Skauti se loučí s jednou z výrazných osobností svého hnutí. Ve věku 95 let včera zemřel spisovatel Miloš Zapletal, jenž měl přezdívku Zet. Organizace o tom informovala na sociálních sítích.
"Zet během svého života ovlivnil generace kluků, holek, dospívajících i dospělých lidí, kteří jeho knihy četli na táborech, doma i ve školách a hráli podle něj stovky her v klubovnách i v lese. Jako skautský vzdělavatel a metodik stál za celou řadou publikací, které dodnes inspirují (nejen) skautské vedoucí," uvedli skauti na facebooku.
Zapletal vstoupil v 15 letech do vodáckého skautského oddílu. Vystudoval tělesnou výchovu na pedagogické fakultě Univerzity Karlovy a krátce působil jako učitel, než zahájil literární kariéru. Za jeho nejvýznamnější dílo je považována několikasvazková Velká encyklopedie her, která vyšla i v několika cizích jazycích.
Po roce 1989 se Zapletal významně podílel na obnově vydávání skautských časopisů. Byl také považován za pokračovatele legendárního Jaroslava Foglara. Živil se i jako překladatel. V roce 2020 obdržel Stříbrnou mediali předsedy Senátu ČR.
"Děkujeme Ti, bratře Zete, za Tvoji službu skautingu a mladým lidem," rozloučili se skauti s legendární postavou svého hnutí.
Chcete vědět, jak se bude vyvíjet počasí v následujících dnech a týdnech? Tak to jste na správném místě. Podívali jsme se totiž do aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Asi každému je jasné, že před zimou se bude nadále ochlazovat.
Následující rok 2027 by se mohl stát v globálním průměru vůbec nejteplejším rokem v historii měření. V rozhovoru pro slovenskou tiskovou agenturu TASR na to upozornil klimatolog Slovenského hydrometeorologického ústavu Pavol Faško. Očekávaný rekordní nárůst teplot by podle něj měl sloužit jako zásadní impuls k aktivnějšímu přístupu společnosti i úřadů k řešení probíhající klimatické krize.
Evropská bezpečnost prochází po řadě hybridních útoků a sabotáží zásadním posunem. Ačkoli armády, zbraňové systémy a ochrana hranic zůstávají pro národní obranu nezastupitelné, charakter hrozeb cílících na evropské státy se výrazně změnil. Vedle konvenční války na Ukrajině čelí evropská společnost kybernetickým útokům, sabotážím kritické infrastruktury, nepovoleným přeletům dronů, špionáži a dezinformačním kampaním, které cílí přímo na každodenní chod civilního života.
Masové protesty ve Francii přerostly v rozsáhlé nepokoje a násilné střety, do kterých se po celé zemi zapojilo půl milionu až osm set tisíc lidí. Většinu demonstrantů tvoří studenti, přičemž při potyčkách s policií byly zraněny stovky osob a úřady dosud zadržely přibližně dva tisíce lidí. Násilnosti si vyžádaly zničení významných veřejných budov, jako je radnice v Limoges či historické turistické centrum v Lyonu, a stovky obchodů byly vyrabovány skupinami maskovaných mladíků.
Úmrtí osmadvacetileté pracovnice protimorového ústavu v ruském Irkutsku vyvolalo mezinárodní obavy a odhalilo vážné trhliny v mezinárodních zdravotnických pravidlech. Případ z počátku října získal celosvětovou pozornost poté, co místní ruský představitel veřejně spojil úmrtí mladé vědkyně s nákazou morem. Světová zdravotnická organizace se však o incidentu dozvěděla výhradně z médií, nikoli od oficiálních ruských úřadů, což vyvolalo pochybnosti o transparentnosti předávání informací.
Ukrajinská města čelila závažným důsledkům po pozastavení dodávek včasných varování před ruskými balistickými raketami ze strany Spojených států. Podle webu Kyiv Post zabilo ruské ostřelování během jednoho týdne od přerušení sdílení amerických satelitních dat nejméně šest civilistů a více než dvacet dalších zranilo. Ukrajinští představitelé, vojenské zdroje i civilní sítě protivzdušné obrany se shodují na tom, že ruské balistické střely zasahují cíle ještě předtím, než systém stihne vyhlásit poplach, což obyvatelům nedává prakticky žádný čas na přesun do krytů.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo provedení masivního úderu na vojensko-průmyslové objekty, skladovací prostory pro střely s plochou dráhou letu a bezpilotní prostředky i datová centra v Kyjevě a jeho okolí. K tomuto rozsáhlému vzdušnému útoku dochází v době sílících diplomatických jednání ohledně možného ukončení konfliktu. Zároveň se však prohlubují zřetelné rozpory mezi Washingtonem a ukrajinským vedením ohledně dalekosáhlé vojenské i zpravodajské podpory.
Ukrajinská armáda uskutečnila unikátní vojenskou operaci, při které úspěšně zachránila zraněného průzkumníka z frontové linie za pomoci těžkého bezpilotního vzdušného prostředku. Příslušníci roty bezpilotních pozemních systémů ukrajinské 92. samostatné útočné brigády, kteří na záchraně spolupracovali s dalšími vojenskými jednotkami, označili tuto akci za vůbec první leteckou evakuaci zraněného vojáka dronem v historii válečnictví.
Japonská vesmírná agentura JAXA v úterý brzy ráno místního času úspěšně odstartovala dlouho očekávanou vědeckou misi MMX z kosmodromu Tanegašima. Cílem této mezinárodní výpravy je prozkoumat dva malé a velmi záhadné měsíce planety Mars, kterými jsou Phobos a Deimos. Sonda nesoucí sérii pokročilých přístrojů má za úkol objasnit původ těchto těles a do roku 2031 dopravit vzorky z Phobosu zpět na Zemi.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil Spojené státy ze záměrného zdržování dodávek protiraketových střel. Během jednání s americkými senátory uvedl, že zadržované zásilky munice již dříve zaplatily evropské země v rámci programu PURL. Dodávky podle něj v současnosti čekají pouze na podpis amerického ministra obrany Peta Hegsetha.
Americký viceprezident JD Vance se odmítl vyjádřit k tomu, zda podporuje opětovné zvolení izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Tento postoj představuje zřetelný odklon od prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno izraelskému předsedovi vlády vyjádřil plnou veřejnou podporu. K vyjádření dochází v citlivém období pouhých několik dní před konáním izraelských parlamentních voleb.
Francouzský premiér Sébastien Lecornu požádal regionální úřady o zavedení částečných a lokálních zákazů vycházení v některých městech. Reagoval tak na vlnu násilných nepokojů, během nichž vláda otevřeně připustila, že policie ztratila v řadě míst nad situací kontrolu. Lecornu po pondělním krizovém zasedání kabinetu uvedl, že je odhodlán plně obnovit veřejný pořádek. Dodal však, že o celoplošném zákazu vycházení v metropoli se prozatím neuvažuje.
