Jedna z nejbolestnějších tragédií dosavadního konfliktu v Pásmu Gazy se odehrála před několika dny, kdy izraelské letectvo zasáhlo dům dětské lékařky Alaa al-Najjar v Khan Yúnis. Při útoku přišlo o život devět z jejích deseti dětí, její manžel utrpěl těžká zranění. Jediným přeživším z dětí je jedenáctiletý Adam. Alaa přežila pouze proto, že v době útoku zachraňovala životy v nemocnici.
Pětatřicetiletá pediatrička pracující v nemocnici Násir denně čelila osudovému dilematu mezi profesí a mateřstvím. Každé ráno odcházela do práce s obavami o bezpečí své rodiny. V pátek ráno naposledy objala své děti – nejmladší, šestiměsíční Sayden, v tu chvíli ještě spala. Netušila, že je vidí naposledy.
Jen krátce poté, co Alaa odešla do práce, izraelská střela zničila jejich dům. Do nemocnice, kde právě sloužila, byly přivezeny spálené ostatky sedmi jejích dětí. Těla dalších dvou, včetně Sayden, zůstala pod troskami. Těžce zranění Adam a jeho otec Hamdi byli transportováni do nemocnice. Hamdi utrpěl amputaci ruky a vážná poranění hlavy a hrudníku.
„Toto je jedna z nejhorších tragédií, které jsme zde zažili,“ uvedl hlavní zdravotní bratr nemocnice Mohammed Saqer. „Lékařka, která celý život zasvětila péči o děti, přišla v jediném okamžiku o téměř celou svou rodinu.“
Záběry ověřené deníkem The Guardian ukazují, jak jsou z trosek vytahována těla dětí, zatímco zbytky domu stále hoří. Na místo okamžitě přispěchal i Hamdiho bratr Ali al-Najjar, který našel Adama živého, zakouřeného a s potrhaným oblečením. Jeho otec ležel nedaleko, v bezvědomí. Ali pak začal pátrat po ostatních dětech. „Strop se zřítil sám do sebe. Hledal jsem i venku, jestli je výbuch neodhodil,“ líčil zoufalé okamžiky. Nakonec našel všechna těla – všechna těžce znetvořená ohněm.
Lékařka dorazila na místo právě ve chvíli, kdy byly vyproštěny ostatky její dcery Revan. Se slzami v očích prosila záchranáře, aby si ji mohla naposledy pochovat. Podle svědectví jejího švagra byla horní část dívčina těla zcela spálená. Ostatky dvanáctiletého Yahyi a malé Sayden se stále nenašly.
V márnici se Alaa pokoušela identifikovat své děti, ale kvůli rozsahu popálenin to nebylo možné. Jména jejich devíti zesnulých dětí byla Yahya, Rakan, Ruslan, Jubran, Eve, Revan, Sayden, Luqman a Sidra. Po modlitbě a recitaci veršů z Koránu se navzdory obrovskému žalu vrátila zpět do nemocnice, aby se postarala o svého zraněného syna a manžela.
Její kolegové ji popisují jako silnou, obětavou ženu, která navzdory válce každý den nasazovala svůj život, aby mohla pomáhat jiným dětem. „Každou chvíli se strachovala o svou rodinu,“ řekl vedoucí dětského oddělení Ahmed al-Farra. „Když slyšela o výbuchu ve své čtvrti, okamžitě tušila, že se stalo něco hrozného.“
Rodina al-Najjarových plánovala odjezd do Egypta, kde chtěli děti zapsat na univerzitu Al-Azhar. Všech deset dětí mělo egyptské občanství. Plány byly zmařeny během jediné minuty.
K útoku se izraelská armáda vyjádřila slovy: „Letoun IDF zasáhl několik podezřelých osob identifikovaných v budově poblíž našich jednotek v oblasti Khan Yúnis. Tato oblast je válečnou zónou a před operací jsme civilisty evakuovali. Obvinění z civilních obětí prověřujeme.“
Podle ministerstva zdravotnictví v Gaze již konflikt nepřežilo více než 54 000 Palestinců, z toho přes 16 500 dětí.
Farra na závěr pronesl slova, která rezonují mezi jeho kolegy i obyvateli Gazy: „Doufám, že tyto děti nezůstanou jen jmény na papíře. Byly to lidské bytosti. A jako každý jiný člověk měly právo žít.“
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie svým osobitým smyslem pro humor. Během čtvrtečního setkání s japonskou premiérkou Sanae Takaiči v Oválné pracovně se neudržel a v souvislosti s probíhající válkou v Íránu rýpl do Japonska připomínkou útoku na Pearl Harbor z roku 1941.
Americký prezident Donald Trump otevřeně vyzval klíčové světové mocnosti, včetně Velké Británie, Číny, Francie a Japonska, aby se aktivně zapojily do ochrany ropných tankerů v Hormuzském průlivu. Tento krok přichází ve chvíli, kdy se ukazuje, že Bílý dům podcenil íránskou strategii asymetrického válčení. Washington zřejmě nepočítal s tím, že Teherán odpoví na vojenský tlak cílenými útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu, čímž způsobí Západu citelné hospodářské ztráty.
Napětí na Blízkém východě opět eskalovalo poté, co vysoký íránský bezpečnostní zdroj potvrdil, že se konfrontace se Spojenými státy a Izraelem rozšířila do podoby regionální války. Teherán varoval před rozsáhlou odvetou, která by mohla ochromit kritickou infrastrukturu v celém regionu. Tato slova padla v reakci na nedávné útoky na íránská energetická zařízení, která podle zdroje zahájila novou, nebezpečnou fázi konfliktu.
Námořní sledovací data potvrzují, že ke břehům Kuby, která se zmítá v hluboké energetické krizi a čelí drsné ekonomické blokádě ze strany USA, míří statisíce barelů ruské ropy. Tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na komunistický ostrov a otevřeně hovoří o možnosti jeho úplného ovládnutí.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil ve čtvrtek v Bruselu přesvědčení, že se spojencům podaří najít cestu k obnovení provozu v Hormuzském průlivu. Tato klíčová námořní cesta zůstává zablokovaná poté, co na Írán zaútočily síly Spojených států a Izraele. Rutte zdůraznil, že uvnitř Aliance probíhají intenzivní diskuse o tom, jak k tomuto obrovskému bezpečnostnímu problému přistoupit.
V České republice se schyluje k ostrému politickému střetu kvůli připravovanému zákonu, který má zpřísnit dohled nad financováním neziskových organizací (NGO). Opozice, akademici i samotné neziskovky varují, že vláda premiéra Andreje Babiše připravuje legislativu po vzoru Ruska či Gruzie, která by mohla sloužit k umlčení kritických hlasů a stigmatizaci občanské společnosti.
Největší světová síť klimatických organizací Climate Action Network (CAN), která zastřešuje více než 1 900 občanských spolků ve 130 zemích, vydala ve čtvrtek ostré prohlášení, v němž odsuzuje společný americko-izraelský útok na Írán.
Pentagon požádal Bílý dům o schválení gigantického rozpočtového balíčku ve výši přesahující 200 miliard dolarů na financování probíhající války v Íránu. Tato astronomická částka má pokrýt náklady na operace, které za pouhé tři týdny vyčerpaly značnou část amerických zásob moderních zbraní. Podle informací z vládních kruhů se však očekává, že tento požadavek narazí v Kongresu na tvrdý odpor.
Navzdory drtivým ztrátám a bezprostřední hrozbě kolapsu režimu dává Írán jasně najevo, že nehodlá kapitulovat. Teherán se sice nachází v nejzranitelnější pozici své historie, přesto sází na strategii prodlužování konfliktu se Spojenými státy a Izraelem. Jeho cílem není klasické vojenské vítězství, ale snaha učinit pokračování války pro všechny ostatní natolik nákladným, že si nakonec vynutí nové uspořádání regionu ve svůj prospěch.
Maďarská vláda vyslala směrem k Bruselu jasný vzkaz: pokud bude Evropská unie vymáhat zpět kontroverzně vyplacené miliardy eur, musí stejný metr uplatnit i na Polsko. Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka v rozhovoru pro Politico uvedl, že případné navrácení 10 miliard eur ze strany Budapešti by mělo automaticky vést k vymáhání až 137 miliard eur od Varšavy.
Současný válečný konflikt v Íránu vystavuje generálního tajemníka NATO Marka Rutteho dosud nejtěžší zkoušce v jeho vztahu s Donaldem Trumpem. Americký prezident totiž v úterý ostře zkritizoval spojence v Alianci a označil je za „velmi hloupé“, protože odmítli jeho požadavky na vojenskou podporu při zajišťování strategického Hormuzského průlivu. Trump dokonce varoval, že by USA měly kvůli tomuto postoji zvážit svou další roli v celém paktu.
Evropské trhy se zemním plynem zažily v posledních hodinách drastický otřes, když jeho cena vyskočila o celých 35 %. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem zintenzivnění útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu. Od 28. února, kdy začal válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, se ceny plynu v Evropě podle agentury Reuters zvedly již o více než 60 %.
