Před čtrnácti dny, kdy Donald Trump poprvé pohrozil íránskému režimu a vzkázal tamním demonstrantům, že „pomoc přichází“, neměly Spojené státy v regionu dostatek sil, aby svá slova podložily činy. To se nyní změnilo. Příjezd letadlové lodi USS Abraham Lincoln a doprovodných torpédoborců vybavených střelami Tomahawk dává Washingtonu potřebnou palebnou sílu. Přesto zůstává zásadní otázka: čeho přesně by mohl útok na Írán v tuto chvíli dosáhnout?
Vojenská přítomnost USA v oblasti je nyní impozantní. Kromě námořní skupiny byly do Jordánska narychlo staženy letky stíhaček F-15, které měly původně zamířit domů do Států. Ty nyní slouží jako obranný štít pro Izrael, Jordánsko a Irák pro případ, že by konflikt přerostl v nekontrolovanou eskalaci. Zároveň byly na základny v Perském zálivu dopraveny systémy Patriot a THAAD, aby chránily americké vojáky před očekávanou íránskou odvetou pomocí dronů a balistických raket.
Bývalí členové americké Rady pro národní bezpečnost se domnívají, že nejvíce pravděpodobnou vojenskou opcí by mohl být pokus o dopadení nebo likvidaci nejvyššího duchovního vůdce, ajatolláha Alího Chameneího. Tato operace by mohla být modelována podle nedávného dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura. Odborníci se totiž shodují, že údery na běžné vojenské cíle by režimem pravděpodobně nijak zásadně neotřásly a nepřinesly by kýžený strategický efekt.
Úspěch takové mise by však závisel na naprosto přesných zpravodajských informacích zevnitř Íránu. Zatímco ve Venezuele trvala příprava CIA pět měsíců a opírala se o zdroje přímo v Madurově vládě, není jasné, nakolik mají Američané podchycené Chameneího okolí. Izrael sice loni v červnu úspěšně zlikvidoval řadu íránských představitelů díky sledování mobilů jejich bodyguardů, ale ajatolláhova osobní bezpečnostní opatření jsou od té doby extrémně přísná.
Samotný Írán v současnosti disponuje jen slabou protivzdušnou obranou. Loňská válka s Izraelem ukázala, že cizí letouny mohou nad zemí operovat téměř beztrestně, což ostatně umožnilo i bombardování podzemního komplexu ve Fordo. Pokud by se však USA rozhodly pro pokus o zajetí vůdce v Teheránu, musely by překonat vzdálenost přes 1 500 kilometrů od Indického oceánu. To nahrává spíše scénáři atentátu pomocí zbraní s dlouhým doletem, což by ovšem představovalo bezprecedentní eskalaci konfliktu.
Další velkou neznámou je situace po případné smrti Chameneího. Íránský režim se zatím zdá být dostatečně soudržný na to, aby násilím potlačil domácí opozici, a není vůbec jisté, zda by jeho nástupce změnil politický kurz směrem, který si přeje Bílý dům. Naopak by mohl následovat mocenský boj, nad kterým by Washington neměl žádnou kontrolu. Jisté je jen to, že by následovala okamžitá vojenská odveta ze strany Teheránu.
Íránský prezident Masúd Pezeškiján již varoval, že jakýkoliv útok na nejvyššího vůdce bude považován za vyhlášení války. Írán má v podzemních „raketových městech“ připraveno na dva tisíce balistických raket. Nejpravděpodobnějším cílem takového protiúderu by byla právě letadlová loď Abraham Lincoln nebo americké základny v Kataru. Zkušenosti z loňského léta přitom ukazují, že i přes špičkovou obranu dokáže zhruba 14 % íránských raket proniknout skrz ochranný deštník.
Takový střet by do války automaticky vtáhl i státy Perského zálivu. Spojené království již například preventivně posílilo svou přítomnost v Kataru, aby pomohlo tamní armádě s obranou. Írán by se mohl pokusit i o zaminování Hormuzského průlivu a zastavení světového obchodu s ropou. I když jsou vojenské možnosti Íránu v přímém střetu omezené, vyhlídky Bílého domu na rychlé a čisté vítězství jsou podle analytiků stejně nejisté.
Válka s Íránem, která trvá třetí týden, už nyní drasticky zatěžuje americkou státní kasu. Podle představitelů Trumpovy administrativy vynaložily Spojené státy na tento konflikt za prvních čtrnáct dní minimálně 12 miliard dolarů. Toto číslo se okamžitě stalo středem ostré kritiky ze strany demokratů i zastánců rozpočtové odpovědnosti, kteří upozorňují, že astronomické sumy mizející v raketových útocích by mohly zásadně proměnit životy milionů Američanů v oblastech zdravotnictví či školství.
Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že hodlá o zhruba měsíc odložit svou vysoce sledovanou březnovou návštěvu Číny. Jako hlavní důvod uvedl nutnost osobního dohledu nad probíhající válkou v Íránu. Setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, které mělo původně proběhnout od 31. března do 2. dubna, se tak pravděpodobně uskuteční až v pozdějším termínu.
Na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny dochází k systematické likvidaci náboženské svobody. Původně pestrý ekosystém mnoha věr je násilně přetvářen v jedinou povolenou víru: kult ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco například v Chersonské oblasti před invazí působilo přes 990 náboženských organizací zastupujících 38 různých směrů, dnes jich zbývá jen 175. Naprostá většina z nich je navíc podřízena Ruské pravoslavné církvi (ROC), která je úzce spjata s Kremlem.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.