Pátrání po mimozemském životě patří mezi nejdéle přetrvávající záhady lidstva. Myšlenka, že nejsme ve vesmíru sami, fascinuje vědce i veřejnost již desítky let. Nyní se však objevily nově rozebírané informace z odtajněných dokumentů CIA, podle nichž by mimozemšťané nejen existovali, ale už dlouho pobývali mezi námi – včetně dvou základen přímo na naší planetě.
Podle serveru Yahoo se tyto informace objevily v rámci materiálů z takzvaného Stargate Projectu – tajného výzkumného programu CIA z období studené války. Ten zkoumal neobvyklé a spekulativní možnosti, jak získat strategickou výhodu nad Sovětským svazem. Mezi jinými experimenty se CIA zabývala například ovládáním mysli nebo přeměnou koček na odposlouchávací zařízení.
Projekt Stargate se zaměřil na tzv. remote viewing – schopnost jednotlivců s domnělými psychickými schopnostmi „na dálku“ vnímat vzdálené osoby nebo místa. A právě v jednom z těchto odtajněných dokumentů se objevuje svědectví testovaného subjektu, který údajně „navštívil“ tři mimozemské základny. Dvě měly být umístěny na Zemi a jedna na Saturnově měsíci Titan.
Podle popisu dokumentu se jedna z pozemských základen měla nacházet v oblasti hory Mount Hayes na Aljašce, zatímco druhá měla být buď v Jižní Americe, nebo Africe. Třetí základna byla lokalizována na Titanu. Testovaný subjekt prý rozlišil tři typy entit pracujících na těchto základnách – někteří vypadali téměř lidsky, jiní nesli výrazně mimozemské rysy.
V popisu se objevuje například bytost s „velkou, zaoblenou hlavou“ či jiná postava „téměř lidská, ale bez výrazných obličejových rysů“. Na základně na Titanu údajně pracovali lidsky vypadající vědci, zatímco pozemské základny měly být osídleny entitami s odlišnými fyziognomickými znaky.
Jedna z mimozemských pracovnic byla popsána jako „přitažlivá žena s hnědými vlasy po ramena“, což podle některých komentátorů jen podtrhuje zvláštní přístup ke sběru zpravodajských informací v tomto projektu.
CIA celý program ukončila v roce 1995 s tím, že psychické schopnosti nejsou spolehlivým nástrojem pro zpravodajské účely. Přesto však dokumenty, které z programu vzešly, dodnes podněcují spekulace a debaty mezi konspiračními teoretiky i zájemci o neidentifikované létající objekty.
Zda jsou popsané základny skutečné nebo pouze výsledkem lidské představivosti, zůstává nejasné. Nicméně jen nedávno astronomové objevili exoplanetu, která podle vědců nabízí nejlepší předpoklady pro mimozemský život – třeba se tak odpověď na starou otázku, zda jsme ve vesmíru sami, brzy přiblíží.
Ministr obrany USA Pete Hegseth vystoupil na každoročním Reagan Defense Forum, kde ostře kritizoval zahraniční politiku Spojených států po studené válce. Jmenovitě napadl bývalé prezidenty i generály a prohlásil éru amerického „utopického idealismu“ za definitivně u konce.
Po nedávné tragické události v Karibském moři, při níž byli zabiti lidé na údajné drogové lodi, se objevuje složitá otázka odpovědnosti. Jedna osoba se však nemusí obávat následků – americký prezident Donald Trump. Ten má na základě loňského rozhodnutí Nejvyššího soudu širokou imunitu pro oficiální akty vykonané během jeho mandátu.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide prohlásil, že evropské členské státy NATO jsou pevně přesvědčeny o nepřípustnosti jakýchkoli schémat na rozdělení Evropy, podobných poválečným Jaltským dohodám z roku 1945.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že první fáze plánu na příměří v Gaze, který podpořila OSN, se blíží ke svému závěru. Podle jeho slov musí druhá fáze nutně zahrnovat odzbrojení Hamásu. Netanjahu uvedl, že o dalších krocích bude jednat koncem tohoto měsíce ve Washingtonu s Donaldem Trumpem, jehož návrhy pro Gazu byly kodifikovány v rezoluci Rady bezpečnosti OSN ze 17. listopadu.
I v roce 2025, který je poznamenaný eskalací globálních konfliktů, zpřísněnou ochranou hranic a obchodním napětím, zůstává mír vzácnou komoditou. Podle Globálního indexu míru (GPI) 2025, který sestavuje Institut pro ekonomiku a mír, dosáhl počet státních konfliktů nejvyšší úrovně od druhé světové války, přičemž jen letos propukly tři nové. Mnoho států reaguje zvýšenou militarizací.
Každý ví, že klíčem k dlouhému a zdravému životu je správná strava a dostatek pohybu. Ale co dělat, když jednoduše nemáte čas na hodiny v posilovně nebo na denní metu deseti tisíc kroků? Dobrou zprávou je, že zvýšením intenzity každodenních činností lze dosáhnout obrovských zdravotních přínosů. Mějte na mysli například rychlý výšlap schodů, rychlou chůzi po domě při vyřizování věcí nebo intenzivnější hraní si s dětmi či domácími mazlíčky.
Dva dny po skonu Patrika Hezuckého, oblíbeného hlasu z rádia Evropa 2, se jeho žena Nikola rozhodla sdílet veřejnosti detaily ohledně jeho zdravotního stavu. Zdravotní komplikace moderátora byly až doposud zahaleny přísným tajemstvím. Nikola na sociálních sítích popsala, jak se život jejich rodiny po náhlé diagnóze radikálně změnil.
Nepřátelské špionážní agentury se v současnosti zaměřují na pronikání do západních univerzit a soukromých společností stejně intenzivně, jako se zaměřují na vládní instituce. Toto varování zaznělo od Davida Vigneaulta, bývalého šéfa kanadské zpravodajské služby. Vigneault konkrétně upozornil na „průmyslově rozsáhlé“ pokusy Číny o krádež nových technologií, což podle něj vyžaduje zvýšenou ostražitost akademiků.
Prezident USA Donald Trump, který neustále tlačí na odstoupení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a vyhrožuje vojenskou akcí, opakovaně obviňuje jihoamerického vůdce ze dvou problémů: drog a migrantů. Trump sice tvrdí, že Venezuela „vyhodila do naší země statisíce lidí z vězení“, neexistují o však žádné důkazy.
V Asii se po sérii neobvyklých bouří a klimatickém chaosu dramaticky zvýšil počet obětí, který přesáhl 1 700 lidí. Když klimatolog Fredolin Tangang na svém počítači koncem listopadu pozoroval, jak se nad Asií formují hned tři tropické bouře současně, jeho myšlenky zabloudily k filmu Den poté. I když filmové události přesahují realitu, formace, kterou viděl na obrazovce, ho znepokojila.
Evropané by se měli přestat pouze táhnout za Donaldem Trumpem a místo toho by měli navrhnout vlastní mírový plán pro Ukrajinu. To je názor eurokomisaře pro obranu, Andriuse Kubiliuse, který ho sdělil serveru Politico. Evropská unie „musí být nezávislá nebo alespoň připravená být silná v geopolitickém vývoji,“ uvedl Kubilius. Dále dodal, že to zahrnuje také to, aby měla vlastní plány, jak dosáhnout míru na Ukrajině, a aby je mohla projednávat se svými transatlantickými partnery.
Útoky izraelských osadníků na Palestince na Západním břehu dosáhly historického maxima. Oběti, izraelští aktivisté a skupiny pro lidská práva tvrdí, že navzdory tvrzení Izraele, že jde pouze o činy několika radikálů, státem podporovaný systém chrání a umožňuje těmto pachatelům jednat.
