Evropská unie přijala nový balík tvrdých sankcí proti Rusku, poté co Slovensko po opakovaném vetu ustoupilo. Osmnáctý balík cílí na ruskou ropu, lodní dopravu, banky i propagandisty války.
Evropská unie v pátek oznámila dohodu na dalším – v pořadí už osmnáctém – souboru sankcí proti Rusku za jeho pokračující válku proti Ukrajině. Klíčovým momentem bylo rozhodnutí Slovenska zrušit své dlouhodobé veto výměnou za písemné záruky týkající se dodávek plynu.
„EU právě schválila jeden z nejtvrdších sankčních balíků proti Rusku,“ napsala na síti X vysoká představitelka unie pro zahraniční politiku Kaja Kallasová.
Nová opatření mají za cíl ještě více oslabit ruskou ekonomiku. Zahrnují mimo jiné snížení cenového stropu pro ruskou ropu z 60 na 47,60 dolaru za barel, sankce proti více než stovce lodí obcházejících embargo a zákaz transakcí souvisejících s plynovody Nord Stream 1 a 2.
Unie rovněž zavedla postihy proti části ruského finančního sektoru, čínským bankám pomáhajícím obcházet sankce a firmám dodávajícím technologie pro vojenské účely – zejména pro výrobu bezpilotních letounů. Poprvé byly také sankcionovány subjekty, které se podílejí na vymývání mozků ukrajinských dětí deportovaných do Ruska.
Dalším novým cílem sankcí je indická rafinerie napojená na ruskou společnost Rosněfť, což značí širší mezinárodní rozměr opatření.
Slovensko sankce původně blokovalo kvůli obavám, že plánovaný odklon EU od ruského plynu ohrozí jeho energetickou stabilitu. Premiér Robert Fico ale po týdnech vyjednávání uvedl, že další odpor už by šel proti slovenským zájmům, a přistoupil na kompromis poté, co Evropská komise poskytla písemné ujištění o ochraně slovenských energetických potřeb.
Ukrajina přijetí balíku uvítala. Ministr obrany Denys Šmyhal označil nové sankce za „nejkomplexnější“ dosud a podotkl, že každé nové opatření dále oslabuje ruskou schopnost pokračovat ve válce.
Po dohodě v Bruselu se nyní pozornost obrací k Washingtonu. Litva vyzývá americký Senát, aby přijal další sankce, tentokrát s ještě tvrdším dopadem. Prezident Trump naznačil, že by je podpořil, včetně uvalení cel na země, které obchodují s ruskými energetickými surovinami. Zároveň však dal Moskvě 50denní lhůtu k ukončení války, čímž ponechal otevřená jednání o dalším vývoji.
V sobotu večer otřásla ruským hlavním městem tragická událost. V jedné z kaváren nedaleko centra Moskvy došlo k silnému výbuchu, který si podle dosavadních informací vyžádal nejméně tři lidské životy. Dalších patnáct osob utrpělo při explozi různě závažná zranění.
Odborník na problematiku spojenou s virem ebola vyjádřil vážné obavy, že současná situace v Demokratické republice Kongo (DRK) by mohla vyústit v bezprecedentní krizi.
Německé ozbrojené síly se musí nacházet v plné bojové pohotovosti nejpozději do roku 2029, jelikož reálně hrozí ozbrojený konflikt s Ruskou federací. Na berlínském leteckém veletrhu ILA to prohlásil náčelník generálního štábu Bundeswehru, generálporučík Christian Freuding.
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Podle informací webu Politico od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
Pozice izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ve Washingtonu prochází výrazným ochlazením, což se plně projevilo během jeho nedávné návštěvy Spojených států. Přestože se jednalo již o jeho osmé osobní setkání s prezidentem Donaldem Trumpem od začátku jeho druhého funkčního období, neoficiální přijetí i atmosféra rozhovorů potvrdily znatelný odstup americké administrativy.
Rozsáhlé požáry, které v posledních dnech zasáhly Francii a Španělsko, nabraly na ničivé síle především kvůli dopadům globálního oteplování. Odborníci z mezinárodního vědeckého konsorcia World Weather Attribution zveřejnili analýzu, podle níž změna klimatu zásadně zvýšila pravděpodobnost vzniku takto extrémních podmínek pro šíření ohně.
Ukrajinským sílám se v sobotu v brzkých ranních hodinách podařilo provést rozsáhlý koordinovaný úder na ruskou infrastrukturu a námořní cíle. Klíčovým úspěchem operace bylo potopení velké nákladní lodi Janina v Černém moři, k němuž dochází přibližně dvě stě kilometrů od přístavu Novorossijsk. Kontejnerová loď spojená se státní korporací Rosatom se potopila po zásahu dvojicí ukrajinských námořních děl.
Politická krize kolem španělské severoafrické enklávy Ceuta se vyhrotila do dosud nebývalých rozměrů. Dvaadvacet představitelů členských států Evropské unie vytvořilo společnou frontu proti španělskému premiérovi Pedru Sánchezovi a v dopise adresovaném čelním představitelům unijních institucí vyjádřilo hluboké znepokojení nad současnou migrační politikou Madridu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že dosáhl dohody o odzbrojení hnutí Hamás a dalších ozbrojených skupin působících v Pásmu Gazy. Šéf Bílého domu tento vývoj označil za klíčový průlom na cestě k trvalému míru a stabilitě v regionu. Podle jeho vyjádření má tento krok vytvořit podmínky pro to, aby se správy území ujala nová palestinská komise a izraelská armáda se z Pásma Gazy plně stáhla.
Palestinské hnutí Hamás vyjádřilo souhlas s návrhem na postupné odzbrojení a předání správy Pásma Gazy, který prezentoval americký prezident Donald Trump. Plán vyjednaný za účasti zprostředkovatelů z Egypta, Kataru a Turecka počítá s ukončením bojových operací, stažením izraelské armády a nasazením mezinárodních stabilizačních sil. Realizace celé dohody však naráží na řadu vážných překážek a podmínek ze strany obou účastníků konfliktu.
Hasiči ve Francii a Španělsku v posledních letech svádějí marný boj s nedostatkem letadel a techniky při hašení stále častějších ničivých požárů. Odborníci i evropské orgány proto obracejí pozornost k tradičnímu, avšak opomíjenému řešení, kterým je preventivní spásání porostů skotem, ovcemi a kozami. Hospodářská zvířata totiž dokážou spásáním křovin vytvářet v krajině přirozené protipožární pásy, které brání nekontrolovanému šíření plamenů.
Americký prezident Donald Trump čelí zásadnímu rozhodování o dalším postupu v konfliktu s Íránem, přičemž se dostává pod tlak ze dvou zcela protichůdných stran. V Bílém domě se v tomto týdnu odehrála dvě klíčová jednání, která jasně ukázala rozdělení sil v regionu. Zatímco izraelský premiér Benjamin Netanjahu prosazuje tvrdý vojenský tlak, Saudská Arábie se snaží americkou administrativu přesvědčit o nutnosti rychlé deeskalace a varuje před riziky zdlouhavého válečného střetu.