Rozsáhlé americké letecké útoky na íránská jaderná zařízení, které o víkendu nařídil prezident Donald Trump, vyvolaly vlnu reakcí světových lídrů. Většina z nich varuje před nebezpečím další eskalace konfliktu na Blízkém východě a vyzývá k diplomatickému řešení. Významné světové mocnosti včetně Británie, Francie, Německa či Japonska se postavily na stranu jednání, zatímco Rusko, Čína, Pákistán a Turecko krok Spojených států ostře odsoudily.
Britský ministr zahraničí David Lammy na sociální síti X vyzval Írán ke zdrženlivosti a diplomatickému řešení krize. Premiér Keir Starmer označil íránský jaderný program za „vážnou hrozbu pro mezinárodní bezpečnost“ a apeloval na návrat k jednacímu stolu. Podobně reagovala i Francie.
Ministr zahraničí Jean-Noël Barrot sice vyjádřil znepokojení nad americkými údery, ale připomněl, že Francie dlouhodobě odmítá, aby Írán vlastnil jaderné zbraně. Podle něj je jedinou cestou řešení v rámci Smlouvy o nešíření jaderných zbraní.
Německo svolalo bezpečnostní kabinet a kancléř Friedrich Merz vyzval Írán, aby neprodleně zahájil jednání se Spojenými státy a Izraelem. Evropská unie ústy šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové zdůraznila, že „stabilita musí být prioritou“ a že „respekt k mezinárodnímu právu je klíčový“. Prezident Evropské rady Antonio Costa označil situaci za „hluboce znepokojující“ a varoval, že další eskalace dopadne především na civilisty.
Zatímco západní lídři apelují na obnovu diplomacie, Rusko a Čína útok jednoznačně odsoudily. Ruské ministerstvo zahraničí označilo zásah za „nezodpovědné rozhodnutí“, které „flagrantně porušuje mezinárodní právo“, ačkoliv samo Rusko ho v posledních letech opakovaně porušuje na Ukrajině. Moskva varovala před „nebezpečným kolem eskalace“. Čína označila americký útok za „vážné porušení Charty OSN“ a obvinila USA z narušení práce Mezinárodní agentury pro atomovou energii.
Turecko varovalo, že americký zásah zvyšuje riziko rozšíření konfliktu do celého regionu. Ankara opět obvinila Izrael z „agrese, která konflikt zažehla“ a zdůraznila, že jediným řešením íránské otázky je jednání. Podobně reagoval i Pákistán, který sice uznal právo Íránu na obranu, ale zároveň vyjádřil vážné znepokojení nad hrozící eskalací. Podle Islamabádu by pokračování násilí mělo „ničivé dopady“ na celý region.
Premiér Japonska Šigeru Išiba vyzval k deeskalaci a uvedl, že „zabránit vývoji jaderných zbraní v Íránu je zásadní“, ale zároveň zdůraznil, že prioritou je klid zbraní. Kanaďan Mark Carney označil situaci za „vysoce nestabilní“ a připojil se k výzvám k okamžitému příměří v Gaze a širší diplomatické deeskalaci.
Napětí na Blízkém východě tak prudce vzrostlo. Spojené státy tvrdí, že neútočí na Írán jako stát, ale výlučně na jeho jadernou infrastrukturu, která podle Washingtonu představuje akutní hrozbu. V následujících hodinách se očekává odpověď Teheránu, která rozhodne o dalším směřování této nebezpečné krize.
Prezident Donald Trump si v pátek večer na svém golfovém klubu v Bedminsteru v New Jersey užíval neformálního večera, zatímco americké strategické bombardéry B-2 s 30tisícovými bunker busters už byly připraveny ke startu. Na první pohled prezident působil klidně – přítomní svědci popisují uvolněného muže, který hostil šéfa OpenAI Sama Altmana a žertoval o umělé inteligenci. Jen několik hodin nato stál ve válečném bunkru Bílého domu, červenou čepici MAGA na hlavě, sledující přímý přenos jednoho z největších amerických vojenských úderů od invaze do Iráku.
Ruské vedení sleduje s rostoucím napětím vývoj konfliktu mezi Izraelem a Íránem. I když z krátkodobého hlediska může válka přinést Moskvě určité výhody – především vyšší ceny ropy a odklon pozornosti Západu od Ukrajiny – celkově jde podle ruských představitelů o nebezpečnou sázku, která hrozí eskalací do jaderné katastrofy a regionální destabilizace.
Napětí na Blízkém východě znovu ohrožuje světové dodavatelské řetězce. Írán po izraelských a amerických útocích pohrozil uzavřením Hormuzského průlivu – klíčové tepny pro vývoz ropy a plynu. Jakékoli narušení této trasy se okamžitě projeví na trzích. Pokud se přidají i jemenští Húsíjové, dopady pocítí celý svět. A Česko bude přímo uprostřed tohoto novodobého ropného šoku.
Dlouholetý a ostře sledovaný případ známý jako kauza Čapí hnízdo se opět vrací do soudní síně. Vrchní soud v Praze v pondělí rozhodl o zrušení dosavadního osvobozujícího rozsudku a nařídil nové projednání. Obžalovanými jsou předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš a jeho někdejší poradkyně, dnes europoslankyně, Jana Nagyová. Oba obvinění dlouhodobě odmítají a trvají na své nevině.
Nedávné americké a izraelské letecké údery na íránská jaderná zařízení sice zněly jako rozhodná odpověď na rostoucí jaderné ambice Teheránu, ale otázka, zda se tím riziko íránské jaderné bomby skutečně snížilo, zůstává velmi nejistá. Podle odborníků samotné útoky íránské úsilí sice možná zbrzdily, ale pravděpodobně ho úplně nezastaví – a mohou ho dokonce urychlit.
Na Blízkém východě dochází k dalšímu prudkému vystupňování konfliktu mezi Izraelem a Íránem. Izraelská armáda podle médií zaútočila na jedno z nejstřeženějších jaderných zařízení v Íránu – podzemní komplex Fordo, který se nachází v provincii Qom jižně od hlavního města. Íránská tisková agentura Tasním potvrdila útok s odkazem na prohlášení představitele krizového řízení v daném regionu, podle něhož „agresor opět udeřil na jaderné zařízení Fordo“.
Rodinná tragédie Shemiraniových se stala symbolem temné stránky konspiračních teorií a jejich šíření na sociálních sítích. Paloma Shemiraniová, nadaná studentka prestižní Cambridgeské univerzity, podlehla ve věku pouhých 23 let neléčené formě rakoviny – její bratři obviňují matku Kate, bývalou zdravotní sestru a výraznou postavu antivakcinačního hnutí, že svou dceru odradila od život zachraňující léčby.
Návrat Donalda Trumpa do Bílého domu opět přiměl Evropu přemýšlet nad její digitální závislostí na Spojených státech. Kontinent se totiž ocitl v situaci, kdy USA drží v rukou přepínač, kterým mohou v případě potřeby vypnout evropskou internetovou infrastrukturu – a Evropa s tím nemůže nic udělat.
Na obloze se rozsvítila nová éra kosmického poznání. První testovací snímky z přelomové observatoře Vera C. Rubinové, pojmenované po jedné z nejvýznamnějších astronomek historie, odhalily ohromující záběry milionů hvězd a galaxií, které dosud zůstávaly lidskému oku skryté. Observatoř, vybavená největší kamerou, jaká kdy byla postavena, přináší nejen ohromující pohled do hlubin vesmíru, ale také první objevy tisíců asteroidů.
Současná série izraelských útoků na Írán se neomezuje pouze na jadernou infrastrukturu. Podle slov izraelského premiéra Benjamina Netanjahua může tento konflikt vést až ke změně režimu v Islámské republice. Netanjahuova vyjádření přichází poté, co měl být podle některých zpráv americkým prezidentem Donaldem Trumpem odmítnut izraelský plán na atentát na nejvyššího íránského vůdce Alího Chameneího.
Prezident Donald Trump naznačil možnost změny režimu v Íránu, jen několik dní po největším vojenském útoku USA na tuto zemi od počátku diplomatického napětí v roce 1979. Ačkoliv sám označil americké údery na tři íránské jaderné lokality za „monumentální“, jejich skutečný dopad zůstává zatím nejasný.
Navzdory bezprecedentnímu bombardování tří hlavních íránských jaderných zařízení Spojenými státy zůstává nejisté, zda režim v Teheránu skutečně přišel o možnost sestrojit jadernou bombu. Upozorňuje na to vědecký editor stanice Sky News Tom Clarke, podle nějž mohly útoky zastavit obohacování uranu – ale ne celý jaderný program.
