Britský premiér Keir Starmer označil pondělní ruské útoky na ukrajinskou energetiku za „barbarské“ a „obzvláště zvrácené“. Své prohlášení učinil po rozhovoru s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, ke kterému došlo jen několik hodin poté, co Rusko zasáhlo elektrárny a kritickou infrastrukturu v Kyjevě i dalších městech. K úderům došlo v době, kdy teploty na Ukrajině klesly k -20 °C.
Nálety ukončily týdenní pauzu v ostřelování, o kterou dříve požádal ruského prezidenta Vladimira Putina právě Donald Trump. Americký prezident novinářům řekl, že Putin podle něj „dodržel slovo“, protože útočit přestal od neděle do neděle. Trump dodal, že v tak extrémních mrazech je i jeden týden bez útoků přínosem, a zopakoval své přání válku ukončit.
Následky nejnovějších ruských útoků jsou podle dostupných zpráv rozsáhlé. V samotném Kyjevě zůstalo bez vytápění více než 1 000 panelových domů a v Charkově na východě země byla jedna z elektráren poškozena natolik, že ji již nelze opravit. Obyvatelé hlavního města jsou nuceni trávit noci v metru, kde si na nástupištích staví stany, aby se chránili před mrazem.
Ukrajinský ministr energetiky Denys Šmyhal potvrdil, že situace v energetickém systému zůstává velmi složitá a opravy potrvají delší dobu. Vážně poškozena byla mimo jiné kyjevská teplárna Darnytsia. Úřady se snaží zajistit dovoz dalších generátorů a budují v Kyjevě ohřívárny, kam se lidé mohou přijít zahřát během prodlužujících se výpadků proudu.
Těžké podmínky v hlavním městě potvrzuje i psycholožka Iryna Vovková, která v Kyjevě žije s dcerou, zatímco její manžel bojuje na frontě. Uvedla, že kvůli problémům s elektřinou a vodou zvažuje odchod na venkov k rodičům. Její dcera se podle ní sice snaží usmívat, ale život v neustálém provizoriu, kdy se nelze ani pořádně učit on-line, nepovažuje za normální.
Kromě energetické infrastruktury zasáhly útoky i civilní cíle v dalších regionech. V Dněpropetrovské oblasti zahynula osmapadesátiletá žena a osmatřicetiletý muž. V Záporoží hlásí úřady tři mrtvé a jedenáct zraněných včetně dětí. V Oděse pak střely zničily obytné budovy; jedna z místních obyvatelek popsala, že jí z bytu nezbylo prakticky nic kromě trochy nábytku u zdí.
Ukrajinské letectvo oznámilo, že během středečního rána čelilo náletu více než 100 dronů. Většinu se sice podařilo zneškodnit, ale zásahy nebo dopady trosek byly hlášeny ze 14 různých míst. Ukrajina v této souvislosti opakovaně upozorňuje na nedostatek raket pro protivzdušnou obranu a naléhavě žádá své spojence o další dodávky vybavení.
Útoky hlásí také ruská strana. Guvernérka Brjanské oblasti uvedla, že Ukrajina podnikla kombinovaný útok drony a raketami dlouhého doletu, při kterém byla zničena obytná budova. V Belgorodu blízko hranic pokračují práce na obnově dodávek elektřiny a vody po ukrajinském raketovém útoku z počátku týdne. V Luhanské oblasti pak podle tamních úřadů ukrajinský dron zasáhl minibus.
Zatímco boje pokračují, v Abú Dhabí se ve středu a ve čtvrtek scházejí vysocí američtí diplomaté s vyjednavači Ruska a Ukrajiny. Delegace USA, vedená Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem, se pokouší doladit detaily mírového plánu navrženého Donaldem Trumpem. Hlavním sporným bodem zůstává ruský požadavek na odstoupení zbývající části Donbasu, kterou Moskva dosud nekontroluje.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dal běloruskému vůdci Alexandru Lukašenkovi jeden týden na to, aby z oblastí v blízkosti ukrajinských hranic odstranil ruskou vojenskou techniku. Pokud Minsk na tento požadavek nepřistoupí, ukrajinská armáda je připravena adekvátně zasáhnout.
Zájem o evropské noční vlaky v posledních letech výrazně roste. Nové lůžkové linky nabízejí turistům ekologickou a pohodlnou alternativu ke krátkým letům a přeplněným letištím. Přestože moderní spoje nedisponují luxusem legendárního Orient Expressu, jejich síť se v roce 2026 slibně rozšiřuje. Mezi novinky patří například lůžkový vlak mezi Paříží a Berlínem nebo posílení spojů propojujících Drážďany s Prahou.
Britský premiér Keir Starmer čelí obrovskému tlaku ze strany vlastních ministrů i vlivných person Labouristické strany, kteří ho vyzývají, aby se vzdal vedení a připravil půdu pro svůj důstojný odchod.
Dohoda o znovuotevření Hormuzského průlivu přinesla na světové trhy okamžitou úlevu, která se projevila prudkým poklesem cen ropy a růstem akciových indexů. Někteří obchodníci a analytici však varují, že tento optimismus může být přehnaný a finanční trhy v současnosti oceňují situaci až příliš ideálně. Americká lehká ropa WTI ve čtvrtek uzavřela na hodnotě 76,60 dolaru za barel, což představuje téměř desetiprocentní týdenní propad, a ceny benzínu ve Spojených státech klesly pod čtyři dolary za galon poprvé od letošního března.
Italská premiérka Giorgia Meloniová vyjádřila obrovské ohromení poté, co americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro italskou televizi prohlásil, že ho na summitu G7 „prosila“ o společnou fotografii. Výrok vyvolal mezi oběma lídry otevřený konflikt.
Americký prezident Donald Trump původně vstupoval do úřadu s přesvědčením, že Ukrajina válku s Ruskem prohraje, a proto usiloval o okamžité uzavření mírové dohody. V rozhovoru pro stanici France TV to uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron. Podle jeho slov byl Washington v té době přesvědčen, že se Kyjev nachází na pokraji úplného kolapsu, což na počátku loňského roku vedlo k velmi napjaté atmosféře a složitým jednáním mezi Trumpem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským přímo v Oválné pracovně.
Uprostřed hromad trosek, zničených budov a prázdných ulic jiholibanonského města Nabatíja se tento týden uskutečnilo náboženské procesí u příležitosti svátku ašúrá. Tradiční šíitský obřad, který připomíná bitvu u Karbalá z roku 680 a pro věřící symbolizuje odpor proti útlaku, získal kvůli probíhajícímu konfliktu mezi hnutím Hizballáh a Izraelem pro místní obyvatele zcela nový a bolestný význam. Zatímco v mírových dobách tato událost přilákala do ulic města až třicet tisíc lidí, tentokrát se jich sešlo sotva dvě stě a jejich žalostný zpěv doprovázelo dunění dělostřelecké palby z nedalekých kopců.
Diplomatický průlom mezi Washingtonem a Teheránem představuje zásadní zvrat pro íránskou ekonomiku zničenou válkou. V exkluzivním rozhovoru pro stanici CNN to uvedledl bývalý americký ministr energetiky Dan Brouillette. Podle jeho slov nová čtrnáctibodová rámcová dohoda, kterou tento týden podepsal prezident Donald Trump, poskytuje této zemi patřící do organizace OPEC okamžitou záchranu a cestu pro její přežití.
Otevření Hormuzského průlivu sice přineslo okamžitý pokles cen ropy na světových trzích, obnova globální námořní dopravy a dodavatelských řetězců však podle odborníků potrvá řadu měsíců.
Spojené státy oficiálně ukončily námořní blokádu íránských přístavů poté, co obě země podepsaly přelomovou dohodu s cílem ukončit válku na Blízkém východě. Americké ústřední velitelství potvrdilo stažení lodí na základě přímého pokynu prezidenta Donalda Trumpa, zároveň však upřesnilo, že některá plavidla v oblasti prozatím zůstanou.
Viceprezident JD Vance se při čtvrtečním brífinku v Bílém domě energicky pustil do obhajoby americko-íránské dohody. Během vystoupení musel čelit dotazům, zda z něj prezident Donald Trump nedělá obětního beránka pro dohodu, která je mezi washingtonskými republikány velmi nepopulární. Vance tyto spekulace odmítl s tím, že prezident pouze žertoval, když o den dříve prohlásil, že v případě krachu dohody svalí vinu právě na svého viceprezidenta.
Nemocná norská korunní princezna Mette-Marit se podrobila transplantaci plic, informovala královská rodina. Podle lékařů byla operace úspěšná, princeznu teď čeká rekonvalescence, takže následující dny a týdny stráví v nemocnici.