Skauti se loučí s jednou z výrazných osobností svého hnutí. Ve věku 95 let včera zemřel spisovatel Miloš Zapletal, jenž měl přezdívku Zet. Organizace o tom informovala na sociálních sítích.
"Zet během svého života ovlivnil generace kluků, holek, dospívajících i dospělých lidí, kteří jeho knihy četli na táborech, doma i ve školách a hráli podle něj stovky her v klubovnách i v lese. Jako skautský vzdělavatel a metodik stál za celou řadou publikací, které dodnes inspirují (nejen) skautské vedoucí," uvedli skauti na facebooku.
Zapletal vstoupil v 15 letech do vodáckého skautského oddílu. Vystudoval tělesnou výchovu na pedagogické fakultě Univerzity Karlovy a krátce působil jako učitel, než zahájil literární kariéru. Za jeho nejvýznamnější dílo je považována několikasvazková Velká encyklopedie her, která vyšla i v několika cizích jazycích.
Po roce 1989 se Zapletal významně podílel na obnově vydávání skautských časopisů. Byl také považován za pokračovatele legendárního Jaroslava Foglara. Živil se i jako překladatel. V roce 2020 obdržel Stříbrnou mediali předsedy Senátu ČR.
"Děkujeme Ti, bratře Zete, za Tvoji službu skautingu a mladým lidem," rozloučili se skauti s legendární postavou svého hnutí.
Analýza, kterou společně provedly deník The Guardian a organizace Carbon Brief, ukázala, že země jako Čína a bohaté ropné státy včetně Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů dostávají značné finanční prostředky určené na boj proti změně klimatu. Výzkum zkoumal dosud nezveřejněné materiály předložené OSN a data od Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), které ilustrují, jak jsou miliardy dolarů z veřejných zdrojů investovány do snah o zmírnění globálního oteplování. Vyšetřování obecně potvrdilo funkční systém, který přesouvá finanční kapitál od bohatých znečišťovatelů k zranitelným zemím. Tento systém má rozvíjejícím se ekonomikám pomáhat s ekologickou transformací a adaptací na teplejší klima.
Extrémní projevy počasí zesilují a planeta se rychle mění. Stále častější vlny veder, záplavy a dlouhotrvající sucha ukazují, že klimatická krize už není hrozbou budoucnosti, ale realitou současnosti. Země vysychá nejen kvůli menším srážkám, ale i rostoucí „žízni“ atmosféry, která odebírá půdě vlhkost rychleji, než ji dokáže doplnit. Nedostatek vody tak spouští dominový efekt – ohrožuje ekonomiku, přírodu i bezpečnost. A svět se možná blíží době, kdy se místo o ropu bude bojovat o vodu.
Realita klimatické krize se dramaticky liší podle místa, kde člověk žije. Jedním z extrémních příkladů je příběh Saúla Luciana Lliuyi, kečuánsky mluvícího farmáře z peruánské Andy. Jeho svědectví o proměně horské krajiny bylo letos představeno u německého soudu, kde žaluje energetický gigant kvůli hrozbě tání ledovců.
Dnes se v Číně vyrábí více než tři čtvrtiny celosvětové produkce lithium-iontových článků a země hostí šest z deseti největších světových výrobců baterií. Přitom ještě v roce 2005 měla Čína pouze dva výrobce baterií pro elektromobily. Tento meteorický vzestup je výsledkem kombinace strategické vládní podpory a zdatnosti čínských společností v hromadné výrobě a řízení nákladů.
Výrobci lihovin mohou slavit. Soud Evropské unie v Lucemburku dnes rozhodl, že nealkoholické nápoje nemohou být označovány jako gin. Soud tak potvrdil, že podle práva EU může být termín „gin“ používán pouze pro destiláty na bázi ethylalkoholu s příchutí jalovcových bobulí a s minimálním obsahem alkoholu 37,5 % objemu.
Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) hrozí světovému trhu s ropou značný přebytek, který by mohl v příštím roce dosáhnout až 4 miliony přebytečných barelů denně. Tato varovná zpráva přichází v době, kdy IEA zaznamenává pomalejší růst poptávky po ropě, než bylo obvyklé.
Přestože bageta získala v roce 2022 v Paříži oficiální status dědictví UNESCO, který oslavoval řemeslné know-how a kulturu tohoto pečiva, zdá se, že toto vítězství jen málo pomohlo zvrátit pokračující pokles spotřeby chleba ve Francii. Úbytek konzumace a nástup nové vlny „neopekařů“ představují výzvu pro tradiční místo bagety na francouzských stolech.
Americký prezident Donald Trump se během rozhovoru pro Fox News, kde se řešil růst cen kávy, nepřímo fakticky opravil v otázce, kdo nese náklady na jím uvalená dovozní cla. Zatímco dlouhodobě trvá na tom, že cla platí výhradně zahraniční země nebo společnosti, tentokrát navrhl snížení cel, aby se snížily ceny kávy pro americké spotřebitele.
Jižní Korea se každý listopad prakticky zastavuje kvůli své nechvalně proslulé přijímací zkoušce na vysoké školy Suneung (zkratka pro College Scholastic Ability Test neboli CSAT). Zatímco většina z více než 550 000 uchazečů opouští brány škol v pozdním odpoledni, někteří studenti zůstávají v místnostech až do pozdních nočních hodin. Jedná se o nevidomé studenty, pro které zkouška Suneung v nejdelší verzi trvá téměř 13 hodin, s koncem kolem 21:48.
Kalifornská společnost TransAstra vyvinula a úspěšně otestovala nafukovací zařízení zvané Capture Bag (Zachytávací vak), které by mohlo revolučním způsobem změnit těžbu surovin z asteroidů a zároveň pomoci s řešením narůstajícího problému kosmického smetí. Podle společnosti má jít o dostupnou a robustní technologii.
Vztahy mezi Ruskem a Venezuelou, nejbližším jihoamerickým spojencem Moskvy, procházejí v důsledku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 fází úpadku a oslabení. Venezuela aktuálně čelí rostoucímu tlaku ze strany Spojených států, včetně opakovaných amerických vojenských akcí u karibského pobřeží. Venezuelský prezident Nicolás Maduro proto přímo požádal Vladimira Putina o dodávky zbraní a další vojenské techniky, jak uvádí deník Meduza.
Nově zveřejněné dokumenty, které pocházejí z e-mailů z pozůstalosti Jeffreyho Epsteina a byly zveřejněny kongresovým výborem, znovu vtáhly jméno Donalda Trumpa do jednoho z nejtemnějších skandálů moderní americké historie. Ačkoli e-maily neobsahují žádné obvinění z trestné činnosti ze strany prezidenta, demokraté tvrdí, že vyvolávají nové otázky ohledně toho, co přesně o pedofilovi Epsteinovi věděl a kdy se to dozvěděl.