Ukrajina se po letech konfliktu potýká s tichým, ale neuvěřitelně zákeřným nepřítelem – minami, které zůstaly ukryté v polích, lesích a městech po celé zemi. V jihoukrajinském městečku Bezymenne se Viktoria Šynkar, bývalá kadeřnice, pohybuje po poli s detektorem kovů. Každý její krok je rozhodující – může jít o otázku života, jejího nebo těch, kteří se sem v budoucnu vrátí. Dnes, místo nůžek, používá detektor kovů a ochranný oblek. Pracuje pro britskou organizaci Halo Trust, která patří mezi 80 týmů, které se podílejí na odminování Ukrajiny.
Během nedávné akce její tým našel 243 sovětských protitankových min TM-62, které mohou zničit celé vozidlo a zabít všechny uvnitř. Takovéto smrtící nálezy jsou na Ukrajině běžné. Miny představují jeden z hlavních důvodů, proč se Ukrajina nemůže vrátit ke své roli světového zemědělského giganta. Před válkou byla jedním z největších vývozců obilí na světě, dnes je mnoho polí buď zaminovaných, nebo se nachází příliš blízko fronty, kde není bezpečné pracovat.
Ukrajinské ministerstvo obrany vytvořilo Národní centrum pro odminování, které shromažďuje data a vytváří podrobné mapy kontaminovaných a vyčištěných oblastí. Avšak tyto mapy pokrývají pouze území pod kontrolou Kyjeva. O okupovaných nebo příliš nebezpečných oblastech nejsou dostupné žádné aktuální údaje. To znamená, že i půda označená jako bezpečná může stále skrývat nevybuchlou munici.
Zemědělci, jako Ihor Kňazev z Charkovské oblasti, jsou zoufalí. „Každý rok mi slibují, že přijdou zítra. Ale nikdo nepřijde,“ říká. Rozhodl se riskovat a s detektorem kovů začal sám prohledávat svá pole. Jednou, když traktorem omylem najel na minu, měl štěstí – mina nevybuchla.
Mnoho farmářů se pokouší vrátit k práci, ale neví, zda jejich pole není smrtelnou pastí. Někteří se bojí, jiní riskují, a někteří zaplatili životem. Manželé Sysenkovi z vesnice Kamjanka měli štěstí, jejich pole bylo vyčištěno švýcarskou organizací FSD, která objevila desítky min typu PFM-1, jež zabíjí i při lehkém doteku.
V některých oblastech však odminování narazilo na vážné technické problémy. V místech s vysokým množstvím kovového odpadu detektory neustále pípají a nejsou schopny rozlišit mezi smrtící municí a neškodnými úlomky. V Korobčyne na jihu Ukrajiny se zemědělec Mykola Pereverzev rozhodl sestrojit dálkově ovládaný traktor. Když jeden z jeho strojů najel na minu a vybuchl, postavil nový a pokračoval. Jeho slunečnicové pole je důkazem, že se nevzdává, i když neustále čelí nebezpečí.
„I vojáci říkají, že stejným místem můžete projít pětkrát, a až pošesté to bouchne,“ říká Pereverzev.
Podle ukrajinského ministra zemědělství Vitalije Kovala došlo k dramatickému poklesu produkce obilí, z 84 milionů tun v roce 2021 na 56 milionů tun v roce 2025. Ukrajina má na papíře 42 milionů hektarů zemědělské půdy, ale kvůli válce je reálně dostupných pouze 24 milionů hektarů. Do května 2025 bylo vyčištěno 11 800 hektarů z kontaminovaných 14 200 hektarů. Tato čísla však nezahrnují oblasti, které jsou podezřelé z kontaminace, nebo místa, kam se ještě nikdo neodvážil.
Paul Heslop z Rozvojového programu OSN odhaduje, že miny mohou být rozesety po milionech. Přesto věří, že díky moderním technologiím a strategickému přístupu je možné situaci zvládnout. Prioritou jsou oblasti s kritickou infrastrukturou a těmi, které mají význam pro zemědělství a civilní život.
Mezi Kyjevem a Charkovem už byla většina oblasti vyčištěna, ale východní a jižní Ukrajina, blízké frontě, stále zůstávají mimo možnosti bezpečné obnovy. Pete Smith z Halo Trust dokonce uvedl, že Ukrajina je pravděpodobně nejzaminovanější zemí na světě, ale díky novým technologiím, jako jsou satelity, drony a analýza umělou inteligencí, je možný pokrok.
Viktoria Šynkar, která pro Halo Trust pracuje od května 2024, přiznává, že její práce je těžká, ale má pro ni hluboký smysl. „Jsou tu skvělí lidé. A vím, proč to dělám – protože bez bezpečné půdy se naše země nikdy nevzpamatuje.“
Bez odminování nebude možné obnovit ukrajinské hospodářství, vrátit obyvatele a znovu nastartovat zemědělství. Válka se zapisuje nejen do dějin, ale i do každého metru ukrajinské půdy.
Ukrajinské ministerstvo obrany v neděli představilo podrobnosti rozsáhlé vojenské reformy, která zavádí postupné propouštění dlouho sloužících vojáků do civilu, zvyšuje finanční ohodnocení na frontě a mění pravidla pro armádní kontrakty.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že Francie a její spojenci jsou připraveni během několika dní zahájit námořní misi k zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu, jakmile bude potvrzeno příměří mezi Spojenými státy a Íránem.
Světoví lídři čelí výzvám, aby splnili svůj slib daný milionům obětí pandemie covidu-19 a definitivně dokončili dohodu o postupu při budoucích globálních zdravotních krizích.
Pro fotbalové fanoušky je mistrovství světa víc než jen pouhý sport. Každé čtyři roky představuje tento turnaj moment sjednocení, který skrze společnou vášeň ke hře spojuje lidi bez ohledu na jazykové, kulturní či geografické bariéry.
Otázka osudu íránských zásob obohaceného uranu zůstává jedním z hlavních sporných bodů v diplomatických jednáních mezi Washingtonem a Teheránem o ukončení válečného konfliktu. Americký prezident Donald Trump striktně požaduje, aby Írán odevzdal veškerý vysoce koncentrovaný materiál, který označuje jako „jaderný prach“. Íránští představitelé naopak opakovaně obhajují své právo na civilní jaderný program.
Vztahy mezi Washingtonem a Madridem zatěžuje hluboký politický a ideologický rozpor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a španělským socialistickým premiérem Pedrem Sánchezem. Tento střet se podle webu Politico nyní přenáší i na sportovní pole, když španělská fotbalová reprezentace vstupuje do mistrovství světa v USA jako jeden z hlavních favoritů na titul.
Oznámení dohody o ukončení nepřátelství mezi Spojenými státy a Íránem přineslo Donaldu Trumpovi vítaný narozeninový dárek, který je však opředen značnou mírou nejistoty. Americký prezident ve svém příspěvku na sociálních sítích dohodu uvítal s tím, že se Hormuzský průliv otevře pro obchodní dopravu a USA ukončí svou námořní blokádu.
Světové finanční trhy a energetický sektor okamžitě zareagovaly na oznámení rámcové dohody mezi Spojenými státy a Íránem o ukončení válečného konfliktu. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa tato dohoda povede k opětovnému otevření klíčové námořní trasy v Hormuzském průlivu, na což reagoval na sociálních sítích komentářem, aby ropa začala znovu proudit. Globální benchmark pro ceny ropy, brent crude, zaznamenal pokles o 4,7 procenta na 83,24 dolaru za barel. Akciové trhy v Asii a Evropě naopak v reakci na tuto zprávu výrazně posílily.
Cena ropy Brent dnes klesla k úrovni 83 dolarů za barel, přesně na 83,04 dolary. To je její nejnižší cena od letošního 10. března, plyne z dat agentury Bloomberg. Zpevňuje také čeká koruna a v celosvětově rostou akcie, resp. termínové kontrakty na ně. Důvodem toho všeho je pozitivní nálada na trzích, která nastává v důsledku oznámení provizorní dohody Washingtonu a Teheránu o ukončení bojů v Perském zálivu a otevření Hormuzského průlivu.
Konec války v Íránu je tady! Americký prezident Donald Trump v uplynulých hodinách oznámil uzavření mírové dohody s Íránem a nařídil otevření Hormuzského průlivu i ukončení americké námořní blokády. Vojenské operace se mají zastavit také v Libanonu. K oficiálnímu podpisu dohody dojde v pátek v Evropě.
Chorvatsko patří k oblíbeným dovolenkovým destinacím českých občanů. Nejméně tři lidé z Česka v neděli nepřežili námořní nehodu nedaleko Splitu, kde se srazily katamarán a plachetnice. O případu informoval Český rozhlas-Radiožurnál.
Jak bude v Česku během příštího týdne? Meteorologové slibují setrvalý růst teplot, který vyvrcholí v závěru pracovního týdne. Hodnoty na teploměru se zastaví až na 35 stupních, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).