Spojené státy rozhodly o částečné evakuaci své ambasády v iráckém Bagdádu. Důvodem je rostoucí bezpečnostní hrozba související s narůstajícím napětím mezi Izraelem a Íránem. Podle amerických představitelů odjíždějí z mise neklíčoví pracovníci a jejich rodiny.
Rozhodnutí přichází v době, kdy americké zpravodajské služby varují před možnou izraelskou vojenskou operací proti Íránu. To by mohlo vést k íránské odvetě právě na americké cíle v regionu – a to včetně vojenských základen v Iráku, kde je v současnosti rozmístěno přibližně 2 500 amerických vojáků.
Podle zdrojů americké CBS tvoří možné izraelské vojenské kroky vůči Íránu jeden z hlavních důvodů, proč Spojené státy přistoupily k evakuaci. USA se obávají, že by v případě útoku Írán mohl reagovat právě útokem na americké cíle v Iráku nebo jinde na Blízkém východě.
Íránský ministr obrany Azíz Nasírzádeh ve středu vzkázal, že pokud by americký prezident Donald Trump schválil vojenský úder proti Íránu, Teherán odpoví útokem na americké základny v regionu.
Americký ministr obrany Pete Hegseth schválil také dobrovolný odjezd rodin amerických vojáků ze států jako Kuvajt nebo Bahrajn. Pentagon ve středu při slyšení před Kongresem uvedl, že Írán podle něj vykazuje „řadu náznaků“, že se přibližuje k vybudování jaderné zbraně – což Teherán dlouhodobě popírá.
Diplomatická jednání o íránském jaderném programu v posledních dnech uvázla na mrtvém bodě. Přesto se podle amerických médií chystá vyslanec USA pro Blízký východ Steve Witkoff v neděli sejít v ománském Maskatu s íránským ministrem zahraničí Abbásem Aragčíhim, aby pokračovali v rozhovorech.
Napětí navíc podnítil i nový report Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), který kritizuje „nedostatečnou spolupráci“ Íránu při objasňování nálezů jaderného materiálu na neohlášených lokalitách. Írán reagoval odmítavě a označil zprávu za nevyváženou a založenou na údajně „zfalšovaných důkazech“ poskytnutých Izraelem.
Americký prezident Donald Trump situaci komentoval během vystoupení v Kennedyho centru ve Washingtonu. Potvrdil, že Američané byli varováni, aby zvážili odchod z regionu, protože „by se mohl stát nebezpečným místem“. Znovu zdůraznil, že Spojené státy neumožní Íránu získat jadernou zbraň.
Podle médií Trump nedávno absolvoval 40minutový, údajně „napjatý“ telefonický rozhovor s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Izraelský lídr se dlouhodobě staví proti diplomatickému přístupu a prosazuje vojenské řešení íránského jaderného programu.
Napětí v oblasti Blízkého východu se okamžitě promítlo i do ekonomiky. Cena ropy po zprávách o evakuaci amerických diplomatů vzrostla o více než 4 %, v obavách z potenciálního narušení dodavatelských řetězců. Britská námořní organizace pro obchod (UKMTO) varovala, že zvýšené vojenské napětí by mohlo ohrozit námořní dopravu.
Spojené státy se tak ocitly v pozici, kdy lavírují mezi diplomatickými snahami o obnovení rozhovorů a přípravou na možný vojenský konflikt, který by mohl zasáhnout celý region.
Napětí mezi USA a Íránem není nové. V lednu 2020 Írán vypálil rakety na americké základny v Iráku jako odvetu za americký útok, při němž byl zabit íránský generál Kásim Solejmání. Tehdy nebyl žádný americký voják zabit, ale desítky jich utrpěly otřesy mozku.
Maďarsko zůstává klíčovým partnerem Spojených států i po odchodu Viktora Orbána. Přestože drtivé volební vítězství Pétera Magyara z 12. dubna 2024 ukončilo šestnáctiletou éru předchozího premiéra, základní pilíře maďarské zahraniční politiky, zejména v otázce migrace a národní suverenity, zůstávají nezměněny. Američtí konzervativci, kteří oceňovali Orbánův přístup k hranicím, tak nacházejí v novém premiérovi stejně odhodlaného spojence.
Válka v Íránu už stála americké ministerstvo obrany 25 miliard dolarů. Tuto dosud nejkonkrétnější částku v souvislosti s dvouměsíčním vojenským konfliktem oznámil ve středu vysoký představitel Pentagonu během slyšení před sněmovním výborem pro ozbrojené síly. Jde o první oficiální vyčíslení operace, která se potýká s malou podporou veřejnosti a jejíž konec je i přes nedávné příměří v nedohlednu.
Prezident Donald Trump sází na námořní blokádu jako na nástroj, který má definitivně zlomit odpor Islámské republiky. Tato strategie vychází z předpokladu, že totální zaškrcení íránského exportu ropy i dovozu zboží denní potřeby vyvolá společenský kolaps. Americká administrativa věří, že neúnosný tlak donutí tamní režim přistoupit na požadavky USA a navždy se vzdát jaderného programu.
Donald Trump se nijak netají sympatiemi k britské královské rodině. Hlavního představitele monarchie momentálně hostí v USA, aniž by dosud věděl, že jsou vzdálení příbuzní. Alespoň to tedy tvrdí britští novináři.
Světová cena ropy dnes roste, i když Spojené arabské emiráty včera oznámily, že k zítřejšímu dni opouštějí kartel OPEC. Proč?
Prezident Petr Pavel bude mít na Pražském hradě nového spolupracovníka, který v minulosti pracoval na jiném z důležitých úřadů. Jde o bývalého mluvčího ministerstva zahraničí, jenž se stane novou posilou komunikačního odboru.
Česká hudba přišla o výraznou osobnost, jejíž písně znal snad opravdu každý, i když mnozí lidé možná ani netušili, že je jejich autorem právě on. Ve věku 73 let zemřel zpěvák, hudebník a skladatel Oskar Petr, někdejší člen skupiny Marsyas a autor nesmrtelných hitů kapely Lucie či Davida Kollera.
Nejlepší důvod, proč se máme těšit na blížící se prodloužený víkend, nám nabídli meteorologové. Ve volných dnech totiž v Česku zavládne nefalšované letní počasí. To přitom budeme teprve na začátku května.
Ve Washingtonu začalo napjaté slyšení před výborem Sněmovny reprezentantů pro ozbrojené síly, kterého se zúčastnili ministr obrany Pete Hegseth a předseda sboru náčelníků štábů generál Dan Caine. Už samotný příchod obou představitelů do budovy Kapitolu doprovázely protesty a přítomnost mnoha novinářů, přičemž demonstranti označovali Hegsetha za válečného zločince a požadovali veřejný přístup do jednacího sálu. Situace byla natolik vypjatá, že i během samotného slyšení byl v místnosti slyšet hluk z přilehlých chodeb, kde se shromáždily davy lidí.
Během státní večeře v Bílém domě došlo k neformálnímu diplomatickému pošťuchování mezi britským králem Karlem III., americkým prezidentem Donaldem Trumpem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Král Karel III. ve svém projevu vtipně reagoval na dřívější Trumpovy výroky o tom, že nebýt Spojených států, mluvilo by se v Evropě německy. Britský panovník s nadsázkou kontroval slovy, že nebýt Britů, mluvilo by se v Americe francouzsky. Na tento žert pohotově zareagoval Emmanuel Macron na sociální síti X komentářem, že by to bylo „šik“.
Evropská komise po téměř dvouletém vyšetřování dospěla k závěru, že společnost Meta porušuje legislativu Evropské unie. Problémem je nedostatečná ochrana dětí mladších třinácti let, kterým se nedaří efektivně bránit v přístupu na sociální sítě Facebook a Instagram. I když firma ve svých podmínkách stanovuje minimální věk třinácti let pro bezpečné používání služeb, realita je podle komise zcela odlišná a stávající opatření v praxi nefungují.
Kolumbijský prezident Gustavo Petro na summitu v Santa Martě varoval, že současný kapitalistický systém se chová sebedestruktivně. Podle něj tento model vede svět k válkám, vzestupu fašismu a ohrožuje samotné přežití lidstva. Zájmové skupiny spojené s fosilními palivy podle něj zoufale usilují o udržení své moci, i když to znamená blokování přechodu k čisté energii. Prezident vyslovil pochybnost, zda je stávající ekonomický systém vůbec schopen adaptace na energetiku bez využití fosilních zdrojů.