Děti jsou od přírody nesmírně zvědavé a během dne dokážou vyprodukovat obrovské množství otázek. Zajímá je například, proč ryby nemají srst nebo z jakého důvodu květiny tak rychle vadnou. Jejich potřeba porozumět okolnímu světu, rozvíjet své vyjadřovací schopnosti a formulovat myšlenky z nich dělá neúnavné společníky pro hovory.
V minulosti tyto dotazy směřovaly výhradně na rodiče či pedagogy, avšak v moderních domácnostech si už i ty nejmenší děti zvykají komunikovat s digitálními rozhraními jako Siri nebo Alexa. Umělá inteligence se stává běžnou součástí jejich životů, když po ní chtějí pustit písničku, pomoci s úkoly nebo jen tak klábosit.
Tyto interakce už nikoho nepřekvapují, podle webu The Conversation je však nutné se zamyslet nad dopady ve chvíli, kdy se stanou naprostou rutinou. Nabízí se otázka, zda tyto technologie nemění způsob, jakým se děti učí komunikovat, zda neovlivňují jejich slovní zásobu a zda nepředstavují hrozbu pro jejich kognitivní schopnosti.
Osvojování řeči totiž nikdy nebylo pouze o učení se slovíčkům. Děti získávají jazykové dovednosti skrze mezilidské vztahy a budování citových vazeb. Učí se střídat v mluvení, chápat ticho i kontext a rozpoznat, kdy je protějšek unavený, naštvaný nebo nesoustředěný. Zjišťují také, že rozhovor nemusí být dokonalý a provázejí ho přerušení či nedorozumění.
Umělá inteligence ovšem neuvažuje jako člověk, což je patrné z běžné komunikace s nástroji typu ChatGPT nebo Gemini. S těmito virtuálními asistenty málokdy ztrácíme trpělivost, protože se tyto interakce řídí úplně jinou logikou než lidský dialog. Jsou naprogramovány tak, aby reagovaly bleskově a disponovaly nekonečnou trpělivostí, což zásadně mění celý komunikační zážitek.
V mnoha domácnostech dochází k tomu, že děti i dospělí přizpůsobují svou řeč tomu, aby jim stroje lépe rozuměly. Používají jednoduché věty a přímé příkazy zaměřené na okamžitý výsledek, což sice neznamená, že by byli méně empatičtí, ale může to změnit jejich obecná očekávání od konverzace.
Lidská komunikace bývá pomalá a nejednoznačná, vyžaduje pozornost i vyjednávání, zatímco chatboti nabízejí plynulé odpovědi či iluzi empatie. To otevírá debatu o tom, zda by se děti měly učit říkat strojům „prosím“ a „děkuji“. Otázka ukazuje, jaké komunikační návyky si děti vytvářejí s technologií, která je vždy poslechne. Na druhou stranu tyto systémy přinášejí i příležitosti. Děti se často nebojí ptát, protože nečelí odsuzování, a robot jim vysvětlí látku klidně opakovaně, což vytváří bezpečné prostředí pro učení a zkoušení věcí bez sociálního tlaku.
Současná umělá inteligence sice generuje velmi přesvědčivé odpovědi, ale světu nerozumí jako člověk, protože nemá emoce ani záměry. Malé děti, podobně jako dospělí, mají tendenci přisuzovat lidské vlastnosti věcem, které dokážou konverzovat.
Lidský dialog přitom obsahuje mnoho nevyřčeného, jako jsou gesta, tón hlasu či pohledy, podle kterých dospělý pozná, zda se dítě ptá ze zvědavosti, strachu nebo jen touhy po pozornosti. Tento rozměr stroj nedokáže replikovat. Pokud děti vyrůstají v prostředí rychlých odpovědí a splněných příkazů, může to formovat jejich návyky a vést k očekávání, že každý rozhovor musí být vyřešen okamžitě a bez úsilí.
Klíčovou roli proto hrají dospělí, kteří by měli děti provázet každodenním používáním těchto nástrojů a pomáhat jim pochopit jejich limity. Samotný fakt, že dítě žádá Alexu o vtip nebo odpověď, jazykový vývoj nepoškozuje. Je však nutné dětem ukázat, co nás od strojů odlišuje, jak s nimi správně zacházet a kdy je vhodné je využít. Umělá inteligence může sloužit jako užitečná podpora, ale v žádném případě nesmí nahradit komunikaci mezi lidmi, která zůstává základem naší existence.
Václavák se dnes stal epicentrem podpory veřejnoprávních médií, které čelí snaze Babišovy vlády o zrušení poplatků a tím pádem o změnu způsobu financování. Tisíce občanů vyrazily vpodvečer na zmíněné pražské náměstí, demonstrovalo se však i v jiných městech.
Potvrzeno je už přes pět tisíc obětí aktuální epidemie eboly, která má epicentrum v africké Demokratické republice Kongo. Vyplývá to z nejnovějších oficiálních informací z této země. Nákaza se tam šíří již několik měsíců.
Britský premiér Andy Burnham rozhodně odmítl spekulace o tom, že by v probíhajících rozhovorech s Evropskou unií navrhoval návrat k volnému pohybu osob. Zároveň zdůraznil, že veškeré budoucí rozhodování o vzájemných vztazích musí být plně podřízeno vůli britské veřejnosti. Reagoval tak na aktuální politické debaty týkající se dalšího směřování Velké Británie po brexitu.
Americká společnost Apple varovala před bezprecedentním růstem cen paměťových čipů, neboť se na globálním trhu potýká s ostrou konkurencí datových center o dodávky komponent. Akcie výrobce iPhonů v reakci na tato oznámení v mimoburzovním obchodování oslabily, protože rostoucí náklady na paměti ukrajují z firemních marží.
Ruské bezpilotní útoky zasáhly v posledních týdnech minimálně tucet obchodních lodí v Černém moři, čímž podle CNN proměnily tuto vodní cestu v nejnebezpečnější námořní trasu světa. Při útocích přišlo o život či se pohřešuje nejméně třicet námořníků, což představuje vyšší počet obětí než během probíhajícího konfliktu v Íránu. Hlavním cílem Moskvy je ochromit obchodní lodní dopravu přes ukrajinské přístavy, odkud proudí většina ukrajinského exportu obilí.
Dánská vláda usiluje o zavedení národního zákazu chovu takzvaných turbo kuřat a zároveň vyzývá k tomu, aby bylo toto rychle rostoucí plemeno drůbeže zakázáno v celé Evropské unii. Tento krok přichází v době, kdy veřejnost reaguje vlnou pobouření na odhalení údajného porušování zákonů ze strany jednoho z největších dánských producentů drůbeže.
Podle deníku The Guardian by britští vojenští příslušníci a jejich evropští spojenci by v případě nasazení v roli mírových sil na Ukrajině po uzavření případného příměří měli plné právo opětovat palbu v případě ruského útoku. Tato stabilizační mise, v jejímž čele stojí Velká Británie a Francie, by měla fungovat zcela nezávisle na Severoatlantické alianci a spoléhat se výhradně na evropské personální kapacity.
Americká armáda provedla v noci na úterý omezené útoky na íránský ostrov Kešm, přičemž představitelé Spojených států tuto vojenskou akci označili za ryze obranné opatření. Operace se odehrála na pozadí probíhajících voleb a v době, kdy obě strany současně vedou nepřímá jednání o možném urovnání konfliktu.
Američtí voliči míří k volebním urnám v klíčových kongresových volbách v polovině mandátu, které mohou zásadně ovlivnit zbývající dva roky vlády prezidenta Donalda Trumpa a ukázat, zda tato výrazná politická figura zůstává pro Republikánskou stranu silným volebním aktivem.
Strach Washingtonu z případného zhroucení Ruské federace vede k příliš opatrné politice, která zbytečně prodlužuje válku na Ukrajině a ohrožuje civilní obyvatelstvo. V komentáři publikovaném listem Kyiv Post to uvedl ukrajinský vědec a fyzik Alex Pokropivny, podle něhož je obava ze stability moskevského režimu pouhým mýtem, který zcela ignoruje reálný stav věcí na místě.
Americký imigrační a celní úřad čelí ostré kritice kvůli tomu, že opakovaně a velmi rychle zatýká přistěhovalce, kteří byli propuštěni z detence na základě úspěšných soudních peticí habeas corpus. Podle právních záznamů, advokátů a mediálních zpráv bylo v posledním roce identifikováno nejméně dvacet takových případů napříč celými Spojenými státy, přičemž tyto kroky podle webu The Guardian představují porušení platných příkazů federálních soudů.
Francouzští středoškoláci po dvou týdnech prázdnin opět zahájili blokády desítek středních škol po celé zemi a ignorovali výzvu prezidenta Emmanuela Macrona k ukončení protestů. Studenti protestují proti špatným podmínkám ve školách, nedostatku finančních prostředků a rostoucím životním nákladům, čímž čelí vládě v jedné z největších sociálních krizí posledních let.