Rozhovor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem byl ukončen, oznámili představitelé Bílého domu. Obě strany následně zveřejnily podrobnosti, Putin se navíc krátce před hovorem ostře vymezil vůči Západu a jeho rostoucímu tlaku na Moskvu, uvedl The Guardian.
Podle Kremlu se prezidenti zapojili do důkladné a otevřené diskuse o situaci na Ukrajině, přičemž oba vyjádřili společný zájem na obnovení vzájemných vztahů s ohledem na jejich zvláštní odpovědnost za světovou bezpečnost.
Bílý dům ve svém prohlášení uvedl, že Trump a Putin se shodli na nutnosti dosáhnout míru a že prvním krokem k tomu bude příměří v oblasti energetiky a infrastruktury. Dále se dohodli na technických jednáních o zavedení námořního příměří v Černém moři, které by mělo vést k úplnému zastavení bojů a trvalému míru.
„Prezident Trump a prezident Putin dnes jednali o naléhavé potřebě ukončení bojů a nastolení míru na Ukrajině. Oba se shodli, že konflikt musí být vyřešen dlouhodobým mírovým ujednáním,“ uvádí se v prohlášení Bílého domu.
Oba státníci zdůraznili, že zlepšení americko-ruských vztahů je zásadní. „Ztráty na životech i hospodářské dopady, které válka přinesla Ukrajině i Rusku, by měly být spíše využity k prospěchu obyvatel obou zemí. Tento konflikt neměl nikdy začít a měl být dávno vyřešen diplomatickou cestou,“ uvádí Bílý dům.
Dohodli se, že prvním krokem k dosažení míru bude vzájemná dohoda o neútočení na klíčovou energetickou a dopravní infrastrukturu, přičemž se zároveň připraví technická jednání o bezpečnosti lodní dopravy v Černém moři. Cílem je dosažení trvalého příměří, přičemž mírová jednání by měla být zahájena okamžitě na Blízkém východě.
Podle Bílého domu prezidenti hovořili také o širších bezpečnostních otázkách, zejména o možnostech spolupráce na Blízkém východě s cílem zabránit dalším konfliktům. Rovněž se zabývali otázkou omezení šíření strategických zbraní a shodli se na potřebě zapojit do tohoto procesu další země.
Oba lídři sdíleli názor, že Írán nesmí nikdy získat schopnost ohrozit existenci Izraele. Zdůraznili, že lepší vztahy mezi USA a Ruskem by mohly přinést významné ekonomické příležitosti a větší globální stabilitu po dosažení mírové dohody.
Mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt na sociální síti X potvrdila, že prezidenti diskutovali o ukončení války na Ukrajině a o potřebě příměří.
Podle ní se Trump a Putin věnovali také otázce omezení šíření strategických zbraní a napětí mezi Íránem a Izraelem. „Oba se shodli, že užší spolupráce mezi Spojenými státy a Ruskem by mohla přinést značné ekonomické výhody a podpořit celosvětovou stabilitu,“ uvedla Leavittová.
Kreml oznámil, že Putin podpořil Trumpovu iniciativu na 30denní zastavení útoků na energetickou infrastrukturu na Ukrajině i v Rusku. Moskva přitom od začátku invaze v roce 2022 opakovaně zasahovala ukrajinskou energetickou síť.
„Donald Trump během rozhovoru navrhl, aby se obě strany konfliktu zavázaly k třicetidennímu příměří v oblasti energetiky. Vladimir Putin tuto myšlenku přijal a okamžitě vydal ruským ozbrojeným silám odpovídající pokyny,“ uvedl Kreml.
Ruský prezident se podle stejného prohlášení postavil kladně i k Trumpovu návrhu na vytvoření bezpečnostního mechanismu pro lodní dopravu v Černém moři. Oba lídři se shodli, že jednání o podrobnostech této dohody by měla být zahájena co nejdříve.
I hokej se podle Rusů stal tématem očekávaného telefonátu mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem. Konkrétně se řešil
Na Ukrajině může být mír už letos, věří ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Prohlásil to po středečním telefonátu s americkým protějškem Donaldem Trumpem, který si o den dříve volal s ruským vůdcem Vladimirem Putinem.
Eva Burešová pokračuje v soutěži Let's Dance, slovenské verzi StarDance, i přes nedávný rozruch kolem její osoby. Její výkon v třetím kole soutěže ale nebyl nijak ovlivněn.
Za velmi dobrý označil americký prezident Donald Trump středeční rozhovor s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, kterým navázal na úterní telefonát s ruským vůdcem Vladimirem Putinem.
Senát ve středu odsouhlasil novelu zákona, která umožní zvýšení náborového příspěvku pro nové vojáky až na jeden milion korun. Cílem této legislativní změny je posílení personálního stavu Armády ČR a stabilizace jejích řad. Před samotným hlasováním se senátoři věnovali čtyřhodinové diskusi o bezpečnostní situaci a obraně státu.
Evropská závislost na amerických zbraních čelí nové zkoušce, a to kvůli krokům současného prezidenta Donalda Trumpa. Jeho opakované výpady vůči NATO a nečekané změny v americké zahraniční politice způsobují, že si evropští spojenci stále častěji kladou otázku, zda mohou Spojeným státům nadále důvěřovat jako hlavnímu dodavateli obranné techniky.
Dáda Patrasová, i přes své vlastní problémy, klade na první místo zdraví své vážně nemocné dcery Aničky Slováčkové. Anička již dříve uvedla, že její prognóza není příznivá, a proto se snaží vyzkoušet různé léčebné metody.
Agáta Hanychová si dlouho neměla na co stěžovat, protože její podcast s kamarádkou Ornellou Koktovou byl velmi úspěšný. Nicméně se ukazuje, že žádný úspěch netrvá věčně.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa v úterý zahájila zveřejňování vládních spisů týkajících se atentátu na prezidenta Johna F. Kennedyho z roku 1963. Tento krok přináší veřejnosti desítky tisíc stránek dosud neodtajněných dokumentů, které byly po desetiletí uchovávány v tajnosti.
Nejsmutnější zpráva o tragickém úmrtí bývalého hokejového obránce Tomáše Kloučka během lyžování v Krkonoších se dostala i do Spojených států amerických, kde Klouček také hrával hokej. Ve slavné Madison Square Garden uctili památku českého sportovce.
Zatímco legendární komik George Carlin v roce 1972 identifikoval sedm slov, která nelze vysílat v televizi, současná Trumpova administrativa podle deníku The New York Times přišla s mnohem obsáhlejším seznamem – 199 výrazy a frázemi, které jsou na vládních webových stránkách a v oficiálních dokumentech zakázány. Mezi nimi nechybí výrazy jako „klimatická změna“, „ženy“, „socioekonomický“, „kulturní dědictví“ nebo dokonce „institucionální“.
Evropa zažila v roce 2024 největší epidemii spalniček za posledních téměř 30 let, uvedla ve své nové zprávě Světová zdravotnická organizace (WHO). Počet případů dosáhl 127 350, což je přibližně dvojnásobek oproti roku 2023.