Ukrajina se po letech konfliktu potýká s tichým, ale neuvěřitelně zákeřným nepřítelem – minami, které zůstaly ukryté v polích, lesích a městech po celé zemi. V jihoukrajinském městečku Bezymenne se Viktoria Šynkar, bývalá kadeřnice, pohybuje po poli s detektorem kovů. Každý její krok je rozhodující – může jít o otázku života, jejího nebo těch, kteří se sem v budoucnu vrátí. Dnes, místo nůžek, používá detektor kovů a ochranný oblek. Pracuje pro britskou organizaci Halo Trust, která patří mezi 80 týmů, které se podílejí na odminování Ukrajiny.
Během nedávné akce její tým našel 243 sovětských protitankových min TM-62, které mohou zničit celé vozidlo a zabít všechny uvnitř. Takovéto smrtící nálezy jsou na Ukrajině běžné. Miny představují jeden z hlavních důvodů, proč se Ukrajina nemůže vrátit ke své roli světového zemědělského giganta. Před válkou byla jedním z největších vývozců obilí na světě, dnes je mnoho polí buď zaminovaných, nebo se nachází příliš blízko fronty, kde není bezpečné pracovat.
Ukrajinské ministerstvo obrany vytvořilo Národní centrum pro odminování, které shromažďuje data a vytváří podrobné mapy kontaminovaných a vyčištěných oblastí. Avšak tyto mapy pokrývají pouze území pod kontrolou Kyjeva. O okupovaných nebo příliš nebezpečných oblastech nejsou dostupné žádné aktuální údaje. To znamená, že i půda označená jako bezpečná může stále skrývat nevybuchlou munici.
Zemědělci, jako Ihor Kňazev z Charkovské oblasti, jsou zoufalí. „Každý rok mi slibují, že přijdou zítra. Ale nikdo nepřijde,“ říká. Rozhodl se riskovat a s detektorem kovů začal sám prohledávat svá pole. Jednou, když traktorem omylem najel na minu, měl štěstí – mina nevybuchla.
Mnoho farmářů se pokouší vrátit k práci, ale neví, zda jejich pole není smrtelnou pastí. Někteří se bojí, jiní riskují, a někteří zaplatili životem. Manželé Sysenkovi z vesnice Kamjanka měli štěstí, jejich pole bylo vyčištěno švýcarskou organizací FSD, která objevila desítky min typu PFM-1, jež zabíjí i při lehkém doteku.
V některých oblastech však odminování narazilo na vážné technické problémy. V místech s vysokým množstvím kovového odpadu detektory neustále pípají a nejsou schopny rozlišit mezi smrtící municí a neškodnými úlomky. V Korobčyne na jihu Ukrajiny se zemědělec Mykola Pereverzev rozhodl sestrojit dálkově ovládaný traktor. Když jeden z jeho strojů najel na minu a vybuchl, postavil nový a pokračoval. Jeho slunečnicové pole je důkazem, že se nevzdává, i když neustále čelí nebezpečí.
„I vojáci říkají, že stejným místem můžete projít pětkrát, a až pošesté to bouchne,“ říká Pereverzev.
Podle ukrajinského ministra zemědělství Vitalije Kovala došlo k dramatickému poklesu produkce obilí, z 84 milionů tun v roce 2021 na 56 milionů tun v roce 2025. Ukrajina má na papíře 42 milionů hektarů zemědělské půdy, ale kvůli válce je reálně dostupných pouze 24 milionů hektarů. Do května 2025 bylo vyčištěno 11 800 hektarů z kontaminovaných 14 200 hektarů. Tato čísla však nezahrnují oblasti, které jsou podezřelé z kontaminace, nebo místa, kam se ještě nikdo neodvážil.
Paul Heslop z Rozvojového programu OSN odhaduje, že miny mohou být rozesety po milionech. Přesto věří, že díky moderním technologiím a strategickému přístupu je možné situaci zvládnout. Prioritou jsou oblasti s kritickou infrastrukturou a těmi, které mají význam pro zemědělství a civilní život.
Mezi Kyjevem a Charkovem už byla většina oblasti vyčištěna, ale východní a jižní Ukrajina, blízké frontě, stále zůstávají mimo možnosti bezpečné obnovy. Pete Smith z Halo Trust dokonce uvedl, že Ukrajina je pravděpodobně nejzaminovanější zemí na světě, ale díky novým technologiím, jako jsou satelity, drony a analýza umělou inteligencí, je možný pokrok.
Viktoria Šynkar, která pro Halo Trust pracuje od května 2024, přiznává, že její práce je těžká, ale má pro ni hluboký smysl. „Jsou tu skvělí lidé. A vím, proč to dělám – protože bez bezpečné půdy se naše země nikdy nevzpamatuje.“
Bez odminování nebude možné obnovit ukrajinské hospodářství, vrátit obyvatele a znovu nastartovat zemědělství. Válka se zapisuje nejen do dějin, ale i do každého metru ukrajinské půdy.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.