Dlouhodobé napětí mezi Thajskem a Kambodžou v posledních dnech přerostlo v otevřený ozbrojený střet. Ve čtvrtek vypukly boje podél sporné hranice, které si už vyžádaly civilní oběti – podle thajských úřadů zahynuli při přestřelkách nejméně dva civilisté a mezi zraněnými je i pětileté dítě. V reakci na vývoj situace uzavřelo Thajsko celou hranici s Kambodžou a vyzvalo své občany, aby se z této sousední země neprodleně vrátili domů.
Thajská armáda ve čtvrtek nasadila stíhací letouny F-16 proti kambodžským vojenským pozicím. Armádní velení oznámilo, že útoky cílily výhradně na vojenské objekty a že byly reakcí na předchozí ozbrojené útoky kambodžských jednotek.
Ty podle Bangkoku zahájily palbu na thajskou základnu u chrámu Ta Muen Thom v provincii Surin a vypálily těžké zbraně na civilní oblast v okrese Kap Choeng.
Kambodža ale tvrdí, že šlo o nevyprovokovaný útok, a označila thajské nasazení stíhaček za „brutální sílu“. Premiér Hun Manet obvinil Thajsko z napadení kambodžských armádních pozic nejen v provinciích Oddar Meanchey a Preah Vihear, ale i v thajské Ubon Ratchathani.
Podle jeho slov Kambodža preferuje mírové řešení konfliktu, ale je nucena reagovat ozbrojeně na thajskou agresi. Phnompenh zároveň snižuje diplomatické vztahy s Bangkokem.
Thajská armáda mezitím informovala, že během čtvrtečních bojů utrpěli zranění dva její vojáci a že bylo evakuováno několik nemocnic v příhraniční provincii Surin kvůli rostoucímu riziku. Celé pásmo sporu je nyní pod přísným bezpečnostním dohledem.
Spor se soustředí na oblast s historickými chrámy, kterou si obě země nárokují. Hranice, kterou kdysi vytyčila Francie během své koloniální vlády v Kambodži, nikdy nebyla zcela přesně vymezená, a to vedlo v minulosti opakovaně k ozbrojeným střetům i diplomatickým krizím.
K současnému napětí přispěla také vnitropolitická situace v Thajsku, kde byla premiérka Paetongtarn Shinawatra tento měsíc dočasně zbavena pravomocí kvůli úniku nahrávky telefonátu s bývalým kambodžským vůdcem Hun Senem. V něm údajně kritizovala kroky thajské armády, což dále oslabilo její pozici i autoritu vlády.
Ve válkou zmítaném Pásmu Gazy se každou noc odehrává drama, které nepřestává znepokojovat světovou veřejnost. Matky se probouzejí opakovaně ze spánku, aby si ověřily, že jejich děti ještě dýchají — ne proto, že by hrozilo bombardování, ale kvůli hladu. Nedostatek potravy, způsobený dlouhotrvající blokádou, která následovala po útoku Hamasu ze 7. října, uvrhl více než milion dětí do přímého ohrožení života.
Podle informací agentury Reuters nařídil Elon Musk během ukrajinské protiofenzivy na podzim roku 2022 vypnutí satelitního pokrytí Starlink nad částí Chersonské oblasti. Tři zdroje obeznámené se situací uvedly, že Musk požádal jednoho z hlavních inženýrů společnosti SpaceX o deaktivaci služby v okolí města Beryslav, kde se ukrajinské jednotky pokoušely obklíčit ruské síly.
Kreml dal jasně najevo, že válka na Ukrajině nebude ukončena v časovém rámci 50denního ultimáta, které nedávno představil americký prezident Donald Trump. Během třetího kola jednání navrhl Kyjev schůzku nejvyšších představitelů obou států do konce srpna, podle mluvčího prezidenta RF Dmitrije Peskova je však nepravděpodobné, že se taková schůzka uskuteční.
Vysoké teploty nejenže způsobují nepohodlí, ale zároveň mohou mít závažné dopady na lidské zdraví. Vlny extrémního vedra, které letos zasáhly rozsáhlé oblasti severní polokoule, přinášejí vedle známých projevů jako nevolnost, závratě nebo dehydratace také méně známý, avšak významný efekt: urychlení biologického stárnutí. Podle nových studií může dlouhodobé vystavení vysokým teplotám poškodit buňky a tkáně a způsobit rychlejší biologické stárnutí, které se může lišit od kalendářního věku člověka.
Společnost Paramount zažívá několik perných týdnů. Důvodem je rozhodnutí vyplatit Donaldu Trumpovi 16 milionů dolarů, namísto toho, aby se s ním soudila. Mnozí předpovídali, že by spor pravděpodobně vyhrála. K tomuto kroku došlo zrovna ve chvíli, kdy firma potřebovala schválení fúze za 8 miliard dolarů od federálních úřadů, což vyvolalo obrovský poprask.
Vztah mezi Evropskou unií a Čínou připomíná manželství z rozumu, které je plné napětí, neshod i výčitek, ale zároveň natolik propojené, že rozchod není možný. Čína zásobuje Evropu levnou výrobou a klíčovými technologiemi, EU jí na oplátku dodává stroje, luxus a know-how. Přes politické spory a vzájemné výtky obě velmoci dobře vědí, že bez sebe zatím nemohou fungovat, pokud chtějí zůstat globálními hráči.
Podle průzkumů rostoucí počet extrémních klimatických jevů, jako jsou povodně, lesní požáry a hurikány, nezvýšil povědomí o hrozbách spojených se změnou klimatu. Místo toho lidé mění svou představu o tom, co považují za „normální“. Tento jev, označovaný jako „efekt vařící žáby“, způsobuje, že si postupné změny těžko všímáme.
Uznání palestinské státnosti znovu rozděluje světovou diplomacii. Zatímco Francie jako první velká evropská mocnost oznámila, že Palestinu oficiálně uzná, USA a Izrael takový krok tvrdě odmítají. Tvrdí, že legitimizuje násilí a ohrožuje mír. Přesto se počet států podporujících dvoustátní řešení dál rozrůstá – uznání Palestiny nyní podporují tři čtvrtiny celého světa.
V reakci na rostoucí napětí mezi Ruskem a západními zeměmi přinesl ruský deník Komsomolskaja Pravda, označovaný novináři jako „oblíbené Putinovy noviny“, bizarní prognózu. Podle ní by Evropská unie mohla zaútočit na Rusko již v roce 2027, uvedl server Meduza.
Po intenzivních bouřkách, které ve čtvrtek zasáhly Moravu, vydal dnes Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) naléhavou výstrahu před silnými bouřkami pro oblast Čech. Očekává se, že nepříznivé počasí zasáhne region v odpoledních a večerních hodinách během pátku i soboty.
Humanitární organizace tvrdě kritizují Evropskou unii za její nedostatečnou reakci na humanitární katastrofu v Gaze. Podle nich jsou výzvy k umožnění dodávek pomoci nedostatečné bez uplatnění tvrdších opatření vůči Izraeli, zejména sankcí.
Na 25. summitu EU–Čína v Pekingu byla podepsána důležitá klimatická dohoda, která byla považována za vzácné vítězství pro obě strany. Přesto, že se evropským lídrům podařilo dosáhnout společné shody v oblasti boje proti klimatickým změnám, zbytek jednání se ukázal jako neúspěšný.