Pravicově populistické hnutí ANO s miliardářem Andrejem Babišem v čele dosáhlo rozhodujícího vítězství v klíčových českých parlamentních volbách. Podle výsledků získalo hnutí téměř více než třetinu hlasů, což by mohlo vést k novým komplikacím ve vztazích s Evropskou unií, varuje Politico.
Volební účast se pohybuje na úrovni 68 %, což je nejvyšší hodnota od roku 1998. Hnutí ANO jasně předstihlo dosud vládnoucí středopravou koalici SPOLU, která získala jen kolem 23 %. Babiš slíbil, že v případě návratu k moci razantně omezí podporu Ukrajině, bude zpochybňovat plány NATO na zvýšení vojenských výdajů a postaví se Evropské komisi v otázce Green Dealu.
Kritici se obávají, že by se Česko mohlo pod Babišovým vedením stát „novým postrachem“ pro EU, podobně jako Maďarsko Viktora Orbána a Slovensko Roberta Fica. Ministr zahraničí Jan Lipavský (ODS) uvedl pro Politico, že se obává posunu České republiky na „okraj Evropy“.
Hnutí STAN skončilo třetí s 11 %, následované Pirátskou stranou s 9 % a krajně pravicovou, euroskeptickou SPD, která získala 8 %. Překvapením voleb se stali Motoristé sobě, kteří jsou na cestě do parlamentu se ziskem kolem 7 %, přestože se v kampani pohybovali jen těsně nad pětiprocentní hranicí. Naopak krajně levicové hnutí Stačilo!, které mělo lepší průzkumy, pravděpodobně nepřekročí potřebnou hranici.
Jelikož Babiš nezískal většinu v 200členné dolní komoře, bude muset pro sestavení vlády hledat parlamentní podporu. Všechny mainstreamové strany spolupráci s ním vyloučily, což ho nutí obrátit se na extrémnější možnosti. Babiš uvedl, že se bude snažit sestavit menšinovou vládu jedné strany, podporovanou SPD a Motoristy sobě.
Babiš v kampani sliboval levnější energie, vyšší důchody a prosazování českých zájmů před zájmy Ukrajiny. Jeho populistická rétorika je přirovnávána k přístupu Donalda Trumpa. Miliardář, který již byl premiérem v letech 2017 až 2021, je v Bruselu znám i kvůli dlouhodobému právnímu sporu. Je podezřelý z podvodu ve výši 2 milionů eur na dotacích EU.
Tento případ je nyní opět aktuální, protože Babiš čeká na rozsudek soudu v Praze. I když Babiš vinu popírá a tvrdí, že jde o politicky motivovaný případ, rozsudek by mohl ohrozit jeho návrat do čela vlády. Prezident Petr Pavel potvrdil, že se v neděli setká se všemi stranami, které se dostaly do parlamentu.
Válka v Íránu, která naplno propukla po zahájení amerických a izraelských úderů 28. února 2026, uvrhla světové trhy do chaosu. Ceny energií vyletěly strmě vzhůru a ropa typu Brent, která se ještě koncem února prodávala za zhruba 70 dolarů za barel, bleskově překonala hranici 100 dolarů. I když cena k 10. březnu mírně klesla na 90 dolarů díky prohlášení Donalda Trumpa o brzkém konci války, nejistota v Evropě trvá.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu stojí před zásadním politickým testem. Poté, co dekády budoval svou kariéru na slibu bránit Izrael před íránským nepřítelem a označoval současný střet za „osudové tažení za samotnou existenci“, se nyní zdá, že válka s Íránem skončí dříve, než dojde k pádu tamního režimu. Přestože se Izraeli podařilo při leteckém úderu zlikvidovat nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího, naděje na okamžitou změnu režimu v Teheránu slábnou.
Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek ostře napadl novináře za to, že podle něj nedostatečně pozitivně informují o vojenském tažení Spojených států proti Íránu. Během tiskové konference v Pentagonu označil dosavadní kampaň za bezprecedentní úspěch a obvinil média ze záměrného zlehčování zisků, kterých Washington na bojišti dosáhl.
Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) v pátek odpoledne oznámily, že zahájily rozsáhlý raketový útok na Izrael. Tato operace je podle íránské státní agentury Tasním vedena jako společný úder s libanonským hnutím Hizballáh. Do útoku se zapojilo námořnictvo IRGC i jednotky operující s drony, které spolupracují s touto ozbrojenou skupinou napojenou na Teherán.
Americký prezident Donald Trump se v souvislosti s probíhajícím konfliktem s Íránem ocitá na komplikované křižovatce. Ačkoliv se v úvodních fázích operace „Epic Fury“ (Epický hněv) neváhal prohlásit za vítěze, objektivní pohled na situaci naznačuje, že Spojené státy mají k definitivnímu triumfu daleko.
Budoucnost íránského vedení je po dvou týdnech intenzivních amerických a izraelských útoků zahalena nejistotou. Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek prohlásil, že nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí byl při náletech zraněn a je pravděpodobně znetvořen. Tato tvrzení vyvolávají vážné pochybnosti o jeho skutečné schopnosti ovládat zemi v době vrcholícího válečného konfliktu.
Vztah mezi Spojenými státy a Izraelem bývá ve Washingtonu často vykreslován jako naprosto jednotný, zejména pokud jde o přístup k Íránu. Analytik Leon Hadar však upozorňuje, že tato „tradiční moudrost“ je mýtem. Ačkoliv obě země sdílejí určité obavy, jejich skutečné válečné cíle a strategické priority se v mnoha ohledech zásadně rozcházejí.
Severní Korea reagovala na nedávné americko-izraelské útoky proti Íránu sice odsuzujícím, ale překvapivě zdrženlivým tónem. Ačkoliv se Pchjongjang ještě před týdnem tvářil otevřeně k dialogu s Washingtonem, vojenská operace zaměřená na změnu režimu v Íránu jej postavila do složité situace. Írán je totiž dlouhodobým diplomatickým a vojenským partnerem režimu Kim Čong-una.
V íránských městech dnes ráno propukly masivní demonstrace u příležitosti Dne Al-Quds, kterým Írán každoročně vyjadřuje podporu Palestincům. Letošní ročník však provází mimořádné napětí. Ulice Teheránu, Mašhadu i dalších center zaplnily davy lidí třímajících portréty nového nejvyššího vůdce ajatolláha Modžtaby Chameneího a jeho zesnulého otce Alího.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil pochybnosti o zdravotním stavu nového íránského nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího. V rozhovoru pro stanici Fox News uvedl, že je lídr pravděpodobně „poškozen“, i když v nějaké formě zřejmě stále žije. Reagoval tak na první oficiální projev nového vůdce, který ovšem Chameneí nepřednesl osobně, nýbrž prostřednictvím hlasatele státní televize za doprovodu statických snímků.
Bývalý německý ministr hospodářství Robert Habeck varuje, že po znovuzvolení Donalda Trumpa do Bílého domu vstoupil svět do éry, kdy se politickou zbraní stává naprosto vše. Zatímco během ruské invaze na Ukrajinu byla hlavní zbraní energetika, nyní se podle něj útoky vedou skrze cla, technologie a další strategické oblasti.
Počasí bylo v posledních dnech na březen poměrně teplé. Nadcházející víkend by to měl změnit, vyplývá z předpovědiČeského hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Místy může dokonce napadnout až sedm centimetrů nového sněhu.