Před čtrnácti dny, kdy Donald Trump poprvé pohrozil íránskému režimu a vzkázal tamním demonstrantům, že „pomoc přichází“, neměly Spojené státy v regionu dostatek sil, aby svá slova podložily činy. To se nyní změnilo. Příjezd letadlové lodi USS Abraham Lincoln a doprovodných torpédoborců vybavených střelami Tomahawk dává Washingtonu potřebnou palebnou sílu. Přesto zůstává zásadní otázka: čeho přesně by mohl útok na Írán v tuto chvíli dosáhnout?
Vojenská přítomnost USA v oblasti je nyní impozantní. Kromě námořní skupiny byly do Jordánska narychlo staženy letky stíhaček F-15, které měly původně zamířit domů do Států. Ty nyní slouží jako obranný štít pro Izrael, Jordánsko a Irák pro případ, že by konflikt přerostl v nekontrolovanou eskalaci. Zároveň byly na základny v Perském zálivu dopraveny systémy Patriot a THAAD, aby chránily americké vojáky před očekávanou íránskou odvetou pomocí dronů a balistických raket.
Bývalí členové americké Rady pro národní bezpečnost se domnívají, že nejvíce pravděpodobnou vojenskou opcí by mohl být pokus o dopadení nebo likvidaci nejvyššího duchovního vůdce, ajatolláha Alího Chameneího. Tato operace by mohla být modelována podle nedávného dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura. Odborníci se totiž shodují, že údery na běžné vojenské cíle by režimem pravděpodobně nijak zásadně neotřásly a nepřinesly by kýžený strategický efekt.
Úspěch takové mise by však závisel na naprosto přesných zpravodajských informacích zevnitř Íránu. Zatímco ve Venezuele trvala příprava CIA pět měsíců a opírala se o zdroje přímo v Madurově vládě, není jasné, nakolik mají Američané podchycené Chameneího okolí. Izrael sice loni v červnu úspěšně zlikvidoval řadu íránských představitelů díky sledování mobilů jejich bodyguardů, ale ajatolláhova osobní bezpečnostní opatření jsou od té doby extrémně přísná.
Samotný Írán v současnosti disponuje jen slabou protivzdušnou obranou. Loňská válka s Izraelem ukázala, že cizí letouny mohou nad zemí operovat téměř beztrestně, což ostatně umožnilo i bombardování podzemního komplexu ve Fordo. Pokud by se však USA rozhodly pro pokus o zajetí vůdce v Teheránu, musely by překonat vzdálenost přes 1 500 kilometrů od Indického oceánu. To nahrává spíše scénáři atentátu pomocí zbraní s dlouhým doletem, což by ovšem představovalo bezprecedentní eskalaci konfliktu.
Další velkou neznámou je situace po případné smrti Chameneího. Íránský režim se zatím zdá být dostatečně soudržný na to, aby násilím potlačil domácí opozici, a není vůbec jisté, zda by jeho nástupce změnil politický kurz směrem, který si přeje Bílý dům. Naopak by mohl následovat mocenský boj, nad kterým by Washington neměl žádnou kontrolu. Jisté je jen to, že by následovala okamžitá vojenská odveta ze strany Teheránu.
Íránský prezident Masúd Pezeškiján již varoval, že jakýkoliv útok na nejvyššího vůdce bude považován za vyhlášení války. Írán má v podzemních „raketových městech“ připraveno na dva tisíce balistických raket. Nejpravděpodobnějším cílem takového protiúderu by byla právě letadlová loď Abraham Lincoln nebo americké základny v Kataru. Zkušenosti z loňského léta přitom ukazují, že i přes špičkovou obranu dokáže zhruba 14 % íránských raket proniknout skrz ochranný deštník.
Takový střet by do války automaticky vtáhl i státy Perského zálivu. Spojené království již například preventivně posílilo svou přítomnost v Kataru, aby pomohlo tamní armádě s obranou. Írán by se mohl pokusit i o zaminování Hormuzského průlivu a zastavení světového obchodu s ropou. I když jsou vojenské možnosti Íránu v přímém střetu omezené, vyhlídky Bílého domu na rychlé a čisté vítězství jsou podle analytiků stejně nejisté.
Dohoda mezi Spojenými státy a Íránem ukončuje válečný konflikt, který začal 28. února překvapivými útoky USA a Izraele. Podle analýzy BBC tato válka představuje dosud největší zahraničněpolitický přešlap prezidenta Donalda Trumpa a jasně ukázala limity americké globální dominance.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že mírová dohoda s Íránem je již kompletně podepsána a strategický Hormuzský průliv je od pátku plně otevřen pro námořní dopravu.
Ukrajinské ministerstvo obrany v neděli představilo podrobnosti rozsáhlé vojenské reformy, která zavádí postupné propouštění dlouho sloužících vojáků do civilu, zvyšuje finanční ohodnocení na frontě a mění pravidla pro armádní kontrakty.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že Francie a její spojenci jsou připraveni během několika dní zahájit námořní misi k zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu, jakmile bude potvrzeno příměří mezi Spojenými státy a Íránem.
Světoví lídři čelí výzvám, aby splnili svůj slib daný milionům obětí pandemie covidu-19 a definitivně dokončili dohodu o postupu při budoucích globálních zdravotních krizích.
Pro fotbalové fanoušky je mistrovství světa víc než jen pouhý sport. Každé čtyři roky představuje tento turnaj moment sjednocení, který skrze společnou vášeň ke hře spojuje lidi bez ohledu na jazykové, kulturní či geografické bariéry.
Otázka osudu íránských zásob obohaceného uranu zůstává jedním z hlavních sporných bodů v diplomatických jednáních mezi Washingtonem a Teheránem o ukončení válečného konfliktu. Americký prezident Donald Trump striktně požaduje, aby Írán odevzdal veškerý vysoce koncentrovaný materiál, který označuje jako „jaderný prach“. Íránští představitelé naopak opakovaně obhajují své právo na civilní jaderný program.
Vztahy mezi Washingtonem a Madridem zatěžuje hluboký politický a ideologický rozpor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a španělským socialistickým premiérem Pedrem Sánchezem. Tento střet se podle webu Politico nyní přenáší i na sportovní pole, když španělská fotbalová reprezentace vstupuje do mistrovství světa v USA jako jeden z hlavních favoritů na titul.
Oznámení dohody o ukončení nepřátelství mezi Spojenými státy a Íránem přineslo Donaldu Trumpovi vítaný narozeninový dárek, který je však opředen značnou mírou nejistoty. Americký prezident ve svém příspěvku na sociálních sítích dohodu uvítal s tím, že se Hormuzský průliv otevře pro obchodní dopravu a USA ukončí svou námořní blokádu.
Světové finanční trhy a energetický sektor okamžitě zareagovaly na oznámení rámcové dohody mezi Spojenými státy a Íránem o ukončení válečného konfliktu. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa tato dohoda povede k opětovnému otevření klíčové námořní trasy v Hormuzském průlivu, na což reagoval na sociálních sítích komentářem, aby ropa začala znovu proudit. Globální benchmark pro ceny ropy, brent crude, zaznamenal pokles o 4,7 procenta na 83,24 dolaru za barel. Akciové trhy v Asii a Evropě naopak v reakci na tuto zprávu výrazně posílily.
Cena ropy Brent dnes klesla k úrovni 83 dolarů za barel, přesně na 83,04 dolary. To je její nejnižší cena od letošního 10. března, plyne z dat agentury Bloomberg. Zpevňuje také čeká koruna a v celosvětově rostou akcie, resp. termínové kontrakty na ně. Důvodem toho všeho je pozitivní nálada na trzích, která nastává v důsledku oznámení provizorní dohody Washingtonu a Teheránu o ukončení bojů v Perském zálivu a otevření Hormuzského průlivu.
Konec války v Íránu je tady! Americký prezident Donald Trump v uplynulých hodinách oznámil uzavření mírové dohody s Íránem a nařídil otevření Hormuzského průlivu i ukončení americké námořní blokády. Vojenské operace se mají zastavit také v Libanonu. K oficiálnímu podpisu dohody dojde v pátek v Evropě.