Afghánistán čelil v úterý plošnému internetovému výpadku, který následoval po hrozbách vládnoucího Tálibánu, že přeruší přístup k sítím v rámci tažení proti "nemorálním aktivitám". Tato situace vyvolala paniku a obavy z ještě větší izolace u milionů lidí žijících pod stále tvrdším režimem. Podle organizace Netblocks, která monitoruje stav internetu, došlo již v pondělí k odpojení mnoha sítí a narušení telefonních služeb, což vyústilo v to, co označila za "úplný internetový blackout" v zemi se 43 miliony obyvatel.
Afghánci žijící v zahraničí nemohli kontaktovat své příbuzné v zemi, a v úterý ráno navíc data o letech ukázala zrušení několika příletů do Kábulu. Mohammad Hadi, třicetiletý Afghánec žijící od roku 2019 v indickém Dillí, sdělil, že od pondělí nemá spojení s nikým ze své rodiny. Popsal, že mezi afghánskou diasporou zavládla panika, protože ztratili možnost se ujistit o bezpečí svých blízkých.
Hadi uvedl, že se narušilo naprosto vše, neboť alespoň telefonní hovory byly dříve možné. Kábulská televize Tolo News ohlásila, že výpadek významně zasáhl její provoz. Zpravodajské agentury Associated Press a Agence France-Presse potvrdily, že ztratily spojení se svými redakcemi v hlavním městě Kábulu.
Vše nasvědčuje tomu, že jde o nejrozsáhlejší a nejpřesnější koordinované telekomunikační přerušení provozu v Afghánistánu od návratu Tálibánu k moci v roce 2021. To vzbuzuje strach z návratu k přísným pravidlům z předchozí vlády, kdy Tálibán ve své válce proti nemorálnosti zakázal televizi, satelity i další hromadné sdělovací prostředky.
Příčina a rozsah výpadku nejsou v tuto chvíli zcela jasné. Pokusy kontaktovat představitele Tálibánu se nezdařily a skupina zatím nevydala žádné oficiální prohlášení. Představitelé Tálibánu však již dříve tento měsíc varovali, že přeruší přístup k internetu po celé zemi, aby "zabránili nemorálním aktivitám."
Guvernér severní provincie Balch, Hadži Zajd, ve svém prohlášení bez upřesnění "nemorálních aktivit" uvedl, že pro nezbytné potřeby bude v zemi zřízen "alternativní systém." Dodal také, že příkaz přišel přímo od odloučeného nejvyššího vůdce Tálibánu, mavlávího Hajbatulláha Achundzády.
Wahida Faizi, afghánská novinářka žijící v Dánsku, popsala, jak osobně se jí dotkla ztráta kontaktu s rodinou. Řekla, že ačkoli internet vypnuli teprve před pár hodinami, pro ni to připadá jako věčnost. Uvedla, že hlasy jejích rodičů po práci jí přinášely klid, a uvědomila si, že i "jednoduché momenty videohovorů byly obrovským požehnáním," přestože si na pomalý internet v Afghánistánu vždy stěžovala.
Aktivisté varují, že výpadek může mít ničivé dopady na Afghánistán, který se potýká s humanitární krizí, jež se jen prohloubila po chaotickém stažení Spojených států v roce 2021 a převzetí moci Tálibánem. Od chvíle, kdy Tálibán zakázal dívkám chodit do školy po šesté třídě, spoléhaly mnohé z nich na online výuku od pedagogů ze zahraničí nebo charitativních organizací. S přerušením internetu jsou tyto možnosti nyní v ohrožení.
Sabena Chaudhry, manažerka komunikace v organizaci Women for Afghan Women se sídlem v New Yorku, zdůraznila, že blackout "nejen umlčuje miliony Afghánců, ale také přerušuje jejich spojení s vnějším světem." Organizace ztratila kontakt se svými zaměstnanci přímo v Afghánistánu. Zpráva Asistenční mise OSN v Afghánistánu z loňského července uvedla, že Tálibán omezil lidská práva, přičemž cílí neúměrně na ženy a dívky, čímž vytvořil "atmosféru strachu a zastrašování."
Mariam Solaimankhil, členka exilové afghánské vlády svržené Tálibánem, na sociální síti X napsala, že "ticho online bez afghánských hlasů z Afghánistánu je ohlušující." Vyjádřila bolest srdce nad tím, že jsou lidé odříznuti, a svět je bez nich ponechán v temnotě. Vyzvala majitele společnosti Starlink, Elona Muska, aby "se postavil na správnou stranu historie," protože Starlink je jedinou možností, jak prolomit cenzuru Tálibánu. Podle webových stránek společnosti však Starlink v Afghánistánu aktuálně není dostupný.
Evropské vlády a korporace se v reakci na ochlazení transatlantických vztahů snaží urychleně snížit svou závislost na amerických technologiích, vojenském vybavení a energetických zdrojích. Po desetiletí se EU opírala o bezpečnostní záruky NATO a americké inovace, avšak nedávné hrozby administrativy Donalda Trumpa týkající se převzetí Grónska a agresivní rétorika vůči kontinentu dodaly evropskému volání po nezávislosti nový impuls.
Klimatická změna představuje pro budoucnost zimních olympijských her existenční hrozbu. Zatímco při premiéře v Chamonix v roce 1924 se všech 16 disciplín konalo pod širým nebem na přírodním sněhu a ledu, dnešní realita je radikálně odlišná. Hry v Pekingu 2022 se již spoléhaly na 100% podíl technického sněhu a čtyři původní sporty (krasobruslení, rychlobruslení, curling a hokej) se natrvalo přesunuly do klimatizovaných hal.
Administrativa Donalda Trumpa nasadila do boje za oživení uhelného průmyslu neobvyklou zbraň – kreslenou postavičku jménem „Coalie“. Jde o antropomorfní kus uhlí s obříma očima, žlutou hornickou helmou, botami a rukavicemi. Maskota, který byl pravděpodobně vytvořen pomocí umělé inteligence, představil na síti X americký ministr vnitra Doug Burgum s heslem: „Těžte, miláčci, těžte!“ (v originále „Mine, Baby, Mine!“).
Nejnovější vlna odtajněných dokumentů z vyšetřování zesnulého finančníka a sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina otřásá světem celebrit i vysoké politiky. Miliony stran materiálů, které zveřejnilo americké ministerstvo spravedlnosti, obsahují jména jako Donald Trump, Bill Clinton, Bill Gates či Elon Musk. Přestože pouhé uvedení v souborech neznamená automatické obvinění z trestného činu, detaily v e-mailech a fotografiích vykreslují znepokojivý obraz společenské smetánky, která se kolem Epsteina pohybovala i dlouho po jeho prvním odsouzení v roce 2008.
Generální tajemník NATO Mark Rutte a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vystoupili na společné tiskové konferenci v Kyjevě, kde zhodnotili aktuální bezpečnostní situaci a vyhlídky na budoucí mírová jednání. Podle Rutteho je Ukrajina „připravena hrát fér“ a dospět k dohodě, která pro ni bude přijatelná. Zároveň však zdůraznil, že Rusko svými brutálními útoky na civilní infrastrukturu záměrně vytváří chaos a vysílá „velmi špatný signál“ před nadcházejícími diplomatickými schůzkami.
Smlouva New START, poslední zbývající dohoda omezující jaderné arzenály Ruska a Spojených států, vyprší již tento týden, konkrétně 4. února 2026. Vzhledem k tomu, že neprobíhají žádná jednání o jejím prodloužení, ocitá se svět na prahu nové éry nekontrolovaného zbrojení. Americký prezident Donald Trump se k situaci vyjádřil odmítavě s tím, že pokud smlouva skončí, prostě skončí, čímž podtrhl alarmující konec jaderné zdrženlivosti mezi dvěma největšími mocnostmi.
Generální tajemník NATO Mark Rutte během svého úterního projevu ukrajinském parlamentu vzkázal, že Rusko za svou útočnou válku platí vysokou cenu. Podle jeho slov dosavadní počet ruských obětí přesáhl hranici 1 000 000 a toto číslo i nadále stoupá. Navzdory ochotě Vladimira Putina obětovat obrovské množství vlastních lidí však Rusko na bojišti nevítězí a jeho postupy jsou podle Rutteho „drásavě pomalé“.
Více než 1000 obytných domů v Kyjevě zůstalo v úterý bez vytápění poté, co Rusko podniklo masivní letecký útok během jedné z nejmrazivějších nocí letošní zimy. Teploty v ukrajinské metropoli klesly až k -20 stupňům Celsia, v některých částech země dokonce k -25 stupňům Celsia. Kreml během noci vyslal nad Ukrajinu 450 útočných dronů a více než 70 raket, které zasáhly pět kyjevských obvodů a zranily nejméně 9 lidí.
Americký prezident Donald Trump v pondělním rozhovoru vyzval republikány, aby „znárodnili hlasování“. Toto prohlášení přichází v době, kdy se jeho administrativa snaží o zásadní revizi pravidel voleb před klíčovými podzimními volbami do Kongresu. Trump v podcastu Dana Bongina uvedla, že by strana měla převzít kontrolu nad procesem hlasování nejméně v patnácti klíčových oblastech.
Zatímco americký prezident Donald Trump svými nepředvídatelnými kroky otřásá dlouholetými aliancemi, Čína se chopila příležitosti k posílení svého globálního vlivu. V posledních týdnech se v Pekingu doslova střídají lídři západních zemí, kteří se snaží resetovat vztahy s druhou největší ekonomikou světa. Peking tento trend interpretuje jako vítězství své vize nového světového řádu, ve kterém už Spojené státy nehrají roli neotřesitelného hegemona.
Pařížská prokuratura v úterý oznámila, že v tamních kancelářích sociální platformy X, kterou vlastní Elon Musk, proběhla razie. Prohlídka je součástí rozsáhlého vyšetřování zahájeného v lednu 2025. Na zásahu se podílí pařížská jednotka pro kybernetickou kriminalitu ve spolupráci s Europolem.
Zveřejnění více než tří milionů dokumentů souvisejících s Jeffrey Epsteinem americkou vládou vyvolalo v Británii politické zemětřesení. Nová fakta vrhají stín na tři prominentní osobnosti britského veřejného života, které měly mít k usvědčenému sexuálnímu delikventovi blízko. Pod palbou otázek se ocitl Andrew Mountbatten-Windsor, jeho bývalá manželka Sarah Ferguson a někdejší velvyslanec ve Spojených státech Peter Mandelson.