Rozhodnutí lékařské komise v Gaze o schválení Aminy Abú al-Kas k léčbě v zahraničí přineslo její rodině po dlouhé době naději. Amina trpěla agresivní nekrotizující infekcí, která se jí rozšířila až do lebeční kosti, a místní doktoři pro ni neměli potřebné léky ani terapii. Podle jejího syna Sábira byla situace zoufalá, protože matka kvůli nesnesitelným bolestem nemohla spát a běžná analgetika jí lékaři museli zakázat kvůli žaludečním vředům a závažným zánětům. Rodina po získání doporučení čekala na bezpečnostní prověrky a přijetí cizím státem, což jsou nezbytné podmínky pro opuštění pásma. Úřady se jim však ozvaly s hotovými dokumenty až dva týdny poté, co Amina 29. května zemřela.
Ministerstvo zdravotnictví v Gaze uvádí, že Amina je jednou z přibližně 300 Palestinců, kteří zemřeli během čekání na zdravotní evakuaci od loňského října, kdy v oblasti začalo platit příměří zprostředkované Spojenými státy.
Stejná data využívá i Světová zdravotnická organizace (WHO), jež asistuje při transferech přes hraniční přechody kontrolované Izraelem a Egyptem. Na možnost odcestovat do zahraničí kvůli válečným zraněním či onkologickým onemocněním v současnosti čeká asi 15 000 lidí. Od začátku příměří před osmi měsíci přitom z Gazy za léčbou odešlo pouhých 1 977 pacientů, což znamená, že současným tempem by evakuace všech potřebných trvala roky.
Celý proces brzdí komplikované prověrky, které provádí Izrael, tranzitní země i státy ochotné nemocné přijmout. Podle zástupkyně WHO Reinhilde Van de Weerdtové jsou hostitelské země často velmi specifické ve svých požadavcích a žádají například pouze děti nebo pacienty vyžadující krátkodobou péči.
Úřadující náměstek ministerstva zdravotnictví v Gaze Máhir Šamíja na začátku června uvedl, že hlavní příčinou průtahů je zdlouhavé prověřování a limity na počet odjezdů stanovené izraelskými orgány. Evakuace přes přechod Rafáh s Egyptem probíhají jen tři dny v týdnu a přes přechod Kerem Šalom s Izraelem dokonce pouze jednou týdně. Izraelský úřad Cogat oponuje, že od začátku roku 2025 schválil naprostou většinu oficiálních žádostí.
V rozbombardovaném areálu nemocnice Šífa v Gaze se kvůli těmto odkladům scházejí desítky protestujících. Mezi nimi je i čtrnáctiletý Muas al-Díní, který kvůli rakovině páteře podstoupil v minulosti operaci v Jeruzalémě a během nynějšího konfliktu přišel při leteckém útoku o nohu.
Podle jeho matky se mu nyní uvolnily šrouby fixující obratle, což mu stěžuje dýchání, a lékaři v Gaze doporučují další amputaci nohy. Rodina sice dostala bezpečnostní prověrku, ale po květnové výzvě k opětovnému předložení dokumentů nedostala žádné nové zprávy. Před válkou přitom někteří pacienti mohli cestovat za péčí na Západní břeh, nyní však Izrael tuto trasu téměř úplně uzavřel.
Situaci v tamních nemocnicích komplikuje také kritický nedostatek zdravotnického materiálu a léků. Podle Mezinárodního výboru červeného kříže (MVČK) chybí základní spotřební materiál jako gázy a analgetika i pokročilé vybavení, kvůli čemuž lidé umírají na preventabilní příčiny. Úřad Cogat sice tvrdí, že od začátku příměří do Gazy propustil 17 000 tun zdravotnické pomoci a schválil každou žádost mezinárodních organizací, humanitární pracovníci však namítají, že dodávky jsou stále omezovány a Izrael využívá ojedinělé příklady k zakrytí celkového nedostatku.
Kvůli nízkému výkonu opotřebovaných generátorů se navíc musely rušit operace, přičemž Izrael odmítá povolit dovoz nových přístrojů či náhradních dílů, což podle vedoucího údržby ministerstva zdravotnictví Mázena al-Arajšího vedlo k výpadkům elektřiny na několika odděleních komplexu Násir v Chán Júnisu. Zoufalství pacientů na dlouhých čekacích listinách vedlo k tomu, že někteří začali platit tisíce liber podvodným zprostředkovatelům, před čímž již varuje i oficiální web WHO.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil podporu návratu Jensena Huanga do čela technologického giganta Nvidia a připojil se tak k předním osobnostem ze Silicon Valley, které volají po jeho opětovném jmenování. Šéf Bílého domu při odletu z Washingtonu na cestu do Asie novinářům sdělil, že se bývalý výkonný ředitel ze svých chyb jistě poučil a že by jeho návrat do vedení firmy uvítal. Trump zároveň poznamenal, že návrat zakladatele společnosti si přeje velká skupina lidí napříč technologickým odvětvím.
Otázka kolektivní či individuální odpovědnosti ruské společnosti za probíhající válečný konflikt na Ukrajině zůstává předmětem intenzivních diskusí mezi západními politiky, opozičními představiteli i experty. Zatímco někteří veřejní činitelé se snaží vyhnout obviňování celého národa a označují konflikt výhradně za válku Vladimira Putina, nová analýza profesora Petra Eltsova pro web National Interest poukazuje na hluboce zakořeněnou podporu války v podstatné části ruské společnosti.
Turecký obří obranný průmysl sází na to, že obavy evropských států z ruské hrozby převáží nad snahami Evropské unie o ochranu vlastního trhu skrze iniciativu „Kupujte evropské věci“ (Buy European).
Britský herec Robert Pattinson se oficiálně stane novým představitelem agenta 007 Jamese Bonda. Jeho jmenováním tak skončilo dlouhé hledání nástupce Daniela Craiga. Oznámení přišlo ze strany společnosti Amazon MGM Studios, která převzala kontrolu nad touto slavnou filmovou sérií. Čtyřicetiletý umělec se tak stane teprve sedmým hercem, který tuto ikonickou roli v oficiální filmové sérii ztvární.
Izraelská armáda v průběhu bojů v Gaze nahrála 3,5 milionu fotografií na cloudovou platformu společnosti Amazon za účelem využití technologie pro rozpoznávání obličejů. Podle uniklých dokumentů, které má k dispozici The Guardian, proběhl tento masivní přesun dat v prvních měsících pozemní a letecké ofenzivy. Operaci vedl vojenský útvar známý pod názvem Rolling Stone, který spravuje rozsáhlé databáze o palestinském obyvatelstvu.
Na klimatické konferenci OSN COP31 v turecké Antalyi probíhá intenzivní snaha zastánců a lobbistů o prosazení technologií na odstraňování oxidu uhličitého z atmosféry do závěrečného textu summitu. Účastníci jednání čelí faktu, že svět směřuje k překročení dohodnutých teplotních limitů, což nutí odborníky a politiky hledat nové způsoby, jak odvrátit nejhorší dopady globálního oteplování. Odborné debaty se zaměřují na hledání cest, jak vyrovnat rostoucí emise skleníkových plynů.
Několik hodin po zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 shromáždil ruský prezident Vladimir Putin nejbohatší lidi země v moskevském Kremlu. Většina z přítomných miliardářů tehdy mlčky vyslechla výzvu k podpoře vládních kroků a hospodářské stabilizace. Během desetiletí vládnutí si Putin ruskou podnikatelskou elitu zcela podmanil a zbavil ji dřívějšího vlivu.
Americký miliardář Elon Musk a statisíce dalších signatářů podpořili otevřenou výzvu požadující návrat Jensena Huanga do čela společnosti Nvidia. Kampaň vznikla pouhé čtyři dny poté, co Huang po třiatřiceti letech rezignoval na funkci výkonného ředitele kvůli odhalením o svých mimomanželských vztazích. Mezi obviněními figuruje také údajný poměr se ženou obviněnou ze špionáže pro Čínu.
Rusko utrpělo v průběhu listopadu rekordní ztráty na životech v rámci probíhající války na Ukrajině. Podle údajů ukrajinského generálního štábu ztratila ruská armáda 9. listopadu celkem 2 980 vojáků, což představuje jednoho mrtvého nebo zraněného každých třicet sekund. Tyto hodnoty výrazně překonaly předchozí denní rekordy zaznamenané začátkem listopadu a v říjnu.
Pět členských států Evropské unie chystá oznámení dohody o zřízení střediska pro deportaci migrantů ve Rwandě, čímž vznikne první takové zařízení mimo území unie. Skupina zahrnující Německo, Dánsko, Rakousko, Řecko a Nizozemsko hodlá toto návratové centrum otevřít navzdory obhájcům lidských práv. Krok následuje po nedávném zpřísnění migračních pravidel ze strany Evropské unie.
Írán zahájil dronové útoky proti americké vojenské základně v Bahrajnu, což vzbudilo nové pochybnosti o mírových rozhovorech mezi Teheránem a Washingtonem. Nedělní útočné akce byly druhou formou útoku v průběhu posledních tří dnů. Tyto kroky reagují na dřívější americké útoky v Íránu a zvyšují riziko další eskalace konfliktu.
Britský premiér Andy Burnham prohlásí v projevu před nadcházejícím summitem mezi Spojeným královstvím a Evropskou unii, že Británie z odchodu z unie ztratila více, než získala. V projevu na banketu lorda starosty v pondělí přirovná brexitovou dohodu k císařovým novým šatům a označí ji za zbytečně tvrdou. Nové dohody o potravinách, energii a mobilitě mladých přitom podepíše v pátek na summitu, přičemž obsah těchto dohod připravil jeho předchůdce Sir Keir Starmer, píše BBC.