Slovensko ustoupilo. EU schválila nejpřísnější sankce proti Rusku

Ilustrační foto
Ilustrační foto, foto: Pixabay
Klára Marková 18. července 2025 10:26
Sdílej:

Evropská unie přijala nový balík tvrdých sankcí proti Rusku, poté co Slovensko po opakovaném vetu ustoupilo. Osmnáctý balík cílí na ruskou ropu, lodní dopravu, banky i propagandisty války.

Evropská unie v pátek oznámila dohodu na dalším – v pořadí už osmnáctém – souboru sankcí proti Rusku za jeho pokračující válku proti Ukrajině. Klíčovým momentem bylo rozhodnutí Slovenska zrušit své dlouhodobé veto výměnou za písemné záruky týkající se dodávek plynu.

„EU právě schválila jeden z nejtvrdších sankčních balíků proti Rusku,“ napsala na síti X vysoká představitelka unie pro zahraniční politiku Kaja Kallasová.

Nová opatření mají za cíl ještě více oslabit ruskou ekonomiku. Zahrnují mimo jiné snížení cenového stropu pro ruskou ropu z 60 na 47,60 dolaru za barel, sankce proti více než stovce lodí obcházejících embargo a zákaz transakcí souvisejících s plynovody Nord Stream 1 a 2.

Unie rovněž zavedla postihy proti části ruského finančního sektoru, čínským bankám pomáhajícím obcházet sankce a firmám dodávajícím technologie pro vojenské účely – zejména pro výrobu bezpilotních letounů. Poprvé byly také sankcionovány subjekty, které se podílejí na vymývání mozků ukrajinských dětí deportovaných do Ruska.

Dalším novým cílem sankcí je indická rafinerie napojená na ruskou společnost Rosněfť, což značí širší mezinárodní rozměr opatření.

Slovensko sankce původně blokovalo kvůli obavám, že plánovaný odklon EU od ruského plynu ohrozí jeho energetickou stabilitu. Premiér Robert Fico ale po týdnech vyjednávání uvedl, že další odpor už by šel proti slovenským zájmům, a přistoupil na kompromis poté, co Evropská komise poskytla písemné ujištění o ochraně slovenských energetických potřeb.

Ukrajina přijetí balíku uvítala. Ministr obrany Denys Šmyhal označil nové sankce za „nejkomplexnější“ dosud a podotkl, že každé nové opatření dále oslabuje ruskou schopnost pokračovat ve válce.

Po dohodě v Bruselu se nyní pozornost obrací k Washingtonu. Litva vyzývá americký Senát, aby přijal další sankce, tentokrát s ještě tvrdším dopadem. Prezident Trump naznačil, že by je podpořil, včetně uvalení cel na země, které obchodují s ruskými energetickými surovinami. Zároveň však dal Moskvě 50denní lhůtu k ukončení války, čímž ponechal otevřená jednání o dalším vývoji.

Stalo se