Polsko oznámilo, že na jeho žádost se mimořádně sejde Rada bezpečnosti OSN, aby projednala narušení polského vzdušného prostoru. Polský vicepremiér a ministr zahraničí Radosław Sikorski pro rozhlasovou stanici RMF FM uvedl, že cílem je upozornit svět na bezprecedentní ruský útok drony proti členské zemi OSN, EU a NATO. V minulosti už ministr před Radou bezpečnosti vystoupil a podle něj argumenty Polska rezonovaly. Kdo bude mluvit tentokrát, ještě nebylo rozhodnuto.
Sikorski také trval na tom, že incident byl úmyslný. Argumentoval tím, že došlo k devatenácti narušením vzdušného prostoru. Bylo identifikováno několik desítek dronů a některé z nich byly sestřeleny. Celá akce trvala sedm hodin, tedy celou noc, takže nelze mluvit o nehodě.
Ministr uvedl, že Polsko dostává "tsunami" vyjádření podpory od spojenců. Je ovšem podle něj nutné, aby se tato slova proměnila v činy. Zároveň varoval před tvrzeními, že drony mohly být ukrajinského, a nikoli ruského původu. Takové názory odmítl jako součást ruské dezinformační kampaně.
Vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě Alexus Gregory Grynkewich však byl zdrženlivější. V projevu zmínil výročí 11. září, které bylo jedinou událostí v historii NATO, kdy byl aktivován článek 5 Washingtonské smlouvy. Poté pochválil Litvu, která podle něj slouží jako vzorový spojenec, splňuje požadované výdaje na obranu a je skutečným přítelem. Grynkewich naznačil, že to byly právě politické kroky Litvy, které NATO umožnily jednat "rozhodně" na jižní hranici Polska.
Poté dostal Grynkewich dotaz na podrobnosti polského incidentu. Řekl, že v tuto chvíli nelze s jistotou říci, zda šlo o úmyslný, nebo neúmyslný čin Ruska. Také vyzval k opatrnosti ohledně počtu dronů. S odvoláním na své zkušenosti na Blízkém východě vysvětlil, že velitelé musí vždy zvažovat, které drony zachytit, protože na to nemají neomezené prostředky.
Uvedl, že stíhačky a síly NATO jednaly přesně podle předpisů, tedy bránily území aliance. Reakce byla podle něj velice dobře provedená. Ujistil, že se z incidentu poučí, aby byli do budoucna ještě lepší. Upozornil, že obrana proti dronům je sice nákladná, ale v takových situacích na ceně zbraní nezáleží, jelikož je třeba chránit civilní obyvatelstvo.
Grynkewich dostal také dotaz na to, jak by NATO reagovalo na roj dronů. Odpověděl, že v případě, že by se jednalo o stovky dronů, nemohlo by jít o nehodu, ale o útok na území aliance. V takovém případě by to vedlo k aktivaci krizových plánů, což by byla úplně jiná situace.
Velitel také poznamenal, že je třeba, aby spojenci přispívali do modelu rotující protivzdušné obrany. Události v Polsku a další narušení vzdušného prostoru v pobaltských státech by měly být podle Grynkewiche impulsem k tomu, aby se spojenci více zavázali a přidělili do tohoto systému další prostředky.
Polsko se snaží získat co největší podporu spojenců, aby se narušení jeho vzdušného prostoru již neopakovalo. Zároveň trvá na tom, že incident nebyl nehodou, ale úmyslným útokem.
NATO i Polsko se snaží co nejpřesněji určit, co se stalo, aby mohly být přijaty odpovídající kroky. Sestřelení ruských dronů spojeneckými silami bylo historicky první akcí svého druhu a je zřejmé, že NATO se snaží reagovat rozhodně a bránit své území.
Zároveň se snaží jednat s rozmyslem, aby nedošlo k eskalaci konfliktu s Ruskem. O tom, jak přesně probíhala celá akce a kolik dronů bylo doopravdy sestřeleno, se ještě vedou debaty. Celý incident také ukázal, že je potřeba investovat do nových zbraňových systémů.
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla ruské armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen. Přestože ženy v ruských ozbrojených silách tradičně zastávaly spíše podpůrné funkce, současné náborové kampaně, propaganda na sociálních sítích i zprávy státních médií ukazují, že armáda usiluje o jejich zapojení do operačních rolí, zejména v oblasti obsluhy bezpilotních letounů a dalších technických specializací.
Vojenský konflikt na Ukrajině si od začátku plnohodnotné ruské invaze vyžádal na obou stranách již více než dva miliony padlých, zraněných či pohřešovaných vojáků. Vyplývá to z nové studie amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia. Podle zveřejněných odhadů nesou hlavní tíhu ztrát moskevské síly, které zaznamenaly přibližně 1,4 milionu obětí, přičemž počet mrtvých ruských vojáků dosahuje 400 000 až 450 000.
Evropská komise předložila finanční návrh pro vstup Černé Hory do Evropské unie, podle kterého by začlenění této balkánské země v rámci příštího sedmiletého rozpočtového cyklu mělo unijní pokladnu vyjít na tři miliardy eur.
Vedení amerického ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha provází podle CNN hluboká nedůvěra vůči podřízeným a neustálé prověřování jejich loajality. Tento stav vyvrcholil na začátku dubna, kdy se náčelník generálního štábu armády Randy George pokusil s ministrem osobně setkat. Chtěl s ním projednat narůstající napětí, které vyvolaly Hegsethovy přímé zásahy do kariérního postupu vysokých důstojníků, včetně zablokování povýšení čtyř plukovníků. K plánované schůzce, na které chtěl generál George představit armádní technologické priority, už ale nedošlo, protože byl hned následující den z funkce propuštěn.
Demokraté a organizace na ochranu volebních práv varují, že nedávný projev Donalda Trumpa, ve kterém bez důkazů hovořil o čínském vměšování do voleb v roce 2020, je jasnou snahou připravit půdu pro zpochybnění výsledků listopadových průběžných voleb.
Španělská severoafrická enkláva Ceuta čelí rozsáhlé humanitární a sociální krizi poté, co na její území v posledních dnech přes moře dorazily stovky migrantů ze sousedního Maroka. Místní úřady hlásí zcela naplněné ubytovací kapacity a masivní příliv lidí, kteří obcházejí hraniční zábrany plaváním podél pobřežních vlnolamů. Regionální prezident Juan Jesús Vivas v reakci na překotný vývoj varoval, že situace dosáhla krizového stavu a tamní přijímací střediska již nedokážou čelit náporu nově příchozích.
Reportáž ukrajinsko-amerického novináře Davida Kiričenka z frontové linie pro web Kyiv Post vykresluje drsnou realitu dnešního bojiště, kde prim hrají moderní technologie. Kiričenko strávil několik dní v těsné blízkosti jednotky bezpilotních systémů ukrajinské 110. samostatné mechanizované brigády. Společně s americkým dokumentaristou Ryanem Van Ertem nahlédli přímo do takzvané zóny zabíjení, tedy pásma neustále sledovaného a napadaného drony.
Katastrofální požáry pustošící v těchto dnech rozsáhlé oblasti Španělska a Francie představují podle nejvyšších evropských představitelů zásadní hrozbu pro celou Evropu. Ohňový živel v blízkosti Madridu a Bordeaux již zničil desítky tisíc hektarů porostu a srovnal se zemí stovky obytných domů. Následná evakuace více než tří set tisíc obyvatel se zapsala do historie jako jedna z nejrozsáhlejších záchranných akcí svého druhu na evropském kontinentu.
Omezení konzumace cukru v prvních dvou letech života může podle vědců výrazně přispět k ochraně mozku a snížení rizika vzniku demence v pozdějším věku. Nejnovější zjištění vycházejí z analýzy historických dat z doby ukončení přídělového systému na cukr ve Velké Británii po druhé světové válce. Výzkumníci porovnávali zdravotní stav lidí, kteří vyrůstali v období striktního přídělu sladkostí, s generací narozenou bezprostředně po jeho zrušení.
Vlna ničivých lesních požárů přiměla španělskou vládu k vyhlášení celostátního nouzového stavu v Madridském regionu a v provincii Ávila. Rozsáhlé evakuace a nasazení vojenských pohotovostních jednotek jasně ukázaly, že požáry šířící se do zástavby vyžadují zcela odlišný přístup, než jaký byl v zemi dosud běžný. Ohrožena jsou především území na pomezí přírody a městské infrastruktury, kde se rizika výrazně koncentrují a komplikují jakékoliv záchranné operace.
Technologie zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) představuje klíčový pilíř strategie Evropské unie pro dekarbonizaci těžkého průmyslu, jako je výroba cementu, oceli či chemických látek. Tento proces spočívá v oddělení oxidu uhličitého přímo u průmyslových zdrojů, jeho následné přepravě potrubím nebo loděmi a v trvalém uložení do hlubokých geologických struktur. Podle Aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi si Unie stanovila cíl dosáhnout do roku 2030 roční kapacity ukládání minimálně padesáti milionů tun CO₂, přičemž do roku 2040 bude podle odhadů Evropské komise nutné ročně uskladnit až dvě stě padesát milionů tun tohoto skleníkového plynu.
Iránské Islámské revoluční gardy v oficiálním prohlášení zveřejněném státními médii přísahaly odvetu za rozsáhlé noční údery Spojených států na íránské cíle. Teheránský režim otevřeně deklaroval záměr ještě během dneška potrestat agresora. Napětí na Blízkém východě tak po krátkém útlumu opět prudce eskaluje, přičemž obě strany dávají najevo odhodlání v konfrontaci pokračovat.