Tlak Putina na Bělorusko narůstá. Lukašenkovi se ale do války s Ukrajinou nechce

Moskva požaduje zejména povolení k intenzivnímu vypouštění útočných bezpilotních letounů z běloruského území a usiluje o otevření nové nátlakové fronty na západě, která by přiměla ukrajinské velení odklonit obránce z aktivních bojových zón na donbaské frontě k běloruským hranicím.

Podle informací deníku The Wall Street Journal, na které se analytici odvolávají, využívá Moskva k prosazení svých cílů především ekonomické páky a hrozby výrazným omezením finanční podpory, pokud Lukašenko odmítne spolupracovat. Bývalý důstojník ruských zpravodajských služeb potvrdil, že hlavním strategickým záměrem Kremlu je využít Bělorusko k maximálnímu roztažení ukrajinské protiletecké a pozemní obrany. Navzdory tomuto stupňujícímu se nátlaku se však Lukašenko nadále snaží přímému vojenskému zapojení vyhýbat a balancuje tak, aby si uchoval nezbytnou podporu Moskvy, ale nevstoupil otevřeně do války.

Tento odpor vůči záměrům Kremlu se jasně projevil v nedávných událostech na společné bělorusko-ukrajinské hranici. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že ruské naváděcí opakovače signálu instalované na běloruském území, které sloužily k řízení ruských dronů s dlouhým doletem hlouběji do západní Ukrajiny, byly náhle vyřazeny z provozu. Stalo se tak poté, co Kyjev zaslal Minsku nekompromisní ultimátum, v němž požadoval demontáž těchto zařízení, jinak budou do 26. června zničena ukrajinskými údery.

Zelenskyj sice upřesnil, že v tuto chvíli není zcela zřejmé, zda Bělorusko technické vybavení kompletně rozebralo, nebo pouze dočasně pozastavilo jeho provoz, avšak reakce na ukrajinské varování je podle ISW výmluvná. Skutečnost, že Minsk na ultimátum fakticky přistoupil, naznačuje, že se Lukašenko nadále snaží blokovat snahy Kremlu o úplné vtažení své země do probíhajícího konfliktu. Běloruský autokrat se již od roku 2022 důsledně vyhýbá nasazení vlastních ozbrojených sil v operacích na Ukrajině a většinou se distancuje i od rétoriky Moskvy, která se snaží vykreslit Ukrajinu jako přímou hrozbu pro Bělorusko.

Zatímco se Kreml snaží rozšířit válečné pole, navenek nadále vysílá signály, které vylučují jakákoliv skutečná mírová jednání. Vysoce postavení ruští činitelé, včetně Dmitrije Medveděva a Sergeje Lavrova, potvrdili, že Moskva trvá na svých původních válečných cílech. Ruské vedení striktně odmítá jakékoliv návrhy, které by zahrnovaly zmrazení stávající frontové linie nebo jakýkoliv smysluplný kompromis, a pokračuje v prosazování narativů, jež sice deklarují ochotu k dialogu, ale ve skutečnosti požadují efektivní kapitulaci Ukrajiny.

Paralelně s diplomatickou neústupností však Rusko začíná pociťovat stále silnější vnitřní ekonomické potíže, které jsou přímým důsledkem ukrajinských vojenských úderů na energetickou infrastrukturu. V Moskvě i v dalších klíčových regionech se začíná projevovat citelný nedostatek pohonných hmot. Ruské úřady byly nuceny zavést nouzová opatření ke stabilizaci dodávek benzinu na domácí trh a tamní letecké společnosti otevřeně varují před zhoršujícím se nedostatkem leteckého paliva. Podle tiskové agentury Reuters je situace natolik vážná, že Moskva aktuálně vyjednává s Kazachstánem o nouzovém nákupu přibližně 50 000 tun benzinu.