Pátrání po mimozemském životě patří mezi nejdéle přetrvávající záhady lidstva. Myšlenka, že nejsme ve vesmíru sami, fascinuje vědce i veřejnost již desítky let. Nyní se však objevily nově rozebírané informace z odtajněných dokumentů CIA, podle nichž by mimozemšťané nejen existovali, ale už dlouho pobývali mezi námi – včetně dvou základen přímo na naší planetě.
Podle serveru Yahoo se tyto informace objevily v rámci materiálů z takzvaného Stargate Projectu – tajného výzkumného programu CIA z období studené války. Ten zkoumal neobvyklé a spekulativní možnosti, jak získat strategickou výhodu nad Sovětským svazem. Mezi jinými experimenty se CIA zabývala například ovládáním mysli nebo přeměnou koček na odposlouchávací zařízení.
Projekt Stargate se zaměřil na tzv. remote viewing – schopnost jednotlivců s domnělými psychickými schopnostmi „na dálku“ vnímat vzdálené osoby nebo místa. A právě v jednom z těchto odtajněných dokumentů se objevuje svědectví testovaného subjektu, který údajně „navštívil“ tři mimozemské základny. Dvě měly být umístěny na Zemi a jedna na Saturnově měsíci Titan.
Podle popisu dokumentu se jedna z pozemských základen měla nacházet v oblasti hory Mount Hayes na Aljašce, zatímco druhá měla být buď v Jižní Americe, nebo Africe. Třetí základna byla lokalizována na Titanu. Testovaný subjekt prý rozlišil tři typy entit pracujících na těchto základnách – někteří vypadali téměř lidsky, jiní nesli výrazně mimozemské rysy.
V popisu se objevuje například bytost s „velkou, zaoblenou hlavou“ či jiná postava „téměř lidská, ale bez výrazných obličejových rysů“. Na základně na Titanu údajně pracovali lidsky vypadající vědci, zatímco pozemské základny měly být osídleny entitami s odlišnými fyziognomickými znaky.
Jedna z mimozemských pracovnic byla popsána jako „přitažlivá žena s hnědými vlasy po ramena“, což podle některých komentátorů jen podtrhuje zvláštní přístup ke sběru zpravodajských informací v tomto projektu.
CIA celý program ukončila v roce 1995 s tím, že psychické schopnosti nejsou spolehlivým nástrojem pro zpravodajské účely. Přesto však dokumenty, které z programu vzešly, dodnes podněcují spekulace a debaty mezi konspiračními teoretiky i zájemci o neidentifikované létající objekty.
Zda jsou popsané základny skutečné nebo pouze výsledkem lidské představivosti, zůstává nejasné. Nicméně jen nedávno astronomové objevili exoplanetu, která podle vědců nabízí nejlepší předpoklady pro mimozemský život – třeba se tak odpověď na starou otázku, zda jsme ve vesmíru sami, brzy přiblíží.
Americká armáda provádí rozsáhlá tanková cvičení poblíž polských hranic s Ruskem, kde zkouší nasazení svých ikonických hlavních bojových tanků M1A2 Abrams. Cílem je zjistit, jak se tato korunní klenot západní obrněné techniky chová v jednom z nejtěžších evropských terénů – polském podzimním blátě. Probíhající cvičení jsou reakcí na obavy, že by se válka na Ukrajině mohla rozšířit i za její hranice.
Výhrůžku ruského vládce Vladimira Putina, že je Rusko připraveno „prát se s Evropou hned teď“, je nutné brát jakou reálnou. Kreml totiž schválil největší vojenský rozpočet od dob SSSR, kdy až 40 procent státních výdajů míří na armádu a bezpečnostní aparát, což fakticky znamená plnohodnotný přechod na válečnou ekonomiku a dlouhodobou přípravu na střet s NATO. Zatímco ruské síly rostou na více než 1,3 milionu vojáků, v Evropě se opožděně vrací debata o mobilizaci, povinné službě a nutnosti zásadně přehodnotit vlastní obranné strategie.
Belgie se stala klíčovým faktorem, který blokuje obří půjčku pro Ukrajinu ve výši přibližně 140 miliard eur. Tato půjčka, zajištěná zmrazenými ruskými státními aktivy, která jsou z velké části uložena v bruselském depozitáři Euroclear, by měla zajistit financování válkou zasažené Ukrajiny na nadcházející dva roky. Hlavní překážkou je belgický premiér Bart De Wever, který se obává enormního finančního a právního rizika, které by postihlo jeho zemi.
1. prosince došlo k explozi na úseku ropovodu Družba poblíž obce Kazinskie Vyselki v Tambovské oblasti Ruské federace. Informaci o incidentu potvrdily zdroje z Hlavního ředitelství rozvědky Ministerstva obrany Ukrajiny (GUR).
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že není správné tvrdit, že by ruský prezident Vladimir Putin odmítl americký "mírový plán" pro ukončení války Ruska proti Ukrajině. Tuto informaci uvedly ruské tiskové agentury RIA Novosti a Interfax s odkazem na zvukový komentář Peskova.
Extrémní horko, špatné počasí a nekvalitní ovzduší představují významná rizika pro Mistrovství světa ve fotbale 2026, které se bude konat v USA, Kanadě a Mexiku v červnu a červenci. Odborníci varují, že nečekané meteorologické jevy by mohly mít závažné finanční dopady na fanoušky, organizátory a místní podniky. Nedávná zpráva Pitches in Peril zjistila, že deset ze šestnácti hostitelských měst čelí "velmi vysokému riziku extrémního tepelného stresu".
Německý magazín Der Spiegel přinesl zprávu o tom, že francouzský prezident Emmanuel Macron soukromě varoval vedoucí představitele evropských zemí před hrozbou, že by Spojené státy mohly Ukrajinu "zradit" v otázce území, aniž by jí byly poskytnuty jasné bezpečnostní záruky. Zpráva se opírá o uniklou anglickou poznámku zachycující nedávný telefonický rozhovor mezi evropskými lídry.
Barmský vojenský režim oznámil, že volby proběhnou ve třech fázích, začnou 28. prosince a skončí v lednu. Dva výsledky jsou podle expertů jisté: za prvé, strana spojená s armádou bude prohlášena za vítěze, a za druhé, exilová vláda národní jednoty (NUG) se ještě více vytratí do pozadí. Téměř pět let od vojenského převratu v únoru 2021 se země nachází v občanské válce. Armáda bojuje proti Lidovým obranným silám a četným etnickým ozbrojeným organizacím. Tisíce protestujících, bojovníků a politiků, včetně prezidenta Win Myinta a oblíbené vůdkyně Aung San Su Ťij, zůstávají ve vězení.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a čínský prezident Si Ťin-pching se ve čtvrtek v Pekingu zavázali ke spolupráci na řešení globálních problémů, včetně snah o ukončení války na Ukrajině a otázek obchodu. Bilaterální jednání ve Velkém sále lidu v Pekingu se uskutečnilo v době, kdy se Francie připravuje na převzetí předsednictví skupiny G7 v příštím roce.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva "v každém případě" získá region Donbas na východě Ukrajiny, a to i vojenskými prostředky. Tímto prohlášením se utvrdil v jednom ze svých klíčových požadavků ve chvíli, kdy se ukrajinští představitelé připravují na další mírové rozhovory, které dosud nepřinesly žádnou dohodu.
Společnost Meta zahájila odebírání přístupu k platformám Instagram, Facebook a Threads australským dětem mladším 16 let. K tomuto kroku dochází týden před oficiálním zahájením zákazu sociálních sítí pro teenagery v Austrálii. Technologický gigant minulý měsíc oznámil, že začal uživatele ve věku od 13 do 15 let informovat, že jejich účty budou deaktivovány od 4. prosince.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrii Sybiha požadoval, aby Vladimir Putin "přestal marnit čas světa", zatímco ministryně zahraničí Spojeného království Yvette Cooper řekla, že ruský prezident by měl "ukončit chvástání a krveprolití" a zasednout k jednání o míru. Margus Tsahkna, estonský ministr zahraničí, prohlásil, že je "celkem zřejmé", že Kreml nemá zájem o mír. Evropští lídři takto reagovali ve středu na zjevně bezvýsledné rozhovory mezi americkými vyslanci a Putinem v Moskvě.