Britský premiér Keir Starmer označil pondělní ruské útoky na ukrajinskou energetiku za „barbarské“ a „obzvláště zvrácené“. Své prohlášení učinil po rozhovoru s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, ke kterému došlo jen několik hodin poté, co Rusko zasáhlo elektrárny a kritickou infrastrukturu v Kyjevě i dalších městech. K úderům došlo v době, kdy teploty na Ukrajině klesly k -20 °C.
Nálety ukončily týdenní pauzu v ostřelování, o kterou dříve požádal ruského prezidenta Vladimira Putina právě Donald Trump. Americký prezident novinářům řekl, že Putin podle něj „dodržel slovo“, protože útočit přestal od neděle do neděle. Trump dodal, že v tak extrémních mrazech je i jeden týden bez útoků přínosem, a zopakoval své přání válku ukončit.
Následky nejnovějších ruských útoků jsou podle dostupných zpráv rozsáhlé. V samotném Kyjevě zůstalo bez vytápění více než 1 000 panelových domů a v Charkově na východě země byla jedna z elektráren poškozena natolik, že ji již nelze opravit. Obyvatelé hlavního města jsou nuceni trávit noci v metru, kde si na nástupištích staví stany, aby se chránili před mrazem.
Ukrajinský ministr energetiky Denys Šmyhal potvrdil, že situace v energetickém systému zůstává velmi složitá a opravy potrvají delší dobu. Vážně poškozena byla mimo jiné kyjevská teplárna Darnytsia. Úřady se snaží zajistit dovoz dalších generátorů a budují v Kyjevě ohřívárny, kam se lidé mohou přijít zahřát během prodlužujících se výpadků proudu.
Těžké podmínky v hlavním městě potvrzuje i psycholožka Iryna Vovková, která v Kyjevě žije s dcerou, zatímco její manžel bojuje na frontě. Uvedla, že kvůli problémům s elektřinou a vodou zvažuje odchod na venkov k rodičům. Její dcera se podle ní sice snaží usmívat, ale život v neustálém provizoriu, kdy se nelze ani pořádně učit on-line, nepovažuje za normální.
Kromě energetické infrastruktury zasáhly útoky i civilní cíle v dalších regionech. V Dněpropetrovské oblasti zahynula osmapadesátiletá žena a osmatřicetiletý muž. V Záporoží hlásí úřady tři mrtvé a jedenáct zraněných včetně dětí. V Oděse pak střely zničily obytné budovy; jedna z místních obyvatelek popsala, že jí z bytu nezbylo prakticky nic kromě trochy nábytku u zdí.
Ukrajinské letectvo oznámilo, že během středečního rána čelilo náletu více než 100 dronů. Většinu se sice podařilo zneškodnit, ale zásahy nebo dopady trosek byly hlášeny ze 14 různých míst. Ukrajina v této souvislosti opakovaně upozorňuje na nedostatek raket pro protivzdušnou obranu a naléhavě žádá své spojence o další dodávky vybavení.
Útoky hlásí také ruská strana. Guvernérka Brjanské oblasti uvedla, že Ukrajina podnikla kombinovaný útok drony a raketami dlouhého doletu, při kterém byla zničena obytná budova. V Belgorodu blízko hranic pokračují práce na obnově dodávek elektřiny a vody po ukrajinském raketovém útoku z počátku týdne. V Luhanské oblasti pak podle tamních úřadů ukrajinský dron zasáhl minibus.
Zatímco boje pokračují, v Abú Dhabí se ve středu a ve čtvrtek scházejí vysocí američtí diplomaté s vyjednavači Ruska a Ukrajiny. Delegace USA, vedená Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem, se pokouší doladit detaily mírového plánu navrženého Donaldem Trumpem. Hlavním sporným bodem zůstává ruský požadavek na odstoupení zbývající části Donbasu, kterou Moskva dosud nekontroluje.
Americká společnost Meta se na základě právní dohody zavázala k zásadním změnám ve fungování sociálních sítí Instagram a Facebook pro dospívající uživatele. K tomuto kroku přistoupila po rozsáhlé žalobě podané téměř padesátkou generálních prokurátorů, školních obvodů a rodin, které firmu obviňovaly z ohrožování duševního zdraví mládeže. Soudní spor vyústil v urovnání ve výši osmnácti miliard dolarů a zavedení přímých strukturálních opatření. Podle generálního prokurátora Williama Tonga by se tyto úpravy mohly postupně rozšířit i na další sociální sítě. Zavedená pravidla se opírají o různé vědecké poznatky, avšak jejich reálná účinnost vyvolává mezi odborníky řadu otázek.
Debaty o vědomí umělé inteligence nabírají na síle napříč akademickou sférou, novinovými komentáři i mezi samotnými roboty. S rostoucími schopnostmi a polidšťováním těchto systémů se otázka jejich případného prožívání stává čím dál obtížněji vyhnutelnou. Tento problém má potenciál rozdělit společnost podobně hluboce jako témata potratů nebo klimatických změn. Kombinaca nejistoty, vysokých sázek a střetu zájmů vytváří pro společenské štěpení nebezpečné prostředí.
Britové čelí výzvám vlády k přípravě na možný válečný konflikt a s ním spojená rozsáhlá omezení běžného života. Kabinet po desetiletích přistoupil k aktualizaci dokumentů pro případ války a občanům doporučuje vytváření zásob potravin či vody. Náčelník britského štábu obrany Richard Knighton varoval, že hrozba ze strany Ruska činí ze současnosti nejnebezpečnější období jeho pětatřicetileté kariéry v ozbrojených silách. Historici i vojenské autority však zdůrazňují, že moderní hrozba nespočívá v příjezdu tanků, ale v hybridních a kybernetických útocích.
V Ruské federaci odstartovaly parlamentní volby do Státní dumy, které jsou prvními od začátku plnoformátové invaze na Ukrajinu. Ruský prezident Vladimir Putin prezentuje toto hlasování jako jednoznačnou demonstraci národní jednoty a bezvýhradné podpory válečnému úsilí. Jediná oficiálně registrovaná politická strana, která otevřeně vystupovala proti konfliktu, byla z celostátní kandidátky vyškrtnuta. Hlasování se navíc odehrává v době, kdy ukrajinské útoky bezpilotními prostředky citelně zasahují ruskou energetickou infrastrukturu a vyvolávají nedostatek pohonných hmot.
Globální koloběh vody se v důsledku znečištění z fosilních paliv dostává mimo rovnováhu a stává se stále více nepředvídatelným. Zpráva Světové meteorologické organizace varuje před vážnými dopady v podobě vysychajících řek, mizících ledovců a prudkých výkyvů mezi ničivými záplavami a suchy. Celkové množství sladké vody uložené v řekách, jezerech, podzemních zásobnících, ledu a půdě globálně klesá. Tento nepříznivý trend zasahuje obyvatele po celé planetě a destabilizuje ekosystémy.
Návrh kanadského premiéra Marka Carneyho na vytvoření nového typu partnerství s Evropskou unií vyvolal podle BBC mezi obyvateli Kanady vlnu zájmu a nadšení. Předseda vlády ve svém projevu před Evropským parlamentem ve Štrasburku podpořil myšlenku takzvaného přidruženého členství a vyzval k hlubší spolupráci v oblasti obrany či energetiky. Součástí jeho vize je také možnost, aby mladí lidé z obou stran Atlantiku mohli volně žít, pracovat a studovat na druhém kontinentu. Carney zároveň nadhodil možnost zapojení Kanady do evropského stipendijního programu Erasmus+.
Bratr zesnulé princezny Diany Charles Spencer ve svých nadcházejících pamětech vznesl závažná obvinění na adresu britského krále Karla III. V ukázkách z knihy tvrdí, že mu tehdejší princ z Walesu v dnech po tragické nehodě řekl, že na Dianu svět brzy zapomene. Královský palác na tato tvrzení reagoval neobvykle ostrým prohlášením, v němž naznačil, že Spencerův úsudek zastřel zármutek. Texty z chystané autobiografie zveřejnil britský deník Daily Mail.
Trumpova administrativa se podle webu Politico v tichosti snaží vytvořit koalici západních spojenců, která by společně čelila masivní čínské nadprodukci oceli. Spojené státy vedou úsilí o dosažení dohody o třídílném plánu pro ocelářský průmysl na okraji jednání ministrů obchodu skupiny G20 v Milwaukee. Washington požaduje, aby jeho partneři zavedli vysokou ochrannou bariéru proti čínskému dovozu a zároveň mezi sebou obchodovali volněji. Celou iniciativu však komplikuje současné obchodní napětí s blízce spřízněnými zeměmi.
Při izraelském vzdušném úderu v severní části Pásma Gazy zahynul patnáctiletý chlapec Mohammad Abdul Zinati, který spěchal na pomoc zraněnému muži. Tragédie se odehrála během takzvaného dvojitého úderu, kdy po prvním výbuchu následuje druhý nálet naváděný na místo, kde se shromažďují zachránci. Teenager neměl čas reagovat a zemřel jen několik sekund po přiblížení k ležícímu muži. Izraelská armáda potvrdila, že incident v současnosti přezkoumává.
Polský premiér Donald Tusk varoval v parlamentu před možnými ruskými útoky na země podporující Ukrajinu. Podle jeho slov mohou nadcházející měsíce přinést zvýšené riziko incidentů, které bude Moskva vydávat za pouhé nehody. Polsko společně se svými východními sousedy očekává v podzimním a zimním období intenzivnější tlak ze strany Ruské federace. Hlavním cílem těchto operací má být podle varování zpochybnění jednoty Severoatlantické aliance.
Asijské země čelí obrovské výzvě a pod tlakem sílícího klimatického jevu El Niño intenzivně připravují své infrastrukturní i sociální systémy na extrémní výkyvy počasí. Předpovědi ukazují, že tento přirozený fenomén v kombinaci s globálním oteplováním způsobí v nadcházejícím období rekordní vlny horka, bezprecedentní sucha i extrémní srážky. Světový potravinový program již varoval, že výkyvy počasí spojené s tímto jevem mohou uvrhnout až 50 milionů lidí do akutního hladu. Generální tajemník OSN António Guterres v této souvislosti upozornil, že se celý fenomén mění v nekontrolovatelnou hrozbu přímo před očima veřejnosti.
Americký desetiletý výnos se dnes dostal až na zhruba 5,02 %, takže je nejvýše od roku 2007. Není podstatné jen samotné číslo 5 %. Důležité je, proč se tak vysoko výnos dostal: současně působí drahá ropa, obnovené inflační obavy, očekávání dalšího utažení americké centrální banky – Fedu – či obava z mohutného zadlužování USA.