Polsko oznámilo, že na jeho žádost se mimořádně sejde Rada bezpečnosti OSN, aby projednala narušení polského vzdušného prostoru. Polský vicepremiér a ministr zahraničí Radosław Sikorski pro rozhlasovou stanici RMF FM uvedl, že cílem je upozornit svět na bezprecedentní ruský útok drony proti členské zemi OSN, EU a NATO. V minulosti už ministr před Radou bezpečnosti vystoupil a podle něj argumenty Polska rezonovaly. Kdo bude mluvit tentokrát, ještě nebylo rozhodnuto.
Sikorski také trval na tom, že incident byl úmyslný. Argumentoval tím, že došlo k devatenácti narušením vzdušného prostoru. Bylo identifikováno několik desítek dronů a některé z nich byly sestřeleny. Celá akce trvala sedm hodin, tedy celou noc, takže nelze mluvit o nehodě.
Ministr uvedl, že Polsko dostává "tsunami" vyjádření podpory od spojenců. Je ovšem podle něj nutné, aby se tato slova proměnila v činy. Zároveň varoval před tvrzeními, že drony mohly být ukrajinského, a nikoli ruského původu. Takové názory odmítl jako součást ruské dezinformační kampaně.
Vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě Alexus Gregory Grynkewich však byl zdrženlivější. V projevu zmínil výročí 11. září, které bylo jedinou událostí v historii NATO, kdy byl aktivován článek 5 Washingtonské smlouvy. Poté pochválil Litvu, která podle něj slouží jako vzorový spojenec, splňuje požadované výdaje na obranu a je skutečným přítelem. Grynkewich naznačil, že to byly právě politické kroky Litvy, které NATO umožnily jednat "rozhodně" na jižní hranici Polska.
Poté dostal Grynkewich dotaz na podrobnosti polského incidentu. Řekl, že v tuto chvíli nelze s jistotou říci, zda šlo o úmyslný, nebo neúmyslný čin Ruska. Také vyzval k opatrnosti ohledně počtu dronů. S odvoláním na své zkušenosti na Blízkém východě vysvětlil, že velitelé musí vždy zvažovat, které drony zachytit, protože na to nemají neomezené prostředky.
Uvedl, že stíhačky a síly NATO jednaly přesně podle předpisů, tedy bránily území aliance. Reakce byla podle něj velice dobře provedená. Ujistil, že se z incidentu poučí, aby byli do budoucna ještě lepší. Upozornil, že obrana proti dronům je sice nákladná, ale v takových situacích na ceně zbraní nezáleží, jelikož je třeba chránit civilní obyvatelstvo.
Grynkewich dostal také dotaz na to, jak by NATO reagovalo na roj dronů. Odpověděl, že v případě, že by se jednalo o stovky dronů, nemohlo by jít o nehodu, ale o útok na území aliance. V takovém případě by to vedlo k aktivaci krizových plánů, což by byla úplně jiná situace.
Velitel také poznamenal, že je třeba, aby spojenci přispívali do modelu rotující protivzdušné obrany. Události v Polsku a další narušení vzdušného prostoru v pobaltských státech by měly být podle Grynkewiche impulsem k tomu, aby se spojenci více zavázali a přidělili do tohoto systému další prostředky.
Polsko se snaží získat co největší podporu spojenců, aby se narušení jeho vzdušného prostoru již neopakovalo. Zároveň trvá na tom, že incident nebyl nehodou, ale úmyslným útokem.
NATO i Polsko se snaží co nejpřesněji určit, co se stalo, aby mohly být přijaty odpovídající kroky. Sestřelení ruských dronů spojeneckými silami bylo historicky první akcí svého druhu a je zřejmé, že NATO se snaží reagovat rozhodně a bránit své území.
Zároveň se snaží jednat s rozmyslem, aby nedošlo k eskalaci konfliktu s Ruskem. O tom, jak přesně probíhala celá akce a kolik dronů bylo doopravdy sestřeleno, se ještě vedou debaty. Celý incident také ukázal, že je potřeba investovat do nových zbraňových systémů.
Banány patří k nejoblíbenějšímu ovoci na světě. Ročně se jich zkonzumuje více než 100 miliard, což z nich činí jeden z nejvýznamnějších exportních artiklů mezi tropickým ovocem. Nicméně, globální klimatické změny představují vážnou hrozbu pro jejich produkci. Podle nedávné studie by se oblast vhodná pro pěstování banánů v Latinské Americe a Karibiku mohla zmenšit až o šedesát procent.
Podle dokumentů, které má k dispozici redakce Politico, a výpovědí dvou datových anotátorů, změnila společnost Apple svůj přístup k trénování umělé inteligence. Nové směrnice, které obdrželi zaměstnanci subdodavatelské společnosti v Barceloně, naznačují posun v přístupu k politicky citlivým tématům, jako jsou diverzita a inkluze, po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu.
Když byl konzervativní aktivista Charlie Kirk zastřelen v areálu Utah Valley University, událost vyvolala mezi třemi tisíci přítomnými lidmi masovou paniku. Podle očitých svědků se v panice snažili co nejrychleji dostat do bezpečí. Jedna ze svědkyň, Danielle, která stála pouhých pět metrů od Kirka, popsala událost jako "hroznou". Všude slyšela křik a viděla, jak lidé běží, a v duchu se modlila, aby nezemřela.
Západní vnímání Vladimira Putina jako „monstra“ brání mírovému řešení konfliktu na Ukrajině. Válka se západním spojencům a Ukrajině nevyvíjí příznivě a hrozí, že by mohla skončit ruským vítězstvím, po němž by následovaly roky vyčerpávajícího konfliktu s nízkou intenzitou. Proto je pro všechny strany nutné najít diplomatické řešení. Nedávné setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s Putinem na Aljašce tuto možnost znovu otevřelo. Mnozí na Západě však zůstávají skeptičtí.
Polsko oznámilo, že na jeho žádost se mimořádně sejde Rada bezpečnosti OSN, aby projednala narušení polského vzdušného prostoru. Polský vicepremiér a ministr zahraničí Radosław Sikorski pro rozhlasovou stanici RMF FM uvedl, že cílem je upozornit svět na bezprecedentní ruský útok drony proti členské zemi OSN, EU a NATO. V minulosti už ministr před Radou bezpečnosti vystoupil a podle něj argumenty Polska rezonovaly. Kdo bude mluvit tentokrát, ještě nebylo rozhodnuto.
Vzorek odebraný roverem Perseverance z horniny Cheyava Falls na Marsu obsahuje „nejjasnější známky“ dávného života, jaké kdy byly na rudé planetě nalezeny. Vědci z NASA objevili na hornině „leopardí skvrny,“ o nichž se domnívají, že mohly vzniknout díky mikrobiálnímu životu před miliardami let. Své poznatky publikovali ve vědeckém časopise Nature. Ačkoli je třeba provést další analýzy, podle úřadujícího ředitele NASA Seana Duffyho nemají pro tento nález jiné vysvětlení.
Počáteční reakce Polska na narušení vzdušného prostoru nejméně devatenácti ruskými drony ukázala nečekanou jednotu tamní rozdělené politické scény. Pravicový prezident Karol Nawrocki a centristický premiér Donald Tusk, kteří spolu vedou vyhrocený politický boj, vystupovali na veřejnosti s harmonickým a vlasteneckým tónem. Oba se sešli ve vojenském velitelství, kde byli informováni o situaci, píše Politico.
Smrt konzervativního aktivisty Charlieho Kirka je dalším tragickým příkladem narůstajícího politického násilí ve Spojených státech. Střelba na univerzitě v Utahu se stala součástí znepokojivého rituálu, kdy po násilném činu následuje odsouzení, výzvy k zamyšlení a sliby, že se to už nikdy nebude opakovat, ale násilí stále pokračuje.
Katarský premiér odsoudil Izrael za útok na Hamás v Dauhá a nazval ho barbarským činem. Řekl, že Izrael tímto činem zničil veškerou naději pro izraelské rukojmí, kteří stále zůstávají v Gaze. Premiér šejk Muhammad bin Abdulrahmán bin Džásim Ál Thání v rozhovoru pro CNN řekl, že měli pocit, že jednali s civilizovanými lidmi. Dodal, že Izrael svým útokem spáchal "státní terorismus".
Policie ve Spojených státech potvrdila, že po střelbě na univerzitě v Utahu, při které zahynul aktivista Charlie Kirk, není zadržen žádný podezřelý. Úřady tak reagovaly na předchozí rozporuplná prohlášení ze strany policie, FBI a dalších složek. Případ je i nadále aktivně vyšetřován, na objasnění incidentu spolupracuje utažské oddělení veřejné bezpečnosti s FBI a místními policejními odděleními.
Vztah Charlieho Kirka a Donalda Trumpa byl podle CNN mimořádně silný, což dokládá i fakt, že se Kirk jako jeden z mála nebál otevřeně vyjádřit svůj názor, i když byl v rozporu s prezidentovým. Jedním z takových případů bylo Trumpovo rozhodnutí zaútočit na íránské jaderné základny v červnu 2025.
Ve Spojených státech stále probíhá pátrání po pachateli střelby, při které byl usmrcen aktivista Charlie Kirk. K incidentu došlo na půdě utažské univerzity, kde byl Kirk zastřelen, když hovořil k zhruba třem tisícům lidí.