Nate Vance, bratranec viceprezidenta J. D. Vance, bojoval od roku 2022 do ledna 2025 v řadách ukrajinské armády jako člen elitního praporu Da Vinciho vlci. Nyní otevřeně kritizuje postoj svého příbuzného k Ukrajině a neskrývá své rozčarování.
Nate Vance, který strávil tři roky na Ukrajině a dva a půl z nich přímo na frontě, byl šokován, když slyšel svého bratrance, J. D. Vance, kritizovat ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.
„Byl jsem zklamaný, když jsem to slyšel. Dřív jsem vždy obhajoval JD jako inteligentního a dobrého chlapa. Ale to, co udělal s Trumpem vůči Zelenskému, bylo něco jiného – bylo to čisté zlo,“ uvedl Nate v rozhovoru pro francouzský Le Figaro.
Cestuje v obytném voze po americkém západě, aby se ukryl před tím, co vnímá jako politickou zradu. Nate tvrdí, že původní politické kroky J. D. Vance vnímal jako součást politické taktiky. „Když mluvil proti pomoci Ukrajině, myslel jsem si, že jde o politickou hru, že se musí zavděčit určitým voličům. Ale nyní, když vidím, co všechno se stalo s jeho postojem k Zelenskému, cítím jen zklamání. Je to léčka plná špatné vůle,“ dodává.
Podle něj je nesprávné, že J. D. Vance nepochopil skutečné důvody pro pomoc Ukrajině, a to i přesto, že Nate sám zažil válečné hrůzy na frontové linii.
„Byl jsem na frontové linii a mohl jsem mu říct pravdu, aniž bych předstíral, ale nikdy se nesnažil zjistit víc,“ dodal Nate s velkým zklamáním. „Jen proto, že jsme rodina, neznamená to, že se smířím s tím, že necháte mé přátele zabíjet,“ zdůraznil, že rodinné vazby nemohou být důvodem pro podporu nečinnosti, když jde o životy jeho kamarádů a spolubojovníků.
Několikrát kontaktoval svého bratrance J. D. Vance, ale jeho pokusy o komunikaci byly marné. „Nechal jsem mu několik vzkazů na záznamníku, ale nikdy mi neodpověděl,“ řekl Nate, který se jako dobrovolník přihlásil na Ukrajinu v roce 2022. Po téměř třech letech boje se rozhodl v lednu 2025 opustit ukrajinské síly, krátce poté, co jeho bratranec J. D. Vance převzal funkci viceprezidenta USA. Důvodem jeho odchodu byla obava z možného zajetí ruskou armádou. „Bylo složité zůstat. Nemohl jsem riskovat, že mě chytí,“ přiznal.
Na Ukrajinu se vydal nejen kvůli svému vlasteneckému cítění, ale také ze zvědavosti a touhy po dobrodružství. „Viděl jsem, že se přede mnou píše historie, chtěl jsem být její součástí,“ vysvětlil svou motivaci.
Bojoval v některých z nejkrvavějších oblastí, jako byly Kupjansk, Bachmut, Avdijivka a Pokrovsk, kde čelil neustálému nebezpečí.
Americký prezident Donald Trump veřejně podpořil předsedu Mezinárodní federace fotbalových asociací (FIFA) Gianniho Infantina a varoval, že jeho případné odvolání z čela světového fotbalu by bylo obrovskou chybou. Infantino se dostal pod drtivý tlak ze strany fotbalových funkcionářů i veřejnosti po neúspěšném a kontroverzním záměru prodat část komerčních práv na mistrovství světa soukromým investorům.
Spojené státy a Írán se ocitly v další fázi ostrého rétorického i vojenského střetu, jehož centrem je strategicky klíčový Hormuzský průliv. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že americké námořnictvo úspěšně vyčistilo celou vodní cestu od námořních min a získalo nad ní absolutní kontrolu. Z Oválné pracovny vzkázal, že průliv je opět otevřený a pod stoprocentním dohledem Spojených států. Tento krok má garantovat bezpečnost tranzitních tras, přes které proudí podstatná část světové ropy.
Experti na infekční onemocnění vnímají každodenní hygienická rizika zcela jinak než běžná populace. Odborníci pro magazín Time upozorňují, že to, co lidem připadá odpudivé, nemusí nezbytně představovat reálnou hrozbu pro lidské zdraví. Zatímco veřejnost často podléhá obavám z mikrobů na nečekaných místech, epidemiologové doporučují rozlišovat mezi pouhou špínou a skutečnými zdroji nákazy, což může lidem ušetřit spoustu zbytečného stresu.
Česko má před sebou měsíc charakterizovaný pokračujícími vysokými teplotami a přetrvávajícím nedostatkem srážek. Podle nejnovějšího měsíčního výhledu meteorologů se teplá vlna z uplynulých dvou týdnů promítne i do nadcházejících dnů a nadprůměrné hodnoty se udrží až do konce první zářijové dekády.
Pohled na pondělní dění v Bílém domě ukazuje, jak dramaticky se mění styl výkonu prezidentského úřadu ve Spojených státech. Akce a prohlášení Donalda Trumpa během jediného dne by podle analýzy CNN u kteréhokoli z jeho předchůdců vyvolaly skandál historických rozměrů. Místo toho jsme svědky systematického naplňování Trumpovy vize neomezené prezidentské moci, při níž jsou obcházeny tradiční demokratické instituce a prostor dostává čistý populismus. Neustálá smršť nečekaných rozhodnutí a kontroverzních kroků přitom působí jako záměrná strategie, která má veřejnost zahltit a odvést její pozornost od hlubokých systémových změn.
Generální ředitelé významných technologických společností stále častěji uvažují o tom, do jaké míry by v budoucnu mohla umělá inteligence nahradit vrcholové vedení firem. Šéf společnosti OpenAI Sam Altman se v podcastu Conversations with Tyler z podzimu roku 2025 nechal slyšet, že by považoval za osobní nezdar, pokud by jeho organizace nebyla první velkou korporací řízenou algoritmy. S obdobnými vizemi pracují i další vlivné osobnosti oboru, jako je zakladatel společnosti Meta Mark Zuckerberg, který již zahájil testování virtuálních asistentů určených k částečné automatizaci své vlastní manažerské agendy.
Ruská armáda se poprvé ve své historii dostala do situace, kdy není schopna pokračovat ve válečném tažení bez přímé vojenské pomoci Severní Koreje. V pravidelném večerním proslovu to prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Moskva podle něj zcela vyčerpala své strategické rezervy, a proto spoléhá na dodávky severokorejských balistických raket i vysílání dalších vojenských jednotek z Pchjongjangu.
Ruský Nejvyšší soud vyhověl žalobě nacionalistické strany Vlast a vyřadil liberální stranu Jabloko ze zářijových parlamentních voleb. Odstraněním celostátní kandidátky této formace ztratili voliči možnost odevzdat hlas jedinému zbývajícímu oficiálnímu politickému subjektu v zemi, který otevřeně vystupuje proti válce na Ukrajině a vyzývá k uzavření příměří. Verdikt vyvolal protest před budovou soudu, kde se shromáždily stovky převážně mladých lidí.
Snaha o diplomatické vyřešení konfliktu na Blízkém východě a obnovení plynulé dopravy skrze Hormuzský průliv narazila na další výraznou překážku. Americký prezident Donald Trump vyostřil rétoriku vůči Teheránu a oznámil, že od Íránu bude požadovat finanční kompenzace za úmrtí tisícovek amerických vojáků i obětí z řad civilistů za poslední desetiletí. Tento krok je přímou reakcí na íránské vyjednávače, kteří jako podmínku pro zprůchodnění klíčové námořní cesty sami vznesli nárok na odškodnění za škody způsobené pět měsíců trvajícími boji.
Americký prezident Donald Trump opustil minulý měsíc summit NATO v Turecku za zcela mimořádných bezpečnostních opatření. Jak odhalil deník The Washington Post, šéf Bílého domu byl kvůli bezprostřední hrozbě atentátu ze strany Íránu tajně přemístěn do jiného vojenského letadla. Celá operace proběhla v utajení a využívala propracovaný zastírací manévr, který měl přesvědčit okolí i veřejnost, že prezident cestuje na palubě svého obvyklého speciálu.
Nedávný incident ve španělské enklávě Ceuta na severu Afriky opět rozvířil celoevropskou debatu o migraci a ukázal, jak snadno mohou být lidské osudy využity jako nástroj politického tlaku. Ačkoliv celkové statistiky nelegálních přechodů do Evropy v posledních letech spíše klesají, ojedinělé masivní události vyvolávají okamžité napětí a rozkoly mezi členskými státy Evropské unie.
Rozpad nejsilnější polské opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) vyvolává na tamní politické scéně značný rozruch. Ačkoliv současný premiér Donald Tusk a jeho vládnoucí Občanská koalice sledují vnitřní boje v pravicovém táboře s uspokojením, podle politologů zdaleka nemá vyhráno. Blížící se parlamentní volby mohou přinést nečekané komplikace, které usnadnění cesty k obhajobě mandátu rozhodně nezaručují.
