Rozhovor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem byl ukončen, oznámili představitelé Bílého domu. Obě strany následně zveřejnily podrobnosti, Putin se navíc krátce před hovorem ostře vymezil vůči Západu a jeho rostoucímu tlaku na Moskvu, uvedl The Guardian.
Podle Kremlu se prezidenti zapojili do důkladné a otevřené diskuse o situaci na Ukrajině, přičemž oba vyjádřili společný zájem na obnovení vzájemných vztahů s ohledem na jejich zvláštní odpovědnost za světovou bezpečnost.
Bílý dům ve svém prohlášení uvedl, že Trump a Putin se shodli na nutnosti dosáhnout míru a že prvním krokem k tomu bude příměří v oblasti energetiky a infrastruktury. Dále se dohodli na technických jednáních o zavedení námořního příměří v Černém moři, které by mělo vést k úplnému zastavení bojů a trvalému míru.
„Prezident Trump a prezident Putin dnes jednali o naléhavé potřebě ukončení bojů a nastolení míru na Ukrajině. Oba se shodli, že konflikt musí být vyřešen dlouhodobým mírovým ujednáním,“ uvádí se v prohlášení Bílého domu.
Oba státníci zdůraznili, že zlepšení americko-ruských vztahů je zásadní. „Ztráty na životech i hospodářské dopady, které válka přinesla Ukrajině i Rusku, by měly být spíše využity k prospěchu obyvatel obou zemí. Tento konflikt neměl nikdy začít a měl být dávno vyřešen diplomatickou cestou,“ uvádí Bílý dům.
Dohodli se, že prvním krokem k dosažení míru bude vzájemná dohoda o neútočení na klíčovou energetickou a dopravní infrastrukturu, přičemž se zároveň připraví technická jednání o bezpečnosti lodní dopravy v Černém moři. Cílem je dosažení trvalého příměří, přičemž mírová jednání by měla být zahájena okamžitě na Blízkém východě.
Podle Bílého domu prezidenti hovořili také o širších bezpečnostních otázkách, zejména o možnostech spolupráce na Blízkém východě s cílem zabránit dalším konfliktům. Rovněž se zabývali otázkou omezení šíření strategických zbraní a shodli se na potřebě zapojit do tohoto procesu další země.
Oba lídři sdíleli názor, že Írán nesmí nikdy získat schopnost ohrozit existenci Izraele. Zdůraznili, že lepší vztahy mezi USA a Ruskem by mohly přinést významné ekonomické příležitosti a větší globální stabilitu po dosažení mírové dohody.
Mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt na sociální síti X potvrdila, že prezidenti diskutovali o ukončení války na Ukrajině a o potřebě příměří.
Podle ní se Trump a Putin věnovali také otázce omezení šíření strategických zbraní a napětí mezi Íránem a Izraelem. „Oba se shodli, že užší spolupráce mezi Spojenými státy a Ruskem by mohla přinést značné ekonomické výhody a podpořit celosvětovou stabilitu,“ uvedla Leavittová.
Kreml oznámil, že Putin podpořil Trumpovu iniciativu na 30denní zastavení útoků na energetickou infrastrukturu na Ukrajině i v Rusku. Moskva přitom od začátku invaze v roce 2022 opakovaně zasahovala ukrajinskou energetickou síť.
„Donald Trump během rozhovoru navrhl, aby se obě strany konfliktu zavázaly k třicetidennímu příměří v oblasti energetiky. Vladimir Putin tuto myšlenku přijal a okamžitě vydal ruským ozbrojeným silám odpovídající pokyny,“ uvedl Kreml.
Ruský prezident se podle stejného prohlášení postavil kladně i k Trumpovu návrhu na vytvoření bezpečnostního mechanismu pro lodní dopravu v Černém moři. Oba lídři se shodli, že jednání o podrobnostech této dohody by měla být zahájena co nejdříve.
Vojenský konflikt na Ukrajině si od začátku plnohodnotné ruské invaze vyžádal na obou stranách již více než dva miliony padlých, zraněných či pohřešovaných vojáků. Vyplývá to z nové studie amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia. Podle zveřejněných odhadů nesou hlavní tíhu ztrát moskevské síly, které zaznamenaly přibližně 1,4 milionu obětí, přičemž počet mrtvých ruských vojáků dosahuje 400 000 až 450 000.
Evropská komise předložila finanční návrh pro vstup Černé Hory do Evropské unie, podle kterého by začlenění této balkánské země v rámci příštího sedmiletého rozpočtového cyklu mělo unijní pokladnu vyjít na tři miliardy eur.
Vedení amerického ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha provází podle CNN hluboká nedůvěra vůči podřízeným a neustálé prověřování jejich loajality. Tento stav vyvrcholil na začátku dubna, kdy se náčelník generálního štábu armády Randy George pokusil s ministrem osobně setkat. Chtěl s ním projednat narůstající napětí, které vyvolaly Hegsethovy přímé zásahy do kariérního postupu vysokých důstojníků, včetně zablokování povýšení čtyř plukovníků. K plánované schůzce, na které chtěl generál George představit armádní technologické priority, už ale nedošlo, protože byl hned následující den z funkce propuštěn.
Demokraté a organizace na ochranu volebních práv varují, že nedávný projev Donalda Trumpa, ve kterém bez důkazů hovořil o čínském vměšování do voleb v roce 2020, je jasnou snahou připravit půdu pro zpochybnění výsledků listopadových průběžných voleb.
Španělská severoafrická enkláva Ceuta čelí rozsáhlé humanitární a sociální krizi poté, co na její území v posledních dnech přes moře dorazily stovky migrantů ze sousedního Maroka. Místní úřady hlásí zcela naplněné ubytovací kapacity a masivní příliv lidí, kteří obcházejí hraniční zábrany plaváním podél pobřežních vlnolamů. Regionální prezident Juan Jesús Vivas v reakci na překotný vývoj varoval, že situace dosáhla krizového stavu a tamní přijímací střediska již nedokážou čelit náporu nově příchozích.
Reportáž ukrajinsko-amerického novináře Davida Kiričenka z frontové linie pro web Kyiv Post vykresluje drsnou realitu dnešního bojiště, kde prim hrají moderní technologie. Kiričenko strávil několik dní v těsné blízkosti jednotky bezpilotních systémů ukrajinské 110. samostatné mechanizované brigády. Společně s americkým dokumentaristou Ryanem Van Ertem nahlédli přímo do takzvané zóny zabíjení, tedy pásma neustále sledovaného a napadaného drony.
Katastrofální požáry pustošící v těchto dnech rozsáhlé oblasti Španělska a Francie představují podle nejvyšších evropských představitelů zásadní hrozbu pro celou Evropu. Ohňový živel v blízkosti Madridu a Bordeaux již zničil desítky tisíc hektarů porostu a srovnal se zemí stovky obytných domů. Následná evakuace více než tří set tisíc obyvatel se zapsala do historie jako jedna z nejrozsáhlejších záchranných akcí svého druhu na evropském kontinentu.
Omezení konzumace cukru v prvních dvou letech života může podle vědců výrazně přispět k ochraně mozku a snížení rizika vzniku demence v pozdějším věku. Nejnovější zjištění vycházejí z analýzy historických dat z doby ukončení přídělového systému na cukr ve Velké Británii po druhé světové válce. Výzkumníci porovnávali zdravotní stav lidí, kteří vyrůstali v období striktního přídělu sladkostí, s generací narozenou bezprostředně po jeho zrušení.
Vlna ničivých lesních požárů přiměla španělskou vládu k vyhlášení celostátního nouzového stavu v Madridském regionu a v provincii Ávila. Rozsáhlé evakuace a nasazení vojenských pohotovostních jednotek jasně ukázaly, že požáry šířící se do zástavby vyžadují zcela odlišný přístup, než jaký byl v zemi dosud běžný. Ohrožena jsou především území na pomezí přírody a městské infrastruktury, kde se rizika výrazně koncentrují a komplikují jakékoliv záchranné operace.
Technologie zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) představuje klíčový pilíř strategie Evropské unie pro dekarbonizaci těžkého průmyslu, jako je výroba cementu, oceli či chemických látek. Tento proces spočívá v oddělení oxidu uhličitého přímo u průmyslových zdrojů, jeho následné přepravě potrubím nebo loděmi a v trvalém uložení do hlubokých geologických struktur. Podle Aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi si Unie stanovila cíl dosáhnout do roku 2030 roční kapacity ukládání minimálně padesáti milionů tun CO₂, přičemž do roku 2040 bude podle odhadů Evropské komise nutné ročně uskladnit až dvě stě padesát milionů tun tohoto skleníkového plynu.
Iránské Islámské revoluční gardy v oficiálním prohlášení zveřejněném státními médii přísahaly odvetu za rozsáhlé noční údery Spojených států na íránské cíle. Teheránský režim otevřeně deklaroval záměr ještě během dneška potrestat agresora. Napětí na Blízkém východě tak po krátkém útlumu opět prudce eskaluje, přičemž obě strany dávají najevo odhodlání v konfrontaci pokračovat.
Cévní onemocnění drobných mozkových tepen představuje závažný chronický stav, který výrazně zvyšuje riziko vzniku mozkové mrtvice i rozvoje kognitivních poruch. Jen ve Francii tímto vaskulárním problémem trpí odhadem více než pět milionů lidí, především ve věkové skupině nad šestašedesát let. Přestože lékařská věda dosud nemá k dispozici žádný léky, které by vrátily zdraví poškozeným cévám, v laboratořích v Bordeaux se rodí slibné terapeutické přístupy, které by mohly dosavadní pasivní přístup zásadně proměnit.