Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zahájil oficiální návštěvu České republiky, při níž ho doprovází jeho manželka Olena Zelenská. Program v Praze je nabitý – od setkání s vrcholnými českými představiteli až po konkrétní kroky k prohloubení obranné, zdravotnické i kulturní spolupráce mezi oběma zeměmi.
Prezidenta čeká jednání s prezidentem Petrem Pavlem, premiérem Petrem Fialou, předsedkyní Poslanecké sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou a předsedou Senátu Milošem Vystrčilem. Zelenskyj se rovněž setká se zástupci jednotlivých parlamentních klubů, obranných podniků, univerzitního prostředí i s ukrajinskou komunitou žijící v Česku.
Hlavním poselstvím ukrajinského prezidenta je poděkování za pevné postoje, které Česká republika vůči ruské agresi dlouhodobě zastává. Vyzdvihl přitom konkrétní příklady úspěšné spolupráce, především českou iniciativu na posílení dělostřelectva, která podle jeho slov přináší na frontě hmatatelné výsledky. Zelenskyj ujistil, že na této spolupráci chce Kyjev i nadále stavět.
Další oblastí, která byla označena za strategicky významnou, je rozvoj ukrajinského vojenského letectva. Prezident oznámil, že spolu s Českou republikou a ostatními členy takzvané „letecké koalice“ připravují konkrétní podporu pro ukrajinské F-16, včetně rozšíření programů pro výcvik pilotů. Očekává se, že v nejbližší době bude zveřejněna nová iniciativa v této oblasti.
Zelenskyj rovněž zmínil, že při jednáních nebude chybět téma diplomatických cest k dosažení trvalého klidu zbraní a ukončení ruské invaze. Podle něj je důležité, aby mezinárodní tlak na Rusko pokračoval soustředěně a koordinovaně.
Do Prahy přicestovala i první dáma Ukrajiny, Olena Zelenská, která se v posledních letech účastní zahraničních cest jen výjimečně. Od začátku války doprovodila svého manžela například do Francie, USA, Švédska nebo Dánska. Nyní je její přítomnost spojena především se zdravotnickými a vzdělávacími tématy.
Olena Zelenská vystoupí na konferenci Healthcare Initiative for Ukraine, kde chce posílit mezinárodní spolupráci v oblasti zdravotnictví a upozornit na potřebu lékařské pomoci pro ukrajinské civilisty i vojáky. Zároveň bude představena nová fáze projektu na podporu ukrajinistiky na českých vysokých školách, která má přispět k hlubšímu porozumění ukrajinské kultuře a historii.
Oba představitelé Ukrajiny dali jasně najevo, že Česká republika patří k nejbližším partnerům jejich země v Evropě. Návštěva je důkazem trvalé důvěry a připravenosti pokračovat v těsné spolupráci, která přesahuje vojenský rámec a zahrnuje i humanitární a společenské oblasti.
Španělsko se od úterý zahalí do třídenního státního smutku za oběti tragické srážky dvou rychlovlaků v Andalusii. Neštěstí, ke kterému došlo v neděli večer u obce Adamuz, si vyžádalo nejméně 40 lidských životů. Záchranáři stále prohledávají trosky zdemolovaných vagonů a úřady varují, že konečná bilance obětí může být ještě vyšší.
Čas letí, už několik dní tady máme nový kalendářní rok, v němž legendární Jiřina Bohdalová oslaví již 95. narozeniny. Navzdory požehnanému věku, kdy by si už mnoho let mohla užívat zaslouženého důchodu, je nadále aktivní v šoubyznyse. A kolegové ji za to obdivují.
Rodina někdejšího řeporyjského starosty a bývalého novináře Pavla Novotného se ocitla v nezáviděníhodné situaci. Syn legendárního baviče má podle dostupných informací dlužit poměrně vysokou částku. Co jemu a jeho blízkým hrozí?
Ve zbytku ledna a do poloviny února se očekává typicky zimní počasí, které může být i teplotně podprůměrné. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Už tento týden se může vyskytnout další sněžení.
Spekulace z posledních dní se ukázaly jako pravdivé. Karlos Vémola se dočkal propuštění z vazby po zaplacení kauce. Podle dostupných informací bylo nutné zaplatit částku přesahující 10 milionů korun.
Tragická střelba otřásla v úvodu nového týdne Chřibskou na Děčínsku. Při útoku na městském úřadě přišel o život jeden člověk, mezi šesticí zraněných má být místní starosta. Útočník si zřejmě vzal život sám, předtím se dostal do přestřelky s přivolanými policisty. I v řadách policie došlo ke zraněním.
Snaha Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska proti vůli jeho obyvatel uvrhla NATO do nejhlubší krize v jeho téměř osmasedmdesátileté historii. Prezidentův plán uvalit cla na spojence, kteří se staví proti jeho územním ambicím, vyvolává na obou stranách Atlantiku otázku: Kdo může alianci zachránit před rozpadem? Hlavní tíha odpovědnosti nyní podle CNN leží na bedrech republikánů v Kongresu a na schopnosti evropských lídrů zachovat jednotu tváří v tvář ekonomickému vydírání.
Situace kolem Grónska se vyostřila do té míry, že evropští diplomaté začínají otevřeně mluvit o krizi nevídaných rozměrů. Donald Trump totiž podle informací z Washingtonu neblafuje. Zatímco mnozí považovali jeho snahu o odkup ostrova za další z jeho vyjednávacích taktik typu „Umění dohody“, dánská vláda po posledních schůzkách s americkým týmem dospěla k závěru, že prezident to myslí naprosto smrtelně vážně.
Britský premiér Keir Starmer se ostře ohradil proti plánu Donalda Trumpa uvalit cla na Velkou Británii a další evropské země. Reagoval tak na stupňující se nátlak Washingtonu, který se snaží vynutit si prodej Grónska. Starmer označil Trumpův postup za „naprosto chybný“ a zdůraznil, že o budoucnosti ostrova mají právo rozhodovat výhradně obyvatelé Grónska a Dánské království.
Vztahy mezi globálními mocnostmi a boj o omezené zdroje oceánů dnes vyžadují více než jen klasickou diplomacii. Oceány, které pokrývají 70 % naší planety a zajišťují 90 % světového obchodu, se stávají novou frontovou linií geopolitiky 21. století. To, jak se politici postaví k výzvám v Arktidě nebo na mořském dně, podle expertů přímo ovlivní ceny zboží i globální bezpečnost.
Východní křídlo Bílého domu, které od roku 1942 ukrývalo jedno z nejstřeženějších tajemství americké bezpečnosti, přestalo v říjnu 2025 existovat. Demoliční čety srovnaly historickou budovu se zemí, aby uvolnily místo pro nový projekt prezidenta Donalda Trumpa – monumentální taneční sál. Spolu s nadzemní částí však z mapy zmizely i legendární podzemní prostory, včetně bunkru známého jako Prezidentské operační středisko (PEOC).
Kremel v pondělí oznámil, že ruský prezident Vladimir Putin obdržel pozvání do nově vznikající Rady pro mír (Board of Peace), kterou minulý týden založil Donald Trump. Tento mezinárodní orgán má v první fázi dohlížet na příměří v Pásmu Gazy a jeho následnou obnovu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že Moskva nabídku aktuálně studuje a plánuje s Washingtonem vyjasnit veškeré „technické detaily“.