Rozhovor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem byl ukončen, oznámili představitelé Bílého domu. Obě strany následně zveřejnily podrobnosti, Putin se navíc krátce před hovorem ostře vymezil vůči Západu a jeho rostoucímu tlaku na Moskvu, uvedl The Guardian.
Podle Kremlu se prezidenti zapojili do důkladné a otevřené diskuse o situaci na Ukrajině, přičemž oba vyjádřili společný zájem na obnovení vzájemných vztahů s ohledem na jejich zvláštní odpovědnost za světovou bezpečnost.
Bílý dům ve svém prohlášení uvedl, že Trump a Putin se shodli na nutnosti dosáhnout míru a že prvním krokem k tomu bude příměří v oblasti energetiky a infrastruktury. Dále se dohodli na technických jednáních o zavedení námořního příměří v Černém moři, které by mělo vést k úplnému zastavení bojů a trvalému míru.
„Prezident Trump a prezident Putin dnes jednali o naléhavé potřebě ukončení bojů a nastolení míru na Ukrajině. Oba se shodli, že konflikt musí být vyřešen dlouhodobým mírovým ujednáním,“ uvádí se v prohlášení Bílého domu.
Oba státníci zdůraznili, že zlepšení americko-ruských vztahů je zásadní. „Ztráty na životech i hospodářské dopady, které válka přinesla Ukrajině i Rusku, by měly být spíše využity k prospěchu obyvatel obou zemí. Tento konflikt neměl nikdy začít a měl být dávno vyřešen diplomatickou cestou,“ uvádí Bílý dům.
Dohodli se, že prvním krokem k dosažení míru bude vzájemná dohoda o neútočení na klíčovou energetickou a dopravní infrastrukturu, přičemž se zároveň připraví technická jednání o bezpečnosti lodní dopravy v Černém moři. Cílem je dosažení trvalého příměří, přičemž mírová jednání by měla být zahájena okamžitě na Blízkém východě.
Podle Bílého domu prezidenti hovořili také o širších bezpečnostních otázkách, zejména o možnostech spolupráce na Blízkém východě s cílem zabránit dalším konfliktům. Rovněž se zabývali otázkou omezení šíření strategických zbraní a shodli se na potřebě zapojit do tohoto procesu další země.
Oba lídři sdíleli názor, že Írán nesmí nikdy získat schopnost ohrozit existenci Izraele. Zdůraznili, že lepší vztahy mezi USA a Ruskem by mohly přinést významné ekonomické příležitosti a větší globální stabilitu po dosažení mírové dohody.
Mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt na sociální síti X potvrdila, že prezidenti diskutovali o ukončení války na Ukrajině a o potřebě příměří.
Podle ní se Trump a Putin věnovali také otázce omezení šíření strategických zbraní a napětí mezi Íránem a Izraelem. „Oba se shodli, že užší spolupráce mezi Spojenými státy a Ruskem by mohla přinést značné ekonomické výhody a podpořit celosvětovou stabilitu,“ uvedla Leavittová.
Kreml oznámil, že Putin podpořil Trumpovu iniciativu na 30denní zastavení útoků na energetickou infrastrukturu na Ukrajině i v Rusku. Moskva přitom od začátku invaze v roce 2022 opakovaně zasahovala ukrajinskou energetickou síť.
„Donald Trump během rozhovoru navrhl, aby se obě strany konfliktu zavázaly k třicetidennímu příměří v oblasti energetiky. Vladimir Putin tuto myšlenku přijal a okamžitě vydal ruským ozbrojeným silám odpovídající pokyny,“ uvedl Kreml.
Ruský prezident se podle stejného prohlášení postavil kladně i k Trumpovu návrhu na vytvoření bezpečnostního mechanismu pro lodní dopravu v Černém moři. Oba lídři se shodli, že jednání o podrobnostech této dohody by měla být zahájena co nejdříve.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.