Polsko oznámilo, že na jeho žádost se mimořádně sejde Rada bezpečnosti OSN, aby projednala narušení polského vzdušného prostoru. Polský vicepremiér a ministr zahraničí Radosław Sikorski pro rozhlasovou stanici RMF FM uvedl, že cílem je upozornit svět na bezprecedentní ruský útok drony proti členské zemi OSN, EU a NATO. V minulosti už ministr před Radou bezpečnosti vystoupil a podle něj argumenty Polska rezonovaly. Kdo bude mluvit tentokrát, ještě nebylo rozhodnuto.
Sikorski také trval na tom, že incident byl úmyslný. Argumentoval tím, že došlo k devatenácti narušením vzdušného prostoru. Bylo identifikováno několik desítek dronů a některé z nich byly sestřeleny. Celá akce trvala sedm hodin, tedy celou noc, takže nelze mluvit o nehodě.
Ministr uvedl, že Polsko dostává "tsunami" vyjádření podpory od spojenců. Je ovšem podle něj nutné, aby se tato slova proměnila v činy. Zároveň varoval před tvrzeními, že drony mohly být ukrajinského, a nikoli ruského původu. Takové názory odmítl jako součást ruské dezinformační kampaně.
Vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě Alexus Gregory Grynkewich však byl zdrženlivější. V projevu zmínil výročí 11. září, které bylo jedinou událostí v historii NATO, kdy byl aktivován článek 5 Washingtonské smlouvy. Poté pochválil Litvu, která podle něj slouží jako vzorový spojenec, splňuje požadované výdaje na obranu a je skutečným přítelem. Grynkewich naznačil, že to byly právě politické kroky Litvy, které NATO umožnily jednat "rozhodně" na jižní hranici Polska.
Poté dostal Grynkewich dotaz na podrobnosti polského incidentu. Řekl, že v tuto chvíli nelze s jistotou říci, zda šlo o úmyslný, nebo neúmyslný čin Ruska. Také vyzval k opatrnosti ohledně počtu dronů. S odvoláním na své zkušenosti na Blízkém východě vysvětlil, že velitelé musí vždy zvažovat, které drony zachytit, protože na to nemají neomezené prostředky.
Uvedl, že stíhačky a síly NATO jednaly přesně podle předpisů, tedy bránily území aliance. Reakce byla podle něj velice dobře provedená. Ujistil, že se z incidentu poučí, aby byli do budoucna ještě lepší. Upozornil, že obrana proti dronům je sice nákladná, ale v takových situacích na ceně zbraní nezáleží, jelikož je třeba chránit civilní obyvatelstvo.
Grynkewich dostal také dotaz na to, jak by NATO reagovalo na roj dronů. Odpověděl, že v případě, že by se jednalo o stovky dronů, nemohlo by jít o nehodu, ale o útok na území aliance. V takovém případě by to vedlo k aktivaci krizových plánů, což by byla úplně jiná situace.
Velitel také poznamenal, že je třeba, aby spojenci přispívali do modelu rotující protivzdušné obrany. Události v Polsku a další narušení vzdušného prostoru v pobaltských státech by měly být podle Grynkewiche impulsem k tomu, aby se spojenci více zavázali a přidělili do tohoto systému další prostředky.
Polsko se snaží získat co největší podporu spojenců, aby se narušení jeho vzdušného prostoru již neopakovalo. Zároveň trvá na tom, že incident nebyl nehodou, ale úmyslným útokem.
NATO i Polsko se snaží co nejpřesněji určit, co se stalo, aby mohly být přijaty odpovídající kroky. Sestřelení ruských dronů spojeneckými silami bylo historicky první akcí svého druhu a je zřejmé, že NATO se snaží reagovat rozhodně a bránit své území.
Zároveň se snaží jednat s rozmyslem, aby nedošlo k eskalaci konfliktu s Ruskem. O tom, jak přesně probíhala celá akce a kolik dronů bylo doopravdy sestřeleno, se ještě vedou debaty. Celý incident také ukázal, že je potřeba investovat do nových zbraňových systémů.
Přijetí eura by v Česku ještě výrazněji zdražilo bydlení, dále by mohlo snížit porodnost, ukazuje mezinárodní výzkum. Koruna nyní funguje jako pojistka před dražším bydlením, tvrdí ekonom Lukáš Kovanda.
Bilance padlých ruských vojáků od začátku invaze na Ukrajinu před více než čtyřmi lety dosáhla podle nových dat britské zpravodajské služby GCHQ téměř půl milionu. Ředitelka úřadu Anne Keast-Butlerová ve svém premiérovém projevu v čele instituce upozornila, že okupační armáda poprvé od závěru roku 2022 vykazuje na frontě zřetelný ústup. Tyto vládní údaje jsou znatelně vyšší než statistiky nezávislých exilových titulů Mediazona a Meduza, které na základě analýz dědických spisů dosud uváděly 352 tisíc mrtvých. Podle šéfky britské rozvědky však nejnovější poznatky potvrzují, že realita už atakuje půlmilionovou hranici.
Evropská unie zvažuje, že by novým členským státům po jejich vstupu na několik let odepřela právo veta. Cílem tohoto kroku je učinit rozšiřování unijního bloku politicky průchodnějším v době, kdy se unie snaží o přijetí nových členů ještě před koncem tohoto desetiletí. Podle návrhů, kterými se zabývá Evropská komise, by kandidátské země po integraci automaticky nezískaly možnost blokovat zahraničněpolitická rozhodnutí či jiné záležitosti vyžadující jednomyslný souhlas, jako jsou například daňové otázky. Opatření by se týkalo Moldavska nebo států západního Balkánu.
Belgie odmítla požadavek Spojených států amerických na zavedení zákazu vstupu pro cestující z Demokratické republiky Kongo. Washington toto opatření požadoval v souvislosti se snahou zabránit šíření eboly během nadcházejícího mistrovství světa ve fotbale. Tento krok vyvolal transatlantický střet ohledně zdravotních opatření před startem šampionátu.
Vědecký výzkum zaměřený na zpomalení stárnutí a prodloužení lidského věku se stal jednou z hlavních priorit moskevského Kremlu pod vedením prezidenta Vladimira Putina. Stát hodlá do ambiciózního projektu s názvem Nové technologie pro zachování zdraví vzkázat v přepočtu kolem 26 miliard dolarů. Pozornost k tomuto tématu přitáhl loňský incident z vojenské přehlídky v Pekingu, kde mikrofony zaznamenaly Putinovu debatu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Podle deníku The Wall Street Journal tehdy ruský vůdce zmiňoval možnost dosažení nesmrtelnosti pomocí nahrazování lidských orgánů.
Umělá inteligence nachází stále větší uplatnění v klimatických vědách a nově nabízí efektivní řešení pro ochranu pobřežních měst před stoupající hladinou moří a extrémními výkyvy počasí. Nově vyvinutý model umělé inteligence dokáže s vysokou přesností předpovídat extrémní bouřlivé přívaly vody, a to i v podmínkách budoucích klimatických změn. Vzhledem k tomu, že tento inovativní model pracuje nesrovnatelně rychleji než dosavadní systémy, umožňuje vědcům i úřadům mnohem lépe vyhodnocovat rizika pobřežních záplav a efektivněji plánovat adaptační opatření v ohrožených oblastech.
Australští fotbaloví fanoušci moc dobře vědí, co znamená spánková deprivace. Sledování zápasů evropských soutěží i světových šampionátů pro ně kvůli časovému posunu odjakživa představuje bezesné noci, unavené víkendy a pondělky zachraňované litry kávy. Frustrace z bezbrankové remízy se prohlubuje, když víte, že vás stála drahocenný spánek a následujících 24 hodin budete v práci sotva fungovat. Zatímco letos jsou Australané díky mistrovství světa v Severní Americe v relativně pohodlné situaci, fanoušci ve Velké Británii a Evropě se ocitají v opačné roli a musí se připravit na noční maratony.
Evropská unie v době rostoucího globálního neklidu intenzivně vyhledává spolehlivé mezinárodní partnery, přičemž Jižní Korea do této strategie ideálně zapadá. Obě strany plánují posílit své technologické, obranné a průmyslové vazby na nadcházejícím setkání na nejvyšší úrovni v Bruselu. Jihokorejský prezident I Če-mjong se sejde s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a předsedou Evropské rady Antóniem Costou. Podle analytiků představuje tento summit, který se koná po tříleté odmlce, zásadní příležitost pro prohloubení spolupráce v oblasti ekonomické bezpečnosti, kde Jižní Korea funguje jako klíčový spojenec pro snižování rizik.
Írán varoval, že v případě pokračujících úderů ze strany americké armády přistoupí k ještě tvrdším a rozsáhlejším útokům. Teherán takto reagoval na odvetné kroky Washingtonu, které následovaly po údajném sestřelení amerického vrtulníku. Íránská armáda ve svém prohlášení uvedla, že pokud se bude agrese vůči islámské republice opakovat, zasáhne další určené cíle v regionu. Varování přišlo ve chvíli, kdy teheránské síly vypálily nejméně čtyři balistické rakety a několik bezpilotních letounů na americké základny v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku.
Miliardář a spoluzakladatel společnosti Microsoft Bill Gates má ve středu předstoupit před sněmovní výbor pro dohled a reformu. Zákonodárci ho budou vyslýchat v rámci vyšetřování, které se týká odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Výslech se uskuteční za zavřenými dveřemi a jeho hlavním tématem budou dřívější vazby mezi oběma muži. Přepis z tohoto jednání plánuje výbor zveřejnit později.
V rozhovoru pro pořad Meet the Press na stanici NBC se americký prezident Donald Trump ohradil proti tvrzení, že by v minulosti garantoval úplné vyhýbání se novým vojenským střetům. Svůj postoj obhajoval tím, že se zaměřil na vytvoření extrémně silné armády.
Ukrajinské ministerstvo obrany potvrdilo, že pozemní robotické systémy se staly běžnou součástí tamní první linie, kde plní logistické úkoly, poskytují bojovou podporu a pomáhají s evakuací raněných.