Polsko oznámilo, že na jeho žádost se mimořádně sejde Rada bezpečnosti OSN, aby projednala narušení polského vzdušného prostoru. Polský vicepremiér a ministr zahraničí Radosław Sikorski pro rozhlasovou stanici RMF FM uvedl, že cílem je upozornit svět na bezprecedentní ruský útok drony proti členské zemi OSN, EU a NATO. V minulosti už ministr před Radou bezpečnosti vystoupil a podle něj argumenty Polska rezonovaly. Kdo bude mluvit tentokrát, ještě nebylo rozhodnuto.
Sikorski také trval na tom, že incident byl úmyslný. Argumentoval tím, že došlo k devatenácti narušením vzdušného prostoru. Bylo identifikováno několik desítek dronů a některé z nich byly sestřeleny. Celá akce trvala sedm hodin, tedy celou noc, takže nelze mluvit o nehodě.
Ministr uvedl, že Polsko dostává "tsunami" vyjádření podpory od spojenců. Je ovšem podle něj nutné, aby se tato slova proměnila v činy. Zároveň varoval před tvrzeními, že drony mohly být ukrajinského, a nikoli ruského původu. Takové názory odmítl jako součást ruské dezinformační kampaně.
Vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě Alexus Gregory Grynkewich však byl zdrženlivější. V projevu zmínil výročí 11. září, které bylo jedinou událostí v historii NATO, kdy byl aktivován článek 5 Washingtonské smlouvy. Poté pochválil Litvu, která podle něj slouží jako vzorový spojenec, splňuje požadované výdaje na obranu a je skutečným přítelem. Grynkewich naznačil, že to byly právě politické kroky Litvy, které NATO umožnily jednat "rozhodně" na jižní hranici Polska.
Poté dostal Grynkewich dotaz na podrobnosti polského incidentu. Řekl, že v tuto chvíli nelze s jistotou říci, zda šlo o úmyslný, nebo neúmyslný čin Ruska. Také vyzval k opatrnosti ohledně počtu dronů. S odvoláním na své zkušenosti na Blízkém východě vysvětlil, že velitelé musí vždy zvažovat, které drony zachytit, protože na to nemají neomezené prostředky.
Uvedl, že stíhačky a síly NATO jednaly přesně podle předpisů, tedy bránily území aliance. Reakce byla podle něj velice dobře provedená. Ujistil, že se z incidentu poučí, aby byli do budoucna ještě lepší. Upozornil, že obrana proti dronům je sice nákladná, ale v takových situacích na ceně zbraní nezáleží, jelikož je třeba chránit civilní obyvatelstvo.
Grynkewich dostal také dotaz na to, jak by NATO reagovalo na roj dronů. Odpověděl, že v případě, že by se jednalo o stovky dronů, nemohlo by jít o nehodu, ale o útok na území aliance. V takovém případě by to vedlo k aktivaci krizových plánů, což by byla úplně jiná situace.
Velitel také poznamenal, že je třeba, aby spojenci přispívali do modelu rotující protivzdušné obrany. Události v Polsku a další narušení vzdušného prostoru v pobaltských státech by měly být podle Grynkewiche impulsem k tomu, aby se spojenci více zavázali a přidělili do tohoto systému další prostředky.
Polsko se snaží získat co největší podporu spojenců, aby se narušení jeho vzdušného prostoru již neopakovalo. Zároveň trvá na tom, že incident nebyl nehodou, ale úmyslným útokem.
NATO i Polsko se snaží co nejpřesněji určit, co se stalo, aby mohly být přijaty odpovídající kroky. Sestřelení ruských dronů spojeneckými silami bylo historicky první akcí svého druhu a je zřejmé, že NATO se snaží reagovat rozhodně a bránit své území.
Zároveň se snaží jednat s rozmyslem, aby nedošlo k eskalaci konfliktu s Ruskem. O tom, jak přesně probíhala celá akce a kolik dronů bylo doopravdy sestřeleno, se ještě vedou debaty. Celý incident také ukázal, že je potřeba investovat do nových zbraňových systémů.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.