Spojené státy rozhodly o částečné evakuaci své ambasády v iráckém Bagdádu. Důvodem je rostoucí bezpečnostní hrozba související s narůstajícím napětím mezi Izraelem a Íránem. Podle amerických představitelů odjíždějí z mise neklíčoví pracovníci a jejich rodiny.
Rozhodnutí přichází v době, kdy americké zpravodajské služby varují před možnou izraelskou vojenskou operací proti Íránu. To by mohlo vést k íránské odvetě právě na americké cíle v regionu – a to včetně vojenských základen v Iráku, kde je v současnosti rozmístěno přibližně 2 500 amerických vojáků.
Podle zdrojů americké CBS tvoří možné izraelské vojenské kroky vůči Íránu jeden z hlavních důvodů, proč Spojené státy přistoupily k evakuaci. USA se obávají, že by v případě útoku Írán mohl reagovat právě útokem na americké cíle v Iráku nebo jinde na Blízkém východě.
Íránský ministr obrany Azíz Nasírzádeh ve středu vzkázal, že pokud by americký prezident Donald Trump schválil vojenský úder proti Íránu, Teherán odpoví útokem na americké základny v regionu.
Americký ministr obrany Pete Hegseth schválil také dobrovolný odjezd rodin amerických vojáků ze států jako Kuvajt nebo Bahrajn. Pentagon ve středu při slyšení před Kongresem uvedl, že Írán podle něj vykazuje „řadu náznaků“, že se přibližuje k vybudování jaderné zbraně – což Teherán dlouhodobě popírá.
Diplomatická jednání o íránském jaderném programu v posledních dnech uvázla na mrtvém bodě. Přesto se podle amerických médií chystá vyslanec USA pro Blízký východ Steve Witkoff v neděli sejít v ománském Maskatu s íránským ministrem zahraničí Abbásem Aragčíhim, aby pokračovali v rozhovorech.
Napětí navíc podnítil i nový report Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), který kritizuje „nedostatečnou spolupráci“ Íránu při objasňování nálezů jaderného materiálu na neohlášených lokalitách. Írán reagoval odmítavě a označil zprávu za nevyváženou a založenou na údajně „zfalšovaných důkazech“ poskytnutých Izraelem.
Americký prezident Donald Trump situaci komentoval během vystoupení v Kennedyho centru ve Washingtonu. Potvrdil, že Američané byli varováni, aby zvážili odchod z regionu, protože „by se mohl stát nebezpečným místem“. Znovu zdůraznil, že Spojené státy neumožní Íránu získat jadernou zbraň.
Podle médií Trump nedávno absolvoval 40minutový, údajně „napjatý“ telefonický rozhovor s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Izraelský lídr se dlouhodobě staví proti diplomatickému přístupu a prosazuje vojenské řešení íránského jaderného programu.
Napětí v oblasti Blízkého východu se okamžitě promítlo i do ekonomiky. Cena ropy po zprávách o evakuaci amerických diplomatů vzrostla o více než 4 %, v obavách z potenciálního narušení dodavatelských řetězců. Britská námořní organizace pro obchod (UKMTO) varovala, že zvýšené vojenské napětí by mohlo ohrozit námořní dopravu.
Spojené státy se tak ocitly v pozici, kdy lavírují mezi diplomatickými snahami o obnovení rozhovorů a přípravou na možný vojenský konflikt, který by mohl zasáhnout celý region.
Napětí mezi USA a Íránem není nové. V lednu 2020 Írán vypálil rakety na americké základny v Iráku jako odvetu za americký útok, při němž byl zabit íránský generál Kásim Solejmání. Tehdy nebyl žádný americký voják zabit, ale desítky jich utrpěly otřesy mozku.
Bleskový postup Íránem podporovaných povstaleckých sil Hútíů v západním Jemenu donutil k ústupu desítky tisíc civilistů. Podle mezinárodních organizací opustilo své domovy podél pobřeží Rudého moře již téměř 50 tisíc lidí. Válečné operace zasáhly především oblasti, kde rebelové obsadili řadu měst dříve kontrolovaných vládními silami s podporou Saúdské Arábie a USA. Při prudkých bojích již podle dostupných zpráv zahynuly stovky lidí a hrozí návrat k plnohodnotné občanské válce.
Portugalský ministr zemědělství a rybolovu José Manuel Fernandes požaduje, aby Evropská unie v rámci svého příštího dlouhodobého rozpočtu financovala spásání porostů kozami, kravami a ovcemi. Tento tradiční způsob má pomoci v boji proti rozsáhlým lesním požárům v oblastech s vysokým rizikem jejich vzniku. Zvířata spásáním křovin redukují hořlavý materiál a zamezují tak rychlému šíření ohně v krajině. Podle odborníků jde o efektivní přístup, který Brusel v unijním měřítku dosud opomíjel.
Ruský prezident Vladimir Putin poslal evropským státům nové varování ohledně jejich případného zapojení do konfliktu na Ukrajině. Během svého vystoupení na summitu uskupení BRICS v indickém Novém Dillí prohlásil, že jakékoliv vyslání evropských vojáků na ukrajinské území by znamenalo přímou válku s Ruskem. Šéf Kremlu tak reagoval na debaty západních politiků o možných bezpečnostních zárukách pro Kyjev. Podle jeho slov by přítomnost zahraničních jednotek představovala zásadní eskalaci dosavadního napětí.
Ukrajinští elitní operátoři dronů působí v těžkých pouštních podmínkách severního Mali, kde pomáhají místním povstaleckým silám v boji proti ruským jednotkám. Skupina přibližně patnácti ukrajinských specialistů operuje v regionu Sahel s cílem oslabit svého nepřítele všude, kde působí. Ukrajina tak využívá své těžce získané zkušenosti s bezpilotními letouny k budování nových protiruských partnerství i mimo evropské bojiště. Kromě Mali působí ukrajinští vojáci podle zdrojů z rozvědky také v Súdánu a Libyi.
Ruský prezident Vladimir Putin na podnikatelském fóru uskupení BRICS v Novém Dillí veřejně přiznal, že se Rusko stalo hlavním terčem mezinárodních sankcí na světě. Ve svém následném vystoupení před ruskými novináři ostrým způsobem napadl představitele západních zemí, Severoatlantickou alianci i skupinu G7. Zároveň vykreslil společenství BRICS jako rozvíjející se alternativu vůči slábnoucímu vlivu tradičních západních mocností.
Vítězství pravicově extremistické strany Alternativa pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku vyvolalo v německé politické sféře hluboké znepokojení. Strana pod vedením hlavního kandidáta Ulricha Siegmunda získala téměř 44 procent hlasů a do absolutní většiny v zemském sněmu jí chybí pouhá tři křesla. Přestože není jisté, zda se Siegmundovi podaří sestavit první pravicově extremistickou zemskou vládu od konce druhé světové války, výsledek způsobil politické zemětřesení v celé zemi.
Společnost Anthropic ve své nové zprávě uvedla, že malá skupina ruských vývojářů využila umělou inteligenci k vytvoření softwaru pro autonomní roje útočných dronů. Vývojáři použili AI systém Claude k naprogramování navádění v závěrečné fázi letu, výběru cílů a vzájemné koordinaci více bezpilotních strojů.
Vlny veder, které během letošního léta zasáhly západní a střední Evropu, si vyžádaly rozsáhlé ztráty na životech. Podle dosud dostupných neúplných statistik, které shromáždil server The Guardian, zemřelo na kontinentu nejméně o 35 tisíc lidí více, než bývá v tomto období obvyklé. Uvedená čísla přitom pokrývají zhruba polovinu evropských zemí a drtivá většina z nich zatím nezahrnuje údaje za měsíc srpen.
Spojené státy americké zakážou dovoz široké škály kanadských produktů včetně alkoholu, vybraných mléčných výrobků a motocyklů. Prezident Donald Trump v sérii prováděcích nařízení obvinil sousední zemi z diskriminace amerického zboží a oznámil zavedení nových restrikcí. Tento krok představuje nejnovější eskalaci v mnohaměsíční obchodní válce mezi oběma tradičními spojenci. Oznámení přišlo v reakci na odvetná cla, která vůči americkému zboží zavedla kanadská strana.
Máme za sebou historicky druhé nejteplejší léto, konstatovali meteorologové po konci druhého z ročních období. To přineslo nový historický teplotní rekord. Do dějin se dosud nevídaným počtem tropických dnů zaspala i jedna z tuzemských meteorologických stanic.
V období od 14. do 16. července 2026 byl meteorickou sítí Global Meteor Network detekován nový meteorický roj. Mateřským tělesem je podle parametrů dráhy velmi pravděpodobně kometa Jupiterovy rodiny. Celkem 43 meteorů patřících do nového roje bylo pozorováno v souhvězdí Štíra.
Ministerstvo zdravotnictví upozorňuje cestovatele mířící v závěru léta a během podzimu do jižní a jihovýchodní Evropy a do Asie na riziko infekcí přenášených komáry. Patří mezi ně zejména západonilská horečka, dengue a chikungunya. Riziko nákazy lze přitom výrazně snížit jednoduchými preventivními opatřeními, především používáním vhodných repelentů a důslednou ochranou před poštípáním, uvedlo ministerstvo.
