Ukrajina se po letech konfliktu potýká s tichým, ale neuvěřitelně zákeřným nepřítelem – minami, které zůstaly ukryté v polích, lesích a městech po celé zemi. V jihoukrajinském městečku Bezymenne se Viktoria Šynkar, bývalá kadeřnice, pohybuje po poli s detektorem kovů. Každý její krok je rozhodující – může jít o otázku života, jejího nebo těch, kteří se sem v budoucnu vrátí. Dnes, místo nůžek, používá detektor kovů a ochranný oblek. Pracuje pro britskou organizaci Halo Trust, která patří mezi 80 týmů, které se podílejí na odminování Ukrajiny.
Během nedávné akce její tým našel 243 sovětských protitankových min TM-62, které mohou zničit celé vozidlo a zabít všechny uvnitř. Takovéto smrtící nálezy jsou na Ukrajině běžné. Miny představují jeden z hlavních důvodů, proč se Ukrajina nemůže vrátit ke své roli světového zemědělského giganta. Před válkou byla jedním z největších vývozců obilí na světě, dnes je mnoho polí buď zaminovaných, nebo se nachází příliš blízko fronty, kde není bezpečné pracovat.
Ukrajinské ministerstvo obrany vytvořilo Národní centrum pro odminování, které shromažďuje data a vytváří podrobné mapy kontaminovaných a vyčištěných oblastí. Avšak tyto mapy pokrývají pouze území pod kontrolou Kyjeva. O okupovaných nebo příliš nebezpečných oblastech nejsou dostupné žádné aktuální údaje. To znamená, že i půda označená jako bezpečná může stále skrývat nevybuchlou munici.
Zemědělci, jako Ihor Kňazev z Charkovské oblasti, jsou zoufalí. „Každý rok mi slibují, že přijdou zítra. Ale nikdo nepřijde,“ říká. Rozhodl se riskovat a s detektorem kovů začal sám prohledávat svá pole. Jednou, když traktorem omylem najel na minu, měl štěstí – mina nevybuchla.
Mnoho farmářů se pokouší vrátit k práci, ale neví, zda jejich pole není smrtelnou pastí. Někteří se bojí, jiní riskují, a někteří zaplatili životem. Manželé Sysenkovi z vesnice Kamjanka měli štěstí, jejich pole bylo vyčištěno švýcarskou organizací FSD, která objevila desítky min typu PFM-1, jež zabíjí i při lehkém doteku.
V některých oblastech však odminování narazilo na vážné technické problémy. V místech s vysokým množstvím kovového odpadu detektory neustále pípají a nejsou schopny rozlišit mezi smrtící municí a neškodnými úlomky. V Korobčyne na jihu Ukrajiny se zemědělec Mykola Pereverzev rozhodl sestrojit dálkově ovládaný traktor. Když jeden z jeho strojů najel na minu a vybuchl, postavil nový a pokračoval. Jeho slunečnicové pole je důkazem, že se nevzdává, i když neustále čelí nebezpečí.
„I vojáci říkají, že stejným místem můžete projít pětkrát, a až pošesté to bouchne,“ říká Pereverzev.
Podle ukrajinského ministra zemědělství Vitalije Kovala došlo k dramatickému poklesu produkce obilí, z 84 milionů tun v roce 2021 na 56 milionů tun v roce 2025. Ukrajina má na papíře 42 milionů hektarů zemědělské půdy, ale kvůli válce je reálně dostupných pouze 24 milionů hektarů. Do května 2025 bylo vyčištěno 11 800 hektarů z kontaminovaných 14 200 hektarů. Tato čísla však nezahrnují oblasti, které jsou podezřelé z kontaminace, nebo místa, kam se ještě nikdo neodvážil.
Paul Heslop z Rozvojového programu OSN odhaduje, že miny mohou být rozesety po milionech. Přesto věří, že díky moderním technologiím a strategickému přístupu je možné situaci zvládnout. Prioritou jsou oblasti s kritickou infrastrukturou a těmi, které mají význam pro zemědělství a civilní život.
Mezi Kyjevem a Charkovem už byla většina oblasti vyčištěna, ale východní a jižní Ukrajina, blízké frontě, stále zůstávají mimo možnosti bezpečné obnovy. Pete Smith z Halo Trust dokonce uvedl, že Ukrajina je pravděpodobně nejzaminovanější zemí na světě, ale díky novým technologiím, jako jsou satelity, drony a analýza umělou inteligencí, je možný pokrok.
Viktoria Šynkar, která pro Halo Trust pracuje od května 2024, přiznává, že její práce je těžká, ale má pro ni hluboký smysl. „Jsou tu skvělí lidé. A vím, proč to dělám – protože bez bezpečné půdy se naše země nikdy nevzpamatuje.“
Bez odminování nebude možné obnovit ukrajinské hospodářství, vrátit obyvatele a znovu nastartovat zemědělství. Válka se zapisuje nejen do dějin, ale i do každého metru ukrajinské půdy.
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.