Válka dronů dorazila už i na území Spojených států a nedávné události na základně Barksdale v Louisianě odhalily kritické trhliny v národní obraně. Zatímco pozornost světa se upírá k probíhajícímu konfliktu na Blízkém východě, nad strategicky významnou základnou se mezi 9. a 15. březnem opakovaně pohybovaly roje neidentifikovaných bezpilotních letounů. Armáda ani ministerstvo vnitra přitom nedokázaly na tyto narušitele nijak efektivně reagovat.
Základna Barksdale přitom není jen obyčejným vojenským letištěm. Sídlí zde velitelství globálních úderů (Global Strike Command), které má pod kontrolou americké mezikontinentální balistické rakety a strategické bombardéry typu B-52, B-1 a B-2. Skutečnost, že se nad takto citlivým uzlem jaderného odstrašování mohou několik dní beztrestně pohybovat cizí drony, je pro bezpečnostní experty šokující. Personál základny musel být opakovaně varován, aby vyhledal úkryt, zatímco neznámé stroje kroužily nad budovami a letadly.
Současný systém ochrany USA je podle odborníků totiž stále nastaven primárně na odstrašování jaderných hrozeb z dob studené války. Obrana se desetiletí soustředila na rakety a bombardéry přilétající přes severní pól, přičemž se předpokládalo, že díky oceánům je vnitrozemí v bezpečí před konvenčními útoky. Tato éra „bezpečného přístavu“ ale s nástupem moderních technologií skončila. Události z Barksdale nejsou anomálií, nýbrž předzvěstí nové éry válčení, kde drony a přesné zbraně mohou zasáhnout kdykoliv a kdekoliv.
Jedním z hlavních problémů je nedostatečná technologie pro identifikaci a eliminaci těchto hrozeb. Zprávy naznačují, že se personál na Barksdale pokoušel o elektronické rušení dronů, ale bez úspěchu. To by mohlo znamenat, že stroje byly autonomní nebo vybavené pokročilou ochranou proti rušení. Taková sofistikovanost napovídá, že za útokem nestál nadšený modelář, ale pravděpodobně cizí mocnost, která takto testuje zranitelnost amerických systémů.
Další komplikací je chaos v kompetencích a rozhodování. Zatímco pro případ jaderného útoku existují jasné protokoly sahající až k prezidentovi, u dronů je situace mnohem mlhavější. Do rozhodování vstupuje příliš mnoho úřadů – od Pentagonu a ministerstva vnitra až po Federální letecký úřad (FAA). Často tak dochází k absurdním situacím, kdy si jednotlivé složky protiřečí nebo nejsou schopny v reálném čase spolupracovat.
Příkladem takového chaosu byl únorový incident u základny Fort Bliss poblíž mexických hranic. Pohraniční stráž zde použila laser k zneškodnění domnělých dronů drogových kartelů. FAA následně na 10 dní uzavřela vzdušný prostor nad městem El Paso bez konzultace s Bílým domem. Nakonec se ukázalo, že nešlo o nepřátelské drony, ale o obyčejné pouťové balonky. Tento incident jasně ukázal, jak neefektivní je současný rozhodovací proces, když se střetne zájem bezpečnosti s komerční leteckou dopravou.
Aby Spojené státy dokázaly čelit těmto novým hrozbám, musí radikálně modernizovat svůj přístup k obraně vlasti. Je nezbytné zavést moderní detekční a obranné nástroje přímo u kritické vojenské i civilní infrastruktury. Staré postupy, kde si každý úřad „hrabe na svém písečku“, již nefungují. Místo nich musí vzniknout integrovaná síť, která umožní sdílení informací a okamžitou reakci v řádu sekund.
Prvním krokem k nápravě má být vytvoření společné pracovní skupiny (Joint Interagency Task Force 401), která by měla sjednotit postup všech zainteresovaných agentur. Tato skupina však potřebuje silnou podporu přímo z Bílého domu, aby mohla rychle zacelit mezery v legislativě i v reálných obranných schopnostech. Pokud se USA nepodaří tento systém rychle zreformovat, budou incidenty jako ten na základně Barksdale stále častější a potenciálně nebezpečnější.
Poslední hodiny zbývají do druhého z dvojice květnových prodloužených víkendů. Zítra někde maximální teploty jen sotva překročí 10 stupňů, ale dobrou zprávou je, že se očekává postupné oteplování. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Česko už přes sto let nemá krále a je republikou, ale málo se ví o tom, že pouto k naší zemi má i současný britský panovník Karel III. Existuje jeden rodokmen, který to potvrzuje. Evropská panovnická dynastie byla zkrátka nesmírně propojená.
Jarní kolo Sbírky potravin 2026 znovu ukázalo, že solidarita a ochota pomáhat mají v české společnosti pevné místo. Po sečtení darů ze soboty 25. dubna, online nákupů, zaměstnaneckých výzev ve firmách a finančních příspěvků dosáhlo letošní jarní kolo rekordního výsledku 702 tun potravin a drogerie.
Je dobré vědět, že máte ještě několik hodin na nákup ve velkých obchodech předtím, než se na jeden celý den uzavřou. Nadcházející víkend je totiž prodloužený o páteční státní svátek. A právě zítra se obchodníci musí podřídit zákonu.
Světová zdravotnická organizace (WHO) a provozovatel výletní lodi MV Hondius, společnost Oceanwide Expeditions, poskytli nové informace o situaci na plavidle zasaženém hantavirem. Na palubě byla zavedena přísná bezpečnostní opatření, která mají eliminovat riziko dalšího šíření nákazy.
Světová zdravotnická organizace poskytla detailní vhled do vyšetřování nákazy, která zasáhla výletní loď MV Hondius. Podle oficiální rekonstrukce událostí vše začalo u muže, který pocítil první potíže už 6. dubna a o několik dní později zemřel. Protože lékaři zpočátku neměli podezření na nebezpečný hantavirus, nebyly u tohoto pacienta odebrány vzorky, což ztížilo včasnou identifikaci hrozby.
Vědecký svět s napětím sleduje situaci na výletní lodi MV Hondius, kde se potvrdilo ohnisko vzácného a nebezpečného viru Andes. Ačkoliv jsou hantaviry běžně spojovány s hlodavci a považovány za „slepou uličku“ – tedy infekci, která se z člověka na člověka nepřenáší – kmen Andes představuje děsivou výjimku. Odborníci, kteří studovali předchozí epidemie v Jižní Americe, nyní varují před specifickými vlastnostmi tohoto patogenu.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se ve čtvrtek ve Vatikánu sešel s papežem Lvem XIV. Schůzka proběhla v období historicky nejvyššího napětí mezi Washingtonem a Svatým stolcem, které vyvolala otevřená kritika prezidenta Donalda Trumpa na adresu vůbec prvního amerického papeže v dějinách církve.
Případ výletního plavidla MV Hondius, na jehož palubě se rozšířil nebezpečný hantavirus, se stává čím dál složitějším mezinárodním problémem. Podle čerstvých zpráv z nizozemského ministerstva zahraničí se ukázalo, že loď opustilo podstatně více lidí, než se původně uvádělo. Během zastávky na britském ostrově Svatá Helena se od plavby odpojilo zhruba 40 pasažérů, kteří se následně rozjeli do svých domovů běžnými leteckými spoji.
Válka v Íránu a s ní spojený prudký nárůst cen energií by měly být pro Evropskou unii impulsem k ráznému posílení energetické nezávislosti. Nizozemská ministryně pro klimatu a zelený růst Stientje van Veldhoven v rozhovoru pro server Politico zdůraznila, že Brusel musí vytrvat v nastaveném kurzu klimatických zákonů a neustupovat z ambiciózních cílů.
Federální soudce ve středu odpečetil údajný dopis na rozloučenou, který měl napsat Jeffrey Epstein. Dokument, který byl dosud držen v tajnosti, se tak poprvé dostal na veřejnost. Existenci listu odhalil Nicholas Tartaglione, Epsteinův spoluvězeň z nápravného zařízení v New Yorku, který tvrdí, že jej našel po Epsteinově neúspěšném pokusu o sebevraždu v červenci 2019.
Argentinské úřady a tamní experti se snaží urychleně zjistit, zda je jejich země zdrojem smrtícího vypuknutí nákazy hantavirem na palubě výletní lodi MV Hondius. Situace je o to naléhavější, že se objevují zprávy o skupině cestujících, kteří již opustili loď a vrátili se do svých domovských zemí.