Taneční sál nebude? Soud zatrhnul Trumpovi přestavbu Bílého domu

Bílý dům
Bílý dům, foto: Pexels
Klára Marková 15. srpna 2026 19:56
Sdílej:

Federální odvolací soud v USA nařídil zastavení stavby kontroverzního tanečního sálu v hodnotě 400 milionů dolarů, který v Bílém domě prosazuje prezident Donald Trump. Rozhodnutí představuje vážnou překážku pro administrativu a otevírá cestu k právní bitvě před Nejvyšším soudem.

Tříčlenný senát v poměru hlasů dva ku jedné konstatoval, že rozhodování o výstavbě takto rozsáhlého projektu spadá do pravomoci Kongresu, nikoliv výkonné moci. Soudci ve svém usnesení zdůraznili, že prezident je pouze dočasným nájemcem sídla, nikoliv jeho vlastníkem.

Podle verdiktu ústava ani platné zákony neposkytují exekutivě neomezenou pravomoc k radikální přestavbě historického objektu podle osobních představ konkrétního hlavy státu. Úřadující prezident tak podle soudu nemůže obcházet zákonodárný sbor a spoléhat se na vlastní zdroje.

Soudní spor vyvolala žaloba Národního fondu pro historickou zachování památek poté, co administrativa loni kvůli zahájení prací nechala strhnout Východní křídlo budovy. Ničení historických částí bez souhlasu Kongresu vedlo k okamžitému právnímu odporu a snaze stavbu zablokovat.

Administrativa se proti předchozím rozhodnutím nižšího soudu, která stavbu nad zemí opakovaně pozastavila, odvolala. Páteční verdikt toto omezení potvrdil, přičemž soud poskytl vládnímu týmu lhůtu čtrnácti dnů na podání odvolání k Nejvyššímu soudu.

Prezident Trump nutnost výstavby velkého sálu obhajuje tím, že prostory jsou nezbytné pro pořádání velkolepých státních návštěv a společenských akcí. V dubnu po incidentu na večeři novinářů v Bílém domě navíc argumentoval tím, že nový objekt je klíčový pro zajištění národní bezpečnosti.

Soudci ve svém prohlášení uvedli, že se nezabývají tím, zda je samotný sál užitečný či žádoucí. Klíčovou otázkou je výhradně to, zda administrativa může takový projekt realizovat bez předchozího schválení a schválených financí ze strany Kongresu.

Stavební práce na místě někdejšího Východního křídla už dříve provázely zvraty, kdy soudy stavbu povolily k pokračování v podzemní fázi, zatímco nadzemní část zůstávala zapovězena. Nyní se celý proces po verdiktu odvolacího soudu přesouvá do další fáze.

Budoucí osud velkolepého prezidentského projektu tak závisí na dalším postupu ministerstva spravedlnosti a případném posouzení ze strany nejvyšší americké instanční autority. Zda se stavební stroje do Bílého domu vrátí, rozhodne až verdikt Nejvyššího soudu.

Stalo se
Novinky
Ropný tanker

Ceny ropy na světových trzích po prohlášení Trumpa opět rostou

Ceny ropy na světových trzích zaznamenaly růst v reakci na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně vyjednávání s Íránem. Šéf Bílého domu ostře odmítl zprávy, podle kterých měla americká administrativa nabídnout Teheránu zmírnění sankcí výměnou za omezení jeho jaderného programu. Trump na své sociální síti uvedl, že íránské straně nenabídl vůbec nic. Reagoval tak na informace některých amerických médií, která tvrdila, že Washington zvažuje uvolnění zmrazených íránských financí.

Novinky
Evropská unie (EU)

Evropská unie připravuje zásadní změnu v politice rozšiřování

Evropská unie připravuje zásadní změnu ve své politice rozšiřování, která má uchazečům o členství zpřístupnit unijní trh ještě před samotným vstupem do bloku. Evropská komise vypracovala návrh, který kandidátským zemím nabízí takzvanou postupnou integraci a hlubší hospodářskou spolupráci. Výhody mají zahrnovat zapojení do výzkumných programů i odstranění obchodních bariér. Tento krok má posílit evropské dodavatelské řetězce a zároveň snížit strategickou závislost Unie na vnějších aktérech.

Novinky
Kreml

Moskva hrozí nasazením jaderných zbraní v případě ohrožení Kaliningradu. Z NATO přišla rázná odpověď

Severoatlantická aliance rázně zareagovala na nová varování ze strany Ruské federace ohledně možného použití jaderného arsenálu. Moskva zaslala NATO oficiální dopis, ve kterém hrozí nasazením jaderných zbraní v případě ohrožení své baltické enklávy Kaliningradu.

Novinky
U.S. Army, ilustrační fotografie

Americké jednotky opouštějí zbývající základny v Iráku. Experti se bojí vzestupu radikálů

Americké vojenské jednotky opouštějí své zbývající základny v Iráku a dokončují tak stahování, na kterém se dohodla předchozí i současná administrativa v Washingtonu. Odchod vojsk přichází více než dvacet let po invazi, která tehdy svrhla diktátora Saddáma Husajna a zahájila dlouholeté období nestability. Stažení amerických sil vyvolává v regionu značné obavy z vznikajícího bezpečnostního vákua. Mnozí odborníci i místní představitelé podle France24 varují, že situace může posílit milice podporované Íránem a poskytnout nový prostor radikálům.