Afghánistán čelil v úterý plošnému internetovému výpadku, který následoval po hrozbách vládnoucího Tálibánu, že přeruší přístup k sítím v rámci tažení proti "nemorálním aktivitám". Tato situace vyvolala paniku a obavy z ještě větší izolace u milionů lidí žijících pod stále tvrdším režimem. Podle organizace Netblocks, která monitoruje stav internetu, došlo již v pondělí k odpojení mnoha sítí a narušení telefonních služeb, což vyústilo v to, co označila za "úplný internetový blackout" v zemi se 43 miliony obyvatel.
Afghánci žijící v zahraničí nemohli kontaktovat své příbuzné v zemi, a v úterý ráno navíc data o letech ukázala zrušení několika příletů do Kábulu. Mohammad Hadi, třicetiletý Afghánec žijící od roku 2019 v indickém Dillí, sdělil, že od pondělí nemá spojení s nikým ze své rodiny. Popsal, že mezi afghánskou diasporou zavládla panika, protože ztratili možnost se ujistit o bezpečí svých blízkých.
Hadi uvedl, že se narušilo naprosto vše, neboť alespoň telefonní hovory byly dříve možné. Kábulská televize Tolo News ohlásila, že výpadek významně zasáhl její provoz. Zpravodajské agentury Associated Press a Agence France-Presse potvrdily, že ztratily spojení se svými redakcemi v hlavním městě Kábulu.
Vše nasvědčuje tomu, že jde o nejrozsáhlejší a nejpřesnější koordinované telekomunikační přerušení provozu v Afghánistánu od návratu Tálibánu k moci v roce 2021. To vzbuzuje strach z návratu k přísným pravidlům z předchozí vlády, kdy Tálibán ve své válce proti nemorálnosti zakázal televizi, satelity i další hromadné sdělovací prostředky.
Příčina a rozsah výpadku nejsou v tuto chvíli zcela jasné. Pokusy kontaktovat představitele Tálibánu se nezdařily a skupina zatím nevydala žádné oficiální prohlášení. Představitelé Tálibánu však již dříve tento měsíc varovali, že přeruší přístup k internetu po celé zemi, aby "zabránili nemorálním aktivitám."
Guvernér severní provincie Balch, Hadži Zajd, ve svém prohlášení bez upřesnění "nemorálních aktivit" uvedl, že pro nezbytné potřeby bude v zemi zřízen "alternativní systém." Dodal také, že příkaz přišel přímo od odloučeného nejvyššího vůdce Tálibánu, mavlávího Hajbatulláha Achundzády.
Wahida Faizi, afghánská novinářka žijící v Dánsku, popsala, jak osobně se jí dotkla ztráta kontaktu s rodinou. Řekla, že ačkoli internet vypnuli teprve před pár hodinami, pro ni to připadá jako věčnost. Uvedla, že hlasy jejích rodičů po práci jí přinášely klid, a uvědomila si, že i "jednoduché momenty videohovorů byly obrovským požehnáním," přestože si na pomalý internet v Afghánistánu vždy stěžovala.
Aktivisté varují, že výpadek může mít ničivé dopady na Afghánistán, který se potýká s humanitární krizí, jež se jen prohloubila po chaotickém stažení Spojených států v roce 2021 a převzetí moci Tálibánem. Od chvíle, kdy Tálibán zakázal dívkám chodit do školy po šesté třídě, spoléhaly mnohé z nich na online výuku od pedagogů ze zahraničí nebo charitativních organizací. S přerušením internetu jsou tyto možnosti nyní v ohrožení.
Sabena Chaudhry, manažerka komunikace v organizaci Women for Afghan Women se sídlem v New Yorku, zdůraznila, že blackout "nejen umlčuje miliony Afghánců, ale také přerušuje jejich spojení s vnějším světem." Organizace ztratila kontakt se svými zaměstnanci přímo v Afghánistánu. Zpráva Asistenční mise OSN v Afghánistánu z loňského července uvedla, že Tálibán omezil lidská práva, přičemž cílí neúměrně na ženy a dívky, čímž vytvořil "atmosféru strachu a zastrašování."
Mariam Solaimankhil, členka exilové afghánské vlády svržené Tálibánem, na sociální síti X napsala, že "ticho online bez afghánských hlasů z Afghánistánu je ohlušující." Vyjádřila bolest srdce nad tím, že jsou lidé odříznuti, a svět je bez nich ponechán v temnotě. Vyzvala majitele společnosti Starlink, Elona Muska, aby "se postavil na správnou stranu historie," protože Starlink je jedinou možností, jak prolomit cenzuru Tálibánu. Podle webových stránek společnosti však Starlink v Afghánistánu aktuálně není dostupný.
Prezident Donald Trump v úterý sdělil novinářům, že dává Hamásu tři až čtyři dny na to, aby se vyjádřil k mírovému plánu pro Gazu. Ten představil den předtím po boku izraelského premiéra Benjamina Netanjahua.
Reakce Hamásu na mírový plán pro Gazu, který v pondělí představil prezident Donald Trump spolu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, se očekává až za několik dní. Katarští vyjednavači uvedli, že vedoucí představitelé Hamásu slíbili, že 20bodový plán prostudují „zodpovědně“. Dnes jsou v plánu další jednání s vyjednavači Hamásu a tureckými představiteli.
Afghánistán čelil v úterý plošnému internetovému výpadku, který následoval po hrozbách vládnoucího Tálibánu, že přeruší přístup k sítím v rámci tažení proti "nemorálním aktivitám". Tato situace vyvolala paniku a obavy z ještě větší izolace u milionů lidí žijících pod stále tvrdším režimem. Podle organizace Netblocks, která monitoruje stav internetu, došlo již v pondělí k odpojení mnoha sítí a narušení telefonních služeb, což vyústilo v to, co označila za "úplný internetový blackout" v zemi se 43 miliony obyvatel.
Nejnovější mírový plán pro Blízký východ, sponzorovaný Spojenými státy, byl představen v Bílém domě 29. září 2025. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu jej okamžitě přijal, a americký prezident Donald Trump ho označil za „historický“ okamžik, který je „velmi blízko“ k ukončení dva roky trvající války v Gaze. Návrh byl doručen hnutí Hamás egyptskými a katarskými zprostředkovateli, přičemž palestinská skupina uvedla, že dokument analyzuje.
Spojené království vysílá do Dánska protidronovou technologii. K tomuto kroku dochází poté, co dánská letiště v posledních dnech nahlásila opakované incidenty s bezpilotními letouny v jejich vzdušném prostoru. Nasazení britské technologie potvrdil ministr obrany John Healey v pondělí na Labouristické konferenci.
Dnes se v Bruselu koná klíčové jednání Evropské komise, takzvané "bezpečnostní kolegium", které je zaměřeno na otázky obrany a bezpečnosti. Přítomný je i generální tajemník NATO, Mark Rutte. Schůzka se koná v době rostoucích obav kvůli dronům narušujícím evropský vzdušný prostor. Tyto incidenty způsobují neustálé problémy, zejména v severských zemích. I když se zatím nepotvrdilo, kdo nebo co za nimi stojí, vyvolaly v regionu silnou odezvu. Například Dánsko, kde se tento týden konají dva významné evropské summity, okamžitě posílilo svou protivzdušnou obranu.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že jeho návrh na ukončení konfliktu v Gaze by mohl být jedním z největších dnů v dějinách civilizace a přinést "věčný mír na Blízkém východě". Ačkoliv je tato hyperbola pro prezidenta typická, jeho dvacetibodový návrh oznámený v Bílém domě po setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem představuje významný diplomatický krok, byť neodpovídá jeho exotickému nadsazování.
Americký prezident Donald Trump nazval svůj nový, dvacetibodový mírový plán pro Gazu „potenciálně jedním z největších dnů v dějinách civilizace“. I od politika známého pro nadsázku se jedná o neuvěřitelně vysoké nastavení očekávání. Jeho administrativa má ve zvyku podávat svá prohlášení jako převratné a svět měnící úspěchy. Má jen jeden mírotvorný nástroj, kterým je silný optimismus, jenž má dotlačit strany ke kompromisu.
Bílý dům zveřejnil rozsáhlý návrh na okamžité ukončení konfliktu v Pásmu Gazy. K tomuto kroku došlo krátce před tiskovou konferencí prezidenta Donalda Trumpa a izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Cílem dokumentu je přetvořit Gazu na deradikalizovanou zónu bez teroru, která přestane představovat hrozbu pro okolní země. Zároveň se plán zaměřuje na komplexní obnovu Pásma Gazy ve prospěch jeho obyvatel.
Gazu zasáhl kritický nedostatek léků proti bolesti, což nutí lékaře provádět operace bez dostatečné anestezie a přidělovat dostupné analgetika jen v omezeném množství. Podle ministerstva zdravotnictví v Gaze bylo od října 2023 zraněno více než 167 000 Palestinců. Nemocnice jsou přeplněné pacienty s vážnými popáleninami, zraněními po výbuších, zlomeninami a amputacemi, které způsobují intenzivní utrpení.
Americký prezident Donald Trump v pondělí na své sociální síti Truth Social oznámil, že hodlá uvalit stoprocentní clo „na jakékoli a všechny filmy, které jsou vyrobeny mimo Spojené státy“. Trump ovšem neupřesnil, kdy a jak by mělo být toto opatření zavedeno.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil podzimní odvod do armády. V jeho rámci bude povoláno 135 000 mužů k povinné vojenské službě. Podle agentury AFP se jedná o největší podzimní odvodovou vlnu v zemi od roku 2016.