Válka dronů dorazila už i na území Spojených států a nedávné události na základně Barksdale v Louisianě odhalily kritické trhliny v národní obraně. Zatímco pozornost světa se upírá k probíhajícímu konfliktu na Blízkém východě, nad strategicky významnou základnou se mezi 9. a 15. březnem opakovaně pohybovaly roje neidentifikovaných bezpilotních letounů. Armáda ani ministerstvo vnitra přitom nedokázaly na tyto narušitele nijak efektivně reagovat.
Základna Barksdale přitom není jen obyčejným vojenským letištěm. Sídlí zde velitelství globálních úderů (Global Strike Command), které má pod kontrolou americké mezikontinentální balistické rakety a strategické bombardéry typu B-52, B-1 a B-2. Skutečnost, že se nad takto citlivým uzlem jaderného odstrašování mohou několik dní beztrestně pohybovat cizí drony, je pro bezpečnostní experty šokující. Personál základny musel být opakovaně varován, aby vyhledal úkryt, zatímco neznámé stroje kroužily nad budovami a letadly.
Současný systém ochrany USA je podle odborníků totiž stále nastaven primárně na odstrašování jaderných hrozeb z dob studené války. Obrana se desetiletí soustředila na rakety a bombardéry přilétající přes severní pól, přičemž se předpokládalo, že díky oceánům je vnitrozemí v bezpečí před konvenčními útoky. Tato éra „bezpečného přístavu“ ale s nástupem moderních technologií skončila. Události z Barksdale nejsou anomálií, nýbrž předzvěstí nové éry válčení, kde drony a přesné zbraně mohou zasáhnout kdykoliv a kdekoliv.
Jedním z hlavních problémů je nedostatečná technologie pro identifikaci a eliminaci těchto hrozeb. Zprávy naznačují, že se personál na Barksdale pokoušel o elektronické rušení dronů, ale bez úspěchu. To by mohlo znamenat, že stroje byly autonomní nebo vybavené pokročilou ochranou proti rušení. Taková sofistikovanost napovídá, že za útokem nestál nadšený modelář, ale pravděpodobně cizí mocnost, která takto testuje zranitelnost amerických systémů.
Další komplikací je chaos v kompetencích a rozhodování. Zatímco pro případ jaderného útoku existují jasné protokoly sahající až k prezidentovi, u dronů je situace mnohem mlhavější. Do rozhodování vstupuje příliš mnoho úřadů – od Pentagonu a ministerstva vnitra až po Federální letecký úřad (FAA). Často tak dochází k absurdním situacím, kdy si jednotlivé složky protiřečí nebo nejsou schopny v reálném čase spolupracovat.
Příkladem takového chaosu byl únorový incident u základny Fort Bliss poblíž mexických hranic. Pohraniční stráž zde použila laser k zneškodnění domnělých dronů drogových kartelů. FAA následně na 10 dní uzavřela vzdušný prostor nad městem El Paso bez konzultace s Bílým domem. Nakonec se ukázalo, že nešlo o nepřátelské drony, ale o obyčejné pouťové balonky. Tento incident jasně ukázal, jak neefektivní je současný rozhodovací proces, když se střetne zájem bezpečnosti s komerční leteckou dopravou.
Aby Spojené státy dokázaly čelit těmto novým hrozbám, musí radikálně modernizovat svůj přístup k obraně vlasti. Je nezbytné zavést moderní detekční a obranné nástroje přímo u kritické vojenské i civilní infrastruktury. Staré postupy, kde si každý úřad „hrabe na svém písečku“, již nefungují. Místo nich musí vzniknout integrovaná síť, která umožní sdílení informací a okamžitou reakci v řádu sekund.
Prvním krokem k nápravě má být vytvoření společné pracovní skupiny (Joint Interagency Task Force 401), která by měla sjednotit postup všech zainteresovaných agentur. Tato skupina však potřebuje silnou podporu přímo z Bílého domu, aby mohla rychle zacelit mezery v legislativě i v reálných obranných schopnostech. Pokud se USA nepodaří tento systém rychle zreformovat, budou incidenty jako ten na základně Barksdale stále častější a potenciálně nebezpečnější.
Demokraté dosáhli v letošních amerických kongresových volbách historického triumfu a převzali kontrolu nad oběma komorami Kongresu. Rozsáhlá porážka republikánů je politickými analytiky vnímána jako ostré odmítnutí dvouletého působení prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě. Podle nově zveřejněných analýz BBC vedlo k tomuto politickému obratu hned několik klíčových faktorů včetně ekonomických potíží a zahraničních konfliktů.
Evropská komise připravuje obezřetný harmonogram pro přístupové rozhovory Ukrajiny k Evropské unii, který stanovuje omezené cíle pro pokrok v roce 2027 a vyhýbá se jakémukoli datu členství. Podle dokumentu získaného serverem Politico musí Kyjev urychleně a výrazně pokročit v reformách právního státu. Splnění těchto klíčových požadavků v první polovině roku 2027 je nezbytnou podmínkou pro předběžné uzavření rozhovorů v jednotlivých oblastech.
Brusel by mohl projevit flexibilitu a umožnit Velké Británii setrvat mimo jednotnou měnu euro a schengenský prostor v případě, že by se země rozhodla znovu požádat o členství v Evropské unii. Tuto informaci poskytli webu Politico pod podmínkou anonymity dva unijní úředníci obeznámení s přístupem evropského bloku. Případná úleva od těchto povinností by představovala významnou podporu pro ambice britského premiéra Andyho Burnhama.
Severoatlantická aliance umožní Ukrajině nakupovat zbraně, munici a vojenské vybavení prostřednictvím své centrální agentury pro zadávání zakázek. Tento krok podle deníku Financial Times potenciálně umožní Kyjevu získat obranné dodávky rychleji a za výhodnějších podmínek.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro americkou televizi PBS NewsHour uvedl, že zakladatel společnosti SpaceX Elon Musk udržoval na samém počátku ruské plnohodnotné invaze přímé kontakty jak s ním, tak s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Brazilská vláda představila vůbec první globální harmonogram neboli cestovní mapu pro postupné opouštění fosilních paliv, která má státům po celém světě posloužit jako praktický návod k přerušení závislosti na uhlí, ropě a zemním plynu bez nutnosti čekat na nové technologie či hluboké ekonomické změny.
Celostátní demokratická vlna udeřila v kongresových volbách mimořádnou silou. Tento jev se rovnoměrně projevil napříč všemi americkými okresy bez ohledu na jejich dlouhodobou politickou historii. Demokraté si již bezpečně zajistili kontrolu nad Senátem a směřují také k ovládnutí Sněmovny reprezentantů.
Demokraté zaznamenali v letošních amerických kongresových volbách historický triumf, když podle projekcí získali kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů i Senátem. Vlna volebních úspěchů smetla republikány z moci v polovině druhého funkčního období prezidenta Donald Trumpa. Nově získaná většina v obou komorách umožní opozici blokovat prezidentskou agendu a zahájit vyšetřování administrativy. Tento výsledek představuje pro dosavadní vládní garnituru dosud největší politický otřes.
V amerických kongresových volbách zaznamenali demokraté nečekaný triumf, když podle projekcí ovládli Sněmovnu reprezentantů i Senát. Tento výsledek představuje významnou prohru pro politickou agendu prezidenta Donalda Trumpa v jeho závěrečných dvou letech v úřadě. Voliči tak v celostátním měřítku vyjádřili hlubokou nespokojenost se současným směrem politického vývoje a ekonomickou situací.
Íránský nejvyšší duchovní vůdce Modžtaba Chámeneí varoval Spojené státy americké a Izrael před ráznou odvetou v případě dalších útoků na cíle v Íránu. Washington je podle mediálních informací zvažuje po amerických kongresových volbách v příštím týdnu.
Listopad už si ukrajuje první dny z kalendáře a počasí je stále chladnější. Obrat v tomto trendu se nedá očekávat ani v následujících dnech a týdnech. Potvrzuje to i nejnovější měsíční výhled Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Václavák se dnes stal epicentrem podpory veřejnoprávních médií, které čelí snaze Babišovy vlády o zrušení poplatků a tím pádem o změnu způsobu financování. Tisíce občanů vyrazily vpodvečer na zmíněné pražské náměstí, demonstrovalo se však i v jiných městech.