Nate Vance, bratranec viceprezidenta J. D. Vance, bojoval od roku 2022 do ledna 2025 v řadách ukrajinské armády jako člen elitního praporu Da Vinciho vlci. Nyní otevřeně kritizuje postoj svého příbuzného k Ukrajině a neskrývá své rozčarování.
Nate Vance, který strávil tři roky na Ukrajině a dva a půl z nich přímo na frontě, byl šokován, když slyšel svého bratrance, J. D. Vance, kritizovat ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.
„Byl jsem zklamaný, když jsem to slyšel. Dřív jsem vždy obhajoval JD jako inteligentního a dobrého chlapa. Ale to, co udělal s Trumpem vůči Zelenskému, bylo něco jiného – bylo to čisté zlo,“ uvedl Nate v rozhovoru pro francouzský Le Figaro.
Cestuje v obytném voze po americkém západě, aby se ukryl před tím, co vnímá jako politickou zradu. Nate tvrdí, že původní politické kroky J. D. Vance vnímal jako součást politické taktiky. „Když mluvil proti pomoci Ukrajině, myslel jsem si, že jde o politickou hru, že se musí zavděčit určitým voličům. Ale nyní, když vidím, co všechno se stalo s jeho postojem k Zelenskému, cítím jen zklamání. Je to léčka plná špatné vůle,“ dodává.
Podle něj je nesprávné, že J. D. Vance nepochopil skutečné důvody pro pomoc Ukrajině, a to i přesto, že Nate sám zažil válečné hrůzy na frontové linii.
„Byl jsem na frontové linii a mohl jsem mu říct pravdu, aniž bych předstíral, ale nikdy se nesnažil zjistit víc,“ dodal Nate s velkým zklamáním. „Jen proto, že jsme rodina, neznamená to, že se smířím s tím, že necháte mé přátele zabíjet,“ zdůraznil, že rodinné vazby nemohou být důvodem pro podporu nečinnosti, když jde o životy jeho kamarádů a spolubojovníků.
Několikrát kontaktoval svého bratrance J. D. Vance, ale jeho pokusy o komunikaci byly marné. „Nechal jsem mu několik vzkazů na záznamníku, ale nikdy mi neodpověděl,“ řekl Nate, který se jako dobrovolník přihlásil na Ukrajinu v roce 2022. Po téměř třech letech boje se rozhodl v lednu 2025 opustit ukrajinské síly, krátce poté, co jeho bratranec J. D. Vance převzal funkci viceprezidenta USA. Důvodem jeho odchodu byla obava z možného zajetí ruskou armádou. „Bylo složité zůstat. Nemohl jsem riskovat, že mě chytí,“ přiznal.
Na Ukrajinu se vydal nejen kvůli svému vlasteneckému cítění, ale také ze zvědavosti a touhy po dobrodružství. „Viděl jsem, že se přede mnou píše historie, chtěl jsem být její součástí,“ vysvětlil svou motivaci.
Bojoval v některých z nejkrvavějších oblastí, jako byly Kupjansk, Bachmut, Avdijivka a Pokrovsk, kde čelil neustálému nebezpečí.
Dvě silná zemětřesení, která zasáhla Venezuelu, si podle vyjádření místních médií a fotbalisty Héctora Bella vyžádala život mladé matky, jež obětovala vlastní život pro záchranu své dcery. Fotbalista známý pod přezdívkou Kike na svém instagramovém účtu uvedl, že jeho partnerka Andrea zachránila jejich batole během dvou ničivých otřesů, které zemi postihly.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko čelí čím dál silnějšímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina na hlubší integraci své země do válečného konfliktu na Ukrajině. Podle aktuálního hodnocení Institutu pro studium války se Kreml pokouší donutit Minsk k poskytnutí běloruského území pro rozsáhlejší vojenské operace.
Evropský kontinent v současné době čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Přestože od katastrofálního léta roku 2003, které poprvé výrazně varovalo evropské vlády před riziky extrémního horka, uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává v Evropě nadále alarmující. Kompletní bilance nynějších veder sice bude k dispozici až za několik týdnů, avšak španělští výzkumníci již nyní připisují horku více než 210 úmrtí zaznamenaných pouze mezi nedělí a středou.
CNN se ve své analýze zaměřila na bilanci prvního týdne od chvíle, kdy americký prezident Donald Trump podepsal ve Francii memorandum o porozumění s Íránem, které zastavilo otevřený vojenský konflikt. Samotný fakt, že Spojené státy a Írán již nejsou ve válečném stavu, představuje úspěch, který zachránil lidské životy, přičemž čtrnáctibodový rámec pro jednání o trvalém míru prozatím ustál i domácí politickou kritiku v USA.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že po konzultaci s šéfem ukrajinské tajné služby schválil čtyřicetidenní ofenzivní operaci, jejímž cílem je přimět Rusko k ukončení války. Podle prohlášení hlavy státu na platformě Telegram má tato kampaň posloužit jako přímý tlak na agresorský stát.
Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, přičemž v západních oblastech země rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia.
Papež Lev XIV. svolal na pátek mimořádnou konzistoř, na které budou kardinálové za zavřenými dveřmi jednat o nových pravidlech církve pro posuzování toho, kdy je válka ospravedlnitelná. Tento krok pravděpodobně dál zvýší napětí mezi Vatikánem a administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa, se kterou má Svatý stolec spory v kontextu probíhajícího konfliktu v Íránu.
Letní měsíce přinášejí stále častěji vlny extrémních veder, která dokážou proměnit interiéry bytů a domů v nesnesitelnou výheň. Pokud nemáte k dispozici klimatizaci, udržení snesitelné teploty v domácnosti vyžaduje strategický přístup. Klíčem k úspěchu je zabránit slunečním paprskům v proniknutí dovnitř a efektivně pracovat s prouděním vzduchu během chladnějších částí dne.
Podle bývalého britského premiéra Johna Majora by se měla Velká Británie do pěti let vrátit na jednotný trh Evropské unie. V exkluzivním rozhovoru pro deník The Independent, který vznikl u příležitosti desátého výročí referenda o brexitu, podrobil tehdejší rozhodnutí o odchodu z unijních struktur zdrcující kritice.
Dvě země na východním křídle NATO varují před možnou vojenskou provokací ze strany Ruska, která by mohla v nejbližší době směřovat proti Polsku nebo pobaltským státům.
Rekordní červnová vlna veder, která tento týden zasáhla Evropu, by byla ještě před několika desetiletími prakticky nemožná. Podle nové analýzy vědecké sítě World Weather Attribution (WWA) nese lidskou činností poháněná klimatická krize za tyto extrémy jednoznačnou vinu. Současná vlna veder je označována za vůbec nejhorší zaznamenanou v historii tohoto regionu. Velká část kontinentu se ocitla pod vlivem stabilního tepelného dómu, který v oblasti zadržuje horký a vlhký vzduch. Samotný meteorologický jev sice není neobvyklý, extrémní jsou však teploty, které ho doprovázejí.
Britský král Karel III. se stal prvním moderním panovníkem, který zveřejnil výši svých daní, když za období 2024–2025 odvedl do státní pokladny 12,9 milionu liber. Tato částka ho řadí mezi sto největších plátců daní ve Velké Británii. Ve stejném období zaplatil jeho syn, princ z Walesu, na daních z příjmu a kapitálových výnosů 7,76 milionu liber.