Ukrajina se po letech konfliktu potýká s tichým, ale neuvěřitelně zákeřným nepřítelem – minami, které zůstaly ukryté v polích, lesích a městech po celé zemi. V jihoukrajinském městečku Bezymenne se Viktoria Šynkar, bývalá kadeřnice, pohybuje po poli s detektorem kovů. Každý její krok je rozhodující – může jít o otázku života, jejího nebo těch, kteří se sem v budoucnu vrátí. Dnes, místo nůžek, používá detektor kovů a ochranný oblek. Pracuje pro britskou organizaci Halo Trust, která patří mezi 80 týmů, které se podílejí na odminování Ukrajiny.
Během nedávné akce její tým našel 243 sovětských protitankových min TM-62, které mohou zničit celé vozidlo a zabít všechny uvnitř. Takovéto smrtící nálezy jsou na Ukrajině běžné. Miny představují jeden z hlavních důvodů, proč se Ukrajina nemůže vrátit ke své roli světového zemědělského giganta. Před válkou byla jedním z největších vývozců obilí na světě, dnes je mnoho polí buď zaminovaných, nebo se nachází příliš blízko fronty, kde není bezpečné pracovat.
Ukrajinské ministerstvo obrany vytvořilo Národní centrum pro odminování, které shromažďuje data a vytváří podrobné mapy kontaminovaných a vyčištěných oblastí. Avšak tyto mapy pokrývají pouze území pod kontrolou Kyjeva. O okupovaných nebo příliš nebezpečných oblastech nejsou dostupné žádné aktuální údaje. To znamená, že i půda označená jako bezpečná může stále skrývat nevybuchlou munici.
Zemědělci, jako Ihor Kňazev z Charkovské oblasti, jsou zoufalí. „Každý rok mi slibují, že přijdou zítra. Ale nikdo nepřijde,“ říká. Rozhodl se riskovat a s detektorem kovů začal sám prohledávat svá pole. Jednou, když traktorem omylem najel na minu, měl štěstí – mina nevybuchla.
Mnoho farmářů se pokouší vrátit k práci, ale neví, zda jejich pole není smrtelnou pastí. Někteří se bojí, jiní riskují, a někteří zaplatili životem. Manželé Sysenkovi z vesnice Kamjanka měli štěstí, jejich pole bylo vyčištěno švýcarskou organizací FSD, která objevila desítky min typu PFM-1, jež zabíjí i při lehkém doteku.
V některých oblastech však odminování narazilo na vážné technické problémy. V místech s vysokým množstvím kovového odpadu detektory neustále pípají a nejsou schopny rozlišit mezi smrtící municí a neškodnými úlomky. V Korobčyne na jihu Ukrajiny se zemědělec Mykola Pereverzev rozhodl sestrojit dálkově ovládaný traktor. Když jeden z jeho strojů najel na minu a vybuchl, postavil nový a pokračoval. Jeho slunečnicové pole je důkazem, že se nevzdává, i když neustále čelí nebezpečí.
„I vojáci říkají, že stejným místem můžete projít pětkrát, a až pošesté to bouchne,“ říká Pereverzev.
Podle ukrajinského ministra zemědělství Vitalije Kovala došlo k dramatickému poklesu produkce obilí, z 84 milionů tun v roce 2021 na 56 milionů tun v roce 2025. Ukrajina má na papíře 42 milionů hektarů zemědělské půdy, ale kvůli válce je reálně dostupných pouze 24 milionů hektarů. Do května 2025 bylo vyčištěno 11 800 hektarů z kontaminovaných 14 200 hektarů. Tato čísla však nezahrnují oblasti, které jsou podezřelé z kontaminace, nebo místa, kam se ještě nikdo neodvážil.
Paul Heslop z Rozvojového programu OSN odhaduje, že miny mohou být rozesety po milionech. Přesto věří, že díky moderním technologiím a strategickému přístupu je možné situaci zvládnout. Prioritou jsou oblasti s kritickou infrastrukturou a těmi, které mají význam pro zemědělství a civilní život.
Mezi Kyjevem a Charkovem už byla většina oblasti vyčištěna, ale východní a jižní Ukrajina, blízké frontě, stále zůstávají mimo možnosti bezpečné obnovy. Pete Smith z Halo Trust dokonce uvedl, že Ukrajina je pravděpodobně nejzaminovanější zemí na světě, ale díky novým technologiím, jako jsou satelity, drony a analýza umělou inteligencí, je možný pokrok.
Viktoria Šynkar, která pro Halo Trust pracuje od května 2024, přiznává, že její práce je těžká, ale má pro ni hluboký smysl. „Jsou tu skvělí lidé. A vím, proč to dělám – protože bez bezpečné půdy se naše země nikdy nevzpamatuje.“
Bez odminování nebude možné obnovit ukrajinské hospodářství, vrátit obyvatele a znovu nastartovat zemědělství. Válka se zapisuje nejen do dějin, ale i do každého metru ukrajinské půdy.
Severoatlantická aliance urychleně připravuje dodávku protiletadlových systémů Patriot na Ukrajinu. Tuto skutečnost potvrdil nový vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě (SACEUR), generál Alexus Grynkewich. Zároveň zdůraznil, že Rusko zůstane trvalou hrozbou pro bezpečnost kontinentu, a to i v případě, že by válka na Ukrajině skončila mírovou dohodou.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že se „pravděpodobně nebude“ ucházet o třetí funkční období, ačkoliv by prý rád kandidoval, protože má „nejlepší čísla v průzkumech, jaká kdy měl“.
Toshiyuki Mimaki přežil atomové bombardování Hirošimy, a přestože je mu 83 let, jeho paměť mu stále slouží. Vzhledem k současné situaci ve světě však říká, že lidstvo čelí nejnebezpečnější éře od druhé světové války. Mimaki se celý život zasazuje o jaderné odzbrojení a je spolupředsedou organizace Nihon Hidankyo, která sdružuje lidi, kteří přežili útoky na Hirošimu a Nagasaki. V roce 2024 za svou činnost obdržela Nobelovu cenu míru.
V Moskvě se koná schůzka mezi americkým vyslancem Stevem Witkoffem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Witkoff přijel do Ruska krátce před vypršením termínu, který Putinovi stanovil prezident Trump.
Eiffelova věž, původně navržená jako 300metrová, překonává svou plánovanou výšku pokaždé, když se oteplí. Důvodem je jev nazývaný teplotní roztažnost, který ovlivňuje veškeré materiály. Teplotní roztažnost znamená, že se látky při vyšší teplotě rozpínají a naopak při ochlazení smršťují.
Plná okupace Pásma Gazy, jak ji avizoval premiér Benjamin Netanjahu, by znamenala zásadní zlom pro Izrael i celý region. Vojenská kontrola nad územím s více než dvěma miliony Palestinců by proměnila demografickou rovnováhu, zpochybnila samotnou definici Izraele jako židovského a demokratického státu a vystavila zemi obvinění z apartheidu. Bez jasné vize, co přijde po Hamásu, hrozí, že okupace Gazy přinese jen další chaos, odpor a humanitární katastrofu.
Podle analýzy BBC se počet útoků ruských dronů a raket na Ukrajinu více než zdvojnásobil od ledna, kdy se prezident Donald Trump opět ujal prezidentské funkce. K nárůstu útoků docházelo už koncem roku 2024, ještě za vlády Joea Bidena, ale po Trumpově nástupu do úřadu se jejich intenzita výrazně zvýšila a dosáhla rekordních hodnot. Trump přitom během své kampaně tvrdil, že válku ukončí do jediného dne, a Rusko podle něj zahájilo invazi kvůli tomu, že USA nevedl prezident, kterého by si Kreml vážil.
Speciální zmocněnec prezidenta USA Donalda Trumpa Steve Witkoff přistál v Moskvě. Podle médií byl přijat Kirillem Dmitrijevem, ředitelem ruského státního investičního fondu a Putinovým zvláštním zástupcem pro ekonomickou spolupráci s cizími státy.
Tento týden přichází americký prezident Donald Trump s novým ultimátem v rámci své strategie přinutit Rusko k míru v Ukrajině: Chce zavést nové tarifní sankce proti zemím, které stále nakupují ruskou ropu. Podle vysoce postaveného amerického úředníka by Trumpův zvláštní zástupce Steve Witkoff měl ve středu odcestovat do Ruska před tím, než nová pravidla vejdou v platnost.
Vysoký představitel OSN varoval před "katastrofálními důsledky", pokud Izrael rozšíří své vojenské operace v Gaze, poté co se objevily zprávy, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu plánuje kompletní znovuobsazení Pásma Gazy. Miroslav Jenča, asistent generálního tajemníka OSN, uvedl, že tento krok by byl "hluboce znepokojující" a mohl by ohrozit životy více Palestinců i izraelských rukojmí, které drží Hamás.
Válka v Gaze vypadá beznadějně a bez možnosti rychlého vyřešení. Brett McGurk, bývalý americký diplomat a analytik CNN, který měl klíčovou roli při vyjednávání dvou příměří v minulosti, tvrdí, že současná situace vyžaduje okamžité a rozhodné kroky k ukončení konfliktu. Podle něj je nezbytné nejenom přivést rukojmí domů, ale i umožnit humanitární pomoc, která musí neprodleně do Gazy dorazit, a zároveň se soustředit na dlouhodobou obnovu regionu bez vlivu Hamásu. McGurk navrhuje několik kroků, které by mohly pomoci tuto katastrofální situaci řešit.
Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednou zásadní lekci: pracovat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem tak, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se plně projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou i nadále dodávat zbraně Ukrajině, ale způsobem, který umožní Evropanům zakoupit zbraně sami, přičemž NATO bude koordinovat jejich doručení.