Pátrání po mimozemském životě patří mezi nejdéle přetrvávající záhady lidstva. Myšlenka, že nejsme ve vesmíru sami, fascinuje vědce i veřejnost již desítky let. Nyní se však objevily nově rozebírané informace z odtajněných dokumentů CIA, podle nichž by mimozemšťané nejen existovali, ale už dlouho pobývali mezi námi – včetně dvou základen přímo na naší planetě.
Podle serveru Yahoo se tyto informace objevily v rámci materiálů z takzvaného Stargate Projectu – tajného výzkumného programu CIA z období studené války. Ten zkoumal neobvyklé a spekulativní možnosti, jak získat strategickou výhodu nad Sovětským svazem. Mezi jinými experimenty se CIA zabývala například ovládáním mysli nebo přeměnou koček na odposlouchávací zařízení.
Projekt Stargate se zaměřil na tzv. remote viewing – schopnost jednotlivců s domnělými psychickými schopnostmi „na dálku“ vnímat vzdálené osoby nebo místa. A právě v jednom z těchto odtajněných dokumentů se objevuje svědectví testovaného subjektu, který údajně „navštívil“ tři mimozemské základny. Dvě měly být umístěny na Zemi a jedna na Saturnově měsíci Titan.
Podle popisu dokumentu se jedna z pozemských základen měla nacházet v oblasti hory Mount Hayes na Aljašce, zatímco druhá měla být buď v Jižní Americe, nebo Africe. Třetí základna byla lokalizována na Titanu. Testovaný subjekt prý rozlišil tři typy entit pracujících na těchto základnách – někteří vypadali téměř lidsky, jiní nesli výrazně mimozemské rysy.
V popisu se objevuje například bytost s „velkou, zaoblenou hlavou“ či jiná postava „téměř lidská, ale bez výrazných obličejových rysů“. Na základně na Titanu údajně pracovali lidsky vypadající vědci, zatímco pozemské základny měly být osídleny entitami s odlišnými fyziognomickými znaky.
Jedna z mimozemských pracovnic byla popsána jako „přitažlivá žena s hnědými vlasy po ramena“, což podle některých komentátorů jen podtrhuje zvláštní přístup ke sběru zpravodajských informací v tomto projektu.
CIA celý program ukončila v roce 1995 s tím, že psychické schopnosti nejsou spolehlivým nástrojem pro zpravodajské účely. Přesto však dokumenty, které z programu vzešly, dodnes podněcují spekulace a debaty mezi konspiračními teoretiky i zájemci o neidentifikované létající objekty.
Zda jsou popsané základny skutečné nebo pouze výsledkem lidské představivosti, zůstává nejasné. Nicméně jen nedávno astronomové objevili exoplanetu, která podle vědců nabízí nejlepší předpoklady pro mimozemský život – třeba se tak odpověď na starou otázku, zda jsme ve vesmíru sami, brzy přiblíží.
V Brně došlo v pondělí dopoledne k vážnému trestnému činu. Žena, kterou útočník napadl a pobodal na ulici, zraněním podlehla. Podezřelého dopadla policie, která tragickou událost nadále vyšetřuje.
Ke slavným prosincovým oslavencům patří i Dara Rolins, která v neděli oslavila 53. narozeniny. Fanoušci ji zahrnuli vzkazy a přáli jí hodně štěstí a zdraví. Populární zpěvačka prý ale má všechno, po čem toužila.
Česko zasáhla v uplynulém týdnu jedna mimořádně smutná zpráva. Ve věku pouhých 55 let zemřel Patrik Hezucký. Jak následně vyšlo najevo, známého moderátora zabil nádor. Blízké teď čekají smutné povinnosti. Už se přitom objevily první informace o posledním rozloučení s Hezuckým.
Americký prezident Donald Trump naznačil potenciální obavy ohledně plánované dohody, v níž má Netflix za 72 miliard dolarů koupit filmové studio a oblíbené streamovací sítě HBO od společnosti Warner Brothers Discovery. Na nedělní akci ve Washingtonu řekl, že Netflix má „velký tržní podíl“ a spojená velikost firem „by mohla být problém“.
Bývalý americký velvyslanec při Evropské unii, Gordon Sondland, prohlásil, že Donald Trump chce, aby Evropa v budoucnu převzala vůdčí roli v jednáních s Ruskem. Sondland v rozhovoru pro BBC uvedl, že „USA mohou krýt záda, Spojené státy mohou podporovat, ale skutečně by měla být v čele Evropa, a k tomu Donald Trump směřuje.“
Země Evropské unie budou muset každá individuálně poskytnout miliardové záruky na pokrytí úvěrů ve výši až 210 miliard eur, které jsou naléhavě potřeba pro Ukrajinu. Podle dokumentů, které získal deník Politico, by Německo mělo nést největší potenciální břemeno ve výši až 52 miliard eur. Evropská komise představila tyto závratné souhrny diplomatům minulý týden poté, co odhalila návrh na reparační půjčku Ukrajině ve výši 165 miliard eur, která by byla zajištěna hotovostní hodnotou zmrazených ruských aktiv.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v pondělí setká s evropskými lídry v Londýně na znamení jednoty. Tato schůzka proběhne poté, co ho americký prezident Donald Trump obvinil z toho, že si nepřečetl nejnovější mírový návrh, a v době, kdy Kreml pochválil nový, tvrdší postoj Spojených států vůči Evropě.
Ministr obrany USA Pete Hegseth vystoupil na každoročním Reagan Defense Forum, kde ostře kritizoval zahraniční politiku Spojených států po studené válce. Jmenovitě napadl bývalé prezidenty i generály a prohlásil éru amerického „utopického idealismu“ za definitivně u konce.
Po nedávné tragické události v Karibském moři, při níž byli zabiti lidé na údajné drogové lodi, se objevuje složitá otázka odpovědnosti. Jedna osoba se však nemusí obávat následků – americký prezident Donald Trump. Ten má na základě loňského rozhodnutí Nejvyššího soudu širokou imunitu pro oficiální akty vykonané během jeho mandátu.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide prohlásil, že evropské členské státy NATO jsou pevně přesvědčeny o nepřípustnosti jakýchkoli schémat na rozdělení Evropy, podobných poválečným Jaltským dohodám z roku 1945.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že první fáze plánu na příměří v Gaze, který podpořila OSN, se blíží ke svému závěru. Podle jeho slov musí druhá fáze nutně zahrnovat odzbrojení Hamásu. Netanjahu uvedl, že o dalších krocích bude jednat koncem tohoto měsíce ve Washingtonu s Donaldem Trumpem, jehož návrhy pro Gazu byly kodifikovány v rezoluci Rady bezpečnosti OSN ze 17. listopadu.
I v roce 2025, který je poznamenaný eskalací globálních konfliktů, zpřísněnou ochranou hranic a obchodním napětím, zůstává mír vzácnou komoditou. Podle Globálního indexu míru (GPI) 2025, který sestavuje Institut pro ekonomiku a mír, dosáhl počet státních konfliktů nejvyšší úrovně od druhé světové války, přičemž jen letos propukly tři nové. Mnoho států reaguje zvýšenou militarizací.
