Rozhovor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem byl ukončen, oznámili představitelé Bílého domu. Obě strany následně zveřejnily podrobnosti, Putin se navíc krátce před hovorem ostře vymezil vůči Západu a jeho rostoucímu tlaku na Moskvu, uvedl The Guardian.
Podle Kremlu se prezidenti zapojili do důkladné a otevřené diskuse o situaci na Ukrajině, přičemž oba vyjádřili společný zájem na obnovení vzájemných vztahů s ohledem na jejich zvláštní odpovědnost za světovou bezpečnost.
Bílý dům ve svém prohlášení uvedl, že Trump a Putin se shodli na nutnosti dosáhnout míru a že prvním krokem k tomu bude příměří v oblasti energetiky a infrastruktury. Dále se dohodli na technických jednáních o zavedení námořního příměří v Černém moři, které by mělo vést k úplnému zastavení bojů a trvalému míru.
„Prezident Trump a prezident Putin dnes jednali o naléhavé potřebě ukončení bojů a nastolení míru na Ukrajině. Oba se shodli, že konflikt musí být vyřešen dlouhodobým mírovým ujednáním,“ uvádí se v prohlášení Bílého domu.
Oba státníci zdůraznili, že zlepšení americko-ruských vztahů je zásadní. „Ztráty na životech i hospodářské dopady, které válka přinesla Ukrajině i Rusku, by měly být spíše využity k prospěchu obyvatel obou zemí. Tento konflikt neměl nikdy začít a měl být dávno vyřešen diplomatickou cestou,“ uvádí Bílý dům.
Dohodli se, že prvním krokem k dosažení míru bude vzájemná dohoda o neútočení na klíčovou energetickou a dopravní infrastrukturu, přičemž se zároveň připraví technická jednání o bezpečnosti lodní dopravy v Černém moři. Cílem je dosažení trvalého příměří, přičemž mírová jednání by měla být zahájena okamžitě na Blízkém východě.
Podle Bílého domu prezidenti hovořili také o širších bezpečnostních otázkách, zejména o možnostech spolupráce na Blízkém východě s cílem zabránit dalším konfliktům. Rovněž se zabývali otázkou omezení šíření strategických zbraní a shodli se na potřebě zapojit do tohoto procesu další země.
Oba lídři sdíleli názor, že Írán nesmí nikdy získat schopnost ohrozit existenci Izraele. Zdůraznili, že lepší vztahy mezi USA a Ruskem by mohly přinést významné ekonomické příležitosti a větší globální stabilitu po dosažení mírové dohody.
Mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt na sociální síti X potvrdila, že prezidenti diskutovali o ukončení války na Ukrajině a o potřebě příměří.
Podle ní se Trump a Putin věnovali také otázce omezení šíření strategických zbraní a napětí mezi Íránem a Izraelem. „Oba se shodli, že užší spolupráce mezi Spojenými státy a Ruskem by mohla přinést značné ekonomické výhody a podpořit celosvětovou stabilitu,“ uvedla Leavittová.
Kreml oznámil, že Putin podpořil Trumpovu iniciativu na 30denní zastavení útoků na energetickou infrastrukturu na Ukrajině i v Rusku. Moskva přitom od začátku invaze v roce 2022 opakovaně zasahovala ukrajinskou energetickou síť.
„Donald Trump během rozhovoru navrhl, aby se obě strany konfliktu zavázaly k třicetidennímu příměří v oblasti energetiky. Vladimir Putin tuto myšlenku přijal a okamžitě vydal ruským ozbrojeným silám odpovídající pokyny,“ uvedl Kreml.
Ruský prezident se podle stejného prohlášení postavil kladně i k Trumpovu návrhu na vytvoření bezpečnostního mechanismu pro lodní dopravu v Černém moři. Oba lídři se shodli, že jednání o podrobnostech této dohody by měla být zahájena co nejdříve.
Dnes, v neděli 4. května 2025, zůstane celý areál Pražského hradu uzavřen pro veřejnost. Vedení Hradu oznámilo, že od 11:00 do 19:00 nebude možný vstup do žádné části areálu, včetně zahrad, výstavních prostor, pokladen ani informačních středisek. Poslední návštěvníci budou vpuštěni nejpozději v 10:30.
Ruský prezident Vladimir Putin v neděli v rozhovoru pro státní televizi prohlásil, že Rusko má dostatek síly a prostředků k tomu, aby dovedlo svou vojenskou operaci na Ukrajině do „logického konce“, jaký si Kreml představuje. Zároveň však vyjádřil naději, že nebude nutné použít jaderné zbraně.
Volodymyr Zelenskyj, prezident Ukrajiny, udržuje s Českou republikou úzké a přátelské vztahy, které se v posledních letech výrazně prohloubily v důsledku ruské agrese vůči Ukrajině. Česko patří mezi klíčové evropské partnery Ukrajiny a poskytuje jí významnou vojenskou, humanitární i politickou podporu.
Tři roky od začátku invaze na Ukrajinu zůstává ruský vojensko-průmyslový komplex navzdory tvrdým sankcím funkční. Rusko nadále vyrábí dělostřeleckou munici, drony i obrněná vozidla – ne špičkové kvality, ale „dostatečně dobré“, aby pokryly aktuální potřeby armády. Bez pomoci zahraničních partnerů a zprostředkovatelů by to však bylo téměř nemožné.
Warren Buffett, končící šéf obří investiční společnosti Berkshire Hathaway, se do Evropy příliš často nevydával. Jednou z výjimek je zhusta medializovaný „výlet“ z roku 2008, kdy zavítal do Španělska, Itálie, Švýcarska a Německa. Rozhlížel se tehdy po nových investičních příležitostech. Česko však oficiálně nikdy nenavštívil.
Více než dva miliony fanoušků dorazily na pláž Copacabana v brazilském Riu de Janeiru, aby si užily bezplatný koncert americké popové hvězdy Lady Gaga. Podle místních úřadů šlo o její dosud největší vystoupení.
Počasí v Česku v příštím týdnu přinese citelné ochlazení. Podle aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se teploty během čtvrtečního státního svátku i následujících dní budou držet výrazně níže než v uplynulém týdnu.
Silné bouře v sobotu udeřily na části Česka s takovou razancí, že meteorologové zaznamenali výskyt extrémního jevu zvaného downburst – prudkého sestupného poryvu větru schopného napáchat vážné škody. Na mimořádné projevy počasí upozorňoval Český hydrometeorologický ústav už v páteční výstraze.
Ruská ekonomika na oko odolává sankcím, ale za oponou je situace dramatická. Nová analýza švédského institutu SITE varuje, že Moskva udržuje finanční stabilitu jen díky masivním výdajům na válku. Šéfka švédského ministerstva financí vyzývá k tvrdším sankcím. „Musíme vyhladovět ruskou válečnou pokladnu,“ prohlásila.
V rodině Miloše Zemana se po několika měsících opět slavilo kulaté jubileum. Po loňských 80. narozeninách exprezidenta měla v úterý šedesátiny jeho manželka Ivana, bývalá první dáma. A dostala jeden hodnotný dar.
Slavní se většinou na prvního máje chlubí fotografiemi polibků, ale politik Jiří Pospíšil se letos rozhodl ukázat něco jiného. Konkrétně zveřejnil první snímek s dcerou Medou, která dostala jméno po zesnulé mecenášce Medě Mládkové.
Policie zasahovala v sobotu odpoledne na Karlově mostě v Praze, dokonce ho musela uzavřít. Reagovala tak na muže s nožem, který vylezl na jednu ze soch a chtěl spáchat sebevraždu. Vyjednavači ho nakonec přesvědčili, aby slezl dolů.