Rozsáhlé americké letecké útoky na íránská jaderná zařízení, které o víkendu nařídil prezident Donald Trump, vyvolaly vlnu reakcí světových lídrů. Většina z nich varuje před nebezpečím další eskalace konfliktu na Blízkém východě a vyzývá k diplomatickému řešení. Významné světové mocnosti včetně Británie, Francie, Německa či Japonska se postavily na stranu jednání, zatímco Rusko, Čína, Pákistán a Turecko krok Spojených států ostře odsoudily.
Britský ministr zahraničí David Lammy na sociální síti X vyzval Írán ke zdrženlivosti a diplomatickému řešení krize. Premiér Keir Starmer označil íránský jaderný program za „vážnou hrozbu pro mezinárodní bezpečnost“ a apeloval na návrat k jednacímu stolu. Podobně reagovala i Francie.
Ministr zahraničí Jean-Noël Barrot sice vyjádřil znepokojení nad americkými údery, ale připomněl, že Francie dlouhodobě odmítá, aby Írán vlastnil jaderné zbraně. Podle něj je jedinou cestou řešení v rámci Smlouvy o nešíření jaderných zbraní.
Německo svolalo bezpečnostní kabinet a kancléř Friedrich Merz vyzval Írán, aby neprodleně zahájil jednání se Spojenými státy a Izraelem. Evropská unie ústy šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové zdůraznila, že „stabilita musí být prioritou“ a že „respekt k mezinárodnímu právu je klíčový“. Prezident Evropské rady Antonio Costa označil situaci za „hluboce znepokojující“ a varoval, že další eskalace dopadne především na civilisty.
Zatímco západní lídři apelují na obnovu diplomacie, Rusko a Čína útok jednoznačně odsoudily. Ruské ministerstvo zahraničí označilo zásah za „nezodpovědné rozhodnutí“, které „flagrantně porušuje mezinárodní právo“, ačkoliv samo Rusko ho v posledních letech opakovaně porušuje na Ukrajině. Moskva varovala před „nebezpečným kolem eskalace“. Čína označila americký útok za „vážné porušení Charty OSN“ a obvinila USA z narušení práce Mezinárodní agentury pro atomovou energii.
Turecko varovalo, že americký zásah zvyšuje riziko rozšíření konfliktu do celého regionu. Ankara opět obvinila Izrael z „agrese, která konflikt zažehla“ a zdůraznila, že jediným řešením íránské otázky je jednání. Podobně reagoval i Pákistán, který sice uznal právo Íránu na obranu, ale zároveň vyjádřil vážné znepokojení nad hrozící eskalací. Podle Islamabádu by pokračování násilí mělo „ničivé dopady“ na celý region.
Premiér Japonska Šigeru Išiba vyzval k deeskalaci a uvedl, že „zabránit vývoji jaderných zbraní v Íránu je zásadní“, ale zároveň zdůraznil, že prioritou je klid zbraní. Kanaďan Mark Carney označil situaci za „vysoce nestabilní“ a připojil se k výzvám k okamžitému příměří v Gaze a širší diplomatické deeskalaci.
Napětí na Blízkém východě tak prudce vzrostlo. Spojené státy tvrdí, že neútočí na Írán jako stát, ale výlučně na jeho jadernou infrastrukturu, která podle Washingtonu představuje akutní hrozbu. V následujících hodinách se očekává odpověď Teheránu, která rozhodne o dalším směřování této nebezpečné krize.
Maďarský premiér Viktor Orbán vystoupil v sobotu s ostrým projevem, ve kterém označil Evropskou unii za hlavní hrozbu pro Maďarsko. Podle jeho slov nepředstavuje skutečné nebezpečí Rusko, ale právě Brusel, který přirovnal k represivnímu sovětskému režimu z minulého století. Tento výrok zazněl jen osm týdnů před klíčovými parlamentními volbami, které se v Maďarsku uskuteční 12. dubna 2026.
Bývalý americký prezident Barack Obama vyvolal značný rozruch svými nejnovějšími výroky ohledně existence mimozemského života. V podcastu u YouTubera Briana Tylera Cohena potvrdil, že věří v existenci mimozemšťanů, ačkoliv přiznal, že je sám nikdy neviděl. Během osmi let v Bílém domě měl přístup k nejpřísněji střeženým tajemstvím světa, a proto jeho slova o tom, že mimozemšťané jsou skuteční, vyvolala vlnu otázek.
Pavučina obchodu s lidmi, kterou kolem sebe utkal finančník Jeffrey Epstein, sahala až k jižnímu pobřeží Afriky. Třiačtyřicetiletá Juliette Bryant nyní pro Sky News popsala mrazivé detaily svého zneužívání a psychického vězení, které ji drželo v šachu dlouhá léta. Podle jejích slov nešlo jen o fyzické pouta, ale o neviditelné řetězy psychologické manipulace.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na bezpečnostní konferenci v Mnichově varoval, že ruský vůdce Vladimir Putin je „otrokem války“ a nedokáže si představit život bez moci. Podle Zelenského se Putinův zájem o nic jiného než o pokračování konfliktu vytrácí, což činí situaci nebezpečnější pro celou Evropu. Ukrajina je sice připravena k míru, ale pouze za předpokladu získání neprůstřelných bezpečnostních záruk, které by zabránily budoucí ruské agresi.
Náměstek íránského ministra zahraničí Májid Tacht-Ravánčí v rozhovoru pro BBC uvedl, že Teherán je připraven zvážit kompromisy vedoucí k jaderné dohodě. Podmínkou je však ochota Spojených států jednat o zrušení sankcí. Podle íránského diplomata je nyní míč na americké straně, aby Washington dokázal, že o dohodu skutečně stojí.
V zaplněném sále mnichovského hotelu Bayerischer Hof proběhla podvečerní debata o bezpečnosti v Arktidě, které se zúčastnila dánská premiérka Mette Frederiksenová a grónský předseda vlády Jens-Frederik Nielsen.
Když v prosinci 1972 velitel mise Apollo 17 Gene Cernan opouštěl měsíční povrch, věřil, že se lidstvo brzy vrátí „v míru a s nadějí pro celé lidstvo“. Pravděpodobně by ho tehdy nenapadlo, že jeho slova zůstanou na více než padesát let těmi posledními, která člověk na Měsíci pronesl. Až nyní, s blížícím se startem mise Artemis II (plánovaným nejdříve na březen 2026), se lidé poprvé od éry Apolla opět vydají do blízkosti našeho souputníka, i když tentokrát půjde zatím pouze o oblet.
Americký zbrojní gigant Lockheed Martin představil v únoru svou nejnovější inovaci v oblasti námořního válčení – autonomní podmořské vozidlo s názvem Lamprey. Tento dron je navržen tak, aby se dokázal přichytit přímo na trup lodi, což mu umožňuje cestovat jako „černý pasažér“ a následně se bleskově odpojit bez nutnosti zpomalování mateřského plavidla. Koncept připevňování předmětů na trup lodí není nový a sahá až k první ponorce Turtle z doby americké revoluce nebo k magnetickým minám, ovšem Lamprey posouvá tuto myšlenku na zcela novou úroveň.
Mezinárodní společenství čelí naléhavým výzvám k prošetření podezření, že íránský režim použil proti demonstrantům během lednových nepokojů zbraně hromadného ničení. Více než 30 lidskoprávních a občanských organizací apeluje na OSN, aby prošetřila obvinění z nasazení chemických látek. Tato iniciativa navazuje na rezoluci EvroSvět apského parlamentu z 22. ledna 2026, která odsoudila brutální potlačení celonárodních protestů.
Ukrajinští inženýři a vojáci představili prototyp nové laserové zbraně s názvem Sunray, která dokáže sestřelovat letadla a drony z oblohy s mrazivou tichostí. Zbraň, která se pohodlně vejde do kufru auta, nevydává žádný zvuk ani viditelné světlo, čímž se zásadně liší od laserů známých z vědeckofantastických filmů. Během nedávného testu v poli dokázal operátor s tímto zařízením, připomínajícím amatérský teleskop, během několika sekund zapálit a zničit cvičný dron letící ve výšce několika stovek metrů.
Český hydrometeorologický ústav vydal v sobotu varování, podle kterého se do Česka vrací zimní počasí doprovázené novým sněhem a tvorbou sněhových jazyků. Srážky se mají postupně rozšířit na většinu území republiky, přičemž dopolední déšť či srážky smíšené se s blížícím se večerem změní v trvalé sněžení. Zatímco zpočátku bude sníh odtávat, během pozdního odpoledne a večera by se už měla vlivem ochlazení tvořit souvislá pokrývka.
Britská vláda přišla s oficiálním prohlášením, podle kterého byl přední ruský opozičník Alexej Navalnyj zavražděn pomocí smrtícího toxinu. Londýn uvádí, že za jeho úmrtím stojí s vysokou pravděpodobností Rusko, které k útoku v sibiřské trestanecké kolonii využilo neurotoxin epibatidin. Tato látka, která se v přírodě nachází v kůži jihoamerických pralesniček, vyvolává paralýzu a následnou zástavu dechu.
