Rozhodnutí lékařské komise v Gaze o schválení Aminy Abú al-Kas k léčbě v zahraničí přineslo její rodině po dlouhé době naději. Amina trpěla agresivní nekrotizující infekcí, která se jí rozšířila až do lebeční kosti, a místní doktoři pro ni neměli potřebné léky ani terapii. Podle jejího syna Sábira byla situace zoufalá, protože matka kvůli nesnesitelným bolestem nemohla spát a běžná analgetika jí lékaři museli zakázat kvůli žaludečním vředům a závažným zánětům. Rodina po získání doporučení čekala na bezpečnostní prověrky a přijetí cizím státem, což jsou nezbytné podmínky pro opuštění pásma. Úřady se jim však ozvaly s hotovými dokumenty až dva týdny poté, co Amina 29. května zemřela.
Ministerstvo zdravotnictví v Gaze uvádí, že Amina je jednou z přibližně 300 Palestinců, kteří zemřeli během čekání na zdravotní evakuaci od loňského října, kdy v oblasti začalo platit příměří zprostředkované Spojenými státy.
Stejná data využívá i Světová zdravotnická organizace (WHO), jež asistuje při transferech přes hraniční přechody kontrolované Izraelem a Egyptem. Na možnost odcestovat do zahraničí kvůli válečným zraněním či onkologickým onemocněním v současnosti čeká asi 15 000 lidí. Od začátku příměří před osmi měsíci přitom z Gazy za léčbou odešlo pouhých 1 977 pacientů, což znamená, že současným tempem by evakuace všech potřebných trvala roky.
Celý proces brzdí komplikované prověrky, které provádí Izrael, tranzitní země i státy ochotné nemocné přijmout. Podle zástupkyně WHO Reinhilde Van de Weerdtové jsou hostitelské země často velmi specifické ve svých požadavcích a žádají například pouze děti nebo pacienty vyžadující krátkodobou péči.
Úřadující náměstek ministerstva zdravotnictví v Gaze Máhir Šamíja na začátku června uvedl, že hlavní příčinou průtahů je zdlouhavé prověřování a limity na počet odjezdů stanovené izraelskými orgány. Evakuace přes přechod Rafáh s Egyptem probíhají jen tři dny v týdnu a přes přechod Kerem Šalom s Izraelem dokonce pouze jednou týdně. Izraelský úřad Cogat oponuje, že od začátku roku 2025 schválil naprostou většinu oficiálních žádostí.
V rozbombardovaném areálu nemocnice Šífa v Gaze se kvůli těmto odkladům scházejí desítky protestujících. Mezi nimi je i čtrnáctiletý Muas al-Díní, který kvůli rakovině páteře podstoupil v minulosti operaci v Jeruzalémě a během nynějšího konfliktu přišel při leteckém útoku o nohu.
Podle jeho matky se mu nyní uvolnily šrouby fixující obratle, což mu stěžuje dýchání, a lékaři v Gaze doporučují další amputaci nohy. Rodina sice dostala bezpečnostní prověrku, ale po květnové výzvě k opětovnému předložení dokumentů nedostala žádné nové zprávy. Před válkou přitom někteří pacienti mohli cestovat za péčí na Západní břeh, nyní však Izrael tuto trasu téměř úplně uzavřel.
Situaci v tamních nemocnicích komplikuje také kritický nedostatek zdravotnického materiálu a léků. Podle Mezinárodního výboru červeného kříže (MVČK) chybí základní spotřební materiál jako gázy a analgetika i pokročilé vybavení, kvůli čemuž lidé umírají na preventabilní příčiny. Úřad Cogat sice tvrdí, že od začátku příměří do Gazy propustil 17 000 tun zdravotnické pomoci a schválil každou žádost mezinárodních organizací, humanitární pracovníci však namítají, že dodávky jsou stále omezovány a Izrael využívá ojedinělé příklady k zakrytí celkového nedostatku.
Kvůli nízkému výkonu opotřebovaných generátorů se navíc musely rušit operace, přičemž Izrael odmítá povolit dovoz nových přístrojů či náhradních dílů, což podle vedoucího údržby ministerstva zdravotnictví Mázena al-Arajšího vedlo k výpadkům elektřiny na několika odděleních komplexu Násir v Chán Júnisu. Zoufalství pacientů na dlouhých čekacích listinách vedlo k tomu, že někteří začali platit tisíce liber podvodným zprostředkovatelům, před čímž již varuje i oficiální web WHO.
Britský premiér Keir Starmer vystoupil v parlamentu s prohlášením k historické politice nucených adopcí. Uvedl, že se v Downing Street setkal s matkami i dospělými adoptovanými, kterých se tato praxe dotkla, a přiznal, že slyšet jejich příběhy pro něj bylo jako pro otce nesmírně těžké.
Rozhodnutí lékařské komise v Gaze o schválení Aminy Abú al-Kas k léčbě v zahraničí přineslo její rodině po dlouhé době naději. Amina trpěla agresivní nekrotizující infekcí, která se jí rozšířila až do lebeční kosti, a místní doktoři pro ni neměli potřebné léky ani terapii. Podle jejího syna Sábira byla situace zoufalá, protože matka kvůli nesnesitelným bolestem nemohla spát a běžná analgetika jí lékaři museli zakázat kvůli žaludečním vředům a závažným zánětům. Rodina po získání doporučení čekala na bezpečnostní prověrky a přijetí cizím státem, což jsou nezbytné podmínky pro opuštění pásma. Úřady se jim však ozvaly s hotovými dokumenty až dva týdny poté, co Amina 29. května zemřela.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko čelí stále intenzivnějšímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina na hlubší zapojení své země do válečného konfliktu na Ukrajině. Podle nejnovějšího hodnocení Institutu pro studium války (ISW) se Kreml snaží donutit Minsk k tomu, aby poskytl své území pro masivnější vojenské operace.
Nedávné zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ve svém nočním projevu vysmál snaze Ruska o úplné ovládnutí Donbasu. Podle jeho slov je politické vedení v Moskvě tímto regionem posedlé, přičemž od počátku plnohodnotné invaze určilo svým jednotkám již patnáct různých termínů pro jeho stoprocentní dobytí, z nichž ani jeden nevyšel.
Ukrajinské nálety bezpilotních letounů a raketové údery na klíčovou energetickou infrastrukturu v posledních týdnech vystavily Rusko vážné palivové krizi. Problémy se zásobováním pohonnými hmotami hlásí již dvě třetiny z 83 ruských regionů, což pro miliony obyvatel znamená bezprostřední komplikace a pro řadu podniků hrozbu pro jejich fungování. Obzvláště kritická situace panuje na Krymu, kde úřady vyhlásily výjimečný stav a zakázaly veškerý prodej paliv, což vedlo ke kolapsu tamního turistického ruchu.
Finanční uzávěrka vydaná Úřadem pro vládní etiku vyvolala další vlnu kritiky vůči prezidentu Donaldu Trumpovi. Podle zveřejněných dokumentů si Trump v prvním roce po svém návratu do Bílého domu přišel celkově na více než 2,2 miliardy dolarů.
Letní měsíce je třeba považovat v životě britské princezny Diany, který skončil velmi předčasně, za naprosto osudové. Zatímco posledního srpnového dne před necelými třiceti lety tragicky zahynula, prvního červencového dne se před 65 lety narodila. Dnešek navíc není jediným důležitým červencovým datem v jejím životě.
Státní rozpočet je po prvním pololetí v nominálně horší kondici než loni i předloni. Schodek 183,6 miliardy korun sám o sobě ještě neznamená, že stát celoroční plán 310 miliard korun nutně nedodrží. Ministerstvo financí správně připomíná, že pololetí bývá u státní kasy tradičně slabší, protože část výdajů se předfinancuje a příjmy se ve větší míře dostávají do rozpočtu až ve druhé polovině roku. Přesto by vláda neměla červnový výsledek zlehčovat.
Česko řeší vystoupení motoristických ministrů na festivalu v jihomoravské Strážnici, kde lidé vypískali nejprve Oto Klempíře a následně i Petra Macinku. Neuniklo to ani hudebníkovi Janku Ledeckému. Otec olympijské šampionky věnoval oběma politikům vlastní vzkaz.
První červencové hodiny sice přinesly přeháňky a bouřky, ale jako celek má sedmý kalendářní měsíc přinést teplé letní počasí. Dokonce má být tepleji, než je obvyklé. Vyplývá to z nového měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) má na stole poměrně radikální návrh. Rád by totiž omezil dostupnost energetických nápojů tak, aby si je nemohly koupit děti mladší 16 let. Právě u nich totiž konzumace představuje největší riziko.