Britský premiér Keir Starmer označil pondělní ruské útoky na ukrajinskou energetiku za „barbarské“ a „obzvláště zvrácené“. Své prohlášení učinil po rozhovoru s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, ke kterému došlo jen několik hodin poté, co Rusko zasáhlo elektrárny a kritickou infrastrukturu v Kyjevě i dalších městech. K úderům došlo v době, kdy teploty na Ukrajině klesly k -20 °C.
Nálety ukončily týdenní pauzu v ostřelování, o kterou dříve požádal ruského prezidenta Vladimira Putina právě Donald Trump. Americký prezident novinářům řekl, že Putin podle něj „dodržel slovo“, protože útočit přestal od neděle do neděle. Trump dodal, že v tak extrémních mrazech je i jeden týden bez útoků přínosem, a zopakoval své přání válku ukončit.
Následky nejnovějších ruských útoků jsou podle dostupných zpráv rozsáhlé. V samotném Kyjevě zůstalo bez vytápění více než 1 000 panelových domů a v Charkově na východě země byla jedna z elektráren poškozena natolik, že ji již nelze opravit. Obyvatelé hlavního města jsou nuceni trávit noci v metru, kde si na nástupištích staví stany, aby se chránili před mrazem.
Ukrajinský ministr energetiky Denys Šmyhal potvrdil, že situace v energetickém systému zůstává velmi složitá a opravy potrvají delší dobu. Vážně poškozena byla mimo jiné kyjevská teplárna Darnytsia. Úřady se snaží zajistit dovoz dalších generátorů a budují v Kyjevě ohřívárny, kam se lidé mohou přijít zahřát během prodlužujících se výpadků proudu.
Těžké podmínky v hlavním městě potvrzuje i psycholožka Iryna Vovková, která v Kyjevě žije s dcerou, zatímco její manžel bojuje na frontě. Uvedla, že kvůli problémům s elektřinou a vodou zvažuje odchod na venkov k rodičům. Její dcera se podle ní sice snaží usmívat, ale život v neustálém provizoriu, kdy se nelze ani pořádně učit on-line, nepovažuje za normální.
Kromě energetické infrastruktury zasáhly útoky i civilní cíle v dalších regionech. V Dněpropetrovské oblasti zahynula osmapadesátiletá žena a osmatřicetiletý muž. V Záporoží hlásí úřady tři mrtvé a jedenáct zraněných včetně dětí. V Oděse pak střely zničily obytné budovy; jedna z místních obyvatelek popsala, že jí z bytu nezbylo prakticky nic kromě trochy nábytku u zdí.
Ukrajinské letectvo oznámilo, že během středečního rána čelilo náletu více než 100 dronů. Většinu se sice podařilo zneškodnit, ale zásahy nebo dopady trosek byly hlášeny ze 14 různých míst. Ukrajina v této souvislosti opakovaně upozorňuje na nedostatek raket pro protivzdušnou obranu a naléhavě žádá své spojence o další dodávky vybavení.
Útoky hlásí také ruská strana. Guvernérka Brjanské oblasti uvedla, že Ukrajina podnikla kombinovaný útok drony a raketami dlouhého doletu, při kterém byla zničena obytná budova. V Belgorodu blízko hranic pokračují práce na obnově dodávek elektřiny a vody po ukrajinském raketovém útoku z počátku týdne. V Luhanské oblasti pak podle tamních úřadů ukrajinský dron zasáhl minibus.
Zatímco boje pokračují, v Abú Dhabí se ve středu a ve čtvrtek scházejí vysocí američtí diplomaté s vyjednavači Ruska a Ukrajiny. Delegace USA, vedená Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem, se pokouší doladit detaily mírového plánu navrženého Donaldem Trumpem. Hlavním sporným bodem zůstává ruský požadavek na odstoupení zbývající části Donbasu, kterou Moskva dosud nekontroluje.
Americký prezident Donald Trump v úterý v Oválné pracovně vyzval Írán, aby udělal „chytrou věc“ a přistoupil na dohodu. Prohlásil, že navzdory křehkému příměří na Blízkém východě nechce pokračovat v zabíjení Íránců. „Nechceme tam jít a zabíjet lidi. Opravdu ne. Je to příliš tvrdé,“ uvedl Trump v reakci na aktuální vývoj konfliktu.
Americký ministr obrany Pete Hegseth v úterý prohlásil, že operace zaměřená na znovuootevření Hormuzského průlivu je „samostatným a odlišným“ projektem, který nespadá pod širší válečný konflikt s Íránem. Toto vyjádření je zatím nejvýraznějším veřejným připuštěním faktu, že se konflikt vyvinul daleko za svůj původní rámec.
Svět zůstává i nadále nechráněn před budoucími hrozbami rozsáhlých nákaz. Vyjednavačům se totiž nepodařilo včas dokončit klíčovou dohodu o sdílení informací o patogenech, testech a vakcínách, což vyvolává vážné obavy mezi předními zdravotnickými experty.
Moskva se v úterý probudila do atmosféry připomínající spíše stav obležení než přípravy na největší národní oslavy. Ruské úřady v rámci zpřísněných bezpečnostních opatření před čtvrteční přehlídkou ke Dni vítězství dočasně uzavřely všechna čtyři hlavní letiště a v metropoli plošně vypnuly mobilní internet. Kroky Kremlu reagují na vzrůstající obavy z ukrajinských dronů, které v poslední době opakovaně pronikly i přes hustou protivzdušnou obranu hlavního města.
Americký prezident Donald Trump vyostřil svůj spor s papežem Lvem XIV., když ho obvinil z „ohrožování mnoha katolíků“. Důvodem je papežův postoj k íránskému konfliktu. Trump v rozhovoru pro konzervativní rozhlasovou síť Salem News prohlásil, že pontifikovi zřejmě nevadí představa Íránu disponujícího jadernými zbraněmi, což považuje za nepřijatelné.
Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) v úterý zveřejnil výroční zprávu, která poukazuje na rostoucí počet případů překročení povolených limitů pesticidů u vybraných plodin. Ačkoliv 99 % vzorků z evropské produkce stále splňuje zákonné normy, u dovážených potravin je míra pochybení až třikrát vyšší. Tento trend pravděpodobně znovu rozvíří debatu o nespravedlivé konkurenci, se kterou se potýkají evropští zemědělci.
Představitelé amerického Pentagonu i přes pokračující střety v Hormuzském průlivu ujišťují, že dohoda o příměří z 8. dubna nadále platí. Ministr obrany Pete Hegseth a generál Dan Caine na společném brífinku uvedli, že íránské provokace zatím nedosáhly intenzity, která by vyžadovala návrat k plnohodnotné válce. Hegseth označil chování Teheránu za „mezinárodní vydírání“, ovšem zdůraznil, že nová americká iniciativa Projekt Svoboda úspěšně zajišťuje průjezd obchodních lodí a dokazuje neschopnost Íránu oblast zcela ovládnout.
Křehké příměří v Perském zálivu, které trvá teprve čtyři týdny, začíná pod náporem obnoveného napětí mezi Spojenými státy a Íránem vykazovat vážné trhliny. Podle webu BBC se region ocitá v nebezpečném bodě, kdy hrozí, že jediný chybný výpočet nebo špatně pochopený záměr spustí návrat k totální válce. Strategický Hormuzský průliv se stal ústředním bodem této krize a diplomatická jednání v Pákistánu zatím nepřinesla žádný hmatatelný výsledek.
Když byl 8. května 2025 zvolen Robert Prevost novou hlavou katolické církve, přijal jméno Lev XIV. a zástupy na Svatopetrském náměstí pozdravil Kristovými slovy: „Pokoj vám.“ Právě mír a lidská důstojnost se staly ústředními pilíři pontifikátu historicky prvního amerického papeže, který nyní završuje svůj první rok v úřadu.
Současná geopolitická situace a opakující se střety mezi Donaldem Trumpem a evropskými lídry nutí Evropu k dříve nepředstavitelné úvaze: jak zajistit vlastní bezpečnost s výrazně menším přispěním Spojených států. Ačkoliv USA zůstávají členem NATO, jejich nynější postoj, zahrnující snižování počtu vojáků a oslabování politických závazků, vyžaduje od evropských spojenců zásadní přehodnocení obranné architektury kontinentu.
Německo čelí vážnému problému ve své obranné strategii poté, co americký prezident Donald Trump rozhodl o stažení tisíců vojáků ze země. Tento krok fakticky pohřbil dřívější plány na rozmístění amerických raket dlouhého doletu na německém území. Berlín se spoléhal na to, že tyto zbraně budou klíčovým prvkem odstrašování Ruska, nyní se však zdá, že slibované posily nedorazí.
Prezident Donald Trump představil ve svém návrhu rozpočtu na rok 2027 ambiciózní plán na obnovu americké námořní dominance, který označuje jako „Zlatou flotilu“. Tato iniciativa zahrnuje rekordní investici ve výši 65,7 miliardy dolarů určenou výhradně na stavbu lodí, což představuje největší nárůst od dob druhé světové války a studené války. Cílem je vybudovat celkem 34 nových plavidel, včetně 18 bojových a 16 podpůrných lodí, mezi nimiž figurují ponorky tříd Virginia a Columbia či torpédoborce.