Mezinárodní snahy o ukončení severokorejského programu jaderných zbraní ztroskotaly. Výsledky nedávného ostentativního summitu mezi čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a severokorejským vůdcem Kim Čong-unem v Pchjongjangu ukázaly, že nejzásadnější věci zůstaly nevyřčeny. Oficiální čínská prohlášení ze schůzky zcela vynechala jakoukoli zmínku o denuklearizaci, což značí jasný posun od dlouhodobého politického cíle Pekingu.
Průzkumy a diskuse s více než 70 mezinárodními experty na jaderné zbraně navíc ukazují, že pravděpodobnost, že se Severní Korea vzdá svých jaderných zbraní do roku 2035, dosahuje pouhých tří procent. Mezinárodní mise zaměřená na jaderné odzbrojení této země tak po více než třiceti letech definitivně selhala.
Severní Korea začala o jaderný arzenál usilovat v devadesátých letech kvůli pocitu nejistoty po rozpadu Sovětského svazu a kvůli nevyřešenému statusu korejské války, která skončila bez mírové dohody. Původní diplomatická vyjednávání ztroskotala na severokorejském porušování prozatímních dohod, odstoupení od Smlouvy o nešíření jaderných zbraní a následných raketových testech.
Svět proto přešel k hospodářským sankcím, ke kterým se v nultých letech připojily i Rusko s Čínou. Tyto kroky však Pchjongjang nezastavily. Země dnes disponuje diverzifikovaným raketovým arzenálem schopným zasáhnout pevninskou část Spojených států a odhadem vlastní kolem 60 jaderných hlavic s možností další produkce.
Plný donucovací potenciál ekonomických sankcí nebyl nikdy realizován, protože Rusko a Čína koncem minulého desetiletí stáhly svou podporu v Radě bezpečnosti OSN a začaly nové rezoluce vetovat. Obě velmoci poskytovaly KLDR ekonomickou pomoc skrze laxní vymáhání pravidel v příhraničních oblastech a blokovaly vyšetřování porušování sankcí ze strany svých vlastních subjektů.
Rusko dokonce přistoupilo ke státem sponzorovanému obcházení sankcí, aby od Severní Koreje získalo zbraně a vojáky pro posílení své pozice na Ukrajině. Když sankce OSN ztratily svou sílu, spolehly se Spojené státy na autonomní opatření k omezení přístupu na americké trhy, ale i tato snaha byla oslabena, když USA omezily nové sankce ve snaze usnadnit tehdejší diplomatická jednání s Kim Čong-unem.
Tyto mezery obratně využila sofistikovaná severokorejská síť tvořená obchodním loďstvem, diplomaty, zahraničními pracovníky a státem sponzorovanými hackery. Ti dokázali úspěšně přesouvat hotovost, kryptoměny i komodity, kvůli čemuž se severokorejský režim nikdy neocitl na pokraji ekonomického krachu. Podle dosavadního vývoje je jasné, že hospodářské sankce ani bezpodmínečný dialog k denuklearizaci nepovedou, protože Kimův režim vsadil na jaderný program příliš mnoho své legitimity. Mezinárodní intervence v Libyi a Íránu navíc Pchjongjang pouze utvrdily v tom, že jaderné odstrašení je pro jeho přežití naprosto klíčové.
Jediná reálná cesta k odstranění severokorejských jaderných zbraní tak v současnosti vede přes radikální politickou reformu, změnu režimu nebo znovusjednocení poloostrova. Mezinárodní aktéři mají jen málo možností, jak tento vnitřní tlak vyvolat, a proto by se současné zaměření mělo orientovat na získávání času, zatímco budou eskalovat vnitřní zranitelnosti režimu v otázkách nástupnictví či ideologie.
Regionální státy by měly nadále podporovat ekonomické sankce s cílem zpomalit vývoj zbraní a zamezit nelegálním lodním transferům zboží či vzdálené IT práci severokorejských občanů. Stejně tak je nutné veřejně udržovat politiku denuklearizace, aby Pchjongjang nezískal propagandistické vítězství, a současně rozvíjet systémy protiraketové obrany ke snížení jaderných hrozeb.
Amerického prezidenta Donalda Trumpa zasáhla jedna smutná zpráva ze šoubyznysu. Ve věku 74 let zemřel zpěvák Victor Willis z legendární skupiny Village People, která se celosvětově proslavila hitem YMCA.
Mezinárodní snahy o ukončení severokorejského programu jaderných zbraní ztroskotaly. Výsledky nedávného ostentativního summitu mezi čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a severokorejským vůdcem Kim Čong-unem v Pchjongjangu ukázaly, že nejzásadnější věci zůstaly nevyřčeny. Oficiální čínská prohlášení ze schůzky zcela vynechala jakoukoli zmínku o denuklearizaci, což značí jasný posun od dlouhodobého politického cíle Pekingu.
Teherán důrazně varoval amerického prezidenta Donalda Trumpa a Izrael před jakýmikoliv vojenskými útoky v době, kdy se země chystá na státní pohřeb nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího. Tento klíčový představitel přišel o život při náletech hned v první den války. Írán dal jasně najevo, že jakékoliv vojenské akce během smutečních obřadů vyvolají okamžitou a velmi tvrdou odvetu.
Prezident Donald Trump s oblibou dává na odiv svou osobní moc, přičemž se obklopuje loajálními členy kabinetu, útočí na neoblíbené světové lídry a tlačí na velké americké korporace. Dokonce se podle BBC v Bílém domě nechal slyšet, že jeho moc nemá žádné limity. Tento přístup vyvolává ve Spojených státech rozsáhlé protesty pod hesly jako „Žádní králové“ či „Máme ústavu, ne krále“, jelikož kritici tvrdí, že Trump posouvá hranice prezidentských pravomocí dál než jeho předchůdci.
Americký viceprezident JD Vance ostře zkritizoval ty izraelské členy kabinetu, kteří odmítají novou dohodu mezi Washingtonem a Teheránem. Vzkázal jim, že Donald Trump je v současné době jediným hlavním představitelem státu na světě, který má pro Izrael pochopení, a že by si tamní politici měli uvědomit realitu situace, v níž se jejich země nachází.
Ruské zbraně použité při nočním raketovém a dronovém útok na Ukrajinu obsahovaly přibližně 35 000 součástek vyrobených v zahraničí. Uvedl to ukrajinský prezidentský komisař pro sankční politiku Vladyslav Vlasjuk, podle kterého toto zjištění poukazuje na přetrvávající mezery v mezinárodních kontrolách vývozu navzdory platným západním sankcím. Podle jeho vyjádření na sociální síti Facebook šlo ve velké míře o produkty dvojího užití nebo o civilní výrobky, které globální firmy vyprodukovaly ještě předtím, než byly přes prostředníky odkloněny do Ruska.
Snaha o zajištění nezapomenutelného zážitku na fotbalovém mistrovství světa se pro řadu fanoušků změnila v noční můru. Sekundární prodejní platformy, jako je StubHub, totiž na poslední chvíli hromadně ruší zakoupené lístky. Mnoho lidí tak zůstává stát před branami stadionů, přestože za vstupenky zaplatili tisíce dolarů a další nemalé finanční prostředky investovali do letenek a ubytování. Celá situace je v odvětví označována za jeden z největších kolapsů v historii prodeje vstupenek.
Rozhodnutí Ruska zahájit plnohodnotnou invazi na Ukrajinu stálo zemi již přibližně 450 000 lidských životů. Nová studie odhaduje, že celkový počet obětí a zraněných v tomto konfliktu na obou stranách již přesáhl hranici 2 milionů. Výzkum provedený Centrem pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) uvádí, že samotné Rusko zaznamenalo přibližně 1,4 milionu ztrát, což zahrnuje zabité, zraněné a pohřešované vojáky, a toto ohromující číslo představuje zhruba 1 % celkové populace země.
Britský premiér Keir Starmer vystoupil v parlamentu s prohlášením k historické politice nucených adopcí. Uvedl, že se v Downing Street setkal s matkami i dospělými adoptovanými, kterých se tato praxe dotkla, a přiznal, že slyšet jejich příběhy pro něj bylo jako pro otce nesmírně těžké.
Rozhodnutí lékařské komise v Gaze o schválení Aminy Abú al-Kas k léčbě v zahraničí přineslo její rodině po dlouhé době naději. Amina trpěla agresivní nekrotizující infekcí, která se jí rozšířila až do lebeční kosti, a místní doktoři pro ni neměli potřebné léky ani terapii. Podle jejího syna Sábira byla situace zoufalá, protože matka kvůli nesnesitelným bolestem nemohla spát a běžná analgetika jí lékaři museli zakázat kvůli žaludečním vředům a závažným zánětům. Rodina po získání doporučení čekala na bezpečnostní prověrky a přijetí cizím státem, což jsou nezbytné podmínky pro opuštění pásma. Úřady se jim však ozvaly s hotovými dokumenty až dva týdny poté, co Amina 29. května zemřela.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko čelí stále intenzivnějšímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina na hlubší zapojení své země do válečného konfliktu na Ukrajině. Podle nejnovějšího hodnocení Institutu pro studium války (ISW) se Kreml snaží donutit Minsk k tomu, aby poskytl své území pro masivnější vojenské operace.
Nedávné zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.