Federální odvolací soud v USA nařídil zastavení stavby kontroverzního tanečního sálu v hodnotě 400 milionů dolarů, který v Bílém domě prosazuje prezident Donald Trump. Rozhodnutí představuje vážnou překážku pro administrativu a otevírá cestu k právní bitvě před Nejvyšším soudem.
Tříčlenný senát v poměru hlasů dva ku jedné konstatoval, že rozhodování o výstavbě takto rozsáhlého projektu spadá do pravomoci Kongresu, nikoliv výkonné moci. Soudci ve svém usnesení zdůraznili, že prezident je pouze dočasným nájemcem sídla, nikoliv jeho vlastníkem.
Podle verdiktu ústava ani platné zákony neposkytují exekutivě neomezenou pravomoc k radikální přestavbě historického objektu podle osobních představ konkrétního hlavy státu. Úřadující prezident tak podle soudu nemůže obcházet zákonodárný sbor a spoléhat se na vlastní zdroje.
Soudní spor vyvolala žaloba Národního fondu pro historickou zachování památek poté, co administrativa loni kvůli zahájení prací nechala strhnout Východní křídlo budovy. Ničení historických částí bez souhlasu Kongresu vedlo k okamžitému právnímu odporu a snaze stavbu zablokovat.
Administrativa se proti předchozím rozhodnutím nižšího soudu, která stavbu nad zemí opakovaně pozastavila, odvolala. Páteční verdikt toto omezení potvrdil, přičemž soud poskytl vládnímu týmu lhůtu čtrnácti dnů na podání odvolání k Nejvyššímu soudu.
Prezident Trump nutnost výstavby velkého sálu obhajuje tím, že prostory jsou nezbytné pro pořádání velkolepých státních návštěv a společenských akcí. V dubnu po incidentu na večeři novinářů v Bílém domě navíc argumentoval tím, že nový objekt je klíčový pro zajištění národní bezpečnosti.
Soudci ve svém prohlášení uvedli, že se nezabývají tím, zda je samotný sál užitečný či žádoucí. Klíčovou otázkou je výhradně to, zda administrativa může takový projekt realizovat bez předchozího schválení a schválených financí ze strany Kongresu.
Stavební práce na místě někdejšího Východního křídla už dříve provázely zvraty, kdy soudy stavbu povolily k pokračování v podzemní fázi, zatímco nadzemní část zůstávala zapovězena. Nyní se celý proces po verdiktu odvolacího soudu přesouvá do další fáze.
Budoucí osud velkolepého prezidentského projektu tak závisí na dalším postupu ministerstva spravedlnosti a případném posouzení ze strany nejvyšší americké instanční autority. Zda se stavební stroje do Bílého domu vrátí, rozhodne až verdikt Nejvyššího soudu.
Ruský prezident Vladimir Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině, protože kvůli své klesající popularitě si nemůže dovolit uzavřít mír. V podcastu World of Trouble britského deníku The Independent to uvedl protikorupční aktivista sir Bill Browder. Podle něj by ztráta moci v případě mírové dohody znamenala pro Putina osobní likvidaci ze strany vlastních občanů.
Federální odvolací soud v USA nařídil zastavení stavby kontroverzního tanečního sálu v hodnotě 400 milionů dolarů, který v Bílém domě prosazuje prezident Donald Trump. Rozhodnutí představuje vážnou překážku pro administrativu a otevírá cestu k právní bitvě před Nejvyšším soudem.
Zajatí afričtí rekruti, kteří bojovali na straně Ruska a skončili v ukrajinském zajetí, se stali součástí diplomatického a geopolitického boje o vliv mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina se snaží na africkém kontinentu poukazovat na to, že Kreml zneužívá tamní obyvatele jako postradatelnou sílu v první linii.
Napětí v Hormuzském průlivu opět vyostřil další útok na komerční plavidlo a ostrá slovní přestřelka mezi Washingtonem a Teheránem. Spojené arabské emiráty obvinily Írán, že jeho Islámské revoluční gardy v průlivu zasáhly loď spojenou se státní ropnou společností ADNOC.
Hospodářské dopady zablokování Hormuzského průlivu jsou předmětem častých debat, avšak riziko ekologických škod způsobených dlouhodobým odstavením lodí zůstávalo dosud opomíjeno. Nedávný výzkum ukazuje, že více než 1 500 obchodních plavidel, která od února uvízla v Perském zálivu, představuje značnou hrozbu pro životní prostředí. Na jejich trupech se totiž ve zvýšené míře usazují mořské organismy.
Při izraelském leteckém úderu na jiholibanonskou obec Ansár v okrese Nabatíja zahynulo sedm lidí. Podle libanonských úřadů a státní tiskové agentury zasáhla střela v brzkých ranních hodinách domov, v němž pobývaly vysídlené rodiny. Mezi oběťmi jsou tři děti a dvě ženy. Jde o jeden z nejkrvavějších útoků od chvíle, kdy byla v červnu oznámena dohoda zaměřená na omezení bojových operací v oblasti.
Francouzská Ústavní rada zablokovala chystaný zákon, který měl od září zamezit přístupu dětí mladších patnácti let na sociální sítě. Podle nejvyšší soudní instance v zemi představuje plošný zákaz nepřiměřený zásah do svobody projevu a komunikace nezletilých. Rozhodnutí znamená výraznou politickou porážku pro prezidenta Emmanuela Macrona, pro něhož byla ochrana dětí na internetu jedním z hlavních témat závěru jeho druhého funkčního období.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu potvrdil, že ukrajinské síly uskutečnily sérii dálkových úderů na strategické objekty hluboko v ruském vnitrozemí. Při útoku na letecký a raketový závod v Samarské oblasti, která leží přibližně devět set kilometrů od ukrajinských hranic, byly podle jeho vyjádření poprvé použity střely Flamingo.
Jihokorejský prezident I Če-mjong vyzval v sobotu k zahájení jednání se Severní Koreou s cílem dosáhnout mírového soužití na Korejském poloostrově. Současně navrhl nahradit dosavadní dohodu o příměří z padesátých let řádnou mírovou smlouvou. Ve svém projevu u příležitosti výročí osvobození Koreje od japonské nadvlády zdůraznil, že Soul bude usilovat o vytvoření bezpečnostních záruk, které by zabránily vzniku případného vojenského konfliktu.
Kreml čelí rostoucím problémům s doplňováním stavu svých ozbrojených sil, které na ukrajinské frontě utrpěly těžké ztráty. Zákopová válka vyžaduje neustálý přísun nových vojáků, dobrovolný nábor skrze finanční stimulace však postupně naráží na své limity. V ruské společnosti se tak opět otevírá otázka, zda bude prezident Vladimir Putin nucen vyhlásit další vlnu masové mobilizace.
Rostoucí napětí v mezinárodních vztazích mezi Kanadou a Spojenými státy vede značné množství Kanaďanů k přehodnocení jejich cestovatelských plána. V reakci na politiku a rétoriku americké administrativy, zahrnující zavádění nových obchodních cel i výroky o možné anexi severního souseda, se mnozí obyvatelé rozhodli pro bojkot cest do Spojených států. Místo obvyklých dovolených na americké pevnině či na tamních plážích směřují své finance do domácího cestovního ruchu nebo objevují vzdálenější destinace v Evropě a Africe.
Evropa se v současnosti potýká s mimořádným suchem. Problémy s nedostatkem vláhy se ale v posledních letech opakují. Podle expertů za to nemohou jen rostoucí teploty. Autoři zajímavé studie upozornili na to, že důležitou roli hraje změna, která přitom není úplnou novinkou.