Děti jsou od přírody nesmírně zvědavé a během dne dokážou vyprodukovat obrovské množství otázek. Zajímá je například, proč ryby nemají srst nebo z jakého důvodu květiny tak rychle vadnou. Jejich potřeba porozumět okolnímu světu, rozvíjet své vyjadřovací schopnosti a formulovat myšlenky z nich dělá neúnavné společníky pro hovory.
V minulosti tyto dotazy směřovaly výhradně na rodiče či pedagogy, avšak v moderních domácnostech si už i ty nejmenší děti zvykají komunikovat s digitálními rozhraními jako Siri nebo Alexa. Umělá inteligence se stává běžnou součástí jejich životů, když po ní chtějí pustit písničku, pomoci s úkoly nebo jen tak klábosit.
Tyto interakce už nikoho nepřekvapují, podle webu The Conversation je však nutné se zamyslet nad dopady ve chvíli, kdy se stanou naprostou rutinou. Nabízí se otázka, zda tyto technologie nemění způsob, jakým se děti učí komunikovat, zda neovlivňují jejich slovní zásobu a zda nepředstavují hrozbu pro jejich kognitivní schopnosti.
Osvojování řeči totiž nikdy nebylo pouze o učení se slovíčkům. Děti získávají jazykové dovednosti skrze mezilidské vztahy a budování citových vazeb. Učí se střídat v mluvení, chápat ticho i kontext a rozpoznat, kdy je protějšek unavený, naštvaný nebo nesoustředěný. Zjišťují také, že rozhovor nemusí být dokonalý a provázejí ho přerušení či nedorozumění.
Umělá inteligence ovšem neuvažuje jako člověk, což je patrné z běžné komunikace s nástroji typu ChatGPT nebo Gemini. S těmito virtuálními asistenty málokdy ztrácíme trpělivost, protože se tyto interakce řídí úplně jinou logikou než lidský dialog. Jsou naprogramovány tak, aby reagovaly bleskově a disponovaly nekonečnou trpělivostí, což zásadně mění celý komunikační zážitek.
V mnoha domácnostech dochází k tomu, že děti i dospělí přizpůsobují svou řeč tomu, aby jim stroje lépe rozuměly. Používají jednoduché věty a přímé příkazy zaměřené na okamžitý výsledek, což sice neznamená, že by byli méně empatičtí, ale může to změnit jejich obecná očekávání od konverzace.
Lidská komunikace bývá pomalá a nejednoznačná, vyžaduje pozornost i vyjednávání, zatímco chatboti nabízejí plynulé odpovědi či iluzi empatie. To otevírá debatu o tom, zda by se děti měly učit říkat strojům „prosím“ a „děkuji“. Otázka ukazuje, jaké komunikační návyky si děti vytvářejí s technologií, která je vždy poslechne. Na druhou stranu tyto systémy přinášejí i příležitosti. Děti se často nebojí ptát, protože nečelí odsuzování, a robot jim vysvětlí látku klidně opakovaně, což vytváří bezpečné prostředí pro učení a zkoušení věcí bez sociálního tlaku.
Současná umělá inteligence sice generuje velmi přesvědčivé odpovědi, ale světu nerozumí jako člověk, protože nemá emoce ani záměry. Malé děti, podobně jako dospělí, mají tendenci přisuzovat lidské vlastnosti věcem, které dokážou konverzovat.
Lidský dialog přitom obsahuje mnoho nevyřčeného, jako jsou gesta, tón hlasu či pohledy, podle kterých dospělý pozná, zda se dítě ptá ze zvědavosti, strachu nebo jen touhy po pozornosti. Tento rozměr stroj nedokáže replikovat. Pokud děti vyrůstají v prostředí rychlých odpovědí a splněných příkazů, může to formovat jejich návyky a vést k očekávání, že každý rozhovor musí být vyřešen okamžitě a bez úsilí.
Klíčovou roli proto hrají dospělí, kteří by měli děti provázet každodenním používáním těchto nástrojů a pomáhat jim pochopit jejich limity. Samotný fakt, že dítě žádá Alexu o vtip nebo odpověď, jazykový vývoj nepoškozuje. Je však nutné dětem ukázat, co nás od strojů odlišuje, jak s nimi správně zacházet a kdy je vhodné je využít. Umělá inteligence může sloužit jako užitečná podpora, ale v žádném případě nesmí nahradit komunikaci mezi lidmi, která zůstává základem naší existence.
Česko vnímá současné napětí v Evropě, kde rostou obavy z ruských hybridních útoků. Policie tak v poslední době posílila hlídky na vybraných exponovaných místech. Veřejnost byla nicméně ujištěna, že nejsou informace o možném přímém ohrožení bezpečnosti.
Na Rusko mohou napadnout nové protiruské sankce, které uvalí Spojené státy. Americký prezident Donald Trump podepsal zákon zavádějící nové protiruské sankce. Informovala o tom britská stanice BBC. Ruská válečná ekonomika by měla nově utrpět tím, že Američané budou trestat kupce ruské ropy a plynu.
Slovensko eviduje další útok medvěda na člověka. K incidentu došlo v katastru obce Blatnica v okrese Martin. Zranění utrpěla seniorka, kterou museli lékaři ošetřit v nemocnici. V posledních dnech se potvrdil výskyt obávaného zvířete i v Česku.
Vláda schválila návrh Lex Kratom, který společně předložila ministerstva zdravotnictví a financí. Novela výrazně zpřísňuje regulaci kratomu s cílem omezit jeho dostupnost pro děti a mladé lidi a snížit zdravotní rizika spojená s jeho užíváním. Věková hranice pro nákup se zvýší z 18 na 21 let, skončí internetový prodej a přísnější pravidla budou platit také pro specializované prodejny i složení, kvalitu a kontrolu samotných výrobků. Součástí je také nové zdanění kratomu.
Nová dohoda Spojených států s Dánskem a Grónskem může představovat jeden z nejvýznamnějších posunů v bezpečnostním uspořádání Arktidy od konce studené války. Americký prezident Donald Trump oznámil, že Washington získá trvalý přístup, základnová a přeletová práva v Grónsku a širší pravomoci týkající se jeho bezpečnosti.
Tři stovky korun měsíčně od ledna navíc měli mít důchodci jisté, ale podle nejnovějších informací to tak být nemusí. Valorizace by nakonec mohla být o několik desítek korun nižší. Může za to fakt, že růst mezd v českém hospodářství zcela nenaplnil původní očekávání.
Již 29 let uplynulo na konci srpna od tragické smrti všemi milované princezny Diany. I po tolika letech dokáže smutný závěr jejího života budit vášně. Tentokrát za to může Dianin bratr Charles Spencer, jenž se rozhodl napsat knihu, která je Buckinghamskému paláci trnem v oku.
V ruské armádě se podle vojenských analytiků rozšířila hluboce zakořeněná kultura lhaní ohledně zisků přímo na bojišti. Tento stav vede k tomu, že má ruský prezident Vladimir Putin značně zkreslený pohled na reálnou situaci na ukrajinské frontě. Na tento problém upozornil ve své zprávě americký Institut pro studium války na základě poznatků ruských vojenských blogerů. Zpravodajci uvádějí, že zkreslená hlášení přímo ovlivňují rozhodování na nejvyšší úrovni.
Americký prezident Donald Trump vyvolal pozornost svým extravagantním příslibem vyplatit všem občanům Spojených států částku pět tisíc dolarů v případě, že republikáni zvítězí v nadcházejících průběžných kongresových volbách. Tento neobvyklý návrh zazněl během jeho hlavního projevu na stranickém sjezdu v texaském Dallasu. Příslib finanční odměny přišel až v průběhu rozsáhlého vystoupení ve chvíli, kdy pozornost přítomného publika postupně opadala.
V Rusku začaly parlamentní volby, které probíhají na pozadí pokračujícího vojenského konfliktu na Ukrajině. Přestože země čelí energetické krizi, neúspěchům na frontě a obavám z další mobilizace, o vítězi hlasování není pochyb. Vládnoucí strana Jednotné Rusko prezidentského lídra Vladimira Putina má jisté vítězství. Jakýkoliv slabší výsledek by totiž režim vnímal jako projev společenské neloajality a nesouhlasu s válkou.
Rostoucí nestabilita v Hormuzském průlivu narušuje námořní dopravu a zasahuje desítky tisíc pracovníků na lodích. Zatímco veřejná debata se většinou soustředí na ceny ropy a plynulost dodávek, podle Mezinárodní námořní organizace je krizí zasaženo více než dvacet tisíc námořníků. Mnoho z nich zůstává uvíznutých na plavidlech bez možnosti opustit nebezpečnou oblast. Celosvětová obchodní flotila přitom čítá téměř 1,9 milionu pracovníků a námořní doprava zajišťuje přibližně osmdesát procent mezinárodního obchodu se zbožím.
Ruská federace jako největší země světa čelí dlouhodobým problémům s řízením svého rozsáhlého území, které se rozkládá napříč jedenácti časovými pásmy. Více než čtyři a půl roku trvající válka proti Ukrajině, mezinárodní sankce a narušení zahraničních vazeb tuto výzvu ještě výrazně zkomplikovaly. Reakce státních orgánů na tyto rostoucí tlaky se projevuje v zásadní proměně národní prostorové politiky.