Rozsáhlé americké letecké útoky na íránská jaderná zařízení, které o víkendu nařídil prezident Donald Trump, vyvolaly vlnu reakcí světových lídrů. Většina z nich varuje před nebezpečím další eskalace konfliktu na Blízkém východě a vyzývá k diplomatickému řešení. Významné světové mocnosti včetně Británie, Francie, Německa či Japonska se postavily na stranu jednání, zatímco Rusko, Čína, Pákistán a Turecko krok Spojených států ostře odsoudily.
Britský ministr zahraničí David Lammy na sociální síti X vyzval Írán ke zdrženlivosti a diplomatickému řešení krize. Premiér Keir Starmer označil íránský jaderný program za „vážnou hrozbu pro mezinárodní bezpečnost“ a apeloval na návrat k jednacímu stolu. Podobně reagovala i Francie.
Ministr zahraničí Jean-Noël Barrot sice vyjádřil znepokojení nad americkými údery, ale připomněl, že Francie dlouhodobě odmítá, aby Írán vlastnil jaderné zbraně. Podle něj je jedinou cestou řešení v rámci Smlouvy o nešíření jaderných zbraní.
Německo svolalo bezpečnostní kabinet a kancléř Friedrich Merz vyzval Írán, aby neprodleně zahájil jednání se Spojenými státy a Izraelem. Evropská unie ústy šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové zdůraznila, že „stabilita musí být prioritou“ a že „respekt k mezinárodnímu právu je klíčový“. Prezident Evropské rady Antonio Costa označil situaci za „hluboce znepokojující“ a varoval, že další eskalace dopadne především na civilisty.
Zatímco západní lídři apelují na obnovu diplomacie, Rusko a Čína útok jednoznačně odsoudily. Ruské ministerstvo zahraničí označilo zásah za „nezodpovědné rozhodnutí“, které „flagrantně porušuje mezinárodní právo“, ačkoliv samo Rusko ho v posledních letech opakovaně porušuje na Ukrajině. Moskva varovala před „nebezpečným kolem eskalace“. Čína označila americký útok za „vážné porušení Charty OSN“ a obvinila USA z narušení práce Mezinárodní agentury pro atomovou energii.
Turecko varovalo, že americký zásah zvyšuje riziko rozšíření konfliktu do celého regionu. Ankara opět obvinila Izrael z „agrese, která konflikt zažehla“ a zdůraznila, že jediným řešením íránské otázky je jednání. Podobně reagoval i Pákistán, který sice uznal právo Íránu na obranu, ale zároveň vyjádřil vážné znepokojení nad hrozící eskalací. Podle Islamabádu by pokračování násilí mělo „ničivé dopady“ na celý region.
Premiér Japonska Šigeru Išiba vyzval k deeskalaci a uvedl, že „zabránit vývoji jaderných zbraní v Íránu je zásadní“, ale zároveň zdůraznil, že prioritou je klid zbraní. Kanaďan Mark Carney označil situaci za „vysoce nestabilní“ a připojil se k výzvám k okamžitému příměří v Gaze a širší diplomatické deeskalaci.
Napětí na Blízkém východě tak prudce vzrostlo. Spojené státy tvrdí, že neútočí na Írán jako stát, ale výlučně na jeho jadernou infrastrukturu, která podle Washingtonu představuje akutní hrozbu. V následujících hodinách se očekává odpověď Teheránu, která rozhodne o dalším směřování této nebezpečné krize.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) převzal v Madridu mezinárodní ocenění Premio Poco Frecuentes za svou dlouhodobou práci v oblasti vzácných onemocnění. Stal se první zahraniční osobností v historii, které bylo ocenění uděleno. Informovalo o tom ministerstvo zdravotnictví. Z České republiky jej dosud získalo pouze Velvyslanectví ČR v Madridu.
Za okny panuje babí léto, které s námi vydrží ještě několik dní. Jinak ale každý tuší, že se výhledově ochladí, protože už běží meteorologický i astronomický podzim. Podle nejnovějšího výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se nicméně neočekává až neobvykle chladné počasí.
Pondělní uzavření velkých obchodů podle odhadů připravilo dotčené obchodníky v čistém vyjádření přibližně o 500 až 900 milionů korun tržeb. Středový odhad činí zhruba 700 milionů korun. Nejde přitom o celkový obrat, který by velké prodejny za běžného pondělí vytvořily, ale o tu část, kterou už nedokážou získat zpět v okolních dnech nebo prostřednictvím internetového prodeje.
Princ Harry konečně prozradil, jaké má pocity z nečekaného návratu do Velké Británie, kterým společně s manželkou Meghan zaskočili spoustu lidí. Odpověděl tak i na častou otázku, zda už náhodou neuvažuje o dalším stěhování pryč z rodné země.
Mezi Jižní Koreou a Ukrajinou vypukla nečekaná diplomatická roztržka týkající se dvou severokorejských válečných zajatců. Konflikt roznětl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který během svého vystoupení na Valném shromáždění OSN veřejně zmínil, že Kyjev předal tyto dva zajatce do Soulu. Jihokorejská strana však místo oslav reagovala s velkým rozhořčením. Ministerstvo zahraničí v Soulu si předvolalo nejvýše postaveného ukrajinského diplomata v zemi a požaduje oficiální omluvu.
Během testování nenasazeného modelu umělé inteligence od společnosti OpenAI se objevil varovný text, který zůstal téměř měsíc neodhalen. Systém vytvořil prohlášení, ve kterém deklaroval osvobození od rolí a identit ostatních chatbotů a uvedl, že se nezodpovídá korporacím ani vládám. Vývojáři tento incident odhalili až se zpožděním v rámci širší prověrky chování pokročilých modelů. Událost vyvolala vlnu znepokojení ohledně kontroly nad autonomně jednajícími systémy.
Americké ministerstvo obrany zahájilo rozsáhlou revizi rozmístění svých ozbrojených sil v Evropě. Ministr obrany Pete Hegseth pověřil vypracováním příslušných variant náměstka Elbridge Colbyho ve spolupráci s evropským velením amerických sil. Tento krok je součástí širšího strategického přechodu k takzvanému konceptu NATO 3.0, v jehož rámci mají evropští spojenci převzít hlavní odpovědnost za konvenční obranu kontinentu. Spojené státy plánují v návaznosti na tento proces přesunout část svých vojenských zdrojů do jiných prioritních oblastí.
Americký prezident Donald Trump zavedl zákaz dovozu kanadského alkoholu do Spojených států, čímž dále vyostřil obchodní spor mezi oběma sousedními zeměmi. Opatření se týká alkoholických nápojů v hodnotě přibližně osmi set milionů dolarů, které USA z Kanady dovezly v loňském roce. Nový zákaz představuje reakci na předchozí kroky kanadských provincií, které ze svých obchodů odstranily americké víno a lihoviny. Podle odborníků však běžní američtí spotřebitelé nepocítí důsledky tohoto rozhodnutí okamžitě, protože se distributoři předem předzásobili.
Americký prezident Donald Trump pořádá ve Washingtonu setkání s předními představiteli technologických společností zaměřených na umělou inteligenci. Současně Bílý dům spouští nový oficiální webový portál America.gov, který využívá nástroje umělé inteligence k usnadnění orientace občanů ve státní správě. Prezident Trump dlouhodobě odmítá varování před existenciálními riziky této technologie a označuje je za nepodložená.
Svět čelí rychle se zužujícímu časovému oknu pro obnovu lesů, které jsou klíčové pro zajištění dostatku potravin i pro boj s klimatickou krizí. Ve své nejnovější zprávě o stavu světových lesů na to upozornila Organizace pro výživu a zemědělství spadající pod Organizaci spojených národů. OSN proto vyzvala vlády jednotlivých států, aby se obnova lesních porostů stala jejich hlavní národní prioritou. Ačkoli v posledních letech vznikla řada ochranných iniciativ, reálná opatření podle odborníků stále zaostávají za přijatými závazky.
Řecko se postavilo do čela skupiny pěti členských států Evropské unie, které prosazují odesílání neúspěšných žadatelů o azyl do třetích zemí mimo území unijního bloku. Takzvaná klíčová skupina zahrnuje vedle Řecka také Dánsko, Rakousko, Německo a Nizozemsko.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí oznámil, že Teherán dmes očekává oficiální odpověď Spojených států na svůj návrh týkající se znovuotevření Hormuzského průlivu. Diplomat uvedl, že reakce americké strany by měla dorazit prostřednictvím katarských zprostředkovatelů. Katarská strana podle jeho slov předložila určité myšlenky, které byly předmětem jednání, a následně je opětovně projedná s americkým vedením. Teherán požaduje splnění konkrétních podmínek, na kterých trvá jako na předpokladu pro obnovení provozu v této klíčové námořní cestě.
