvláště těsné výsledky se objevují v tradičně konzervativních státech, jako je Jižní Karolína, Texas či Kansas.
Zpráva podpořená Organizací spojených národů varuje, že zemské zaledněné oblasti čelí hrozbě trvalých a rozsáhlých škod v případě, že globální oteplení překročí hranici půldruhého stupně Celsia stanovenou v pařížské dohodě. Vědci podle The Guardian upozorňují, že i dočasné překročení tohoto limitu by mohlo způsobit nenapravitelné tání ledovců a polárních příkrovů. Podle odborníků je proto nezbytné globální teploty co nejrychleji vrátit na nižší hodnoty.
Demokratická kongresmanka Haley Stevens šokovala americkou politickou scénu, když v neděli 1. listopadu 2026 oznámila podporu republikánskému kandidátovi do Senátu Miku Rogersovi v klíčovém souboji v Michiganu. Její nečekaný krok, který učinila po boku Rogerse v detroitském kostele, přišel pouhé dny před volbami a okamžitě vyvolal hlubokou krizi v řadách Demokratické strany. Tento zvrat může zásadně ovlivnit nejen samotný senátní souboj, ale také to, která strana získá většinovou kontrolu nad Senátem v závěru mandátu prezidenta Donalda Trumpa.
Ruské úřady zadržely mladistvého ruského občana, který údajně plánoval teroristický útok na významné moskevské muzeum. K tomuto zásahu došlo poté, co ruská Federální bezpečnostní služba obdržela varovné informace od amerických bezpečnostních složek. Samotná FSB následně veřejně vyjádřila americké straně poděkování za poskytnuté zpravodajské poznatky.
Blízký východ se ocitá ve velkém napětí a v celém regionu rostou obavy, že by po nadcházejících amerických volbách v polovině mandátu mohla znovu vypuknout válka mezi Spojenými státy a Íránem. Nedostatek transparentnosti ze strany Washingtonu a ostrá rétorika z Teheránu zanechaly obyvatele v hluboké nejistotě a zmatku. Konflikt, který začal v únoru společnými útoky USA a Izraele na Írán, vstoupil do svého osmého měsíce a obě strany zůstávají v patové situaci bez zjevného diplomatického či vojenského posunu.