Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko čelí stále intenzivnějšímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina na hlubší zapojení své země do válečného konfliktu na Ukrajině. Podle nejnovějšího hodnocení Institutu pro studium války (ISW) se Kreml snaží donutit Minsk k tomu, aby poskytl své území pro masivnější vojenské operace.
Moskva požaduje zejména povolení k intenzivnímu vypouštění útočných bezpilotních letounů z běloruského území a usiluje o otevření nové nátlakové fronty na západě, která by přiměla ukrajinské velení odklonit obránce z aktivních bojových zón na donbaské frontě k běloruským hranicím.
Podle informací deníku The Wall Street Journal, na které se analytici odvolávají, využívá Moskva k prosazení svých cílů především ekonomické páky a hrozby výrazným omezením finanční podpory, pokud Lukašenko odmítne spolupracovat. Bývalý důstojník ruských zpravodajských služeb potvrdil, že hlavním strategickým záměrem Kremlu je využít Bělorusko k maximálnímu roztažení ukrajinské protiletecké a pozemní obrany. Navzdory tomuto stupňujícímu se nátlaku se však Lukašenko nadále snaží přímému vojenskému zapojení vyhýbat a balancuje tak, aby si uchoval nezbytnou podporu Moskvy, ale nevstoupil otevřeně do války.
Tento odpor vůči záměrům Kremlu se jasně projevil v nedávných událostech na společné bělorusko-ukrajinské hranici. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že ruské naváděcí opakovače signálu instalované na běloruském území, které sloužily k řízení ruských dronů s dlouhým doletem hlouběji do západní Ukrajiny, byly náhle vyřazeny z provozu. Stalo se tak poté, co Kyjev zaslal Minsku nekompromisní ultimátum, v němž požadoval demontáž těchto zařízení, jinak budou do 26. června zničena ukrajinskými údery.
Zelenskyj sice upřesnil, že v tuto chvíli není zcela zřejmé, zda Bělorusko technické vybavení kompletně rozebralo, nebo pouze dočasně pozastavilo jeho provoz, avšak reakce na ukrajinské varování je podle ISW výmluvná. Skutečnost, že Minsk na ultimátum fakticky přistoupil, naznačuje, že se Lukašenko nadále snaží blokovat snahy Kremlu o úplné vtažení své země do probíhajícího konfliktu. Běloruský autokrat se již od roku 2022 důsledně vyhýbá nasazení vlastních ozbrojených sil v operacích na Ukrajině a většinou se distancuje i od rétoriky Moskvy, která se snaží vykreslit Ukrajinu jako přímou hrozbu pro Bělorusko.
Zatímco se Kreml snaží rozšířit válečné pole, navenek nadále vysílá signály, které vylučují jakákoliv skutečná mírová jednání. Vysoce postavení ruští činitelé, včetně Dmitrije Medveděva a Sergeje Lavrova, potvrdili, že Moskva trvá na svých původních válečných cílech. Ruské vedení striktně odmítá jakékoliv návrhy, které by zahrnovaly zmrazení stávající frontové linie nebo jakýkoliv smysluplný kompromis, a pokračuje v prosazování narativů, jež sice deklarují ochotu k dialogu, ale ve skutečnosti požadují efektivní kapitulaci Ukrajiny.
Paralelně s diplomatickou neústupností však Rusko začíná pociťovat stále silnější vnitřní ekonomické potíže, které jsou přímým důsledkem ukrajinských vojenských úderů na energetickou infrastrukturu. V Moskvě i v dalších klíčových regionech se začíná projevovat citelný nedostatek pohonných hmot. Ruské úřady byly nuceny zavést nouzová opatření ke stabilizaci dodávek benzinu na domácí trh a tamní letecké společnosti otevřeně varují před zhoršujícím se nedostatkem leteckého paliva. Podle tiskové agentury Reuters je situace natolik vážná, že Moskva aktuálně vyjednává s Kazachstánem o nouzovém nákupu přibližně 50 000 tun benzinu.
Ukrajinské ministerstvo obrany oznámilo vyřazení z provozu sedmi z deseti největších logistických center ruské e-commerce platformy Wildberries. Prohlášení následovalo po rozsáhlém dronovém útoku v Moskevské oblasti, který způsobil masivní požáry v klíčovém komplexu společnosti v obci Koledino o rozloze 250 tisíc metrů čtverečních a také v logistickém centru Severnoje Domodědovo. Oba objekty musely zcela zastavit svůj provoz.
Vysoké teploty a dlouhotrvající vlny veder v letošním letním období zasadily evropské ekonomice těžkou ránu. Podle rozsáhlých analýz ekonomů z nizozemské banky Triodos mohou tyto klimatické výkyvy připravit HDP Evropské unie až o 180 miliard eur, což v praxi znamená snížení očekávaného hospodářského růstu celého bloku přibližně o jeden procentní bod.
Vývoz ukrajinského obilí čelí vážné krizi, která je důsledkem intenzivních ruských útoků v Černém moři, nepříznivých klimatických podmínek i trvajícího odporu středoevropských sousedů. Intenzivní raketové údery na přístavní infrastrukturu vyhrotily bezpečnostní situaci na námořních trasách do té míry, že nákladní lodi do klíčových ukrajinských přístavů v okolí Oděsy přestaly vplouvat. Námořní přepravci i posádky plavidel odmítají z obav o životy riskovat plavbu přes Černé moře.
Následující dekáda nabídne milovníkům vesmírných úkazů několik zatmění Slunce, přičemž to vůbec nejvýznamnější nastane 2. srpna 2027. Podle slunečního astrofyzika Ryana Frenche z Laboratoře pro atmosféru a vesmírnou fyziku v Coloradu půjde o nejdelší úplné zatmění Slunce, které bude možné během našeho života pozorovat. Fáze totality, kdy měsíc zcela zakryje sluneční kotouč, potrvá v některých místech přes šest minut.
Ruské jednotky v brzkých ranních hodinách podnikly rozsáhlý raketový útok na Kyjev. Podle starosty města Vitalije Klička způsobil úder požáry nejméně ve dvou městských částech. Armádní administrativa metropole potvrdila nejméně jednoho zraněného člověka. Ve městě po vyhlášení leteckého poplachu zaznělo několik silných výbuchů.
Ruská armáda utrpěla v průběhu července jedny z nejvyšších lidských i materiálních ztrát od začátku invaze, zatímco ukrajinské síly zaznamenaly nejvýraznější územní zisky za více než rok. Odhady ukrajinského ministerstva obrany založené na vyhodnocování dělostřeleckých a dronových snímků uvádějí, že Ruská federace přišla v červenci o více než 42 tisíc vojáků. Jde o nejvyšší měsíční bilanci zabitých či těžce raněných ruských vojáků od začátku roku 2025.
Ruský prezident Vladimir Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině, protože kvůli své klesající popularitě si nemůže dovolit uzavřít mír. V podcastu World of Trouble britského deníku The Independent to uvedl protikorupční aktivista sir Bill Browder. Podle něj by ztráta moci v případě mírové dohody znamenala pro Putina osobní likvidaci ze strany vlastních občanů.
Federální odvolací soud v USA nařídil zastavení stavby kontroverzního tanečního sálu v hodnotě 400 milionů dolarů, který v Bílém domě prosazuje prezident Donald Trump. Rozhodnutí představuje vážnou překážku pro administrativu a otevírá cestu k právní bitvě před Nejvyšším soudem.
Zajatí afričtí rekruti, kteří bojovali na straně Ruska a skončili v ukrajinském zajetí, se stali součástí diplomatického a geopolitického boje o vliv mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina se snaží na africkém kontinentu poukazovat na to, že Kreml zneužívá tamní obyvatele jako postradatelnou sílu v první linii.
Napětí v Hormuzském průlivu opět vyostřil další útok na komerční plavidlo a ostrá slovní přestřelka mezi Washingtonem a Teheránem. Spojené arabské emiráty obvinily Írán, že jeho Islámské revoluční gardy v průlivu zasáhly loď spojenou se státní ropnou společností ADNOC.
Hospodářské dopady zablokování Hormuzského průlivu jsou předmětem častých debat, avšak riziko ekologických škod způsobených dlouhodobým odstavením lodí zůstávalo dosud opomíjeno. Nedávný výzkum ukazuje, že více než 1 500 obchodních plavidel, která od února uvízla v Perském zálivu, představuje značnou hrozbu pro životní prostředí. Na jejich trupech se totiž ve zvýšené míře usazují mořské organismy.
Při izraelském leteckém úderu na jiholibanonskou obec Ansár v okrese Nabatíja zahynulo sedm lidí. Podle libanonských úřadů a státní tiskové agentury zasáhla střela v brzkých ranních hodinách domov, v němž pobývaly vysídlené rodiny. Mezi oběťmi jsou tři děti a dvě ženy. Jde o jeden z nejkrvavějších útoků od chvíle, kdy byla v červnu oznámena dohoda zaměřená na omezení bojových operací v oblasti.