Rozhovor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem byl ukončen, oznámili představitelé Bílého domu. Obě strany následně zveřejnily podrobnosti, Putin se navíc krátce před hovorem ostře vymezil vůči Západu a jeho rostoucímu tlaku na Moskvu, uvedl The Guardian.
Podle Kremlu se prezidenti zapojili do důkladné a otevřené diskuse o situaci na Ukrajině, přičemž oba vyjádřili společný zájem na obnovení vzájemných vztahů s ohledem na jejich zvláštní odpovědnost za světovou bezpečnost.
Bílý dům ve svém prohlášení uvedl, že Trump a Putin se shodli na nutnosti dosáhnout míru a že prvním krokem k tomu bude příměří v oblasti energetiky a infrastruktury. Dále se dohodli na technických jednáních o zavedení námořního příměří v Černém moři, které by mělo vést k úplnému zastavení bojů a trvalému míru.
„Prezident Trump a prezident Putin dnes jednali o naléhavé potřebě ukončení bojů a nastolení míru na Ukrajině. Oba se shodli, že konflikt musí být vyřešen dlouhodobým mírovým ujednáním,“ uvádí se v prohlášení Bílého domu.
Oba státníci zdůraznili, že zlepšení americko-ruských vztahů je zásadní. „Ztráty na životech i hospodářské dopady, které válka přinesla Ukrajině i Rusku, by měly být spíše využity k prospěchu obyvatel obou zemí. Tento konflikt neměl nikdy začít a měl být dávno vyřešen diplomatickou cestou,“ uvádí Bílý dům.
Dohodli se, že prvním krokem k dosažení míru bude vzájemná dohoda o neútočení na klíčovou energetickou a dopravní infrastrukturu, přičemž se zároveň připraví technická jednání o bezpečnosti lodní dopravy v Černém moři. Cílem je dosažení trvalého příměří, přičemž mírová jednání by měla být zahájena okamžitě na Blízkém východě.
Podle Bílého domu prezidenti hovořili také o širších bezpečnostních otázkách, zejména o možnostech spolupráce na Blízkém východě s cílem zabránit dalším konfliktům. Rovněž se zabývali otázkou omezení šíření strategických zbraní a shodli se na potřebě zapojit do tohoto procesu další země.
Oba lídři sdíleli názor, že Írán nesmí nikdy získat schopnost ohrozit existenci Izraele. Zdůraznili, že lepší vztahy mezi USA a Ruskem by mohly přinést významné ekonomické příležitosti a větší globální stabilitu po dosažení mírové dohody.
Mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt na sociální síti X potvrdila, že prezidenti diskutovali o ukončení války na Ukrajině a o potřebě příměří.
Podle ní se Trump a Putin věnovali také otázce omezení šíření strategických zbraní a napětí mezi Íránem a Izraelem. „Oba se shodli, že užší spolupráce mezi Spojenými státy a Ruskem by mohla přinést značné ekonomické výhody a podpořit celosvětovou stabilitu,“ uvedla Leavittová.
Kreml oznámil, že Putin podpořil Trumpovu iniciativu na 30denní zastavení útoků na energetickou infrastrukturu na Ukrajině i v Rusku. Moskva přitom od začátku invaze v roce 2022 opakovaně zasahovala ukrajinskou energetickou síť.
„Donald Trump během rozhovoru navrhl, aby se obě strany konfliktu zavázaly k třicetidennímu příměří v oblasti energetiky. Vladimir Putin tuto myšlenku přijal a okamžitě vydal ruským ozbrojeným silám odpovídající pokyny,“ uvedl Kreml.
Ruský prezident se podle stejného prohlášení postavil kladně i k Trumpovu návrhu na vytvoření bezpečnostního mechanismu pro lodní dopravu v Černém moři. Oba lídři se shodli, že jednání o podrobnostech této dohody by měla být zahájena co nejdříve.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
V Izraeli pokračuje sčítání hlasů po nedávných parlamentních volbách, přičemž průběžné výsledky po sečtení více než 57 procent odevzdaných lístků ukazují na vedení bloku premiéra Benjamina Netanjahua. Tento pravicový blok dosud získal 55 křesel v Knesetu, což však prozatím nestačí na získání potřebné většiny 61 mandátů. Opoziční tábor v tuto chvíli drží 49 křesel a zastoupení arabských stran čítá celkem 16 mandátů.