Pátrání po mimozemském životě patří mezi nejdéle přetrvávající záhady lidstva. Myšlenka, že nejsme ve vesmíru sami, fascinuje vědce i veřejnost již desítky let. Nyní se však objevily nově rozebírané informace z odtajněných dokumentů CIA, podle nichž by mimozemšťané nejen existovali, ale už dlouho pobývali mezi námi – včetně dvou základen přímo na naší planetě.
Podle serveru Yahoo se tyto informace objevily v rámci materiálů z takzvaného Stargate Projectu – tajného výzkumného programu CIA z období studené války. Ten zkoumal neobvyklé a spekulativní možnosti, jak získat strategickou výhodu nad Sovětským svazem. Mezi jinými experimenty se CIA zabývala například ovládáním mysli nebo přeměnou koček na odposlouchávací zařízení.
Projekt Stargate se zaměřil na tzv. remote viewing – schopnost jednotlivců s domnělými psychickými schopnostmi „na dálku“ vnímat vzdálené osoby nebo místa. A právě v jednom z těchto odtajněných dokumentů se objevuje svědectví testovaného subjektu, který údajně „navštívil“ tři mimozemské základny. Dvě měly být umístěny na Zemi a jedna na Saturnově měsíci Titan.
Podle popisu dokumentu se jedna z pozemských základen měla nacházet v oblasti hory Mount Hayes na Aljašce, zatímco druhá měla být buď v Jižní Americe, nebo Africe. Třetí základna byla lokalizována na Titanu. Testovaný subjekt prý rozlišil tři typy entit pracujících na těchto základnách – někteří vypadali téměř lidsky, jiní nesli výrazně mimozemské rysy.
V popisu se objevuje například bytost s „velkou, zaoblenou hlavou“ či jiná postava „téměř lidská, ale bez výrazných obličejových rysů“. Na základně na Titanu údajně pracovali lidsky vypadající vědci, zatímco pozemské základny měly být osídleny entitami s odlišnými fyziognomickými znaky.
Jedna z mimozemských pracovnic byla popsána jako „přitažlivá žena s hnědými vlasy po ramena“, což podle některých komentátorů jen podtrhuje zvláštní přístup ke sběru zpravodajských informací v tomto projektu.
CIA celý program ukončila v roce 1995 s tím, že psychické schopnosti nejsou spolehlivým nástrojem pro zpravodajské účely. Přesto však dokumenty, které z programu vzešly, dodnes podněcují spekulace a debaty mezi konspiračními teoretiky i zájemci o neidentifikované létající objekty.
Zda jsou popsané základny skutečné nebo pouze výsledkem lidské představivosti, zůstává nejasné. Nicméně jen nedávno astronomové objevili exoplanetu, která podle vědců nabízí nejlepší předpoklady pro mimozemský život – třeba se tak odpověď na starou otázku, zda jsme ve vesmíru sami, brzy přiblíží.
Bývalý princ Andrew nadále ztrácí půdu pod nohama v souvislosti s kauzou kolem vazeb na finančníka Jeffreyho Epsteina. Mladší bratr krále Karla III. přišel o další dva tituly, informovala stanice Sky News.
Český šoubyznys přichází o jeden z ostře sledovaných párů. Zdeněk Polívka ve středu zničehonic oznámil, že se rozešel s Lucií Vondráčkovou. Z jeho slov vyplývá, že si výrazně oddechl. Mediální tlak mu totiž nebyl příjemný.
Mnoho Čechů je zvyklých jezdit do práce a cestu trávit ve společnosti Leoše Mareše a Patrika Hezuckého. V posledních dnech se posluchači museli obejít bez druhého jmenovaného, který v nemocnici bojuje s nespecifikovanou nemocí. Dnes je však překvapila i Marešova absence.
Nejen příznivci, ale i někdejší političtí oponenti přáli Miloši Zemanovi uzdravení, když byl v listopadu hospitalizován v jedné z pražských nemocnic. Bývalý prezident zůstává i po propuštění pod dohledem lékařů, ale už si alespoň může dopřát některé věci, které má rád.
Americká skupina identifikovala několik nejasných, ale potenciálně klíčových sankcí. Tvrdí, že by mohly vážně narušit válečné úsilí Ruska na Ukrajině, a to po nedávném zaměření se na největší ropné společnosti Kremlu. Předchozí kola sankcí byla uplatněna na ruské energetické společnosti, banky, vojenské dodavatele a také na „stínovou flotilu“ lodí přepravujících ruskou ropu.
Severokorejský režim nařídil zavedení výuky ruštiny jako povinného předmětu. Odpovídá to stylu, jakým Sovětský svaz a Spojené státy šířily svou moc během studené války. Jejich jazyky se postupně dostávaly do školních osnov a díky tomu se velmocím dařilo prosazovat vliv podstatně nenápadněji a dlouhodoběji, než kdyby to prováděly výhradně fyzickou silou. Ruština sice nadále upadá v celé Evropě, jak se ale zdá, v autoritářských režimech východní Asie ji čeká boom.
Na ranním zasedání v Bruselu projevili ministři zahraničí evropských zemí NATO jen malou trpělivost s Moskvou. Panuje shoda, že ruský prezident Vladimir Putin nejeví známky ochoty ke kompromisu v souvislosti s válkou na Ukrajině.
Plánované setkání mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a delegací Spojených států v Bruselu bylo zrušeno. Delegaci tvořil speciální Trumpův vyslanec Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, kteří byli na cestě z jednání s Vladimirem Putinem. Zrušení přišlo poté, co se ukrajinský prezident náhle vrátil do Kyjeva, uvedl The Times.
V květnu 2023 udeřil blesk do lesa v Donnie Creek v Britské Kolumbii a stromy začaly hořet. Byl to na lesní požár sice brzký termín, ale suchý podzim a teplé jaro proměnily les v sušinu, a plameny se proto šířily velmi rychle. Do poloviny června se z požáru stal jeden z největších v historii provincie, který spálil rozsáhlou oblast boreálního lesa. V tomto roce shořela v Kanadě rekordní plocha.
Ammar Wadi věděl, že riskuje život, když se v červnu vydal pro pytel mouky pro svou rodinu k nákladnímu autu s pomocí u přechodu Zikim do Gazy. Na domovskou obrazovku svého mobilního telefonu si napsal vzkaz: „Odpusť mi mami, jestli se mi něco stane. Kdokoli najde můj telefon, prosím, řekněte mé rodině, že je moc miluji.“ Uprostřed pravidelné izraelské palby směrem k lidem hledajícím pomoc se Wadi už nikdy nevrátil domů a jeho zpráva byla rodině doručena týdny později nálezcem jeho telefonu. Bylo to to poslední, co o něm slyšeli.
Lobbisté největších světových farmaceutických společností prezentují novou dohodu o cenách ve Spojeném království jako vzor, který by měla následovat i zbylá Evropa. Cílem je zabránit výrobcům léků v odchodu do Ameriky. K radosti prezidenta Donalda Trumpa a lobbistů, britští představitelé souhlasili s 25procentním navýšením výdajů na nové léky výměnou za tříletou úlevu od cel na farmaceutický export do USA. Tento krok přichází v době, kdy velcí výrobci léků, jako jsou AstraZeneca a Merck, ruší projekty ve Spojeném království. Trumpova administrativa navíc využívá hrozby cly, aby přinutila farmaceutické firmy ke zvýšení cen pro Evropany, což by umožnilo jejich snížení pro Američany.
Ještě před summitem OSN COP30 se zdálo, že Čína má zájem převzít roli nového globálního lídra v oblasti klimatických změn. Tím by vyplnila mezeru, kterou zanechal odchod Spojených států z čelní pozice pod vedením Donalda Trumpa. Pro pochopení čínských záměrů v této roli je podle expertů užitečné prozkoumat tři hlavní motivace, které vedou Peking k převzetí vedení, a dvě oblasti, kterým se snaží vyhnout.