Ukrajina se po letech konfliktu potýká s tichým, ale neuvěřitelně zákeřným nepřítelem – minami, které zůstaly ukryté v polích, lesích a městech po celé zemi. V jihoukrajinském městečku Bezymenne se Viktoria Šynkar, bývalá kadeřnice, pohybuje po poli s detektorem kovů. Každý její krok je rozhodující – může jít o otázku života, jejího nebo těch, kteří se sem v budoucnu vrátí. Dnes, místo nůžek, používá detektor kovů a ochranný oblek. Pracuje pro britskou organizaci Halo Trust, která patří mezi 80 týmů, které se podílejí na odminování Ukrajiny.
Během nedávné akce její tým našel 243 sovětských protitankových min TM-62, které mohou zničit celé vozidlo a zabít všechny uvnitř. Takovéto smrtící nálezy jsou na Ukrajině běžné. Miny představují jeden z hlavních důvodů, proč se Ukrajina nemůže vrátit ke své roli světového zemědělského giganta. Před válkou byla jedním z největších vývozců obilí na světě, dnes je mnoho polí buď zaminovaných, nebo se nachází příliš blízko fronty, kde není bezpečné pracovat.
Ukrajinské ministerstvo obrany vytvořilo Národní centrum pro odminování, které shromažďuje data a vytváří podrobné mapy kontaminovaných a vyčištěných oblastí. Avšak tyto mapy pokrývají pouze území pod kontrolou Kyjeva. O okupovaných nebo příliš nebezpečných oblastech nejsou dostupné žádné aktuální údaje. To znamená, že i půda označená jako bezpečná může stále skrývat nevybuchlou munici.
Zemědělci, jako Ihor Kňazev z Charkovské oblasti, jsou zoufalí. „Každý rok mi slibují, že přijdou zítra. Ale nikdo nepřijde,“ říká. Rozhodl se riskovat a s detektorem kovů začal sám prohledávat svá pole. Jednou, když traktorem omylem najel na minu, měl štěstí – mina nevybuchla.
Mnoho farmářů se pokouší vrátit k práci, ale neví, zda jejich pole není smrtelnou pastí. Někteří se bojí, jiní riskují, a někteří zaplatili životem. Manželé Sysenkovi z vesnice Kamjanka měli štěstí, jejich pole bylo vyčištěno švýcarskou organizací FSD, která objevila desítky min typu PFM-1, jež zabíjí i při lehkém doteku.
V některých oblastech však odminování narazilo na vážné technické problémy. V místech s vysokým množstvím kovového odpadu detektory neustále pípají a nejsou schopny rozlišit mezi smrtící municí a neškodnými úlomky. V Korobčyne na jihu Ukrajiny se zemědělec Mykola Pereverzev rozhodl sestrojit dálkově ovládaný traktor. Když jeden z jeho strojů najel na minu a vybuchl, postavil nový a pokračoval. Jeho slunečnicové pole je důkazem, že se nevzdává, i když neustále čelí nebezpečí.
„I vojáci říkají, že stejným místem můžete projít pětkrát, a až pošesté to bouchne,“ říká Pereverzev.
Podle ukrajinského ministra zemědělství Vitalije Kovala došlo k dramatickému poklesu produkce obilí, z 84 milionů tun v roce 2021 na 56 milionů tun v roce 2025. Ukrajina má na papíře 42 milionů hektarů zemědělské půdy, ale kvůli válce je reálně dostupných pouze 24 milionů hektarů. Do května 2025 bylo vyčištěno 11 800 hektarů z kontaminovaných 14 200 hektarů. Tato čísla však nezahrnují oblasti, které jsou podezřelé z kontaminace, nebo místa, kam se ještě nikdo neodvážil.
Paul Heslop z Rozvojového programu OSN odhaduje, že miny mohou být rozesety po milionech. Přesto věří, že díky moderním technologiím a strategickému přístupu je možné situaci zvládnout. Prioritou jsou oblasti s kritickou infrastrukturou a těmi, které mají význam pro zemědělství a civilní život.
Mezi Kyjevem a Charkovem už byla většina oblasti vyčištěna, ale východní a jižní Ukrajina, blízké frontě, stále zůstávají mimo možnosti bezpečné obnovy. Pete Smith z Halo Trust dokonce uvedl, že Ukrajina je pravděpodobně nejzaminovanější zemí na světě, ale díky novým technologiím, jako jsou satelity, drony a analýza umělou inteligencí, je možný pokrok.
Viktoria Šynkar, která pro Halo Trust pracuje od května 2024, přiznává, že její práce je těžká, ale má pro ni hluboký smysl. „Jsou tu skvělí lidé. A vím, proč to dělám – protože bez bezpečné půdy se naše země nikdy nevzpamatuje.“
Bez odminování nebude možné obnovit ukrajinské hospodářství, vrátit obyvatele a znovu nastartovat zemědělství. Válka se zapisuje nejen do dějin, ale i do každého metru ukrajinské půdy.
České soudy se v uplynulých dnech opět musely zabývat případem březnového teroristického útoku v Pardubicích. Několik zadržených se obrátilo na justici se stížností proti vazebnímu stíhání. Jak soud rozhodl?
Spojené státy americké mají za sebou návštěvu britského panovníka. Karel III. je sice zejména reprezentativním představitelem Velké Británie, ale občas umí promluvit i do politiky. Americký prezident Donald Trump přiznal králi zásluhy ve věci zrušení cel na whiskey.
Poslední dubnový den přinesl zásadní událost na české hudební scéně. Oficiálně totiž začala sólová kariéra Charlotte Gottové, protože vyšel její první singl In Too Deep. Bude nadaná dívka jednou tak slavná jako její otec?
V uplynulých dvou týdnech, od 13. do 27 dubna, zlevnila nafta u českých čerpacích stanic o 8,7 procenta, vyplývá z nových dat Evropské komise.
Policie uzavřela případ kontroverzních SMS zpráv, které šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) adresoval spolupracovníkům prezidenta Petra Pavla. Ministr zahraničí si podle dostupných informací může téměř definitivně oddechnout.
Pošramocená pověst Britney Spears se zatím nezlepšuje ani letos. Bývalou popovou hvězdu před několika týdny zadrželi policisté kvůli řízení pod vlivem alkoholu či drog. Žalobci v předchozích dnech vznesli obvinění, uvedla britská stanice BBC. Dobrou zprávou pro zpěvačku je, že by neměla skončit ve vězení.
Jsme sice teprve na začátku května, ale počasí v Česku je už nyní v jednom ohledu znepokojující. Sucho se neustále prohlubuje, upozornili meteorologové. Navíc očekávají, že situace se v nejbližších dnech dále zhorší.
Umělá inteligence překonala lékaře v přesnosti diagnóz během urgentního příjmu. Vyplývá to z průlomové studie Harvardské univerzity, která srovnávala schopnosti stovek doktorů se systémy AI v krizových momentech, kdy se v nemocnicích rozhoduje o životě a smrti. Výsledky, publikované v prestižním časopise Science, popisují odborníci jako zásadní krok vpřed, který odstartuje hlubokou proměnu medicíny.
Slunce svítí, květiny kvetou a pro miliony lidí po celém světě to znamená jediné – začátek období kýchání, ucpaného nosu a slzících očí. Alergickou rýmou, kterou v sezónní formě známe jako sennou rýmu, trpí globálně přibližně 400 milionů lidí. Kvůli klimatickým změnám se navíc pylová sezóna prodlužuje a intenzita příznaků roste. Dobrou zprávou však je, že moderní věda nabízí účinné způsoby, jak toto náročné období přečkat bez zbytečného utrpení.
Severoatlantická aliance zvažuje zásadní změnu ve své diplomacii: zrušení pravidelných každoročních summitů. Podle informací agentury Reuters, na které se odvolává analytik webu The Conversation, vedou členské státy debatu o tom, zda se v budoucnu nevrátit k méně intenzivnímu režimu setkávání. Hlavním důvodem těchto úvah je snaha omezit prostor pro veřejné střety s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Kvalita ovzduší v Evropě se sice postupně zlepšuje, ale tempo změn zatím nestačí k tomu, aby byly splněny cíle Evropské unie pro rok 2030. Ve své výroční zprávě, zveřejněné ve čtvrtek 30. dubna 2026, před tím varuje Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Znečištění stále překračuje stanovené limity až na pětině monitorovacích stanic napříč 39 sledovanými zeměmi.
Strategie ukrajinského vedení vůči Washingtonu prošla za poslední rok dramatickou proměnou. Zatímco po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu Kyjev trpělivě usiloval o jeho přízeň, dnes je situace opačná. Ukrajina definitivně přestala spoléhat na Spojené státy jako na svého hlavního garanta bezpečnosti a začala agresivně budovat novou síť spojenectví, která sahá od Evropy až po Perský záliv.