Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zahájil oficiální návštěvu České republiky, při níž ho doprovází jeho manželka Olena Zelenská. Program v Praze je nabitý – od setkání s vrcholnými českými představiteli až po konkrétní kroky k prohloubení obranné, zdravotnické i kulturní spolupráce mezi oběma zeměmi.
Prezidenta čeká jednání s prezidentem Petrem Pavlem, premiérem Petrem Fialou, předsedkyní Poslanecké sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou a předsedou Senátu Milošem Vystrčilem. Zelenskyj se rovněž setká se zástupci jednotlivých parlamentních klubů, obranných podniků, univerzitního prostředí i s ukrajinskou komunitou žijící v Česku.
Hlavním poselstvím ukrajinského prezidenta je poděkování za pevné postoje, které Česká republika vůči ruské agresi dlouhodobě zastává. Vyzdvihl přitom konkrétní příklady úspěšné spolupráce, především českou iniciativu na posílení dělostřelectva, která podle jeho slov přináší na frontě hmatatelné výsledky. Zelenskyj ujistil, že na této spolupráci chce Kyjev i nadále stavět.
Další oblastí, která byla označena za strategicky významnou, je rozvoj ukrajinského vojenského letectva. Prezident oznámil, že spolu s Českou republikou a ostatními členy takzvané „letecké koalice“ připravují konkrétní podporu pro ukrajinské F-16, včetně rozšíření programů pro výcvik pilotů. Očekává se, že v nejbližší době bude zveřejněna nová iniciativa v této oblasti.
Zelenskyj rovněž zmínil, že při jednáních nebude chybět téma diplomatických cest k dosažení trvalého klidu zbraní a ukončení ruské invaze. Podle něj je důležité, aby mezinárodní tlak na Rusko pokračoval soustředěně a koordinovaně.
Do Prahy přicestovala i první dáma Ukrajiny, Olena Zelenská, která se v posledních letech účastní zahraničních cest jen výjimečně. Od začátku války doprovodila svého manžela například do Francie, USA, Švédska nebo Dánska. Nyní je její přítomnost spojena především se zdravotnickými a vzdělávacími tématy.
Olena Zelenská vystoupí na konferenci Healthcare Initiative for Ukraine, kde chce posílit mezinárodní spolupráci v oblasti zdravotnictví a upozornit na potřebu lékařské pomoci pro ukrajinské civilisty i vojáky. Zároveň bude představena nová fáze projektu na podporu ukrajinistiky na českých vysokých školách, která má přispět k hlubšímu porozumění ukrajinské kultuře a historii.
Oba představitelé Ukrajiny dali jasně najevo, že Česká republika patří k nejbližším partnerům jejich země v Evropě. Návštěva je důkazem trvalé důvěry a připravenosti pokračovat v těsné spolupráci, která přesahuje vojenský rámec a zahrnuje i humanitární a společenské oblasti.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro stanici Fox News rezolutně odmítl spekulace o tom, že by Spojené státy využívaly ukrajinskou pomoc při obraně proti dronům na Blízkém východě. Podle šéfa Bílého domu disponuje Amerika nejvyspělejšími technologiemi na světě a v otázkách bezpilotních letounů má větší přehled než kdokoli jiný. Trump tak přímo popřel tvrzení Kyjeva, že by o takovou podporu Washington sám žádal.
Současné válečné tažení na Blízkém východě, do kterého Spojené státy investují závratných 890 milionů dolarů každý den, tvrdě dopadá na nejzranitelnější regiony Asie. Zatímco mocnosti financují nákladné vojenské operace, miliony obyvatel v tisíce kilometrů vzdálených zemích bojují s kritickým nedostatkem základních životních potřeb.
Sliby administrativy Donalda Trumpa o bleskovém ukončení konfliktu s Íránem narážejí na tvrdou realitu energetického trhu. Zatímco Bílý dům se snaží mírnit paniku tvrzením, že drastické zdražování pohonných hmot je pouze krátkodobým výkyvem v řádu týdnů, experti citovaní serverem Politico vykreslují mnohem temnější scénář. Podle nich existuje pět zásadních bariér, které udrží ceny benzínu na rekordních úrovních po velmi dlouhou dobu.
Podle informací stanice CNN čelí administrativa Donalda Trumpa ostré kritice za to, že při plánování úderů na Írán hrubě podcenila riziko uzavření Hormuzského průlivu. Ukazuje se, že Pentagon i Rada pro národní bezpečnost odsunuly varovné analýzy ekonomických expertů na druhou kolej. Rozhodování v úzkém kruhu prezidentových poradců vedlo k tomu, že Washington nebyl připraven na scénář, který nyní diplomaté i námořní dopravci označují za katastrofální.
Válka v Íránu a s ní spojený drastický nárůst cen ropy a plynu rozpoutaly v Bruselu ostrou debatu o budoucnosti klimatické politiky. Energetický šok, který následoval po útocích USA a Izraele na Teherán z konce února, rozdělil Evropskou unii na dva nesmiřitelné tábory. Zatímco jedna strana volá po oslabení zelených ambicí v zájmu přežití ekonomiky, druhá v krizi vidí pádný důvod pro urychlení odklodu od fosilních paliv.