Dlouhodobé napětí mezi Thajskem a Kambodžou v posledních dnech přerostlo v otevřený ozbrojený střet. Ve čtvrtek vypukly boje podél sporné hranice, které si už vyžádaly civilní oběti – podle thajských úřadů zahynuli při přestřelkách nejméně dva civilisté a mezi zraněnými je i pětileté dítě. V reakci na vývoj situace uzavřelo Thajsko celou hranici s Kambodžou a vyzvalo své občany, aby se z této sousední země neprodleně vrátili domů.
Thajská armáda ve čtvrtek nasadila stíhací letouny F-16 proti kambodžským vojenským pozicím. Armádní velení oznámilo, že útoky cílily výhradně na vojenské objekty a že byly reakcí na předchozí ozbrojené útoky kambodžských jednotek.
Ty podle Bangkoku zahájily palbu na thajskou základnu u chrámu Ta Muen Thom v provincii Surin a vypálily těžké zbraně na civilní oblast v okrese Kap Choeng.
Kambodža ale tvrdí, že šlo o nevyprovokovaný útok, a označila thajské nasazení stíhaček za „brutální sílu“. Premiér Hun Manet obvinil Thajsko z napadení kambodžských armádních pozic nejen v provinciích Oddar Meanchey a Preah Vihear, ale i v thajské Ubon Ratchathani.
Podle jeho slov Kambodža preferuje mírové řešení konfliktu, ale je nucena reagovat ozbrojeně na thajskou agresi. Phnompenh zároveň snižuje diplomatické vztahy s Bangkokem.
Thajská armáda mezitím informovala, že během čtvrtečních bojů utrpěli zranění dva její vojáci a že bylo evakuováno několik nemocnic v příhraniční provincii Surin kvůli rostoucímu riziku. Celé pásmo sporu je nyní pod přísným bezpečnostním dohledem.
Spor se soustředí na oblast s historickými chrámy, kterou si obě země nárokují. Hranice, kterou kdysi vytyčila Francie během své koloniální vlády v Kambodži, nikdy nebyla zcela přesně vymezená, a to vedlo v minulosti opakovaně k ozbrojeným střetům i diplomatickým krizím.
K současnému napětí přispěla také vnitropolitická situace v Thajsku, kde byla premiérka Paetongtarn Shinawatra tento měsíc dočasně zbavena pravomocí kvůli úniku nahrávky telefonátu s bývalým kambodžským vůdcem Hun Senem. V něm údajně kritizovala kroky thajské armády, což dále oslabilo její pozici i autoritu vlády.
Situace v Minneapolisu se v noci na čtvrtek dramaticky vyhrotila poté, co federální agent postřelil a zranil muže, který na něj měl podle oficiálních zpráv zaútočit. Incident okamžitě zažehl nové kolo násilných nepokojů v ulicích, kde se policie a federální složky střetly se stovkami demonstrantů.
Administrativa Donalda Trumpa se loni v létě prezentovala nálety na íránská jaderná zařízení jako jeden ze svých největších vojenských triumfů. Tehdy americké stealth bombardéry B-2 shodily čtrnáct obřích bomb na dva klíčové objekty bez jediné vlastní ztráty. Nyní však prezident Trump hrozí Teheránu novou odvetou v reakci na brutální potlačování protivládních protestů, které si podle aktivistů vyžádalo tisíce životů. Analytici se však shodují, že případný nový útok by vypadal zcela jinak než loňská operace, protože podpora demonstrantů vyžaduje jiný přístup.
Americký prezident Donald Trump opět potvrdil svou pověst nepředvídatelného lídra, který si užívá roli dirigenta globálního chaosu. Zatímco celý svět se zatajeným dechem čekal, zda Spojené státy zahájí ničivý úder na Írán, Trump o této otázce války a míru hovořil v Oválné pracovně během akce na podporu plnotučného mléka ve školách. Mezi vzpomínkami na dětství a nabízením pět dní staré lahve mléka novinářům jen tak mimochodem prohodil, že útok na Teherán možná odloží, protože mu jakési zdroje slíbily zastavení poprav demonstrantů.
Americká veřejnost se staví velmi odmítavě k plánům prezidenta Donalda Trumpa na ovládnutí Grónska. Podle čerstvého průzkumu stanice CNN, který realizovala agentura SSRS, se proti snaze získat toto dánské autonomní území vyjádřilo hned 75 % Američanů. Pro Trumpův záměr rozšířit území Spojených států hlasovala pouhá čtvrtina dotázaných, což naznačuje, že prezidentovy ambice narážejí na domácí scéně na silný odpor.
Oznámení amerického vyslance Steva Witkoffa o zahájení druhé fáze mírového plánu pro Gazu může na první pohled působit jako pevně daný harmonogram, ve skutečnosti jde však spíše o směs ambiciózních vizí, vyjednávacích pozic a nápadů, jejichž prosazení bude nesmírně komplikované. Washington se snaží udržet diplomatickou dynamiku i přesto, že první fáze technicky vzato ještě neskončila. Stále totiž nebyli vráceni všichni rukojmí, respektive jejich ostatky, což byla původně nepřekročitelná podmínka pro jakýkoli další pokrok.
Poté, co americký prezident Donald Trump opakovaně pohrozil násilnou anexí Grónska, zareagovaly evropské mocnosti nevídaným krokem. Německo, Francie, Norsko a Švédsko začaly na největší ostrov světa vysílat své vojenské jednotky. Tato operace, probíhající pod dánským vedením a názvem Arctic Endurance (Arktická odolnost), má za cíl podpořit suverenitu Dánska a vyslat Washingtonu jasný vzkaz, že Grónsko není na prodej.
Moskva je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa připravena uzavřít dohodu vedoucí ke konci války na Ukrajině, ale Kyjev nikoliv. Trump jen několik týdnů před čtvrtým výročím začátku konfliktu prohlásil, že je nutné přesvědčit ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského, aby s dohodou souhlasil.
Soud dal razítko na dohodu mezi Agátou Hanychovou a Jaromírem Soukupem ohledně péče o jejich dceru Rozárku, o které již dříve informovala prvně jmenovaná. Dcera herečky Veroniky Žilkové původně neprozradila detaily. Nyní už je ale známe.
Globální obavy z vypuknutí rozsáhlého válečného konfliktu dnes dosáhly kritické úrovně. Podle vysokých úředníků a diplomatických zdrojů webu Express se americký prezident Donald Trump chystá v nejbližších čtyřiadvaceti hodinách zahájit vojenský úder proti Íránu. Situace na Blízkém východě je natolik vážná, že Spojené státy začaly s narychlo organizovanou evakuací stovek vojáků ze své největší základny v regionu, katarské Al-Udeid, kde běžně pobývá kolem 10 000 příslušníků armády.
Hrozba Donalda Trumpa, že ovládne Grónsko „tak či onak“, uvrhla Dánsko do stavu nejvyšší pohotovosti a zbytek Evropy donutila k horečnému hledání způsobu, jak amerického prezidenta zastavit. Po nedávném vojenském zásahu USA ve Venezuele už nikdo v Bruselu ani v Berlíně nebere Trumpovy ambice jako pouhé chvástání. Jde o vážně míněný záměr hnaný ideologií, touhou po nerostném bohatství a neoimperiální expanzí.
Americký prezident Donald Trump před klíčovým vyjednáváním s dánskými a grónskými zástupci znovu zaplavil sociální sítě příspěvky, v nichž zpochybňuje schopnost Dánska ubránit Grónsko před vlivem Ruska a Číny. S typickou nadsázkou vzkázal vedení NATO, aby Kodaň z ostrova „vyprovodilo“, protože dvě psí spřežení k ochraně strategického území rozhodně nestačí.
Válka v Pásmu Gazy má ničivý dopad na nejzranitelnější část populace – těhotné ženy a novorozence. Podle dvou nových zpráv organizace Physicians for Human Rights (PHR) došlo v regionu k dramatickému propadu porodnosti o 41 % ve srovnání s rokem 2022. Výzkumníci dokumentují otřesné nárůsty úmrtnosti matek, potratů a předčasných porodů, což označují za důsledek systematického ničení zdravotnické infrastruktury a záměrného omezování reprodukčních schopností palestinské populace.