Rozsáhlé americké letecké útoky na íránská jaderná zařízení, které o víkendu nařídil prezident Donald Trump, vyvolaly vlnu reakcí světových lídrů. Většina z nich varuje před nebezpečím další eskalace konfliktu na Blízkém východě a vyzývá k diplomatickému řešení. Významné světové mocnosti včetně Británie, Francie, Německa či Japonska se postavily na stranu jednání, zatímco Rusko, Čína, Pákistán a Turecko krok Spojených států ostře odsoudily.
Britský ministr zahraničí David Lammy na sociální síti X vyzval Írán ke zdrženlivosti a diplomatickému řešení krize. Premiér Keir Starmer označil íránský jaderný program za „vážnou hrozbu pro mezinárodní bezpečnost“ a apeloval na návrat k jednacímu stolu. Podobně reagovala i Francie.
Ministr zahraničí Jean-Noël Barrot sice vyjádřil znepokojení nad americkými údery, ale připomněl, že Francie dlouhodobě odmítá, aby Írán vlastnil jaderné zbraně. Podle něj je jedinou cestou řešení v rámci Smlouvy o nešíření jaderných zbraní.
Německo svolalo bezpečnostní kabinet a kancléř Friedrich Merz vyzval Írán, aby neprodleně zahájil jednání se Spojenými státy a Izraelem. Evropská unie ústy šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové zdůraznila, že „stabilita musí být prioritou“ a že „respekt k mezinárodnímu právu je klíčový“. Prezident Evropské rady Antonio Costa označil situaci za „hluboce znepokojující“ a varoval, že další eskalace dopadne především na civilisty.
Zatímco západní lídři apelují na obnovu diplomacie, Rusko a Čína útok jednoznačně odsoudily. Ruské ministerstvo zahraničí označilo zásah za „nezodpovědné rozhodnutí“, které „flagrantně porušuje mezinárodní právo“, ačkoliv samo Rusko ho v posledních letech opakovaně porušuje na Ukrajině. Moskva varovala před „nebezpečným kolem eskalace“. Čína označila americký útok za „vážné porušení Charty OSN“ a obvinila USA z narušení práce Mezinárodní agentury pro atomovou energii.
Turecko varovalo, že americký zásah zvyšuje riziko rozšíření konfliktu do celého regionu. Ankara opět obvinila Izrael z „agrese, která konflikt zažehla“ a zdůraznila, že jediným řešením íránské otázky je jednání. Podobně reagoval i Pákistán, který sice uznal právo Íránu na obranu, ale zároveň vyjádřil vážné znepokojení nad hrozící eskalací. Podle Islamabádu by pokračování násilí mělo „ničivé dopady“ na celý region.
Premiér Japonska Šigeru Išiba vyzval k deeskalaci a uvedl, že „zabránit vývoji jaderných zbraní v Íránu je zásadní“, ale zároveň zdůraznil, že prioritou je klid zbraní. Kanaďan Mark Carney označil situaci za „vysoce nestabilní“ a připojil se k výzvám k okamžitému příměří v Gaze a širší diplomatické deeskalaci.
Napětí na Blízkém východě tak prudce vzrostlo. Spojené státy tvrdí, že neútočí na Írán jako stát, ale výlučně na jeho jadernou infrastrukturu, která podle Washingtonu představuje akutní hrozbu. V následujících hodinách se očekává odpověď Teheránu, která rozhodne o dalším směřování této nebezpečné krize.
V posledních letech zažívá francouzský trh prudký nárůst obliby ultra-levných e-shopů jako jsou Shein, Temu a AliExpress. Podle dat se počet platebních karet, které alespoň jednou měsíčně zaznamenaly transakci na diskontním webu, zvýšil mezi prvním čtvrtletím roku 2022 a 2023 o 20 %. Jen platformu Temu navštěvují měsíčně miliony francouzských zákazníků.
Zubní ordinace vzbuzuje u mnoha lidí obavy, což není nic překvapivého. Nahrazení ztraceného zubu často vyžaduje invazivní chirurgický zákrok, implantaci titanového šroubu do čelisti a dlouhé měsíce čekání na jeho vhojení, než na něj lze připevnit korunku. Skupiny vědců po celém světě však intenzivně pracují na tom, aby dokázaly vypěstovat skutečný biologický zub přímo v lidské čelisti.
Vedení Evropské unie, zastoupené předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a předsedou Evropské rady Antóniem Costou, čelí kritice poté, co na summitu nedokázalo zajistit schválení finanční pomoci pro Ukrajinu. Plán, který měl Kyjevu poskytnout zásadní úvěr ve výši 140 miliard eur na pokrytí potřeb pro nadcházející dva roky, byl v Bruselu zablokován.
Nové americké sankce, které nečekaně vyhlásil Donald Trump a které cílí na ruské ropné giganty Lukoil a státem vlastněný Rosněft, pravděpodobně neochromí válečnou mašinérii Vladimira Putina. Podle odborníků však sankce de facto dokončí vytlačení ruské ropy z Evropské unie, což se Bruselu dosud zcela nepodařilo.
Měření času ve vesmíru je inženýrský zázrak, na jehož absolutní přesnosti závisí globální bankovnictví, navigace automobilů nebo dokonce stabilita elektrických sítí. I odchylka v řádu miliardtin sekundy může způsobit chaos. Udržet přesné měření času na oběžné dráze je však extrémně náročné, ať už jde o hodinky astronautů, nebo o atomové hodiny v navigačních satelitech.
Trumpova administrativa nečekaně obrátila kurz ve své strategii vůči Rusku, když po devíti měsících snah o ústupky pomocí pobídek uvalila „masivní sankce“ na dva největší ruské producenty ropy. Tyto sankce, namířené na společnosti Rosněfť a Lukoil a desítky jejich dceřiných společností, představují první přímá opatření, která prezident Donald Trump zavedl od svého návratu do úřadu. Odborníci se shodují, že cílení na tyto giganty, které tvoří zhruba polovinu ruského ropného exportu, je významnou změnou oproti předchozí praxi.
Evropa čelí demografické krizi, která zásadně promění její ekonomiku, politiku i sociální strukturu. Populace stárne, porodnost klesá a bez migrace by se kontinent začal zmenšovat. Česká republika není výjimkou – prudce ubývá lidí v produktivním věku a důchodový systém se blíží hranici udržitelnosti. Migrace se tak stává nejen pracovním, ale i strategickým tématem. A také otázkou, zda dokážeme proměnit nevyhnutelný trend v nástroj přežití a dalšího rozvoje.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že se jeho země nikdy nepodvolí tlaku Spojených států, zároveň však připustil, že nové americké sankce mohou způsobit Rusku určité ekonomické škody. K jeho prohlášení došlo poté, co USA uvalily sankce na dva největší ruské producenty ropy, a objevily se zprávy, že Čína a Indie zvažují omezení nákupu ruské ropy.
Jihokorejští rybáři čelí rostoucímu nebezpečí na moři, a úřady i odborníci se shodují, že hlavní příčinou je klimatická změna. Prudký nárůst nehod s fatálními následky vyvolal v zemi znepokojení. V loňském roce v mořích kolem Jižní Koreje zahynulo nebo se pohřešovalo 164 lidí, což představuje nárůst o 75 % oproti předchozímu roku. Většinou šlo o rybáře, jejichž lodě se potopily nebo převrátily.
Demoliční práce v Bílém domě, které mají uvolnit místo pro masivní reprezentační sál (ballroom), pokračují a prezident Donald Trump zdůrazňuje, že tyto dramatické změny nebudou „za nulové náklady pro americké daňové poplatníky.“ Financování projektu, jehož náklady se nyní odhadují na 300 milionů dolarů, je místo toho hrazeno ze soukromých, daňově odečitatelných darů. Ty jsou směřovány přes neziskovou organizaci Trust for the National Mall.
Prezident Spojených států Donald Trump oznámil okamžité ukončení všech obchodních jednání s Kanadou. Důvodem je reklama, která kritizuje cla, která jeho administrativa uvalila na tuto sousední zemi. Reklamu sponzorovala vláda kanadské provincie Ontario.
Prezident Petr Pavel v úterý potřetí ve funkci předá státní vyznamenání. Z publika však bude oceněným tleskat jen jeden ze dvou žijících exprezidentů. Na Pražský hrad dorazí pouze Václav Klaus. Pavlův předchůdce v úřadu Miloš Zeman totiž pokračuje v rekonvalescenci po nedávné operaci zad.
