Britský premiér Keir Starmer označil pondělní ruské útoky na ukrajinskou energetiku za „barbarské“ a „obzvláště zvrácené“. Své prohlášení učinil po rozhovoru s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, ke kterému došlo jen několik hodin poté, co Rusko zasáhlo elektrárny a kritickou infrastrukturu v Kyjevě i dalších městech. K úderům došlo v době, kdy teploty na Ukrajině klesly k -20 °C.
Nálety ukončily týdenní pauzu v ostřelování, o kterou dříve požádal ruského prezidenta Vladimira Putina právě Donald Trump. Americký prezident novinářům řekl, že Putin podle něj „dodržel slovo“, protože útočit přestal od neděle do neděle. Trump dodal, že v tak extrémních mrazech je i jeden týden bez útoků přínosem, a zopakoval své přání válku ukončit.
Následky nejnovějších ruských útoků jsou podle dostupných zpráv rozsáhlé. V samotném Kyjevě zůstalo bez vytápění více než 1 000 panelových domů a v Charkově na východě země byla jedna z elektráren poškozena natolik, že ji již nelze opravit. Obyvatelé hlavního města jsou nuceni trávit noci v metru, kde si na nástupištích staví stany, aby se chránili před mrazem.
Ukrajinský ministr energetiky Denys Šmyhal potvrdil, že situace v energetickém systému zůstává velmi složitá a opravy potrvají delší dobu. Vážně poškozena byla mimo jiné kyjevská teplárna Darnytsia. Úřady se snaží zajistit dovoz dalších generátorů a budují v Kyjevě ohřívárny, kam se lidé mohou přijít zahřát během prodlužujících se výpadků proudu.
Těžké podmínky v hlavním městě potvrzuje i psycholožka Iryna Vovková, která v Kyjevě žije s dcerou, zatímco její manžel bojuje na frontě. Uvedla, že kvůli problémům s elektřinou a vodou zvažuje odchod na venkov k rodičům. Její dcera se podle ní sice snaží usmívat, ale život v neustálém provizoriu, kdy se nelze ani pořádně učit on-line, nepovažuje za normální.
Kromě energetické infrastruktury zasáhly útoky i civilní cíle v dalších regionech. V Dněpropetrovské oblasti zahynula osmapadesátiletá žena a osmatřicetiletý muž. V Záporoží hlásí úřady tři mrtvé a jedenáct zraněných včetně dětí. V Oděse pak střely zničily obytné budovy; jedna z místních obyvatelek popsala, že jí z bytu nezbylo prakticky nic kromě trochy nábytku u zdí.
Ukrajinské letectvo oznámilo, že během středečního rána čelilo náletu více než 100 dronů. Většinu se sice podařilo zneškodnit, ale zásahy nebo dopady trosek byly hlášeny ze 14 různých míst. Ukrajina v této souvislosti opakovaně upozorňuje na nedostatek raket pro protivzdušnou obranu a naléhavě žádá své spojence o další dodávky vybavení.
Útoky hlásí také ruská strana. Guvernérka Brjanské oblasti uvedla, že Ukrajina podnikla kombinovaný útok drony a raketami dlouhého doletu, při kterém byla zničena obytná budova. V Belgorodu blízko hranic pokračují práce na obnově dodávek elektřiny a vody po ukrajinském raketovém útoku z počátku týdne. V Luhanské oblasti pak podle tamních úřadů ukrajinský dron zasáhl minibus.
Zatímco boje pokračují, v Abú Dhabí se ve středu a ve čtvrtek scházejí vysocí američtí diplomaté s vyjednavači Ruska a Ukrajiny. Delegace USA, vedená Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem, se pokouší doladit detaily mírového plánu navrženého Donaldem Trumpem. Hlavním sporným bodem zůstává ruský požadavek na odstoupení zbývající části Donbasu, kterou Moskva dosud nekontroluje.
Evropští spojenci v rámci Severoatlantické aliance se obávají nejhoršího scénáře v souvislosti s nadcházejícími americkými kongresovými volbami. Podle diplomatických zdrojů webu Politico by případná porážka Republikánské strany mohla vést k tomu, že americký prezident Donald Trump vystupňuje své útoky a tlak na samotnou alianci. Obavy diplomatů vycházejí z předpokladu, že omezení v domácí politice by mohla Trumpa přimět k radikálnějším krokům v zahraniční politice.
Papež Lev XIV. se zapsal do historie, když odevzdal korespondenční hlas v nadcházejících amerických kongresových volbách. Podle prohlášení Vatikánu tímto krokem vyjádřil své hluboké přesvědčení o právu a občanské povinnosti občanů aktivně se účastnit demokratických procesů, přičemž se jedná o vůbec prvního papeže v historii, který kdy volil v amerických volbách, a pravděpodobně i v jakýchkoliv moderních sekulárních demokratických volbách.
Palestinští občané Izraele dorazili v dosud nevídaném počtu k volebním urnám v řádných parlamentních volbách, čímž dosáhli téměř osmdesátiprocentní volební účasti a zajistili arabským stranám devatenáct křesel ve stodvacetičlenném parlamentu. Tento mimořádný nárůst zájmu o politické dění odráží hlubokou nespokojenost po čtyřech letech vlády dosavadního kabinetu.
Ruský prezident Vladimir Putin hostil v Moskvě třetí rusko-africký summit, na němž se snažil prezentovat Rusko jako spolehlivějšího partnera pro africký kontinent ve srovnání se Západem. Setkání se zúčastnily delegace ze 48 afrických zemí, přičemž 22 států vyslalo své hlavy států.
Kanadský premiér Mark Carney a americký prezident Donald Trump spolu o víkendu vedli telefonický rozhovor, jehož hlavním tématem byla vzájemná obchodní spolupráce a snaha o ukončení probíhající celní války. Podle vyjádření obou státníků se týmy obou zemí chystají v nejbližších týdnech intenzivně pracovat na dosažení a finalizaci nové bilaterální dohody.
Itálie vynakládá miliony eur z peněz daňových poplatníků na údržbu a zabezpečení luxusních jachet ruských oligarchů, které byly zabaveny v rámci mezinárodních sankcí po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Tyto plovoucí majetky zůstávají zablokované v italských přístavech, kde generují obrovské provozní náklady spojené s placením posádek, pojištění a technického provozu. Místní představitelé a starostové na tuto finanční zátěž opakovaně upozorňují a označují situaci za neudržitelnou.
Britský parlamentní výbor zveřejnil ostrou zprávu, podle níž současná vláda postrádá ucelenou strategii vůči Číně a politiku v této oblasti vytváří za pochodu. Zjištění výboru pro podnikání, inovace, vědu a obchod varují, že nedostatek jasného směřování ohrožuje britské podnikatelské prostředí a ponechává národní bezpečnost bez řádné ochrany. Dokument rovněž upozorňuje na riziko, že britsko-čínské vztahy nakonec diktují velmoci jako Washington nebo Peking.
Demokratická strana vstupuje do nadcházejících amerických doplňkových voleb s velkými nadějemi, které opírá o příznivé průzkumy veřejného mínění, nepopulárnost republikánského prezidenta a nespokojenost voličů s rostoucími životními náklady. Průzkumy naznačují, že demokraté by mohli získat většinu ve Sněmovně reprezentantů a bojují o vyrovnané pozice v klíčových senátních soubojích. Zvláště těsné výsledky se objevují v tradičně konzervativních státech, jako je Jižní Karolína, Texas či Kansas.
Zpráva podpořená Organizací spojených národů varuje, že zemské zaledněné oblasti čelí hrozbě trvalých a rozsáhlých škod v případě, že globální oteplení překročí hranici půldruhého stupně Celsia stanovenou v pařížské dohodě. Vědci podle The Guardian upozorňují, že i dočasné překročení tohoto limitu by mohlo způsobit nenapravitelné tání ledovců a polárních příkrovů. Podle odborníků je proto nezbytné globální teploty co nejrychleji vrátit na nižší hodnoty.
Demokratická kongresmanka Haley Stevens šokovala americkou politickou scénu, když v neděli 1. listopadu 2026 oznámila podporu republikánskému kandidátovi do Senátu Miku Rogersovi v klíčovém souboji v Michiganu. Její nečekaný krok, který učinila po boku Rogerse v detroitském kostele, přišel pouhé dny před volbami a okamžitě vyvolal hlubokou krizi v řadách Demokratické strany. Tento zvrat může zásadně ovlivnit nejen samotný senátní souboj, ale také to, která strana získá většinovou kontrolu nad Senátem v závěru mandátu prezidenta Donalda Trumpa.
Ruské úřady zadržely mladistvého ruského občana, který údajně plánoval teroristický útok na významné moskevské muzeum. K tomuto zásahu došlo poté, co ruská Federální bezpečnostní služba obdržela varovné informace od amerických bezpečnostních složek. Samotná FSB následně veřejně vyjádřila americké straně poděkování za poskytnuté zpravodajské poznatky.
Blízký východ se ocitá ve velkém napětí a v celém regionu rostou obavy, že by po nadcházejících amerických volbách v polovině mandátu mohla znovu vypuknout válka mezi Spojenými státy a Íránem. Nedostatek transparentnosti ze strany Washingtonu a ostrá rétorika z Teheránu zanechaly obyvatele v hluboké nejistotě a zmatku. Konflikt, který začal v únoru společnými útoky USA a Izraele na Írán, vstoupil do svého osmého měsíce a obě strany zůstávají v patové situaci bez zjevného diplomatického či vojenského posunu.