Rozsáhlé americké letecké útoky na íránská jaderná zařízení, které o víkendu nařídil prezident Donald Trump, vyvolaly vlnu reakcí světových lídrů. Většina z nich varuje před nebezpečím další eskalace konfliktu na Blízkém východě a vyzývá k diplomatickému řešení. Významné světové mocnosti včetně Británie, Francie, Německa či Japonska se postavily na stranu jednání, zatímco Rusko, Čína, Pákistán a Turecko krok Spojených států ostře odsoudily.
Britský ministr zahraničí David Lammy na sociální síti X vyzval Írán ke zdrženlivosti a diplomatickému řešení krize. Premiér Keir Starmer označil íránský jaderný program za „vážnou hrozbu pro mezinárodní bezpečnost“ a apeloval na návrat k jednacímu stolu. Podobně reagovala i Francie.
Ministr zahraničí Jean-Noël Barrot sice vyjádřil znepokojení nad americkými údery, ale připomněl, že Francie dlouhodobě odmítá, aby Írán vlastnil jaderné zbraně. Podle něj je jedinou cestou řešení v rámci Smlouvy o nešíření jaderných zbraní.
Německo svolalo bezpečnostní kabinet a kancléř Friedrich Merz vyzval Írán, aby neprodleně zahájil jednání se Spojenými státy a Izraelem. Evropská unie ústy šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové zdůraznila, že „stabilita musí být prioritou“ a že „respekt k mezinárodnímu právu je klíčový“. Prezident Evropské rady Antonio Costa označil situaci za „hluboce znepokojující“ a varoval, že další eskalace dopadne především na civilisty.
Zatímco západní lídři apelují na obnovu diplomacie, Rusko a Čína útok jednoznačně odsoudily. Ruské ministerstvo zahraničí označilo zásah za „nezodpovědné rozhodnutí“, které „flagrantně porušuje mezinárodní právo“, ačkoliv samo Rusko ho v posledních letech opakovaně porušuje na Ukrajině. Moskva varovala před „nebezpečným kolem eskalace“. Čína označila americký útok za „vážné porušení Charty OSN“ a obvinila USA z narušení práce Mezinárodní agentury pro atomovou energii.
Turecko varovalo, že americký zásah zvyšuje riziko rozšíření konfliktu do celého regionu. Ankara opět obvinila Izrael z „agrese, která konflikt zažehla“ a zdůraznila, že jediným řešením íránské otázky je jednání. Podobně reagoval i Pákistán, který sice uznal právo Íránu na obranu, ale zároveň vyjádřil vážné znepokojení nad hrozící eskalací. Podle Islamabádu by pokračování násilí mělo „ničivé dopady“ na celý region.
Premiér Japonska Šigeru Išiba vyzval k deeskalaci a uvedl, že „zabránit vývoji jaderných zbraní v Íránu je zásadní“, ale zároveň zdůraznil, že prioritou je klid zbraní. Kanaďan Mark Carney označil situaci za „vysoce nestabilní“ a připojil se k výzvám k okamžitému příměří v Gaze a širší diplomatické deeskalaci.
Napětí na Blízkém východě tak prudce vzrostlo. Spojené státy tvrdí, že neútočí na Írán jako stát, ale výlučně na jeho jadernou infrastrukturu, která podle Washingtonu představuje akutní hrozbu. V následujících hodinách se očekává odpověď Teheránu, která rozhodne o dalším směřování této nebezpečné krize.
Globální turismus v posledních letech prokázal neuvěřitelnou odolnost. Navzdory rostoucí nestabilitě přesáhl v roce 2025 počet mezinárodních cestovatelů hranici 1,5 miliardy, čímž definitivně pokořil rekordy z doby před pandemií. Válka v Íránu, která vypukla počátkem března 2026, však nyní zásadně překresluje turistickou mapu světa. Otázkou již není, zda budeme cestovat méně, ale kam se obrovské proudy turistů pod vlivem geopolitiky přelijí.
Současná globální ekonomika se ocitla v roli rukojmí kvůli faktickému uzavření Hormuzského průlivu. Tato kritická námořní cesta u íránského pobřeží, kterou běžně protéká pětina světové ropy, je nyní neprůchodná, což vyvolalo raketový růst cen benzínu, nafty i leteckého paliva. Zatímco akciové trhy klesají a pravděpodobnost globální recese se zvyšuje, americký prezident Donald Trump přichází se strategií, která odborníky šokuje: prostě odejít a nechat ostatní, aby si nepořádek uklidili sami.
Přípravy na misi Artemis II vrcholí a svět s napětím sleduje, jak se čtyři astronauti chystají na cestu, která má lidstvo po více než půl století vrátit k našemu nejbližšímu vesmírnému sousedovi. Ačkoliv se může zdát, že Měsíc už byl „odškrtnut“ během programů Apollo v 60. a 70. letech, Spojené státy do aktuálního projektu investovaly již přibližně 93 miliard dolarů. Důvody pro tento masivní návrat jsou strategické, ekonomické i vědecké.
Evropa čelí energetickému šoku, který svými rozměry hrozí zastínit dopady pandemie koronaviru i ruské invaze na Ukrajinu. Válka v Íránu a s ní spojené uzavření Hormuzského průlivu začínají drtit evropské hospodářství, přičemž varovné signály přicházejí z nejvyšších pater politiky i finančního světa. Německý kancléř Friedrich Merz přirovnal současnou zátěž k největším krizím posledních let a varoval, že důsledky pocítí každý občan i podnik na kontinentu.
Válka na Blízkém východě vstupuje do druhého měsíce a její dopady v podobě drastického omezení dodávek energií a raketového růstu cen ropy pociťuje celý svět. V této kritické situaci se Čína pokouší ujmout role mírotvorce. Děje se tak ve chvíli, kdy americký prezident Donald Trump sice předpovídá konec vojenských operací v Íránu během dvou až tří týdnů, ale postrádá jasnou vizi toho, co bude následovat.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtvrtého výročí osvobození Buči poodhalil aktuální stav vyjednávání o ukončení války a plány ruské strany. Podle jeho slov se ve středu 1. dubna uskuteční klíčové videojednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy. Rozhovorů se vedle Zelenského zúčastní také generální tajemník NATO Mark Rutte a vysoce postavení američtí představitelé včetně Steva Witkoffa, Jareda Kushnera či senátora Lindseyho Grahama.
Maďarsko se připravuje na parlamentní volby, které se uskuteční 12. dubna 2026 a jsou označovány za nejdůležitější od pádu komunismu. Ačkoliv průzkumy veřejného mínění favorizují opoziční stranu Tisza vedenou Péterem Magyarem, analytici varují, že premiér Viktor Orbán si během šestnácti let u moci vybudoval systém, který mu dává obrovskou výhodu. Tento mechanismus, připomínající složitý hlavolam, činí porážku vládní strany Fidesz nesmírně obtížnou.
Americká administrativa v čele s prezidentem Donaldem Trumpem zvažuje jeden z nejriskantnějších vojenských kroků v moderní historii: vyslání pozemních jednotek do tajných íránských podzemních komplexů s cílem zabavit zásoby obohaceného uranu. Tato operace, která by měla definitivně zamezit režimu ve výrobě jaderných zbraní, je odborníky označována za logistickou noční můru s nejistým výsledkem.
Osadníci na okupovaném Západním břehu Jordánu v úterý znovu zaútočili na vesnici Tajasír. K incidentu došlo jen několik dní poté, co izraelští vojáci v této oblasti zadrželi a napadli štáb televize CNN, který informoval o budování nelegální osady. Podle Palestinského červeného půlměsíce byli při tomto nejnovějším útoku zraněni nejméně čtyři Palestinci.
Podle analýzy Patricka M. Cronina, vedoucího katedry bezpečnosti pro Asii a Tichomoří na Hudsonově institutu, prochází jaderné odstrašování v Asii hlubokou krizí. Zatímco se blíží rok 2027, který byl dříve označován jako kritický milník pro možnou čínskou agresi vůči Taiwanu, americké tajné služby paradoxně projevují nečekaný klid. Ve své výroční zprávě pro rok 2026 uvádějí, že Peking sice své ambice nesnížil, ale nemá pevný plán na invazi v nejbližších letech. Tento optimismus Washingtonu však může být podle autora nebezpečnou strategickou samolibostí.
Zdá se, že americký prezident Donald Trump se připravuje na ukončení konfliktu s Íránem, ovšem za podmínek, které by mohly nechat zbytek světa napospas chaosu. Svým spojencům, kteří se k válce nepřipojili kvůli obavám z porušení mezinárodního práva a nedostatku informací, vzkazuje, aby si důsledky nesli sami. Na sociální síti Truth Social dokonce přímo uvedl, že si mají ostatní země obstarat vlastní ropu, čímž naznačil ústup USA z role garanta bezpečnosti v Perském zálivu.
Britská královská rodina, kterou stále pronásleduje skandál bývalého prince Andrewa, se připravuje na Velikonoce. Zástupci monarchie tradičně vyrazí do kostela, ale někteří budou chybět.
