Rozhodnutí lékařské komise v Gaze o schválení Aminy Abú al-Kas k léčbě v zahraničí přineslo její rodině po dlouhé době naději. Amina trpěla agresivní nekrotizující infekcí, která se jí rozšířila až do lebeční kosti, a místní doktoři pro ni neměli potřebné léky ani terapii. Podle jejího syna Sábira byla situace zoufalá, protože matka kvůli nesnesitelným bolestem nemohla spát a běžná analgetika jí lékaři museli zakázat kvůli žaludečním vředům a závažným zánětům. Rodina po získání doporučení čekala na bezpečnostní prověrky a přijetí cizím státem, což jsou nezbytné podmínky pro opuštění pásma. Úřady se jim však ozvaly s hotovými dokumenty až dva týdny poté, co Amina 29. května zemřela.
Ministerstvo zdravotnictví v Gaze uvádí, že Amina je jednou z přibližně 300 Palestinců, kteří zemřeli během čekání na zdravotní evakuaci od loňského října, kdy v oblasti začalo platit příměří zprostředkované Spojenými státy.
Stejná data využívá i Světová zdravotnická organizace (WHO), jež asistuje při transferech přes hraniční přechody kontrolované Izraelem a Egyptem. Na možnost odcestovat do zahraničí kvůli válečným zraněním či onkologickým onemocněním v současnosti čeká asi 15 000 lidí. Od začátku příměří před osmi měsíci přitom z Gazy za léčbou odešlo pouhých 1 977 pacientů, což znamená, že současným tempem by evakuace všech potřebných trvala roky.
Celý proces brzdí komplikované prověrky, které provádí Izrael, tranzitní země i státy ochotné nemocné přijmout. Podle zástupkyně WHO Reinhilde Van de Weerdtové jsou hostitelské země často velmi specifické ve svých požadavcích a žádají například pouze děti nebo pacienty vyžadující krátkodobou péči.
Úřadující náměstek ministerstva zdravotnictví v Gaze Máhir Šamíja na začátku června uvedl, že hlavní příčinou průtahů je zdlouhavé prověřování a limity na počet odjezdů stanovené izraelskými orgány. Evakuace přes přechod Rafáh s Egyptem probíhají jen tři dny v týdnu a přes přechod Kerem Šalom s Izraelem dokonce pouze jednou týdně. Izraelský úřad Cogat oponuje, že od začátku roku 2025 schválil naprostou většinu oficiálních žádostí.
V rozbombardovaném areálu nemocnice Šífa v Gaze se kvůli těmto odkladům scházejí desítky protestujících. Mezi nimi je i čtrnáctiletý Muas al-Díní, který kvůli rakovině páteře podstoupil v minulosti operaci v Jeruzalémě a během nynějšího konfliktu přišel při leteckém útoku o nohu.
Podle jeho matky se mu nyní uvolnily šrouby fixující obratle, což mu stěžuje dýchání, a lékaři v Gaze doporučují další amputaci nohy. Rodina sice dostala bezpečnostní prověrku, ale po květnové výzvě k opětovnému předložení dokumentů nedostala žádné nové zprávy. Před válkou přitom někteří pacienti mohli cestovat za péčí na Západní břeh, nyní však Izrael tuto trasu téměř úplně uzavřel.
Situaci v tamních nemocnicích komplikuje také kritický nedostatek zdravotnického materiálu a léků. Podle Mezinárodního výboru červeného kříže (MVČK) chybí základní spotřební materiál jako gázy a analgetika i pokročilé vybavení, kvůli čemuž lidé umírají na preventabilní příčiny. Úřad Cogat sice tvrdí, že od začátku příměří do Gazy propustil 17 000 tun zdravotnické pomoci a schválil každou žádost mezinárodních organizací, humanitární pracovníci však namítají, že dodávky jsou stále omezovány a Izrael využívá ojedinělé příklady k zakrytí celkového nedostatku.
Kvůli nízkému výkonu opotřebovaných generátorů se navíc musely rušit operace, přičemž Izrael odmítá povolit dovoz nových přístrojů či náhradních dílů, což podle vedoucího údržby ministerstva zdravotnictví Mázena al-Arajšího vedlo k výpadkům elektřiny na několika odděleních komplexu Násir v Chán Júnisu. Zoufalství pacientů na dlouhých čekacích listinách vedlo k tomu, že někteří začali platit tisíce liber podvodným zprostředkovatelům, před čímž již varuje i oficiální web WHO.
Švýcarské ledovce ztratily během pouhých pěti let téměř pětinu svého celkového objemu ledu. Místní alpská krajina se v důsledku extrémního tání proměňuje v kamenitou měsíční krajinu bez souvislé sněhové pokrývky. Vědci upozorňují, že takto prudký úbytek ledové hmoty představuje dramatickou proměnu celého horského ekosystému. Podle výzkumníků si přitom mnoho lidí plně neuvědomuje, jak rychlým tempem ledovce z povrchu mizí.
Ruská armáda podnikla rozsáhlý letecký útok na ukrajinskou energetickou síť a zasáhla zařízení v okolí Kyjeva i v dalších regionech. Podle ukrajinských představitelů si údery zaměřené na energetickou infrastrukturu vyžádaly nejméně sedm lidských životů. Jednalo se o nejmasivnější kombinovaný útok na energetické objekty za poslední měsíce. Útoky následovaly po několika dnech intenzivních dronových náletů zaměřených především na ukrajinskou metropoli.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová nabídla Kanadě možnost stát se prvním přidruženým členem Evropské unie. Návrh zazněl během jejího projevu o stavu Unie ve Štrasburku jako reakce na rostoucí napětí v globální politice a sílící vliv Číny. Cílem této iniciativy je prohloubit vazby mezi demokratickými spojenci v časech nestabilních mezinárodních vztahů. Projev sklidil v Evropském parlamentu potlesk ve stoje a vyvolal debatu o dalším směřování unijní zahraniční politiky.
V Česku by se podle některých informací měl během prvního říjnového víkendu uskutečnit ilegální tuningový sraz. Informovala o tom policie, která se obává situací, kdy bude ohrožen bezpečný silniční provoz.
Babí léto se podle aktuální předpovědi protáhne i do příštího, tedy prvního ryze říjnového týdne. V jeho průběhu ale nastane zlom, kdy se počasí změní k horšímu. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Ropa zůstává kolem 100 dolarů za barel, přestože se vývoz z Perského zálivu postupně vrací směrem k úrovním před vypuknutím války. Na první pohled to může působit překvapivě. Jestliže byl právě omezený průjezd Hormuzským průlivem hlavní příčinou letošního cenového šoku, jeho postupné zprůchodnění by přece mělo cenu ropy výrazně srazit. Situace je však složitější.
Více než osm tisíc případů a téměř čtyři tisíce mrtvých už má na svědomí aktuální epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo, která vypukla již na jaře letošního roku. Nejnovější komplikací je, že se zhoršilo trasování kontaktů nakažených. Podle expertů z WHO dokonce hrozí, že se epidemie rozšíří i do sousedních zemí.
Jižní Korea požaduje po Severní Koreji omluvu a přijetí odpovídajících opatření v souvislosti s výbuchem miny, který zranil tři jihokorejské vojáky. Podle jihokorejské armády k incidentu došlo na jižní straně hranice, kde KLDR v poslední době umisťuje nástražná zařízení. Ředitel operací generálního štábu jihokorejské armády Kang Hjon-u vyzval k okamžitému zastavení kladení min a budování opevnění v pohraničním pásmu. Upozornil přitom, že tyto kroky porušují dohodu o příměří i duch vzájemných mezinárodních ujednání.
Několik evropských policejních a bezpečnostních složek pozastavuje nebo zcela ukončuje používání sledovacího softwaru od společnosti Oxygen Forensics. Tento krok následuje po zjištěních novinářů serveru Politico, podle nichž americká firma tajila své skutečné ruské vlastníky a řízení. Technologie dané společnosti přitom sloužila bezpečnostním orgánům napříč kontinentem k získávání a analýze dat z mobilních telefonů při vyšetřování trestné činnosti. Vyšetřovatelé ve Spojených státech amerických tvrdí, že vývoj a správa softwaru probíhaly přímo na území Ruska.
Ceny ropy na světových trzích zaznamenaly růst v reakci na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně vyjednávání s Íránem. Šéf Bílého domu ostře odmítl zprávy, podle kterých měla americká administrativa nabídnout Teheránu zmírnění sankcí výměnou za omezení jeho jaderného programu. Trump na své sociální síti uvedl, že íránské straně nenabídl vůbec nic. Reagoval tak na informace některých amerických médií, která tvrdila, že Washington zvažuje uvolnění zmrazených íránských financí.
Evropská unie připravuje zásadní změnu ve své politice rozšiřování, která má uchazečům o členství zpřístupnit unijní trh ještě před samotným vstupem do bloku. Evropská komise vypracovala návrh, který kandidátským zemím nabízí takzvanou postupnou integraci a hlubší hospodářskou spolupráci. Výhody mají zahrnovat zapojení do výzkumných programů i odstranění obchodních bariér. Tento krok má posílit evropské dodavatelské řetězce a zároveň snížit strategickou závislost Unie na vnějších aktérech.
Severoatlantická aliance rázně zareagovala na nová varování ze strany Ruské federace ohledně možného použití jaderného arsenálu. Moskva zaslala NATO oficiální dopis, ve kterém hrozí nasazením jaderných zbraní v případě ohrožení své baltické enklávy Kaliningradu.