Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen zdůraznila, že Evropská unie musí snížit svou nadměrnou závislost na dovážených fosilních palivech. Místo toho by se měla zaměřit na posílení vlastních, cenově dostupných a čistých zdrojů energie. Tato strategie zahrnuje jak obnovitelné zdroje, tak jadernou energii, a to při plném respektování technologické neutrality.
V souvislosti se situací na Blízkém východě vyjádřila naději, že se podaří udržet příměří v Íránu a Libanonu. Podle jejích slov je naléhavě nutné obnovit mír a stabilitu prostřednictvím diplomatických kanálů. Zároveň však varovala, že důsledky současného konfliktu mohou být citelné ještě mnoho měsíců či let.
Von der Leyen připomněla, že jde o druhou energetickou krizi během čtyř let, což by mělo být dostatečným ponaučením. Ačkoliv každý členský stát využívá odlišný energetický mix a nelze proto zavést jedno univerzální řešení, je nutná lepší koordinace. To se týká zejména společných nákupů a správy rezerv pohonných hmot, kde se trhy napínají, což platí zejména pro naftu a letecké palivo.
Unie se musí soustředit na ochranu spotřebitelů a podniků, pomoc by však měla být zacílena pouze na nejzranitelnější domácnosti a odvětví. V minulosti byly prostředky často vynakládány na necílené intervence, což je přístup, který musí projít změnou. Cílem je rovněž snížit poptávku po energii modernizací systémového využití a reformami energetických sítí.
Předsedkyně Komise vyzvala k elektrifikaci Evropy, a to nejen v dopravě, ale i v průmyslu a vytápění. Tento krok vnímá nejen jako otázku konkurenceschopnosti a cenové dostupnosti, ale také jako zásadní prvek evropské hospodářské bezpečnosti a nezávislosti. Tato chvíle je podle ní ideální pro zásadní transformaci evropského energetického systému.
Jako součást nového balíčku nouzových opatření bude Evropská unie zemědělcům, rybářům a silničním dopravcům dotovat až 70 procent dodatečných nákladů na paliva, které byly způsobeny válkou v Íránu. Tato pravidla doplňují již dříve oznámená opatření zaměřená na spotřebu paliv v domácnostech.
Vzhledem k tomu, že se pomoc týká společností, nikoliv jednotlivců, zahrnují opatření dočasné uvolnění pravidel pro státní podporu. Jednotlivé firmy budou moci do konce letošního roku čerpat až 50 000 eur při minimální administrativní zátěži. Evropská unie doufá, že tento krok odstraní existenční hrozbu, které tito dopravci a zemědělci čelí.
Energeticky náročná odvětví získají možnost nárokovat až 70 procent dodatečných nákladů na elektřinu u způsobilé spotřeby. Místopředsedkyně Evropské komise Teresa Ribera uvedla, že tato dočasná opatření platná do 31. prosince jsou zacílena na ty, kteří jsou přímo a nejvíce zasaženi, včetně železničních sítí či vnitrounijních námořních dopravců.
Evropská unie čelí masivním ekonomickým ztrátám v důsledku probíhajícího konfliktu na Blízkém východě. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen varovala, že současná situace a růst cen fosilních paliv stojí unii přibližně 500 milionů eur denně. Během pouhých šedesáti dnů konfliktu se účet za dovoz těchto surovin zvýšil o více než 27 miliard eur, přičemž tento nárůst neodráží vyšší objem dodávek, ale čistě cenové výkyvy na globálních trzích.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen zdůraznila, že Evropská unie musí snížit svou nadměrnou závislost na dovážených fosilních palivech. Místo toho by se měla zaměřit na posílení vlastních, cenově dostupných a čistých zdrojů energie. Tato strategie zahrnuje jak obnovitelné zdroje, tak jadernou energii, a to při plném respektování technologické neutrality.
Skandinávie byla loni v létě zasažena nebývalou vlnou veder, která v severních zemích jako Norsko, Švédsko a Finsko přinesla 21 dní extrémně horkého počasí. Tento jev zahrnoval i takzvané tropické noci, které jsou pro tyto obvykle chladné regiony velmi neobvyklé. Podle nové vědecké zprávy bylo toto extrémní horko součástí rekordního roku, během kterého nezvykle vysoké teploty zasáhly více než 95 procent evropského území.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vyvolala drastický nárůst cen ropy a zablokovala klíčové námořní trasy, což ochromilo dodávky potravin, léků a paliv pro miliony nejzranitelnějších lidí. Nevládní organizace proto nyní naléhavě volají po zřízení „humanitárního koridoru“ skrze Hormuzský průliv, aby se k potřebným dostala pomoc, která je v současnosti zablokovaná v logistických centrech.
Prezident Donald Trump během státní večeře v Bílém domě vyzdvihl úzké obranné partnerství mezi Spojenými státy a Velkou Británií. Při svém projevu se nevyhnul ani kontroverznějším tématům mezinárodní politiky. Tvrdil totiž, že britský král Karel III. plně souhlasí s jeho úsilím zabránit Íránu v získání jaderných zbraní, a to i přesto, že Londýn se veřejně zdráhá poskytnout plnou vojenskou podporu americko-izraelským operacím proti Teheránu.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un veřejně ocenil vojáky své země, kteří v bojích na Ukrajině spáchali sebevraždu odpálením granátu, aby se vyhnuli zajetí. Toto vyjádření potvrdilo dlouholetá podezření ohledně bojových instrukcí, kterými se severokorejská armáda řídí. Kim tak učinil během projevu v Pchjongjangu, kde odhalil památník padlým vojákům.
Britský král Karel III. vystoupil před americkým Kongresem, kde svou přítomností připomněl hodnoty, na nichž americká republika stojí. Ve světě, který prochází bouřlivými změnami, působilo vystoupení panovníka jako zdůraznění významu vlády zákona a demokracie. Ačkoliv královské projevy bývají často opatrné a nejednoznačné, tentokrát byl králův tón nezvykle přímý.
Donald a Melania Trumpovi přivítali v Bílém domě britského krále Karla III. a královnu Camillu, kteří jsou na dvoudenní státní návštěvě Spojených států. Slavnostní ceremoniál doprovázela mimořádná pompéznost, včetně vojenské přehlídky, dělostřeleckých salv a přeletu vojenských stíhaček. Akce se zúčastnili i přední členové Trumpova kabinetu.
Sobotní incident během večeře korespondentů v Bílém domě, kdy se ozbrojený muž pokusil proniknout do sálu před projevem Donalda Trumpa, okamžitě rozpoutal vlnu konspiračních teorií. V éře hluboce rozpolcené politiky a intenzivní nedůvěry v instituce se spekulace o tom, zda byla celá událost zinscenovaná, šíří napříč celým politickým spektrem.
Americký prezident Donald Trump na sociální síti Truth Social prohlásil, že ho Teherán informoval o svém údajném stavu kolapsu. Podle Trumpa má íránský režim zájem na co nejrychlejším otevření Hormuzského průlivu, zatímco se snaží vyřešit svou vnitřní krizi vedení. Prezident dodal, že věří ve schopnost íránské strany tuto situaci zvládnout. Tato tvrzení se však nepodařilo nezávisle ověřit a Teherán je zatím oficiálně nekomentoval.
Světové ceny ropy dnes poprvé po třech týdnech překonaly hranici 110 dolarů za barel. Hlavním důvodem jsou narůstající obavy, že průtahy v plném znovuotevření klíčového Hormuzského průlivu představují vážné riziko pro globální plynulost dodávek.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pohrozil zavedením sankcí proti izraelským jednotlivcům a firmám, které kupují obilí vypěstované v oblastech okupovaných Ruskem. Kyjev podle jeho slov připravuje sankční balíček, který se zaměří jak na přepravce ukradeného obilí, tak na subjekty v Izraeli, které figurují na druhé straně těchto transakcí. Tento krok prohlubuje napětí mezi oběma zeměmi, jejichž vztahy jsou dlouhodobě napjaté kvůli pokračujícím vazbám Izraele na Rusko.