Pravicově populistické hnutí ANO s miliardářem Andrejem Babišem v čele dosáhlo rozhodujícího vítězství v klíčových českých parlamentních volbách. Podle výsledků získalo hnutí téměř více než třetinu hlasů, což by mohlo vést k novým komplikacím ve vztazích s Evropskou unií, varuje Politico.
Volební účast se pohybuje na úrovni 68 %, což je nejvyšší hodnota od roku 1998. Hnutí ANO jasně předstihlo dosud vládnoucí středopravou koalici SPOLU, která získala jen kolem 23 %. Babiš slíbil, že v případě návratu k moci razantně omezí podporu Ukrajině, bude zpochybňovat plány NATO na zvýšení vojenských výdajů a postaví se Evropské komisi v otázce Green Dealu.
Kritici se obávají, že by se Česko mohlo pod Babišovým vedením stát „novým postrachem“ pro EU, podobně jako Maďarsko Viktora Orbána a Slovensko Roberta Fica. Ministr zahraničí Jan Lipavský (ODS) uvedl pro Politico, že se obává posunu České republiky na „okraj Evropy“.
Hnutí STAN skončilo třetí s 11 %, následované Pirátskou stranou s 9 % a krajně pravicovou, euroskeptickou SPD, která získala 8 %. Překvapením voleb se stali Motoristé sobě, kteří jsou na cestě do parlamentu se ziskem kolem 7 %, přestože se v kampani pohybovali jen těsně nad pětiprocentní hranicí. Naopak krajně levicové hnutí Stačilo!, které mělo lepší průzkumy, pravděpodobně nepřekročí potřebnou hranici.
Jelikož Babiš nezískal většinu v 200členné dolní komoře, bude muset pro sestavení vlády hledat parlamentní podporu. Všechny mainstreamové strany spolupráci s ním vyloučily, což ho nutí obrátit se na extrémnější možnosti. Babiš uvedl, že se bude snažit sestavit menšinovou vládu jedné strany, podporovanou SPD a Motoristy sobě.
Babiš v kampani sliboval levnější energie, vyšší důchody a prosazování českých zájmů před zájmy Ukrajiny. Jeho populistická rétorika je přirovnávána k přístupu Donalda Trumpa. Miliardář, který již byl premiérem v letech 2017 až 2021, je v Bruselu znám i kvůli dlouhodobému právnímu sporu. Je podezřelý z podvodu ve výši 2 milionů eur na dotacích EU.
Tento případ je nyní opět aktuální, protože Babiš čeká na rozsudek soudu v Praze. I když Babiš vinu popírá a tvrdí, že jde o politicky motivovaný případ, rozsudek by mohl ohrozit jeho návrat do čela vlády. Prezident Petr Pavel potvrdil, že se v neděli setká se všemi stranami, které se dostaly do parlamentu.
Je to tady, mnou si ruce školou povinné děti. Zítra je před nimi poslední den v lavicích před začátkem prvních prázdnin od konce léta. Nebudou to zároveň poslední prázdniny. Jak je to s volnem v probíhajícím školním roce?
Vládou dnes podpořený návrh na zakotvení české koruny do ústavy není v evropském ani mezinárodním kontextu ojedinělý. Obdobné ustanovení už existuje například v Maďarsku nebo Rumunsku. Polsko zase chrání svoji měnovou suverenitu nepřímo, prostřednictvím ústavního postavení centrální banky. Mezinárodní srovnání přitom ukazuje, že existují různé způsoby, jak národní měnu ústavně zabezpečit, aniž by to nutně znamenalo definitivní odmítnutí eura.
Jak to tak v Česku bývá, srandu si umíme udělat za všeho. Výjimkou není ani aktuální boj o budoucnost veřejnoprávních médií. Ožila dokonce jedna oblíbená postava z internetového seriálu, aby nám řekla, co si máme o snaze Babišovy vlády myslet.
Kanadský premiér Mark Carney a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se setkávají na dvoudenním summitu v Montrealu, kde chtějí nastavit nový směr transatlantických vztahů. Obě strany se snaží demonstrovat schopnost prosperovat ve světě, který zásadně ovlivňuje politika amerického prezidenta Donalda Trumpa. Toto setkání má ukázat, jakým způsobem mohou partneři čelit globálním výzvám a posílit vzájemnou spolupráci.
Americké ozbrojené síly a velení AFRICOM čelí vážnému obvinění, že ve snaze bojovat proti radikálnímu hnutí Aš-Šabáb na jihu Somálska využívají klimatický fenomén El Niño jako zbraň. Podle svědectví místních obyvatel a humanitárních pracovníků v regionu vyvolávají intenzivní nálety v okolí města Jilib paniku a nutí civilní obyvatelstvo, zejména ženy a děti, ustupovat k břehům rozvodněné řeky Džuba, kde jim hrozí utonutí, píše The Guardian.
Britský premiér Andy Burnham v pondělním rozhovoru pro televizní stanici ITV v rámci pořadu Good Morning Britain uvedl, že by v průběhu svého života uvítal návrat Spojeného království do Evropské unie, avšak rozhodnutí plně ponechává na vůli britské veřejnosti. Podle jeho slov musí být britská veřejnost v této otázce hlavním rozhodčím, který určí budoucí směřování země.
Evropští představitelé hledají potenciální vyjednavače, kteří by jednali s Vladimirem Putinem v nadcházejících rozhovorech o ukončení války na Ukrajině. Diplomatické zdroje webu The Telegraph potvrdily, že v této záležitosti již proběhly předběžné kontakty s možnými kandidáty. Tato snaha pramení z rostoucí obavy, že Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa již plně nezastupují nejlepší zájmy Evropy.
Americký prezident Donald Trump během svého vystoupení v Iowě opět hovořil o možnosti kandidovat na třetí prezidentské období. Přestože sám zmínil ústavní omezení, prohlásil, že by podle svého názoru právo kandidovat znovu měl. Své tvrzení opřel o nepodložená obvinění z rozsáhlých podvodů při volbách v roce 2020.
Francouzské odbory a opoziční politici obvinili prezidenta Emmanuela Macrona z ohrožení práva na shromažďování a protesty. Reagují tak na vládní snahu urychleně prosadit kontroverzní zákon, podle kterého by demonstranti nesli finanční odpovědnost za škody způsobené vandalismem. Tato legislativa přichází v době prohlubující se sociální krize a rozsáhlých vln demonstrací napříč zemí.
Polský ministr zahraničních věcí Radosław Sikorski v rozhovoru pro americkou televizní stanici CNN uvedl, že Rusko vede po celé Evropě neustálou hybridní kampaň. Tato kampaň zahrnuje řadu destruktivních činů včetně vražd, žhářství, kybernetických útoků a sabotáží, které probíhají navzdory tomu, že zůstávají pod prahem otevřené ozbrojené invaze.
Největší město na Západním břehu Jordánu, Hebron, se náhle ocitlo v centru předvolebního dění v Izraeli, kde slouží jako zkušební polygon pro bezpečnostní kroky premiéra Benjamina Netanjahua. Ozbrojený útok na izraelský vojenský kontrolní bod, při němž minulý týden přišli o život dva vojáci, vyvolal okamžitou návštěvu vládních představitelů včetně ministra financí Bezalela Smotricha. Premiér v reakci na incident přislíbil rázné a rozsáhlé vojenské operace, jaké oblast za téměř šedesát let okupace nezažila.
Tři čtvrtiny evropských dopravních pilotů zažily v kokpitu mikrospánek a téměř čtvrtina z nich pravidelně létá navzdory velké únavě, která je činí neschopnými bezpečné práce. Vyplývá to z rozsáhlého průzkumu Evropské asociace pilotů, jenž poukazuje na vážné nedostatky v oblasti bezpečnosti letového provozu. Průzkum se uskutečnil v srpnu a zúčastnilo se ho téměř sedm tisíc kapitánů a důstojníků z celé Evropy.