Nate Vance, bratranec viceprezidenta J. D. Vance, bojoval od roku 2022 do ledna 2025 v řadách ukrajinské armády jako člen elitního praporu Da Vinciho vlci. Nyní otevřeně kritizuje postoj svého příbuzného k Ukrajině a neskrývá své rozčarování.
Nate Vance, který strávil tři roky na Ukrajině a dva a půl z nich přímo na frontě, byl šokován, když slyšel svého bratrance, J. D. Vance, kritizovat ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.
„Byl jsem zklamaný, když jsem to slyšel. Dřív jsem vždy obhajoval JD jako inteligentního a dobrého chlapa. Ale to, co udělal s Trumpem vůči Zelenskému, bylo něco jiného – bylo to čisté zlo,“ uvedl Nate v rozhovoru pro francouzský Le Figaro.
Cestuje v obytném voze po americkém západě, aby se ukryl před tím, co vnímá jako politickou zradu. Nate tvrdí, že původní politické kroky J. D. Vance vnímal jako součást politické taktiky. „Když mluvil proti pomoci Ukrajině, myslel jsem si, že jde o politickou hru, že se musí zavděčit určitým voličům. Ale nyní, když vidím, co všechno se stalo s jeho postojem k Zelenskému, cítím jen zklamání. Je to léčka plná špatné vůle,“ dodává.
Podle něj je nesprávné, že J. D. Vance nepochopil skutečné důvody pro pomoc Ukrajině, a to i přesto, že Nate sám zažil válečné hrůzy na frontové linii.
„Byl jsem na frontové linii a mohl jsem mu říct pravdu, aniž bych předstíral, ale nikdy se nesnažil zjistit víc,“ dodal Nate s velkým zklamáním. „Jen proto, že jsme rodina, neznamená to, že se smířím s tím, že necháte mé přátele zabíjet,“ zdůraznil, že rodinné vazby nemohou být důvodem pro podporu nečinnosti, když jde o životy jeho kamarádů a spolubojovníků.
Několikrát kontaktoval svého bratrance J. D. Vance, ale jeho pokusy o komunikaci byly marné. „Nechal jsem mu několik vzkazů na záznamníku, ale nikdy mi neodpověděl,“ řekl Nate, který se jako dobrovolník přihlásil na Ukrajinu v roce 2022. Po téměř třech letech boje se rozhodl v lednu 2025 opustit ukrajinské síly, krátce poté, co jeho bratranec J. D. Vance převzal funkci viceprezidenta USA. Důvodem jeho odchodu byla obava z možného zajetí ruskou armádou. „Bylo složité zůstat. Nemohl jsem riskovat, že mě chytí,“ přiznal.
Na Ukrajinu se vydal nejen kvůli svému vlasteneckému cítění, ale také ze zvědavosti a touhy po dobrodružství. „Viděl jsem, že se přede mnou píše historie, chtěl jsem být její součástí,“ vysvětlil svou motivaci.
Bojoval v některých z nejkrvavějších oblastí, jako byly Kupjansk, Bachmut, Avdijivka a Pokrovsk, kde čelil neustálému nebezpečí.
Ruský deficit má za letošek činit až 3 % HDP, což je dvojnásobek původního plánu. To samo o sobě není pro Rusko katastrofa. Má nízký dluh a půjčuje si hlavně doma v rublech. Důležitější je, že se rozpočet citelně zhoršuje právě v době, kdy by mu dražší ropa a slabší rubl měly pomáhat.
V Česku je teď stále relativně chladno, ale před námi jsou tři volné dny s příjemnějším počasím. V sobotu má odstartovat babí léto, které podle nejnovějších odhadů jen tak neskončí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Předpoklad je takový, že přes 20 stupňů bude i během prvního říjnového víkendu.
Italská vláda schválila dekret, který zavádí třicetiprocentní limit pro nově příchozí zahraniční žáky v jednotlivých školních třídách a zakazuje nošení burek a nikábů ve školách. Premiérka Giorgia Meloniová označila tato opatření za krok vycházející z běžného rozumu, který má podpořit skutečnou integraci a zabránit vzniku takzvaných "ghet ve třídách". Krok však vyvolal vlnu kritiky ze strany opozice i lidskoprávních aktivistů. Odpůrci tvrdí, že se ministerská předsedkyně snaží oslovit krajně pravicové voliče před nadcházejícími parlamentními volbami.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že dosud neobdržel zpětnou vazbu od americké strany ohledně své žádosti adresované prezidentu Donaldu Trumpovi. Zelenskyj po svém americkém protějšku požadoval, aby během jednání přiměl čínského lídra Si Ťin-pchinga k využití jeho vlivu na ruského prezidenta Vladimira Putina k ukončení války. Kyjev vnímá Peking jako klíčového aktéra, který disponuje páky na moskevský režim. Ukrajinská hlava státu své vyjádření poskytla novinářům prostřednictvím aplikace WhatsApp.
Čínský prezident Si Ťin-pching se ve Washingtonu setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a vyzval k rozsáhlé spolupráci mezi oběma mocnostmi. Cílem jeho návrhů je zabránit vojenskému střetu a vyhnout se takzvané Tukydidově pasti v období rostoucího napětí kolem umělé inteligence, obchodu a Tchaj-wanu. Čínská hlava státu předložila podmínky pro vzájemné porozumění hned na počátku summitu v Bílém domě. Podle něj mohou obě supervelmoci zamířit ke společnému prospěchu namísto přímé konfrontace.
Papež Lev XIV. zahájil oficiální návštěvu Francie projevem v Elysejském paláci v Paříži, kde vystoupil po boku prezidenta Emmanuela Macrona. Hlava katolické církve ve svém vystoupení varovala před riziky spojenými s překotným rozvojem umělé inteligence. Podle něj může nekontrolovaný technologický pokrok vést k vytvoření takzvaného ráje strojů, v němž lidstvo riskuje ztrátu své vlastní lidskosti. Jedná se o první papežskou návštěvu v této zemi po osmnácti letech.
Před nadcházejícími průběžnými volbami do amerického Kongresu čelí Republikánská strana složité politické situaci. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění společnosti CNN a SSRS dávají voliči jasně najevo, jaké kroky od vedení země očekávají. Prezident Donald Trump však zastává postoje, které jdou přímo proti přáním většiny Američanů. Tento rozpor mezi očekáváním obyvatel a politikou Bílého domu vytváří pro republikánské kandidáty značně nepříznivé prostředí.
Finský prezident Alexander Stubb vyzval majitele společnosti SpaceX Elona Muska k rozšíření pokrytí satelitní internetové sítě Starlink nad území Ruska. Tento krok by podle finského státníka umožnil ukrajinským silám zasahovat ruská odpalovací zařízení balistických raket přímo na ruském území. Ukrajina v současnosti čelí kritickému nedostatku systémů protivzdušné obrany, které by dokázaly balistické střely efektivně odrážet. Kyjev věří, že zprovoznění satelitní sítě nad Ruskem by pomohlo přesně zaměřit odpalovací zařízení ještě před odpálením střel.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa čím dál více využívá argumenty národní bezpečnosti k rozsáhlým proměnám hlavního města Washingtonu a vytvoření ochranného pásma v okolí Bílého domu. Argumentace národní bezpečností slouží jako univerzální odůvodnění pro rozšiřování prezidentských pravomocí i čerpání veřejných prostředků. V minulosti byla tato rétorika využita například při zavádění cel, deportacích či plánech na získání Grónska. Nyní se však pozornost soustředí přímo na samotné centrum americké vlády, které se podle CNN postupně mění v opevněnou pevnost.
Nepálský premiér Balendra Šah na Valném shromáždění OSN ostrým způsobem zkritizoval světové lídry v souvislosti s klimatickou krizí. Vztáhl se k nedávným ničivým bleskovým povodním, které postihly jeho zemi, a označil je za varování pro celý svět. Podle něj tato přírodní katastrofa ukázala, že dopady globálního oteplování nejvíce zasahují obyvatele, kteří krizi nezpůsobili.
Čínský prezident Si Ťin-pching během vrcholného setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem ve Washingtonu vyzval k rozsáhlé spolupráci zabraňující vojenskému střetu obou mocností. Předložil návrhy na vzájemné porozumění, které by měly odvrátit případný konflikt v období rostoucího soupeření v oblasti obchodu či umělé inteligence. Podle jeho slov mohou cíle obou zemí existovat vedle sebe a přinášet oboustranný užitek. Zdůraznil přitom nutnost upřímného dialogu a zachování pravidelné komunikace mezi armádami obou států.
Z Rusů měli dosud obavy především na východním křídle NATO, tedy například v Polsku a Pobaltí. Podle nejnovějších informací ale mají ohroženy i země ve Středomoří, které se od hranic s Ruskem nacházejí daleko. Přesto by na jejich území mohly zaútočit ruské bezpilotní stroje.
