Dohoda o bezpečné třetí zemi, kterou mezi sebou uzavřely Kanada a Spojené státy, nutí podle lidskoprávních organizací migranty k návratu do země, která pro ně není bezpečná. Kritici upozorňují, že kanadská azylová politika v praxi vystavuje žadatele o azyl riziku zadržení americkými úřady a následné deportaci do zemí původu, kde jim hrozí nebezpečí. Na tyto nedostatky poukazuje nová soudní žaloba, kterou podala Kanadská rada pro uprchlíky spolu s Amnesty International Canada a rodinou z Hondurasu, jež byla z hranic vrácena zpět.
Příběh této rodiny začal v roce 2021, kdy manželé Carlos a Antonia uprchli se svým malým synem z Hondurasu před hrozbou tamního násilí ze strany organizovaných gangů. Jejich cesta přes Guatemalu a Mexiko byla plná strachu a nejistoty. Když dorazili do Spojených států, tehdejší migrační politika administrativy Donalda Trumpa jim v podstatě znemožnila legálně požádat o azyl, přičemž právní zástupce je varoval před rizikem zadržení a okamžitého vyhoštění. Vzhledem k tomu, že Carlos měl příbuzné v Kanadě, rozhodla se rodina pokračovat dále na sever.
Na kanadském hraničním přechodu Fort Erie však narazili na přísná pravidla. Kanadský pohraniční úředník tehdy rozhodl, že do země vpustí pouze Carlose a jeho syna, protože Carlos mohl prokázat rodinné vazby v Kanadě. Jeho manželka Antonia však tuto podmínku nesplňovala a měla být vrácena zpět do Spojených států. Rodina odmítla rozdělení a zvolila raději společný návrat do USA, odkud byli následně deportováni zpět do Hondurasu, kde se v současnosti kvůli obavám z pomsty gangu skrývají.
Dohoda o bezpečné třetí zemi platí od roku 2004 a v zásadě ukládá migrantům povinnost požádat o azyl v té zemi, do které dorazí jako první. Původně se toto pravidlo vztahovalo pouze na oficiální pozemní hraniční přechody, avšak Kanada v posledních letech svá opatření ještě více zpřísnila. Nová legislativa zavedla další pravidla nepřípustnosti pro žadatele o uprchlický status, což vyvolalo kritiku, že vláda Marka Carneyho zavádí imigrační politiku podobnou té, kterou prosazoval Donald Trump.
Kanadský nejvyšší soud sice v roce 2023 rozhodl, že dohoda je v souladu s ústavou, avšak své rozhodnutí opřel o existenci takzvaných legislativních pojistek. Tyto mechanismy teoreticky umožňují úředníkům udělit výjimku z vrácení do USA na základě humanitárních důvodů. Podle lidskoprávních organizací však tyto pojistky fungují pouze na papíře. Žadatelé o azyl na hranicích obvykle nejsou o možnosti žádat o humanitární výjimku vůbec informováni a bez přístupu k právní pomoci musí činit zásadní rozhodnutí během několika málo minut.
Kanadská pohraniční agentura ve svém prohlášení uvedla, že její úředníci mají možnost odložit vyhoštění pouze ve zcela výjimečných případech. Žadatel musí předložit jasné a věrohodné důkazy o tom, že by mu po návratu do Spojených států hrozila smrt, nelidské zacházení nebo deportace bez řádného procesu. Federální vláda navíc Spojené státy dlouhodobě hájí s tím, že země i nadále splňuje všechny právní požadavky na to, aby mohla být považována za bezpečnou třetí zemi. Celou záležitostí se nyní bude zabývat soud, který musí nejprve rozhodnout, zda žalobu vůbec projedná.
Americká prokurátorka Jeanine Pirrová čelí svízelné situaci, kterou dříve či později zakouší každý člen týmu prezidenta Donalda Trumpa. Dostala se do sporu s hlavou státu poté, co dospěla k názoru, že poškození památkového bazénu v hlavním městě nezpůsobili vandalové, ale nepovedená renovace. Tím, že se přiklonila k reálným důkazům, opustila fiktivní svět, který kolem sebe šéf Bílého domu neustále buduje.
Možnost uzavření dohody o budoucnosti strategického Hormuzského průlivu se sice rychle rýsuje, avšak Washington má o konečné podobě zcela jiné představy než Teherán. Americký prezident Donald Trump sice v posledních dnech vyjadřoval značný optimismus a naznačoval, že by k podpisu mohlo dojít každým dnem, Washington však zároveň varuje před jakýmkoliv ujednáním, které by Íránu přiznalo kontrolu nad mezinárodními vodami.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po ničivém nočním ruském útoku na Kyjev zkritizoval spojence za zpoždění v dodávkách systémů protivzdušné obrany či neochotu s ní pomoci. Podle Zelenského by mělo dojít i k uvalení dalších sankcí na Rusko.
Evropu v minulém týdnu šokovala invaze desítek tisíc migrantů z Maroka do španělské exklávy Ceuta na africkém kontinentu. Ke kritikům Madridu se přidal i český premiér Andrej Babiš. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové je však nutné hledat společné řešení problému v rámci celé EU.
Červnový vývoj maloobchodních tržeb potvrzuje, že spotřeba domácností zůstává oporou české ekonomiky, přestože se očekávání analytiků tentokrát spíše nenaplnila. Maloobchodní tržby bez motorových vozidel se po očištění o cenové vlivy meziročně zvýšily o 3,6 procenta. Výsledek tudíž zaostal za mediánovým odhadem analytiků oslovených agenturou Bloomberg, který činil čtyři procenta, a znamená zpomalení proti květnovému růstu o 4,8 procenta. Meziměsíčně tržby o 0,1 procenta klesly.
Jednomu z největších a nejtragičtějších ruských útoků čelil ukrajinský Kyjev v uplynulých hodinách. Moskva v noci nasadila drony a balistické rakety. V ukrajinské metropoli zemřelo nejméně 14 lidí. Přes dvě desítky dalších osob utrpěly zranění. Informovala o tom britská stanice BBC.
Nebezpečné jevy očekávají meteorologové i dnes a zítra. V nové výstraze varují před silnými bouřkami ve středu a ve čtvrtek ráno a odpoledne. Beze změny zůstávají výstrahy před vysokými teplotami a rizikem vzniku a šíření požárů.
Britská monarchie se opět rozrostla. Novým nejmladším členem královské rodiny, v jejímž čele stojí král Karel III., je novorozená dcera princezny Eugenie, jedné z dcer kontroverzního prince Andrewa.
Americký prezident Donald Trump si postěžoval na nelichotivá čísla v průzkumech veřejného mínění. Jejich výsledky napadl a prohlásil, že jeho obliba u občanů je vysoká. Trump dokonce vyjmenoval důvody, proč by tomu tak mělo být.
Česko řeší kritický problém s nedostatkem léku, který slouží především k léčbě rakoviny prsu tím, že blokuje účinky hormonu estrogenu a zastavuje růst nádorových buněk. Pomoci má zvláštní léčebný program.
V Česku dnes vyvrcholí aktuální vlna veder. Poměrně vysoké teploty se nicméně očekávají i v úvodu příštího srpnového týdne. Nejvyšší teploty vystoupají až na 35 stupňů, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Čtyři lidé zemřeli při útoku střelce na Ruskem anektovaném poloostrově Krym. Další osoby utrpěly zranění. Podle dostupných informací útočil voják, který střílel i po svých kolezích. Informovala o tom britská stanice BBC.
