Evropská unie přijala nový balík tvrdých sankcí proti Rusku, poté co Slovensko po opakovaném vetu ustoupilo. Osmnáctý balík cílí na ruskou ropu, lodní dopravu, banky i propagandisty války.
Evropská unie v pátek oznámila dohodu na dalším – v pořadí už osmnáctém – souboru sankcí proti Rusku za jeho pokračující válku proti Ukrajině. Klíčovým momentem bylo rozhodnutí Slovenska zrušit své dlouhodobé veto výměnou za písemné záruky týkající se dodávek plynu.
„EU právě schválila jeden z nejtvrdších sankčních balíků proti Rusku,“ napsala na síti X vysoká představitelka unie pro zahraniční politiku Kaja Kallasová.
Nová opatření mají za cíl ještě více oslabit ruskou ekonomiku. Zahrnují mimo jiné snížení cenového stropu pro ruskou ropu z 60 na 47,60 dolaru za barel, sankce proti více než stovce lodí obcházejících embargo a zákaz transakcí souvisejících s plynovody Nord Stream 1 a 2.
Unie rovněž zavedla postihy proti části ruského finančního sektoru, čínským bankám pomáhajícím obcházet sankce a firmám dodávajícím technologie pro vojenské účely – zejména pro výrobu bezpilotních letounů. Poprvé byly také sankcionovány subjekty, které se podílejí na vymývání mozků ukrajinských dětí deportovaných do Ruska.
Dalším novým cílem sankcí je indická rafinerie napojená na ruskou společnost Rosněfť, což značí širší mezinárodní rozměr opatření.
Slovensko sankce původně blokovalo kvůli obavám, že plánovaný odklon EU od ruského plynu ohrozí jeho energetickou stabilitu. Premiér Robert Fico ale po týdnech vyjednávání uvedl, že další odpor už by šel proti slovenským zájmům, a přistoupil na kompromis poté, co Evropská komise poskytla písemné ujištění o ochraně slovenských energetických potřeb.
Ukrajina přijetí balíku uvítala. Ministr obrany Denys Šmyhal označil nové sankce za „nejkomplexnější“ dosud a podotkl, že každé nové opatření dále oslabuje ruskou schopnost pokračovat ve válce.
Po dohodě v Bruselu se nyní pozornost obrací k Washingtonu. Litva vyzývá americký Senát, aby přijal další sankce, tentokrát s ještě tvrdším dopadem. Prezident Trump naznačil, že by je podpořil, včetně uvalení cel na země, které obchodují s ruskými energetickými surovinami. Zároveň však dal Moskvě 50denní lhůtu k ukončení války, čímž ponechal otevřená jednání o dalším vývoji.
Pražské Letiště Václava Havla dnes zažilo dramatickou situaci, která ochromila provoz na zhruba deset minut. Neznámý muž na motorce bez helmy a bez registrační značky vjel přímo na letištní plochu a dostal se až na přistávací dráhu. Na výzvy k zastavení nijak nereagoval a vzápětí uprchl z areálu. Policie po něm nyní intenzivně pátrá, nasadila i vrtulník s termovizí a speciálně vycvičeného psa.
Infekce virem spalniček mohou být ničivé – způsobují slepotu, zápal plic, těžké průjmy, a u dětí mohou končit i smrtí. Přestože proti tomuto onemocnění existuje bezpečná a účinná vakcína, která podle odhadů zachránila mezi lety 2000 a 2023 více než 60 milionů životů, počet případů spalniček v posledních letech prudce stoupá – a to nejen ve Velké Británii, ale po celém světě.
Evropa během letošního léta čelí extrémním teplotám, které během července sužují zejména jižní část kontinentu. Vlny veder s teplotami přesahujícími 40 °C zasáhly Francii, Španělsko, Turecko, Řecko, Portugalsko i Itálii. Podle meteorologů může být letošní léto jedno z nejteplejších v historii. A tzv. „teplotní kupole“, která blokuje pohyb chladnějšího vzduchu, způsobuje, že se extrémní horko udržuje celé dny — nebo i týdny.
Od začátku roku uprchlo nebo bylo z Íránu deportováno na 1,4 milionu Afghánců, z toho půl milionu od červnového konfliktu s Izraelem. Zatímco Afghánistán se potýká s hlubokou humanitární krizí, Írán zpřísňuje vůči uprchlíkům represi – od deportací po omezení přístupu k práci či zdravotní péči. Podle některých kritiků využívá Teherán afghánské migranty jako obětní beránky, aby odvedl pozornost od vlastních bezpečnostních selhání. Současně se snaží pragmaticky sblížit s Tálibánem, přestože vztahy zůstávají křehké.
Letní sezóna je v plném proudu a tisíce Čechů vyrážejí na dovolenou letecky. Ať už se chystáte do Řecka, Španělska nebo na exotický ostrov, správně sbalené příruční zavazadlo vám může ušetřit spoustu stresu, času – a někdy i peněz. Co byste v něm rozhodně neměli zapomenout a co vám naopak do kabiny letadla neprojde?
Vladimir Putin seděl sám u stolu. Na monitoru před ním se objevil seznam 339 jmen – dětí unesených z Ukrajiny a podle úřadů v Kyjevě násilně převezených do Ruska. Prezident Ruska však jména ani nečetl. Setkání s jeho poradci probíhalo 4. června, přesně tři roky, tři měsíce a jedenáct dní od začátku invaze na Ukrajinu. Dětí se však debata téměř netýkala. Putin zůstal lhostejný a jednání pokračovalo, píše magazín Time.
Rozhodnutí Moskvy oficiálně uznat vládu Talibanu v Afghánistánu, oznámené počátkem července, nepřišlo náhodou. Nešlo o ideologické gesto, ale o promyšlený geopolitický tah, jehož cílem je posílit ruský vliv ve střední a jižní Asii, oslabit postavení Západu a přispět ke stabilizaci regionu ohrožovaného extremismem, míní expert na zahraniční politiku Eldar Mamedov.
Svět se nadále potýká s klimatickou krizí, ale klíčová otázka zní: jak přesvědčit autoritářské režimy, aby se do boje proti změně klimatu zapojily? Většina světových emisí skleníkových plynů dnes totiž pochází z nedemokratických zemí – a právě tyto státy, mezi které patří například Čína, Rusko, Írán nebo Saúdská Arábie, často zároveň patří mezi největší vývozce ropy a plynu.
Schválení 18. sankčního balíku EU proti Rusku odblokoval až obrat slovenské vlády, kterou k tomu dotlačily energetické záruky. Premiér Robert Fico se přitom dál prezentuje jako obránce národních zájmů, ve skutečnosti však svým lavírováním podkopává evropskou jednotu a nahrává autoritářům. Slovensko ale nemůže dlouhodobě stát jednou nohou v Bruselu a druhou v Moskvě.
Desítky milionů lidí na celém světě se ocitají v bezprostředním ohrožení života kvůli stále častějším a ničivějším obdobím sucha. Nová mezinárodní zpráva upozorňuje, že kombinace klimatických změn a špatného hospodaření s vodními zdroji vede k dramatickému zhoršování humanitární situace.
Americký prezident Donald Trump nedávno vyzval Rusko, aby během 50 dnů ukončilo válku na Ukrajině, jinak že uvalí přísné sankce. Odborníci oslovení serverem Kyiv Independent ale upozorňují, že tento časový rámec může Moskva naopak využít k rozšíření své letní ofenzivy, která začala v květnu.
Evropská unie přijala nový balík tvrdých sankcí proti Rusku, poté co Slovensko po opakovaném vetu ustoupilo. Osmnáctý balík cílí na ruskou ropu, lodní dopravu, banky i propagandisty války.