Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen zdůraznila, že Evropská unie musí snížit svou nadměrnou závislost na dovážených fosilních palivech. Místo toho by se měla zaměřit na posílení vlastních, cenově dostupných a čistých zdrojů energie. Tato strategie zahrnuje jak obnovitelné zdroje, tak jadernou energii, a to při plném respektování technologické neutrality.
V souvislosti se situací na Blízkém východě vyjádřila naději, že se podaří udržet příměří v Íránu a Libanonu. Podle jejích slov je naléhavě nutné obnovit mír a stabilitu prostřednictvím diplomatických kanálů. Zároveň však varovala, že důsledky současného konfliktu mohou být citelné ještě mnoho měsíců či let.
Von der Leyen připomněla, že jde o druhou energetickou krizi během čtyř let, což by mělo být dostatečným ponaučením. Ačkoliv každý členský stát využívá odlišný energetický mix a nelze proto zavést jedno univerzální řešení, je nutná lepší koordinace. To se týká zejména společných nákupů a správy rezerv pohonných hmot, kde se trhy napínají, což platí zejména pro naftu a letecké palivo.
Unie se musí soustředit na ochranu spotřebitelů a podniků, pomoc by však měla být zacílena pouze na nejzranitelnější domácnosti a odvětví. V minulosti byly prostředky často vynakládány na necílené intervence, což je přístup, který musí projít změnou. Cílem je rovněž snížit poptávku po energii modernizací systémového využití a reformami energetických sítí.
Předsedkyně Komise vyzvala k elektrifikaci Evropy, a to nejen v dopravě, ale i v průmyslu a vytápění. Tento krok vnímá nejen jako otázku konkurenceschopnosti a cenové dostupnosti, ale také jako zásadní prvek evropské hospodářské bezpečnosti a nezávislosti. Tato chvíle je podle ní ideální pro zásadní transformaci evropského energetického systému.
Jako součást nového balíčku nouzových opatření bude Evropská unie zemědělcům, rybářům a silničním dopravcům dotovat až 70 procent dodatečných nákladů na paliva, které byly způsobeny válkou v Íránu. Tato pravidla doplňují již dříve oznámená opatření zaměřená na spotřebu paliv v domácnostech.
Vzhledem k tomu, že se pomoc týká společností, nikoliv jednotlivců, zahrnují opatření dočasné uvolnění pravidel pro státní podporu. Jednotlivé firmy budou moci do konce letošního roku čerpat až 50 000 eur při minimální administrativní zátěži. Evropská unie doufá, že tento krok odstraní existenční hrozbu, které tito dopravci a zemědělci čelí.
Energeticky náročná odvětví získají možnost nárokovat až 70 procent dodatečných nákladů na elektřinu u způsobilé spotřeby. Místopředsedkyně Evropské komise Teresa Ribera uvedla, že tato dočasná opatření platná do 31. prosince jsou zacílena na ty, kteří jsou přímo a nejvíce zasaženi, včetně železničních sítí či vnitrounijních námořních dopravců.
Posílení spolupráce evropských států při zvládání krizových situací, jako jsou lesní požáry nebo zemětřesení a přeshraniční spolupráce v oblasti civilní ochrany i krizové připravenosti. To byla hlavní témata jednání ministra vnitra Lubomíra Metnara s eurokomisařkou Hadjou Lahbibovou.
Podzimní počasí už se v Česku zabydlelo a bude s námi až do nástupu zimy. Potvrzuje to i nejnovější měsíční výhled Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), v němž meteorologové nastínili, jak má být v následujících dnech a týdnech.
Je to tady, mnou si ruce školou povinné děti. Zítra je před nimi poslední den v lavicích před začátkem prvních prázdnin od konce léta. Nebudou to zároveň poslední prázdniny. Jak je to s volnem v probíhajícím školním roce?
Vládou dnes podpořený návrh na zakotvení české koruny do ústavy není v evropském ani mezinárodním kontextu ojedinělý. Obdobné ustanovení už existuje například v Maďarsku nebo Rumunsku. Polsko zase chrání svoji měnovou suverenitu nepřímo, prostřednictvím ústavního postavení centrální banky. Mezinárodní srovnání přitom ukazuje, že existují různé způsoby, jak národní měnu ústavně zabezpečit, aniž by to nutně znamenalo definitivní odmítnutí eura.
Jak to tak v Česku bývá, srandu si umíme udělat za všeho. Výjimkou není ani aktuální boj o budoucnost veřejnoprávních médií. Ožila dokonce jedna oblíbená postava z internetového seriálu, aby nám řekla, co si máme o snaze Babišovy vlády myslet.
Kanadský premiér Mark Carney a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se setkávají na dvoudenním summitu v Montrealu, kde chtějí nastavit nový směr transatlantických vztahů. Obě strany se snaží demonstrovat schopnost prosperovat ve světě, který zásadně ovlivňuje politika amerického prezidenta Donalda Trumpa. Toto setkání má ukázat, jakým způsobem mohou partneři čelit globálním výzvám a posílit vzájemnou spolupráci.
Americké ozbrojené síly a velení AFRICOM čelí vážnému obvinění, že ve snaze bojovat proti radikálnímu hnutí Aš-Šabáb na jihu Somálska využívají klimatický fenomén El Niño jako zbraň. Podle svědectví místních obyvatel a humanitárních pracovníků v regionu vyvolávají intenzivní nálety v okolí města Jilib paniku a nutí civilní obyvatelstvo, zejména ženy a děti, ustupovat k břehům rozvodněné řeky Džuba, kde jim hrozí utonutí, píše The Guardian.
Britský premiér Andy Burnham v pondělním rozhovoru pro televizní stanici ITV v rámci pořadu Good Morning Britain uvedl, že by v průběhu svého života uvítal návrat Spojeného království do Evropské unie, avšak rozhodnutí plně ponechává na vůli britské veřejnosti. Podle jeho slov musí být britská veřejnost v této otázce hlavním rozhodčím, který určí budoucí směřování země.
Evropští představitelé hledají potenciální vyjednavače, kteří by jednali s Vladimirem Putinem v nadcházejících rozhovorech o ukončení války na Ukrajině. Diplomatické zdroje webu The Telegraph potvrdily, že v této záležitosti již proběhly předběžné kontakty s možnými kandidáty. Tato snaha pramení z rostoucí obavy, že Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa již plně nezastupují nejlepší zájmy Evropy.
Americký prezident Donald Trump během svého vystoupení v Iowě opět hovořil o možnosti kandidovat na třetí prezidentské období. Přestože sám zmínil ústavní omezení, prohlásil, že by podle svého názoru právo kandidovat znovu měl. Své tvrzení opřel o nepodložená obvinění z rozsáhlých podvodů při volbách v roce 2020.
Francouzské odbory a opoziční politici obvinili prezidenta Emmanuela Macrona z ohrožení práva na shromažďování a protesty. Reagují tak na vládní snahu urychleně prosadit kontroverzní zákon, podle kterého by demonstranti nesli finanční odpovědnost za škody způsobené vandalismem. Tato legislativa přichází v době prohlubující se sociální krize a rozsáhlých vln demonstrací napříč zemí.
Polský ministr zahraničních věcí Radosław Sikorski v rozhovoru pro americkou televizní stanici CNN uvedl, že Rusko vede po celé Evropě neustálou hybridní kampaň. Tato kampaň zahrnuje řadu destruktivních činů včetně vražd, žhářství, kybernetických útoků a sabotáží, které probíhají navzdory tomu, že zůstávají pod prahem otevřené ozbrojené invaze.