Dlouhodobé napětí mezi Thajskem a Kambodžou v posledních dnech přerostlo v otevřený ozbrojený střet. Ve čtvrtek vypukly boje podél sporné hranice, které si už vyžádaly civilní oběti – podle thajských úřadů zahynuli při přestřelkách nejméně dva civilisté a mezi zraněnými je i pětileté dítě. V reakci na vývoj situace uzavřelo Thajsko celou hranici s Kambodžou a vyzvalo své občany, aby se z této sousední země neprodleně vrátili domů.
Thajská armáda ve čtvrtek nasadila stíhací letouny F-16 proti kambodžským vojenským pozicím. Armádní velení oznámilo, že útoky cílily výhradně na vojenské objekty a že byly reakcí na předchozí ozbrojené útoky kambodžských jednotek.
Ty podle Bangkoku zahájily palbu na thajskou základnu u chrámu Ta Muen Thom v provincii Surin a vypálily těžké zbraně na civilní oblast v okrese Kap Choeng.
Kambodža ale tvrdí, že šlo o nevyprovokovaný útok, a označila thajské nasazení stíhaček za „brutální sílu“. Premiér Hun Manet obvinil Thajsko z napadení kambodžských armádních pozic nejen v provinciích Oddar Meanchey a Preah Vihear, ale i v thajské Ubon Ratchathani.
Podle jeho slov Kambodža preferuje mírové řešení konfliktu, ale je nucena reagovat ozbrojeně na thajskou agresi. Phnompenh zároveň snižuje diplomatické vztahy s Bangkokem.
Thajská armáda mezitím informovala, že během čtvrtečních bojů utrpěli zranění dva její vojáci a že bylo evakuováno několik nemocnic v příhraniční provincii Surin kvůli rostoucímu riziku. Celé pásmo sporu je nyní pod přísným bezpečnostním dohledem.
Spor se soustředí na oblast s historickými chrámy, kterou si obě země nárokují. Hranice, kterou kdysi vytyčila Francie během své koloniální vlády v Kambodži, nikdy nebyla zcela přesně vymezená, a to vedlo v minulosti opakovaně k ozbrojeným střetům i diplomatickým krizím.
K současnému napětí přispěla také vnitropolitická situace v Thajsku, kde byla premiérka Paetongtarn Shinawatra tento měsíc dočasně zbavena pravomocí kvůli úniku nahrávky telefonátu s bývalým kambodžským vůdcem Hun Senem. V něm údajně kritizovala kroky thajské armády, což dále oslabilo její pozici i autoritu vlády.
Prezident Donald Trump ve svém nedávném příspěvku na sociálních sítích naznačil spojitost mezi masivním útokem, který nařídil proti Íránu, a svými přetrvávajícími tvrzeními o prohraných volbách v roce 2020.
V Íránu začal historicky druhý přenos moci od revoluce v roce 1979. Proces výběru nového nejvyššího vůdce, který je zároveň vrchním velitelem ozbrojených sil, je sice jasně definován ústavou, ale v praxi zůstává značně neprůhledným. Aktuálně zemi vede tříčlenná prozatímní rada, v níž zasedá reformistický prezident Masúd Pezeškiján, konzervativní šéf soudní moci Mohsení Edžeí a vlivný duchovní ájatolláh Alí Rezá Aráfí.
Britské královské letectvo (RAF) zaznamenalo svůj první úspěšný zásah od začátku současné vojenské operace Spojených států a Izraele proti Íránu. Stíhačka typu Typhoon, operující ze základny v Kataru, sestřelila íránský bezpilotní letoun. K nasazení letky Typhoonů do této oblasti došlo již začátkem letošního roku v reakci na rostoucí napětí v regionu.
Americký prezident Donald Trump v neděli dopoledne prohlásil, že noví představitelé íránského režimu projevili zájem o vyjednávání. V rozhovoru pro magazín The Atlantic uvedl, že s rozhovory souhlasil a v nejbližší době s nimi bude mluvit. Trump zároveň kritizoval Írán za to, že k tomuto kroku nepřistoupil dříve, čímž se mohl vyhnout současné drtivé vojenské kampani.
Dubaj se v neděli proměnila v město duchů. V období vrcholu turistické sezóny, kdy bývají zdejší pláže, nákupní centra i restaurace obvykle přeplněné, osiřely dálnice a obloha zůstala bez obvyklého provozu letadel. Oblast Dubai Marina, která je běžně centrem jachtařských večírků, utichla a pro mnohé rezidenty situace připomínala lockdowny z dob pandemie před šesti lety.
Vedení Íránu reaguje na smrt ajatolláha Alího Chameneího vytvořením provizorní tříčlenné rady, která má zemi provést současnou krizí. Do tohoto orgánu byl v neděli delegován významný duchovní Alíréza Aráfí, který v radě zasedne spolu s prezidentem Masúdem Pezeškijánem a nejvyšším představitelem justice Gholám-Hosejnem Mohsení-Edžeím. Jmenování Aráfího, který má silné postavení v ústavních institucích, schválila vlivná Rada pro určování zájmů režimu s cílem udržet stabilitu státu.
Bezprecedentní útok Spojených států a Izraele na íránské vedení byl výsledkem měsíců pečlivého sledování a úzké spolupráce mezi zpravodajskými službami obou zemí. Podle informací deníku The New York Times sehrála klíčovou roli americká CIA, které se podařilo přesně lokalizovat nejvyššího představitele země, ajatolláha Alího Chameneího. CIA sledovala jeho zvyky a pohyb dlouhodobě, ale zlom nastal ve chvíli, kdy agentura zjistila termín a místo konání mimořádné schůzky nejvyšších vládních špiček.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vyvolala po celém světě vážné obavy z drastického nárůstu cen ropy. Eskalující vojenská agrese na Blízkém východě by mohla vést nejen k dražším pohonným hmotám na čerpacích stanicích, ale v konečném důsledku i ke globálnímu hospodářskému poklesu. Klíčovým bodem celého sporu je strategický Hormuzský průliv, jehož případné uzavření by otřáslo základy mnoha rozvinutých ekonomik.
Letecké společnosti napříč Blízkým východem hromadně ruší nebo odklánějí své spoje v důsledku útoků Spojených států a Izraele na Írán a následných odvetných úderů Teheránu. Kvůli uzavírkám vzdušného prostoru jsou až do odvolání pozastaveny veškeré lety z mezinárodního letiště v Dubaji i z letiště Al-Maktúm. Při nočním incidentu na dubajském letišti byli navíc zraněni čtyři zaměstnanci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že termín a místo konání příštího kola mírových rozhovorů mezi USA, Ruskem a Ukrajinou budou záviset na aktuální bezpečnostní situaci na Blízkém východě a na míře reálných diplomatických možností.
Írán oficiálně varoval před „zdrcující“ odvetou v reakci na údery Spojených států a Izraele, při kterých zahynul nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí. Zatímco část Íránců zprávu o jeho smrti oslavuje, v ulicích jsou k vidění i skupiny truchlících. Islámské revoluční gardy (IRGC) již v sobotu podnikly údery napříč Blízkým východem a pohrozily, že zahájí ničivou ofenzivní operaci zaměřenou na Izrael a americké vojenské základny.
Írán prochází určujícím okamžikem své historie. O osudu nejvyššího duchovního vůdce se spekulovalo od sobotního rána, kdy se jeho sídlo stalo terčem první vlny útoků. Satelitní snímky následně potvrdily, že jeho rezidence utrpěla značné škody. Prvotní reakce z Teheránu sice uváděly, že byl převezen do bezpečí, a státní televize avizovala jeho projev, k žádnému vystoupení však nedošlo.