Spojené státy rozhodly o částečné evakuaci své ambasády v iráckém Bagdádu. Důvodem je rostoucí bezpečnostní hrozba související s narůstajícím napětím mezi Izraelem a Íránem. Podle amerických představitelů odjíždějí z mise neklíčoví pracovníci a jejich rodiny.
Rozhodnutí přichází v době, kdy americké zpravodajské služby varují před možnou izraelskou vojenskou operací proti Íránu. To by mohlo vést k íránské odvetě právě na americké cíle v regionu – a to včetně vojenských základen v Iráku, kde je v současnosti rozmístěno přibližně 2 500 amerických vojáků.
Podle zdrojů americké CBS tvoří možné izraelské vojenské kroky vůči Íránu jeden z hlavních důvodů, proč Spojené státy přistoupily k evakuaci. USA se obávají, že by v případě útoku Írán mohl reagovat právě útokem na americké cíle v Iráku nebo jinde na Blízkém východě.
Íránský ministr obrany Azíz Nasírzádeh ve středu vzkázal, že pokud by americký prezident Donald Trump schválil vojenský úder proti Íránu, Teherán odpoví útokem na americké základny v regionu.
Americký ministr obrany Pete Hegseth schválil také dobrovolný odjezd rodin amerických vojáků ze států jako Kuvajt nebo Bahrajn. Pentagon ve středu při slyšení před Kongresem uvedl, že Írán podle něj vykazuje „řadu náznaků“, že se přibližuje k vybudování jaderné zbraně – což Teherán dlouhodobě popírá.
Diplomatická jednání o íránském jaderném programu v posledních dnech uvázla na mrtvém bodě. Přesto se podle amerických médií chystá vyslanec USA pro Blízký východ Steve Witkoff v neděli sejít v ománském Maskatu s íránským ministrem zahraničí Abbásem Aragčíhim, aby pokračovali v rozhovorech.
Napětí navíc podnítil i nový report Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), který kritizuje „nedostatečnou spolupráci“ Íránu při objasňování nálezů jaderného materiálu na neohlášených lokalitách. Írán reagoval odmítavě a označil zprávu za nevyváženou a založenou na údajně „zfalšovaných důkazech“ poskytnutých Izraelem.
Americký prezident Donald Trump situaci komentoval během vystoupení v Kennedyho centru ve Washingtonu. Potvrdil, že Američané byli varováni, aby zvážili odchod z regionu, protože „by se mohl stát nebezpečným místem“. Znovu zdůraznil, že Spojené státy neumožní Íránu získat jadernou zbraň.
Podle médií Trump nedávno absolvoval 40minutový, údajně „napjatý“ telefonický rozhovor s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Izraelský lídr se dlouhodobě staví proti diplomatickému přístupu a prosazuje vojenské řešení íránského jaderného programu.
Napětí v oblasti Blízkého východu se okamžitě promítlo i do ekonomiky. Cena ropy po zprávách o evakuaci amerických diplomatů vzrostla o více než 4 %, v obavách z potenciálního narušení dodavatelských řetězců. Britská námořní organizace pro obchod (UKMTO) varovala, že zvýšené vojenské napětí by mohlo ohrozit námořní dopravu.
Spojené státy se tak ocitly v pozici, kdy lavírují mezi diplomatickými snahami o obnovení rozhovorů a přípravou na možný vojenský konflikt, který by mohl zasáhnout celý region.
Napětí mezi USA a Íránem není nové. V lednu 2020 Írán vypálil rakety na americké základny v Iráku jako odvetu za americký útok, při němž byl zabit íránský generál Kásim Solejmání. Tehdy nebyl žádný americký voják zabit, ale desítky jich utrpěly otřesy mozku.
Kanada a evropské státy posilují vzájemnou vojenskou a průmyslovou spolupráci s cílem vytvořit si určitou bezpečnostní pojistku proti americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a jeho zpochybňování tradičních závazků. Vztahy mezi Ottawou a evropskými vládami se v posledních měsících výrazně zrychlují, avšak toto sbližování má své jasně vymezené hranice, neboť ani jedna strana si nepřeje úplnou roztržku s Washingtonem.
Izraelští voliči zamířili v úterý k volebním urnám v rámci prvních celostátních voleb od teroristických útoků ze 7. října 2023, přičemž volební účast dosáhla historických maxim za posledních pětačtyřicet let. Volební den provází mimořádně vyrovnaný souboj mezi dlouholetým premiérem Benjaminem Netanjahuem a jeho hlavním opozičním vyzyvatelem Gadim Eisenkotem.
Americká armáda zakázala vjezd vozidel čínské značky BYD na svou leteckou základnu Kadena v Japonsku, přičemž tato opatření odůvodnila nepřijatelným bezpečnostním rizikem pro personál i probíhající vojenské mise. Rozhodnutí vyvolalo podle The Guardian mezi odborníky obavy, že podobné restrikce by se v brzké době mohly rozšířit i na další americké vojenské objekty v zahraničí.
V Izraeli pokračují klíčové parlamentní volby, které doprovází nejvyšší volební účast za posledních pětačtyřicet let. Hlasování představuje první celostátní volby od tragických útoků ze 7. října 2023 a zároveň rozhodující referendum o politické budoucnosti dlouholetého premiéra Benjamina Netanjahua.
Pětice hlavních evropských členů Severoatlantické aliance v pondělí v Paříži oznámila, že je připravena převzít větší odpovědnost za vlastní bezpečnost. Skupina označovaná jako E5, kterou tvoří Francie, Německo, Itálie, Polsko a Velká Británie, zároveň potvrdila, že Spojené státy nadále zůstávají nepostradatelným spojencem. Cílem setkání bylo posílení evropské obranné role a prohloubení transatlantické koordinace.
Ruské balistické rakety zasáhly v pondělí pozdě večer univerzitní kampus a okolní obytné čtvrti v Kyjevě. Útok si vyžádal nejméně jeden lidský život a patnáct zraněných osob. Většinu z poškozených tvoří studenti žijící v univerzitních kolejích.
Americký prezident Donald Trump je otevřený uspořádání bezprecedentního třístranného summitu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, ke kterému by mohlo dojít v listopadu na okraj summitu APEC v Šen-čenu. Tento návrh, který údajně vzešel z Moskvy, otevírá širší otázky ohledně směřování americké diplomacie, růstu významu přímých dohod mezi velmocemi a možných dopadů na řešení války na Ukrajině.
Ukrajina a Moldavsko podepsaly novou dohodu o vojenské spolupráci a zavázaly se k společnému postupu při usilování o členství v Evropské unii. Toto stvrzení vzájemných vazeb proběhlo během setkání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a premiéra Serhije Koreckého s moldavským předsedou vlády Vasile Tofanem v Kyjevě. Obě sousední země čelící společným bezpečnostním výzvám deklarovaly pevnou vůli pokračovat v integračním procesu ruku v ruce.
Britský premiér Andy Burnham v pondělí uvedl, že za současnou krizi s migranty a malými čluny může brexit, protože odchod z Evropské unie zanechal Spojené království se slabší kontrolou nad hranicemi. Podle jeho slov se věci nevyvinuly tak, jak zastánci odchodu v době referenda slibovali, zejména v oblasti migrace.
V Ruskem okupovaném ukrajinském městě Olešky vstoupilo v platnost příměří, jehož vyjednávání ohlásila před týdnem americká první dáma Melania Trumpová. Tento humanitární klid zbraní má umožnit doručení nezbytné pomoci a usnadnit evakuaci civilistů uvězněných v konfliktní zóně. Ruské ministerstvo obrany na síti Telegram potvrdilo, že zastavilo palbu směrem k protějšímu Chersonu v rámci příprav na tuto operaci.
V den konání izraelských voleb zůstává jedno zásadní téma zcela stranou předvolební debaty. Tímto opomíjeným tématem je otázka palestinského státu, kterou hlavní političtí aktéři odmítají. Tento postoj staví Izrael do ostrého nesouladu s převládajícím mezinárodním míněním.
Čínské akciové trhy přišly v posledních měsících o biliony dolarů kvůli rostoucím obavám z budoucnosti umělé inteligence. Index STAR 50, který sleduje technologické a inovační společnosti na burze v Šanghaji, klesl od června o čtyřicet procent. Tento prudký propad vymazal z čínského akciového trhu od května celkem 2,4 bilionu dolarů.