Pátrání po mimozemském životě patří mezi nejdéle přetrvávající záhady lidstva. Myšlenka, že nejsme ve vesmíru sami, fascinuje vědce i veřejnost již desítky let. Nyní se však objevily nově rozebírané informace z odtajněných dokumentů CIA, podle nichž by mimozemšťané nejen existovali, ale už dlouho pobývali mezi námi – včetně dvou základen přímo na naší planetě.
Podle serveru Yahoo se tyto informace objevily v rámci materiálů z takzvaného Stargate Projectu – tajného výzkumného programu CIA z období studené války. Ten zkoumal neobvyklé a spekulativní možnosti, jak získat strategickou výhodu nad Sovětským svazem. Mezi jinými experimenty se CIA zabývala například ovládáním mysli nebo přeměnou koček na odposlouchávací zařízení.
Projekt Stargate se zaměřil na tzv. remote viewing – schopnost jednotlivců s domnělými psychickými schopnostmi „na dálku“ vnímat vzdálené osoby nebo místa. A právě v jednom z těchto odtajněných dokumentů se objevuje svědectví testovaného subjektu, který údajně „navštívil“ tři mimozemské základny. Dvě měly být umístěny na Zemi a jedna na Saturnově měsíci Titan.
Podle popisu dokumentu se jedna z pozemských základen měla nacházet v oblasti hory Mount Hayes na Aljašce, zatímco druhá měla být buď v Jižní Americe, nebo Africe. Třetí základna byla lokalizována na Titanu. Testovaný subjekt prý rozlišil tři typy entit pracujících na těchto základnách – někteří vypadali téměř lidsky, jiní nesli výrazně mimozemské rysy.
V popisu se objevuje například bytost s „velkou, zaoblenou hlavou“ či jiná postava „téměř lidská, ale bez výrazných obličejových rysů“. Na základně na Titanu údajně pracovali lidsky vypadající vědci, zatímco pozemské základny měly být osídleny entitami s odlišnými fyziognomickými znaky.
Jedna z mimozemských pracovnic byla popsána jako „přitažlivá žena s hnědými vlasy po ramena“, což podle některých komentátorů jen podtrhuje zvláštní přístup ke sběru zpravodajských informací v tomto projektu.
CIA celý program ukončila v roce 1995 s tím, že psychické schopnosti nejsou spolehlivým nástrojem pro zpravodajské účely. Přesto však dokumenty, které z programu vzešly, dodnes podněcují spekulace a debaty mezi konspiračními teoretiky i zájemci o neidentifikované létající objekty.
Zda jsou popsané základny skutečné nebo pouze výsledkem lidské představivosti, zůstává nejasné. Nicméně jen nedávno astronomové objevili exoplanetu, která podle vědců nabízí nejlepší předpoklady pro mimozemský život – třeba se tak odpověď na starou otázku, zda jsme ve vesmíru sami, brzy přiblíží.
Slavnostní ceremoniál v Davosu pokračoval vystoupením amerického ministra zahraničí Marca Rubia, který nešetřil chválou na adresu Donalda Trumpa. Rubio označil jeho působení v úřadu za historické a ocenil prezidentovu vizi a odvahu snít o nemožném v souvislosti s konfliktem v Gaze. Podle něj staré instituce, které světu sloužily uplynulých sedmdesát let, nedokázaly tuto krizi vyřešit, což vyžadovalo zcela nový přístup.
Ustanovení nové „Rady míru“ na ekonomickém fóru v Davosu, které mělo být vrcholem diplomatického snažení Donalda Trumpa, doprovázely rozpaky. Očekávání o masivní podpoře se nenaplnila, když se k podpisu dostavilo méně než dvacet delegací z původně avizovaných pětatřiceti. Tato nízká účast v kombinaci s absencí klíčových evropských mocností jen prohloubila viditelnou trhlinu mezi současným Bílým domem a tradičními spojenci v rámci NATO.
Německý kancléř Friedrich Merz ve svém čtvrtečním projevu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu varoval, že starý světový řád se rozpadá „dechberoucím tempem“. Reagoval tak na týden plný diplomatického chaosu, který vyvolaly snahy amerického prezidenta Donalda Trumpa o získání Grónska a jeho hrozby uvalením cel na evropské spojence. Merz zdůraznil, že tváří v tvář nové realitě velmocenského soupeření musí Evropa urychleně posílit svou obranyschopnost i hospodářskou konkurenceschopnost.
Finský prezident Alexander Stubb na Světovém ekonomickém fóru v Davosu vyslal jasný vzkaz: Evropa je schopna se ubránit i bez pomoci Spojených států. Během panelové diskuse o evropské bezpečnosti zdůraznil, že na otázku, zda je kontinent soběstačný v obraně, odpovídá jednoznačným „ano“. Jako důkaz uvedl vojenskou sílu Finska a Polska, které podle něj disponují největším dělostřelectvem v Evropě, včetně moderních raket dlouhého doletu.
Trumpova „Rada míru“ (Board of Peace) se v těchto dnech stává jedním z nejvíce diskutovaných témat na Světovém ekonomickém fóru v Davosu. Původně nenápadný projekt určený pro dohled nad rekonstrukcí Pásma Gazy se pod rukama amerického prezidenta mění v ambiciózní mezinárodní organizaci, která by podle Trumpových slov mohla v budoucnu nahradit Organizaci spojených národů (OSN).
Poslední dva týdny v mezinárodní politice připomínaly jízdu na horské dráze, která nyní, zdá se, končí v oblaku kouře. Donald Trump, povzbuzen úspěšnou vojenskou operací ve Venezuele, spustil lavinu rétoriky o ovládnutí Grónska, která zahrnovala výhružky armádou i drtivými cly. Nyní však zasáhl generální tajemník NATO Mark Rutte, kterému se zřejmě podařilo amerického prezidenta přesvědčit k ústupu z nebezpečných pozic.
Donald Trump se během Světového ekonomického fóra v Davosu nechal slyšet, že si dokáže představit vyplacení finanční částky za nákup Grónska. Toto vyjádření přichází krátce poté, co prezident oficiálně vyloučil možnost použití vojenské síly k anexi tohoto území. Podle Trumpa sice existuje peněžní hodnota, kterou by byl ochoten zaplatit, ale mnohem důležitější je pro něj otázka globální bezpečnosti.
Snaha Donalda Trumpa o získání Grónska zůstává i po jeho vystoupení v Davosu ústředním bodem diplomatického napětí. Přestože americký prezident ve svém projevu poprvé jasně vyloučil použití vojenské síly, dánští představitelé i světoví politici varují, že podstata problému nezmizela. Podle dánského ministra zahraničí Larse Løkkeho Rasmussena Trumpovy ambice vlastnit největší ostrov světa trvají i nadále.
Lidstvo vstoupilo do éry „globálního vodního bankrotu“, která s sebou nese nevratné následky pro celou planetu. Vyplývá to z přelomové zprávy Univerzity OSN zveřejněné 20. ledna. Podle vědců již tradiční termíny jako „vodní krize“ nebo „nedostatek vody“ nestačí, protože vyvolávají klamný dojem dočasného stavu, který lze snadno vyřešit.
Vystoupení amerického prezidenta Donalda Trumpa na Světovém ekonomickém fóru v Davosu přineslo směsici ostré diplomacie, územních ambicí i osobních výpadů. Trump se během svého projevu dotkl široké škály témat, od nákupu Grónska až po módní doplňky svých evropských kolegů, čímž opět potvrdil svou nepředvídatelnost na mezinárodní scéně.
Donald Trump dnes na Světovém ekonomickém fóru v Davosu vyvolal značné rozpaky, když oznámil, že se ještě dnes setká s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Trump před publikem prohlásil, že Zelenskyj by mohl být „přímo v sále“ a že oba lídři jsou velmi blízko k uzavření mírové dohody. Tato slova však okamžitě narazila na realitu – ukrajinský prezident totiž v Davosu vůbec není.
Americký prezident Donald Trump ve svém projevu v Davosu představil další ambiciózní, i když značně kontroverzní vizi: vybudování „největšího Zlatého dómu, jaký kdy byl postaven“. Tento obranný systém má být umístěn právě v Grónsku, o jehož koupi prezident usiluje. Trump tvrdí, že v případě jaderného konfliktu by rakety letěly přímo nad středem tohoto „kusu ledu“, a proto je nezbytné tam vybudovat technologicky vyspělý štít.
