Afghánistán čelil v úterý plošnému internetovému výpadku, který následoval po hrozbách vládnoucího Tálibánu, že přeruší přístup k sítím v rámci tažení proti "nemorálním aktivitám". Tato situace vyvolala paniku a obavy z ještě větší izolace u milionů lidí žijících pod stále tvrdším režimem. Podle organizace Netblocks, která monitoruje stav internetu, došlo již v pondělí k odpojení mnoha sítí a narušení telefonních služeb, což vyústilo v to, co označila za "úplný internetový blackout" v zemi se 43 miliony obyvatel.
Afghánci žijící v zahraničí nemohli kontaktovat své příbuzné v zemi, a v úterý ráno navíc data o letech ukázala zrušení několika příletů do Kábulu. Mohammad Hadi, třicetiletý Afghánec žijící od roku 2019 v indickém Dillí, sdělil, že od pondělí nemá spojení s nikým ze své rodiny. Popsal, že mezi afghánskou diasporou zavládla panika, protože ztratili možnost se ujistit o bezpečí svých blízkých.
Hadi uvedl, že se narušilo naprosto vše, neboť alespoň telefonní hovory byly dříve možné. Kábulská televize Tolo News ohlásila, že výpadek významně zasáhl její provoz. Zpravodajské agentury Associated Press a Agence France-Presse potvrdily, že ztratily spojení se svými redakcemi v hlavním městě Kábulu.
Vše nasvědčuje tomu, že jde o nejrozsáhlejší a nejpřesnější koordinované telekomunikační přerušení provozu v Afghánistánu od návratu Tálibánu k moci v roce 2021. To vzbuzuje strach z návratu k přísným pravidlům z předchozí vlády, kdy Tálibán ve své válce proti nemorálnosti zakázal televizi, satelity i další hromadné sdělovací prostředky.
Příčina a rozsah výpadku nejsou v tuto chvíli zcela jasné. Pokusy kontaktovat představitele Tálibánu se nezdařily a skupina zatím nevydala žádné oficiální prohlášení. Představitelé Tálibánu však již dříve tento měsíc varovali, že přeruší přístup k internetu po celé zemi, aby "zabránili nemorálním aktivitám."
Guvernér severní provincie Balch, Hadži Zajd, ve svém prohlášení bez upřesnění "nemorálních aktivit" uvedl, že pro nezbytné potřeby bude v zemi zřízen "alternativní systém." Dodal také, že příkaz přišel přímo od odloučeného nejvyššího vůdce Tálibánu, mavlávího Hajbatulláha Achundzády.
Wahida Faizi, afghánská novinářka žijící v Dánsku, popsala, jak osobně se jí dotkla ztráta kontaktu s rodinou. Řekla, že ačkoli internet vypnuli teprve před pár hodinami, pro ni to připadá jako věčnost. Uvedla, že hlasy jejích rodičů po práci jí přinášely klid, a uvědomila si, že i "jednoduché momenty videohovorů byly obrovským požehnáním," přestože si na pomalý internet v Afghánistánu vždy stěžovala.
Aktivisté varují, že výpadek může mít ničivé dopady na Afghánistán, který se potýká s humanitární krizí, jež se jen prohloubila po chaotickém stažení Spojených států v roce 2021 a převzetí moci Tálibánem. Od chvíle, kdy Tálibán zakázal dívkám chodit do školy po šesté třídě, spoléhaly mnohé z nich na online výuku od pedagogů ze zahraničí nebo charitativních organizací. S přerušením internetu jsou tyto možnosti nyní v ohrožení.
Sabena Chaudhry, manažerka komunikace v organizaci Women for Afghan Women se sídlem v New Yorku, zdůraznila, že blackout "nejen umlčuje miliony Afghánců, ale také přerušuje jejich spojení s vnějším světem." Organizace ztratila kontakt se svými zaměstnanci přímo v Afghánistánu. Zpráva Asistenční mise OSN v Afghánistánu z loňského července uvedla, že Tálibán omezil lidská práva, přičemž cílí neúměrně na ženy a dívky, čímž vytvořil "atmosféru strachu a zastrašování."
Mariam Solaimankhil, členka exilové afghánské vlády svržené Tálibánem, na sociální síti X napsala, že "ticho online bez afghánských hlasů z Afghánistánu je ohlušující." Vyjádřila bolest srdce nad tím, že jsou lidé odříznuti, a svět je bez nich ponechán v temnotě. Vyzvala majitele společnosti Starlink, Elona Muska, aby "se postavil na správnou stranu historie," protože Starlink je jedinou možností, jak prolomit cenzuru Tálibánu. Podle webových stránek společnosti však Starlink v Afghánistánu aktuálně není dostupný.
Evropa musí urychleně převzít odpovědnost za svou vlastní bezpečnost a inspirovat se technologickou revolucí, kterou v oblasti obrany předvádí Ukrajina. Během pondělní návštěvy Atén to prohlásil německý ministr zahraničí Johann Wadephul. Podle něj zkušenosti z ukrajinského bojiště jasně ukazují, že moderní vojenské kapacity lze vyvíjet a nasazovat mnohem rychleji, než bylo v evropských zemích v posledních desetiletích zvykem.
Americký prezident Donald Trump oznámil spuštění operace s názvem „Project Freedom“ (Projekt Svoboda), jejímž cílem je vyvést stovky obchodních lodí uvízlých v Hormuzském průlivu. Tato strategická vodní cesta, kterou protéká pětina světové produkce ropy a zemního plynu, zůstává zablokovaná poté, co na ni Írán uvalil uzávěru v reakci na americko-izraelské nálety.
Napětí mezi Teheránem a Washingtonem v posledních dnech výrazně vzrostlo poté, co Írán předložil nový čtrnáctibodový mírový plán zaměřený na ukončení probíhajícího válečného konfliktu. Jednání mezi oběma zeměmi jsou na mrtvém bodě již od vyhlášení příměří z 8. dubna a dosud proběhlo pouze jedno kolo přímých rozhovorů. Revoluční gardy v neděli vzkázaly Spojeným státům, že si musí vybrat mezi „nemožnou“ vojenskou operací a pro ně „špatnou dohodou“.
Evropští politici a bezpečnostní experti vyjadřují rostoucí obavy z takzvaného „okna příležitosti“, které se pro ruského prezidenta Vladimira Putina otevírá v příštích dvou letech. Panují obavy, že by Kreml mohl využít období, kdy jsou Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa vnitřně rozděleny a Evropská unie teprve buduje své vojenské kapacity, k testování odhodlání NATO a jeho článku 5 o vzájemné obraně.
Situace v Hormuzském průlivu se dále dramatizuje. Jižní Korea v pondělí oznámila, že jednu z jejích nákladních lodí operujících v tomto strategickém průplavu zasáhl výbuch a následný požár. Incident se stal v době, kdy je tato klíčová blízkovýchodní vodní cesta fakticky zablokována v důsledku americko-izraelských útoků na Írán.
Francie podniká zásadní krok v proměně evropské bezpečnosti. Prezident Emmanuel Macron představil ambiciózní iniciativu „dissuasion avancée“ (předsunuté odstrašování), která má za cíl integrovat evropské partnery do francouzských jaderných struktur. Jde o historický posun v doktríně Paříže, která byla dříve v otázkách svého jaderného arzenálu (Force de Frappe) striktně izolacionistická.
Tradiční ruské oslavy Dne vítězství 9. května by letos mohly mít nezvané hosty. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj naznačil, že Kyjev uvažuje o vyslání dronů přímo nad Moskvu. Kreml v reakci na rostoucí hrozbu zavádí mimořádná bezpečnostní opatření, která výrazně omezí život v ruské metropoli.
Íránské úřady v pondělí oznámily popravu tří mužů obviněných v souvislosti s vlnou politických protestů, které zemí zmítaly letos v lednu. Tento krok přichází v době eskalující války se Spojenými státy a Izraelem a podle lidskoprávních aktivistů je součástí širší kampaně, která má prostřednictvím téměř každodenních poprav zastrašit íránskou společnost.
Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci Kaja Kallasová přiznala, že rozhodnutí Spojených států stáhnout tisíce vojáků z Německa evropské lídry zaskočilo. Kallasová to uvedla na summitu Evropského politického společenství v arménském Jerevanu s tím, že ačkoliv se o snižování americké přítomnosti v Evropě hovořilo dlouho, načasování oznámení je nečekané.
Americké centrální velení (CENTCOM) důrazně popřelo zprávy íránských médií, podle kterých měly íránské revoluční gardy zasáhnout americkou válečnou loď v Hormuzském průlivu. Podle íránské agentury Fars byla americká fregata zasažena dvěma střelami poté, co ignorovala varování íránského námořnictva a pokusila se proplout strategickou vodní cestou poblíž ostrova Jask.
Írán sice zatím nečelí úplnému hospodářskému kolapsu, který mu předpovídal Donald Trump, ale kombinace válečných škod a rozvrácené ekonomiky staví teheránské elity před zásadní otázku, jak tvrdý postoj si mohou dovolit vůči americkým vyjednavačům zachovat. Podle odhadů kolujících v íránských médiích dosahují škody způsobené americko-izraelskými útoky devítinásobku loňského státního rozpočtu. Rozvojový program OSN navíc varuje, že do chudoby by mohly upadnout další čtyři miliony Íránců.
Polský prezident Karol Nawrocki jmenoval radu, jejímž úkolem je vypracovat návrh nové ústavy. K oznámení členů tohoto poradního orgánu došlo symbolicky v neděli 3. května, tedy v den, kdy si Polsko připomíná svůj svátek ústavy. Rada je složena především z osobností blízkých nacionalistické straně Právo a spravedlnost (PiS), která Nawrockého v jeho politickém působení podporuje.