Před čtrnácti dny, kdy Donald Trump poprvé pohrozil íránskému režimu a vzkázal tamním demonstrantům, že „pomoc přichází“, neměly Spojené státy v regionu dostatek sil, aby svá slova podložily činy. To se nyní změnilo. Příjezd letadlové lodi USS Abraham Lincoln a doprovodných torpédoborců vybavených střelami Tomahawk dává Washingtonu potřebnou palebnou sílu. Přesto zůstává zásadní otázka: čeho přesně by mohl útok na Írán v tuto chvíli dosáhnout?
Vojenská přítomnost USA v oblasti je nyní impozantní. Kromě námořní skupiny byly do Jordánska narychlo staženy letky stíhaček F-15, které měly původně zamířit domů do Států. Ty nyní slouží jako obranný štít pro Izrael, Jordánsko a Irák pro případ, že by konflikt přerostl v nekontrolovanou eskalaci. Zároveň byly na základny v Perském zálivu dopraveny systémy Patriot a THAAD, aby chránily americké vojáky před očekávanou íránskou odvetou pomocí dronů a balistických raket.
Bývalí členové americké Rady pro národní bezpečnost se domnívají, že nejvíce pravděpodobnou vojenskou opcí by mohl být pokus o dopadení nebo likvidaci nejvyššího duchovního vůdce, ajatolláha Alího Chameneího. Tato operace by mohla být modelována podle nedávného dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura. Odborníci se totiž shodují, že údery na běžné vojenské cíle by režimem pravděpodobně nijak zásadně neotřásly a nepřinesly by kýžený strategický efekt.
Úspěch takové mise by však závisel na naprosto přesných zpravodajských informacích zevnitř Íránu. Zatímco ve Venezuele trvala příprava CIA pět měsíců a opírala se o zdroje přímo v Madurově vládě, není jasné, nakolik mají Američané podchycené Chameneího okolí. Izrael sice loni v červnu úspěšně zlikvidoval řadu íránských představitelů díky sledování mobilů jejich bodyguardů, ale ajatolláhova osobní bezpečnostní opatření jsou od té doby extrémně přísná.
Samotný Írán v současnosti disponuje jen slabou protivzdušnou obranou. Loňská válka s Izraelem ukázala, že cizí letouny mohou nad zemí operovat téměř beztrestně, což ostatně umožnilo i bombardování podzemního komplexu ve Fordo. Pokud by se však USA rozhodly pro pokus o zajetí vůdce v Teheránu, musely by překonat vzdálenost přes 1 500 kilometrů od Indického oceánu. To nahrává spíše scénáři atentátu pomocí zbraní s dlouhým doletem, což by ovšem představovalo bezprecedentní eskalaci konfliktu.
Další velkou neznámou je situace po případné smrti Chameneího. Íránský režim se zatím zdá být dostatečně soudržný na to, aby násilím potlačil domácí opozici, a není vůbec jisté, zda by jeho nástupce změnil politický kurz směrem, který si přeje Bílý dům. Naopak by mohl následovat mocenský boj, nad kterým by Washington neměl žádnou kontrolu. Jisté je jen to, že by následovala okamžitá vojenská odveta ze strany Teheránu.
Íránský prezident Masúd Pezeškiján již varoval, že jakýkoliv útok na nejvyššího vůdce bude považován za vyhlášení války. Írán má v podzemních „raketových městech“ připraveno na dva tisíce balistických raket. Nejpravděpodobnějším cílem takového protiúderu by byla právě letadlová loď Abraham Lincoln nebo americké základny v Kataru. Zkušenosti z loňského léta přitom ukazují, že i přes špičkovou obranu dokáže zhruba 14 % íránských raket proniknout skrz ochranný deštník.
Takový střet by do války automaticky vtáhl i státy Perského zálivu. Spojené království již například preventivně posílilo svou přítomnost v Kataru, aby pomohlo tamní armádě s obranou. Írán by se mohl pokusit i o zaminování Hormuzského průlivu a zastavení světového obchodu s ropou. I když jsou vojenské možnosti Íránu v přímém střetu omezené, vyhlídky Bílého domu na rychlé a čisté vítězství jsou podle analytiků stejně nejisté.
Ředitel afrického Centera pro kontrolu a prevenci nemocí (Africa CDC) Jean Kaseya varoval, že dosud nevídané šíření epidemie eboly v Africe by se mohlo rozšířit do Velké Británie i dalších zemí světa, pokud mezinárodní společenství neposkytne dostatečné finanční prostředky na zvýšení připravenosti a zajištění léčby.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
