Mezinárodní snahy o ukončení severokorejského programu jaderných zbraní ztroskotaly. Výsledky nedávného ostentativního summitu mezi čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a severokorejským vůdcem Kim Čong-unem v Pchjongjangu ukázaly, že nejzásadnější věci zůstaly nevyřčeny. Oficiální čínská prohlášení ze schůzky zcela vynechala jakoukoli zmínku o denuklearizaci, což značí jasný posun od dlouhodobého politického cíle Pekingu.
Průzkumy a diskuse s více než 70 mezinárodními experty na jaderné zbraně navíc ukazují, že pravděpodobnost, že se Severní Korea vzdá svých jaderných zbraní do roku 2035, dosahuje pouhých tří procent. Mezinárodní mise zaměřená na jaderné odzbrojení této země tak po více než třiceti letech definitivně selhala.
Severní Korea začala o jaderný arzenál usilovat v devadesátých letech kvůli pocitu nejistoty po rozpadu Sovětského svazu a kvůli nevyřešenému statusu korejské války, která skončila bez mírové dohody. Původní diplomatická vyjednávání ztroskotala na severokorejském porušování prozatímních dohod, odstoupení od Smlouvy o nešíření jaderných zbraní a následných raketových testech.
Svět proto přešel k hospodářským sankcím, ke kterým se v nultých letech připojily i Rusko s Čínou. Tyto kroky však Pchjongjang nezastavily. Země dnes disponuje diverzifikovaným raketovým arzenálem schopným zasáhnout pevninskou část Spojených států a odhadem vlastní kolem 60 jaderných hlavic s možností další produkce.
Plný donucovací potenciál ekonomických sankcí nebyl nikdy realizován, protože Rusko a Čína koncem minulého desetiletí stáhly svou podporu v Radě bezpečnosti OSN a začaly nové rezoluce vetovat. Obě velmoci poskytovaly KLDR ekonomickou pomoc skrze laxní vymáhání pravidel v příhraničních oblastech a blokovaly vyšetřování porušování sankcí ze strany svých vlastních subjektů.
Rusko dokonce přistoupilo ke státem sponzorovanému obcházení sankcí, aby od Severní Koreje získalo zbraně a vojáky pro posílení své pozice na Ukrajině. Když sankce OSN ztratily svou sílu, spolehly se Spojené státy na autonomní opatření k omezení přístupu na americké trhy, ale i tato snaha byla oslabena, když USA omezily nové sankce ve snaze usnadnit tehdejší diplomatická jednání s Kim Čong-unem.
Tyto mezery obratně využila sofistikovaná severokorejská síť tvořená obchodním loďstvem, diplomaty, zahraničními pracovníky a státem sponzorovanými hackery. Ti dokázali úspěšně přesouvat hotovost, kryptoměny i komodity, kvůli čemuž se severokorejský režim nikdy neocitl na pokraji ekonomického krachu. Podle dosavadního vývoje je jasné, že hospodářské sankce ani bezpodmínečný dialog k denuklearizaci nepovedou, protože Kimův režim vsadil na jaderný program příliš mnoho své legitimity. Mezinárodní intervence v Libyi a Íránu navíc Pchjongjang pouze utvrdily v tom, že jaderné odstrašení je pro jeho přežití naprosto klíčové.
Jediná reálná cesta k odstranění severokorejských jaderných zbraní tak v současnosti vede přes radikální politickou reformu, změnu režimu nebo znovusjednocení poloostrova. Mezinárodní aktéři mají jen málo možností, jak tento vnitřní tlak vyvolat, a proto by se současné zaměření mělo orientovat na získávání času, zatímco budou eskalovat vnitřní zranitelnosti režimu v otázkách nástupnictví či ideologie.
Regionální státy by měly nadále podporovat ekonomické sankce s cílem zpomalit vývoj zbraní a zamezit nelegálním lodním transferům zboží či vzdálené IT práci severokorejských občanů. Stejně tak je nutné veřejně udržovat politiku denuklearizace, aby Pchjongjang nezískal propagandistické vítězství, a současně rozvíjet systémy protiraketové obrany ke snížení jaderných hrozeb.
Nová finanční uzávěrka ukazuje, že majetek prezidenta Donalda Trumpa po návratu do úřadu prudce vzrostl. Rekordní nárůst příjmů zaznamenala zejména jeho dvě hlavní sídla na Floridě, což jasně ukazuje na propojení jeho osobního podnikání s prezidentskou politikou. Trump od začátku minulého roku navštívil areály Mar-a-Lago a Trump National Doral více než pětadvacetkrát. Pořádal tam milionové dárcovské večeře, hostil zahraniční představitele a vítal akce Republikánské strany, přičemž o rezervace na těchto místech se ucházeli také podnikatelé a politické skupiny.
Ruská federace možná plánuje útočné akce namířené proti Polsku. S tímto zjištěním původně přišel polský zpravodajský server Onet, přičemž jeho informace následně potvrdil a podrobněji rozebral prestižní britský deník The Telegraph. Podle dostupných informací západních rozvědek nelze vyloučit, že se Varšava stane dějištěm nepřátelských aktivit ze strany Moskvy.
Bílý dům čelí vlně kritiky za prezentaci nového článku o poklesu cen léků na předpis. Americký prezident Donald Trump i jeho tiskový tým se veřejně pochlubili novinovým titulkem, podle kterého zaznamenaly ceny léků nejprudší propad za více než šest desetiletí. Zveřejněný materiál však opomněl zmínit zjištění odborníků, podle nichž je tento pozitivní vývoj zásluhou legislativy předchozího prezidenta Joea Bidena.
Tým amerického prezidenta Donalda Trumpa a viceprezident JD Vance čelí kritice za neustálé posouvání a zjednodušování cílů ve válce s Íránem, která trvá již šestý měsíc. Původní absolutistické požadavky, mezi které patřila kapitulace režimu, změna vedení v Teheránu či ukončení podpory íránských militantních skupin v regionu, se postupně vytrácejí.
Extrémní vlny veder a dlouhotrvající sucha spouštějí v letošním roce po celém světě lesní požáry nevídaného rozsahu. Podle údajů klimatických odborníků a satelitních systémů lehnulo popelem již více než 370 milionů akrů půdy napříč osmdesáti zeměmi. Celková zasažená plocha tak dosahuje rozlohy, která překračuje spojené území Francie, Španělska a Německa. Odborníci podle The Independent zdůrazňují, že letošní požáry se šíří výrazně rychleji a mají destruktivnější dopady než kdykoli v moderní historii.
Ukrajinské ministerstvo obrany oznámilo vyřazení z provozu sedmi z deseti největších logistických center ruské e-commerce platformy Wildberries. Prohlášení následovalo po rozsáhlém dronovém útoku v Moskevské oblasti, který způsobil masivní požáry v klíčovém komplexu společnosti v obci Koledino o rozloze 250 tisíc metrů čtverečních a také v logistickém centru Severnoje Domodědovo. Oba objekty musely zcela zastavit svůj provoz.
Vysoké teploty a dlouhotrvající vlny veder v letošním letním období zasadily evropské ekonomice těžkou ránu. Podle rozsáhlých analýz ekonomů z nizozemské banky Triodos mohou tyto klimatické výkyvy připravit HDP Evropské unie až o 180 miliard eur, což v praxi znamená snížení očekávaného hospodářského růstu celého bloku přibližně o jeden procentní bod.
Vývoz ukrajinského obilí čelí vážné krizi, která je důsledkem intenzivních ruských útoků v Černém moři, nepříznivých klimatických podmínek i trvajícího odporu středoevropských sousedů. Intenzivní raketové údery na přístavní infrastrukturu vyhrotily bezpečnostní situaci na námořních trasách do té míry, že nákladní lodi do klíčových ukrajinských přístavů v okolí Oděsy přestaly vplouvat. Námořní přepravci i posádky plavidel odmítají z obav o životy riskovat plavbu přes Černé moře.
Následující dekáda nabídne milovníkům vesmírných úkazů několik zatmění Slunce, přičemž to vůbec nejvýznamnější nastane 2. srpna 2027. Podle slunečního astrofyzika Ryana Frenche z Laboratoře pro atmosféru a vesmírnou fyziku v Coloradu půjde o nejdelší úplné zatmění Slunce, které bude možné během našeho života pozorovat. Fáze totality, kdy měsíc zcela zakryje sluneční kotouč, potrvá v některých místech přes šest minut.
Ruské jednotky v brzkých ranních hodinách podnikly rozsáhlý raketový útok na Kyjev. Podle starosty města Vitalije Klička způsobil úder požáry nejméně ve dvou městských částech. Armádní administrativa metropole potvrdila nejméně jednoho zraněného člověka. Ve městě po vyhlášení leteckého poplachu zaznělo několik silných výbuchů.
Ruská armáda utrpěla v průběhu července jedny z nejvyšších lidských i materiálních ztrát od začátku invaze, zatímco ukrajinské síly zaznamenaly nejvýraznější územní zisky za více než rok. Odhady ukrajinského ministerstva obrany založené na vyhodnocování dělostřeleckých a dronových snímků uvádějí, že Ruská federace přišla v červenci o více než 42 tisíc vojáků. Jde o nejvyšší měsíční bilanci zabitých či těžce raněných ruských vojáků od začátku roku 2025.
Ruský prezident Vladimir Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině, protože kvůli své klesající popularitě si nemůže dovolit uzavřít mír. V podcastu World of Trouble britského deníku The Independent to uvedl protikorupční aktivista sir Bill Browder. Podle něj by ztráta moci v případě mírové dohody znamenala pro Putina osobní likvidaci ze strany vlastních občanů.