Evropská unie přijala nový balík tvrdých sankcí proti Rusku, poté co Slovensko po opakovaném vetu ustoupilo. Osmnáctý balík cílí na ruskou ropu, lodní dopravu, banky i propagandisty války.
Evropská unie v pátek oznámila dohodu na dalším – v pořadí už osmnáctém – souboru sankcí proti Rusku za jeho pokračující válku proti Ukrajině. Klíčovým momentem bylo rozhodnutí Slovenska zrušit své dlouhodobé veto výměnou za písemné záruky týkající se dodávek plynu.
„EU právě schválila jeden z nejtvrdších sankčních balíků proti Rusku,“ napsala na síti X vysoká představitelka unie pro zahraniční politiku Kaja Kallasová.
Nová opatření mají za cíl ještě více oslabit ruskou ekonomiku. Zahrnují mimo jiné snížení cenového stropu pro ruskou ropu z 60 na 47,60 dolaru za barel, sankce proti více než stovce lodí obcházejících embargo a zákaz transakcí souvisejících s plynovody Nord Stream 1 a 2.
Unie rovněž zavedla postihy proti části ruského finančního sektoru, čínským bankám pomáhajícím obcházet sankce a firmám dodávajícím technologie pro vojenské účely – zejména pro výrobu bezpilotních letounů. Poprvé byly také sankcionovány subjekty, které se podílejí na vymývání mozků ukrajinských dětí deportovaných do Ruska.
Dalším novým cílem sankcí je indická rafinerie napojená na ruskou společnost Rosněfť, což značí širší mezinárodní rozměr opatření.
Slovensko sankce původně blokovalo kvůli obavám, že plánovaný odklon EU od ruského plynu ohrozí jeho energetickou stabilitu. Premiér Robert Fico ale po týdnech vyjednávání uvedl, že další odpor už by šel proti slovenským zájmům, a přistoupil na kompromis poté, co Evropská komise poskytla písemné ujištění o ochraně slovenských energetických potřeb.
Ukrajina přijetí balíku uvítala. Ministr obrany Denys Šmyhal označil nové sankce za „nejkomplexnější“ dosud a podotkl, že každé nové opatření dále oslabuje ruskou schopnost pokračovat ve válce.
Po dohodě v Bruselu se nyní pozornost obrací k Washingtonu. Litva vyzývá americký Senát, aby přijal další sankce, tentokrát s ještě tvrdším dopadem. Prezident Trump naznačil, že by je podpořil, včetně uvalení cel na země, které obchodují s ruskými energetickými surovinami. Zároveň však dal Moskvě 50denní lhůtu k ukončení války, čímž ponechal otevřená jednání o dalším vývoji.
Americký Nejvyšší soud zablokoval plán prezidenta Donalda Trumpa na omezení korespondenčního hlasování před nadcházejícími podzimními volbami. Soudci potvrdili rozhodnutí nižší instance, které dočasně zakázalo Poštovní službě Spojených států zavádět nová pravidla pro doručování volebních lístků. Bílý dům tím utrpěl další právní porážku v oblasti volební administrativy.
Společnost OpenAI oznámila vyřešení devadesát let starého matematického problému s využitím nového modelu umělé inteligence a tisíců autonomních botů. Tým výzkumníků nasadil přibližně deset tisíc AI agentů, kteří dokázali tuto složitou úlohu zpracovat za pouhých 88 hodin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že obyvatelé Ukrajiny nezůstanou bez potravin ani přes pokračující blokádu Černého moře. Varoval však, že jiné země světa by mohly čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi. V souvislosti s rostoucí intenzitou ruských útoků zároveň vyzval ke krizovému zpřísnění sankcí vůči Moskvě ze strany Spojených států amerických. K situaci se vyjádřil během svého vystoupení na konferenci Jalta European Strategy.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že bude po evropských státech požadovat vrácení finančních prostředků, které Spojené státy poskytly Ukrajině během vlády jeho předchůdce Joea Bidena.
Vládní zástupci členských států Evropské unie se ve čtvrtek sejdou v Bruselu, aby projednali možnosti stanovení globálních pravidel pro vývoj nových modelů umělé inteligence.
Generální inspekce amerického ministerstva obrany zveřejnila v pondělí zvláštní zprávu o válce s Íránem, která představuje první oficiální vyúčtování ztrát na vybavení a zařízeních Spojených států od začátku konfliktu koncem února. Inspekce ve zprávě uvádí, že útoky zničily nebo poškodily stovky budov a objektů na amerických základnách v celkem osmi zemích Blízkého východu. Dokument zároveň potvrdil značný úbytek klíčových zásob munice.
Průliv Báb al-Mandab, spojující Rudé moře s Adenským zálivem a Indickým oceánem, se v důsledku pokračujícího konfliktu stává dalším klíčovým bodem pod silným vlivem Íránu. Tato přibližně třicet kilometrů široká námořní trasa byla v minulosti klíčová pro globální obchod, jelikož přes ni proudila zhruba třetina světové kontejnerové dopravy. Případné uzavření či ohrožení této cesty nutí obchodní lodě obeplouvat celý africký kontinent, což výrazně prodlužuje dobu přepravy a zvyšuje náklady.
Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán zaměřený na masové vysídlení palestinského obyvatelstva z Pásma Gazy do zahraničí. Návrh počítá s tím, že během prvního roku opustí toto území přibližně 250 tisíc lidí a zbývající populace čítající přes dva miliony obyvatel odejde v následujících šesti letech. Šéf krajně pravicové strany Židovská síla označil svůj projekt za plně realistický a konkrétní. Podle jeho slov již existují zahraniční státy připravené tyto obyvatele přijmout, žádné konkrétní země však nejmenoval.
Ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov prohlásil, že Moskva je připravena obnovit vyjednávání o konfliktu na Ukrajině. Zvláštní důraz položil na to, že ze strany Ruska nebyly rozhovory nikdy odmítány a že ruská delegace má k tématu co říci.
Americký prezident Donald Trump telefonoval řediteli společnosti Nvidia Jensenu Huangovi přímo během konference All-In Summit. Huang hovor přepnul na hlasitý odposlech, takže si přítomní posluchači mohli poslechnout prezidentovu obhajobu rozvoje umělé inteligence. Trump v rozhovoru označil obavy z rizik spojených s touto technologií za podvod a vykonstruovanou teorii.
Americký desetiletý výnos se dnes dostal až na zhruba 5,02 %, takže je nejvýše od roku 2007. Není podstatné jen samotné číslo 5 %. Důležité je, proč se tak vysoko výnos dostal: současně působí drahá ropa, obnovené inflační obavy, očekávání dalšího utažení americké centrální banky – Fedu – či obava z mohutného zadlužování USA.
Americký prezident Donald Trump se snaží svět všemožně přesvědčit o tom, že za rostoucí ceny ropy nemůže situace na Blízkém východě. Trump prohlásil, že cenná surovina proudí klíčovým Hormuzským průlivem. Pohrozil zároveň státům, které Washingtonu s válkou proti Íránu nepomáhají.