Evropská unie přijala nový balík tvrdých sankcí proti Rusku, poté co Slovensko po opakovaném vetu ustoupilo. Osmnáctý balík cílí na ruskou ropu, lodní dopravu, banky i propagandisty války.
Evropská unie v pátek oznámila dohodu na dalším – v pořadí už osmnáctém – souboru sankcí proti Rusku za jeho pokračující válku proti Ukrajině. Klíčovým momentem bylo rozhodnutí Slovenska zrušit své dlouhodobé veto výměnou za písemné záruky týkající se dodávek plynu.
„EU právě schválila jeden z nejtvrdších sankčních balíků proti Rusku,“ napsala na síti X vysoká představitelka unie pro zahraniční politiku Kaja Kallasová.
Nová opatření mají za cíl ještě více oslabit ruskou ekonomiku. Zahrnují mimo jiné snížení cenového stropu pro ruskou ropu z 60 na 47,60 dolaru za barel, sankce proti více než stovce lodí obcházejících embargo a zákaz transakcí souvisejících s plynovody Nord Stream 1 a 2.
Unie rovněž zavedla postihy proti části ruského finančního sektoru, čínským bankám pomáhajícím obcházet sankce a firmám dodávajícím technologie pro vojenské účely – zejména pro výrobu bezpilotních letounů. Poprvé byly také sankcionovány subjekty, které se podílejí na vymývání mozků ukrajinských dětí deportovaných do Ruska.
Dalším novým cílem sankcí je indická rafinerie napojená na ruskou společnost Rosněfť, což značí širší mezinárodní rozměr opatření.
Slovensko sankce původně blokovalo kvůli obavám, že plánovaný odklon EU od ruského plynu ohrozí jeho energetickou stabilitu. Premiér Robert Fico ale po týdnech vyjednávání uvedl, že další odpor už by šel proti slovenským zájmům, a přistoupil na kompromis poté, co Evropská komise poskytla písemné ujištění o ochraně slovenských energetických potřeb.
Ukrajina přijetí balíku uvítala. Ministr obrany Denys Šmyhal označil nové sankce za „nejkomplexnější“ dosud a podotkl, že každé nové opatření dále oslabuje ruskou schopnost pokračovat ve válce.
Po dohodě v Bruselu se nyní pozornost obrací k Washingtonu. Litva vyzývá americký Senát, aby přijal další sankce, tentokrát s ještě tvrdším dopadem. Prezident Trump naznačil, že by je podpořil, včetně uvalení cel na země, které obchodují s ruskými energetickými surovinami. Zároveň však dal Moskvě 50denní lhůtu k ukončení války, čímž ponechal otevřená jednání o dalším vývoji.
Současný válečný konflikt v Íránu vystavuje generálního tajemníka NATO Marka Rutteho dosud nejtěžší zkoušce v jeho vztahu s Donaldem Trumpem. Americký prezident totiž v úterý ostře zkritizoval spojence v Alianci a označil je za „velmi hloupé“, protože odmítli jeho požadavky na vojenskou podporu při zajišťování strategického Hormuzského průlivu. Trump dokonce varoval, že by USA měly kvůli tomuto postoji zvážit svou další roli v celém paktu.
Evropské trhy se zemním plynem zažily v posledních hodinách drastický otřes, když jeho cena vyskočila o celých 35 %. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem zintenzivnění útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu. Od 28. února, kdy začal válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, se ceny plynu v Evropě podle agentury Reuters zvedly již o více než 60 %.
Americký prezident Donald Trump varoval Írán, že příští útok na jeho ropná pole už mohou provést jeho krajané. Reagoval tak na íránskou odvetu, která po izraelském úderu směřovala proti zařízením na zpracování zemního plynu v Kataru.
Velikonoce se každým dnem přibližují, takže je nejvyšší čas, aby se někteří důchodci dozvěděli, co je čeká. Jak upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), budou se kvůli dubnovým svátkům letos poprvé měnit výplatní termíny důchodů.
Máme před sebou další víkend, po kterém přijde na řadu poslední ryze březnový týden. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se počasí v jeho průběhu pokazí. Projeví se to i na teplotách.
Kauza úspěšného českého filmu Sbormistr dospěla do zajímavého bodu. Soud se do ní vložil tím způsobem, že vydal předběžné opatření, které pro tuto chvíli znemožňuje televizní šíření tohoto díla. Úspěch slaví žena, které vadí, že se snímek bez jejího souhlasu inspiroval jejím životním příběhem.
Dnes už je bývalým princem Andrewem a všichni dobře vědí, co mu zlomilo vaz. Byl to blízký vztah s americkým finančníkem a sexuálním delikventem Jeffrey Epsteinem. Elitní britský deník se teď rozhodl popsat, jak se vztah této dvojice v čase vyvíjel.
Blízký východ se zmítá v nejhorší vlně násilí za poslední desetiletí a počet obětí napříč celým regionem od konce února drasticky narůstá. Podle nejnovějších údajů libanonského ministerstva zdravotnictví bylo v Libanonu za necelých dva a půl týdne zabito nejméně 968 lidí. Izraelské bombardování země, které začalo 2. března, si vyžádalo životy mnoha civilistů, přičemž mezi mrtvými je potvrzeno nejméně 116 dětí.
Americké zpravodajské služby dospěly k závěru, že íránský režim sice po vlně útoků na své vedení a vojenské kapacity nadále existuje, jeho akceschopnost je však zásadně podlomena. Na slyšení v Senátu o globálních hrozbách to ve středu uvedla ředitelka národních zpravodajských služeb (DNI) Tulsi Gabbardová. Podle ní je režim v současnosti „značně degradován“, což je důsledek operací, při nichž zahynula řada nejvyšších představitelů země včetně ajatolláha Alího Chameneího.
Ruskou politickou scénou otřásla nečekaná událost. Ilja Remeslo, pětačtyřicetiletý právník a dlouholetý loajální šiřitel prokremelské propagandy, veřejně vystoupil proti Vladimiru Putinovi. Remeslo, který se dříve specializoval na diskreditaci nezávislých novinářů a opozičních politiků včetně Alexeje Navalného, zveřejnil na svém Telegramu manifest s názvem „Pět důvodů, proč jsem přestal podporovat Vladimira Putina“.
Íránský prezident Masúd Pezeškiján ve středu odpoledne oficiálně potvrdil smrt ministra tajných služeb Esmáíla Chatíba. Toto prohlášení přišlo jen několik hodin poté, co Izrael oznámil, že Chatíb byl cílem a obětí nočního náletu v Teheránu. Potvrzení ze strany íránské hlavy státu definitivně ukončilo spekulace o osudu jednoho z nejmocnějších mužů tamního bezpečnostního aparátu.
Současná krize v Íránu a faktické uzavření Hormuzského průlivu otřásly globálními trhy s energiemi i komoditami. Tento konflikt však vynesl na světlo mnohem hlubší problém: moderní světový obchod je až nebezpečně závislý na překvapivě malém počtu úzkých námořních cest, takzvaných „úzkých hrdel“ (chokepoints). Stačí zablokování jediného z nich a globální dodavatelské řetězce se začnou hroutit jako domeček z karet.