Polsko oznámilo, že na jeho žádost se mimořádně sejde Rada bezpečnosti OSN, aby projednala narušení polského vzdušného prostoru. Polský vicepremiér a ministr zahraničí Radosław Sikorski pro rozhlasovou stanici RMF FM uvedl, že cílem je upozornit svět na bezprecedentní ruský útok drony proti členské zemi OSN, EU a NATO. V minulosti už ministr před Radou bezpečnosti vystoupil a podle něj argumenty Polska rezonovaly. Kdo bude mluvit tentokrát, ještě nebylo rozhodnuto.
Sikorski také trval na tom, že incident byl úmyslný. Argumentoval tím, že došlo k devatenácti narušením vzdušného prostoru. Bylo identifikováno několik desítek dronů a některé z nich byly sestřeleny. Celá akce trvala sedm hodin, tedy celou noc, takže nelze mluvit o nehodě.
Ministr uvedl, že Polsko dostává "tsunami" vyjádření podpory od spojenců. Je ovšem podle něj nutné, aby se tato slova proměnila v činy. Zároveň varoval před tvrzeními, že drony mohly být ukrajinského, a nikoli ruského původu. Takové názory odmítl jako součást ruské dezinformační kampaně.
Vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě Alexus Gregory Grynkewich však byl zdrženlivější. V projevu zmínil výročí 11. září, které bylo jedinou událostí v historii NATO, kdy byl aktivován článek 5 Washingtonské smlouvy. Poté pochválil Litvu, která podle něj slouží jako vzorový spojenec, splňuje požadované výdaje na obranu a je skutečným přítelem. Grynkewich naznačil, že to byly právě politické kroky Litvy, které NATO umožnily jednat "rozhodně" na jižní hranici Polska.
Poté dostal Grynkewich dotaz na podrobnosti polského incidentu. Řekl, že v tuto chvíli nelze s jistotou říci, zda šlo o úmyslný, nebo neúmyslný čin Ruska. Také vyzval k opatrnosti ohledně počtu dronů. S odvoláním na své zkušenosti na Blízkém východě vysvětlil, že velitelé musí vždy zvažovat, které drony zachytit, protože na to nemají neomezené prostředky.
Uvedl, že stíhačky a síly NATO jednaly přesně podle předpisů, tedy bránily území aliance. Reakce byla podle něj velice dobře provedená. Ujistil, že se z incidentu poučí, aby byli do budoucna ještě lepší. Upozornil, že obrana proti dronům je sice nákladná, ale v takových situacích na ceně zbraní nezáleží, jelikož je třeba chránit civilní obyvatelstvo.
Grynkewich dostal také dotaz na to, jak by NATO reagovalo na roj dronů. Odpověděl, že v případě, že by se jednalo o stovky dronů, nemohlo by jít o nehodu, ale o útok na území aliance. V takovém případě by to vedlo k aktivaci krizových plánů, což by byla úplně jiná situace.
Velitel také poznamenal, že je třeba, aby spojenci přispívali do modelu rotující protivzdušné obrany. Události v Polsku a další narušení vzdušného prostoru v pobaltských státech by měly být podle Grynkewiche impulsem k tomu, aby se spojenci více zavázali a přidělili do tohoto systému další prostředky.
Polsko se snaží získat co největší podporu spojenců, aby se narušení jeho vzdušného prostoru již neopakovalo. Zároveň trvá na tom, že incident nebyl nehodou, ale úmyslným útokem.
NATO i Polsko se snaží co nejpřesněji určit, co se stalo, aby mohly být přijaty odpovídající kroky. Sestřelení ruských dronů spojeneckými silami bylo historicky první akcí svého druhu a je zřejmé, že NATO se snaží reagovat rozhodně a bránit své území.
Zároveň se snaží jednat s rozmyslem, aby nedošlo k eskalaci konfliktu s Ruskem. O tom, jak přesně probíhala celá akce a kolik dronů bylo doopravdy sestřeleno, se ještě vedou debaty. Celý incident také ukázal, že je potřeba investovat do nových zbraňových systémů.
Vedení předních technologických společností vyjádřilo nečekanou shodu ohledně potřeby zpomalit vývoj umělé inteligence. Reagují tak na vlnu veřejného znepokojení a varování ze strany výzkumníků, podle nichž by nekontrolovaný pokrok mohly doprovázet katastrofální následky pro celou lidskou společnost. S výzvou k mírnění tempa přišel výkonný ředitel společnosti Anthropic Dario Amodei, jehož návrh okamžitě podpořili i šéfové konkurenčních firem OpenAI, Google DeepMind a xAI. Tento vzácný krok sjednotil klíčové aktéry v odvětví, které dosud vykazovalo známky bezohledného závodění o technologickou převahu.
Kanadský premiér Mark Carney prohlásil, že jeho země neusiluje o plnohodnotné členství v Evropské unii, ale snaží se vyjednat zcela unikátní alianci s tímto evropským blokem. Reagoval tak na zprávy médií o možném přidruženém členství Kanady, které se objevily v důsledku vyhrocující se obchodní války se Spojenými státy. Vztahy mezi oběma severoamerickými sousedy se zásadně zhoršily poté, co zkrachovala bilaterální jednání o obchodu. Carney zdůraznil, že Kanada a Evropská unie sdílejí stejné hodnoty i priority a v rozděleném světě musejí spojenci držet při sobě.
Himalájské ledovce tají výrazně rychlejším tempem než v minulých letech, což představuje vážnou hrozbu pro životní prostředí i indickou ekonomiku. Nová výzkumná zpráva podle webu BBC upozorňuje na rostoucí nestabilitu ledovcových jezer a chybějící podrobný monitoring v tomto horském regionu. Situace se zhoršuje v návaznosti na nedávné ničivé záplavy v Nepálu a Tibetu, které si vyžádaly více než třináct set lidských životů. Odborníci varují, že rozsáhlé pohoří se rychle přibližuje k nebezpečnému kritickému bodu.
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.