Rozhodnutí lékařské komise v Gaze o schválení Aminy Abú al-Kas k léčbě v zahraničí přineslo její rodině po dlouhé době naději. Amina trpěla agresivní nekrotizující infekcí, která se jí rozšířila až do lebeční kosti, a místní doktoři pro ni neměli potřebné léky ani terapii. Podle jejího syna Sábira byla situace zoufalá, protože matka kvůli nesnesitelným bolestem nemohla spát a běžná analgetika jí lékaři museli zakázat kvůli žaludečním vředům a závažným zánětům. Rodina po získání doporučení čekala na bezpečnostní prověrky a přijetí cizím státem, což jsou nezbytné podmínky pro opuštění pásma. Úřady se jim však ozvaly s hotovými dokumenty až dva týdny poté, co Amina 29. května zemřela.
Ministerstvo zdravotnictví v Gaze uvádí, že Amina je jednou z přibližně 300 Palestinců, kteří zemřeli během čekání na zdravotní evakuaci od loňského října, kdy v oblasti začalo platit příměří zprostředkované Spojenými státy.
Stejná data využívá i Světová zdravotnická organizace (WHO), jež asistuje při transferech přes hraniční přechody kontrolované Izraelem a Egyptem. Na možnost odcestovat do zahraničí kvůli válečným zraněním či onkologickým onemocněním v současnosti čeká asi 15 000 lidí. Od začátku příměří před osmi měsíci přitom z Gazy za léčbou odešlo pouhých 1 977 pacientů, což znamená, že současným tempem by evakuace všech potřebných trvala roky.
Celý proces brzdí komplikované prověrky, které provádí Izrael, tranzitní země i státy ochotné nemocné přijmout. Podle zástupkyně WHO Reinhilde Van de Weerdtové jsou hostitelské země často velmi specifické ve svých požadavcích a žádají například pouze děti nebo pacienty vyžadující krátkodobou péči.
Úřadující náměstek ministerstva zdravotnictví v Gaze Máhir Šamíja na začátku června uvedl, že hlavní příčinou průtahů je zdlouhavé prověřování a limity na počet odjezdů stanovené izraelskými orgány. Evakuace přes přechod Rafáh s Egyptem probíhají jen tři dny v týdnu a přes přechod Kerem Šalom s Izraelem dokonce pouze jednou týdně. Izraelský úřad Cogat oponuje, že od začátku roku 2025 schválil naprostou většinu oficiálních žádostí.
V rozbombardovaném areálu nemocnice Šífa v Gaze se kvůli těmto odkladům scházejí desítky protestujících. Mezi nimi je i čtrnáctiletý Muas al-Díní, který kvůli rakovině páteře podstoupil v minulosti operaci v Jeruzalémě a během nynějšího konfliktu přišel při leteckém útoku o nohu.
Podle jeho matky se mu nyní uvolnily šrouby fixující obratle, což mu stěžuje dýchání, a lékaři v Gaze doporučují další amputaci nohy. Rodina sice dostala bezpečnostní prověrku, ale po květnové výzvě k opětovnému předložení dokumentů nedostala žádné nové zprávy. Před válkou přitom někteří pacienti mohli cestovat za péčí na Západní břeh, nyní však Izrael tuto trasu téměř úplně uzavřel.
Situaci v tamních nemocnicích komplikuje také kritický nedostatek zdravotnického materiálu a léků. Podle Mezinárodního výboru červeného kříže (MVČK) chybí základní spotřební materiál jako gázy a analgetika i pokročilé vybavení, kvůli čemuž lidé umírají na preventabilní příčiny. Úřad Cogat sice tvrdí, že od začátku příměří do Gazy propustil 17 000 tun zdravotnické pomoci a schválil každou žádost mezinárodních organizací, humanitární pracovníci však namítají, že dodávky jsou stále omezovány a Izrael využívá ojedinělé příklady k zakrytí celkového nedostatku.
Kvůli nízkému výkonu opotřebovaných generátorů se navíc musely rušit operace, přičemž Izrael odmítá povolit dovoz nových přístrojů či náhradních dílů, což podle vedoucího údržby ministerstva zdravotnictví Mázena al-Arajšího vedlo k výpadkům elektřiny na několika odděleních komplexu Násir v Chán Júnisu. Zoufalství pacientů na dlouhých čekacích listinách vedlo k tomu, že někteří začali platit tisíce liber podvodným zprostředkovatelům, před čímž již varuje i oficiální web WHO.
Extrémní vlny veder a dlouhotrvající sucha spouštějí v letošním roce po celém světě lesní požáry nevídaného rozsahu. Podle údajů klimatických odborníků a satelitních systémů lehnulo popelem již více než 370 milionů akrů půdy napříč osmdesáti zeměmi. Celková zasažená plocha tak dosahuje rozlohy, která překračuje spojené území Francie, Španělska a Německa. Odborníci podle The Independent zdůrazňují, že letošní požáry se šíří výrazně rychleji a mají destruktivnější dopady než kdykoli v moderní historii.
Ukrajinské ministerstvo obrany oznámilo vyřazení z provozu sedmi z deseti největších logistických center ruské e-commerce platformy Wildberries. Prohlášení následovalo po rozsáhlém dronovém útoku v Moskevské oblasti, který způsobil masivní požáry v klíčovém komplexu společnosti v obci Koledino o rozloze 250 tisíc metrů čtverečních a také v logistickém centru Severnoje Domodědovo. Oba objekty musely zcela zastavit svůj provoz.
Vysoké teploty a dlouhotrvající vlny veder v letošním letním období zasadily evropské ekonomice těžkou ránu. Podle rozsáhlých analýz ekonomů z nizozemské banky Triodos mohou tyto klimatické výkyvy připravit HDP Evropské unie až o 180 miliard eur, což v praxi znamená snížení očekávaného hospodářského růstu celého bloku přibližně o jeden procentní bod.
Vývoz ukrajinského obilí čelí vážné krizi, která je důsledkem intenzivních ruských útoků v Černém moři, nepříznivých klimatických podmínek i trvajícího odporu středoevropských sousedů. Intenzivní raketové údery na přístavní infrastrukturu vyhrotily bezpečnostní situaci na námořních trasách do té míry, že nákladní lodi do klíčových ukrajinských přístavů v okolí Oděsy přestaly vplouvat. Námořní přepravci i posádky plavidel odmítají z obav o životy riskovat plavbu přes Černé moře.
Následující dekáda nabídne milovníkům vesmírných úkazů několik zatmění Slunce, přičemž to vůbec nejvýznamnější nastane 2. srpna 2027. Podle slunečního astrofyzika Ryana Frenche z Laboratoře pro atmosféru a vesmírnou fyziku v Coloradu půjde o nejdelší úplné zatmění Slunce, které bude možné během našeho života pozorovat. Fáze totality, kdy měsíc zcela zakryje sluneční kotouč, potrvá v některých místech přes šest minut.
Ruské jednotky v brzkých ranních hodinách podnikly rozsáhlý raketový útok na Kyjev. Podle starosty města Vitalije Klička způsobil úder požáry nejméně ve dvou městských částech. Armádní administrativa metropole potvrdila nejméně jednoho zraněného člověka. Ve městě po vyhlášení leteckého poplachu zaznělo několik silných výbuchů.
Ruská armáda utrpěla v průběhu července jedny z nejvyšších lidských i materiálních ztrát od začátku invaze, zatímco ukrajinské síly zaznamenaly nejvýraznější územní zisky za více než rok. Odhady ukrajinského ministerstva obrany založené na vyhodnocování dělostřeleckých a dronových snímků uvádějí, že Ruská federace přišla v červenci o více než 42 tisíc vojáků. Jde o nejvyšší měsíční bilanci zabitých či těžce raněných ruských vojáků od začátku roku 2025.
Ruský prezident Vladimir Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině, protože kvůli své klesající popularitě si nemůže dovolit uzavřít mír. V podcastu World of Trouble britského deníku The Independent to uvedl protikorupční aktivista sir Bill Browder. Podle něj by ztráta moci v případě mírové dohody znamenala pro Putina osobní likvidaci ze strany vlastních občanů.
Federální odvolací soud v USA nařídil zastavení stavby kontroverzního tanečního sálu v hodnotě 400 milionů dolarů, který v Bílém domě prosazuje prezident Donald Trump. Rozhodnutí představuje vážnou překážku pro administrativu a otevírá cestu k právní bitvě před Nejvyšším soudem.
Zajatí afričtí rekruti, kteří bojovali na straně Ruska a skončili v ukrajinském zajetí, se stali součástí diplomatického a geopolitického boje o vliv mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina se snaží na africkém kontinentu poukazovat na to, že Kreml zneužívá tamní obyvatele jako postradatelnou sílu v první linii.
Napětí v Hormuzském průlivu opět vyostřil další útok na komerční plavidlo a ostrá slovní přestřelka mezi Washingtonem a Teheránem. Spojené arabské emiráty obvinily Írán, že jeho Islámské revoluční gardy v průlivu zasáhly loď spojenou se státní ropnou společností ADNOC.
Hospodářské dopady zablokování Hormuzského průlivu jsou předmětem častých debat, avšak riziko ekologických škod způsobených dlouhodobým odstavením lodí zůstávalo dosud opomíjeno. Nedávný výzkum ukazuje, že více než 1 500 obchodních plavidel, která od února uvízla v Perském zálivu, představuje značnou hrozbu pro životní prostředí. Na jejich trupech se totiž ve zvýšené míře usazují mořské organismy.