Válka dronů dorazila už i na území Spojených států a nedávné události na základně Barksdale v Louisianě odhalily kritické trhliny v národní obraně. Zatímco pozornost světa se upírá k probíhajícímu konfliktu na Blízkém východě, nad strategicky významnou základnou se mezi 9. a 15. březnem opakovaně pohybovaly roje neidentifikovaných bezpilotních letounů. Armáda ani ministerstvo vnitra přitom nedokázaly na tyto narušitele nijak efektivně reagovat.
Základna Barksdale přitom není jen obyčejným vojenským letištěm. Sídlí zde velitelství globálních úderů (Global Strike Command), které má pod kontrolou americké mezikontinentální balistické rakety a strategické bombardéry typu B-52, B-1 a B-2. Skutečnost, že se nad takto citlivým uzlem jaderného odstrašování mohou několik dní beztrestně pohybovat cizí drony, je pro bezpečnostní experty šokující. Personál základny musel být opakovaně varován, aby vyhledal úkryt, zatímco neznámé stroje kroužily nad budovami a letadly.
Současný systém ochrany USA je podle odborníků totiž stále nastaven primárně na odstrašování jaderných hrozeb z dob studené války. Obrana se desetiletí soustředila na rakety a bombardéry přilétající přes severní pól, přičemž se předpokládalo, že díky oceánům je vnitrozemí v bezpečí před konvenčními útoky. Tato éra „bezpečného přístavu“ ale s nástupem moderních technologií skončila. Události z Barksdale nejsou anomálií, nýbrž předzvěstí nové éry válčení, kde drony a přesné zbraně mohou zasáhnout kdykoliv a kdekoliv.
Jedním z hlavních problémů je nedostatečná technologie pro identifikaci a eliminaci těchto hrozeb. Zprávy naznačují, že se personál na Barksdale pokoušel o elektronické rušení dronů, ale bez úspěchu. To by mohlo znamenat, že stroje byly autonomní nebo vybavené pokročilou ochranou proti rušení. Taková sofistikovanost napovídá, že za útokem nestál nadšený modelář, ale pravděpodobně cizí mocnost, která takto testuje zranitelnost amerických systémů.
Další komplikací je chaos v kompetencích a rozhodování. Zatímco pro případ jaderného útoku existují jasné protokoly sahající až k prezidentovi, u dronů je situace mnohem mlhavější. Do rozhodování vstupuje příliš mnoho úřadů – od Pentagonu a ministerstva vnitra až po Federální letecký úřad (FAA). Často tak dochází k absurdním situacím, kdy si jednotlivé složky protiřečí nebo nejsou schopny v reálném čase spolupracovat.
Příkladem takového chaosu byl únorový incident u základny Fort Bliss poblíž mexických hranic. Pohraniční stráž zde použila laser k zneškodnění domnělých dronů drogových kartelů. FAA následně na 10 dní uzavřela vzdušný prostor nad městem El Paso bez konzultace s Bílým domem. Nakonec se ukázalo, že nešlo o nepřátelské drony, ale o obyčejné pouťové balonky. Tento incident jasně ukázal, jak neefektivní je současný rozhodovací proces, když se střetne zájem bezpečnosti s komerční leteckou dopravou.
Aby Spojené státy dokázaly čelit těmto novým hrozbám, musí radikálně modernizovat svůj přístup k obraně vlasti. Je nezbytné zavést moderní detekční a obranné nástroje přímo u kritické vojenské i civilní infrastruktury. Staré postupy, kde si každý úřad „hrabe na svém písečku“, již nefungují. Místo nich musí vzniknout integrovaná síť, která umožní sdílení informací a okamžitou reakci v řádu sekund.
Prvním krokem k nápravě má být vytvoření společné pracovní skupiny (Joint Interagency Task Force 401), která by měla sjednotit postup všech zainteresovaných agentur. Tato skupina však potřebuje silnou podporu přímo z Bílého domu, aby mohla rychle zacelit mezery v legislativě i v reálných obranných schopnostech. Pokud se USA nepodaří tento systém rychle zreformovat, budou incidenty jako ten na základně Barksdale stále častější a potenciálně nebezpečnější.
Izraelská armáda obnovila ve středu vojenské útoky v jižním Libanonu poté, co obvinila hnutí Hizballáh z porušení platného příměří. K eskalaci došlo navzdory probíhajícím diplomatickým jednáním v italské metropoli, kde se zástupci obou stran snaží pod patronací Spojených států ukončit měsíce trvající přeshraniční konflikt.
Írán a Omán dospěly k vzájemné shodě ohledně geografických souřadnic pro lodní trasu vedoucí strategickým Hormuzským průlivem. Podle vyjádření íránského ministerstva zahraničí se nyní připravuje společné oficiální prohlášení, pokud do celého procesu nevstoupí třetí strany.
Americká prokurátorka Jeanine Pirrová čelí svízelné situaci, kterou dříve či později zakouší každý člen týmu prezidenta Donalda Trumpa. Dostala se do sporu s hlavou státu poté, co dospěla k názoru, že poškození památkového bazénu v hlavním městě nezpůsobili vandalové, ale nepovedená renovace. Tím, že se přiklonila k reálným důkazům, opustila fiktivní svět, který kolem sebe šéf Bílého domu neustále buduje.
Možnost uzavření dohody o budoucnosti strategického Hormuzského průlivu se sice rychle rýsuje, avšak Washington má o konečné podobě zcela jiné představy než Teherán. Americký prezident Donald Trump sice v posledních dnech vyjadřoval značný optimismus a naznačoval, že by k podpisu mohlo dojít každým dnem, Washington však zároveň varuje před jakýmkoliv ujednáním, které by Íránu přiznalo kontrolu nad mezinárodními vodami.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po ničivém nočním ruském útoku na Kyjev zkritizoval spojence za zpoždění v dodávkách systémů protivzdušné obrany či neochotu s ní pomoci. Podle Zelenského by mělo dojít i k uvalení dalších sankcí na Rusko.
Evropu v minulém týdnu šokovala invaze desítek tisíc migrantů z Maroka do španělské exklávy Ceuta na africkém kontinentu. Ke kritikům Madridu se přidal i český premiér Andrej Babiš. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové je však nutné hledat společné řešení problému v rámci celé EU.
Červnový vývoj maloobchodních tržeb potvrzuje, že spotřeba domácností zůstává oporou české ekonomiky, přestože se očekávání analytiků tentokrát spíše nenaplnila. Maloobchodní tržby bez motorových vozidel se po očištění o cenové vlivy meziročně zvýšily o 3,6 procenta. Výsledek tudíž zaostal za mediánovým odhadem analytiků oslovených agenturou Bloomberg, který činil čtyři procenta, a znamená zpomalení proti květnovému růstu o 4,8 procenta. Meziměsíčně tržby o 0,1 procenta klesly.
Jednomu z největších a nejtragičtějších ruských útoků čelil ukrajinský Kyjev v uplynulých hodinách. Moskva v noci nasadila drony a balistické rakety. V ukrajinské metropoli zemřelo nejméně 14 lidí. Přes dvě desítky dalších osob utrpěly zranění. Informovala o tom britská stanice BBC.
Nebezpečné jevy očekávají meteorologové i dnes a zítra. V nové výstraze varují před silnými bouřkami ve středu a ve čtvrtek ráno a odpoledne. Beze změny zůstávají výstrahy před vysokými teplotami a rizikem vzniku a šíření požárů.
Britská monarchie se opět rozrostla. Novým nejmladším členem královské rodiny, v jejímž čele stojí král Karel III., je novorozená dcera princezny Eugenie, jedné z dcer kontroverzního prince Andrewa.
Americký prezident Donald Trump si postěžoval na nelichotivá čísla v průzkumech veřejného mínění. Jejich výsledky napadl a prohlásil, že jeho obliba u občanů je vysoká. Trump dokonce vyjmenoval důvody, proč by tomu tak mělo být.
Česko řeší kritický problém s nedostatkem léku, který slouží především k léčbě rakoviny prsu tím, že blokuje účinky hormonu estrogenu a zastavuje růst nádorových buněk. Pomoci má zvláštní léčebný program.