Nejsou to ani dva roky od chvíle, kdy Labouristická strana Keira Starmera triumfovala v britských volbách s největší většinou v tomto století a zasadila historickou porážku Konzervativcům. Nyní, po pouhých patnácti měsících v úřadu, se však Keir Starmer stal nejnepopulárnějším britským premiérem v historii měření.
Podle přední britské agentury Ipsos je s prací Starmera spokojeno pouhých 13 % voličů, zatímco 79 % z nich vyjádřilo nespokojenost. Žádný z předchozích premiérů, i přes kontroverze spojené se zahraničními válkami, zvládáním pandemie či ekonomickými propady, nedosáhl takto špatných čísel.
John Curtice, uznávaný britský expert na průzkumy, potvrdil, že Labouristická strana zaznamenala "nejhorší propad podpory nově zvolené vlády v historii". Zdůraznil, že Starmerovo drtivé volební vítězství bylo „bez lásky“, jelikož Labouristé získali přibližně dvě třetiny křesel s pouhou jednou třetinou hlasů. Kvůli nízké volební účasti hlasoval pro Starmerovu Labouristickou stranu pouze jeden z pěti Britů.
Situace se od voleb ještě zhoršila. Podpora Labouristů klesla na zhruba 20 % v nedávných průzkumech, zatímco nově vzniklá, krajně pravicová strana Reform UK pod vedením Nigela Farageho, raketově vzrostla na přibližně 35 %. To je stejný podíl hlasů, jaký získali Labouristé loni ve volbách. Mnozí v Labour se obávají, že by v příštích volbách, plánovaných na rok 2029, mohla Reform UK získat většinu podobné velikosti.
Strach z tohoto trendu dominoval na výroční konferenci Labouristické strany v Liverpoolu. Pro voliče zůstává Starmer hádankou. Proslul výroky o tom, že nesní a nemá oblíbený román ani politického hrdinu. Curtice poukázal na to, že ačkoliv Starmer prosazoval pragmatismus nad ideologií, absence „Starmerismu“ voliče mate.
Konzervativní vlády zanechaly britské veřejné služby v žalostném stavu: rekordně dlouhé čekací listiny v Národní zdravotní službě (NHS), přeplněné věznice a zchátralá infrastruktura. Labouristé byli zvoleni částečně proto, aby tyto problémy napravili.
Podle Chrise Mullina, bývalého poslance za Labour, se strana stala obětí „pasti nastražené Toryi“. Konzervativci před volbami snížili daně, což Labouristům zkomplikovalo vládnutí. Starmer, ve snaze vyhnout se nálepce "strany zvyšování daní", vyloučil zvýšení daně z příjmu, čímž si uzavřel hlavní zdroj příjmů pro opravu veřejných služeb.
Mullin ostře konstatoval, že od tohoto momentu byli „odsouzeni k zániku“. Namísto pozitivního zdůvodnění zvýšení daní k investicím do veřejných služeb museli Labouristé „škrábat“ peníze z menších a politicky citlivějších zdrojů. Tyto alternativy se ukázaly jako velmi nepopulární.
Jeden z labouristických poslanců pro CNN uvedl, že Starmer promarnil šanci představit „ucelenou vizi“ a že od té doby „zápasí s tím, jak splést koherentní příběh“ o tom, jak jeho následné politiky drží pohromadě. Luke Tryl z neziskové organizace More in Common souhlasí a dodává, že voliči vnímají ekonomické kroky Labouristů jako „náhodné“ a namířené proti „konkrétním lidem“.
Vláda například oznámila ukončení univerzální dotace na zimní topení pro seniory a snížení některých dávek pro osoby se zdravotním postižením. Od obou kroků však musela po vlně kritiky ustoupit.
Tyto nezdary nejenže rozhněvaly voliče, ale také ukázaly trhům s dluhopisy, že Labouristé budou mít problémy s konsolidací veřejných financí. Výsledkem jsou vyšší dlouhodobé náklady na půjčky, což dále tlumí investice. Tryl poukázal na to, že voliči po finanční krizi neustále slyší, že je třeba učinit „těžká rozhodnutí“, ale „nic se nelepší“.
Do takto vzniklého vakua vstoupil Nigel Farage, jehož drzý a útočný politický styl ostře kontrastuje se Starmerovým upjatým, manažerským přístupem. Farage vytrvale útočí na Labouristy kvůli neschopnosti kontrolovat nelegální migraci.
V reakci na to, aby zabránila odlivu voličů k Reform UK, Labouristická strana přitvrdila rétoriku. Starmer pravidelně zveřejňoval příspěvky o opatřeních proti „malým člunům“ s migranty a varoval, že Británii hrozí, že se stane „ostrovem cizinců“. Kritici však poukázali na to, že Starmer napodobuje Farageho a riskuje ztrátu hlasů na levici při dvoření se pravici.
Vyhrocení imigrační debaty vyvrcholilo protimigračním pochodem v Londýně, kde Elon Musk promluvil k davu a prohlásil, že „Buď se bráníte, nebo zemřete“. Peter Hyman, bývalý Starmerův poradce, označil pochod za „určující okamžik“, který vyžadoval jasné „dělicí čáry“ vůči Reform UK.
Starmer v projevu na konferenci varoval, že Británie čelí „boji o duši naší země“. Vyzval voliče, aby si vybrali „slušnost, nebo rozdělení“. Ministryně vnitra Shabana Mahmoodová varovala, že Farage a jeho stoupenci mění „patriotismus, sílu dobra“, na něco, co se „více podobá etnonacionalismu“.
Týden před konferencí Reform UK přislíbila zrušit právo na trvalý pobyt (ILR) pro migranty. Starmer to okamžitě označil za „rasistickou politiku“, ale Labouristé sami oznámili, že zdvojnásobí dobu pro získání ILR z pěti na deset let.
Labouristé slibovali „desetiletí národní obnovy“, které má zahrnovat výstavbu 1,5 milionu domů a reformu daní. Luke Pollard, ministr pro obranné zakázky, navíc hovoří o „obranné dividendě“ z posílení obranných výdajů v reakci na hrozbu z Ruska. Starmer v projevu přiznal, že cesta „obnovy je dlouhá, obtížná a vyžaduje rozhodnutí, která nejsou zadarmo nebo jednoduchá.“
Vláda sází na to, že pokud se Britové do roku 2029 budou cítit finančně lépe, nebudou pokoušeni „hodit kostkou“ a volit Reform UK. Problémem je, že „desetiletí národní obnovy“ skutečně trvá deset let, zatímco mnoho Britů podle všeho touží spíše po revoluci než po pouhé obnově.
Proti Starmerovu slibu postupné stavby „tolerantní, slušné a respektující“ Británie, Farage nabízí něco ostřejšího a okamžitějšího. Generální prokurátor Richard Hermer vyjádřil víru, že britská veřejnost „cítí složitost doby“ a nakonec „bude schopna ucítit podvod“ v populistických slibech.
Svět čelí rychle se zužujícímu časovému oknu pro obnovu lesů, které jsou klíčové pro zajištění dostatku potravin i pro boj s klimatickou krizí. Ve své nejnovější zprávě o stavu světových lesů na to upozornila Organizace pro výživu a zemědělství spadající pod Organizaci spojených národů. OSN proto vyzvala vlády jednotlivých států, aby se obnova lesních porostů stala jejich hlavní národní prioritou. Ačkoli v posledních letech vznikla řada ochranných iniciativ, reálná opatření podle odborníků stále zaostávají za přijatými závazky.
Řecko se postavilo do čela skupiny pěti členských států Evropské unie, které prosazují odesílání neúspěšných žadatelů o azyl do třetích zemí mimo území unijního bloku. Takzvaná klíčová skupina zahrnuje vedle Řecka také Dánsko, Rakousko, Německo a Nizozemsko.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí oznámil, že Teherán dmes očekává oficiální odpověď Spojených států na svůj návrh týkající se znovuotevření Hormuzského průlivu. Diplomat uvedl, že reakce americké strany by měla dorazit prostřednictvím katarských zprostředkovatelů. Katarská strana podle jeho slov předložila určité myšlenky, které byly předmětem jednání, a následně je opětovně projedná s americkým vedením. Teherán požaduje splnění konkrétních podmínek, na kterých trvá jako na předpokladu pro obnovení provozu v této klíčové námořní cestě.
Ruská vláda plánuje v roce 2027 vynaložit na obranu rekordních 17,1 bilionu rublů, což odpovídá zhruba 202,6 miliardy amerických dolarů. Armádní výdaje tak mají tvořit přibližně 35 procent celkových federálních výdajů, což představuje nejsilnější podíl v postsovětské historii země. Nově navržená částka je o 27 procent vyšší než původně předpokládaných 13,5 bilionu rublů pro dané období. V porovnání se schváleným rozpočtem na nadcházející rok se pak jedná o nárůst o přibližně 32 procent.
Americký ministr obrany Pete Hegseth podepsal memorandum, kterým nařídil armádě bránit nadcházející volby v polovině prezidentského funkčního období před zahraničním vlivním a zásahy. Podle oficiálního prohlášení Pentagonu zapojí Kybernetické velitelství USA spolu s dalšími podpůrnými složkami své pokročilé zpravodajské a kybernetické kapacity. Cílem tohoto opatření je identifikovat, narušit a neutralizovat jakékoli snahy cizích aktérů o ovlivňování amerických demokratických procesů. Pověřené armádní složky mají podle směrnice těsně spolupracovat s Ministerstvem vnitřní bezpečnosti při ochraně volební infrastruktury před kybernetickými hrozbami.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podnikl tajnou návštěvu Spojených arabských emirátů, kde se setkal s prezidentem Šejkem Mohamedem bin Zájidem Al-Nahajánem. Podle informovaných zdrojů byla hlavním tématem jejich jednání situace kolem Íránu, v níž obě země prohlubují bezpečnostní spolupráci během probíhajícího vojenského konfliktu. Kancelář izraelského předsedy vlády tuto cestu oficiálně nepotvrdila a k setkání se odmítlo vyjádřit i emirátské ministerstvo zahraničí. Utajovaná cesta se uskutečnila v období zvýšeného politického napětí na izraelské scéně.
Dva z takzvaných otců zakladatelů moderní umělé inteligence spolu s předními představiteli společností OpenAI a Anthropic varují světové vlády před hrozbou nekontrolované inteligenční exploze. Vědci a manažeři v nové zprávě vyzývají politiky k okamžitému jednání, dokud je ještě možné technologický vývoj regulovat. Podle autorů dokumentu by tento jev mohl představovat vůbec nejzásadnější technologický posun v lidské historii. Samotný proces by mohl stlačit roky dosavadního vědeckého pokroku do pouhých měsíců nebo dokonce týdnů.
Obnovené bojové střety mezi povstalci napojenými na Írán a vládními silami podporovanými Saúdskou Arábií ukončily čtyřleté období relativního klidu v regionu. Konflikt zasáhl jihozápad Jemenu, kde Húsíové zahájili novou vojenskou kampaň a rychle obsadili města podél pobřeží Rudého moře. Násilnosti přinutily tisíce obyvatel opustit své domovy a vyvolaly hlubokou humanitární krizi.
V jídelně základní školy Thomase Hookera v americkém městě Meriden pracují tři zaměstnankyně, které připravují oběd pro tři stovky dětí. Mražené kuřecí nugety polévají oranžovou omáčkou a ohřívají v troubě, aby je mohly podávat s čerstvě uvařenou hnědou rýží a zelenými fazolkami. K tomu chystají rozpečené housky s mletým masem a sýrem, kelímky s nakrájenou zeleninou a čerstvé i konzervované ovoce.
Šéf výrobce čipů Nvidia Jensen Huang odmítl varování, že by rozvoj umělé inteligence mohl v nejbližších letech vést ke konci lidstva. Tvrzení o hrozícím vyhubení lidské rasy označil za přehnané a neodpovědné katastrofické scénáře. Reagoval tak na prohlášení bývalého výzkumníka společnosti Anthropic Jacoba Coxona, který na sociálních sítích varoval před rizikem vzniku nadlidské inteligence. Coxon podle svých slov považuje za možné, že by tato technologie mohla do deseti let způsobit zkázu lidstva.
Snaha Evropské unie čelit množícím se živelním pohromám naráží na zásadní problém, kterým je absence jasně dané odpovědnosti za řízení rizik. Nedávné katastrofy v různých členských státech ukázaly, že často chybí konkrétní instituce nebo osoba určená k ochraně obyvatel, krajiny a majetku.
Norské souostroví Špicberky čelí rostoucímu napětí v důsledku hybridních aktivit Ruské federace. Západní spojenci podle webu Politico vyjadřují obavy, že by Moskva mohla toto odlehlé území v Arktidě využít k otestování vojenské odhodlanosti Aliance a jejího závazku ke společné obraně. Norská vláda v reakci na tyto hrozby zrychluje posilování svých námořních a průzkumných kapacit k ochraně severního křídla. Místní úřady na Špicberkách zároveň investují do klíčové infrastruktury a připravují evakuační plány pro případnou eskalaci konfliktu.