Dlouhodobé napětí mezi Thajskem a Kambodžou v posledních dnech přerostlo v otevřený ozbrojený střet. Ve čtvrtek vypukly boje podél sporné hranice, které si už vyžádaly civilní oběti – podle thajských úřadů zahynuli při přestřelkách nejméně dva civilisté a mezi zraněnými je i pětileté dítě. V reakci na vývoj situace uzavřelo Thajsko celou hranici s Kambodžou a vyzvalo své občany, aby se z této sousední země neprodleně vrátili domů.
Thajská armáda ve čtvrtek nasadila stíhací letouny F-16 proti kambodžským vojenským pozicím. Armádní velení oznámilo, že útoky cílily výhradně na vojenské objekty a že byly reakcí na předchozí ozbrojené útoky kambodžských jednotek.
Ty podle Bangkoku zahájily palbu na thajskou základnu u chrámu Ta Muen Thom v provincii Surin a vypálily těžké zbraně na civilní oblast v okrese Kap Choeng.
Kambodža ale tvrdí, že šlo o nevyprovokovaný útok, a označila thajské nasazení stíhaček za „brutální sílu“. Premiér Hun Manet obvinil Thajsko z napadení kambodžských armádních pozic nejen v provinciích Oddar Meanchey a Preah Vihear, ale i v thajské Ubon Ratchathani.
Podle jeho slov Kambodža preferuje mírové řešení konfliktu, ale je nucena reagovat ozbrojeně na thajskou agresi. Phnompenh zároveň snižuje diplomatické vztahy s Bangkokem.
Thajská armáda mezitím informovala, že během čtvrtečních bojů utrpěli zranění dva její vojáci a že bylo evakuováno několik nemocnic v příhraniční provincii Surin kvůli rostoucímu riziku. Celé pásmo sporu je nyní pod přísným bezpečnostním dohledem.
Spor se soustředí na oblast s historickými chrámy, kterou si obě země nárokují. Hranice, kterou kdysi vytyčila Francie během své koloniální vlády v Kambodži, nikdy nebyla zcela přesně vymezená, a to vedlo v minulosti opakovaně k ozbrojeným střetům i diplomatickým krizím.
K současnému napětí přispěla také vnitropolitická situace v Thajsku, kde byla premiérka Paetongtarn Shinawatra tento měsíc dočasně zbavena pravomocí kvůli úniku nahrávky telefonátu s bývalým kambodžským vůdcem Hun Senem. V něm údajně kritizovala kroky thajské armády, což dále oslabilo její pozici i autoritu vlády.
Bývalý americký viceprezident Mike Pence po své návštěvě Kyjeva uvedl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal Spojené státy o poskytnutí přibližně pěti procent z jejich zbývajících zásob systémů protivzdušné obrany Patriot. Ukrajinská hlava státu se obává nadcházejícího zimního období a očekává, že Ruská federace obnoví masivní útoky na energetickou infrastrukturu země.
Moskva požádala zástupce Spojených států a Turecka o oficiální vysvětlení v reakci na zprávy o možném předání rozsáhlého arzenálu zbraní Ukrajině. Informaci zveřejnila mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí Marija Zacharovová v oficiálním prohlášení. Ruská strana vyjádřila hluboké znepokojení nad tím, že by takový krok mohl způsobit zásadní narušení stávajících vztahů.
V ruských domácnostech i na sociálních sítích stále častěji rezonuje otázka, zda prezident Vladimir Putin vyhlásí další vlnu mobilizace. Ruská armáda čelí značným ztrátám na ukrajinské frontě, zatímco zájem o dobrovolný vstup do vojska výrazně opadá. Vzhledem k tomu, že Kreml trvá na svých územních nárocích a letní ofenzíva stagnuje, potýká se vedení země se závažným nedostatkem lidských sil. Podle aktivisty Alexeje Tabalova je čím dál těžší sehnat lidi ochotné bojovat, a to i za astronomické finanční částky.
Bývalý operátor čtecího zařízení v Bílém domě Gabriel Perez dostal od amerických úřadů pokutu ve výši 172 tisíc dolarů za zneužití zákulisních informací k online sázkám. Podle Komise pro obchodování s komoditními deriváty využil Perez své pracovní pozice k tomu, aby sázel na konkrétní slova a fráze, které prezident Donald Trump použije ve svých projevech. Ke svým sázkám využíval online platformu Kalshi, čímž získal neoprávněný osobní prospěch.
Klimatické změny a umělá inteligence se podle dostupných informací stanou hlavními tématy nadcházejícího projevu o stavu Evropské unie, který přednese předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Přípravy na klíčové vystoupení, jež určí směřování nadcházející fáze působení unijní operativy, v současné době intenzivně pokračují.
V Teheránu proběhla nová kola jednání mezi íránským ministrem zahraničí Abbásem Araghčím a jeho katarským protějškem Muhammadem bin Abdar Rahmánem Ál Tháním. Schůzka navazuje na diplomatické iniciativy dalších zprostředkovatelů z Ománu a Pákistánu, kteří se snaží najít cestu k ukončení konfliktu a k opětnému zprovoznění Hormuzského průlivu.
Společnost Meta souhlasila s zaplacením až 17 miliard dolarů během deseti let, čímž urovnala žaloby podané oboustrannou koalicí generálních prokurátorů. Státy tvrdily, že společnost záměrně navrhla sítě Facebook a Instagram tak, aby vytvořila závislost u dětí, klamala veřejnost ohledně škodlivosti svých služeb a neoprávněně shromažďovala data uživatelů mladších 13 let.
Polský premiér Donald Tusk varoval před možnou eskalací napětí ze strany Ruska v nadcházejících měsících. Nadcházející podzim a zimu označil za kritické období pro bezpečnost Polska, Ukrajiny i celého středoevropského regionu.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko absolvuje jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem zaměřené na bilaterální spolupráci a otázky bezpečnosti. Setkání navazuje na Lukašenkovu předchozí schůzku s ruským premiérem Michailem Mišustinem i na dřívější návštěvu prvního místopředsedy ruské vlády Denise Manturova v Minsku. Diplomatičtí představitelé obou zemí jednají v době zvýšeného regionálního napětí a intenzivních vojenských i politických manévrů.
Eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou nabrala v posledních dnech na intenzitě po vyhlášení nových odvetných cel ze strany obou severoamerických sousedů. Novou vlnu opatření zahájil americký prezident Donald Trump, na což kanadský premiér Mark Carney zareagoval zavedením odvetných dovozních tax na širokou škálu amerického zboží. Tento hospodářský konflikt staví spotřebitele i firmy na obou stranách hranice před hrozbu růstu životních nákladů a narušení přeshraničních dodavatelských řetězců.
Svět se ocitá na prahu komerční jaderné revoluce, která staví na zkušenostech a ponaučeních z předchozího období takzvané jaderné renesance z počátku 21. století. Zatímco tehdejší snahy narazily na havárii v Fukušimě, pokles cen plynu a vysoké náklady, současný rozvoj těží ze zvýšeného povědomí veřejnosti, odbourání průmyslových neefektivit a probíhajících legislativních reforem. Rostoucí poptávka po stabilní a čisté energii vytváří v pravý čas ideální podmínky pro nový masivní nástup jaderné energetiky.
Americký prezident Donald Trump oznámil uzavření dohody s Venezuelou, která Spojeným státům zajišťuje kontrolu nad více než 65 miliardami barelů tamních prověřených zásob ropy. Šéf Bílého domu označil tuto transakci za historickou a prohlásil, že fakticky více než zdvojnásobí americké ropné rezervy. Podle jeho vyjádření nové ujednání zásadně posílí nabídku surovin na trhu a dlouhodobě sníží ceny pohonných hmot pro americké spotřebitele.