Před čtrnácti dny, kdy Donald Trump poprvé pohrozil íránskému režimu a vzkázal tamním demonstrantům, že „pomoc přichází“, neměly Spojené státy v regionu dostatek sil, aby svá slova podložily činy. To se nyní změnilo. Příjezd letadlové lodi USS Abraham Lincoln a doprovodných torpédoborců vybavených střelami Tomahawk dává Washingtonu potřebnou palebnou sílu. Přesto zůstává zásadní otázka: čeho přesně by mohl útok na Írán v tuto chvíli dosáhnout?
Vojenská přítomnost USA v oblasti je nyní impozantní. Kromě námořní skupiny byly do Jordánska narychlo staženy letky stíhaček F-15, které měly původně zamířit domů do Států. Ty nyní slouží jako obranný štít pro Izrael, Jordánsko a Irák pro případ, že by konflikt přerostl v nekontrolovanou eskalaci. Zároveň byly na základny v Perském zálivu dopraveny systémy Patriot a THAAD, aby chránily americké vojáky před očekávanou íránskou odvetou pomocí dronů a balistických raket.
Bývalí členové americké Rady pro národní bezpečnost se domnívají, že nejvíce pravděpodobnou vojenskou opcí by mohl být pokus o dopadení nebo likvidaci nejvyššího duchovního vůdce, ajatolláha Alího Chameneího. Tato operace by mohla být modelována podle nedávného dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura. Odborníci se totiž shodují, že údery na běžné vojenské cíle by režimem pravděpodobně nijak zásadně neotřásly a nepřinesly by kýžený strategický efekt.
Úspěch takové mise by však závisel na naprosto přesných zpravodajských informacích zevnitř Íránu. Zatímco ve Venezuele trvala příprava CIA pět měsíců a opírala se o zdroje přímo v Madurově vládě, není jasné, nakolik mají Američané podchycené Chameneího okolí. Izrael sice loni v červnu úspěšně zlikvidoval řadu íránských představitelů díky sledování mobilů jejich bodyguardů, ale ajatolláhova osobní bezpečnostní opatření jsou od té doby extrémně přísná.
Samotný Írán v současnosti disponuje jen slabou protivzdušnou obranou. Loňská válka s Izraelem ukázala, že cizí letouny mohou nad zemí operovat téměř beztrestně, což ostatně umožnilo i bombardování podzemního komplexu ve Fordo. Pokud by se však USA rozhodly pro pokus o zajetí vůdce v Teheránu, musely by překonat vzdálenost přes 1 500 kilometrů od Indického oceánu. To nahrává spíše scénáři atentátu pomocí zbraní s dlouhým doletem, což by ovšem představovalo bezprecedentní eskalaci konfliktu.
Další velkou neznámou je situace po případné smrti Chameneího. Íránský režim se zatím zdá být dostatečně soudržný na to, aby násilím potlačil domácí opozici, a není vůbec jisté, zda by jeho nástupce změnil politický kurz směrem, který si přeje Bílý dům. Naopak by mohl následovat mocenský boj, nad kterým by Washington neměl žádnou kontrolu. Jisté je jen to, že by následovala okamžitá vojenská odveta ze strany Teheránu.
Íránský prezident Masúd Pezeškiján již varoval, že jakýkoliv útok na nejvyššího vůdce bude považován za vyhlášení války. Írán má v podzemních „raketových městech“ připraveno na dva tisíce balistických raket. Nejpravděpodobnějším cílem takového protiúderu by byla právě letadlová loď Abraham Lincoln nebo americké základny v Kataru. Zkušenosti z loňského léta přitom ukazují, že i přes špičkovou obranu dokáže zhruba 14 % íránských raket proniknout skrz ochranný deštník.
Takový střet by do války automaticky vtáhl i státy Perského zálivu. Spojené království již například preventivně posílilo svou přítomnost v Kataru, aby pomohlo tamní armádě s obranou. Írán by se mohl pokusit i o zaminování Hormuzského průlivu a zastavení světového obchodu s ropou. I když jsou vojenské možnosti Íránu v přímém střetu omezené, vyhlídky Bílého domu na rychlé a čisté vítězství jsou podle analytiků stejně nejisté.
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.