Spojené státy rozhodly o částečné evakuaci své ambasády v iráckém Bagdádu. Důvodem je rostoucí bezpečnostní hrozba související s narůstajícím napětím mezi Izraelem a Íránem. Podle amerických představitelů odjíždějí z mise neklíčoví pracovníci a jejich rodiny.
Rozhodnutí přichází v době, kdy americké zpravodajské služby varují před možnou izraelskou vojenskou operací proti Íránu. To by mohlo vést k íránské odvetě právě na americké cíle v regionu – a to včetně vojenských základen v Iráku, kde je v současnosti rozmístěno přibližně 2 500 amerických vojáků.
Podle zdrojů americké CBS tvoří možné izraelské vojenské kroky vůči Íránu jeden z hlavních důvodů, proč Spojené státy přistoupily k evakuaci. USA se obávají, že by v případě útoku Írán mohl reagovat právě útokem na americké cíle v Iráku nebo jinde na Blízkém východě.
Íránský ministr obrany Azíz Nasírzádeh ve středu vzkázal, že pokud by americký prezident Donald Trump schválil vojenský úder proti Íránu, Teherán odpoví útokem na americké základny v regionu.
Americký ministr obrany Pete Hegseth schválil také dobrovolný odjezd rodin amerických vojáků ze států jako Kuvajt nebo Bahrajn. Pentagon ve středu při slyšení před Kongresem uvedl, že Írán podle něj vykazuje „řadu náznaků“, že se přibližuje k vybudování jaderné zbraně – což Teherán dlouhodobě popírá.
Diplomatická jednání o íránském jaderném programu v posledních dnech uvázla na mrtvém bodě. Přesto se podle amerických médií chystá vyslanec USA pro Blízký východ Steve Witkoff v neděli sejít v ománském Maskatu s íránským ministrem zahraničí Abbásem Aragčíhim, aby pokračovali v rozhovorech.
Napětí navíc podnítil i nový report Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), který kritizuje „nedostatečnou spolupráci“ Íránu při objasňování nálezů jaderného materiálu na neohlášených lokalitách. Írán reagoval odmítavě a označil zprávu za nevyváženou a založenou na údajně „zfalšovaných důkazech“ poskytnutých Izraelem.
Americký prezident Donald Trump situaci komentoval během vystoupení v Kennedyho centru ve Washingtonu. Potvrdil, že Američané byli varováni, aby zvážili odchod z regionu, protože „by se mohl stát nebezpečným místem“. Znovu zdůraznil, že Spojené státy neumožní Íránu získat jadernou zbraň.
Podle médií Trump nedávno absolvoval 40minutový, údajně „napjatý“ telefonický rozhovor s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Izraelský lídr se dlouhodobě staví proti diplomatickému přístupu a prosazuje vojenské řešení íránského jaderného programu.
Napětí v oblasti Blízkého východu se okamžitě promítlo i do ekonomiky. Cena ropy po zprávách o evakuaci amerických diplomatů vzrostla o více než 4 %, v obavách z potenciálního narušení dodavatelských řetězců. Britská námořní organizace pro obchod (UKMTO) varovala, že zvýšené vojenské napětí by mohlo ohrozit námořní dopravu.
Spojené státy se tak ocitly v pozici, kdy lavírují mezi diplomatickými snahami o obnovení rozhovorů a přípravou na možný vojenský konflikt, který by mohl zasáhnout celý region.
Napětí mezi USA a Íránem není nové. V lednu 2020 Írán vypálil rakety na americké základny v Iráku jako odvetu za americký útok, při němž byl zabit íránský generál Kásim Solejmání. Tehdy nebyl žádný americký voják zabit, ale desítky jich utrpěly otřesy mozku.
V posledních letech zažívá francouzský trh prudký nárůst obliby ultra-levných e-shopů jako jsou Shein, Temu a AliExpress. Podle dat se počet platebních karet, které alespoň jednou měsíčně zaznamenaly transakci na diskontním webu, zvýšil mezi prvním čtvrtletím roku 2022 a 2023 o 20 %. Jen platformu Temu navštěvují měsíčně miliony francouzských zákazníků.
Zubní ordinace vzbuzuje u mnoha lidí obavy, což není nic překvapivého. Nahrazení ztraceného zubu často vyžaduje invazivní chirurgický zákrok, implantaci titanového šroubu do čelisti a dlouhé měsíce čekání na jeho vhojení, než na něj lze připevnit korunku. Skupiny vědců po celém světě však intenzivně pracují na tom, aby dokázaly vypěstovat skutečný biologický zub přímo v lidské čelisti.
Vedení Evropské unie, zastoupené předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a předsedou Evropské rady Antóniem Costou, čelí kritice poté, co na summitu nedokázalo zajistit schválení finanční pomoci pro Ukrajinu. Plán, který měl Kyjevu poskytnout zásadní úvěr ve výši 140 miliard eur na pokrytí potřeb pro nadcházející dva roky, byl v Bruselu zablokován.
Nové americké sankce, které nečekaně vyhlásil Donald Trump a které cílí na ruské ropné giganty Lukoil a státem vlastněný Rosněft, pravděpodobně neochromí válečnou mašinérii Vladimira Putina. Podle odborníků však sankce de facto dokončí vytlačení ruské ropy z Evropské unie, což se Bruselu dosud zcela nepodařilo.
Měření času ve vesmíru je inženýrský zázrak, na jehož absolutní přesnosti závisí globální bankovnictví, navigace automobilů nebo dokonce stabilita elektrických sítí. I odchylka v řádu miliardtin sekundy může způsobit chaos. Udržet přesné měření času na oběžné dráze je však extrémně náročné, ať už jde o hodinky astronautů, nebo o atomové hodiny v navigačních satelitech.
Trumpova administrativa nečekaně obrátila kurz ve své strategii vůči Rusku, když po devíti měsících snah o ústupky pomocí pobídek uvalila „masivní sankce“ na dva největší ruské producenty ropy. Tyto sankce, namířené na společnosti Rosněfť a Lukoil a desítky jejich dceřiných společností, představují první přímá opatření, která prezident Donald Trump zavedl od svého návratu do úřadu. Odborníci se shodují, že cílení na tyto giganty, které tvoří zhruba polovinu ruského ropného exportu, je významnou změnou oproti předchozí praxi.
Evropa čelí demografické krizi, která zásadně promění její ekonomiku, politiku i sociální strukturu. Populace stárne, porodnost klesá a bez migrace by se kontinent začal zmenšovat. Česká republika není výjimkou – prudce ubývá lidí v produktivním věku a důchodový systém se blíží hranici udržitelnosti. Migrace se tak stává nejen pracovním, ale i strategickým tématem. A také otázkou, zda dokážeme proměnit nevyhnutelný trend v nástroj přežití a dalšího rozvoje.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že se jeho země nikdy nepodvolí tlaku Spojených států, zároveň však připustil, že nové americké sankce mohou způsobit Rusku určité ekonomické škody. K jeho prohlášení došlo poté, co USA uvalily sankce na dva největší ruské producenty ropy, a objevily se zprávy, že Čína a Indie zvažují omezení nákupu ruské ropy.
Jihokorejští rybáři čelí rostoucímu nebezpečí na moři, a úřady i odborníci se shodují, že hlavní příčinou je klimatická změna. Prudký nárůst nehod s fatálními následky vyvolal v zemi znepokojení. V loňském roce v mořích kolem Jižní Koreje zahynulo nebo se pohřešovalo 164 lidí, což představuje nárůst o 75 % oproti předchozímu roku. Většinou šlo o rybáře, jejichž lodě se potopily nebo převrátily.
Demoliční práce v Bílém domě, které mají uvolnit místo pro masivní reprezentační sál (ballroom), pokračují a prezident Donald Trump zdůrazňuje, že tyto dramatické změny nebudou „za nulové náklady pro americké daňové poplatníky.“ Financování projektu, jehož náklady se nyní odhadují na 300 milionů dolarů, je místo toho hrazeno ze soukromých, daňově odečitatelných darů. Ty jsou směřovány přes neziskovou organizaci Trust for the National Mall.
Prezident Spojených států Donald Trump oznámil okamžité ukončení všech obchodních jednání s Kanadou. Důvodem je reklama, která kritizuje cla, která jeho administrativa uvalila na tuto sousední zemi. Reklamu sponzorovala vláda kanadské provincie Ontario.
Prezident Petr Pavel v úterý potřetí ve funkci předá státní vyznamenání. Z publika však bude oceněným tleskat jen jeden ze dvou žijících exprezidentů. Na Pražský hrad dorazí pouze Václav Klaus. Pavlův předchůdce v úřadu Miloš Zeman totiž pokračuje v rekonvalescenci po nedávné operaci zad.