Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen zdůraznila, že Evropská unie musí snížit svou nadměrnou závislost na dovážených fosilních palivech. Místo toho by se měla zaměřit na posílení vlastních, cenově dostupných a čistých zdrojů energie. Tato strategie zahrnuje jak obnovitelné zdroje, tak jadernou energii, a to při plném respektování technologické neutrality.
V souvislosti se situací na Blízkém východě vyjádřila naději, že se podaří udržet příměří v Íránu a Libanonu. Podle jejích slov je naléhavě nutné obnovit mír a stabilitu prostřednictvím diplomatických kanálů. Zároveň však varovala, že důsledky současného konfliktu mohou být citelné ještě mnoho měsíců či let.
Von der Leyen připomněla, že jde o druhou energetickou krizi během čtyř let, což by mělo být dostatečným ponaučením. Ačkoliv každý členský stát využívá odlišný energetický mix a nelze proto zavést jedno univerzální řešení, je nutná lepší koordinace. To se týká zejména společných nákupů a správy rezerv pohonných hmot, kde se trhy napínají, což platí zejména pro naftu a letecké palivo.
Unie se musí soustředit na ochranu spotřebitelů a podniků, pomoc by však měla být zacílena pouze na nejzranitelnější domácnosti a odvětví. V minulosti byly prostředky často vynakládány na necílené intervence, což je přístup, který musí projít změnou. Cílem je rovněž snížit poptávku po energii modernizací systémového využití a reformami energetických sítí.
Předsedkyně Komise vyzvala k elektrifikaci Evropy, a to nejen v dopravě, ale i v průmyslu a vytápění. Tento krok vnímá nejen jako otázku konkurenceschopnosti a cenové dostupnosti, ale také jako zásadní prvek evropské hospodářské bezpečnosti a nezávislosti. Tato chvíle je podle ní ideální pro zásadní transformaci evropského energetického systému.
Jako součást nového balíčku nouzových opatření bude Evropská unie zemědělcům, rybářům a silničním dopravcům dotovat až 70 procent dodatečných nákladů na paliva, které byly způsobeny válkou v Íránu. Tato pravidla doplňují již dříve oznámená opatření zaměřená na spotřebu paliv v domácnostech.
Vzhledem k tomu, že se pomoc týká společností, nikoliv jednotlivců, zahrnují opatření dočasné uvolnění pravidel pro státní podporu. Jednotlivé firmy budou moci do konce letošního roku čerpat až 50 000 eur při minimální administrativní zátěži. Evropská unie doufá, že tento krok odstraní existenční hrozbu, které tito dopravci a zemědělci čelí.
Energeticky náročná odvětví získají možnost nárokovat až 70 procent dodatečných nákladů na elektřinu u způsobilé spotřeby. Místopředsedkyně Evropské komise Teresa Ribera uvedla, že tato dočasná opatření platná do 31. prosince jsou zacílena na ty, kteří jsou přímo a nejvíce zasaženi, včetně železničních sítí či vnitrounijních námořních dopravců.
Druhá červnová sobota patřila ve Velké Británii každoroční akci zvané Trooping the Colour, při které se slaví narozeniny monarchy. Králi Karlovi III. ovšem bude 78 let až v listopadu. Tradice se ale musí dodržovat.
Přijetí eura bývá často líčeno jako cesta k levnějším hypotékám. A tedy jako možná úleva pro mladé domácnosti, které dnes jen obtížně dosahují na vlastní bydlení. Jenže právě zde se skrývá podstatné riziko. V českých podmínkách může euro porodnosti nikoli pomoci, ale naopak ji dále srazit.
Po květnové oslavě narozenin nebylo o Jiřině Bohdalové nějaký čas slyšet. Až nyní se zase objevila informace, která se jí týká. Legendární herečka totiž nemohla chybět na zásadní rodinné události na prominentním místě v Praze.
Obchody v Česku upravují otevírací dobu prakticky jen během vybraných státních svátků, kdy je k tomu nutí zákon. V červnu ale nastane jedna speciální situace. Příští týden uzavře jeden z tuzemských řetězců své prodejny předčasně kvůli fotbalu.
Počasí se vám v posledních dnech nemusí líbit, ale vodákům přeje. Situace na tuzemských řekách se totiž během hlavní vodácké sezóny zlepšuje. Podle předpovědi se ale už v příštím týdnu vrátí do Česka tropické teploty.
Slovensko ze všech možných úhlů řeší rozchod bývalé prezidentky Zuzany Čaputové s Jurajem Rizmanem, který byl po jejím boku šest let. Dvojice bude muset vyřešit jednu nepříjemnou záležitost.
Česko v tomto týdnu zasáhla jedna velmi smutná zpráva, když ve věku 92 let zemřela Zdena Mašínová, dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů. Od pátku je známo, kdy a kde se uskuteční poslední rozloučení s vyznamenanou dámou.
Mírová dohoda, která by ukončila boje v Íránu, je blízko a počítá s opětovným otevřením Hormuzského průlivu, potvrdil jeden z íránských představitelů. Informovala o tom BBC. V Teheránu ale stále nepanuje shoda na tom, zda dohodu přijmout.
Policie od minulého víkendu vyšetřuje nevídaný případ napadení ministryně pro místní rozvoj Zuzany Mrázové (ANO). Političce se naštěstí nic nestalo, obviněná žena je momentálně ve zdravotnickém zařízení. Podle policistů zřejmě nešlo o politicky motivovaný čin.
Americký prezident Donald Trump oslaví v neděli své osmdesáté narozeniny, čímž se stává nejstarší zvolenou hlavou státu v historii USA. V uplynulém roce se u něj objevila řada viditelných tělesných projevů typických pro pokročilý věk, mezi které patří rozsáhlé modřiny na rukou, oteklé kotníky a dolní končetiny či občasné usínání během důležitých schůzek a veřejných akcí. Zdravotní experti však upozorňují, že spíše než tyto běžné fyzické příznaky by veřejnost mělo znepokojovat samotné chování a jednání staronového velitele ozbrojených sil.
Donald Trump a Benjamin Netanjahu byli skálopevně přesvědčeni, že porážka Íránu odstartuje novou éru Blízkého východu. Region se sice skutečně mění, ale zcela jiným směrem, než oba lídři plánovali, protože islámskou republiku se zlomit nepodařilo. Současná situace tak hrozí přerůst v permanentní opotřebovávací krizi, která bude opakovaně přecházet v otevřené ozbrojené střety. Íránský režim se ukázal být mnohem odolnější, což vedlo k tomu, že Washington a Tel Aviv ztratily kontrolu nad dalším vývojem.
Vztah Evropanů k bezpečnostním zárukám ze strany Spojených států zasáhla hluboká krize důvěry, která se ocitla na nejnižším bodě v historii. Nová data, jež představil think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) krátce před vrcholnými schůzkami aliance NATO a skupiny G7 v Turecku a Francii, ukazují zásadní posun v evropském veřejném mínění.