Afghánistán čelil v úterý plošnému internetovému výpadku, který následoval po hrozbách vládnoucího Tálibánu, že přeruší přístup k sítím v rámci tažení proti "nemorálním aktivitám". Tato situace vyvolala paniku a obavy z ještě větší izolace u milionů lidí žijících pod stále tvrdším režimem. Podle organizace Netblocks, která monitoruje stav internetu, došlo již v pondělí k odpojení mnoha sítí a narušení telefonních služeb, což vyústilo v to, co označila za "úplný internetový blackout" v zemi se 43 miliony obyvatel.
Afghánci žijící v zahraničí nemohli kontaktovat své příbuzné v zemi, a v úterý ráno navíc data o letech ukázala zrušení několika příletů do Kábulu. Mohammad Hadi, třicetiletý Afghánec žijící od roku 2019 v indickém Dillí, sdělil, že od pondělí nemá spojení s nikým ze své rodiny. Popsal, že mezi afghánskou diasporou zavládla panika, protože ztratili možnost se ujistit o bezpečí svých blízkých.
Hadi uvedl, že se narušilo naprosto vše, neboť alespoň telefonní hovory byly dříve možné. Kábulská televize Tolo News ohlásila, že výpadek významně zasáhl její provoz. Zpravodajské agentury Associated Press a Agence France-Presse potvrdily, že ztratily spojení se svými redakcemi v hlavním městě Kábulu.
Vše nasvědčuje tomu, že jde o nejrozsáhlejší a nejpřesnější koordinované telekomunikační přerušení provozu v Afghánistánu od návratu Tálibánu k moci v roce 2021. To vzbuzuje strach z návratu k přísným pravidlům z předchozí vlády, kdy Tálibán ve své válce proti nemorálnosti zakázal televizi, satelity i další hromadné sdělovací prostředky.
Příčina a rozsah výpadku nejsou v tuto chvíli zcela jasné. Pokusy kontaktovat představitele Tálibánu se nezdařily a skupina zatím nevydala žádné oficiální prohlášení. Představitelé Tálibánu však již dříve tento měsíc varovali, že přeruší přístup k internetu po celé zemi, aby "zabránili nemorálním aktivitám."
Guvernér severní provincie Balch, Hadži Zajd, ve svém prohlášení bez upřesnění "nemorálních aktivit" uvedl, že pro nezbytné potřeby bude v zemi zřízen "alternativní systém." Dodal také, že příkaz přišel přímo od odloučeného nejvyššího vůdce Tálibánu, mavlávího Hajbatulláha Achundzády.
Wahida Faizi, afghánská novinářka žijící v Dánsku, popsala, jak osobně se jí dotkla ztráta kontaktu s rodinou. Řekla, že ačkoli internet vypnuli teprve před pár hodinami, pro ni to připadá jako věčnost. Uvedla, že hlasy jejích rodičů po práci jí přinášely klid, a uvědomila si, že i "jednoduché momenty videohovorů byly obrovským požehnáním," přestože si na pomalý internet v Afghánistánu vždy stěžovala.
Aktivisté varují, že výpadek může mít ničivé dopady na Afghánistán, který se potýká s humanitární krizí, jež se jen prohloubila po chaotickém stažení Spojených států v roce 2021 a převzetí moci Tálibánem. Od chvíle, kdy Tálibán zakázal dívkám chodit do školy po šesté třídě, spoléhaly mnohé z nich na online výuku od pedagogů ze zahraničí nebo charitativních organizací. S přerušením internetu jsou tyto možnosti nyní v ohrožení.
Sabena Chaudhry, manažerka komunikace v organizaci Women for Afghan Women se sídlem v New Yorku, zdůraznila, že blackout "nejen umlčuje miliony Afghánců, ale také přerušuje jejich spojení s vnějším světem." Organizace ztratila kontakt se svými zaměstnanci přímo v Afghánistánu. Zpráva Asistenční mise OSN v Afghánistánu z loňského července uvedla, že Tálibán omezil lidská práva, přičemž cílí neúměrně na ženy a dívky, čímž vytvořil "atmosféru strachu a zastrašování."
Mariam Solaimankhil, členka exilové afghánské vlády svržené Tálibánem, na sociální síti X napsala, že "ticho online bez afghánských hlasů z Afghánistánu je ohlušující." Vyjádřila bolest srdce nad tím, že jsou lidé odříznuti, a svět je bez nich ponechán v temnotě. Vyzvala majitele společnosti Starlink, Elona Muska, aby "se postavil na správnou stranu historie," protože Starlink je jedinou možností, jak prolomit cenzuru Tálibánu. Podle webových stránek společnosti však Starlink v Afghánistánu aktuálně není dostupný.
Americký prezident Donald Trump plánoval další útoky na Írán, přičemž mělo jít o nejsilnější údery od druhé světové války. Nakonec je ale nenařídil, protože dává nepříteli další šanci se dohodnout. Nové kolo rozhovorů začne v pondělí, uvedla britská stanice BBC.
Irové se dnes a zítra budou loučit s Glenem Hansardem, písničkářem, jenž byl velmi dobře známý i v České republice, protože spolupracoval s Markétou Irglovou. Lidé mu mohou dát sbohem již v následujících hodinách. V úterý pak bude následovat pohřeb v katedrále v Dublinu. Informovala o tom BBC.
Premiér Andrej Babiš (ANO) by se nepáral se Španělskem po nájezdu migrantů na Ceutu a vyloučil by ho ze Schengenu. Podle Babiše se řešení nelegální migrace do EU řeší nejméně deset let, ale stále žádné není.
Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) společně s vedením policie rozhodl o posílení bezpečnostních opatření během festivalu Prague Pride. Rozhodnutí bylo přijato v návaznosti na nedávný útok v Berlíně. Jde o preventivní krok, jehož cílem je zajistit bezpečný průběh celé akce, ochránit její účastníky i veřejnost a přispět k zachování vysoké úrovně bezpečnosti v České republice, uvedlo ministerstvo vnitra.
V Česku se během prvního srpnového víkendu přechodně ochladilo, ale první polovina nového týdne přinese další tropickou epizodu, kdy maxima budou atakovat čtyřicítku. Směrem k víkendu se očekává ochlazení, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropská unie zvažuje, že by budoucím členským státům na několik let odepřela právo veta. Tento krok má učinit rozšiřování unijního bloku politicky přijatelnějším v době, kdy se unie snaží o přijetí nových zemí ještě před koncem tohoto desetiletí. Podle plánů, kterými se zabývá Evropská komise, by kandidátské státy, jako je Moldavsko nebo země západního Balkánu, po svém vstupu do EU automaticky nezískaly právo vetovat zahraničněpolitická rozhodnutí či jiné záležitosti schvalované jednomyslně, například otázky zdanění.
Evropské země se intenzivně snaží připravit na situaci, kdy Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa představují pro Severoatlantickou alianci prvek značné nepředvídatelnosti. Hlavním tématem bezpečnostního fóra GLOBSEC v Praze se staly náhlé zvraty Washingtonu ohledně vojenské přítomnosti v Polsku.
Nová odborná analýza ukazuje, že New Orleans čelí nevyhnutelné vodní budoucnosti, která by mohla město izolovat uprostřed oceánu již v tomto století. Vědci podle CNN proto varují, že je nezbytné zahájit proces stěhování obyvatel co nejdříve, aby se předešlo budoucímu chaosu. Pobřežní oblasti Louisiany patří k nejníže položeným regionům na světě, což zhruba 360tisícové město vystavuje extrémnímu riziku, jelikož se nachází v pánvi pod úrovní mořské hladiny uprostřed rychle se zmenšující delty.
Běloruská armáda přistoupila k posílení svých vojenských sil v bezprostřední blízkosti ukrajinských hranic, kde zahájila budování zcela nové výsadkové brigády. Tento strategický krok se odehrává v Gomelské oblasti zhruba čtyřicet kilometrů od státní hranice a má podle oficiálních vyjádření reagovat na údajné bezpečnostní hrozby přicházející z jihovýchodního směru.
Moskevský primátor označil sobotní ničivý výbuch před luxusní kavárnou na Kudrinském náměstí za brutální teroristický čin a přislíbil, že všichni viníci budou dopadeni a potrestáni.
Maďarsko se ocitá v situaci vážného ohrožení dodávek elektřiny, kterou způsobuje extrémní nedostatek vody v přírodě. Kvůli hlubokému suchu v regionu klesla hladina Dunaje natolik, že klíčová jaderná elektrárna přichází o nezbytné chlazení. Výsledkem je nutnost odstavit zařízení, které pokrývá čtyřicet procent celkové tuzemské spotřeby proudu.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz čelí během letní parlamentní přestávky hluboké vnitřní krizi, která zásadním způsobem oslabuje jeho autoritu v čele vlády i uvnitř mateřské křesťanskodemokratické unie. Místo plánovaného zklidnění situace se nad německou politickou scénou vznášejí pochybnosti o dalším setrvání kancléře ve funkci. Nespokojenost v řadách konzervativců navíc výrazně roste s blížícími se klíčovými zářijovými volbami v několika spolkových zemích.