Před čtrnácti dny, kdy Donald Trump poprvé pohrozil íránskému režimu a vzkázal tamním demonstrantům, že „pomoc přichází“, neměly Spojené státy v regionu dostatek sil, aby svá slova podložily činy. To se nyní změnilo. Příjezd letadlové lodi USS Abraham Lincoln a doprovodných torpédoborců vybavených střelami Tomahawk dává Washingtonu potřebnou palebnou sílu. Přesto zůstává zásadní otázka: čeho přesně by mohl útok na Írán v tuto chvíli dosáhnout?
Vojenská přítomnost USA v oblasti je nyní impozantní. Kromě námořní skupiny byly do Jordánska narychlo staženy letky stíhaček F-15, které měly původně zamířit domů do Států. Ty nyní slouží jako obranný štít pro Izrael, Jordánsko a Irák pro případ, že by konflikt přerostl v nekontrolovanou eskalaci. Zároveň byly na základny v Perském zálivu dopraveny systémy Patriot a THAAD, aby chránily americké vojáky před očekávanou íránskou odvetou pomocí dronů a balistických raket.
Bývalí členové americké Rady pro národní bezpečnost se domnívají, že nejvíce pravděpodobnou vojenskou opcí by mohl být pokus o dopadení nebo likvidaci nejvyššího duchovního vůdce, ajatolláha Alího Chameneího. Tato operace by mohla být modelována podle nedávného dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura. Odborníci se totiž shodují, že údery na běžné vojenské cíle by režimem pravděpodobně nijak zásadně neotřásly a nepřinesly by kýžený strategický efekt.
Úspěch takové mise by však závisel na naprosto přesných zpravodajských informacích zevnitř Íránu. Zatímco ve Venezuele trvala příprava CIA pět měsíců a opírala se o zdroje přímo v Madurově vládě, není jasné, nakolik mají Američané podchycené Chameneího okolí. Izrael sice loni v červnu úspěšně zlikvidoval řadu íránských představitelů díky sledování mobilů jejich bodyguardů, ale ajatolláhova osobní bezpečnostní opatření jsou od té doby extrémně přísná.
Samotný Írán v současnosti disponuje jen slabou protivzdušnou obranou. Loňská válka s Izraelem ukázala, že cizí letouny mohou nad zemí operovat téměř beztrestně, což ostatně umožnilo i bombardování podzemního komplexu ve Fordo. Pokud by se však USA rozhodly pro pokus o zajetí vůdce v Teheránu, musely by překonat vzdálenost přes 1 500 kilometrů od Indického oceánu. To nahrává spíše scénáři atentátu pomocí zbraní s dlouhým doletem, což by ovšem představovalo bezprecedentní eskalaci konfliktu.
Další velkou neznámou je situace po případné smrti Chameneího. Íránský režim se zatím zdá být dostatečně soudržný na to, aby násilím potlačil domácí opozici, a není vůbec jisté, zda by jeho nástupce změnil politický kurz směrem, který si přeje Bílý dům. Naopak by mohl následovat mocenský boj, nad kterým by Washington neměl žádnou kontrolu. Jisté je jen to, že by následovala okamžitá vojenská odveta ze strany Teheránu.
Íránský prezident Masúd Pezeškiján již varoval, že jakýkoliv útok na nejvyššího vůdce bude považován za vyhlášení války. Írán má v podzemních „raketových městech“ připraveno na dva tisíce balistických raket. Nejpravděpodobnějším cílem takového protiúderu by byla právě letadlová loď Abraham Lincoln nebo americké základny v Kataru. Zkušenosti z loňského léta přitom ukazují, že i přes špičkovou obranu dokáže zhruba 14 % íránských raket proniknout skrz ochranný deštník.
Takový střet by do války automaticky vtáhl i státy Perského zálivu. Spojené království již například preventivně posílilo svou přítomnost v Kataru, aby pomohlo tamní armádě s obranou. Írán by se mohl pokusit i o zaminování Hormuzského průlivu a zastavení světového obchodu s ropou. I když jsou vojenské možnosti Íránu v přímém střetu omezené, vyhlídky Bílého domu na rychlé a čisté vítězství jsou podle analytiků stejně nejisté.
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla ruské armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen. Přestože ženy v ruských ozbrojených silách tradičně zastávaly spíše podpůrné funkce, současné náborové kampaně, propaganda na sociálních sítích i zprávy státních médií ukazují, že armáda usiluje o jejich zapojení do operačních rolí, zejména v oblasti obsluhy bezpilotních letounů a dalších technických specializací.
Vojenský konflikt na Ukrajině si od začátku plnohodnotné ruské invaze vyžádal na obou stranách již více než dva miliony padlých, zraněných či pohřešovaných vojáků. Vyplývá to z nové studie amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia. Podle zveřejněných odhadů nesou hlavní tíhu ztrát moskevské síly, které zaznamenaly přibližně 1,4 milionu obětí, přičemž počet mrtvých ruských vojáků dosahuje 400 000 až 450 000.
Evropská komise předložila finanční návrh pro vstup Černé Hory do Evropské unie, podle kterého by začlenění této balkánské země v rámci příštího sedmiletého rozpočtového cyklu mělo unijní pokladnu vyjít na tři miliardy eur.
Vedení amerického ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha provází podle CNN hluboká nedůvěra vůči podřízeným a neustálé prověřování jejich loajality. Tento stav vyvrcholil na začátku dubna, kdy se náčelník generálního štábu armády Randy George pokusil s ministrem osobně setkat. Chtěl s ním projednat narůstající napětí, které vyvolaly Hegsethovy přímé zásahy do kariérního postupu vysokých důstojníků, včetně zablokování povýšení čtyř plukovníků. K plánované schůzce, na které chtěl generál George představit armádní technologické priority, už ale nedošlo, protože byl hned následující den z funkce propuštěn.
Demokraté a organizace na ochranu volebních práv varují, že nedávný projev Donalda Trumpa, ve kterém bez důkazů hovořil o čínském vměšování do voleb v roce 2020, je jasnou snahou připravit půdu pro zpochybnění výsledků listopadových průběžných voleb.
Španělská severoafrická enkláva Ceuta čelí rozsáhlé humanitární a sociální krizi poté, co na její území v posledních dnech přes moře dorazily stovky migrantů ze sousedního Maroka. Místní úřady hlásí zcela naplněné ubytovací kapacity a masivní příliv lidí, kteří obcházejí hraniční zábrany plaváním podél pobřežních vlnolamů. Regionální prezident Juan Jesús Vivas v reakci na překotný vývoj varoval, že situace dosáhla krizového stavu a tamní přijímací střediska již nedokážou čelit náporu nově příchozích.
Reportáž ukrajinsko-amerického novináře Davida Kiričenka z frontové linie pro web Kyiv Post vykresluje drsnou realitu dnešního bojiště, kde prim hrají moderní technologie. Kiričenko strávil několik dní v těsné blízkosti jednotky bezpilotních systémů ukrajinské 110. samostatné mechanizované brigády. Společně s americkým dokumentaristou Ryanem Van Ertem nahlédli přímo do takzvané zóny zabíjení, tedy pásma neustále sledovaného a napadaného drony.
Katastrofální požáry pustošící v těchto dnech rozsáhlé oblasti Španělska a Francie představují podle nejvyšších evropských představitelů zásadní hrozbu pro celou Evropu. Ohňový živel v blízkosti Madridu a Bordeaux již zničil desítky tisíc hektarů porostu a srovnal se zemí stovky obytných domů. Následná evakuace více než tří set tisíc obyvatel se zapsala do historie jako jedna z nejrozsáhlejších záchranných akcí svého druhu na evropském kontinentu.
Omezení konzumace cukru v prvních dvou letech života může podle vědců výrazně přispět k ochraně mozku a snížení rizika vzniku demence v pozdějším věku. Nejnovější zjištění vycházejí z analýzy historických dat z doby ukončení přídělového systému na cukr ve Velké Británii po druhé světové válce. Výzkumníci porovnávali zdravotní stav lidí, kteří vyrůstali v období striktního přídělu sladkostí, s generací narozenou bezprostředně po jeho zrušení.
Vlna ničivých lesních požárů přiměla španělskou vládu k vyhlášení celostátního nouzového stavu v Madridském regionu a v provincii Ávila. Rozsáhlé evakuace a nasazení vojenských pohotovostních jednotek jasně ukázaly, že požáry šířící se do zástavby vyžadují zcela odlišný přístup, než jaký byl v zemi dosud běžný. Ohrožena jsou především území na pomezí přírody a městské infrastruktury, kde se rizika výrazně koncentrují a komplikují jakékoliv záchranné operace.
Technologie zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) představuje klíčový pilíř strategie Evropské unie pro dekarbonizaci těžkého průmyslu, jako je výroba cementu, oceli či chemických látek. Tento proces spočívá v oddělení oxidu uhličitého přímo u průmyslových zdrojů, jeho následné přepravě potrubím nebo loděmi a v trvalém uložení do hlubokých geologických struktur. Podle Aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi si Unie stanovila cíl dosáhnout do roku 2030 roční kapacity ukládání minimálně padesáti milionů tun CO₂, přičemž do roku 2040 bude podle odhadů Evropské komise nutné ročně uskladnit až dvě stě padesát milionů tun tohoto skleníkového plynu.
Iránské Islámské revoluční gardy v oficiálním prohlášení zveřejněném státními médii přísahaly odvetu za rozsáhlé noční údery Spojených států na íránské cíle. Teheránský režim otevřeně deklaroval záměr ještě během dneška potrestat agresora. Napětí na Blízkém východě tak po krátkém útlumu opět prudce eskaluje, přičemž obě strany dávají najevo odhodlání v konfrontaci pokračovat.