Válka dronů dorazila už i na území Spojených států a nedávné události na základně Barksdale v Louisianě odhalily kritické trhliny v národní obraně. Zatímco pozornost světa se upírá k probíhajícímu konfliktu na Blízkém východě, nad strategicky významnou základnou se mezi 9. a 15. březnem opakovaně pohybovaly roje neidentifikovaných bezpilotních letounů. Armáda ani ministerstvo vnitra přitom nedokázaly na tyto narušitele nijak efektivně reagovat.
Základna Barksdale přitom není jen obyčejným vojenským letištěm. Sídlí zde velitelství globálních úderů (Global Strike Command), které má pod kontrolou americké mezikontinentální balistické rakety a strategické bombardéry typu B-52, B-1 a B-2. Skutečnost, že se nad takto citlivým uzlem jaderného odstrašování mohou několik dní beztrestně pohybovat cizí drony, je pro bezpečnostní experty šokující. Personál základny musel být opakovaně varován, aby vyhledal úkryt, zatímco neznámé stroje kroužily nad budovami a letadly.
Současný systém ochrany USA je podle odborníků totiž stále nastaven primárně na odstrašování jaderných hrozeb z dob studené války. Obrana se desetiletí soustředila na rakety a bombardéry přilétající přes severní pól, přičemž se předpokládalo, že díky oceánům je vnitrozemí v bezpečí před konvenčními útoky. Tato éra „bezpečného přístavu“ ale s nástupem moderních technologií skončila. Události z Barksdale nejsou anomálií, nýbrž předzvěstí nové éry válčení, kde drony a přesné zbraně mohou zasáhnout kdykoliv a kdekoliv.
Jedním z hlavních problémů je nedostatečná technologie pro identifikaci a eliminaci těchto hrozeb. Zprávy naznačují, že se personál na Barksdale pokoušel o elektronické rušení dronů, ale bez úspěchu. To by mohlo znamenat, že stroje byly autonomní nebo vybavené pokročilou ochranou proti rušení. Taková sofistikovanost napovídá, že za útokem nestál nadšený modelář, ale pravděpodobně cizí mocnost, která takto testuje zranitelnost amerických systémů.
Další komplikací je chaos v kompetencích a rozhodování. Zatímco pro případ jaderného útoku existují jasné protokoly sahající až k prezidentovi, u dronů je situace mnohem mlhavější. Do rozhodování vstupuje příliš mnoho úřadů – od Pentagonu a ministerstva vnitra až po Federální letecký úřad (FAA). Často tak dochází k absurdním situacím, kdy si jednotlivé složky protiřečí nebo nejsou schopny v reálném čase spolupracovat.
Příkladem takového chaosu byl únorový incident u základny Fort Bliss poblíž mexických hranic. Pohraniční stráž zde použila laser k zneškodnění domnělých dronů drogových kartelů. FAA následně na 10 dní uzavřela vzdušný prostor nad městem El Paso bez konzultace s Bílým domem. Nakonec se ukázalo, že nešlo o nepřátelské drony, ale o obyčejné pouťové balonky. Tento incident jasně ukázal, jak neefektivní je současný rozhodovací proces, když se střetne zájem bezpečnosti s komerční leteckou dopravou.
Aby Spojené státy dokázaly čelit těmto novým hrozbám, musí radikálně modernizovat svůj přístup k obraně vlasti. Je nezbytné zavést moderní detekční a obranné nástroje přímo u kritické vojenské i civilní infrastruktury. Staré postupy, kde si každý úřad „hrabe na svém písečku“, již nefungují. Místo nich musí vzniknout integrovaná síť, která umožní sdílení informací a okamžitou reakci v řádu sekund.
Prvním krokem k nápravě má být vytvoření společné pracovní skupiny (Joint Interagency Task Force 401), která by měla sjednotit postup všech zainteresovaných agentur. Tato skupina však potřebuje silnou podporu přímo z Bílého domu, aby mohla rychle zacelit mezery v legislativě i v reálných obranných schopnostech. Pokud se USA nepodaří tento systém rychle zreformovat, budou incidenty jako ten na základně Barksdale stále častější a potenciálně nebezpečnější.
Předpověď na příští víkend může lidi mimořádně zajímat. Nejen, že půjde o první víkend astronomického podzimu, ale všichni se ho prodloužíme o den díky pondělnímu státnímu svátku. Jak bude podle informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ)?
Umělá inteligence sice lidem v mnoha lidech pomáhá, ale už se postarala i o velmi nebezpečnou situaci. Podle zjištění americké stanice CNN málem letos způsobila konflikt mezi USA a Čínou, když pro analytika velitelství speciálních operací špatně vyhodnotila, jaký náklad se nachází na čínské lodi.
V období od 14. do 16. července 2026 byl meteorickou sítí Global Meteor Network detekován nový meteorický roj. Mateřským tělesem je podle parametrů dráhy velmi pravděpodobně kometa Jupiterovy rodiny. Celkem 43 meteorů patřících do nového roje bylo pozorováno v souhvězdí Štíra.
Česko bude v úvodu přespříštího roku opět volit prezidenta. Za favorita je považován úřadující prezident Petr Pavel, ačkoliv ještě nepotvrdil, že bude znovu kandidovat. Do této pozice ho staví i nový výzkum agentury STEM/MARK. Ukazuje se však, že by lidi dokázal oslovit i jeden člověk ze šoubyznysu, o kterém se v posledních dnech hodně píše.
Česká republika bude v roce 2027 poprvé ve své historii předsedat ministerskému zasedání OECD. Rozhodla o tom 16. září organizace sdružující 38 nejvyspělejších ekonomik světa. Země tak dostane příležitost prosazovat vlastní priority a posílit svůj hlas mezi vyspělými státy.
Hollywood v srpnu rozesmutnila zpráva o smrti herečky Hayden Panettiere, které bylo pouhých 36 let. Dlouho se nevědělo, proč bývalá partnerka boxera Vladimira Klička zemřela tak mladá. Nyní se v amerických médiích objevila informace, že roli sehrály návykové látky.
Evropa se v reakci na nový ropný šok začíná znovu vracet k opatřením, která ještě před několika měsíci působila jako mimořádná a dočasná. Německo, Chorvatsko či Slovinsko nyní různými způsoby tlumí ceny pohonných hmot a další země podobný zásah připravují nebo zvažují. Do této skupiny se může v příštím týdnu znovu zařadit také Česko. Ministr průmyslu Karel Havlíček uvedl, že vláda rozhodne, zda obnoví regulaci, kterou letos používala od dubna do července.
Česko vnímá současné napětí v Evropě, kde rostou obavy z ruských hybridních útoků. Policie tak v poslední době posílila hlídky na vybraných exponovaných místech. Veřejnost byla nicméně ujištěna, že nejsou informace o možném přímém ohrožení bezpečnosti.
Na Rusko mohou napadnout nové protiruské sankce, které uvalí Spojené státy. Americký prezident Donald Trump podepsal zákon zavádějící nové protiruské sankce. Informovala o tom britská stanice BBC. Ruská válečná ekonomika by měla nově utrpět tím, že Američané budou trestat kupce ruské ropy a plynu.
Slovensko eviduje další útok medvěda na člověka. K incidentu došlo v katastru obce Blatnica v okrese Martin. Zranění utrpěla seniorka, kterou museli lékaři ošetřit v nemocnici. V posledních dnech se potvrdil výskyt obávaného zvířete i v Česku.
Vláda schválila návrh Lex Kratom, který společně předložila ministerstva zdravotnictví a financí. Novela výrazně zpřísňuje regulaci kratomu s cílem omezit jeho dostupnost pro děti a mladé lidi a snížit zdravotní rizika spojená s jeho užíváním. Věková hranice pro nákup se zvýší z 18 na 21 let, skončí internetový prodej a přísnější pravidla budou platit také pro specializované prodejny i složení, kvalitu a kontrolu samotných výrobků. Součástí je také nové zdanění kratomu.
Nová dohoda Spojených států s Dánskem a Grónskem může představovat jeden z nejvýznamnějších posunů v bezpečnostním uspořádání Arktidy od konce studené války. Americký prezident Donald Trump oznámil, že Washington získá trvalý přístup, základnová a přeletová práva v Grónsku a širší pravomoci týkající se jeho bezpečnosti.