Spojené státy rozhodly o částečné evakuaci své ambasády v iráckém Bagdádu. Důvodem je rostoucí bezpečnostní hrozba související s narůstajícím napětím mezi Izraelem a Íránem. Podle amerických představitelů odjíždějí z mise neklíčoví pracovníci a jejich rodiny.
Rozhodnutí přichází v době, kdy americké zpravodajské služby varují před možnou izraelskou vojenskou operací proti Íránu. To by mohlo vést k íránské odvetě právě na americké cíle v regionu – a to včetně vojenských základen v Iráku, kde je v současnosti rozmístěno přibližně 2 500 amerických vojáků.
Podle zdrojů americké CBS tvoří možné izraelské vojenské kroky vůči Íránu jeden z hlavních důvodů, proč Spojené státy přistoupily k evakuaci. USA se obávají, že by v případě útoku Írán mohl reagovat právě útokem na americké cíle v Iráku nebo jinde na Blízkém východě.
Íránský ministr obrany Azíz Nasírzádeh ve středu vzkázal, že pokud by americký prezident Donald Trump schválil vojenský úder proti Íránu, Teherán odpoví útokem na americké základny v regionu.
Americký ministr obrany Pete Hegseth schválil také dobrovolný odjezd rodin amerických vojáků ze států jako Kuvajt nebo Bahrajn. Pentagon ve středu při slyšení před Kongresem uvedl, že Írán podle něj vykazuje „řadu náznaků“, že se přibližuje k vybudování jaderné zbraně – což Teherán dlouhodobě popírá.
Diplomatická jednání o íránském jaderném programu v posledních dnech uvázla na mrtvém bodě. Přesto se podle amerických médií chystá vyslanec USA pro Blízký východ Steve Witkoff v neděli sejít v ománském Maskatu s íránským ministrem zahraničí Abbásem Aragčíhim, aby pokračovali v rozhovorech.
Napětí navíc podnítil i nový report Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), který kritizuje „nedostatečnou spolupráci“ Íránu při objasňování nálezů jaderného materiálu na neohlášených lokalitách. Írán reagoval odmítavě a označil zprávu za nevyváženou a založenou na údajně „zfalšovaných důkazech“ poskytnutých Izraelem.
Americký prezident Donald Trump situaci komentoval během vystoupení v Kennedyho centru ve Washingtonu. Potvrdil, že Američané byli varováni, aby zvážili odchod z regionu, protože „by se mohl stát nebezpečným místem“. Znovu zdůraznil, že Spojené státy neumožní Íránu získat jadernou zbraň.
Podle médií Trump nedávno absolvoval 40minutový, údajně „napjatý“ telefonický rozhovor s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Izraelský lídr se dlouhodobě staví proti diplomatickému přístupu a prosazuje vojenské řešení íránského jaderného programu.
Napětí v oblasti Blízkého východu se okamžitě promítlo i do ekonomiky. Cena ropy po zprávách o evakuaci amerických diplomatů vzrostla o více než 4 %, v obavách z potenciálního narušení dodavatelských řetězců. Britská námořní organizace pro obchod (UKMTO) varovala, že zvýšené vojenské napětí by mohlo ohrozit námořní dopravu.
Spojené státy se tak ocitly v pozici, kdy lavírují mezi diplomatickými snahami o obnovení rozhovorů a přípravou na možný vojenský konflikt, který by mohl zasáhnout celý region.
Napětí mezi USA a Íránem není nové. V lednu 2020 Írán vypálil rakety na americké základny v Iráku jako odvetu za americký útok, při němž byl zabit íránský generál Kásim Solejmání. Tehdy nebyl žádný americký voják zabit, ale desítky jich utrpěly otřesy mozku.
Je možné, a především správné, vzkřísit živočišné druhy, které ze světa zmizely před tisíci lety? Otázky, které dříve patřily do žánru science-fiction, se dnes stávají realitou v nenápadné cihlové budově v texaském Dallasu. Právě zde sídlí společnost Colossal Biosciences, jejíž ambice sahají od oživení dodo (blbouna nejapného) až po návrat mamutů.
Představitelé administrativy prezidenta Donalda Trumpa vyjádřili přesvědčení, že válečný konflikt v Íránu skončí během několika týdnů, nebo dokonce dříve. Toto optimistické očekávání přichází v době, kdy ekonomové varují, že narušení dodávek ropy z Blízkého východu by mohlo vyvolat globální recesi.
Ruská armáda prochází po čtyřech letech války na Ukrajině zásadní restrukturalizací svých pozemních sil. Únor roku 2026 znamenal vstup konfliktu do pátého roku trvání, což Kreml přimělo k definitivnímu opuštění dřívějších taktických konceptů. Nejdůležitější změnou v organizační struktuře je postupný přechod od takzvaných praporních taktických skupin zpět k tradičnímu diviznímu modelu.
Válka s Íránem začíná citelně doléhat na letecký průmysl a cestující po celém světě by se měli připravit na to, že si za letenky brzy připlatí. Prudký nárůst cen ropy, která se po americko-izraelských útocích poprvé po téměř čtyřech letech vyšplhala nad hranici 100 dolarů za barel, přímo ovlivňuje náklady na letecké palivo. To tvoří po mzdách druhou největší nákladovou položku aerolinek, obvykle v rozmezí 20 až 30 % celkových výdajů.
Izraelská armáda plánuje pokračovat ve své ofenzivě proti Íránu nejméně další tři týdny. Mluvčí izraelských obranných sil (IDF) brigádní generál Effie Defrin pro stanici CNN uvedl, že armáda má před sebou stále „tisíce cílů“. Podle jeho slov jsou plány, koordinované s americkými spojenci, připraveny minimálně do židovského svátku Pesach, tedy zhruba na příštích 21 dní, přičemž existují i hlubší plány na další období po těchto svátcích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil své evropské spojence z vydírání v souvislosti se sporem o obnovení provozu ropovodu Družba. Podle Zelenského se někteří partneři v Evropské unii snaží dotlačit Kyjev k opětovnému spuštění tranzitu ruské ropy do Maďarska a Slovenska. Ukrajina uvádí, že ropovod z dob Sovětského svazu byl v lednu poškozen ruskými nálety a opravy dosud nebyly dokončeny.
Americké zpravodajské služby předložily prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho nejbližšímu okolí analýzu, podle které měl zesnulý íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí vážné pochybnosti o tom, zda by ho měl v čele země nahradit jeho syn. Podle několika zdrojů serveru CBS News blízkých administrativě se tyto interní dokumenty zakládají na informacích o dlouhodobé nedůvěře, kterou otec ke svému nástupci choval. Starší Chameneí se údajně obával, že jeho syn postrádá potřebné schopnosti pro vedení teokratického státu.
Velení americké armády pro Blízký východ (CENTCOM) obvinilo íránské revoluční gardy z šíření lživých informací týkajících se letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Teherán opakovaně tvrdil, že se mu podařilo toto plavidlo vyřadit z provozu, což však Američané důrazně popřeli. Podle prohlášení CENTCOM si úderná skupina kolem letadlové lodi Abraham Lincoln i nadále udržuje naprostou nadvládu nad íránským vzdušným prostorem.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí v rozhovoru pro web Al-Araby al-Jadeed prohlásil, že nový nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí je v dobrém zdravotním stavu a plně kontroluje probíhající situaci. Šestapadesátiletý Chameneí, který nastoupil do čela země po smrti svého otce, se od převzetí moci neobjevil na veřejnosti, což vyvolalo vlnu spekulací o jeho skutečné kondici.
Válečné tažení Donalda Trumpa proti Íránu a s ním spojené ekonomické otřesy by se mohly stát rozhodujícím faktorem jeho politické porážky. Přestože prezident v posledních týdnech slavil úspěchy, jako bylo například dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, situace na Blízkém východě začíná představovat hrozbu, kterou ani americká energetická soběstačnost nemusí zastavit. Trump je sice přesvědčen o neporazitelnosti své společné ofenzivy s Izraelem, ale nálada americké veřejnosti se začíná obracet proti němu.
Americký prezident Donald Trump v sobotním telefonickém rozhovoru pro stanici NBC News prohlásil, že Spojené státy by mohly provést další údery na klíčový íránský terminál pro vývoz ropy na ostrově Charg „jen tak pro radost“. Prezident v rozhovoru odmítl vyhlídky na rychlou mírovou dohodu s Teheránem a uvedl, že současné podmínky nejsou pro USA dostatečně dobré.
V pražském Kongresovém centru se v sobotu večer odehrálo slavnostní udílení 33. ročníku cen Český lev, které oslavilo nejvýraznější filmové a televizní počiny loňského roku. Večerem poprvé provázela stand-up komička Bianca Cristovao, která ceremoniál otevřela futuristickou scénkou z Prahy roku 2050 a následně sál bavila vtipy o české politice i svém slavnějším bratrovi Benovi.