Mezinárodní snahy o ukončení severokorejského programu jaderných zbraní ztroskotaly. Výsledky nedávného ostentativního summitu mezi čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a severokorejským vůdcem Kim Čong-unem v Pchjongjangu ukázaly, že nejzásadnější věci zůstaly nevyřčeny. Oficiální čínská prohlášení ze schůzky zcela vynechala jakoukoli zmínku o denuklearizaci, což značí jasný posun od dlouhodobého politického cíle Pekingu.
Průzkumy a diskuse s více než 70 mezinárodními experty na jaderné zbraně navíc ukazují, že pravděpodobnost, že se Severní Korea vzdá svých jaderných zbraní do roku 2035, dosahuje pouhých tří procent. Mezinárodní mise zaměřená na jaderné odzbrojení této země tak po více než třiceti letech definitivně selhala.
Severní Korea začala o jaderný arzenál usilovat v devadesátých letech kvůli pocitu nejistoty po rozpadu Sovětského svazu a kvůli nevyřešenému statusu korejské války, která skončila bez mírové dohody. Původní diplomatická vyjednávání ztroskotala na severokorejském porušování prozatímních dohod, odstoupení od Smlouvy o nešíření jaderných zbraní a následných raketových testech.
Svět proto přešel k hospodářským sankcím, ke kterým se v nultých letech připojily i Rusko s Čínou. Tyto kroky však Pchjongjang nezastavily. Země dnes disponuje diverzifikovaným raketovým arzenálem schopným zasáhnout pevninskou část Spojených států a odhadem vlastní kolem 60 jaderných hlavic s možností další produkce.
Plný donucovací potenciál ekonomických sankcí nebyl nikdy realizován, protože Rusko a Čína koncem minulého desetiletí stáhly svou podporu v Radě bezpečnosti OSN a začaly nové rezoluce vetovat. Obě velmoci poskytovaly KLDR ekonomickou pomoc skrze laxní vymáhání pravidel v příhraničních oblastech a blokovaly vyšetřování porušování sankcí ze strany svých vlastních subjektů.
Rusko dokonce přistoupilo ke státem sponzorovanému obcházení sankcí, aby od Severní Koreje získalo zbraně a vojáky pro posílení své pozice na Ukrajině. Když sankce OSN ztratily svou sílu, spolehly se Spojené státy na autonomní opatření k omezení přístupu na americké trhy, ale i tato snaha byla oslabena, když USA omezily nové sankce ve snaze usnadnit tehdejší diplomatická jednání s Kim Čong-unem.
Tyto mezery obratně využila sofistikovaná severokorejská síť tvořená obchodním loďstvem, diplomaty, zahraničními pracovníky a státem sponzorovanými hackery. Ti dokázali úspěšně přesouvat hotovost, kryptoměny i komodity, kvůli čemuž se severokorejský režim nikdy neocitl na pokraji ekonomického krachu. Podle dosavadního vývoje je jasné, že hospodářské sankce ani bezpodmínečný dialog k denuklearizaci nepovedou, protože Kimův režim vsadil na jaderný program příliš mnoho své legitimity. Mezinárodní intervence v Libyi a Íránu navíc Pchjongjang pouze utvrdily v tom, že jaderné odstrašení je pro jeho přežití naprosto klíčové.
Jediná reálná cesta k odstranění severokorejských jaderných zbraní tak v současnosti vede přes radikální politickou reformu, změnu režimu nebo znovusjednocení poloostrova. Mezinárodní aktéři mají jen málo možností, jak tento vnitřní tlak vyvolat, a proto by se současné zaměření mělo orientovat na získávání času, zatímco budou eskalovat vnitřní zranitelnosti režimu v otázkách nástupnictví či ideologie.
Regionální státy by měly nadále podporovat ekonomické sankce s cílem zpomalit vývoj zbraní a zamezit nelegálním lodním transferům zboží či vzdálené IT práci severokorejských občanů. Stejně tak je nutné veřejně udržovat politiku denuklearizace, aby Pchjongjang nezískal propagandistické vítězství, a současně rozvíjet systémy protiraketové obrany ke snížení jaderných hrozeb.
V Česku by se podle některých informací měl během prvního říjnového víkendu uskutečnit ilegální tuningový sraz. Informovala o tom policie, která se obává situací, kdy bude ohrožen bezpečný silniční provoz.
Babí léto se podle aktuální předpovědi protáhne i do příštího, tedy prvního ryze říjnového týdne. V jeho průběhu ale nastane zlom, kdy se počasí změní k horšímu. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Ropa zůstává kolem 100 dolarů za barel, přestože se vývoz z Perského zálivu postupně vrací směrem k úrovním před vypuknutím války. Na první pohled to může působit překvapivě. Jestliže byl právě omezený průjezd Hormuzským průlivem hlavní příčinou letošního cenového šoku, jeho postupné zprůchodnění by přece mělo cenu ropy výrazně srazit. Situace je však složitější.
Více než osm tisíc případů a téměř čtyři tisíce mrtvých už má na svědomí aktuální epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo, která vypukla již na jaře letošního roku. Nejnovější komplikací je, že se zhoršilo trasování kontaktů nakažených. Podle expertů z WHO dokonce hrozí, že se epidemie rozšíří i do sousedních zemí.
Jižní Korea požaduje po Severní Koreji omluvu a přijetí odpovídajících opatření v souvislosti s výbuchem miny, který zranil tři jihokorejské vojáky. Podle jihokorejské armády k incidentu došlo na jižní straně hranice, kde KLDR v poslední době umisťuje nástražná zařízení. Ředitel operací generálního štábu jihokorejské armády Kang Hjon-u vyzval k okamžitému zastavení kladení min a budování opevnění v pohraničním pásmu. Upozornil přitom, že tyto kroky porušují dohodu o příměří i duch vzájemných mezinárodních ujednání.
Několik evropských policejních a bezpečnostních složek pozastavuje nebo zcela ukončuje používání sledovacího softwaru od společnosti Oxygen Forensics. Tento krok následuje po zjištěních novinářů serveru Politico, podle nichž americká firma tajila své skutečné ruské vlastníky a řízení. Technologie dané společnosti přitom sloužila bezpečnostním orgánům napříč kontinentem k získávání a analýze dat z mobilních telefonů při vyšetřování trestné činnosti. Vyšetřovatelé ve Spojených státech amerických tvrdí, že vývoj a správa softwaru probíhaly přímo na území Ruska.
Ceny ropy na světových trzích zaznamenaly růst v reakci na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně vyjednávání s Íránem. Šéf Bílého domu ostře odmítl zprávy, podle kterých měla americká administrativa nabídnout Teheránu zmírnění sankcí výměnou za omezení jeho jaderného programu. Trump na své sociální síti uvedl, že íránské straně nenabídl vůbec nic. Reagoval tak na informace některých amerických médií, která tvrdila, že Washington zvažuje uvolnění zmrazených íránských financí.
Evropská unie připravuje zásadní změnu ve své politice rozšiřování, která má uchazečům o členství zpřístupnit unijní trh ještě před samotným vstupem do bloku. Evropská komise vypracovala návrh, který kandidátským zemím nabízí takzvanou postupnou integraci a hlubší hospodářskou spolupráci. Výhody mají zahrnovat zapojení do výzkumných programů i odstranění obchodních bariér. Tento krok má posílit evropské dodavatelské řetězce a zároveň snížit strategickou závislost Unie na vnějších aktérech.
Severoatlantická aliance rázně zareagovala na nová varování ze strany Ruské federace ohledně možného použití jaderného arsenálu. Moskva zaslala NATO oficiální dopis, ve kterém hrozí nasazením jaderných zbraní v případě ohrožení své baltické enklávy Kaliningradu.
Americké vojenské jednotky opouštějí své zbývající základny v Iráku a dokončují tak stahování, na kterém se dohodla předchozí i současná administrativa v Washingtonu. Odchod vojsk přichází více než dvacet let po invazi, která tehdy svrhla diktátora Saddáma Husajna a zahájila dlouholeté období nestability. Stažení amerických sil vyvolává v regionu značné obavy z vznikajícího bezpečnostního vákua. Mnozí odborníci i místní představitelé podle France24 varují, že situace může posílit milice podporované Íránem a poskytnout nový prostor radikálům.
Téměř 93 procent známých chemických látek obsažených v plastech pro balení potravin, výrobu oděvů, hraček i zdravotnických potřeb představuje vysoké riziko pro lidské zdraví. Vyplývá to z výzkumu organizace Environmental Justice Foundation se sídlem v Londýně. Hlavní autorka zprávy Naima Fenderl web CNN upozornila, že mezi možná zdravotní rizika patří rakovina, genetické změny a poškození hormonálního i reprodukčního systému. Vědci při výpočtu celkového rizika posuzovali účinky těchto chemikálií na lidský organismus společně s mírou vystavení obyvatelstva těmto látkám.
Americký prezident Donald Trump uspořádal v Bílém domě setkání s klíčovými představiteli technologického sektoru, které označil za výjimečné shromáždění osobností budujících novou éru Spojených států. Schůzky se zúčastnili šéfové společností OpenAI, Anthropic, Nvidia, SpaceX, Meta a Google. Hlavním tématem jednání byl překotný rozvoj umělé inteligence a způsoby, jak čelit jejím potenciálním rizikům. Prezident po uzavřeném jednání předstoupil před novináře spolu s předními technologickými magnáty.